Regulace finančních služeb online v Evropské unii prezentace projektu
|
|
- Iva Nela Vítková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Regulace finančních služeb online v Evropské unii prezentace projektu Symposium Poznej svého klienta II Libor Kyncl
2 Vytvořeno v rámci projektu Jean Monnet Module EUROFSonline - European Union Regulation of Financial Services online Grantová smlouva č.: LLP CZ-AJM-MO, financováno: Generální ředitelství Vzdělávání a kultura (EAC), Evropská komise, příspěvek EU: 19164,60 EUR, příjemce dotace: Masarykova univerzita, Žerotínovo nám. 617/9, Brno, Česká republika 2
3 EUROFSonline - European Union Regulation of Financial Services online Začátek a konec projektu: leden srpen 2013 Grantová smlouva č.: LLP CZ-AJM- MO Financováno: Generálního ředitelství Vzdělávání a kultura (EAC), Evropské komise Příspěvek EU: 19164,60 EUR Příjemce dotace: Masarykova univerzita, Žerotínovo nám. 617/9, Brno, Česká republika Odpovědná osoba za projekt: prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc. Člen realizačního týmu: JUDr. Ing. Libor Kyncl, Ph.D. 3
4 Webová stránka projektu 4
5 Pedagogický projekt Vytvoření nové výuky Vytvoření nových výukových materiálů 5
6 Poslání projektu I Tento projekt je zaměřen na rozšíření výuky v oblasti regulace finančních služeb na internetu v Evropské unii. Tato vysoce specifická oblast byla dosud obsažena pouze v několika dobrovolných kurzech a byla vyučována jen ve svých základních souvislostech. Česká republika jako členský stát Evropské unie je působištěm mnoha mezinárodních společností a je výrazně zapojena do vnitřního trhu Evropské unie jako proexportně orientovaný stát. V posledních letech je zdůrazňováno zaměření ekonomiky na poskytování a export služeb. Evropské státy usilují o budování znalostní společnosti. 6
7 Poslání projektu II Z toho vyplývá, že absolventi Právnické fakulty Masarykovy univerzity by měli mít znalosti regulace specifických oblasti na úrovni Evropské unie, která v posledních desetiletích výrazně zasahuje i do vnitrostátní právní úpravy. Potřebují také během svých studií získat praktické zkušenosti a dovednosti o často diskutovaných právních otázkách, mezi něž fungování finančního trhu bezpochyby patří. Finanční služby a finanční trh jsou dlouhodobě považovány za významné odvětví ekonomiky, jeho služeb využívá naprostá většina ostatních odvětví. 7
8 Výstupy projektu I Vytvoření předmětu Regulace finančních služeb online v Evropské unii pro magisterské studium Vytvoření kurzu / profesionálního školení Regulace finančních služeb online v Evropské unii pro navazující magisterské studium ve formě workshopů na konkrétní témata pro externí instituce banky, pojišťovny, zajišťovny, obchodníky s cennými papíry, penzijní společnosti, investiční společnosti, investiční fondy, podílové fondy, platební instituce a další 8
9 Výstupy projektu II Vydání čítanky sborníku právních předpisů Regulace finančních služeb online v Evropské unii - reader Vydání knihy Regulace finančních služeb online v Evropské unii 9
10 Finanční služby v EU Úvod, geneze a kontext
11 Jednotný vnitřní trh volný pohyb zboží, osob, služeb, kapitálu volný pohyb osob: podnikání (usazování) volný pohyb služeb: dočasná a jednorázová činnost volný pohyb kapitálu: činnost finančních institucí (vč. finančních služeb)
12 Volný pohyb služeb Zpočátku služba definována jako typ činnosti, až posléze ESD rozlišil právní režim usazování x služby Poskytování finančních služeb v režimu usazování (podnikání) (trvale, systematicky) pohybu služeb (nárazově, jednorázově)
13 Volný pohyb služeb terminologický problém službu lze v právu EU chápat jako typ ekonomické činnosti typ právního režimu
14 Vývoj volného pohybu služeb zpočátku se nerozlišuje právní režim usazování x služby (až později ESD) počátek uvolnění: 1970 SPOLEČNÝ TRH ale: respektovat národní regulační předpisy hostitelského státu zřizovat a provozovat podniky sektor služeb: napřed jen zákaz diskriminace pak jednotlivé sektory (nové, komplikované) mimo jiné sektory: bankovní, pojišťovací a finanční
15 Volný pohyb služeb nedávný vývoj služby: sektor maximální důležitosti (EU: 65% celkové zaměstnanosti, ale jen z 20% obchod službami) = slabý pohyb služeb Nová směrnice o volném pohybu služeb 2006/123 (na finanční služby se nevztahuje)
16 Pomalý vývoj v EHS/ES/EU společný trh vyžaduje dobře fungující finanční sektor EU (EHS): společný trh v oblasti činnosti finančních institucí pomalý vývoj - rozdílnost struktur finančního sektoru, omezení pohybu kapitálu Náznaky počátky liberalizace bankovních služeb: Až směrnice o svobodě usazování a svobodě poskytovat služby pokud jde o činnost bank a finančních institucí
17 Postupné otevření trhu bankovních a pojišťovacích služeb obtížné všude přísný regulační režim ochrana zájmů klientů a investorů předcházet neodpovědnému řízení těchto institucí (kolaps) udělovat oprávnění podnikat bylo výlučnou věcí každého státu zahraniční banka se musela přizpůsobit domácím podmínkám jak řešit: vzájemné uznávání národních licencí (postupně částečně) nadnárodní udělování licencí (ne)
18 Další vývoj liberalizace bankovních služeb 70. a 80. léta První bankovní směrnice - obecné principy v podnikání a poskytování služeb - (přístup k činnosti úvěrových institucí a jejího výkonu) - jednotná definice bank a jejich poboček, sjednocení podmínek pro zahájení činnosti 1989 (účinnost 1993) - Druhá bankovní směrnice - již pokročilá svoboda poskytování finančních služeb - stejný název jako první
19 Druhá bankovní směrnice podrobněji (poskytování finančních služeb mimo stát sídla banky) 1) Princip jednotné licence (souhlas dozorčího orgánu v domovském státě) (= evropský pas ) Pravidla pro zřízení dceřiné společnosti v jiné zemi jsou sjednocena: směrnice např. stanoví minimální hranici vlastního jmění ve výši 5 miliónů eur. Harmonizovány podmínky zřízení a provozování banky. Hostitelskému státu musí být také sdělena všechna jména akcionářů, kteří vlastní více než 10 % kapitálu. Toto opatření má za cíl posílit dozor nad bankovním trhem. 2) Princip dozoru orgány domovského členského státu (dosud hostitelského) (v hostitelském státě dceřiná společnost nebo pobočka)
20 Výsledek: vzájemné uznávání splnění podmínek pro bankovní činnost princip vzájemného uznávání - podchycen ve druhé BS dnes: jednotná bankovní licence (povolení působit jako banka se vztahuje i na působení v jiném členském státě)
21 1991 praní špinavých peněz zjišťovat totožnost klienta (transakce nad 1000 EUR) uchovávat záznamy po dobu 5 let oznamovací povinnost u podezřelých transakcí
22 Způsob (právní režim) poskytování finančních služeb: dceřiná společnost (nová právní subjektivita) (režim usazování) zřízení pobočky (entita bez právní subjektivity) bez založení pobočky toto není úplné rozlišení mezi podnikáním a poskytováním služeb podle práva EU "služby" nelze zneužívat pro obcházení přísnějších pravidel pro usazování (podnikání)
23 Význam liberalizace trhů finančních služeb zvýšil se po zavedení Eura novinky: elektronický obchod a nové technologie nové bankovní produkty větší poptávka po finančních službách přeshraniční zúčtování a vypořádávání transakcí usnadnit přístup ke kapitálu v celé EU velkoobchodní a maloobchodní finanční služby přes hranice důvěryhodnost: obezřetné podnikání, dozor
24 Dohled nad finančními institucemi směrnice 2006/48 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (požadavky na kapitál, tak pravidla angažovanosti patří k obezřetnostním pravidlům, která při své činnosti dodržují banky, družstevní záložny a obchodníci s cennými papíry nebo též instituce elektronických peněz) evropský pas domovský stát (vč. počátečního kapitálu 5 mil. EUR, kapitálová přiměřenost (ochrana klienta před tržními riziky) Komise: posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb (program)
25 Integrace finančních trhů kapitál lze alokovat efektivněji je zajištěna lepší dlouhodobá ekonomická výkonnost legislativní rámec, jehož úkolem je posílit sektor finančních služeb, zejména zlepšit výsledky finančních subjektů a podpořit likviditu, hospodářskou soutěž a finanční stabilitu. přeshraniční charakter této činnosti, masivní růst v sektoru služeb opírající se o nové technologie.
