Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství Diplomová práce Zadávání veřejných zakázek přes elektronická tržiště veřejné správy s bližším zaměřením na veřejné zakázky malého rozsahu Bc. Helena Minaříková 2015

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zadávání veřejných zakázek přes elektronická tržiště veřejné správy s bližším zaměřením na veřejné zakázky malého rozsahu zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne Helena Minaříková 2

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Jiřímu Blažkovi, CSc., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. 3

4 Abstrakt Obsahem této práce je problematika zadávání veřejných zakázek malého rozsahu přes elektronická tržiště veřejné správy. Zahrnuje důvody vzniku a vývoj elektronických tržišť v České republice a zabývá se vývojem související legislativy. Představuje pravidla a postupy zadávání veřejných zakázek malého rozsahu v elektronických tržištích, kterými se veřejný zadavatel při zadávání těchto zakázek musí řídit. Uvádí praktické zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek malého rozsahu z pohledu veřejného zadavatele. V závěru jsou uvedena doporučení pro další fungování elektronických tržišť. Klíčová slova veřejná správa, elektronické tržiště, veřejná zakázka, zakázka malého rozsahu, veřejný zadavatel, komodita Abstract The diploma thesis deals with the public procurement issue of small-scale contract through electronic marketplace of public administration. It includes the reasons of establishment and development of electronic marketplaces in the Czech Republic. The article also contains development of related legislation. The article follows the most important rules and process of public procurement of small-scale contract in electronic marketplace, which the contracting authority of public procurement has to obey. It mentions practical experience with public procurement of small-scale contracts, according to contracting authority. In conclusion, the author proposed the following recommendation for electronic marketplaces. Keywords public administration, electronic marketplace, public procurement, small-scale contracts, contracting authority, commodity 4

5 Obsah 1. Úvod Základní pojmy, zásady, možnosti kontroly a přezkumu Základní pojmy Evropské zakotvení Zásady Možnosti přezkumu a kontroly VZMR Počátky elektronických tržišť Elektronická tržiště v období let Národní plán zavedení elektronického zadávání Strategie používání e-tržiště Strategie elektronizace NIPEZ Nový systém elektronických tržišť veřejné správy Spuštění nového typu elektronických tržišť Zpráva o plnění Strategie elektronizace za rok Zpráva o fungování elektronických tržišť za rok Zpráva o plnění Strategie elektronizace za rok Zpráva o fungování elektronických tržišť za rok Kontrolní akce NKÚ č. 13/ Zpráva o plnění Strategie elektronizace za rok Zpráva o fungování elektronických tržišť za rok Provoz e-tržišť veřejné správy v současnosti Komodity Seznam komodit, číselníky Standardizace komodit Pravidla a postupy zadávání Pravidla zadávání Postupy zadávání Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek

6 9. Poznatky z praxe Vady při podání nabídky Náhradní plnění Specifikace komodit Časová náročnost Spisová služba Klady a zápory využívání e-tržišť Doporučení de lege ferenda Závěr Seznam použitých pramenů a literatury. 75 Příloha č. 1: Seznam kategorií komodit povinně zadávaných ÚOSS a jejich podřízenými organizacemi přes elektronická tržiště veřejné správy

7 Seznam použitých zkratek CPV EU IT NKÚ NSS MMR NEN NIPEZ ÚOHS ÚOSS ÚVIS VZMR 3E Kontrolní akce NKÚ č. 13/24 Národní plán Common Procurement Vocabulary / Společný slovník pro veřejné zakázky Evropská unie Informační technologie Nejvyšší kontrolní úřad Nejvyšší správní soud Ministerstvo pro místní rozvoj Národní elektronický nástroj Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Ústřední orgány státní správy Úřad pro veřejné informační systémy Veřejná zakázka malého rozsahu Economy, Effectivenes, Efficiency / Zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti Kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 13/24 Peněžní prostředky vynakládané na projekt Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a nákup vybraných komodit prostřednictvím e-tržišť Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let Pravidla Příloha usnesení vlády č. 343/2010 ze dne 10. května 2010 k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit Strategie elektronizace Strategie používání e-tržiště Nařízení č. 1605/2002 Směrnice 2004/18/ES Zákon o veřejných zakázkách Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J.6 Národního plánu Nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 7

8 1. Úvod Oblast veřejných zakázek patří k nejvýraznějším výdajům státního rozpočtu. Dle zpráv o stavu elektronických zakázek v České republice odčerpávají každoročně ze státního rozpočtu více než 500 mld. Kč. Na veřejné zakázky malého rozsahu je určeno přibližně 40 % tohoto objemu financí. Jedním z cílů vládní strategie boje proti korupci je zavedení elektronizace veřejných zakázek. Jejím důsledkem je i využívání elektronických tržišť veřejné správy, především pro zadávání těchto zakázek. Elektronické tržiště je aplikace, která umožňuje plně elektronické zadávání veřejných zakázek a je určena především pro rychlé nákupy standardizovaných komodit v určených zadávacích řízeních. Tato tržiště poskytují možnost zadávat i podlimitní veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení a e-aukce malého rozsahu, avšak jedná se o nepatrné množství zakázek z celkově uváděného počtu. V souladu se zadáním diplomové práce se v první části zabývám základními pojmy veřejných zakázek a jejich legislativního zakotvení v souvislosti s veřejnými zakázkami malého rozsahu. Jsou zde uvedeny základní zásady, které jsou veřejní zadavatelé povinni dodržet při zadávání. Zmiňuji i ty zásady, které se zadáváním veřejných zakázek souvisejí, a o kterých se aktuální verze zákona o veřejných zakázkách nezmiňuje. Do této části je také přesunuta podkapitola, zabývající se možnostmi přezkumu a kontroly veřejných zakázek malého rozsahu. Poměrně obsáhlá část zahrnuje popis vzniku elektronických tržišť veřejné správy v České republice a jejich fungování od počátků po současnost. Uvádím problematiku legislativního zakotvení těchto tržišť a vývoj elektronizace veřejných zakázek v souvislosti s elektronickými tržišti veřejné správy, zejména se zavedením nového typu e-tržišť od roku Následují pravidla a postupy, kterými je zadavatel povinen se řídit při zadávání zakázek v e-tržišti a problematika specifikace komodit povinně stanovených pro zadávání. V předposlední části zmiňuji některé praktické zkušenosti veřejného zadavatele a upozorňuji na problémy, se kterými se tento zadavatel může setkat při komunikaci přes elektronické tržiště, především s malými lokálními dodavateli. Oproti zadání diplomové práce jsem rozšířila počet kapitol, poněvadž v některých případech by došlo k neúměrnému nárůstu podkapitol a práce by ztratila přehlednost. 8

