NEPŘÍMÁ IMUNOFLUORESCENCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NEPŘÍMÁ IMUNOFLUORESCENCE"

Transkript

1 Laboratoře AGEL a.s., klinické laboratoře, tel.: Laboratoř imunologie a sérologie Revoluční 2214/35, Nový Jičín , tel.: NEPŘÍMÁ IMUNOFLUORESCENCE Autoimunitní choroby jsou onemocnění, při kterém autoprotilátky nebo autoreaktivní T-lymfocyty reagují s endogenními antigeny s následným poškozením vlastních buněk a tkání. Autoimunitní onemocnění se dají zhruba rozdělit na systémová a orgánově specifická, hranice mezi těmito chorobami ale není ostrá. Celková incidence autoimunitních onemocnění v populaci je kolem 5%. Pro diagnostiku autoimunitních chorob se využívá zejména technika nepřímé imunofluorescence, kdy se prokazuje přítomnost autoprotilátek. Zde se na lidské protilátky, které reagovaly s příslušným antigenem, váží zvířecí imunoglobuliny označené fluorochromem. Fluorochrom je nízkomolekulární chemická substance, která absorbuje energii zprostředkovanou buď světlem tvořeným rtuťovou výbojkou nebo laserovým paprskem. Pro každý fluorochrom je stanovena optimální vlnová délka, při které je daný fluorochrom excitován a následně emituje světlo určené vlnové délky ve viditelném spektru. Nejčastěji používaný fluorochrom je FITC (Fluorescein IsoThioCyanát), který má absorpční maximum v oblasti 490 až 495 nm a emituje světlo o vlnové délce zhruba 520 nm v zelené oblasti spektra. Při hodnocení tkáně fluorescenčním mikroskopem pak nalezení typického fluorescenčního zbarvení (zeleného v případě FITC) značí přítomnost autoprotilátek. Jako zdroje antigenů se používá živočišná tkáň, nejčastěji se jedná o řezy z opičí nebo krysí tkáně. Stanovení autoprotilátek metodou nepřímé imunofluorescence představuje významnou, ne však rozhodující součást diagnostiky autoimunitních imunopatologických nemocí. Základem diagnostiky těchto stavů je především podrobné klinické vyšetření, doplněné o další laboratorní postupy. Nález autoprotilátek by však měl být důvodem pro sledování takového pacienta. ANTINUKLEÁRNÍ PROTILÁTKY (ANA) 1. KLINICKÝ VÝZNAM Identifikace ANA (antinuclear autoantibodies, autoprotilátky proti buněčnému jádru) je důležitou součástí klinické medicíny a klinické imunologie. Využívá se k hodnocení systémových a orgánově specifických autoimunitních onemocnění. Antinukleární a anticytoplazmatické protilátky se objevují u mnoha nemocí viz. tabulka č.1. (dle Bradwell et. al., 1995). Pozitivní výsledky se vyskytují také u starších lidí, těhotných žen, dále u pacientů s nádorovým onemocněním, chronickou infekcí a u mnoha dalších vážnějších onemocnění. Autoprotilátky se objevují měsíce nebo i roky před propuknutím vlastní nemoci. Přes důležitost informace musí být ANA interpretována v kontextu klinických dat.

2 Nemoci spojené s ANA Nemoc Chronický discoidní lupus 5-50 Chronická infekce Poly-/dermatomyositis indukovaný léky <50 Feltyho syndrom Zdravá populace <5 Zdraví příbuzní pacientů 25 Juvenilní arthritis Lupoidní hepatitis Neonatal lupus syndrom <90 Neoplasma Staří lidé <30 Polyarteritis nodosa Těhotenství 5-10 Primární biliární cirhóza Revmatická arthritis >95 Revmatická horečka <5 Sjögrenův syndrom >95 Systematický lupus erythematodes Systémová skleróza (sklerodermie) >90 Smíšená pojivová nemoc (MCTD) 100 CREST syndrom 95 Chronická aktivní hepatitis 75 Autoimunní trombocytopenická purpura 60 Myasthenia gravis 50 Autoimunní hemolytická anémie 50 Autoimunní onemocnění štítné žlázy 30 Akutní lymfatická leukémie 25 Infekční mononukleóza 50 Uveitis 60 % Incidence Hodnocení fluorescenčních metod Negativní N Není pozorována žádná fluorescence očekávaných struktur v preparátu. Hraniční +/- Nezřetelná, ale patrná fluorescence očekávaných struktur. Slabě pozitivní + Zřetelná, ale slabá fluorescence očekávaných struktur. Pozitivní ++ Zřetelná, jasná, fluorescence očekávaných struktur. Silně pozitivní +++ Velmi silná fluorescence, která může někdy způsobovat i splývání očekávaných struktur ( např. zrnění ).

