KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Transkript

1 KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE IV. Ekonomické vyhodnocení Příloha: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty duben 2005 pořizovatel:

2 KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE etapa IV. EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ Příloha: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty Zadavatel: Jihomoravský kraj Pořízeno s podporou Státního fondu životního prostředí ČR Vypracoval: ATELIER FONTES, s.r.o Ing. Tomáš Havlíček Brno, duben 2005 Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty str. 1

3 O B S A H : 1. ÚVOD PROVĚŘOVANÉ ZÁMĚRY, KONCEPCE A DOKUMENTY K FORMULACI OBECNÝCH CÍLŮ: K LESNÍMU HOSPODÁŘSTVÍ Použité dokumenty Použité pasáže K ZEMĚDĚLSTVÍ Použité dokumenty K VODNÍMU HOSPODÁŘSTVÍ Použité dokumenty Použité pasáže K TURISTICE A REKREACI Použité dokumenty K DOPRAVĚ Použité dokumenty Použité pasáže K ODPADOVÉMU HOSPODÁŘSTVÍ Použité dokumenty K OCHRANĚ NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Použité pasáže K ENERGETICE Použité dokumenty Použité pasáže K ÚZEMNÍMU PLÁNOVÁNÍ Použité dokumenty ZÁVĚRY SOUHRNNÝ PŘEHLED HLAVNÍCH STŘETŮ...12 Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty str. 2

4 1. ÚVOD Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje se zabývala vazbami na ostatní koncepční dokumenty zejména tímto způsobem: 1. V 1. etapě (analytická část) byly přebírány informace a podklady. Tato fáze byla nejrozsáhlejší a nejpracnější, protože musela zpracovat velké množství podkladů, dat a dokumentů. 2. Ve 2. etapě (formulace cílů ochrany přírody a krajiny v ostatních regionálních politikách) byly prověřeny pozitivní i negativní vazby (tedy střety) na ostatní obdobné dokumenty. Protože tyto vazby jsou z hlediska koordinace koncepcí v Jihomoravském kraji nejdůležitější, přikládáme zde výtah z druhé etapy s naznačením zmiňovaných vazeb. 3. Ve 3. etapě (cíle a zejména úkoly a opatření ochrany přírody a krajiny) byly ostatní koncepční dokumenty použity opět jako podklad. Jednalo se zejména o dokumenty ochrany přírody a krajiny na všech úrovních včetně mezinárodní. 4. Ve 4. etapě byly již pouze vyčísleny náklady na realizaci úkolů a opatření. Na základě projednání 3. etapy byl jako příloha ke 4. etapě vytvořen tento dokument. 2. PROVĚŘOVANÉ ZÁMĚRY, KONCEPCE A DOKUMENTY Ve 2. etapě byly zmíněny, zpracovány či jiným způsobem použity, citovány, nebo vyhodnoceny níže uvedené související záměry, koncepce, či dokumenty obdobného rázu (mimo legislativu) K FORMULACI OBECNÝCH CÍLŮ: Zachování rázu krajiny (The Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy) Zajištění podmínek pro uchování života, jeho evolučních procesů a biologické rozmanitosti, podílet se na zajištění podmínek pro fyzicky a duševně zdravý život člověka; udržovat, chránit i vytvářet esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produkční kulturní krajinu; udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly výrazněji narušeny lidskou činností (Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, schválený usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června1998) Zastavení poklesu biodiverzity, udržitelné využívání přírodních zdrojů (Státní politika životního prostředí ČR, schválená usnesením vlády České republiky č. 235 ze dne 17. března 2004) Zpracovatelé většiny kapitol také pracovali s Koncepcí environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). Navazují na ni a s jejími závěry pracují buď explicitně nebo alespoň implicitně. Tyto dvě koncepce (ochrany přírody a EVVO) se tedy do vzájemného střetu nedostávají, naopak se podporují. Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty str. 3