26 Politika finančních služeb bankovní systém pojišťovnictví cenné papíry pravidla pro subjekty a investory maloobchodní služby: ochrana spotřebitele
27 Zdanění finančního sektoru: daň z finančních transakcí - 1 zatím jen návrh směrnice (2011) zavést společný systém daně z finančních transakcí finanční transakce: nákupy a prodeje finančního nástroje, jako jsou akcie společností, dluhopisy, nástroje peněžního trhu, strukturované produkty a derivátové nástroje vztah k členskému státu: nejméně jeden účastník transakce je usazen v členském státě a účastníkem transakce je finanční instituce usazená na území některého členského státu, která jedná buď na vlastní účet, nebo na účet jiné osoby, nebo jedná jménem účastníka transakce
28 Zdanění finančního sektoru: daň z finančních transakcí - 2 Finanční instituce: investiční podniky, organizované trhy, úvěrové společnosti, pojišťovny a zajišťovny, subjekty kolektivního investování a penzijní fondy a jejich manažeři Usazená na území členského státu: schválená orgány tohoto členského státu ve vztahu k transakcím zahrnutým ve schválení; finanční instituce neusazená v členském státě, pokud je účastníkem finanční transakce s jinou finanční institucí usazenou v členském státu
29 Zdanění finančního sektoru: daň z finančních transakcí - 3 Daň se nevztahuje na evropský nástroj finanční stability; mezinárodní finanční instituci ustavenou dvěma nebo více členskými státy, jejímž účelem je získávat finanční prostředky a poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří jsou postiženi nebo ohroženi vážnými finančními problémy; transakce na primárních trzích, v zásadě pokud jde o emise akcií společností nebo dluhopisů; transakce s centrálními bankami členských států Sazba: 0,1% z hodnoty finanční transakce (0,01% u derivátů = odvozený finanční nástroj od jiného) základem daně je vše, co tvoří protistranou nebo třetí stranou zaplacené nebo dlužné protiplnění za převod (mimo deriváty)
30 Reforma finančního systému zajistit větší bezpečnost a odpovědnost finančního systému, aby se podpořil rozvoj udržitelného hospodářského růstu doplnění reforem, které byly zahájeny po finanční krizi v roce 2008 a summitech zemí G20 čtyři hlavní cíle: (A) posílit průhlednost finančních trhů; (B) zajistit účinný dohled a účinné vymáhání dodržování předpisů ve finančním odvětví; (C) posílit odolnost a stabilitu finančního odvětví; (D) posílit zodpovědnost finančních subjektů a zlepšit ochranu spotřebitele
31 Reforma finančního systému - 2 (A) neprůhlednost přispěla ke krizi spolehlivé informace o trzích spolehlivost a kvalita finančních ratingů (B) dohled a kontrola návrh nových institucí pro finanční dohled evropský výbor pro systémová rizika - makroekonomická rizika, která by mohla vést ke krizové situaci; evropský orgán dohledu nad bankovním trhem; evropský orgán dohledu nad trhem s pojištěním; evropský orgán dohledu nad finančním trhem boj proti nadměrným a nezodpovědným spekulacím: sankce
32 Reforma finančního systému - 3 (C) odolnost a stabilita finančního odvětví zlepšení kvality a objemu kapitálu drženého bankami (D) zodpovědnost finančních subjektů a ochrana spotřebitele obnovit důvěru investorů a spotřebitelů ve finanční trhy systém pojištění vkladů odškodnění při úpadku pojišťovny orgány finančního dohledu
33 Ochrana spotřebitele smlouvy o přeshraničních finančních službách uzavřené na dálku směrnice 2002/65 maloobchodní finanční služby bankovní, platební, pojistné a investiční služby vč. penzijních fondů právo na rozmyšlenou a na odstoupení ochrana proti nevyžádanému poskytnutí služeb mlčení není souhlasem
34 Finanční služba poskytnutá v ČR oprávnění k poskytování finančních služeb v ČR (dohled - ČNB): veřejnoprávní oprávnění: povolení, licence, registrace nebo povolení vystavené v jiném členském státě EHP: nutná notifikace
35 Finanční služba poskytnutá v ČR - 2 Kritéria pro určení místa poskytnutí služby: obecně: místo poskytování charakteristického plnění (místo příjmu plnění za které se poskytuje úplata) obecně: obě strany fyzicky přítomné: jasné provozovna v zahraničí: nejde o poskytnutí v ČR, pokud poskytování na dálku, klient si poskytovatele aktivně sám vyhledal (pojišťovna) klientovi bylo zřejmé, že se nepoužije české právo obecně: poskytování na dálku: služba je poskytována tam, kde je cíleně nabízena a kde může být současně využívána cílené nabízení v ČR: propagační činnost, adresná korespondence, návštěvy fyzická přítomnost poskytovatele v ČR: poskytnuto v ČR
36 Finanční služba poskytnutá v ČR - 3 Co je poskytnutí finanční služby : je to jen charakteristické plnění, tedy není to: zaslání výpisu z účtu do ČR použití zahraniční platební karty v ČR Činnosti předcházející či následující poskytnutí finanční služby samy o sobě nepředstavují poskytnutí služby na území daného státu a podnikatelské oprávnění na finančním trhu není potřebné.
37 Evropský stabilizační mechanismus
38 Charakteristika ESM ESM je stálá záchranná finanční instituce pro eurozónu. Evropský stabilizační mechanismus (European Stability Mechanism, ESM) je stálý krizový mechanismus finanční pomoci pro státy patřící do eurozóny. ESM má poskytnout stabilizační podporu pro členské státy, které zažívají nebo jsou přímo ohroženy závažnými finančními problémy.
39 Geneze ESM květen 2012 provizorní systém EFSM, EFSF prosinec 2010 změna čl. 136 SFEU rozhodnutím ER (aby mohl být zaveden ESM) únor 2012 druhý podpis Smlouvy o ESM září 2012 vstup v platnost Smlouvy o ESM říjen 2012 otevření ESM jako orgánu listopad 2012 rozsudek ESD C-370/12 (OK) červen 2013 ESM převezme EFSM a EFSF
40 Dočasný záchranný systém (do 2013) Evropský mechanismus finanční stabilizace (European Financial Stabilisation Mechanism EFSM) byl vytvořen nařízením Rady (EU) č. 407/2010 dne 11. května 2010 v reakci na prohlubující se dluhovou krizi v eurozóně dohodou všech členských zemí Evropské unie, tedy včetně České republiky. EFSM opravňuje Evropskou komisi mobilizovat finanční prostředky formou emise dluhopisů, jež jsou kryty rozpočtem EU. Evropský nástroj finanční stability (European Financial Stability Facility EFSF) neboli Euroval byl založen 9. května 2010 rozhodnutím 16 členských zemí eurozóny. EFSF sídlí v Lucembursku a působí jako samostatná finanční instituce získávající prostředky emisemi obligací a jiných dluhových instrumentů na kapitálovém trhu, jež jsou kryty státy eurozóny podle dohodnutého klíče. Finanční pomoc těm zemím eurozóny, které se dostanou do finančních potíží.
41 Orgány ESM (správa a řízení) Generální ředitel Rada guvernérů Nejvyšším rozhodovacím orgánem ESM je RG, do které jednotliví členové jmenují guvernéra a jeho zástupce. Zasedají v ní ministři financí členských států eurozóny. Jednomyslná rozhodnutí: poskytnout finanční pomoc, o podmínkách poskytnutí takové pomoci, o úvěrové kapacitě ESM, o změnách v paletě nástrojů. Rada guvernérů přijímá další rozhodnutí kvalifikovanou většinou, která je stanovena na 80 % hlasů, pokud nebude stanoveno jinak Váha hlasů v Radě guvernérů i správní radě je úměrná podílu jednotlivých členských států na upsaném kapitálu. Správní rada 1 člen + 1 zástupce z každého členského státu eurozóny Rada guvernérů bude pověřovat správní radu konkrétními úkoly. Rozhodnutí budou přijímaná kvalifikovanou většinou, která je stanovena na 80 % hlasů, pokud nebude stanoveno jinak.
42 Úprava čl. 136 V článku 136 SFEU byl doplněn nový odstavec č. 3, který zní: Členské státy jejichž měnou je euro, mohou zavést mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoli požadované finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude podléhat přísné podmíněnosti.