3 IMUNOFLUORESCENČNÍ OBRAZY (STRUKTURY) HEp-2 BUNĚK I. Fluorescenční obrazy autoprotilátek proti jaderným strukturám 1) Homogenní jaderná fluorescence (plazma) Klinika:, indukován léky, revmatická arthritis, juvenilní chronická arthritis, systémová skleróza Antigeny: protilátky proti dsdna, histonům ([H2A-H2B]-DNA komplex), Ku. Pozn. intenzivní jemně zrnitá fluorescence (př. Scl-70 a PM-Scl) se může jevit jako homogenní. 2) Zrnitá (skvrnitá) fluorescence (někdy nelze rozlišit podtyp) 2a) Nukleární matrix (jaderná fluorescence s velkými skvrnami) Klinika: MCTD, a další chronické revmatické nemoci Antigeny: skupina heterogenních ribonukleárních proteinů hnrnp 26 kda a 70kDa. 2b) Hrubě zrnitá (skvrnitá) fluorescence Klinika: Antigeny: U1-snRNP nebo Sm protein 2c) Klinika:, Sjögrenův syndrom, sklerodermie, subakutní kožní lupus Antigeny: SS-A(Ro), SS-B (La), polymerasa II, III 2d) Různorodá zrnitá fluorescence (anti-pcna) Klinika: 1-3% pacientů s proliferativní glomerulonefritis a lymfoproliferativní onemocnění. Antigeny: DNA-polymerása delta aux. protein (cyclin) 3) Centromery (centromerová fluorescence) Klinika: CREST syndrom Antigeny: protilátky proti třem proteinům CENT-B, A, C (80, 17, 140 kda) 4) Jaderné tečky (body) 4a) Ojedinělé jaderné tečky (body) Klinika: autoimunitní a virové jaterní nemoci (PBC, chronická aktivní hepatitis) Antigeny: 80 kda jaderný protein + p80-coilin obsahující snrnps 4b) Četné jaderné tečky (body) Klinika: 6% PBC se Sjögren. syndromem, méně často s Antigeny: jaderný protein (100 kda) 5) Fluorescenční obrazy jadérka (někdy nelze rozlišit podtyp) 5a) Homogenní jadérka Klinika: 50% polymyositis sklerodermie, primární plícní hypertense se sklerodermií Antigeny: PM-Scl, Ku 5b) Chuchvalcovitá jadérka Klinika: systémová skleróza, nemoc příčně pruhovaných svalů, plícní hypertense Antigeny: fibrilarin

4 5c) Zrnitá (tečkovitá) jadérka Klinika: 30% systémová skleróza Antigeny: RNA polymerasa I 6) Fluorescenční obrazy dělícího aparátu (vzácné struktury) není ANA 6a) Centrioly Klinika: nejčastěji při nespecifických revmatických nemocích a po virových syndromech Antigeny: autoprotilátky reagují s centriolovým proteinem a heat shock proteinem (48 kda) 6b) Póly dělicího vřeténka (NuMA) Klinika: nespecificky při, Sjögrenův syndrom, CREST, MCTD Antigeny: 250 kda protein 6c) Dělící tělísko (Midbody, MSA-2) Klinika: systémová skleróza, Raynaudův fenomén 6d) CENP-F (Nsp-II, MSA-3) Klinika: tumory plic Antigeny: neznámý 6e) Tubulin Klinika: vzácně při infekční mononukleóze, alkoholová cirhóza 6f) Vlákna dělícího vřeténka 7) Fluorescenční obrazy na jaderné membráně 7a) Homogenní jaderná membrána Klinika: smíšené chronické autoimunitní nemoci Antigeny: polypeptid lamin A, B, C (74, 68, 60 kda) 7b) Póry v jaderné membráně Klinika: vzácně při PBC, polymyositis Antigeny: komplex membránových proteinů, hlavní integrální glykoprotein (210 kda) II. Fluorescenční obrazy v cytoplazmě (není pozitivita ANA!) A. Organely 1) Jemně zrnitý cytoplazmatický obraz (Jo-1) Klinika: 20-40% agresivní polymyositis ve spojitosti s intersticialním plícním onemocněním a arthralgiemi, protilátky jsou velmi specifické (>95%) a koncentrace koreluje s aktivitou nemoci Antigeny: histidyl-trna syntasa, 2) Difúzní cytoplazmatický obraz (ribozomy) Klinika: 10-15%, neuropsychiatrické symptomy, ledvinové nemoci Antigeny: ribosomální P fosfoprotein