9 Cílem této práce je analyzovat vznik, vývoj a legislativní zakotvení elektronických tržišť veřejné správy, a současně zmapovat zadávání veřejných zakázek malého rozsahu přes tato tržiště. S použitím stanovených pravidel a postupů, se pokusím identifikovat alespoň některé problematické okruhy tohoto zadávání. Snažím se poukázat na skutečnost, že přes povinnost, která byla stanovena ústředním orgánům státní správy a jejich podřízeným organizacím, zůstává zadávání přes e-tržiště nedořešenou a legislativně i prakticky poněkud opomíjenou částí zadávání veřejných zakázek. V závěru shrnu uvedené poznatky a uvedu doporučení de lege ferenda pro využívání elektronických tržišť v dalším období. Z množství dokumentů, které obsahují pojmy související s elektronizací veřejných zakázek, jsem se snažila soustředit na ty, které mají souvislost s elektronickými tržišti, veřejnými zakázkami malého rozsahu a jejich zadáváním přes elektronická tržiště veřejné správy. Vynechala jsem dokumenty týkající se obecně zavádění egovernmentu, protikorupčních strategií, i ty, které se týkají ostatních elektronických nástrojů používaných pro zadávání veřejných zakázek. Neuvádím zde ani problematiku použití e-aukcí malého rozsahu a zadávání rámcových smluv přes elektronická tržiště neboť se jedná o velmi malou část z celkového objemu zakázek zadávaných přes e-tržiště. Všechny tyto otázky, související s elektronickým zadáváním, by se zasloužily o nepřiměřené rozšíření této práce. Vzhledem k tématu diplomové práce, kdy používání elektronických tržišť veřejné správy ve větší míře je poměrně mladou záležitostí a odborná literatura zatím nestihla, až na výjimky, věnovat tomuto tématu pozornost, jsem při zpracování této práce vycházela především z materiálů Ministerstva pro místní rozvoj a vlády, z nichž většina je zveřejněna na Portále o veřejných zakázkách a koncesích, které jsem doplnila o další zdroje. Současně jsem využila příslušné právní předpisy v komentovaném znění a podstatné informace mi poskytly rovněž materiály Nejvyššího kontrolního úřadu a v obecné části rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Úřadu pro hospodářskou soutěž. V práci, především v její střední části, byly využity metody analýzy a deskripce. Některé informace v praktické části práce byly získány metodou řízeného strukturovaného rozhovoru se zaměstnanci veřejných zadavatelů a dodavateli. Tyto 9

10 údaje bylo před použitím nutno nejprve setřídit a analyzovat. Pokud v této práci zmiňuji hodnoty v Kč, není-li uvedeno jinak, jsou uvedeny hodnoty bez DPH. Píšu-li o organizaci, mám na mysli organizační složku státu podřízenou ústřednímu orgánu státní správy. Je-li zmíněna zakázka, jedná se o veřejnou zakázku, pojem elektronické tržiště je uváděn i jako e-tržiště. V celé práci používám pojem zadávání, kterým se nazývá závazný postup zákona o veřejných zakázkách. Shodně je označen i postup zadavatele, jehož účelem je zadání veřejné zakázky malého rozsahu, podle Pravidel systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit, která jsou přílohou usnesení vlády č. 343/2010 ze dne 10. května 2010 k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. Práce je psána z pohledu veřejného zadavatele, podřízené organizační složky státu, který je povinen od 1. ledna 2014 využívat elektronická tržiště státní správy pro nákup stanovených komodit. Práce vychází z právního stavu k datu 30. dubna

11 2. Základní pojmy, zásady, možnosti kontroly a přezkumu 2.1 Základní pojmy V současné době je základním právním předpisem pro zadávání veřejných zakázek zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o veřejných zakázkách, který nabyl účinnosti k 1. červenci Přijat byl jen dva roky po schválení předchozí zákonné úpravy veřejných zakázek, zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který byl několikrát novelizován, ale i přesto byl cílem častých připomínek. 1 Důvodem k nové úpravě zákona o veřejných zakázkách bylo přijetí a zapracování nových evropských směrnic z let 2004 a V zákoně je upraveno jak zadávání veřejných zakázek. tak dohled nad tímto zadáváním. Stanoví postupy, které vedou zadavatele k uzavření smlouvy s dodavatelem na konkrétní plnění. Postupy, které následují po uzavření této smlouvy, zákon ponechává na pravidlech soukromého práva. 3 V zákoně o veřejných zakázkách jsou stanoveny z pohledu této práce tyto základní pojmy: - veřejným zadavatelem je Česká republika, tedy stát představovaný jeho organizačními složkami, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek a jím zřízené organizace, i jiné právnické osoby, které splňují zákonem stanovené podmínky, - zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, - veřejná zakázka je úplatné poskytnutí dodávek, služeb či stavebních prací na základě písemné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, dělí se dle předpokládané 1 MAREK, Karel. Nový zákon o veřejných zakázkách. Právní rádce, IHNED [online]. Economia, a.s., 22. června 2005 [cit ]. 2 Např. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Směrnice Komise 2005/51/ES ze dne 7. září 2005, kterou se mění příloha XX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a příloha VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o veřejných zakázkách. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/75/ES ze dne 16. listopadu 2005, kterou se opravuje směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. 3 JURČÍK, Radek. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 3. vydání, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2012, s