43 Platební služby a platební prostředky 43
44 Bankovnictví Bankovnictví = dvě základní služby vklad a úvěr Dnes převážná většina bankovních služeb realizována bezhotovostně a elektronicky, evidence v rámci bankovních informačních systémů regulace finančním právem v nefiskální části (měnové a devizové právo, veřejné bankovní právo) též soukromoprávní aspekty patřící do oblasti obchodního práva
45 Regulace platebních služeb v bankovnictví spojení soukromoprávní a veřejnoprávní regulace Závazkové právo dle obchodního nebo občanského zákoníku Smlouva o běžném účtu 708 an. ObchZ, smlouva o úvěru 497 an. ObchZ, smlouva o vkladovém účtu 716 an. ObchZ Smlouva o účtu 2662 nového občanského zákoníku (nahradí všechny předcházející typy účtů) dělení na platební účty a jiné než platební účty + soukromoprávní části úprava spotřebitelských smluv v ObčZ (starém i novém) + soukromoprávní úprava v rámci zákona o platebním styku
46 Regulace platebních služeb v bankovnictví spojení soukromoprávní a veřejnoprávní regulace Veřejnoprávní úprava na tomto úseku Dohled České národní banky Licenční a povolovací řízení, souhlas ex ante Povinné notifikace klientů, ostatních poskytovatelů služeb a České národní banky navzájem Zachovávání principů obezřetného podnikání v bankovnictví Požadavky na kapitálovou přiměřenost Řešení sporů před finančním arbitrem Notifikační povinnost poskytovatele podle zákona o finančním arbitrovi Opatření proti legalizaci výnosů trestné činnosti a činnost Finančního analytického útvaru MF (samostatná přednáška) Sankční řízení
47 Subjekty platebního styku ne vždy jsou do užití služby zapojeny všechny subjekty Klient Plátce, příkazce Držitel/uživatel platebního prostředku (platební karty, homebankingu nebo telefonu ) Poskytovatel služeb (legislativní zkratka poskytovatel ) Banka, Spořitelní a úvěrní družstvo, Platební instituce, Instituce elektronických peněz Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu (např. poskytovatel telekomunikačních služeb ), vydavatel elektronických peněz malého rozsahu Příjemce platby Příjemce Obchodník, Jiná banka
48 Smluvní základ platebního styku Smlouva o (běžném účtu, vkladovém účtu, úvěrovém účtu, užívání internetového bankovnictví, užívání platební karty ) / v novém ObčZ smlouva o účtu, užívá se i kombinace více smluv může být dodatek k předchozím smlouvám (např. u účtů, které mají klienti již od 90. let) Speciální případy: vkladní knížky, stavební spoření Zvláštní obchodní podmínky pro vydávání a užívání platebních prostředků Všeobecné obchodní podmínky (musí na ně být explicitní odkaz ve smlouvě)
49 Peněžní prostředky a) bankovky (+ státovky), b) mince (oběžné, pamětní), c) bezhotovostní peněžní prostředky (skripturální peníze, bankovní peníze peníze na účtu), d) elektronické peníze (peníze na kartě s elektronickými penězi, v mobilu, v mikroplatebním systému), e) virtuální peníze
50 Platební služby Platební služby = právní vztahy poskytovatelů platebních služeb a uživatelů platebních služeb Speciální skupina platebních služeb platební služby poskytované uživateli, který je spotřebitelem spotřebitel = každá fyzická osoba, která uzavírá smlouvu s poskytovatelem nebo vydavatelem elektronických peněz nebo, s nimi jinak jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti anebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání.
51 Platební služby - výčet služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem, služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem, provedení převodu peněžních prostředků 1. z podnětu plátce, 2. z podnětu příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli, a to bez použití platebního prostředku k udělení tohoto souhlasu (dále jen inkaso ), nebo 3. na základě podnětu daného platebním prostředkem, 4. ostatní,
52 Platební služby - výčet provedení převodu peněžních prostředků, kterým je poskytnut úvěr uživateli poskytovatelem, vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce, nebo provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením plat. transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.
53 Smlouva o platebních službách Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené ( rámcová smlouva ), provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou ( smlouva o jednorázové platební transakci ) rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení platebního účtu.
54 Subjekty oprávněné poskytovat platební služby Banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce, Spořitelní a úvěrní družstva pro své členy, Instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz, Vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, Zahraniční platební instituce Poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu Česká národní banka
55 Platební transakce a) vložení peněžních prostředků na platební účet, b) výběr peněžních prostředků z platebního účtu, c) převod peněžních prostředků.
56 Lhůty k provádění platebních transakcí Pro vnitrobankovní platební transakce: lhůta 0 dní, lze prodloužit o 1 den při směně měn ( 111 ZPS) Pro vnitrostátní platební transakce - mezi bankami v rámci ČR: lhůta 1+0 pracovních dní (od přijetí platebního příkazu poskytovatelem plátce po připsání prostředků na účet poskytovatele příjemce 1 pracovní den, připsání prostředků na účet příjemce v rámci téhož dne) Pokud poskytovatel příjemce přijme peníze o víkendu, připíšou se příjemci následující pracovní den 56
57 Lhůty k provádění platebních transakcí II Pro přeshraniční platební transakce mezi bankami v rámci EU a EHP: lhůta 1+0 pracovních dní zachována, která může být smluvně prodloužena o 1, popř. o 3 pracovní dny podmínky v 109 odst. 2 a 3 Pro mezinárodní platební transakce s bankami vně EU a EHP: lhůty nejsou stanoveny, pak stanoveny pouze smlouvou mezi poskytovatelem a uživatelem platebních služeb (tj. mezi bankou a příkazcem) 57
58 Platební prostředky platební prostředek = zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele a kterými uživatel dává platební příkaz, platebním příkaz = pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce, - ze zákona nevyplývá, že by platební prostředky musely být elektronické! Zahrnují i telefonické a dokumentární platební prostředky.
59 Platební prostředky 1) prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě 2) elektronický peněžní prostředek 3) dokumentární platební prostředek (nespadá do vymezení platebních prostředků v ZPS - výjimka) 4) ostatní platební prostředky dělení v bodech 1-2 bylo obsaženo ve staré právní úpravě nová právní úprava již toto dělení neobsahuje, z hlediska teoretického i praktického má toto dělení smysl i nadále!
60 Elektronické peněžní prostředky užší než platební prostředky elektronický peněžní prostředek je nabit elektronickými penězi Prakticky buď karta s elektronickými penězi, čip mobilního telefonu nabitý elektronickými penězi nebo mikroplatební systém uchovává peněžní hodnotu v počítačové paměti sebe sama peněžní hodnota v elektronickém peněžním prostředku může být zároveň evidována i jinde, ale není to podmínkou (pro daňové a účetní účely vydavatele, pro případ ztráty EPP)
61 Elektronické peněžní prostředky Povinnost uskutečnění zpětné výměny elektronických peněz Podmínkou však je: aby byl přijímán jako platební prostředek i jinými osobami než vydavatelem rozdíl např. proti kartám v menze MU (pouze předplacená stravovací služba jednoho subjektu MU) V praxi např. karty autobusových přepravců prodej jízdenek, některé mikroplatební systémy GS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_hie=HU&p_rec_per_pa ge=108&p_ses_idx=183
62 Elektronické peníze = peněžní hodnota - ekvivalent klasických peněz - bez hmotné podoby splňující pojmové znaky: 1) pohledávka za vydavatelem elektronických peněz 2) uchovávaná elektronicky - na elektronickém peněžním prostředku 3) vydávaná proti přijetí peněžních prostředků bezhotovostních, bankovek nebo mincí 4) přijímaná jako platební prostředek i jinými osobami než vydavatelem = emoney = EP X bankovní peníze/skripturální peníze/ bezhotovostní pen. prostředky/virtuální peníze
63 Vydávání elektronických peněz K vydávání oprávněny pouze: Banky, zahraniční banky a jiné zahraniční finanční instituce, Spořitelní a úvěrní družstva pro své členy, Instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz, Vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, Česká národní banka.
64 Povinná zpětná výměna u EP zpětnou výměnu elektronických peněz v nominální hodnotě za mince, bankovky nebo bezhotovostním převodem na účet provádí vydavatel elektronických peněz v době platnosti EP na požádání držitele elektronických peněz Není oprávněn za službu zpětné výměny požadovat úplatu s výjimkou náhrady nákladů nezbytných k provedení zpětné výměny.
65 Povinná zpětná výměna u EP Vydavatel může stanovit minimální částku pro zpětnou výměnu - nesmí překročit částku odpovídající 10 eurům. Vydavatel informuje před vydáním elektronických peněz zájemce o vydání elektronických peněz určitě a srozumitelně o podmínkách zpětné výměny.
66 Prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě umožní přístup na platební účet (např. běžný účet) a provedení platební transakce peněžní hodnota existuje kompletně mimo prostředek VPkPH (tzv. bankovní peníze / skripturální peníze / bezhotovostní peněžní prostředky nejedná se o elektronické ani o virtuální peníze!) vázány na běžný/spořící/úvěrový účet nebo na zúčtování ex post od poskytovatele služeb (telekomunikační operátoři jako poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu)
67 Prostředky vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě v praxi 1) platební karty 2) internetbanking, phonebanking, WAP banking, EDI přístup k běžnému / spořícímu / úvěrovému účtu/ům přes internet, jinou datovou síť nebo telefonicky 3) GSM banking (M-platby přes mobil), homebanking, EDI přístup k běžnému / spořícímu / úvěrovému účtu/ům za využití software v mobilním telefonu, instalovaného software nebo informačního systému 4) přístup k peněžní hodnotě prostřednictvím služeb telekomunikačních operátorů např. dárcovské SMS dříve diskutabilní, zda se jedná o platební službu a o platební prostředek, dle aktuální praxe ano
68 Platební karta = platební prostředek, prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě držiteli umožňuje vybírat hotovost na přepážkách bank, z bankomatů, platit za zboží a služby obchodníkům fyzicky i na internetu lze vybírat/platit peníze do výše zůstatku na běžném/spořícím účtu, do výše kontokorentu, do výše disponibilního úvěru případně do výše smluvně stanoveného limitu
69 Dělení platebních karet ( účet Debetní (napojení na běžný/spořící Kreditní (napojení na úvěr, nutno splatit do ( platby stanoveného času od Charge (obdoba kreditní karty, nutné ji splácet ( termínu dávkově vždy po uplynutí Nákupní úvěrové (kreditní karty vydávané nebankovními institucemi vázané na spotřebitelské ( úvěry Tzv. odložený debet
70 Dělení platebních karet Elektronické (mají čip nebo magnetický proužek, ( líci vryté údaje na Embossované (reliéfně vyražené vystouplé údaje na líci nebo označena embossed, případně obojí, může i nemusí mít čip a magnetický proužek, často ( má dnes jednu z technologií Virtuální (plně elektronické) karty ve formě čísla a ( neexistuje verifikačního kódu (karta fyzicky
71 Dělení platebních karet Podle státu vydání karty subjektivní: Domácí Zahraniční Podle státu/ů, kde je karta použitelná - objektivní: Vnitrostátní Mezinárodní
