Institucionální analýza a

Transkript

1 Institucionální analýza a návrhy opatření pro zachování ekosystémů a jejich služeb Ing. Jan Slavík, Ph.D Drážďany

2 Institucionální analýza: Co zkoumáme? Vztah veřejnosti (turistů a místních obyvatel) k vybraným chráněným ekosystémům : Informovanost o ochraně a její akceptace (reflektování hodnoty ekosystémů) Existence konfliktů + možnosti jejich zmírnění a předcházení Podpora veřejné/státní ochrany přírody zapojením širší škály aktérů Předmět analýzy: INSTITUCE = pravidla hry (legislativa + neformální pravidla,zvyky) Dopad výzkumu na reálné rozhodování: Jak docílit u veřejnosti zvýšení povědomí o hodnotě chráněných ekosystémů? Jak zlepšit management ekosystémů s ohledem na finanční, institucionální a kulturní bariéry?

3 Případové studie Maloplošná chráněná území (přírodní rezervace, NSG) zahrnující horské louky: Černá louka (CZ-1) Špičák u Krásného lesa (CZ-2) Geisingberg + Geisingwiesen (GE-3) Gimmlitztal (GE-4)

4 Jak jsme postupovali? 1. Zmapování socio-ekologických vazeb u vybraných chráněných území pomocí: a) Návštěv lokalit b) Rešerší dokumentů (plány péče, rozvojové plány přilehlých obcí) c) Rozhovorů s klíčovými aktéry (představiteli obcí, ochrany přírody, NNO) 2. Setřídění získaných informací dle jednotné struktury (IAD Framework) 3. Přezhraniční komparace managementu chráněných území (historie, zabezpečení, překážky) 4. Identifikace společných a rozdílných faktorů ovlivňujících management.

5 Výsledky: externí faktory managementu chráněných území STEJNÉ (ČR + GE) Pravidelný management chráněných území (sekání luk, čištění snosů) vyžaduje každoročně finanční prostředky = problém financování provozních nákladů Obtížná orientace veřejnosti v překrývajících se formách územní ochrany (různé typy národní a lokální ochrany, evropsky chráněné lokality apod.) ROZDÍLNÉ : Otázka majetkových vztahů: V ČR silná preference mít chráněná území ve státním vlastnictví (eliminace konfliktů, minimalizace interakcí s ostatními aktéry) V Německu širší struktura vlastnických vztahů (stát, NNO, soukromníci) umožňuje diverzifikaci zdrojů (projekty), je podmíněno schopností komunikovat a domluvit se na společných cílech

6 Výsledky: interakce aktérů a jejich vliv na management ČR V podstatě neexistuje spolupráce mezi environmentálními NNO a státní ochranou přírody (úřednický versus nadšenecký přístup) Fenomén pozemkových spolků (soukromá chráněná území) jako řešení zapojení NNO malá území bez ambice dostat se pod křídla státní ochrany přírody Negativní postoj představitelů obcí vůči státní ochraně přírody (limitují rozvoj, nenabízí alternativy) Německo NNO se statutem Saských spolků silné organizace, jejichž činnost má oporu v zákoně (připomínkují plánovací dokumenty atd.). Některé NNO fungují jako servisní organizace pro státní správu (např. při managementu chráněných území) je to efektivnější Představitelé obcí chápou chráněná území jako potenciál nikoliv jako překážku Vznikají konflikty mezi zemědělci a státní ochranou přírody, ale řeší se dohodou a kompenzacemi.

7 Doporučení CÍL: skloubit udržitelný rozvoj regionu s ochranou přírody (bez toho, aniž by bylo jedno z toho nadřazeno) Ukazovat hodnotnou přírodu: Podporovat, propagovat, diskutovat moderní měkké formy turismu např. virtuální naučné stezky, procházky s průvodcem, stezky/chodníčky kolem ekologicky hodnotných prvků v krajině: Opustit zažitou představu návštěvník = problém Veřejnost obtížně reflektuje (estetickou) hodnotu ekosystému bez přímého zážitku Zapojit veřejnost: Systematicky pracovat s pozitivními hodnotami lidí a využívat je pro rozmanité formy zajišťování ochrany přírody a rozvoje měkkých forem turismu (finanční sbírky, dobrovolnictví, work-campy pro mládež) Cíleně budovat místní kapacity napříč institucemi (zejména v ČR): Např. koordinovat aktivity laických a profesionálních ochránců přírody, vzájemně se podporovat, využívat synergických efektů při managementu krajiny

8 Závěr Institucionální analýza ukázala, že: Ochrana přírody v malých územích a lokální dimenze rozvoje východního Krušnohoří není otázkou velkých peněz, ale sdílení hodnot a aktivizace místních kapacit. Lidé, kteří v oblasti žijí nebo ji pravidelně navštěvují, mají zájem o zachování unikátního krajinného rázu. Chtějí však také hodnotnou přírodu vidět na vlastní oči. Projekt ESOM rozvíjí nástroje k zachycení a podpoře hodnot chráněných ekosystémů za účelem dosažení jejich lepšího managementu v budoucnosti.

9 Děkuji za pozornost!