12 hodnoty na nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu, a dále dle druhu na veřejné zakázky na dodávky, služby či stavební práce, - veřejná zakázka malého rozsahu, dále jen VZMR, je ta, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 2 mil. Kč v případě zakázky na dodávky a služby nebo 6 mil. Kč v případě zakázky na stavební práce, - předpokládaná hodnota je definována jako předpokládaná výše peněžitého závazku, který je zadavatel povinen stanovit před zahájením zadávacího řízení, - zadávání je závazný postup zadavatele v zadávacím řízení podle zákona, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a jehož výsledkem je uzavření smlouvy nebo zrušení zadávacího řízení. 4 V 18 zákona jsou stanoveny výjimky z působnosti zákona, v odst. 5 ustanovení, podle něhož zadavatel není povinen zadávat podle zákona VZMR, ale veřejný zadavatel musí při jejich zadávání dodržovat zásady uvedené v 6. V 26 odst. 5 je uvedeno pravidlo, že zahájí-li veřejný zadavatel zadávání VZMR postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, je povinen postupovat nadále podle ustanovení platných pro toto zadávání. V praxi je možné, a obvyklé, že si veřejný zadavatel vnitřní směrnicí upraví nejen rozsah a postupy, ale i další členění finančních limitů pro zadávání VZMR. V zákoně jsou definována pravidla pro centrální zadávání, pro použití dynamických nákupních systémů či e-aukcí, 5 pravidla pro použití elektronických tržišť v něm uvedena nejsou. V ustanovení 149 jsou vymezeny elektronické prostředky, elektronické nástroje a podmínky, které musí tyto nástroje pro zadávání veřejných zakázek splňovat. Zadavatel smí použít elektronické nástroje pouze tehdy, pokud jejich použití neporušuje zákaz diskriminace a jsou obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Současně je povinen zajistit, aby prokazatelně splňovaly požadavky stanovené zákonem o veřejných zakázkách a prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu. 6 Podstatným prováděcím právním předpisem z hlediska elektronizace zadávání veřejných zakázek je vyhláška 4 2 odst. 2, 6 odst. 1, 7, 12 odst. 3, 13 odst. 1, 17 písm. k) a m) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 5 3, 93 až 97 tamtéž odst. 2, odst. 9 tamtéž 12

13 Ministerstva pro místní rozvoj, dále jen MMR, č. 9/2011 Sb., ze dne 10. ledna 2011, kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody. Jejím obsahem je mimo jiné i certifikace shody elektronických nástrojů, kterou museli dodržet provozovatelé nového systémů e-tržišť Evropské zakotvení Přijetí nového zákona o veřejných zakázkách bylo důsledkem přijetí řady evropských směrnic, které upravovaly zejména zadávání veřejných zakázek, jejichž přepokládaná hodnota dosáhla finančních limitů stanovených právními předpisy Evropské Unie, tedy nadlimitních veřejných zakázek. U ostatních veřejných zakázek ponechávaly směrnice na uvážení členského státu, jakým způsobem upraví postupy zadávání těchto zakázek. 8 Nicméně Evropská komise se snaží také o regulaci zakázek, kterých se evropské směrnice netýkaly. Podle Interpretačního sdělení komise 2006/C 179/02 o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek, stanoví v rámci zásady transparentnosti povinnost zajistit přiměřené zveřejnění i u těch zakázek, na které se směrnice nevztahují. Interpretační sdělení komise ovšem není závazným předpisem. 9 Této práce se pravděpodobně nejvýznamněji dotýká zapracování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, dále jen směrnice 2004/18/ES, která obsahuje postupy pro elektronické zadávání veřejných zakázek. 10 Pro implementaci podmínek elektronického zadávání veřejných zakázek vydala Evropská komise Sdělení Komise Radě, Evropskému Parlamentu, Evropskému Hospodářskému a Sociálnímu Výboru a Výboru Regionů - Akční plán provádění 7 8 až 11 vyhlášky č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody. 8 JURČÍK, Radek. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 3. vydání, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2012, s JURČÍK, Radek. Veřejné zakázky a koncese. 2. doplněné vydání Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s Čl. 33, čl. 42, čl. 54 směrnice 2005/75/ES 13

14 právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek {SEK(2004)1639}, z něhož vyplynul požadavek zpracovat národní plány zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek Zásady Zásady dle 6 zákona o veřejných zakázkách Na VZMR se dle zákona o veřejných zakázkách vztahují zásady uvedené v 6 a měly by být dodrženy v celém procesu zadávání veřejné zakázky. Zásady zadávání zakázek byly převzaty z čl. 2 výše uvedené směrnice 2004/18/ES. Dodržení zásady transparentnosti, tedy otevřenosti, by mělo zamezit nekalým praktikám a korupci při zadávání. Současně umožnit, aby se o veřejné zakázce dozvěděl co největší počet dodavatelů a mohl se tak zúčastnit zadávacího řízení. Z hlediska zadavatele by pak mělo jít o průhlednost v tom smyslu, že všechna kritéria a úkony, které v řízení o zakázce činí, by měly být učiněny písemně, zdokumentovány a řádně odůvodněny tak, aby byly následně přezkoumatelné. Zásada rovného zacházení spočívá v rovném přístupu ke všem dodavatelům či uchazečům o zakázku. Pod tuto zásadu spadá nejen možnost se o zakázku ucházet, ale také přístup zadavatele k nastavení pravidel a předpokladů, za kterých se lze řízení zúčastnit. Pravidla mají být shodná pro všechny uchazeče, a nejsou-li uchazečem splněna, má být vyloučen ze zadávacího řízení. Zásada zákazu diskriminace se projevuje tím, že žádný uchazeč nesmí být oproti ostatním znevýhodněn. Prolíná se se zásadou rovného zacházení. Znamená nejen nediskriminovat dodavatele z jiných členských států EU, ale týká se také těch případů, kdy zadavatel nepřímo zvýhodňuje některého z dodavatelů, např. stanovením příliš omezujících podmínek či pokud má nepřiměřené požadavky na kvalifikaci dodavatele. 12 Porušení těchto zásad v průběhu zadávacího řízení bývá předmětem soudního přezkumu a Nejvyšší správní soud, dále jen NSS, se s touto problematikou setkává 11 JURČÍK, Radek. Veřejné zakázky a koncese. 2. doplněné vydání Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s tamtéž, s