72 Příklady karet - Která z nich je embossovaná a která elektronická?
73 Způsoby použití platebních karet (typy terminálů) Bankomat = ATM (Automated Teller Machine) banka vs. držitel karty ( čip Terminál u obchodníka (použije se magnetický proužek nebo Imprinter u obchodníka (pouze embossované karty, tzv. ( hotelích Žehlička, použití ve vlacích, luxusních restauracích a Internetové platební terminály obchodnické speciální (Amazon, Blizzard Entertainment, ) Internetové platební terminály bankovní - všeobecné (př. standard 3D-Secure)
74 Obecnost platebních prostředků Platební prostředky lze též dělit podle jejich obecnosti: Platební prostředky k provádění platebních transakcí (platební karty, dokumentární platební prostředky) Platební prostředky všeobecně použitelné K uskutečnění platební transakce K uskutečnění operace s peněžními prostředky, která není platební transakcí Ke změnám smluvních podmínek platebního prostředku nebo jiného platebního prostředku Ke změnám smluvních podmínek platebního účtu, ke kterému platební prostředek patří
75 Internetbanking (fakultativní materiál) Všeobecně použitelný platební prostředek Přístup k platebnímu účtu přes internetovou stránku mající autentizovanou část autentizace pomocí jména, hesla, dalších čísel, certifikátu, jejich kombinací nebo dalších metod. Pro svoji funkci potřebuje výhradně připojení na internet a webový prohlížeč.
76 Homebanking (fakultativní materiál) Všeobecně použitelný platební prostředek Přístup k platebnímu účtu přes software nainstalovaný na PC program může mít autentizovanou část, může mít formu apletu autentizace pomocí jména, hesla, dalších čísel, certifikátu, jejich kombinací nebo dalších metod. Jedná se o software poskytovaný klientovi bankou. Banka odpovídá za funkci software.
77 Netbanking = EDI (fakultativní materiál) Obvykle využívané společnostmi, nikoli jednotlivci, lze jimi zpracovat tisíce plateb denně. Často má různé úrovně přístupu. Návaznost informačního systému zákazníka na informační systém banky (jiného poskytovatele služeb) např. prostřednictvím modulu Využívá rozhraní banky, kterému předává ve smlouvě s bankou stanovená data ve stanoveném formátu.
78 Netbanking = EDI - odpovědnost (fakultativní materiál) Při chybě rozhraní banky či chybě IS banky zodpovídá za způsobený protiprávní stav (či za způsobené nezamýšlené následky) banka. (Data o platbách byla bance dodána korektně, ale byla bankou nesprávně zpracována, platební transakce proběhly nesprávně.) Při chybě připojeného IS klienta zodpovídá klient. (Data o platbách byla nesprávně dodána bance.) Lze smluvně ujednat odlišnou úpravu odpovědnosti.
79 WAPbanking (fakultativní materiál) Obdobné jako u internetového bankovnictví. Místo běžných HTML stránek využívá speciálního protokolu WAP. Je vyžadován pouze obecný software, tj. prohlížeč pro WAP. V současné době na ústupu, neboť novější telefony podporují přímo internetové bankovnictví.
80 GSMbanking (fakultativní materiál) Obdobné jako homebanking rozdíl v provozování výhradně v mobilním telefonu. Rozdíl proti wapbankingu je v povaze software (nejedná se o prohlížeč) - software je umístěn v mobilním telefonu a využívá protokolu GSM k přenosu dat z mobilního telefonu na server poskytovatele služeb. Důležitá osoba dodavatele programu pro GSM banking banka, operátor, distributor telefonu od toho se odvíjí odpovědnost za funkčnost lze se jí zprostit, resp. přenést na klienta.
81 Placení pomocí mobilního telefonu (fakultativní materiál) Rozdíl oproti GSMbankingu jedná se o služby placené ex post z kreditu v telefonu nebo ze zúčtování za tarifní služby poskytované v telefonu Diskutabilní, zda se týká o platební služby - kritérium: užití zaplacené služby v rámci mobilního telefonu (např. melodie) => není platební služba, není platební prostředek x užití služby mimo mob. telefon => je platební prostředek (např. dárcovská SMS)
82 Informační povinnost při vydání platebního prostředku uživateli Poskytovatel povinen uživateli poskytnout s dostatečným předstihem informace určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v dohodnutém jazyce: 1. popis opatření, která musí uživatel přijmout na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, a informace o způsobu, jímž má uživatel oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku, 2. podmínky, za nichž může poskytovatel zablokovat platební prostředek, bylo-li to dohodnuto.
83 Odpovědnost držitele platebního prostředku Oproti předchozí právní úpravě se u zneužití, neoprávněného užití a neautorizovaného užití uplatňuje dělená odpovědnost, dřívější absolutní odpovědnost poskytovatele byla opuštěna. Primárně odpovídá poskytovatel, např. vydavatel platební karty, poskytovatel int. bankovnictví. V zákonem stanovených případech odpovídá i držitel platebního prostředku. Příklad povinností držitele platebního prostředku: používat jej v souladu s rámcovou smlouvou včetně bezpečnostních prevenčních povinností, oznámit poskytovateli nebo jeho zmocněnci odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku.
84 Odpovědnost držitele platebního prostředku - limity Držitel karty odpovídá za neautorizované platební transakce do částky odpovídající 150 eurům, pokud transakce byly způsobeny použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku nebo zneužitím platebního prostředku, když držitel nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků /1 ZPS Držitel karty odpovídá za užití platebního prostředku v plném rozsahu, pokud je způsobil svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil povinnosti držitele platebního prostředku /1 ZPS
85 Rozhodování sporů v oblasti platebních prostředků Finanční arbitr jedná ve správním řízení, speciální správní orgán pro tuto oblast rozhoduje podle zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi dvoustupňové řízení, bezplatné výroční zprávy, přehled řešených případů Soud spory řešeny v rámci občanského soudního řízení soudní poplatky
86 Dohled v oblasti platebních prostředků Vykonává Česká národní banka v rámci sjednoceného dohledu nad finančním trhem Při protiprávním stavu vydává opatření k nápravě pro obnovení souladu s právem Ukládá pokuty až do výše Kč Rozhoduje ve správním řízení
87 Seznamy vedené subjektem dohledu Česká národní banka vede a) seznam platebních institucí, b) registr poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu, c) seznam institucí elektronických peněz, d) registr vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, e) seznam obdobných zahraničních institucí působících v ČR.
88 Seznamy vedené subjektem dohledu Seznamy uveřejněny na internetu, lze do nich nahlížet v ústředí a pobočkách České národní banky Seznamy předávány subjektům v rámci veřejné správy a dalším orgánům státu
89 Instituce elektronických peněz Akciová společnost nebo evropská společnost Se sídlem v ČR Povolení k činnosti instituce elektronických peněz od ČNB Činností vydávání elektronických peněz Nesmí poskytovat úvěry ani nabývat podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiných osob. Vztahují se na ni pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti obdobně jako u bank.
90 Instituce elektronických peněz Počáteční základní kapitál alespoň eur. Oprávnění poskytovat platební služby. Oprávnění vydávat elektronické peníze. Na rozdíl od vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nemá IEP absolutní omezení množství elektronických peněz, které může vydat, ale je vázán kapitálovou přiměřeností (nemůže vydat více elektronických peněz, než na kolik je kapitálově vybaven) IEP povinna investovat peněžní prostředky ve výši svých finančních závazků z vydaných elektronických peněz pouze do aktiv s nízkým rizikem.
91 Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu = subjekt oprávněný poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v Evropském hospodářském prostoru (včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců) za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající eur.
92 Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu = subjekt oprávněný vydávat elektronické peníze pouze tehdy, jestliže jeden platební prostředek vydaný držiteli uchovává elektronické peníze nejvýše v částce odpovídající 150 eurům ČNB zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele a) jehož obchodní plán pro vydávání elektronických peněz je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu se zákonnými podmínkami, b) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá pře- kážku provozování živnosti podle zákona upravu- jícího živnostenské podnikání, c) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.
93 Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu buď závazky vydavatele vyplývající z nevypořádaných částek vydaných elektronických peněz v členském státě nesmí přesáhnout zpravidla částku odpovídající eur a v žádném okamžiku částku odpovídající eur, nebo jím vydané EP přijímány jako platební prostředek pouze omezeným počtem poskytovatelů služeb osoby ovládající, ovládané nebo ovládané stejnou osobou jako vydavatel nebo, mají úzký finanční či obchodní vztah společný marketing nebo distribuční síť, poskytují služby ve stejné budově či komplexu budov.