5 2.2. K LESNÍMU HOSPODÁŘSTVÍ POUŽITÉ DOKUMENTY Národní lesnický program Program rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje (PRLHJMK) Oblastní plány rozvoje lesa pro příslušné lesní oblasti POUŽITÉ PASÁŽE Cíle a priority lesního hospodářství kraje vycházejí ze Zásad státní lesnické politiky, schválených vládou ČR v roce 1994, z rezortního Lesnického programu zpracovaného MZe v letech a z Koncepce rezortní politiky Ministerstva zemědělství před vstupem České republiky do Evropské unie, schválené vládou v roce 2000, obsahující spolu s problematikou zemědělství a vodního hospodářství také Koncepci lesnické politiky, jejíž závěrečná kapitola je věnována Národnímu lesnickému programu, jehož cílem bylo analyzovat vybrané problémy státní lesnické politiky a navrhnout jejich řešení. Koncepční záměry formulující postavení lesa a lesního hospodářství v environmentální politice ČR jsou uvedeny také ve Státním programu ochrany přírody a krajiny z roku 1999 a ve Státní politice životního prostředí ČR, jejíž aktualizaci schválila vláda svým usnesením č. 38 ze dne 10. ledna Program rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje (PRLHJMK) vychází z Národního lesnického programu ČR, ze závazných mezinárodních i národních programových a koncepčních dokumentů upravujících hospodaření v lesích, rovněž z Programu rozvoje Jihomoravského kraje. PRLHJMK je v souladu s Národním lesnickým programem koncipován pro období do roku 2006 avšak s tím, že dlouhodobá programová opatření budou realizována i po tomto období. Je programem otevřeným, s možností reagovat na nově vznikající problémy a změnu podmínek jeho realizace. Základní strategií EU v této oblasti je trvale udržitelné lesní hospodářství, které Národní lesnický program formuluje takto: udržení a přiměřené zvyšování lesních zdrojů a jejich příspěvku ke globálnímu koloběhu uhlíku, zachování zdraví a životaschopnosti lesních ekosystémů, zachování a podpora produkčních funkcí lesů (produkce dřeva a ostatních produktů), zachování, ochrana a vhodné rozšíření biologické diverzity lesních ekosystémů, udržování a vhodné zvyšování ochranných funkcí v lesním hospodářství, zachování dalších společensko-hospodářských funkcí a podmínek. PRLHJMK je komplexním dokumentem respektujícím nejen potřeby odvětvového rozvoje lesního hospodářství, ale zdůrazňujícím i významné místo lesů v životním prostředí, jejich mimoprodukční funkce, důležitost lesa jako obnovitelného zdroje ekologicky příznivé dřevní suroviny a význam využití a zpracování dřeva pro ekonomiku kraje. Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty str. 4

6 Základním principem je obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem, při omezování administrativních zásahů na nevyhnutelné minimum, při motivačním působení lesnické politiky na podporu veřejných zájmů a při zvyšování odpovědnosti vlastníků lesů za svůj majetek. PRLHJMK obsahuje následující priority: obhospodařování lesů podle zásad trvale udržitelného hospodaření jako základní strategická priorita, rozvoj produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa, udržení a rozvoj biologické diverzity lesních ekosystémů, zabezpečení produkce a využití surového dříví, péče o lesy ve zvláště chráněných územích, ochrana lesních ekosystémů proti škodlivým faktorům K ZEMĚDĚLSTVÍ POUŽITÉ DOKUMENTY Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Horizontální plán rozvoje venkova. Strategie rozvoje Brněnského kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje Regionální operační program Průmět strategických dokumentů do území JMK Limity využití území a jiná závazná omezení ochrany přírody a krajiny Územní prognóza JMK 2.4. K VODNÍMU HOSPODÁŘSTVÍ POUŽITÉ DOKUMENTY Státní program ochrany přírody a krajiny (SPOPK) Program revitalizace říčních systémů (PRŘS) Státní politika životního prostředí (SPŽP) POUŽITÉ PASÁŽE Zachování či obnova přirozených či polopřirozených biotopů tekoucích vod a jejich společenstev s vysokou ekologickou stabilitou, bohatou biodiverzitou a s výskytem Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty str. 5

