SLDB 1970 SLDB 1980 SLDB 1991 SLDB 2001

Transkript

1 4 OBYVATELSTVO 4.1 VÝVOJ OBYVATELSTVA Retrospektiva vývoje obyvatelstva je významnou součástí studia a hodnocení obyvatelstva jako významného prvku komplexního rozvoje území. Populační řadu lze sledovat již od prvního novodobého sčítání v roce 1869, pro účely demografické analýzy a sledování trendů současného vývoje jsou využity výsledky z posledních čtyř sčítání od roku 197. Tempo růstu populace města Hradec Králové ve sledovaném období převýšilo nárůst populace okresu Hradec Králové i České republiky jako celku. Podle definitivních výsledků SLDB 21 (Sčítání lidu, domů a bytů) zde žilo obyvatel (index růstu 21/197 = 1,21). V současnosti zde žije obyvatel (k ). V období od roku 1991 se dynamika vývoje obyvatel snížila v celé republice (index vývoje ČR 21/1991 =,99). V důsledku mnoha podmiňujících faktorů ekonomického a sociálního vývoje v posledním desetiletí od roku 1991 město populačně ztratilo na 94 % počtu obyvatel roku Hodnotíme-li město Hradec Králové z pohledu koncentrace obytné funkce v komplexní struktuře osídlení ČR, v roce 21 obytná funkce ve srovnání s rokem 1991 mírně zeslábla na 95,4 % (1991 = 97, %, 198 = 93,4 %). Pro komplexní posouzení pozice města z hlediska základních funkcí ve struktuře osídlení bylo nutné provést širší analytické zhodnocení ve vztahu k vývoji celého sídelního systému. Graf 5: Vývoj počtu obyvatel města Hradec Králové v letech SLDB 197 SLDB 198 SLDB 1991 SLDB 21 Zdroj : Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 197, 198, 1991, 21 Město překročilo hranici 1 obyvatel v roce 199, kdy také dosáhlo svou nejvyšší populační sílu ( obyvatel). Postupnou populační ztrátou se v roce 1997 vyřadilo ze skupiny velkoměst nad 1 obyvatel. Lidé z Hradce Králové se stěhují do zázemí východočeské metropole, ale ve městě zůstávají nadále pracovat (nadále zde během dne fakticky žijí). V souladu s celorepublikovými tendencemi nadále dochází k trvalému snižování počtu obyvatel avšak s méně intenzivnějším poklesem. Město dále sledujeme dle administrativních územních jednotek částí města. Části města netvoří dle počtu obyvatel homogenní soubor (nejsilnější část Nový Hradec Králové obyvatel v roce 21, nejslabší část Piletice 198 obyvatel v roce 21). Některé demografické ukazatele a indexy zde uvedené tudíž mohou být zatíženy touto heterogenitou a snížena jejich vypovídací schopnost. 19

2 Graf 6: Vývoj počtu obyvatel města Hradec Králové v období Zdroj: Český statistický úřad roky Při hodnocení vývoje počtu obyvatel v jednotlivých částech města zaznamenala nejvyšší nárůst od roku 1991 část Roudnička (index 21/1991 = 1,47), Březhrad (1,18), Svinary (1,18), Piletice (1,16) a Slatina (1,11). Nárůst počtu obyvatel v okrajových částech koresponduje s intenzitou bytové výstavby v daných lokalitách. Populačně ztrátové byly části města Moravské Předměstí (,89), Slezské Předměstí (,91), vnitřní část Hradec Králové (,91), Pražské Předměstí (,92). Jedná se převážně o lokality s převažující sídlištní zástavbou. Pravděpodobným důvodem poklesu počtu obyvatel Moravského a Pražského Předměstí je migrační ztráta, daná snižováním kvality bydlení a atraktivity území. V případě Slezského Předměstí je pokles zesílen přirozenou měnou, danou věkovou strukturou bydlících s vyšším zastoupením starších věkových skupin. Územní rozložení obyvatel ve městě se mění z důvodů zvyšování kvalitativních nároků na styl bydlení a obytné prostředí. Probíhá v kontextu se změnami vnitřní struktury města, kterým je potřebné věnovat trvalou pozornost. 2