15 poměrně často. V případě rozsudku NSS ze dne 15. září 2010, č. j. 1 Afs 45/ se jednalo o porušení zásady transparentnosti, kdy NSS konstatoval, že zásada transparentnosti je porušena, pokud jsou v postupech zadavatele shledány prvky, které zadávací řízení činí nekontrolovatelným, nečitelným nebo nepřehledným či vzbuzují pochybnosti o důvodech jednotlivých kroků zadavatele. 13 Porušení zásady zákazu diskriminace bylo judikováno, příkladně v rozsudku NSS ze dne 5. června 2008, č. j. 1 Afs 20/ , kdy soud konstatoval, že zákaz diskriminace uvedený v 6 zákona o veřejných zakázkách, zahrnuje jak formu zjevnou, tak formu skrytou. Za skrytou formu se považuje i takový postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením kvalifikačních předpokladů tak, že jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky a v důsledku tohoto nastavení pak nemohou zakázku splnit potenciální uchazeči, kteří by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky způsobilí Zásady 3E Zákon o veřejných zakázkách výslovně neuvádí zásady, které se váží k hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti veřejné správy, tzv. zásady 3E (Economy, Effectivenes, Efficiency). 15 Avšak za určitou možnost jejich aplikace lze považovat ustanovení, která se týkají stanovení hodnotících kritérií a odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Zásady 3E jsou stanoveny evropskými předpisy, např. nařízením Rady (ES, EURATOM) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, 16 dále jen nařízení č. 1605/2002. Obsahuje je řada dalších předpisů, které se státní i veřejné správy týkají. Hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy stanoví zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 17 zákon č. 218/ Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. září 2010, č. j. 1 Afs 45/ Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, 2010 [cit ]. 14 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. června 2008, č. j. 1 Afs 20/ Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, 2008 [cit ]. 15 OCHRANA, František; PŮČEK, Milan. Efektivní zavádění a řízení změn ve veřejné správě. Smart Administration. 1. vydání, Praha. Nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s Čl. 27 odst. 1 nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství odst. 1 písm. d) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 15

16 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, 18 i zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 19 Povinnost dodržovat zásady 3E je stanovena také obcím a krajům. 20 Rovněž Nejvyšší kontrolní úřad, dále jen NKÚ, při svých kontrolách prověřuje nejen, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy správně věcně i formálně, ale posuzuje současně, zda jsou tyto činnosti účelné, hospodárné a efektivní. 21 Zákon o veřejných zakázkách zásady 3E neobsahuje, přesto se domnívám, že by rozšíření zákona o uvedené zásady bylo vhodné, protože veřejné zakázky by měly být zadávány nejen transparentně a nediskriminačně, ale také s ohledem na pravidla dobrého hospodaření a účel, pro který jsou určeny. 2.4 Možnosti přezkumu a kontroly VZMR Zákonné vymezení Zákon o veřejných zakázkách vymezuje v ustanovení 112 výkon dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, kterým je pověřen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, dále ÚOHS. Ten rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky a soutěži o návrh postupoval v souladu se zákonem. Současně se uvádí, že tímto výkonem není dotčena působnost jiných orgánů, vykonávajících kontrolu podle zvláštních právních předpisů. Z 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách vyplývá, že zadavatel není povinen zadávat VZMR podle zákona, ale veřejný zadavatel je povinen dodržet zásady uvedené v 6 zákona o veřejných zakázkách. 22 Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání VZMR postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, je povinen, dle 26, se tímto postupem i nadále řídit. V 110 odst. 1 je stanoveno pravidlo, že při zadávání odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 17 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb. 16

17 nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může dodavatel, kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech zadavateli podat zdůvodněné námitky Názor NSS Spor o kontrolu VZMR se vede již řadu let. Průlomovým rozhodnutím byl rozsudek NSS č. j. 2 AFS 132/ ze dne 26. ledna 2011, který zamítl kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 30/ ze dne 11. srpna Zabýval se otázkou, zda VZMR podléhají dohledu ze strany ÚOHS a v jakém rozsahu. V uvedeném případě ÚOHS zastavil řízení ve věci přezkumu úkonů zadavatele, protože zjistil, že přezkoumávaná zakázka patří, co do objemu financí, mezi VZMR. Výklad rozsudku se týkal 112 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách ve znění před 1. lednem 2010 a přijetím zákona č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ve znění zákona č. 179/2010 Sb. Uvedený 112 odst. 1 v tomto znění stanovil, že ÚOHS vykonává dohled nad dodržováním zákona a přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele, s cílem zajistit zachování zásad podle 6. NSS konstatoval, že ÚOHS na základě znění tohoto odstavce vykonává dohled nad zákonností úkonů zadavatele z hlediska dodržování zákona o veřejných zakázkách a tedy i nad tím, aby zadavatelé při zadání VZMR dodrželi zásady uvedené v 6. Současně uvedl, že to platí i pro případy, kdy u VZMR nelze podávat námitky proti postupu nebo úkonům zadavatele Názor ÚOHS Nicméně ÚOHS zastává názor opačný, a uvádí, že výše uvedený rozsudek NSS se týká znění 112 zákona před 1. lednem 2010, jak dokládá např. rozhodnutí předsedy ÚOHS o rozkladu č. j. R399/2013/VZ-6562/2014/310/PMo ze dne 27. března V uvedeném řízení se jednalo o VZMR na dodávky do výše 1 mil. Kč. Ve správním řízení o rozkladu je v odst. 20 uvedeno: Vzhledem k tomu, že postup, který předchází 23 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. ledna 2011, č. j. 2 AFS 132/ Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, 2011 [cit ]. 17