7 vzácných a ohrožených druhů. (The Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy.) Zachování či obnovení říčního kontinua. (Pan-European Ecological Network). Zachování či obnova přirozených či polopřirozených korytotvorných a dalších geomorfologických říčních procesů. (Státní program ochrany přírody a krajiny) + podrobnější citace v komentáři Zajištění podmínek pro život a reprodukci původní populace ryb, popř. dalším technickým a biologickým opatřením zvýšit výskyt původních vodních živočichů a omezit výskyt nepůvodních druhů ryb - plnit implementační plán Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky K nejvýznamnějším střetům zájmů ochrany přírody a krajiny s vodním hospodářstvím v konkrétních lokalitách dochází: Při uvažované výstavbě vodní cesty Dunaj Odra Labe. Při řešení problematiky vodního díla Nové Mlýny. Při lokalizaci naprosté většiny vodních nádrží navržených v roce 1985 Směrným vodohospodářským plánem a dosud územně hájených. Státní politika životního prostředí Státní politika životního prostředí České republiky, schválená usnesením vlády České republiky č. 235 ze dne 17. března 2004 v kapitole 1.2. Péče o vodní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů, uvádí jako dílčí cíle a opatření: (citace). Z environmentálních opatření ve vodní politice, uvedených v sektorových politikách v kapitole 7. Ochrana a užívání vod, lze ve vztahu k vodním ekosystémům označit za nejdůležitější tato opatření: (citace). Program revitalizace říčních systémů Program revitalizace říčních systémů (PRŘS) je programem obnovy, stabilizace a péče o vodní režim krajiny. Cílem je vytvořit podmínky pro obnovu přírodního prostředí i zdrojů užívaných člověkem. Program byl vyhlášen Nařízením vlády č. 373/1992. K naplnění cílů programu je potřeba : (citace). Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty str. 6

8 2.5. K TURISTICE A REKREACI POUŽITÉ DOKUMENTY Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR - klíčový dokument pro období Strategie rozvoje Brněnského kraje Programu rozvoje Jihomoravského kraje Strategie cestovního ruchu Jihomoravského kraje Cyklistika v GIS a hlavní směry jejího rozvoje Vyhodnocení lokalit pro rozvoj lázeňství a ostatních léčebných terapií v JmK 2.6. K DOPRAVĚ POUŽITÉ DOKUMENTY Dopravní politika České republiky schválená Usnesením vlády ČR číslo 413, ze dne 17. června 1998 Strategie rozvoje Brněnského kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje Regionální operační program Územní prognóza JMK POUŽITÉ PASÁŽE Kapitola 10. Analytické části obsahuje v subkapitole Doprava přehled uvažovaného rozvoje dopravy v Jihomoravském kraji, přehled obecných střetů dopravních staveb se zájmy ochrany přírody a krajiny i přehled nejvýznamnějších uvažovaných dopravních akcí v Jihomoravském kraji, které mohou být v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Z tohoto přehledu se jako nejproblematičtější pro zájmy ochrany přírody a krajiny v jednotlivých okresech jeví níže uvedené akce. Na tyto akce bude zapotřebí zaměřit se z hlediska prověření jejich přijatelnosti pro přírodu a krajinu a možných střetů. Jedním z cílů by tak měla být eliminace či minimalizace těchto střetů. Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty str. 7

9 Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo rychlostní silnice R 43, silniční spojení Adamova s Blanskem a s Brnem, lokální projekty silnic a železnic, rychlostní silnice R 43, dostavba VMO, přestavba železničního uzlu Brno, VRT tangenciální propojení větších sídel okresu, rychlostní silnice R 43, R 52 a železniční trať Židlochovice Hrušovany, lokální projekty silnic a železnic, VRT rychlostní silnice R 52, dobudování R 55, silnice I/40 a obchvat Břeclavi, lokální projekty silnic a železnic, napojení Břeclavi na Dunaj, DOL, VRT silniční přechody na Slovensko, dobudování R 55, paralelní komunikace I/55, rekonstrukce silnice I/54, obchvaty Hodonína a Sudoměřic, lokální projekty silnic a železnic, DOL pokračování dálnice D 1 ve směru Kroměříž, obchvat Bučovic, lokální projekty silnic a železnic rychlostní silnice R 38 (Znojmo Hatě ), rekonstrukce silnic I/38 a I/53, obchvaty Lechovic a Znojma, žel. most přes Dyji (náhrada provizoria), lokální projekty silnic a železnic K ODPADOVÉMU HOSPODÁŘSTVÍ POUŽITÉ DOKUMENTY Program rozvoje Jihomoravského kraje Koncepce odpadového hospodářství Jihomoravského kraje Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje 2.8. K OCHRANĚ NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ POUŽITÉ PASÁŽE Nedochází ke střetům s jinými koncepcemi Jihomoravského kraje, ale k obecnějším střetům zájmů. Koncepce ochrany přírody JmK uvádí jako dílčí cíle ochrany přírody ve vazbě k nerostnému bohatství mj.: zajištění úplného odpisu zásob výhradních ložisek (vynětí z evidence zásob) tam, kde jsou tato ložiska ve střetu se zvláště chráněnými územími a evropsky významnými lokalitami soustavy NATURA 2000 uplatnění návrhu odpisu zásob výhradních ložisek při existenci významných střetů zájmů mezi ochranou a využitím nerostných surovin a zachováním prvků obecné ochrany přírody (zejm. významných krajinných prvků, skladebných částí ÚSES, přírodních parků a krajinného rázu) Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty str. 8