3 Tabulka 2: Počet obyvatel v částech města Hradec Králové v roce 1991 a in d e x 1 / in d e x 1 /9 1 H R A D E C K R Á L O V É ,9 7 P lo tiš tě n.l , 1 Bře zh ra d ,1 8 P o u c h o v ,9 7 H ra d e c K rá lo vé ,9 1 P ra žské Pře d m ,9 2 K u k le n y , R o u d n ič k a ,4 7 M a lš o va L h o ta , 2 R u s e k , 6 M alšo vice ,3 S latin a ,11 M o ra vs k é Pře d m ,8 9 S le zské Pře d m ,9 1 N o vý H K , 9 S vin a ry ,1 8 P ile tic e ,1 6 S vo b. D vo ry ,9 7 P lá c k y ,9 5 Tře b e š ,9 4 P lačice ,93 V ě ko še ,96 Zdroj: SLDB 1991, SLDB VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATEL Věkové složení obyvatelstva představuje jednu z významnějších demografických charakteristik obyvatelstva v přímé vazbě na přirozenou reprodukci obyvatel určuje další vývoj počtu obyvatel, nese míru reprodukce, úmrtnosti, fertilitu žen atd. Nejen přirozená, ale též mechanická měna obyvatel realizovaná migračními pohyby je procesem, jehož intenzita je ovlivněna věkovým rozložením obyvatel. Věkové skupiny od roku 198 zaznamenávají výrazný úbytek počtu nově narozených dětí. Nižší podíly mladších věkových skupin jsou charakteristické pro celou populaci České republiky. Ve městě je též nižší zastoupení osob ve věku 3 44 let a vyšší zastoupení osob vyšších věkových kategorií (nad 65 let). Předproduktivní složka obyvatel se na území celého města snížila o 5 %, o toto procento posílila produktivní a také poproduktivní část obyvatel. Výraznější změny ve věkovém rozložení obyvatel proběhly u populací samostatných částí města. Graf 7: Vývoj věkové struktury města Hradec Králové v letech 198, 1991 a 21 % z celkové populace věk.kategorie Zdroj : SLDB 198, SLDB 1991, SLDB 21 21

4 Populace města Hradec Králové má ve srovnání s populací Královéhradeckého kraje i České republiky méně příznivou strukturu základních věkových skupin. Podíl mladších věkových skupin 14 let je 13,4 % (Královéhradecký kraj = 15,1 %), taktéž je méně příznivý podíl osob starších věkových kategorií ve věku nad 6 let, který představuje 16,6 % (Královéhradecký kraj 14,7 %). Produktivní složka obyvatelstva je zastoupena 7 %, hodnotou porovnatelnou s průměrem za kraj i Českou republiku (data k ). V dlouhodobém vývoji trvale mírně klesá podíl dětské složky, naopak roste podíl složky poproduktivní. Stejně jako ve většině vyspělých zemí, dochází i v Hradci Králové k tzv. demografickému stárnutí obyvatelstva. Graf 8: Očekávané relativní zastoupení hlavních věkových skupin v letech podíl věkové skupiny v % Zdroj: MmHK Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 23 Obr. 5: První občánek města Hradce Králové v roce 28 22

5 Graf 9: Věková pyramida města Hradec Králové v roce 1991 a 21 MUŽI ŽENY ženy 1991 ženy 21 muži 1991 muži počet obyvatel Zdroj : SLDB 1991, SLDB 21 Hodnotíme-li jednotlivé části města, nejvyšší zastoupení skupiny 14 let je v Pileticích, Roudničce, Březhradu a Kuklenách (nad 18 %), procentuálně nejméně dětí žije na Slezském Předměstí, Pražském Předměstí, Třebši a Moravském Předměstí (pod 13 %). Nejsilněji je produktivní část obyvatel (ve věku 15 59) zastoupena na Moravském Předměstí a v Třebši (nad 74 %), v Plačicích, na Novém Hradci Králové a v Roudničce (nad 67 %). Populačně nejstaršími částmi města je Slezské Předměstí (33 % obyvatel nad 6 let) a Pražské Předměstí (28 % obyvatel nad 6 let). V období od roku 1991 proběhly výrazné změny věkového rozložení populace v jednotlivých částech města. Na Moravském Předměstí v roce 1991 děti představovaly 28 % obyvatel, v roce 21 pouze 13 %. K výraznému poklesu dětské složky z 24 % na 13 % došlo též v části Třebeš. Příznivý podíl dětské složky si drží od roku 1991 Piletice a Březhrad. Produktivní část obyvatel posílila v převažující většině částí města, v částech Moravské Předměstí, Třebeš, Rusek a Plačice narostla od roku 1991 téměř o 1 %. K poklesu došlo na Slezském Předměstí, v Malšově Lhotě a v Malšovicích. Podíl obyvatel ve věkové kategorii nad 6 let se drží na 16,6 %, ale očekává se nárůst obyvatel této kategorie. Stárnutí populace výrazněji pokračuje v části Slezské Předměstí (27,5 % v r. 1991, 33 % v r. 21), Malšovice (2,3 % v r. 1991, 24,1 % v r. 21). Věkové složení obyvatel charakterizují též indexy věkového složení obyvatel: index mládí (počet dětí ve věku 14 na 1 obyvatel ve věku nad 6 let) a index stáří (počet osob nad 6 let na 1 obyvatel ve věku 14 let). V Hradci Králové byl v roce 21 index stáří 142,7, což je vyšší zatížení populace. V Královéhradeckém kraji byl v roce 21 index stáří 116,9, v okrese Hradec Králové 129,1. 23