5 3) Mitochondriální obraz Klinika: PBC, sklerodermie Antigeny: mnoho mitochondriálních antigenů, nejčastěji M2 (pyruvát dehydrogenásový komplex) 4) Endoplazmatické retikulum Klinika: léky indukována hepatitis Antigeny: cílový antigen zahrnuje CYP-450 5) Golgiho aparát Klinika:, Sjögrenův syndrom a další systémové chronické revmatické nemoci Antigeny: např. periferní membránový protein (230 kda) 6) Lysozomální a/nebo peroxizomální obraz Klinika: Bez známých nebo jasných klinických asociací B. Cytoskelet (slabá fluorescence cytoskeletu - při nejasné a slabé fluorescenci) 7) Aktin Klinika: důležitá protilátka při chronické aktivní hepatitis Antigeny: aktin (34 kda) 8) Vimentin Klinika: chronické revmatické a jaterní nemoci (>90%),, rakovina, hematologické poruchy Antigeny: vimentin 9) Cytokeratin Klinika: revmatická arthritis, chronická aktivní hepatitis, Antigeny: cytokeratiny (8, 18, 19) 10) Tropomyosin Klinika: revmatická arthritis, chronická aktivní hepatitis, Antigeny: Tropomyosin 11) Vinkulin Klinika: nespecifický při mnoha autoimunitních a chronických nemocích Antigeny: vinkulin (117 kda) 12) Desmin Klinika: bez známých nebo jasných klinických asociací

6 ASOCIACE NEMOCÍ A VÝSKYTU AUTOPROTILÁTEK Protilátky při dsdna 60-90% ssdna 70-95% Histony 95% Sm 20-40% U1-snRNP 30-40% SS-A 20-60% SS-B 10-20% Ribosomal RNP 10% PCNA (cyklin) 3% Ku 10% HnRNP protein A1 Negativní Hrubě zrnitá (skvrnitá) fluorescence Hrubě zrnitá (skvrnitá) fluorescence Difúzní (ribozomální) cytoplazmatický obraz s homogenní Různorodá zrnitá fluorescence Nukleární matrix (jaderná fluorescence s velkými skvrnami) Protilátky při systémové skleróze Antigen DNA topoizomerasa 1 (Scl-70) Centromery PM-Scl RNA-polymerasa 1 RNA-polymerasa 11 U1-snRNP Fibrilarin Ku NOR Mitochondrie Midbody Centromery (Centromerová fluorescence) Zrnitá (skvrnitá) fluorescence jadérek Zrnitá (skvrnitá) fluorescence Hrubě zrnitá (skvrnitá) fluorescence Chuchvalcovitá fluorescence jadérek Zrnitá (skvrnitá) fluorescence Mitochondriální obraz (slabá cytoplazmatická fluorescence) Dělící tělísko (MSA-2) Protilátky při Sjögrensově syndromu SS-A 40-95% SS-B 40-95% Ku NOR p80-colin NuMA Ki/SL Zrnitá (skvrnitá) fluorescence jadérek Jaderné tečky (body) Póly dělícího vřeténka Zrnitá (skvrnitá) fluorescence

7 Protilátky při poly-/dermatomyositis trna-synthasa (Jo-1, PL-7, PL-12, EJ, KJ) 25-35% PM-Scl 50-70% Ku 50% Mi-2 5% SRP SS-A SS-B Jemně zrnitý cytoplazmatický obraz (fluorescence) Jo-1 Zrnitá (skvrnitá) fluorescence Difúzní cytoplazmatický obraz Protilátky při revmatické arthritis Histony 15-50% dsdna RNP SSA/SS-B Cytokeratin Tropomyosin Hrubě zrnitá (skvrnitá) fluorescence Cytokeratin (slabá fluorescence cytoskeletu) Tropomyosin (slabá fluorescence cytoskeletu) Protilátky při jaterních nemocích Mitochondrie Aktin (hladká svalovina) Laminy Nuclear pore complex Coilin p80 sp-100 Tropomyosin Vimentin Mitochondriální obraz (slabá cytoplazmatická fluorescence) Aktin (slabá fluorescence cytoskeletu) Jaderná membrána Póry v jaderné membráně Jaderné tečky (body) Četné jaderné tečky (body) Tropomyosin (slabá fluorescence cytoskeletu) Vimentin (slabá fluorescence cytoskeletu)

8 VÝSKYT AUTOPROTILÁTEK PROTI BUNĚČNÉMU JÁDRU U JEDNOTLIVÝCH NEMOCÍ Antigen Nemoc Prevalence (%) ds DNA ss DNA indukovaný léky MCTD Poly-/dermatomyositis Sklerodermie, Sjögrenův syndrom, revmatická arthritis RNA 50 Histony 4-6-S-RNA, skleroderma, Sjögrenův syndrom indukovaný léky Revmatická arthritis U1-nRNP MCTD Revmatická arthritis Sm SS-A (Ro) SS-B (La) Sjögrenův syndrom Neonatal lupus syndrom Sjögrenův syndrom Fibrilarin Progresivní systémová skleróza, difúzní forma 5-10 RNA-Polymerasa I Progresivní systémová skleróza, difúzní forma 4 PM-Scl (PM1) Poly-/dermatomyositis Progresivní systémová skleróza, difúzní forma Centromery Progresivní systémová skleróza, difúzní forma Scl-70 Progresivní systémová skleróza, difúzní forma Cyklin (PCNA) 3 RANA Revmatická arthritis Ku 10 Poly-/dermatomyositis, progr. systémová skleróza >50 Mi-1, Mi-2 Dermatomyositis 5-10