94 Prameny právní úpravy Zákon 284/2009 Sb., o platebním styku Nahradil zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku účinný do včetně Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi Všechny uvedené ve znění pozdějších předpisů
95 Harmonizace platebních prostředků Směrnice č. 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice v režimu plné harmonizace - danou oblast nelze upravit přísněji ani mírněji, než směrnice stanoví, s výjimkou otázek ve směrnici neupravených. Publikace: , transpozice do: Česká republika transpozici stihla, zákon č. 284/2009 Sb. vstoupil v účinnost přesně k
96 Harmonizace elektronických peněz Směrnice 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES, ve znění pozdějších předpisů. Publikace: , transpozice do: Česká republika transpozici nestihla, novela zákona č. 284/2009 Sb. vstoupil v účinnost k
97 Harmonizace mezibankovních platebních systémů PS s neodvolatelností zúčtování Směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů. Publikace: (před vstupem ČR do EU), transpozice do: (před vstupem ČR do EU) Česká republika transpozici provedla již s účinností od , před vstupem ČR do EU, musel být transponován od , v předcházejícím zákoně o platebním styku, současný zákon č. 284/2009 Sb. tuto transpozici obsahuje od počátku.
98 Další prameny právní úpravy EU Právo Evropské unie: Dána přímá aplikovatelnost: - nařízení ES/924/2009 o přeshraničních platbách v eurech - nařízení ES/1781/2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků Není dána přímá aplikovatelnost: - směrnice 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu - směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry - směrnice 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES, - směrnice 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu.
99 Kdo je banka? Akciová společnost mající bankovní licenci Základní kapitál banky ,- Kč ( 4 odst. 1 zákona o bankách) Peněžité vklady v základním kapitálu nejméně ,- Kč Vedena v seznamu bank a poboček zahraničních bank ČNB - ESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM= &p_hie=HI&p_rec_p er_page=25&p_ses_idx=1.
100 Subjekty obdobné bance Mezibankovní platební styk obdobně i mezi dalšími subjekty: - družstevní záložny, stavební spořitelny (nemají ( dále SWIFT kód viz - ČNB, ostatní centrální banky ( UNIVYC ) - vypořádací centra - zahraniční subjekty odpovídající bankám
101 Mezibankovní platební styk 38 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů účty mezibankovního platebního styku: ČNB je oprávněna provozovat systémy pro mezibankovní platební styk. (jeho účastníkům) je veden v systému ČNB účet obdobný účtu mezibankovního platebního styku podle zvláštního právního předpisu, uzavře-li ČNB s těmito osobami smlouvu o vedení účtu platebního styku a předávání dat mezibankovního platebního styku.
102 Účet mezibankovního platebního styku I zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, 20b odst. 2: ČNB vede bance, která je účastníkem platebního systému provozovaného ČNB, účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření. Účty mezibankovního platebního styku mají i pobočky zahraničních bank.
103 Účet mezibankovního platebního styku II Obdobné ustanovení mají i družstevní záložny - 13a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů. (dtto jako výše u bank) Povinné užití systému CERTIS u bank ani družstevních záložen není stanoveno z důvodu nutnosti harmonizace směrnice o platebních službách na vnitřním trhu. Z tohoto účtu uhrazovány platby při mezibankovních převodech.
104 Platební styk z hlediska mezinárodního práva harmonizace podle práva Evropského společenství platby v měně EURO - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 o přeshraničních platbách v eurech bezprostřední závaznost pro celé EU. Např.
105 Mezibankovní platební styk v platebním systému I CERTIS jediný český platební systém s neodvolatelností zúčtování Podle zákona o bankách platební styk v rámci ČR v české koruně, může probíhat v platebním systému s neodvolatelností zúčtování u spořitelních a úvěrních družstev musí.
106 Platební systém obecně = systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí PS obecně pouze musí dodržovat požadavky na přístup k systému a účast v systému: Nediskriminaci, Přiměřenost, Neodůvodněné rozlišování mezi kategoriemi osob.
107 Platební systém s neodvolatelností zúčtování: = systém, který zajišťuje převody peněžních prostředků, jestliže: Má alespoň 3 účastníky (obecně) nebo 2 účastníky (pokud zajišťuje propojení 2 platebních systémů s neodvolatelností zúčtování) Je provozován na základě písemné smlouvy uzavřené mezi všemi účastníky systému nebo na základě dvoustranných písemných smluv mezi provozovatelem systému a účastníky systému, Provozovateli systému bylo uděleno povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, Provádí převody peněžních prostředků podle zákonných pravidel a Jeho existenci a název oznámila Česká národní banka Komisi EU.
108 Vysvětlení k následujícím schématům Převádějící banka (plátce/příjemce) se nazývá poskytovatel. K mezibankovním platbám může z platebních systémů sloužit pouze platební systém s neodvolatelností zúčtování. Platební styk mezi bankami i bez platebních systémů s neodvolatelností zúčtování možnost vynucena harmonizací (směrnice 2007/64/ES)
109
110
111 Mezibankovní platební styk v platebním systému Banky se III zapojují do zahraničních platebních systémů s neodvolatelností zúčtování (např. do slovenského SIPS). V platebních systémech s neodvolatelností zúčtování se používají i jiné měny než Kč (EUR v TARGET), případně více měn.
112 Platební styk mimo platební systémy I Použití SWIFT zpráv obsahují příkazce, příjemce částky, typ zprávy (odpovídá typu platby) v mezinárodním formátu čísla účtu a banky. Většina mezinárodních plateb probíhá přes SWIFT.
113 Platební styk mimo platební systémy II Využití vypořádacího systému ve smyslu zákona o podnikání na kapitálovém trhu (zúčtování vzájemných pohledávek a závazků z obchodů s investičními nástroji).
114 Platební styk mimo platební systémy III Telexové platby = platby prováděné pomocí dálnopisu - historicky používané platby - používá se u zemí, kde banky nejsou propojeny do SWIFTu např. Mongolsko, Myanmar
115 CERTIS = Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system jediný platební systém v současnosti v provozu v ČR platební styk mezi bankami v ČR provozovatel ČNB používá způsob vyrovnání pohledávek Real Time Gross Settlement
116 CERTIS historický vývoj V roce 1992 plně fungovalo Zúčtovací centrum Státní banky československé, přípravy už od 1990 Po vzniku ČR od 1993 Zúčtovací centrum České národní banky ZC transformováno na platební systém CERTIS
117 SWIFT I SWIFT = Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication subjekt soukromého práva společnost založená podle belgického práva 1973 provozuje celosvětový systém pro zasílání finančních zpráv zprávy odpovídají platbám mezi bankami, ale navíc systémové zprávy
118 SWIFT II Banka má přidělen SWIFT kód = BIC kód - mezinárodně unikátní Přidělování SWIFT kódů popsáno technickou normou (! norma ISO 9362 (není to právní Liší se od vnitrostátního kódu banky, který není mezinárodně unikátní BIC = Bank Identification Code
119 SWIFT III SWIFT v současnosti funguje na bázi telekomunikací zabezpečená datová síť SWIFT není platebním systémem ve smyslu českého práva! Přes SWIFT průměrně posláno více jak zpráv za den Funguje na smluvním základě (smlouva mezi SWIFT a ( bankou
120 Platební systém TARGET 1 x TARGET 2 Platební systém TARGET fungujev rámci celé eurozóny, k provádění přeshraničních plateb, i v zemích mimo eurozónu TARGET 1 propojoval jednotlivé národní platební systémy, docházelo k řetězení platebních systémů X TARGET 2 propojuje banky, nejsou potřeba národní platební systémy Přechod z TARGET 1 na TARGET 2: květen 2008
121 Smlouva o platebních službách Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené ( rámcová smlouva ), provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou ( smlouva o jednorázové platební transakci ) rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení platebního účtu.
122 Platební transakce a) vložení peněžních prostředků na platební účet, b) výběr peněžních prostředků z platebního účtu, c) převod peněžních prostředků.
123 Platební příkaz I pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce bezpodmínečný (tzv. příkaz k úhradě) nebo se stanovenými podmínkami pak se provede po splnění podmínek (např. dokumentární platby dokumentární ( akreditiv
124 Platební příkaz II K účinnosti příkazu je vždy potřeba přijetí příkazu bankou ( 94 ZPS) dvoustranný právní úkon možnost odmítnutí provést forma smlouvy o jednorázové platební transakci nebo příkaz udíleného v rámci účinnosti rámcové smlouvy
125 Platební příkaz III Druhy: 1) příkaz vydávaný plátcem (hladká platba) 2) příkaz vydávaný příjemcem (inkaso) Dělení: 1) v rámci jedné banky => nedojde k mezibankovnímu platebnímu styku 2) mezi bankami => dojde k dtto (převod přes platebním systém s neodvolatelností ( zúčtování
126 Platební příkaz IV Povinně poskytované smluvní informace: Před uzavřením smlouvy o jednorázové platební transakci, Před uzavřením rámcové smlouvy Před provedením platební transakce Informace příjemci ex post o platební transakci u smlouvy o jednorázové platební transakci Informace plátci ex post o platební transakci u smlouvy o jednorázové platební transakci Dtto x2 u transakce z rámcové smlouvy ( 90, 91) Informace o rámcové smlouvě na žádost
127 Opravné zúčtování I 20c zákona o bankách provádí se při zúčtování částky v rozporu s příkazem nebo při použití nesprávného bankovního spojení banka na účet oprávněného příjemce převede peněžní prostředky ve správné výši spolu s úroky
128 Opravné zúčtování II lze provést do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v zúčtování prekluzivní lhůta zmocnění České národní banky k vydávání sekundárních prováděcích předpisů vyhlášek - v této oblasti nelze provést k tíži účtů správců daně (FÚ, FŘ, CÚ, ( soud CŘ,
129 Korespondenční banky Banky, které mezi sebou mají dvoustranné příp. vícestranné smlouvy o vzájemném platebním styku, jsou korespondenčními bankami platby jsou přes ně přeposílány Obvykle zahraniční banky Seznamy korespondenčních bank publikovány online.