6 Alarmující je stav na Slezském Předměstí, kde index stáří dosáhl hodnoty 262,2 a na Pražském Předměstí 219,7. V částech Malšovice, Rusek, Plácky, Malšova Lhota a Hradec Králové je obyvatelstvo v porovnání s městem jako celek starší. Index mládí dosáhl v roce 21 hodnoty 7,1, což je nepříznivý jev pod úrovní průměrné okresní, krajské i republikové hodnoty (okres Hradec Králové = 77,5, Královéhradecký kraj = 85,5, ČR = 87,7). Velmi příznivou strukturu má Roudnička, kde na 1 obyvatel nad 6 let připadá 163,5 dětí. V Pileticích, Březhradu, Moravském Předměstí a na Novém Hradci Králové dosáhl index progresivní hodnoty převyšující 1. Dalšími analytickými ukazateli jsou indexy ekonomického zatížení, které v sobě nesou sociální a ekonomickou povahu a vyjadřují zatížení produktivní složky obyvatelstva předproduktivním a poproduktivním obyvatelstvem. Index ekonomického zatížení typu A udává počet dětí ve věku 14 let na 1 obyvatel v produktivním věku let. V Hradci Králové tento index dosáhl čísla 22,3, tedy hodnoty pod průměrem okresu Hradec Králové (23,9) i Královéhradeckého kraje (25,2). Formálně se jeví jako příznivý, z dlouhodobého pohledu však nelze tuto skutečnost hodnotit příznivě. S nejvyšším zatížením avšak jako perspektivní v dalším časovém horizontu je rozložení v Pileticích, Roudničce, Kuklenách. V současnosti jako příznivý, ale do budoucna nepříznivý stav je na Moravském Předměstí, Třebši a Plačicích. Index ekonomického zatížení typu B, s vyšší vypovídací hodnotou sociálního a ekonomického zatížení obyvatelstva, vyjadřuje poměr osob poproduktivního věku nad 6 let na 1 obyvatel produktivního věku. Město Hradec Králové dosáhlo hodnoty 3,9 a vystupuje méně příznivě v porovnání s Královéhradeckým krajem (29,5) i Českou republikou (28,2). Nejvyšší zatížení nese Slezské Předměstí, Pražské Předměstí, Malšova Lhota. Příznivá situace je v současnosti na Moravském Předměstí, Třebši a Roudničce. Demografická prognóza rok 22 Nejúplnější představu o výsledcích prognózy dá tradiční forma grafu používaného v demografii, tak zvaný strom života. Na následujícím obrázku je zachycena věková a pohlavní struktura v roce 22 v porovnání s výchozí strukturou v roce 27. Je patrné, že ani počet obyvatel, ani jeho struktura se příliš výrazně nemění. Graf 1: Prognóza demografické struktury v roce 22 věk 1 Vývoj demografické struktury města Hradec Králové muži ženy Zdroj: Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 24 24