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ IMUNOLOGIE Autoimunita IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ Antinukleární protilátky (ANA) Protilátky proti extrahovatelným nukleárním antigenům (ENA) a soupravy

Více

IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ JATER A ŽALUDKU

IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ JATER A ŽALUDKU IMUNOLOGIE Autoimunitní onemocnění jater a žaludku IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ JATER A ŽALUDKU Mitochondrie Hladké svalstvo Mikrosomy jater a ledvin Parietální buňky

Více

Protilátky proti jádru buňky (ANA)

Protilátky proti jádru buňky (ANA) SEKK Marcela Drahošová podzim 2010 Protilátky proti jádru buňky (ANA) Pozitivní vzorek A byl získán od jediného pacienta opakovaným odběrem. U screeningu bylo dosaženo konsenzu bez ohledu na použitou metodu

Více

Metody testování humorální imunity

Metody testování humorální imunity Metody testování humorální imunity Co je to humorální imunita? Humorální = látková Buněčné produkty Nespecifická imunita příklady:» Lysozym v slinách, slzách» Sérové proteiny (proteiny akutní fáze)» Komplementový

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Laboratorní diagnostika autoprotilátek. RNDr. Julius Lupač

Laboratorní diagnostika autoprotilátek. RNDr. Julius Lupač Laboratorní diagnostika autoprotilátek RNDr. Julius Lupač Laboratorní diagnostika autoprotilátek orgánově nespecifické Endomysium Anti - mitochondrie Anti jaderné ANA antinuclear autoantibodies ANF orgánově

Více

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Okruh základy imunologie 1. Buňky, tkáně a orgány imunitního

Více

Fluorescenční mikroskopie

Fluorescenční mikroskopie Luminiscence jev, kdy látka vysílá do prostoru světlo chemická reakce chemiluminiscence (např. světluška) světlo fotoluminiscence fluorescence (emisní záření jen krátkou dobu po skončení exitačního záření)

Více

Konsensuální Časomilá Séra a výsledky dotazníku XIV. ČASOMIL

Konsensuální Časomilá Séra a výsledky dotazníku XIV. ČASOMIL Vyhodnocení výsledků preparátů KČS Konsensuální Časomilá Séra a výsledky dotazníku XV. ČSOML otazník nspirace přednáškou na kongresu v Lublani otazník nspirace přednáškou na kongresu v Lublani otazník

Více

F l u o r e s c e n c e

F l u o r e s c e n c e F l u o r e s c e n c e Fluorescenční mikroskopie Luminiscence jev, kdy látka vysílá do prostoru světlo chemická reakce chemiluminiscence světlo fotoluminiscence Vyvolávající záření exitační fluorescence

Více

Metody testování humorální imunity

Metody testování humorální imunity Metody testování humorální imunity Co je to humorální imunita? Humorální = látková Buněčné produkty Nespecifická imunita příklady:» Lysozym v slinách, slzách» Sérové proteiny (proteiny akutní fáze)» Komplementový

Více

Zoologická mikrotechnika - FLUORESCENČNÍ MIKROSKOPIE

Zoologická mikrotechnika - FLUORESCENČNÍ MIKROSKOPIE Fluorescence Fluorescence je jev, kdy látka absorbuje ultrafialové záření nebo viditelné světlo s krátkou vlnovou délkou a emituje viditelné světlo s delší vlnovou délkou než má světlo absorbované Emitace

Více

Vyšetření imunoglobulinů

Vyšetření imunoglobulinů Vyšetření imunoglobulinů Celkové mn. Ig elektroforéza bílkovin jako procentuální zastoupení gamafrakce, vyšetřením ke zjištění možného paraproteinu. velmi hrubé vyšetření, odhalení pouze výrazných změn

Více

Titrace autoprotilátek detekovaných metodami nepřímé imunofluorescence. Jan Martinek Ivo Lochman

Titrace autoprotilátek detekovaných metodami nepřímé imunofluorescence. Jan Martinek Ivo Lochman Titrace autoprotilátek detekovaných metodami nepřímé imunofluorescence Jan Martinek Ivo Lochman OSNOVA ÚVOD TITRACE DLE EUROIMMUN DATA SEKK STANDARTIZACE ANA STANDARTIZACE ICA HOOK EFEKT ZÁVĚR Titrace

Více

Paraneoplastické autoprotilátky, diagnostický a klinický význam

Paraneoplastické autoprotilátky, diagnostický a klinický význam Paraneoplastické autoprotilátky, diagnostický a klinický význam Ivana Janatková, Miroslav Hinďoš, Karin Malíčková Klinická imunologie a alergologie laboratoř Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky

Více

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového

Více

Autoimunitní fenomeny u chronických zánětů jater. T. Fučíková

Autoimunitní fenomeny u chronických zánětů jater. T. Fučíková Autoimunitní fenomeny u chronických zánětů jater T. Fučíková Chronické záněty jater vývoj terminologie Chronická hepatitida 1947 (Kalk,laparoskopie) západní Evropa, později Amerika a Anglie Hypergamaglobulinemická