130 Korespondenční banky II Korespondenční banky se nevyužijí, když platba je zpracována přes platební systém nebo se zřetězí více platebních systémů za sebou (platby v rámci ČR přes CERTIS, v rámci eurozóny přes TARGET). Používají se např. při posílání plateb do USA.
131 Číslo účtu - vnitrostátní Banky v ČR reprezentovány 4-ciferným číslem kódem banky nebo 4-znakovým slovem kódem banky. Uvádí se navíc k číslu účtu, obvykle za lomítko: / Komerční banka, 0300 ČSOB Znakový kód pro KB a ČSOB: KOMB, CEKO
132 IBAN IBAN = mezinárodní číslo účtu u banky = International Bank Account Number obsahuje: kód země (CZ) + kontrolní číslo (65) + vnitrostátní kód banky (0800) + číslo účtu ( ) Př.: CZ pořadí a délka částí v jednotlivých zemích se může lišit! vždy obsaženy: kód země a 2 ( znaky kontrolní čísla na začátku (první 4
133 IBAN II Př. DE FR M GB29 NWBK GR MT84 MALT MTLC AST0 01S Užíván v EU dle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 924/2009 o přeshraničních platbách ve Společenství
134 IBAN III - IBAN se nevyužívá v USA, používá se hlavně v ES. - Podle čl. 4 odst. 1 nařízení ES/924/2009 je povinností banky sdělit každému klientovi na jeho vyžádání, jestliže to připadá v úvahu: 1. číslo jeho účtu ve formátu IBAN 2. BIC/SWIFT kód banky
135 Dohled nad mezibankovním platebním stykem I provádí ČNB, ECB a jiné centrální banky, popř. jiné dohledové orgány, pokud jde o pobočku zahraniční banky FMA (Rakousko), FSA (Velká Británie)) povinnost mlčenlivosti provozní a technické požadavky povinné audity požadavky na další konkrétní aktivity + Evropský orgán pro bankovnictví (dle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 o o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví))
Právnická fakulta Masarykovy
Mezibankovní platební styk Předmět Platební styk, Jaro 2008 Mgr. Bc. Libor Kyncl Právnická fakulta Masarykovy univerzity Základní body prezentace I Prameny právní úpravy Kdo je banka? Subjekty obdobné
VíceMezibankovní platební styk. Měnové a devizové právo, Jaro 2011 Libor Kyncl
Mezibankovní platební styk Měnové a devizové právo, Jaro 2011 Libor Kyncl 2 Základní body prezentace I Prameny právní úpravy Kdo je banka? Subjekty obdobné bance Mezibankovní platební styk Účet mezibankovního
VíceElektronické peníze. MVV2768K Regulace finančních služeb online v Evropské unii Jaro 2012 JUDr. Bc. Libor Kyncl
Elektronické peníze MVV2768K Regulace finančních služeb online v Evropské unii Jaro 2012 JUDr. Bc. Libor Kyncl Vytvořeno v rámci projektu Jean Monnet Module EUROFSonline - European Union Regulation of
VíceBezhotovostní platební styk. Petr Mrkývka
Bezhotovostní platební styk Petr Mrkývka Rozvinutá ekonomika Platby předáváním oběživa Bezhotovostní platební styk prosté převody*platební karty*šeky*jiné Předepsaná bezhotovostní forma plateb Zákon 254/2004
VíceKomerční bankovnictví 2
Komerční bankovnictví 2 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Komerční bankovnictví 2 Obsah: Neutrální
VíceBankovní právo - 4. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,
Bankovní právo - 4 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha Bankovní právo - 4 Obsah: 1) Právní úprava
VíceParlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Strana 4054 Sbírka zákonů č. 371 / 2017 371 ZÁKON ze dne 11. října 2017, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo.
Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Kurs,, je určen pro posluchače bakalářského studia na oboru Finance a finanční služby a jeho cílem je poskytnout studentům ucelený soubor poznatků o právní
VíceJUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., předseda představenstva společnosti AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a předseda předsednictva sdružení SOS-Dětské
VíceNávrh. ZÁKON ze dne , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o distribuci pojištění a zajištění
IIIb. Návrh ZÁKON ze dne... 2018, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o distribuci pojištění a zajištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna
Vícee-finance, e-banking, e-money
Libor Kyncl Právo a Informatika PAI, 2011/2012, Přednáška 10 3 1/84 1/11 1/53 1/90 1/86 e-finance, e-banking, e-money Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií ČVUT Libor Kyncl,
VíceBEZHOTOVOSTNÍ PLATBY 2010-2013. 15.6.2012 Mezinárodní obchodní operace 1
BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í O P E R A C E S L E Z S K Á U N I V E R Z I TA V O PAV Ě O K R E S N Í H O S P O D Á Ř S K Á KO
VíceHotovostní a bezhotovostní platby
Hotovostní a bezhotovostní platby Hotovostní platby Platební styk = soustava různých forem a způsobů placení, které zprostředkují pohyb peněz v národním hospodářství Platby z ruky do ruky - například v
VíceVěstník ČNB částka 18/2002 ze dne 4. prosince 2002
Příloha VZOROVÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO VYDÁVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PLATEBNÍCH PROSTŘEDKŮ Leden 2003 VZOROVÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO VYDÁVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PLATEBNÍCH PROSTŘEDKŮ Česká národní
VíceWorkshop SEPA platby v Evropské unii úhrady, inkasa a platební prostředky
Workshop SEPA platby v Evropské unii úhrady, inkasa a platební prostředky 2013 JUDr. Denisa Jindřichová, Ph.D. Druhý panelista: JUDr. Ing. Libor Kyncl, Ph.D. Vytvořeno v rámci projektu Jean Monnet Module
VíceÚvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty. Univerzita Třetího věku Hradec Králové. Říjen 2010
Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty Univerzita Třetího věku Hradec Králové Říjen 2010 Úvěrové instituce Banky akciové společnosti oprávněné přijímat vklady, poskytovat úvěry
VícePŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.11.2016 C(2016) 7159 final ANNEXES 1 to 3 PŘÍLOHY [ ] NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. července
VíceMezibankovní platební styk
JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., Vedoucí katedry BaP VŠFS Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a předseda předsednictva sdruţení SOS-Dětské vesničky Platební systémy s neodvolatelností
VíceCeník pro úsek Korporátní bankovnictví. - depozitní produkty a služby. Právnické osoby
Ceník pro úsek Korporátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby platný od 15. 5. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ 1.1. BĚŽNÉ A VKLADOVÉ ÚČTY Zřízení účtu Vedení účtu v CZK Vedení účtu v EUR,
VíceAkční plán na rok 2010 s přesahem do roku 2011
Příloha k Rámcové politice Ministerstva financí pro oblast finančního trhu Akční plán na rok 2010 s přesahem do roku 2011 Realizace konkrétních opatření v rámci hlavních témat definovaných v části IV Rámcové
VíceCeník pro úsek Osobní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby
Ceník pro úsek Osobní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby platný od 1. 1. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ 1.1. BĚŽNÉ A VKLADOVÉ ÚČTY Zřízení účtu Vedení účtu v CZK Vedení účtu - v EUR,
VíceCeník pro úsek Osobní bankovnictví Fyzické osoby občané
Ceník pro úsek Osobní bankovnictví Fyzické osoby občané platný od 20. 2. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ 1.1. BĚŽNÉ A VKLADOVÉ ÚČTY Běžné účty jsou poskytovány pro fyzické osoby a fyzické osoby podnikatele.
VíceSeznam použitých zkratek... 11 Předmluva... 13
Obsah Seznam použitých zkratek... 11 Předmluva... 13 KAPITOLA I Banka jako podnikatel... 15 1 Pojem a prameny práva... 15 2 Bankovní licence... 17 3 Organizace banky... 19 4 Provozní požadavky... 23 A.