18 uzavření smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, není zákonem výslovně upraven, neprobíhá v zadávacím řízení a nedochází tedy k zadání postupem podle zákona (nejedná se o zadávání dle zákona). V následujícím odstavci s odkazem na ustanovení ústavních zákonů 24 pokračuje: Zadavatel je sice povinen dodržet zásady uvedené v ustanovení 6 zákona, nicméně Úřad není povinen a tedy ani oprávněn z důvodů shora uvedených postupem podle ustanovení 113 a násl. zákona přezkoumávat a rozhodovat, zda zadavatel při postupu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu dodržel zásady uvedené v ustanovení 6 zákona, neboť k uvedenému nemá žádné zákonné zmocnění. V odst. 23 se vyjadřuje k podání námitek: O správnosti závěrů Úřadu obsažených v napadeném rozhodnutí svědčí rovněž ustanovení 110 odst. 1 zákona, podle kterého může kterýkoliv dodavatel podat zdůvodněné námitky, a to pouze při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek. Z výkladu a contrario v této souvislosti vyplývá, že nelze účinně uplatnit námitky při postupu přecházejícím uzavření smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, a na základě těchto námitek posléze uplatnit u Úřadu účinný návrh na zahájení správního řízení. Dále se rozhodnutí vyjadřuje i k procesním institutům, které zákon o veřejných zakázkách v případě VZMR neupravuje, a konstatuje, že zákon neumožňuje účinně uplatnit v případě VZMR námitky a návrh tedy nebude mít předepsané náležitosti dle ustanovení 114 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách neboť doklad, který navrhovatel označí jako doklad o doručení námitek nebude ve smyslu zákona dokladem o doručení námitek. 25 K námitkám v případě VZMR lze dodat pouze doporučení, že je lépe, pokud zadavatel stanoví v zadávacích podmínkách možnost podávat námitky také u VZMR. V případě, že je námitka podána, i když v zadávací dokumentaci není výslovně uvedena 24 Čl. 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky ve znění pozdějších předpisů. Čl. 2 odst. 2 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. 25 Rozhodnutí č. j. ÚOHS-R399/2013/VZ-6562/2014/310/PMo ze dne 27. března Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 2014 [cit ]. 18

19 možnosti ji podat, je potřebné, aby se zadavatel touto námitkou vážně zabýval a reagoval na ni přiměřeným způsobem. 26 Přes výše uvedená fakta ÚOHS přezkoumává i VZMR, především v souvislosti se stanovením předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle 13 až 16 zákona o veřejných zakázkách. Jedná se o případy, kdy díky špatnému nastavení výše předpokládané hodnoty, by mohlo dojít k nesprávnému režimu zadání zakázky či jejímu nesprávnému rozdělení. Dokládá to např. rozsudek NSS ze dne 29. ledna 2015, č. j. 7 As 187/ , kterým byla zamítnuta kasační stížnost a potvrzeno rozhodnutí ÚOHS. V této kauze ÚOHS dospěl k závěru, že dvě ze tří VZMR, které byly zadány jako jednotlivé etapy investiční akce, vykazovaly znaky věcné, časové i místní souvislosti, a že se tedy jednalo o vzájemně související plnění a zadavatel je měl zadávat v režimu podlimitní veřejné zakázky Možnosti kontroly Možnosti přezkumu VZMR se strany ÚOHS zůstávají tedy zatím nedořešeny. Kontrola VZMR je tedy záležitostí kontrolních postupů, které jsou stanoveny především zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. V případě organizací státní správy zůstává současně možnost kontroly ze strany NKÚ, ze strany nadřízeného orgánu a možnost použít vnitřní kontrolní postupy v rámci interního auditu dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 28 Nelze také vyloučit kontrolu, která může být následkem podezření ze spáchání trestných činů, např. těch, které souvisejí s hospodářskou soutěží, úplatkářstvím či pletichami při zadávání veřejných zakázek. 29 Myslím si, že spuštění dlouho odkládaného registru smluv by také zvýšilo transparentnost a možnost kontroly zadávání veřejných zakázek, protože by umožnilo jejich zveřejňování na jednom místě. Ovšem tato problematika se VZMR týká až od určitého objemu financí, stanoveného 147a zákona o veřejných zakázkách. 26 POREMSKÁ, Michaela. Veřejné zakázky. Právní minimum při jejich zadávání. 1. vydání, Olomouc: Nakladatelství ANAG, spol. s r. o., 2014, s Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. ledna 2015, č. j. 7 As 187/ Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, 2015 [cit ] až 50 zákona č. 219/2000 Sb , 331, 257 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších přepisů. 19