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete

Více

ECFS (European Consensus Finding Study, Autoantibodies in Rheumatic Diseases) alias Evropský konsenzus

ECFS (European Consensus Finding Study, Autoantibodies in Rheumatic Diseases) alias Evropský konsenzus ECFS 2012 2013 (European Consensus Finding Study, Autoantibodies in Rheumatic Diseases) alias Evropský konsenzus kolektiv autorů XVII. ČASOMIL Český A Slovenský Odborný Meeting Imunologických Laboratoří

Více

ANA PROFIL HJS. Návod k použití

ANA PROFIL HJS. Návod k použití MASTAZYME TM ANA PROFIL HJS Enzymatická imunoesej pro kvalitativní typizaci autoprotilátek proti Histonům, SS-A, SS-B, Sm, Sm/RNP, Scl-70, Jo-1 a Centromeře v séru a plasmě Návod k použití Pouze pro in

Více

Cytologie. Přednáška 2010

Cytologie. Přednáška 2010 Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Komplexní pohled na laboratorní diagnostiku Chlamydia pneumoniae

Komplexní pohled na laboratorní diagnostiku Chlamydia pneumoniae Komplexní pohled na laboratorní diagnostiku Chlamydia pneumoniae Iva Stoklásková, Lenka Pokorná Seminář, Laboratoře Mikrochem, Šumperk, listopad 2016 Druhy Chlamydia Chlamydia trachomatis Serotypy A-C,

Více

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina ) Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna

Více

Vybrané imunologické metody

Vybrané imunologické metody Vybrané imunologické metody Ing. Petra Šandová Klinická imunologie a alergologie laboratoř ÚKBLD a 1. LF UK VFN Laboratorní imunologická vyšetření Humorální imunita proteiny krevního séra (Ig, C, CRP),

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Trombocytopenie v těhotenství

Trombocytopenie v těhotenství Trombocytopenie v těhotenství doc. MUDr. Antonín Pařízek, CSc. Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze Definice normální počet trombocytů u netěhotných žen 150-400 x 10 9 /l v těhotenství

Více

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular

Více

Sérologie Sérologie pertusse. Sérologie tularémie. Sérologie brucelózy. Sérologie listeriózy. Sérologie yersiniózy. Sérologie H.

Sérologie Sérologie pertusse. Sérologie tularémie. Sérologie brucelózy. Sérologie listeriózy. Sérologie yersiniózy. Sérologie H. Sérologie Sérologie pertusse Charakteristika: zahrnuje stanovení IgM a IgG proti B. pertussis slouží k stanovení dg. pertusse i po léčbě antibiotiky Sérologie tularémie Charakteristika: stanovení celkových

Více

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková Autoprotilátky v klinice T Fučíková Autoreaktivita je nezbytným předpokladem hemostázy Imunitní systém disponuje přirozenými autoprotilátkami a autoprotektivními T lymfocyty potřebnými k odklizování vlastních

Více

Enzymy v diagnostice Enzymy v plazm Bun né enzymy a sekre ní enzymy iny zvýšené aktivity bun ných enzym v plazm asový pr h nár

Enzymy v diagnostice Enzymy v plazm Bun né enzymy a sekre ní enzymy iny zvýšené aktivity bun ných enzym v plazm asový pr h nár Enzymy v diagnostice Enzymy v plazmě Enzymy nalézané v plazmě lze rozdělit do dvou typů. Jsou to jednak enzymy normálně přítomné v plazmě a mající zde svou úlohu (např. enzymy kaskády krevního srážení

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

Jiří Litzman Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU a FN u sv. Anny v Brně.

Jiří Litzman Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU a FN u sv. Anny v Brně. Systémové autoimunitní choroby Jiří Litzman Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU a FN u sv. Anny v Brně. Výskyt autoimunitních chorob (Mackay IR, BMJ 2000; 321: 93-96) 96) Odhaduje se, že asi

Více

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276 Kazuistika č. 5, bolesti zhoršovaná nádechem ( perikarditida) P.K., muž, 51 let Popis případu a základní anamnesa 51 letý muž, kuřák, s anamnesou hypertenzní nemoci diagnostikované cca před 5 lety, tehdy

Více

Diagnostika amyloidózy z pohledu patologa Látalová P., Flodr P., Tichý M.

Diagnostika amyloidózy z pohledu patologa Látalová P., Flodr P., Tichý M. Diagnostika amyloidózy z pohledu patologa Látalová P., Flodr P., Tichý M. Ústav klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc Úvodem -vzácná jednotka i pro patologa Statistika Ústavu klinické a

Více

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.

Více

BlueDiver AUTOMATICKÝ SYSTÉM PRO ZPRACOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ METODY IMUNOBLOT

BlueDiver AUTOMATICKÝ SYSTÉM PRO ZPRACOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ METODY IMUNOBLOT AUTOMATICKÝ SYSTÉM PRO ZPRACOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ METODY IMUNOBLOT Přístroj, interpretační software Dr. DOT a soupravy tvoří ucelený systém pro jednoduchou, rychlou a přesnou analýzu imunoblotů včetně jejich

Více

MUDr. Helena Šutová Laboratoře Mikrochem a.s.