7 Tabulka 3: Věková struktura a indexy věkové struktury obyvatelstva dle částí města Hradec Králové 21 celkem nezjištěno index stáří index mládí indexy ek.zatížení -14/1 obyv indexy ek.zatížení +6/1 obyv ČR CELKEM x 114, 87,7 24,7 28,2 Královéhradecký kraj ,9 85,5 25,2 29,5 okres Hradec Králové ,1 77,5 23,9 3,9 HRADEC KRÁLOVÉ ,7 7,1 22,3 31,8 Březhrad ,4 118,5 27,5 23,2 Hradec Králové ,4 68,8 23,4 34, Kukleny ,6 88, 28,2 32,1 Malšova Lhota ,5 64,3 25,6 39,9 Malšovice ,3 53,7 21, 39,1 Moravské Předměstí ,3 112, 17, 15,1 Nový Hradec Králové ,8 15,5 23,6 22,4 Piletice ,1 156, 3,7 19,7 Plácky ,8 63,8 21,4 33,5 Plačice ,3 81,7 19,8 24,3 Plotiště nad Labem ,6 74,3 21,1 28,4 Pouchov ,4 83,7 22,8 27,2 Pražské Předměstí ,7 45,5 22, 48,3 Roudnička ,2 163,5 29, 17,8 Rusek ,8 68,1 22,3 32,7 Slatina ,3 95,9 24,1 25,2 Slezské Předměstí ,2 38,1 23,5 61,5 Svinary ,5 87,3 25,3 29, Svobodné Dvory ,3 79,8 22,1 27,8 Třebeš ,4 96,7 17,1 17,7 Věkoše ,2 75,1 21,8 29, Zdroj: SLDB 21 Změny demografické struktury dle věku na území města Hradec Králové nutně vyvolávají nové nároky území. Nárůst osob produktivního věku vyvolává zvýšenou potřebu nových pracovních míst, nároky na služby terciérní, dopravní dostupnost apod. Jiné nároky jsou kladeny v území s výrazným převýšením starších věkových skupin. Jde především o nutné rozšíření služeb a lékařské péče o seniory. Vzhledem k tomu, že změny jsou v území identifikovány, měly by být doplněny o sociologické průzkumy a stát se tak neopominutelným podkladem pro plánování dalšího rozvoje města s cílem vytvoření podmínek pro kvalitní život všech jeho obyvatel. 4.3 MĚNA OBYVATELSTVA Analýza měny obyvatelstva byla sledována od roku 199. Ve sledovaném období je patrný pokles hrubé míry celkového přírůstku, přepočtené na 1 obyvatel středního stavu (počet obyvatel k 1. 7.). Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 1992 (4,2), od té doby dochází k trvalému snižování a jeho hodnota se pohybuje hluboko pod průměrným celkovým přírůstkem v Královéhradeckém kraji (r. 21 město Hradec Králové = - 8,96, okres Hradec Králové = - 4,28, Královéhradecký kraj = - 2,82). V posledních letech dosáhla míra celkového přírůstku (úbytku) ve městě příznivějších hodnot, - 5,3 v roce 24 (-51 osob) a - 2,8 v roce 25 (- 263 osob). Sledujeme-li pouze přirozenou měnu obyvatel, a to proces rození a vymírání, můžeme město Hradec Králové vzhledem k současným tendencím demografického vývoje hodnotit pozitivně. Přirozený přírůstek/úbytek, přepočtený na 1 obyvatel středního stavu, měl v roce 21 hodnotu - 1,1, což ve srovnání s okresní (- 1,5), krajskou (- 1,5) i republikovou hodnotou (- 1,7) vychází relativně příznivě. V průběhu let 22 a 23 došlo k dalšímu poklesu přirozeného přírůstku obyvatel resp. k růstu 25

8 přirozeného úbytku. V roce 25 hodnota činila - 1, (- 94 osob). Je však potřebné při hlubší analýze vycházet ze specifických měr přepočtených na věkovou strukturu dané populace. Graf 11: Celková měna obyvatelstva přepočtená na 1 obyv. středního stavu* v roce 21 25, 2, 18,7 15, 1, 5, 1,3 2,1 8,8 1,5 6, 7,3 8,9 1,5 8,8 11,6 8,5 1,1 1,9 8,4 9,5, -5, -1, -15, -2, -1,7 -,8-2,5 Česká republika -1,5-1,3-2,8 Královéhradecký kraj -1,5-2,7-4,3 Okres Hradec Králové -1,1-7,9-9, Hradec Králové přir.úbytek/1 stř.stavu migrační úbytek/1 stř.stavu celk.úbytek/1 stř.stavu přistěhovalí/1 stř.stavu vystěhovalí/1 stř.stavu narození/1 stř.stavu zemřelí/1 stř.stavu Zdroj: SLDB 21 * střední stav obyvatel počet obyvatel k Obr. 6: Pan primátor Ing. Otakar Divíšek přeje v Domově důchodců pěkné Vánoce 26