20 3. Počátky elektronických tržišť Pod pojmem elektronické tržiště si lze představit webovou aplikaci, která umožňuje elektronické zadávání veřejných zakázek a je určena především pro operativní nákupy lehce standardizovatelných komodit v daných typech zadávacího řízení. Jedná se o plně elektronický systém, v němž jsou všechny úkony zadávacího řízení realizovány elektronicky. Nahrazuje listinný způsob zadávání veřejných zakázek, který byl využíván v předchozím období Elektronická tržiště v období let Jedním z prvních impulsů k zavedení elektronického tržiště pro veřejnou správu bylo usnesení vlády č. 875/2001 ze dne 5. září 2001 ke Kontrolnímu závěru NKÚ z kontrolní akce č. 00/18 Majetek státu a prostředky státního rozpočtu související s realizací státní informační politiky ve státní správě. NKÚ provedl tuto kontrolu v r s cílem prověřit hospodaření s majetkem státu a prostředky státního rozpočtu při budování a rozvíjení informačních systémů ve státní správě, kontrolovanými subjekty byla mimo jiné i některá ministerstva, např. Ministerstvo financí, kultury či vnitra. Závěr NKÚ ukázal zásadní pochybení při zadávání veřejných zakázek při pořizování hmotného i nehmotného majetku ze strany ministerstev. Tato nepostupovala v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a zakázky samotné byly často zadávány bez vyhlášení veřejné obchodní soutěže či oslovení více zájemců. 31 K datu 30. listopadu 2001 bylo vedoucímu Úřadu vlády a ministru financí uloženo zpracovat a předložit vládě návrh opatření ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie. 32 Uvedený návrh opatření byl realizován usnesením vlády č. 683/2002 ze dne 26. června 2002 o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků 30 Co jsou e-tržiště. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012 [cit ]. 31 Zpráva č. 00/18 Majetek státu a prostředky státního rozpočtu související s realizací státní informační politiky ve státní správě. Věstník NKÚ 2001, částka 2 [online]. Nejvyšší kontrolní úřad, 2001 [cit ]. 32 Čl. II usnesení vlády č. 875/2001 ze dne 5. září 2001 ke Kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 00/18 Majetek státu a prostředky státního rozpočtu související s realizací státní informační politiky ve státní správě. 20

21 na informační a komunikační technologie. Úřadu pro veřejné informační systémy, dále jen ÚVIS, byla stanovena povinnost zajistit od 1. září 2002 funkčnost elektronického tržiště pro subjekty veřejné správy 33 a jednotlivým správcům kapitol státního rozpočtu usnesení stanovilo úkol využívat elektronické tržiště veřejné správy a nakupovat jeho prostřednictvím vybrané komodity informačních a komunikačních technologií v hodnotách VZMR. ÚVIS vydal na základě výše uvedeného usnesení Metodický pokyn k provozu elektronického tržiště pro subjekty veřejné správy pro objednávky a nákupy informačních a komunikačních technologií do výše 2 mil. Kč. Vymezil v něm pravidla pro provozovatele e-tržiště a upravil jeho chod a postupy zadávání, s cílem zvýšit transparentnost udělování veřejných zakázek. 34 K 1. srpnu 2002 splnili stanovené podmínky pouze dva provozovatelé, do začátku roku 2003 přibylo ještě dalších pět provozovatelů e-tržišť pro veřejnou správu a byla spuštěna následující e-tržiště: Ridea, abclink, Ally GeM, Český trh, a.s., LiveTrade, CenTrade a B2B Centrum. Provozuschopná však zůstala pouze dvě z nich: AllyGeM provozovatele ECONOMY.CZ, s. r. o. a B2B Centrum provozovatele B2B Centrum a.s. 35 K 1. lednu 2003 byly kompetence ÚVIS převedeny na nově vzniklé Ministerstvo informatiky, které k 1. srpnu 2003 vydalo novou verzi uvedeného metodického pokynu, ve kterém rozšířilo a doplnilo požadavky na provoz e-tržišť, např. o povinnost zveřejňovat všechny aktuální zakázky, umožnit poptávkové řízení či zajistit rovnost všem stranám Národní plán zavedení elektronického zadávání Jako reakce na přijetí výše uvedeného Akčního plánu provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek {SEK(2004)1639}, byl usnesením vlády č. 500/2006 ze dne 10. května 2006 přijat Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let , dále jen Národní plán. Uložil 33 Čl. I odst. 2. písm. f) Přílohy usnesení vlády č. 683/2002 ze dne 26. června 2002, o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie Další postup ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie. 34 Metodický pokyn pro elektronická tržiště. SystemNews [online]. CCB spol. s r.o., 14. srpna 2012 [cit ]. 35 POREMSKÁ, Michaela. Elektronické zadávání veřejných zakázek. 1. vydání, Praha. Nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s Metodický pokyn k provozu elektronického tržiště pro subjekty veřejné správy pro objednávky a nákupy informačních a komunikačních technologií do výše 2 mil Kč. Systém eaukce [online]. Ministerstvo informatiky České republiky, 2003 [cit ]. 21

22 členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy, dále jen ÚOSS, zavádět elektronické zadávání veřejných zakázek ve své působnosti a totéž doporučil i představitelům územně samosprávných celků. Jednou ze stanovených povinností ministra pro místní rozvoj bylo předkládat vládě každoročně zprávu o plnění Národního plánu za předchozí rok. 37 V příloze usnesení byl stanoven seznam opatření a úkolů pro rozvoj elektronického zadávání veřejných zakázek do roku Mezi ně patřila i povinnost vytvořit metodiku hodnocení pro účely atestace elektronických nástrojů, zprovoznění portálu o veřejných zakázkách, vymezení komodit vhodných pro elektronické nákupy, poskytnutí cílené podpory zadavatelům k přechodu na elektronické zadávání, vymezení elektronického podepisování či vytvoření metodického postupu pro elektronické uzavírání smluv. V Národním plánu je uvedeno, že elektronické zadávání veřejných zakázek, ale i koncesních smluv, bude umožněno od 1. července 2006 v souvislosti s přijetím nového zákona o veřejných zakázkách, do kterého byl zapracován rámec elektronického zadávání stanovený výše zmíněnými evropskými směrnicemi. Plánoval nejen elektronické zadávání veřejných zakázek, ale i podporu dalších elektronických procesů, např. elektronických plateb, podporu ukládání a archivace elektronických dokumentů atd. Základními cíli Národního plánu byly stanoveny tyto úkoly - zadávat 50 % všech veřejných zakázek elektronicky, - pokud to legislativa umožní, měli by zadavatelé být schopni elektronicky zadávat 100 % veřejných zakázek, - zadávat zakázky elektronicky by mělo alespoň 25 % zadavatelů. Národní plán očekával snížení cen komodit v průměru o 5%, zlepšení přístupu malých a středních podnikatelů k veřejným zakázkám, zlepšení konkurenčního prostředí mezi dodavateli, ale i omezení bariér pro zahraniční dodavatele. 38 V červnu roku 2006 vydalo MMR vyhlášku č. 329/2006 Sb., kterou byly stanoveny bližší požadavky na elektronické prostředky, elektronické nástroje a elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek. K těmto požadavkům patřila 37 Usnesení vlády č. 500/2006 ze dne 10. května 2006 o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let ve znění usnesení vlády č. 447/ Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, s. 3-9 [cit ]. 22