MUDr. Helena Šutová Laboratoře Mikrochem a.s. Laboratorní diagnostika celiakie MUDr. Helena Šutová Laboratoře Mikrochem a.s. Celiakie Autoimunní onemocnění způsobené požitím lepku (glutenu) s typickým zánětlivým postižením tenkého střeva s genetickou

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Parvovirus B 19. Renata Procházková

Parvovirus B 19. Renata Procházková Renata Procházková Parvovirus B 19 - Běžný lidský patogen - Objeven 1975 Yvonne Cossart - Neobalený DNA virus (18-22 nm) - Odolný vůči prostředí - Parvoviridae rod Erythrovirus - 3 genotypy: * klasická

Více

MASTAZYME TM Anti-ENA Combi 6

MASTAZYME TM Anti-ENA Combi 6 MASTAZYME TM Anti-ENA Combi 6 Enzymatická imunoesej pro kvalitativní screening autoprotilátek proti SS-A, SS-B, Sm, Sm/RNP, Scl-70 a Jo-1 v séru a plasmě Návod k použití Pouze pro in vitro diagnostiku

Více

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6 Název: IgA Zkratka: IgA Typ: kvantitativní Princip: turbidimetrie Jednotky:

Více

DERMATOLOGICKÉ ASPEKTY SÉROLOGICKÉHO STANOVENÍ ANTINUKLEÁRNÍCH PROTILÁTEK

DERMATOLOGICKÉ ASPEKTY SÉROLOGICKÉHO STANOVENÍ ANTINUKLEÁRNÍCH PROTILÁTEK DERMATOLOGICKÉ ASPEKTY SÉROLOGICKÉHO STANOVENÍ ANTINUKLEÁRNÍCH PROTILÁTEK RNDr. Miloslav Hlubinka Dermatovenerologická klinika FN Brno Rozvoj moderní imunologie významným způsobem napomohl odhalení autoimunitního

Více

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Příloha č.6 Laboratorní příručka Laboratoří MeDiLa, v05 - Seznam imunologických Příloha č.4 Seznam imunologických Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6

Více

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)

Více

Přínos metody ELISPOT v diagnostice lymeské boreliózy

Přínos metody ELISPOT v diagnostice lymeské boreliózy Přínos metody ELISPOT v diagnostice lymeské boreliózy A. Ondrejková, I. Špačková, H. Švandová Laboratoř klinické imunologie a alergologie, Laboratoře AGEL a.s., Nový Jičín Lymeská borelióza - LB Epidemiologie:

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

CHORUS ANA-Screen (36 testů)

CHORUS ANA-Screen (36 testů) CHORUS ANA-Screen 86014 (36 testů) Výrobce: DIESSE Diagnostica Senese Via delle Rose 10 53035 Monteriggioni (Siena) Itálie OBSAH 1 Úvod... 3 2 Princip testu... 4 3 Složení soupravy... 4 4 Další potřebné

Více

Vyšetření imunoglobulinů

Vyšetření imunoglobulinů Vyšetření imunoglobulinů Celkové mn. Ig elektroforéza bílkovin jako procentuální zastoupení gamafrakce séra vyšetřením ke zjištění možného paraproteinu. velmi hrubé vyšetření, odhalení pouze výrazných

Více

RNDr K.Roubalová CSc.

RNDr K.Roubalová CSc. Cytomegalovirus RNDr K.Roubalová CSc. www.vidia.cz kroubalova@vidia.cz Lidský cytomegalovirus Β-herpesviridae, p největší HV (240 nm), cca 160 genů Příbuzné viry: myší, krysí, opičí, morčecí Kosmopolitní

Více

MASTAFLUOR TM Combi-3

MASTAFLUOR TM Combi-3 MASTAFLUOR TM Combi-3 Imunofluorescenční test na detekci protilátek na krysích tkáňových řezech žaludku / jater / ledvin Návod k použití Pouze pro in vitro diagnostiku MASTAFLUOR TM Combi-3 (ANA, AMA,

Více

Jak pomáhá vyšetøování autoprotilátek v diagnostice a hodnocení autoimunitních revmatických chorob?