VíceCeník pro úsek Privátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby
Ceník pro úsek Privátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby platný od 1. 1. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ KORUNOVÝ BĚŽNÝ ÚČET MODRÉ KONTO Modré konto je poskytováno pro fyzické osoby
VícePlatební styk a poskytování platebních služeb
Platební styk a poskytování platebních služeb JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a předseda předsednictva
VíceKomerční bankovnictví A 1-6
Komerční bankovnictví A 1-6 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS, externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda
VíceCeník pro úsek Privátní bankovnictví. - depozitní produkty a služby. Právnické osoby
Ceník pro úsek Privátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby platný od 20. 2. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ Korunový běžný účet Modré konto Modré konto je poskytováno klientům úseku Privátní
VíceCeník pro úsek Privátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby
Ceník pro úsek Privátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby platný od 16. 1. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ KORUNOVÝ BĚŽNÝ ÚČET MODRÉ KONTO Modré konto je poskytováno pro fyzické osoby
VíceČeská národní banka stanoví podle 142 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb.
Strana 2618 233 VYHLÁŠKA ze dne 15. října 2014, kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu
VíceČÁST PRVNÍ Změna zákona o platebním styku. Čl. I
III. N á v r h ZÁKON ze dne 2013 kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992
Více10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 352 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 16.
111 10. funkční období 111 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve
VíceInformace o základním platebním účtu v české měně
Informace o základním platebním účtu v české měně 1. POSTUP PŘI ZŘÍZENÍ ZÁKLADNÍHO PLATEBNÍHO ÚČTU 1.1. Zřízení základního platebního účtu WSPK zřizuje základní platební účet v české měně spotřebitelům,
VíceCeník pro úsek Osobní bankovnictví Fyzické osoby občané
Ceník pro úsek Osobní bankovnictví Fyzické osoby občané platný od 1. 1. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ 1.1. BĚŽNÉ A VKLADOVÉ ÚČTY Běžné účty jsou poskytovány pro fyzické osoby a fyzické osoby podnikatele. Vkladové
VíceKomerční bankovnictví v České republice
Vysoká škola ekonomická v Praze Komerční bankovnictví v České republice Stanislava Půlpánová 2007 Obsah Obsah Uvod 9 1. Finanční systém 11 1.1 Banky jako součást FSI 11 1.2 Regulace finančního systému
VíceBankovní účetnictví Pokladní a bankovní účty, závazky z krátkých prodejů
Bankovní účetnictví Pokladní a bankovní účty, závazky z krátkých prodejů Bankovní účetnictví - účtová třída 1 1 BANKOVNÍ ÚČETNICTVÍ ÚČTOVÁ TŘÍDA 1 Účtová skupina 11 Pokladní hodnoty Účtová skupina 12 Vklady,
Více10. V části druhé v nadpisu Hlavy II se slovo (BILANCE) zrušuje.
Strana 7829 468 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2013, kterou se mění vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro
VíceÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 12. ledna 2015
Třídící znak 2 0 1 1 5 5 6 0 ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 12. ledna 2015 k některým ustanovením zákona o bankách a zákona o spořitelních a úvěrních družstvech týkajícím se jednotné licence
Více21/1992 Sb. ZÁKON ze dne 20. prosince 1991 o bankách
21/1992 Sb. ZÁKON ze dne 20. prosince 1991 o bankách (platí od 13. 81. 7. 2017 do 2. 1. 201812. 8. 2017) Ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995
VíceZásady licenčního řízení podle zákona o platebním styku
Zásady licenčního řízení podle zákona o platebním styku JUDr. Denisa Jindřichová, Ph.D. Praha, 12. června 2019 conforum Prezentace vyjadřuje osobní názor autora 1 Agenda Zásady licenčního řízení podle
VíceSměrnice o platebních službách na vnitřním trhu
MINISTERSTVO FINANCÍ ČR ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA VÝSLEDEK VEŘEJNÉ KONZULTACE Směrnice o platebních službách na vnitřním trhu 1 VÝSLEDEK VEŘEJNÉ KONZULTACE Směrnice o platebních službách na vnitřním trhu Ministerstvo
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo
VíceINFORMACE O ZÁKAZNICKÝCH KATEGORIÍCH A MOŽNOSTECH PŘESTUPU MEZI TĚMITO KATEGORIEMI
INFORMACE O ZÁKAZNICKÝCH KATEGORIÍCH A MOŽNOSTECH PŘESTUPU MEZI TĚMITO KATEGORIEMI Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. Obsah: 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ... 3 2 PŘEHLED POUŽITÝCH POJMŮ A ZKRATEK...
VíceVysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm
Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s
VíceKATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ/INVESTORŮ
KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ/INVESTORŮ (TESLA investiční společnost, a.s.) Obsah: 1. Úvodní ustanovení... 2 2. Kategorie zákazníků dle MIFID II... 2 2.1 Neprofesionální zákazník... 2 2.2 Profesionální zákazník...
VíceKategorizace zákazníků
Kategorizace zákazníků V souvislosti s nabytím účinnosti novely zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZPKT ), kterou byla do českého právního řádu
VíceNeutrální bankovní obchody. Platební styk, nástroje platebního styku.
6. Neutrální bankovní obchody. Platební styk, nástroje platebního styku. NEUTRÁLNÍ BANKOVNÍ OBCHODY neovlivňují AKTIVA a PASIVA patří sem především: PLATEBNÍ STYK zahrnuje pohyb veškerých hotovostních
Více1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy v české měně a v cizí měně prováděné uvnitř banky pol. text cena v Kč
Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy: 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro účty
VíceÚvod 1. Kapitola 1 Úvod do bankovních obchodů 3
Úvod 1 Kapitola 1 Úvod do bankovních obchodů 3 1.1 Česká národní banka............................3 1.2 Obchodní banky.................................4 1.3 Česká bankovní asociace (ČBA)....................5
Více285/2009 Sb. ZÁKON ze dne 22. července 2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku
285/2009 Sb. ZÁKON ze dne 22. července 2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona
Více1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy: v české měně a v cizí měně prováděné uvnitř banky
1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro účty vedené v cizí měně 4. Zahraniční platební styk 5. Obecné položky 1. Bezhotovostní
VíceNávrh ZÁKON. ze dne 2018,
III. Návrh ZÁKON ze dne 2018, kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku Parlament se usnesl na tomto zákoně
VíceNávrh na zamítnutí návrhu podal dne 16. června 2015 poslanec Zbyněk Stanjura.
Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším
VíceSAZEBNÍK POPLATKŮ pro fyzické osoby, fyzické osoby podnikatele a právnické osoby
SAZEBNÍK POPLATKŮ pro fyzické osoby, fyzické osoby podnikatele a právnické osoby 1 ÚČTY 1.1 Běžné účty MĚNA ÚČTU CZK EUR, USD, CHF, GBP, RUB Založení účtu Vedení účtu Zrušení účtu Minimální zůstatek 0,-
VíceKATEGORIZACE KLIENTŮ. Obsah:
Obsah: 1. Úvodní ustanovení... 2 2. Kategorie Klientů dle MIFID II... 2 2.1 Neprofesionální Klient... 2 2.2 Profesionální Klient... 2 2.3 Způsobilá protistrana... 3 3. Přestupy mezi kategoriemi Klientů...
VíceSmlouva o běžném účtu
Smlouva o běžném účtu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu
VíceSazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: II. Platební styk v české měně a v cizí měně
Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy pro účty vedené v české měně a v cizí měně 2. Hotovostní operace pro účty vedené
VíceCeník pro úsek Privátní bankovnictví Fyzické osoby občané
Ceník pro úsek Privátní bankovnictví Fyzické osoby občané platný od 15. 5. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ Korunový běžný účet Modré konto Modré konto je poskytováno pro fyzické osoby a fyzické osoby podnikatele.
VíceOznámení o změně Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb
Oznámení o změně Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb Od 1. 4. 2012 dochází ke změně Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb, jejíž součástí jsou mimo jiné tyto dokumenty: Obchodní podmínky
VíceČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy
Zákon č. 124/2002 Sb. ze dne 13. března 2002 o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku) Ve znění změn podle zákona č. 257/2004
VíceSazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: II. Platební styk v české měně a v cizí měně
Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy pro účty vedené v české měně a v cizí měně 2. Hotovostní operace pro účty vedené
VíceKATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ
KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ Obsah:. Úvodní ustanovení... 2 2. Kategorie zákazníků dle MIFID II... 2 2. Neprofesionální zákazník... 2 2.2 Profesionální zákazník... 2 2.3 Způsobilá protistrana... 3 3. Přestupy
VícePraktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím
Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í O P E R A C E S L E Z S K Á U
VíceCeník pro úsek Privátní bankovnictví Fyzické osoby občané
Ceník pro úsek Privátní bankovnictví Fyzické osoby občané platný od 16. 1. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ KORUNOVÝ BĚŽNÝ ÚČET MODRÉ KONTO Modré konto je poskytováno pro fyzické osoby a fyzické osoby podnikatele.
VícePrezentace na téma. Výhláška č.62/04 Sb. Systém CERTIS. Bankovnictví I Aleš Nechuta
Prezentace na téma Výhláška č.62/04 Sb. Systém CERTIS Bankovnictví I Aleš Nechuta 22.4.2010 Vyhláška o platebním styku č.62/04 Nahrazuje vyhlášku č.51/1992 Sb. Státní banky československé Výhlášena ČNB
VíceVÝCHOVA K OBČANSTVÍ. Akcie Cenný papír, který představuje podíl na jmění a zisku akciové společnosti.