23 možnost opatřit elektronické úkony zadavatele zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, šifrovat a uchovávat nabídky v šifrované podobě, zaznamenávat čas elektronických úkonů, identifikovat osoby a jednotlivé výsledků úkonů apod. 39 Z každoročních zpráv o plnění Národního plánu byla pravděpodobně nejvýznamnější zpráva o plnění Národního plánu za rok V této zprávě byla uvedena informace o schválení zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti k 1. červenci 2009, a výrazně změnil dosavadní způsoby komunikace mezi zadavateli a dodavateli. 40 Významným úkolem byl také návrh rozšířit opatření Národního plánu a zpracovat projekt Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ), dále jen NIPEZ. Cílem projektu nebylo jen vytvořit model NIPEZ a posoudit proveditelnost implementace tohoto modelu, ale jeho funkčnost měla především zajistit finanční úspory zavedením elektronizace veřejných zakázek, zvýšit efektivitu činnosti úřadů, výrazně snížit finanční výdaje spojené s administrativou zakázek a zajistit transparentnost a pružnost výkonu veřejné správy. 41 Vytvoření návrhu modelu NIPEZ bylo schváleno usnesením vlády č. 574/2009 ze dne 4. května 2009 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2008, které uložilo členům vlády a vedoucím ostatních ÚOSS zabezpečit plnění aktualizovaných i nově stanovených opatření a úkolů. 42 V rámci tvorby návrhu modelu byly provedeny analýzy jednotlivých procesů zadávání veřejných zakázek, legislativních, technických i ekonomických, a souvisejících procesů v jednotlivých resortech. Bylo zpracováno pět variant a nakonec 39 Vyhláška č. 329/2006 Sb., kterou se stanoví bližší požadavky na elektronické prostředky, elektronické nástroje a elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 41 Zpráva o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let za rok Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009, s. 4, 19 [cit ]. 42 Čl. II usnesení vlády č. 574/2009 ze dne 4. května 2009 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok

24 padlo rozhodnutí vybrat tu, která umožňovala spolupráci již funkčních elektronických nástrojů resortů a národního elektronického nástroje (NEN), dále jen NEN. 43 Výsledky šetření elektronizace zadávání veřejných zakázek, které si nechávalo MMR každoročně zpracovat, ukázaly, že postupně se zvyšoval počet zadavatelů, který elektronické nástroje využíval, ale cíle Národního plánu naplněny nebyly Strategie používání e-tržiště V roce 2006 MMR navrhlo, jak je uvedeno v rámci zprávy o plnění Národního plánu za rok 2008, přeložit zpracování opatření J.6 na rok Tímto opatřením bylo zpracování materiálu Analýza elektronických tržišť (GEM) pro veřejnou správu zajišťujících nákup komodit z oblasti informačních a komunikačních technologií z pohledu ekonomického a právního. Výsledky této analýzy ukázaly závažné nedostatky v úpravě fungování e-tržišť - nedostatečný právní základ v usnesení vlády č. 683/2002, které neobsahovalo jasné vymezení adresátů, kteří byli povinni e-tržiště využívat, - dodavatelé platili provize provozovatelům e-tržiště, jako zprostředkovatelům mezi zadavateli a dodavateli, což porušovalo princip zadávacího práva, kdy účastník zadávacího řízení si má nést náklady spojené s účastí v tomto řízení sám, - metoda výběru provozovatelů e-tržišť nebyla uskutečněna v souladu s platnou právní úpravou, - usnesení vlády č. 683/2002 neobsahovalo žádné kontrolní mechanismy, které by zajistily jeho dodržování. 45 Na základě výsledků analýzy bylo rozhodnuto zpracovat úplně nový systém provozování elektronických tržišť a současně vybrat i jejich nové provozovatele. 43 Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek NIPEZ. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009 [cit Vytvoření adekvátního systému získávání informací o legislativních, technických a dalších aspektech souvisejících s elektronickým zadáváním veřejných zakázek a informací od jednotlivých zadavatelů ohledně přijímání elektronických obchodních praktik, Zpráva o výsledcích šetření za rok Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. CS Project spol. s r.o., 2012 [cit ]. 45 Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J.6 Národního plánu. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010, s. 6 [cit ]. 24