Jak pomáhá vyšetøování autoprotilátek v diagnostice a hodnocení autoimunitních revmatických chorob? 130. internistický den Revmatologie v klinické praxi Jak pomáhá vyšetøování autoprotilátek v diagnostice a hodnocení autoimunitních revmatických chorob? J. Vencovský Revmatologický ústav, Praha, ředitel

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

MASTAZYME TM ANA Screen

MASTAZYME TM ANA Screen MASTAZYME TM ANA Screen Enzymatická imunoesej pro kvalitativní screening autoprotilátek proti dsdna, SS-A, SS-B, Sm, Sm/RNP, Scl-70, Jo-1 a Centromeře v séru a plasmě Návod k použití Pouze pro in vitro

Více

Cytologie I, stavba buňky

Cytologie I, stavba buňky Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice

Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice nízce agresivní lymfoproliferativní onemocnění základem je proliferace a akumulace klonálních maligně transformovaných vyzrálých B lymfocytů

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

NÁVAZNOST METOD KLASICKÉ A MOLEKULÁRNÍ CYTOGENETIKY. Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

NÁVAZNOST METOD KLASICKÉ A MOLEKULÁRNÍ CYTOGENETIKY. Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno NÁVAZNOST METOD KLASICKÉ A MOLEKULÁRNÍ CYTOGENETIKY TYPY CHROMOSOMOVÝCH ABERACÍ, kterých se týká vyšetření metodami klasické i molekulární cytogenetiky - VYŠETŘENÍ VROZENÝCH CHROMOSOMOVÝCH ABERACÍ prenatální

Více

Tyreopatie v ambulantní praxi

Tyreopatie v ambulantní praxi Tyreopatie v ambulantní praxi nálezy významné a méně významné Richard STEJSKAL Lékařské centrum Václavka Praha Things we knew, things we did Things we have learnt, things we should do Onemocnění štítné

Více

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační

Více

Laboratorní příručka. vedoucí laboratoře klinické imunologie a alergologie. odborná část. BLP1/LKIA Vydání č.8. Datum platnosti: 1.1.2015. Výtisk č.

Laboratorní příručka. vedoucí laboratoře klinické imunologie a alergologie. odborná část. BLP1/LKIA Vydání č.8. Datum platnosti: 1.1.2015. Výtisk č. Laboratorní příručka odborná část Vydání č.8 Vypracoval: Schválil: Mgr. Manuela Trojáčková, Ph.D. zástupce vedoucího laboratoře klinické imunologie a alergologie RNDr. Andrea Ondrejková vedoucí laboratoře

Více

CHORUS ANA (36 testů)

CHORUS ANA (36 testů) CHORUS ANA 8 86010 (36 testů) Výrobce: DIESSE Diagnostica Senese Via delle Rose 10 53035 Monteriggioni (Siena) Itálie OBSAH 1 Úvod... 3 2 Princip testu... 4 3 Složení soupravy... 4 4 Další potřebné vybavení

Více

ODEBÍRÁNÍ A ŘEŠENÍ VLASTNÍCH PŘÍPADŮ BĚHEM STUDIA. PŘÍRUČKA PRO STUDENTY II. a III. ročníku Tříletého intenzivního výcviku v homeopatii

ODEBÍRÁNÍ A ŘEŠENÍ VLASTNÍCH PŘÍPADŮ BĚHEM STUDIA. PŘÍRUČKA PRO STUDENTY II. a III. ročníku Tříletého intenzivního výcviku v homeopatii ODEBÍRÁNÍ A ŘEŠENÍ VLASTNÍCH PŘÍPADŮ BĚHEM STUDIA PŘÍRUČKA PRO STUDENTY II. a III. ročníku Tříletého intenzivního výcviku v homeopatii Obsah: ODEBÍRÁNÍ A ŘEŠENÍ VLASTNÍCH PŘÍPADŮ BĚHEM STUDIA...1 PŘÍRUČKA

Více

Identifikace postupu vyšetření Klinická biochemie SOP-OKB-01 SOP-OKB-03 SOP-OKB-04 SOP-OKB-05 SOP-OKB-06 SOP-OKB-07

Identifikace postupu vyšetření Klinická biochemie SOP-OKB-01 SOP-OKB-03 SOP-OKB-04 SOP-OKB-05 SOP-OKB-06 SOP-OKB-07 Pracoviště zdravotnické laboratoře: Oddělení klinické biochemie (OKB) Podolské nábřeží 157, Praha 4 Podolí 2. Oddělení klinické hematologie a krevní banka (OKH) Podolské nábřeží 157, Praha 4 Podolí 3.

Více

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly: Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 6 1 9 4 Autoimunita AUTOIMUNITA

Více

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o. Herpetické viry a autoimunita K.Roubalová Vidia s.r.o. Vztah infekce k autoimunitnímu onemocnění Infekce = příčina autoimunitního onemocnění Infekce = spouštěč autoimunitního procesu Infekce progrese onemocnění

Více

Pondělí Prezence, zahájení kurzu. Úterý Choroby periferních tepen a žil. Počet hodin.