9 Celkový přírůstek obyvatel Celkový přírůstek se skládá z přírůstku přirozeného a přírůstku způsobeného stěhováním. Přirozený přírůstek je počet zemřelých odečtený od počtu narozených. Přirozený přírůstek byl kladný (více narozených než zemřelých) jen do roku 1993 a také v roce 26. Výraznější změny v počtu obyvatel jsou ale způsobeny migrací. Graf 12: Přírůstek celkový, přirozený a přrůstek stěhováním v Hradci Králové v letech roky přírůstek celkový přírůstek přirozený přírůstek stěhováním Zdroj: ČSÚ Migrace Počet přistěhovalých obyvatel převyšoval počet vystěhovalých pouze do roku V letech se více lidí z Hradce Králové vystěhovávalo. V roce 23 se vystěhovalo dokonce 2348 osob. V roce 27 po třinácti letech opět počet přistěhovalých přesáhl vystěhovalé, i když jen velmi mírně (2669 vystěhovalých, 2697 přistěhovalých). 27

10 Graf 13: Přistěhovalí a vystahovalí obyvatelé v Hradci Králové v letech Přistěhovalí roky Vystěhovalí Zdroj: ČSÚ Město Hradec Králové populačně ztrácí převážně migrací. Od roku 1994 má město záporné migrační saldo, v roce 21 dosáhlo 7,9 (přepočteno na 1 obyvatel středního stavu). V roce 25 došlo k výraznému snížení na 1,8. Migrační ztráta se výrazně podílí na záporné celkové měně obyvatelstva Hradec Králové. Migrační měna v Hradci Králové v letech 26 a 27 Také v letch 26 a 27 dochází k většímu vystěhovávání mimo Hradec Králové, a to převážně českého obyvatelstva. Migrační měna je opět záporná, počet obyvatel Hradce Králové se snižuje. Tabulka 4: Migrační měna v Hradci Králové v letech 26 a 27 (muži, ženy, celkem) rok přistěhovalí ČR přistěhovalí cizinci vystěhovalí ČR vystěhovalí cizinci migrace muži ženy celkem muži ženy celkem

11 Důvody vystěhování Vycházíme-li z jediného dostupného zdroje zjišťování důvodů migrace ČSÚ, mezi častými důvody uváděnými jako důvod stěhování se objevují bytové důvody, případně následování rodinného příslušníka, což je většinou též z důvodů dostupnosti bydlení. V dlouhodobé časové řadě od roku 1991 se navyšoval podíl migrantů, označujících důvod bytový, v r téměř 34 %, poté dochází k pozvolnému snižovaní podílů. V roce 21 nastal výraznější pokles a jako důvod vystěhovaní uvedla důvod bytový čtvrtina obyvatel. Podíl osob označujících jako důvod vystěhování bytový důvod a následování rodinného příslušníka se dlouhodobě zvyšoval a blížil se téměř k 6 %, v roce 21 již poklesl na hodnotu 44 %. V současné době se důvody vystěhování nesledují, přesto bude pravděpodobně i nadále nejsilnějším důvodem změna bydliště mimo Hradec Králové z důvodu vysokých cen bytů i pozemků ve městě. V grafu lze sledovat důvody vystěhování v minulých letech: Graf 14: Důvody vystěhování z Hradce Králové v letech % 8% 6% 4% 2% % Zdroj: Český statistický úřad jiný důvod násled. rodin. příslušníka bytové důvody rozvod sňatek zdravotní důvody učení, studium přiblížení k pracovišti změna pracoviště 29

12 Sňatečnost Sňatečnost má v období let spíše klesající tendenci. Od roku 24 sňatečnost opět mírně stoupá, ale hodnot první poloviny devadesátých let nedosahuje. Sňatečnost na 1 obyvetel středního stavu byla v roce ,6; v roce 24 4,7 a v roce 27 5,8. Graf 15: Počet sňatků na 1 obyvatel v letech (Hradec Králové) Zdroj: ČSÚ Rozvodovost roky Rozvodovost v letech oscilovala mezi hodnotou 2,3 rozvodů a 4,1 rozvodů na 1 obyvatel středního stavu. Nejnižší hodnota byla zjištěna v roce 1999 a nejvyšší v roce Index rozvodovosti (počet rozvodů na 1 sňatků) téměř kopíruje tvar křivky rozvodů na 1 obyvatel středního stavu. Ve sledovaném období byl nejnižší index rozvodovosti v roce ,7 rozvodů na 1 sňatků. Nejvyšší rozvodový index byl v roce 24, kdy dosáhl hodnoty 81,1 rozvodů na 1 sňatků. 3