10 účinné uplatnění zájmů ochrany přírody a krajiny při stanovování dobývacích prostorů tak, aby nedocházelo k vymezování DP ve střetech se zvláště chráněnými územími a evropsky významnými lokalitami soustavy NATURA 2000 a aby byly individuálně posuzovány střety s ptačími oblastmi soustavy NATURA 2000 a s prvky a zájmy obecné ochrany přírody a krajiny Komentář Prognózní zdroje jsou zjištěné zdroje nerostných surovin, které dosud nebyly ověřeny podrobnějším geologickým průzkumem (chráněné podle 13 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu, v platném znění). O budoucím těžebním využití těchto území bude rozhodnuto po provedení potřebného průzkumu. Prognózní zdroje byly vyhodnoceny u Medlova, Bratčic, Přibic, Mokré - Horákova a Prostředního Poříčí. Výhradní ložisko nerostů vymezuje území, na kterém je nahromaděn výhradní nerost ( 6 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tato ložiska tvoří nerostné bohatství a jsou majetkem České republiky. Stát prostřednictvím obecně závazných právních předpisů deklaruje svůj zájem na jejich maximální využití. K ochraně výhradních ložisek se stanovují chráněná ložisková území - CHLÚ ( 16 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V souvislosti s vlastní těžbou se vymezují dobývací prostory. Jedná se o území, v jehož rámci bude prováděna těžba nerostné suroviny tak, aby došlo k maximálnímu využití výhradního ložiska. S těžbou nerostných surovin jsou spojeny určité negativní jevy. Projevy a rozsah těchto jevů je odvislý od těžené suroviny. K velkým a často rozsáhlým změnám terénu dochází při těžbě štěrkopísků, písků, cihlářských surovin apod. Další využití těchto ploch je závislé na způsobu těžby, sanaci a rekultivaci dobývacího prostoru. Nejrozsáhlejší oblastí v Jihomoravském kraji, která je dotčená těžbou, je niva řeky Moravy. V tomto prostoru je dlouhodobě těžena ropa, zemní plyn, lignit, štěrkopísky a písky. Toto území začíná mezi Moravským Pískem a Veselím nad Moravou a končí u Lanžhota. K největším střetům s ochranou přírody a krajiny dochází v plošně rozsáhlých stávajících i prognózních těžebních prostorech štěrkopísků, jejichž dosud chaotická exploatace vyžaduje urychlenou koordinaci včetně koncepce budoucího využití vytěženého území K ENERGETICE POUŽITÉ DOKUMENTY Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje (2003) POUŽITÉ PASÁŽE Níže uvedený text je převzat z Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje (2003), zde je uveden pro uvedení souvislostí cílů ochrany přírody a krajiny v energetice. Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty str. 9