Pondělí Prezence, zahájení kurzu. Úterý Choroby periferních tepen a žil. Počet hodin. Program předatestačního kurzu VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ, včetně atestačního testu pro lékaře před atestační zkouškou z vnitřního lékařství, pořádaný LF MU Brno 13.4. 24.4.2015 Posluchárna č. 333, pavilon A 15,

Více

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání Imunitní onemocnění Imunitní systém fce imunitního systému: rozpoznání vnějších škodlivin a obrana proti nim rozpoznání vnitřních škodlivin (vč. vadných bb. např. nádorových) a jejich odstranění rozpoznání

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu. Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK

Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu. Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK 1. Úvod 1. C1q, C1q a apoptóza, C1q u SLE 2. Anti-C1q, patogenita anti-c1q 3. Stanovení anti-c1q

Více

FUNKČNÍ VARIANTA GENU ANXA11 SNIŽUJE RIZIKO ONEMOCNĚNÍ

FUNKČNÍ VARIANTA GENU ANXA11 SNIŽUJE RIZIKO ONEMOCNĚNÍ FUNKČNÍ VARIANTA GENU ANXA11 SNIŽUJE RIZIKO ONEMOCNĚNÍ SARKOIDÓZOU: POTVRZENÍ VÝSLEDKŮ CELOGENOMOVÉ ASOCIAČNÍ STUDIE. Sťahelová A. 1, Mrázek F. 1, Kriegová E. 1, Hutyrová B. 2, Kubištová Z. 1, Kolek V.

Více

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,

Více

- vlastní genetický a proteosyntetický aparát, energetický metabolismus

- vlastní genetický a proteosyntetický aparát, energetický metabolismus Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): tynakarp - cellula - věda: cytologie (neboli buněčná biologie) - základní stavební a funkční jednotka živých buněčných organismů - nejmenší živý útvar schopný

Více

Schéma rostlinné buňky

Schéma rostlinné buňky Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Aspartátaminotransferáza (AST)

Aspartátaminotransferáza (AST) 1 Aspartátaminotransferáza (AST) AST je buněčný enzym přítomný v řadě tkání, jako jsou srdce, kosterní svaly, ledviny, mozek, játra, pankreas či erytrocyty. Vyskytuje se ve dvou izoformách, cytoplazmatické

Více

Imunologie. Provádí se. Doba odezvy do ** Název Zkratka Materiál/pacient INFEKČNÍ SÉROLOGIE ASLO (ASO) srážlivá krev 3x týdně do 4 dnů 91503

Imunologie. Provádí se. Doba odezvy do ** Název Zkratka Materiál/pacient INFEKČNÍ SÉROLOGIE ASLO (ASO) srážlivá krev 3x týdně do 4 dnů 91503 Aktualizace 2.03.2014 Imunologie INFEKČNÍ SÉROLOGIE Antistreptolysin O AUTOIMUNITA Revmatoidní faktor Název Zkratka Materiál/pacient Revmatoidní faktor v Ig třídách (M,G,A) Protilátky proti cyklickému

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno Kvantitativní poruchy leukocytů - změny počtu jednotlivých typů bílých krvinek -choroby monocyto-makrofágového systému- granulomatózy - střádací

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

CÍLENÝ SCREENING CELIAKÁLNÍ SPRUE (CS)

CÍLENÝ SCREENING CELIAKÁLNÍ SPRUE (CS) CÍLENÝ SCREENING CELIAKÁLNÍ SPRUE (CS) Preambule CS je nadále diagnostikována v dětské a zejména v dospělé populaci s časovým prodlením a stejně je tomu se zahájením kauzální terapie bezlepkovou dietou

Více

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji

Více

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné: Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících

Více

Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby

Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby Venháčová J., Venháčová P. Diabetologické centrum Dětská klinika FN a LF UP Olomouc SRPDD červen 2011 Nejčastější přidružené autoimunitní choroby

Více

CDT a další. laboratorní markery. objektivizaci abusu a efektivity léčby. MUDr. Pavla Vodáková, RNDr. Milan Malý

CDT a další. laboratorní markery. objektivizaci abusu a efektivity léčby. MUDr. Pavla Vodáková, RNDr. Milan Malý CDT a další laboratorní markery používan vané v našem zařízen zení při objektivizaci abusu a efektivity léčby MUDr. Pavla Vodáková, RNDr. Milan Malý Nejčastější užívané markery CDT GGT AST/ALT MCV Méně

Více

AESKULISA. Objednací kód: 3101

AESKULISA. Objednací kód: 3101 AESKULISA ANA-8Pro Objednací kód: 3101 Aesku.Diagnostics BioVendor - Laboratorní medicína a.s. Mikroforum Ring 2, D-55234 Wendelsheim, Germany Karásek 1767/1, 621 00 Brno Tel: +49-6734-9627-0 Fax: +49-6734-9627-27

Více

Principy a instrumentace

Principy a instrumentace Průtoková cytometrie Principy a instrumentace Ing. Antonín Hlaváček Úvod Průtoková cytometrie je moderní laboratorní metoda měření a analýza fyzikálních -chemických vlastností buňky během průchodu laserovým

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

Možnosti využití hematologické léčby u MG

Možnosti využití hematologické léčby u MG Možnosti využití hematologické léčby u MG Tomáš Kozák 3. lékařská fakulta UK v Praze a FN Královské Vinohrady Autoimunitní choroby (AID) Ehrlich a Morgenroth, 1901: horror autotoxicus Shoenfeld, 1999,

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více