13 Graf 16: Počet rozvodů na 1 obyvatel v letech (Hradec Králové) 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5 Zdroj: ČSÚ roky Graf 17: Počet rozvodů na 1 sňatků v letech (Hradec Králové) Zdroj: ČSÚ roky

14 Potraty Počet potratů v časové řadě v letech výrazně poklesnul, od roku 1994 klesá mírně. Přepočteme-li potraty na 1 obyvatel středního stavu, od roku 1992 se počet snížil z 12,2 potratů/1 obyv. na 5,1 potratů/1 obyv. středního stavu (rok 27). Počet potratů v roce 27 je tedy oproti roku 1992 méně než poloviční. Graf 18: Potraty na 1 obyvatel středního stavu v letech v Hradci Králové Zdroj: Český statistický úřad roky Potratový index (počet potratů na 1 živě narozených) v průměru mírně klesá. V roce 1992 byla hodnota potratového indexu 17,6; v roce 2 byla 71,7 a v roce 27 dosáhla hodnoty 49,6 potratů na 1 živě narozených. 32

15 Graf 19: Potratový index (počet potratů na 1 živě narozených) v letech Zdroj: ČSÚ roky

16 4.4 STRUKTURA OBYVATELSTVA Ekonomická struktura obyvatelstva Ekonomická aktivita patří mezi významné charakteristiky populace města. Lze ji sledovat dle odvětví, dle zaměstnaneckého poměru, dle věkové struktury obyvatel atd. Významným prostorovým procesem je též pohyb obyvatelstva za prací uvnitř města a v regionu. V Hradci Králové bylo dle výsledků SLDB v roce 21 celkem 5 63 ekonomicky aktivních obyvatel a z toho pracujících, tj. 49 % z obyvatel, což představuje vyšší ekonomickou aktivitu obyvatelstva v krajském i republikovém měřítku. Pracující obyvatelstvo je nejvíce zastoupeno v kategorii a 5 54 let. Nejvyšší podíl pracujícího obyvatelstva dle výsledků SLDB 21 žije v části města Třebeš (57,3 %) a na Moravském Předměstí (56, %), naopak nejnižší podíl pracujících je na Slezském Předměstí (42,8 %), v Kuklenách (44,1 %), v Pileticích (45,5 %) a na Pražském Předměstí (45,6 %). Ve srovnání s rokem 1991 se celkově snížil podíl pracujících obyvatel, např. snížení v Malšovicích, na Slezském Předměstí. V některých částech města došlo k relativnímu nárůstu podílu ekonomicky aktivních obyvatel, např. v Třebši, Moravském Předměstí, v Plačicích, na Pouchově. Pohyb obyvatelstva za prací mimo město je velmi nízký, neboť Hradec Králové je významným meziregionálním střediskem s rozsáhlou regionální působností. Z Hradce Králové vyjíždí za prací pouze 7,6 % z počtu pracujících do jiné obce (v Královéhradeckém kraji 32,5 % a v okrese Hradec Králové 24,8 %). Nejvíce obyvatel vyjíždí z Piletic (11,1 %), Březhradu (1,5 %) a Roudničky (1,6 %). Nejméně pak vyjíždějí za prací do jiné obce obyvatelé městské části Věkoše (5,4 %) a Malšova Lhota (6,4 %). Pohyb obyvatel za prací prošel mezi posledním sčítáním změnami, které se projeví při sledovaní nižších územních částí města. Prostorová mobilita odráží věkovou, profesní, vzdělanostní i sociální skladbu obyvatel daného území a je jí potřeba věnovat patřičný zájem při plánování rozvoje území. Graf 2: Podíl pracujících a vyjíždějících za prací mimo město 1991 a 21 dle částí města Hradce Králové v % HRADEC KRÁLOVÉ Březhrad Hradec Králové Kukleny Malšova Lhota Malšovice Moravské Předměstí Nový Hradec Králové Piletice Plácky Plačice Plotiště nad Labem Pouchov Pražské Předměstí Roudnička Rusek Slatina Slezské Předměstí Svinary Svobodné Dvory Třebeš Věkoše % pracujících z obyvatelstva v r.1991 % pracujících z obyvatelstva v r.21 % vyjíždějících za prací v r.1991 % vyjíždějících za prací v r.21 Zdroj: SLDB 1991, SLDB 21 34