11 Větrné elektrárny Dlouhodobé zkušenosti z celého světa ukazují, že stavba větrné elektrárny se vyplatí pouze v místech, kde je průměrná rychlost větru za rok alespoň 4,0 m.s -1 nebo více. Míst na našem území, které splňují toto kritérium, není mnoho a nacházejí se většinou ve vrcholových a hřebenových partiích hor v nadmořských výškách nad 650 m. Část těchto území se nachází v chráněných oblastech, kde jejich využití omezuje legislativa. Dolní ještě využitelná hranice rychlosti větru je kolem 3 m.s -1 (nezaměňovat s průměrnou roční rychlostí). Vítr o menší rychlosti je u nás málo využitelný, zejména proto, že je nestálý. Celková vyrobená energie v dané lokalitě závisí na počtu hodin za rok, kdy fouká vítr o dané rychlosti, tedy na rozložení četnosti (pravděpodobnosti) rychlosti větru. Důležitým faktorem ovlivňující výrobu energie je také turbulence proudění tj. náhodné kolísání rychlosti i směru větru kolem střední hodnoty. Z předcházejících skutečností vyplývá, že území Jihomoravského kraje se ve vztahu k využívání energie větru nijak neodlišuje od situace v celé ČR. Zájmů ochrany přírody se týká vliv na krajinný ráz. Jeho hodnocení však není jednoznačné a hodnocení téhož záměru může mít diametrálně odlišné výsledky. Dalším vlivem větrných elektráren na zájmy ochrany přírody je vliv na ptáky. Údaje o jejich mortalitě v důsledku střetů s rotujícími lopatkami se liší. Malé vodní elektrárny Obnovitelnými zdroji využívajícími energii vody jsou tzv. malé vodní elektrárny (dále jen MVE), jejichž výstavba a rekonstrukce je dnes všeobecně sledována a podporována. Při návrhu realizace a zejména při provozu je nutno respektovat příslušná ekologická hlediska a kritéria, aby se odstranily nebo minimalizovaly případné negativní vlivy na některé rostlinné a živočišné druhy v lokalitě např. dodržení minimálních průtoků, omezeného kolísání hladiny, hlučnosti, atp. Hydrologické podmínky toků v JmK jsou ve srovnání se všemi ostatními kraji v republice nejméně příznivé. Je to jednoznačně ovlivněno jak malými spády říčních toků, tak i jejich vodností. Přesto energetické využití toků z hlediska objemu výroby patří v Jihomoravském kraji k nejvyšším v republice. Toky s nejvýraznějším energetickým potenciálem, tj. dolní tok Moravy (90%). Dyje (85%), Svratky (85%), Svitavy (80%) a Jihlavy (75%) jsou podle výše uvedeného hlediska využity v průměru na cca 85% - bráno na území Jihomoravského kraje. Potenciál zbývajících toků je potom již výrazně menší (zanedbatelný) a může být vhodný pouze pro pokrytí, nebo dílčí pokrytí vlastní spotřeby provozovatelů. Přesto nelze považovat současný stav ve využití hydropotenciálu v Jihomoravském kraji za ukončený a výše uvedené cíle ochrany přírody je zapotřebí nadále sledovat. Využití biomasy Biomasa představuje jak v celosvětovém měřítku, tak i v bilancích EU nejvýznamnější obnovitelný zdroj energie, se kterým je srovnatelná pouze energie vody. Také v podmínkách ČR je biomasa považována za jeden z nejperspektivnějších zdrojů obnovitelné energie. Její využívání dává reálné možnosti jak zvýšit dosud nízké využívání obnovitelných zdrojů. V současné době je biomasa využívána především jako palivo v tepelných zdrojích. Při jejím spalování se do ovzduší uvolňuje jen takové množství CO 2, jaké bylo do hmoty rostliny akumulováno fotosyntézou v období jejího růstu. Má tedy spalování biomasy nulovou bilanci Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty str. 10

12 CO2. Jeví se proto zcela logické, že jednotlivými státy i mezinárodními organizacemi jsou podporovány rozsáhlé programy na energetické využívání biomasy, od pěstování energetických trav, přes energetické využívání dřevních odpadů až po pěstování energetických lesů. V rámci celé řady studií byly experimentálně ověřovány některé energeticky využitelné plodiny, které lze přednostně pěstovat na zemědělské půdě uváděné do klidu. Zejména se jedná o jednoleté čiroky, konopí, slunečnici, světlici, laskavec, lničku, proso, roketu, katrán, súdánskou trávu a z víceletých miscanthus, mužák, křídlatku, jestřabinu, krmný šťovík a slézy. Biomasa představuje pro Jihomoravský kraj reálně největší využitelný energetický potenciál, který souvisí s útlumovými programy zemědělství. Největší nebezpečí pro zájmy ochrany přírody spočívá ve výběru nevhodných druhů (invazních), dále pak obecně v intenzívních velkoplošných způsobech zemědělského hospodaření K ÚZEMNÍMU PLÁNOVÁNÍ POUŽITÉ DOKUMENTY Program rozvoje Jihomoravského kraje Územní prognóza Jihomoravského kraje Odvětvové generely Jihomoravského kraje Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty str. 11