VÝCHOVA K OBČANSTVÍ Akcie Cenný papír, který představuje podíl na jmění a zisku akciové společnosti. Akontace Zálohová úhrada části, případně celé dodávky zboží. Bankomat Samoobslužné zařízení umožňující
VíceCeník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník)
Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Část Obsah: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro účty
VíceSAZEBNÍK CEN PLATNÝ OD A. Běžné účty a k nim poskytované služby 1. Běžné účty standardní a běžné účty pro podporu exportu
SAZEBNÍK CEN PLATNÝ OD 1. 7. 2014 A. Běžné účty a k nim poskytované služby 1. Běžné účty standardní a běžné účty pro podporu exportu 1.1 zřízení a vedení běžného účtu v CZK i CM 1.2 zřízení každého dalšího
VíceINFORMACE O INVESTIČNÍCH SLUŽBÁCH A NÁSTROJÍCH
INFORMACE O INVESTIČNÍCH SLUŽBÁCH A NÁSTROJÍCH 1. Údaje o Bance jako právnické osobě, která vykonává činnosti stanovené v licenci ČNB a základní informace související investičními službami poskytovanými
VícePředstavení dohledu nad finančním trhem
Představení dohledu nad finančním trhem Důvody existence dohledu, jeho cíle a pravomoci Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB Den otevřených dveří ČNB dne 4. června 2016 Struktura prezentace I. Důvody existence
VíceKATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ
KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ (FINPOS s.r.o.) 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ V souvislosti s nabytím účinnosti novely zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZPKT
VíceČástka 6 Ročník Vydáno dne 9. dubna O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ
Částka 6 Ročník 2004 Vydáno dne 9. dubna 2004 O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ 4. Úřední sdělení České národní banky ze dne 30. března 2004 k některým ustanovením zákona o bankách týkajícím se jednotné licence
VíceKategorizace zákazníků
Kategorizace zákazníků Společnost ATLANTIK finanční trhy, a. s., (dále jen Společnost ) zavedla v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo ve finaních a finančích službách
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo ve finaních a finančích službách Kurs,,Právo ve financích a finančních službách je určen pro posluchače magisterského studia na oboru Finance a finanční
VíceKATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ
KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ (MBG BONUSIA, a.s.) Obsah: 1. Úvodní ustanovení... Chyba! Záložka není 2. Kategorie zákazníků dle MIFID II... Chyba! Záložka není 2.1 Neprofesionální zákazník... Chyba! Záložka není
VíceZahraniční platební styk a Mezinárodní měnové a finanční instituce
VY_32_INOVACE_BAN_120 Zahraniční platební styk a Mezinárodní měnové a finanční instituce Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF
VíceBěžný účet CZK, EUR, USD. Vedení účtu v CZK pro fyzické osoby podnikatele (měsíčně) 99 Kč Vedení účtu v CZK pro právnické osoby (měsíčně) 149 Kč
Sazebník poplatků FYZICKÉ OSOBY PODNIKATELÉ A PRÁVNICKÉ OSOBY Platný od 01.06.2014 Běžný účet CZK, EUR, USD Vedení účtu v CZK pro fyzické osoby podnikatele (měsíčně) 99 Kč Vedení účtu v CZK pro právnické
VíceCeník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník)
Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Část Obsah: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro účty
VíceCeník pro úsek Korporátní bankovnictví. - depozitní produkty a služby. Právnické osoby
Ceník pro úsek Korporátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby platný od 15. 12. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ 1.1. BĚŽNÉ A VKLADOVÉ ÚČTY Zřízení účtu Vedení účtu v CZK Vedení účtu v
Více1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy: v české měně a v cizí měně prováděné uvnitř banky pol. text cena v Kč
Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy: 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro účty
VícePlatební styk Druhy platebních styků 1... o Přesun skutečných peněz (oběživa)
Platební styk Druhy platebních styků 1... o Přesun skutečných peněz (oběživa) o. o Karty vklady/výběry o Přepážka 2. o Přesun bankovních (bez hotovostních) peněz mezi o Příkaz k../k (jednorázový či trvalý)
VíceTento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
2006O0004 CS 24.05.2013 002.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 7. dubna
VíceInformace o provádění platebních transakcí na běžných a spořicích účtech vedených Wüstenrot hypoteční bankou a.s. (dále také WHB nebo banka)
Obchodní firma a sídlo: Wüstenrot hypoteční banka a.s., Na hřebenech II 1718/8, Nusle, 140 00 Praha 4 IČ:26747154, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 8055 Informace
VíceCeník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník)
Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Část Obsah: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace pro účty
VíceCeník pro úsek Privátní bankovnictví. - depozitní produkty a služby. Právnické osoby
Ceník pro úsek Privátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby platný od 15. 12. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ Korunový běžný účet Modré konto Modré konto je poskytováno klientům Privátní
VíceCeník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník)
Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Část Obsah: 1. Podnikatelské konto Klasik České spořitelny 2. Podnikatelské konto Maxi České spořitelny 3. Firemní účet České spořitelny
VíceSAZEBNÍK POPLATKŮ PRO FYZICKÉ OSOBY PODNIKAJÍCÍ, PRÁVNICKÉ OSOBY A ORGANIZACE ÚČINNÝ OD 15. SRPNA 2012 OBSAH. Úvodní ustanovení 1
SAZEBNÍK POPLATKŮ PRO FYZICKÉ OSOBY PODNIKAJÍCÍ, PRÁVNICKÉ OSOBY A ORGANIZACE ÚČINNÝ OD 15. SRPNA 2012 OBSAH Úvodní ustanovení 1 Běžný účet CREDITAS 1 Spořící vklad CREDITAS 2 Termínovaný vklad CREDITAS
Více2 Pověřenec pro ochranu osobních údajů
OBECNÉ INFORMOVÁNÍ O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ 1 Správce osobních údajů Správcem Vašich osobních údajů je vždy Československé úvěrní družstvo, zkráceně ČSÚD, se sídlem Gočárova třída 312/52, Hradec Králové
VícePlatební styk a poskytování platebních služeb
Platební styk a poskytování platebních služeb JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha Ú v o d Program: 1) Úvod a přehled
VíceSAZEBNÍK CEN PLATNÝ OD A. Běžné účty a k nim poskytované služby 1. Běžné účty standardní a běžné účty pro podporu exportu
SAZEBNÍK CEN PLATNÝ OD 25.7.2013 A. Běžné účty a k nim poskytované služby 1. Běžné účty standardní a běžné účty pro podporu exportu 1.1 zřízení a vedení běžného účtu v CZK i CM 1.2 zřízení každého dalšího
VíceParlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Strana 4546 Sbírka zákonů č. 300 / 2016 300 ZÁKON ze dne 24. srpna 2016 o centrální evidenci účtů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět a účel úpravy Tento zákon upravuje práva
Více1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy
Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: Obsah: 1. Bezhotovostní operace, trvalé příkazy 2. Hotovostní operace pro účty vedené v české měně 3. Hotovostní operace
Vícepro fyzické osoby, fyzické osoby podnikatele a právnické osoby
SAZEBNÍK POPLATKŮ pro fyzické osoby, fyzické osoby podnikatele a právnické osoby Poplatky v cizí měně jsou přepočítávány aktuálním kurzem ČNB a účtovány v příslušné měně účtu. 1. Běžné účty 2. Ostatní
VíceCeník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník)
Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Část I. Vkladové produkty Obsah: 1. Podnikatelské konto Klasik České spořitelny 2. Podnikatelské konto Maxi České spořitelny 3. Firemní
Více300/2016 Sb. ZÁKON. ze dne 24. srpna o centrální evidenci účtů. Předmět a účel úpravy
300/2016 Sb. ZÁKON ze dne 24. srpna 2016 o centrální evidenci účtů Změna: 183/2017 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět a účel úpravy Tento zákon upravuje práva a povinnosti
Vícepro fyzické osoby, fyzické osoby podnikatele a právnické osoby
SAZEBNÍK POPLATKŮ pro fyzické osoby, fyzické osoby podnikatele a právnické osoby Poplatky v cizí měně jsou přepočítávány aktuálním kurzem ČNB a účtovány v příslušné měně účtu. 1. Běžné účty 2. Ostatní
VíceSTANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY. ze dne 3. prosince 2004
CS STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 3. prosince 2004 na žádost České národní banky k návrhu zákona, kterým se mění zákon o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích
VícePRÁVNICKÉ OSOBY A FYZICKÉ OSOBY PODNIKATELE EVROPSKO-RUSKÁ BANKA, a. s.
PRÁVNICKÉ OSOBY A FYZICKÉ OSOBY PODNIKATELE EVROPSKO-RUSKÁ BANKA, a. s. SAZEBNÍK JE PLATNÝ OD 1. 8. 2013 Evropsko-ruská banka, a.s. Štefánikova 78/50, 150 00, Praha 5 Tel.: +420 236 073 757 Fax: +420 236
VíceN á v r h. ZÁKON ze dne o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění
N á v r h ZÁKON ze dne... 2010 o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém
Víceexpedicí zboží okamžik vypravení zásilky poplatníkem nebo předání zásilky k přepravě,
Stanovisko Generálního finančního ředitelství k určení okamžiku uskutečnění evidované tržby u platebních operací realizovaných prostřednictvím internetu Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen
Více