17 Hodnotíme-li obyvatele dle zaměstnaneckého poměru, 4,1 % obyvatel jsou zaměstnavatelé, 78,8 % zaměstnanci a 11,9 % je samostatně činných. Nejvyšší zastoupení zaměstnavatelů je v aktivním věku mužů 4 49 let, zaměstnanci jsou nejčetnější ve starších věkových kategoriích nad 5 let. Graf 21: Ekonomická aktivita obyvatel Hradce Králové v r. 21 1% 8% 6% 4% 2% % obyvatelstvo celkem nezjištěno Zdroj: SLDB 21 pracující celkem nezaměstnaní věková ekonomicky kategorie neaktivní nezjištěná ekonomická aktivita Graf 22: Pracující obyvatelstvo Hradce Králové dle věku v r věková kategorie z toho pracující obyvatelstvo celkem počet Zdroj: SLDB 21 35

18 Tabulka 5: Obyvatelstvo dle ekonomické aktivity a vyjížďky za prací v r. 21 z toho Územní jednotka Obyvatelstvo celkem pracující celkem z počtu pracujících pracoviště v jiné obci ČR Zdroj: SLDB 21 abs. % abs. % ČR CELKEM , ,1 Královéhradecký kraj , ,5 okres Hradec Králové , ,8 HRADEC KRÁLOVÉ , ,6 Březhrad ,3 47 1,5 Hradec Králové ,4 65 8, Kukleny ,1 85 7,8 Malšova Lhota ,5 16 6,4 Malšovice ,7 96 7,5 Moravské Předměstí , 279 8,3 Nový Hradec Králové , ,5 Piletice ,5 1 11,1 Plácky ,1 44 8,5 Plačice ,2 28 7,8 Plotiště nad Labem ,5 67 7,3 Pouchov ,1 7 7,5 Pražské Předměstí ,6 53 8,3 Roudnička ,2 29 1,6 Rusek ,1 12 7,6 Slatina ,5 26 7,3 Slezské Předměstí ,8 39 6,9 Svinary ,9 22 6,2 Svobodné Dvory ,8 85 7,7 Třebeš , ,1 Věkoše ,9 76 5, Národnostní struktura obyvatelstva Národnostní skladba obyvatelstva je ve městě bez výrazného zastoupení menšinových národností s výraznou převahou národnosti české přes 95 % (dle výsledků SLDB 21). V dlouhodobé časové řadě od roku 198 podíl české národnosti včetně moravské a slezské mírně klesá, podíl národnosti slovenské se snížil, podíly polské a německé zůstávají stabilní a narůstá počet obyvatel národností ostatních. Nejvyšší podíly české národnosti zaznamenala část Rusek, Věkoše a Malšovice (nad 96 %), naopak nejnižší zastoupení české národnosti je v Březhradu (91 %), v Pileticích a na Novém Hradci Králové. Mezi další sledované národnosti v Hradci Králové patří slovenská národnost, která je nejvíce zastoupena v Ruseku (2,4 %) a na Moravském Předměstí (1,9 %). Zde podíly slovenské národnosti přesahují průměrné hodnoty za Českou republiku, Královéhradecký kraj i okres. Polská národnost je nejpočetnější na Moravském Předměstí (,3 %) a v Novém Hradci (,22 %). Rómská národnost je nejsilněji zastoupena v Kuklenách (1,2 %) a ve Svobodných Dvorech (,46 %). V ostatních částech města se k rómské národnosti přihlásila velmi malá část obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že přihlášení se obyvatel k národnosti je subjektivním hodnocením občana, ne zcela vždy vystihuje skutečný stav a je v případě potřeby reálnějších informací provést doplňková a specifická šetření. Národnostně nejvíce rozrůzněná je populace Pražského, Slezského a Moravského Předměstí, Nového Hradce Králové, Březhradu a centrální části města. 36