25 V r tak MMR vypracovalo materiál Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu, dále jen Strategie používání e-tržiště, dle opatření J.6 Národního plánu, který byl schválen usnesením vlády č. 343/2010 ze dne 10. května 2010 k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. Jako přílohu tohoto usnesení současně vláda schválila Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit. Mimo jiné usnesení uložilo ministru pro místní rozvoj - do 31. prosince 2010 zpracovat a předložit vládě návrh seznamu komodit, které budou pořizovány prostřednictvím e-tržiště, předkládat vládě návrhy na aktualizaci tohoto seznamu a zpracovat vzorový provozní řád elektronického tržiště, - do 30. dubna 2011 provést výběr provozovatelů elektronických tržišť a k 1. červenci 2011 zahájit provoz nového typu e-tržišť, - do 31. prosince 2012 zpracovat a předložit vládě návrh novely zákona o veřejných zakázkách a souvisejících právních předpisů, ve kterém by byly zapracovány kontrolní a sankční mechanismy fungování elektronických tržišť a stanoveny podmínky používání systému elektronických tržišť veřejnými zadavateli, - každoročně do 30. dubna předkládat vládě zprávu o fungování elektronických tržišť veřejné správy za předcházející kalendářní rok. 46 Usnesení vlády č. 343/2010, později několikrát novelizované, tvoří nejvýznamnější legislativní základ fungování elektronických tržišť veřejné správy do současnosti. Materiál Strategie používání e-tržiště navrhoval vybrat nové provozovatele elektronických tržišť v koncesním řízení, omezit jejich počet maximálně na pět a rozvrhnout úpravy do dvou etap. V první etapě - stanovit povinnost nakupovat prostřednictvím elektronických tržišť vybrané předem stanovené komodity ve výši 100% finančního objemu pro všechny ÚOSS, - stanovit povinnost nakupovat prostřednictvím elektronických tržišť vybrané, předem stanovené komodity, ve výši 50% finančního objemu pro všechny orgány podřízené ÚOSS, 46 Čl. III, odst. 1. písm. c) i) usnesení vlády č. 343/2010 ze dne 10. května 2010 k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. 25

26 - povinnost zadávat přes e-tržiště VZMR, zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení a rámcové smlouvy. Povinnost zadávat veřejnou zakázku přes e-tržiště byla vymezena pro ty veřejné zakázky, jejichž objem přesáhne 50 tis. Kč. Pro ostatní zadavatele byla ponechána možnost využívat e-tržiště dobrovolně. Rovněž byl podán návrh, aby elektronická tržiště byla i nadále regulována prostřednictvím usnesení vlády. Po vyhodnocení první etapy měla následovat etapa druhá, v níž by tato povinnost byla rozšířena i na další kategorie zadavatelů. Právní regulace měla být založena na úpravě zákona o veřejných zakázkách, který měl obsahovat zmocnění pro vládu k vydání nařízení, které by stanovilo povinnost používat e-tržiště včetně vymezení povinných subjektů a stanovilo kontrolní a sankční mechanismy Se spuštěním první etapy se původně počítalo k 1. červenci Strategie elektronizace Na Národní plán, který byl zpracován pro období let , navazuje další důležitý dokument MMR, Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015, dále jen Strategie elektronizace. Tento dokument vyhodnotil cíle Národního plánu, a přes některé úspěchy, jako bylo zprovoznění Portálu o veřejných zakázkách či návrh modelu NIPEZ, bylo zkonstatováno, že cíle Národního plánu naplněny nebyly. Výsledky každoročních pravidelných šetření ukázaly, že používání elektronizace veřejných zakázek výrazně nepokročilo a nebyly také naplněny vize transparentnosti a efektivity veřejné správy v oblasti zadávání veřejných zakázek. Mezi nejdůležitější důvody tohoto stavu byly jmenovány zejména tyto - zadavatelé neměli stanovenou povinnost používat e-tržiště, - nevzniklo žádné komplexní řešení takového druhu, které by mohli používat jednotliví zadavatelé, aniž by museli investovat do vzniku vlastních řešení. Strategie elektronizace shledala největší úskalí zadávání v nedostatečné provázanosti jednotlivých aplikací pro elektronické zadávání veřejných zakázek a konstatovala, 47 Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J.6 Národního plánu. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010, s. 27, 37, 43, 85 [cit ]. 26

27 že tato úskalí by mohla být odstraněna realizací projektu NIPEZ. Hlavním cílem tedy bylo do konce roku 2015 zajistit, aby 100 % zadavatelů mělo k dispozici elektronický nástroj, který by umožnil podporu všech etap postupu zadávání veřejných zakázek. Další cíle představovala předpokládaná roční úspora 50 mld. Kč z veřejných rozpočtů, podpora vzdělávání uživatelů e-tržišť a současně zajišťování informovanosti jak zadavatelů, tak dodavatelů. 48 Uvedený materiál byl schválen usnesením vlády č. 5/2011 ze dne 5. ledna 2011 o Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 a uložil ministru pro místní rozvoj předkládat vládě do 30. dubna každého kalendářního roku zprávu o plnění Strategie za předchozí rok. 49 Seznam opatření a termínů, který Strategie elektronizace stanovila, dodržen nebyl. 50 Nová elektronická tržiště měla být zprovozněna k 1. červenci 2011, byla spuštěna o rok později. Termíny spuštění projektu NEN jsou nejasné dosud, pilotní provoz měl začít k 30. červnu 2013, zkušební provoz byl zahájen až k 5. srpnu Rovněž nebyl dodržen ani již dříve posunutý termín spuštění ostrého provozu NEN k 1. lednu Podle posledních zpráv bude ostrý provoz zpuštěn k 1. červenci 2015, 52 ale ani tento termín nemusí být definitivní. Projekt NEN vyvolal poměrně dost reakcí, nejen pokud jde o jeho financování. Vysloužil si i vlastní kriticky laděné internetové stránky nazvané projekt NE-NEN. Dle odkazu na těchto stránkách tento projekt podporují i firmy, které se podílejí na provozu stávajících elektronických tržišť, Tender systems s.r.o. a QCM, s.r.o Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010, s. 8, 9, 15 [cit ]. 49 Čl. II odst. 2. písm. b) usnesení vlády č. 5/2011 ze dne 5. ledna 2011 o Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010, s. 26 [cit ]. 51 Usnesení vlády č. 628/2014 ze dne 30. července 2014 k používání národního elektronického nástroje v rámci národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek. 52 MMR: Ostrý provoz nástroje pro zadávání zakázek začne v červenci. FinančníNoviny.cz [online]. ČTK, 27. března 2015 [cit ]. 53 Projekt NE-NEN byl založen s cílem koncentrovat informace o projektu NEN, které se nedostávají do oficiálních vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj Alternativní informace o Národním elektronickém nástroji o NEN [online] [cit ]. 27