19 Tabulka 6: Národnostní zastoupení v Hradci Králové 27 národnost obsolutní počet v % česká ,97% slovenská ,42% moravská 183,19% polská 177,18% německá 119,12% romská 76,8% slezská 6,1% ostatní 962,99% nezjištěna ,4% Zdroj: ČSÚ Tabulka 7: Národnostní struktura obyvatel Hradce Králové dle části města v roce 21 Územní jednotka německá Obyvatelstvo celkem česká moravská slovenská v tom národnost vietnams ká polská romská ostatní a nezj. HRADEC KRÁLOVÉ Březhrad Hradec Králové Kukleny Malšova Lhota Malšovice Moravské Předměstí Nový Hradec Králové Piletice Plácky Plačice Plotiště nad Labem Pouchov Pražské Předměstí Roudnička Rusek Slatina Slezské Předměstí Svinary Svobodné Dvory Třebeš Věkoše Zdroj: SLDB 21 37

20 4.4.3 Vzdělanostní struktura obyvatel Vzdělanostní skladba obyvatel města Hradce Králové je příznivá. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob narůstá (r. 198 = 8,5 %, r = 12,1 %) na současných 14,5 %. Vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání má 2 % obyvatel města. Zvyšuje se též počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou (r = 26,3 %, r = 31,56 %, r. 21 = 36,2 %). Graf 23: Vzdělanostní struktura obyvatel Hradce Králové v r. 21 celkem bez vzdělání základní vč. neukončené učňovské střední odborné učňovské s maturitou úplné střední vč. nástavbové vyšší odborné vysokoškolské nezjištěné Zdroj: SLDB 21 % 2% 4% 6% 8% 1% Tabulka 8: Vzdělanostní struktura obyvatel dle věku v r. 21 Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných obyvatel žije v městských částech Roudnička (2,3 %), Moravské Předměstí (17,7 %), Třebeš (16 %) a Nový Hradec Králové (15,6 %). Nejmenší podíl vysokoškoláků je v Ruseku (4,6 %), Malšově Lhotě (5,4 %), Březhradě (6,7 %), Svinarech a Pláckách (8,2 %). Celkově nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných je ve věkové kategorii 4 44 a let (24 % z obyvatelstva). Věk.kategorie celkem Obyvatelstvo Zdroj: SLDB 21 bez vzdělání základní vč.neukonč. učňovské střední odborné učňovské s maturitou nezjiště-no ,%,19% 16,22% 17,21% 14,18% 1,42% 32,82% 1,92% 14,46% 1,59% v tom vyšší odborné úplné střed. vč.nástavbového vysokoškolské 38

21 4.4.4 Náboženská struktura obyvatelstva Obyvatelé Hradce Králové jsou méně religiózní, od roku 1991 se počet osob bez náboženského vyznání zvýšil z 53 % na 68 %. Největší část obyvatel bez vyznání žije na Moravském Předměstí, v Roudničce a Třebši (více než 7 %). K náboženské víře se přihlásilo při SLDB % obyvatel, což je nízké číslo v porovnání s krajskou (27 %) i republikovou (32 %) hodnotou. V roce 1991 se k náboženské víře přihlásilo 3 % obyvatel, což bylo mj. vyvoláno též skutečností svobodné volby náboženské víry po roce Nejvíce věřících žije v Pileticích a v Ruseku (nad 3 %). Každý čtvrtý občan je věřící na Slezském Předměstí, v Malšově Lhotě, Plotištích a v Malšovicích. Nejčastěji je zastoupena víra římskokatolická (75 % z věřících, nejvíce ve Slatině 88 %), českobratrská představuje 6 % (nejvíce v Piletice 12 %) a taktéž československá církev husitská 6 % (nejvíce v Plačicích 12 %). Graf 24: Struktura obyvatelstva dle náboženského vyznání v roce 21 1% 8% 6% 4% 2% % Č R C E L K E M K rálovéhradecký kraj o k re s H rad e c K rá lo v é H R A D E C K R Á L O V É Břez h ra d H ra d e c K rálo vé K u kle ny M alšova Lhota M a lš o vice M o ra vs k é Pře d mě s tí N o v ý H rad e c K rá lo v é P ile tic e P lá c ky P lačic e P lotiště nad Labem P o u c h o v P ražské P ředm ě stí R ou d n ič k a R us e k S la tin a S lezské P ředm ě stí S vin a ry S v o b o d né D v ory Tře b e š Vě ko š e bez vyznání církev římskokatolická českobr. církev evangel. církev čsl. husitská ostatní nezjištěno Zdroj: SLDB 21 Církve Ve městě působí tyto církve: Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Českobratrská církev evangelická Církev československá husitská Církev řeckokatolická Jednota bratrská Pravoslavná církev Římskokatolická církev 39