13 3. ZÁVĚRY SOUHRNNÝ PŘEHLED HLAVNÍCH STŘETŮ Z výše uvedeného tedy vyplývají tyto hlavní střety Koncepce ochrany přírody (KOP) s jinými koncepcemi pro území Jihomoravského kraje nebo s jinými zájmy: Ve vodním hospodářství Při uvažované výstavbě vodní cesty Dunaj Odra Labe. Při řešení problematiky vodního díla Nové Mlýny. Při lokalizace naprosté většiny vodních nádrží navržených v roce 1985 Směrným vodohospodářským plánem a dosud územně hájených V dopravě KOP uvádí přehled uvažovaného rozvoje dopravy v Jihomoravském kraji, přehled obecných střetů dopravních staveb se zájmy ochrany přírody a krajiny i přehled nejvýznamnějších uvažovaných dopravních akcí v Jihomoravském kraji, které mohou být v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Z tohoto přehledu se jako nejproblematičtější pro zájmy ochrany přírody a krajiny v jednotlivých okresech jeví níže uvedené akce. Na tyto akce bude zapotřebí zaměřit se z hlediska prověření jejich přijatelnosti pro přírodu a krajinu a možných střetů. Jedním z cílů by tak měla být eliminace či minimalizace těchto střetů. Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo rychlostní silnice R 43, silniční spojení Adamova s Blanskem a s Brnem, lokální projekty silnic a železnic, rychlostní silnice R 43, dostavba VMO, přestavba železničního uzlu Brno, VRT tangenciální propojení větších sídel okresu, rychlostní silnice R 43, R 52 a železniční trať Židlochovice Hrušovany, lokální projekty silnic a železnic, VRT rychlostní silnice R 52, dobudování R 55, silnice I/40 a obchvat Břeclavi, lokální projekty silnic a železnic, napojení Břeclavi na Dunaj, DOL, VRT silniční přechody na Slovensko, dobudování R 55, paralelní komunikace I/55, rekonstrukce silnice I/54, obchvaty Hodonína a Sudoměřic, lokální projekty silnic a železnic, DOL pokračování dálnice D 1 ve směru Kroměříž, obchvat Bučovic, lokální projekty silnic a železnic rychlostní silnice R 38 (Znojmo Hatě ), rekonstrukce silnic I/38 a I/53, obchvaty Lechovic a Znojma, žel. most přes Dyji (náhrada provizoria), lokální projekty silnic a železnic. Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty str. 12

14 V těžbě nerostných surovin Nedochází ke střetům s jinými koncepcemi Jihomoravského kraje, ale k obecnějším střetům zájmů. Tyto střety a požadavky KOP se týkají zejména odpisu zásob výhradních ložisek (vynětí z evidence zásob) tam, kde jsou tato ložiska ve střetu se zvláště chráněnými územími a evropsky významnými lokalitami soustavy NATURA 2000 a zachování prvků obecné ochrany přírody (zejm. významných krajinných prvků, skladebných částí ÚSES, přírodních parků a krajinného rázu). Kromě toho se požadavky ochrany přírody vztahovaly k uplatnění zájmů ochrany přírody a krajiny při stanovování dobývacích prostorů. Nejrozsáhlejší oblastí v Jihomoravském kraji, která je dotčená těžbou, je niva řeky Moravy. V tomto prostoru je dlouhodobě těžena ropa, zemní plyn, lignit, štěrkopísky a písky. Toto území začíná mezi Moravským Pískem a Veselím nad Moravou a končí u Lanžhota. K největším střetům s ochranou přírody a krajiny dochází v plošně rozsáhlých stávajících i prognózních těžebních prostorech štěrkopísků, jejichž dosud chaotická exploatace vyžaduje urychlenou koordinaci včetně koncepce budoucího využití vytěženého území. V energetice Zájmů ochrany přírody se týká vliv větrných elektráren na krajinný ráz. Jeho hodnocení však není jednoznačné a hodnocení téhož záměru může mít diametrálně odlišné výsledky. Dalším vlivem větrných elektráren na zájmy ochrany přírody je vliv na ptáky. Údaje o jejich mortalitě v důsledku střetů s rotujícími lopatkami se liší. Při návrhu realizace a při provozu je nutno respektovat příslušná ekologická hlediska a kritéria u vodních elektráren, aby se odstranily nebo minimalizovaly případné negativní vlivy na některé rostlinné a živočišné druhy v lokalitě např. dodržení minimálních průtoků, omezeného kolísání hladiny, hlučnosti, atp. Vytváření nových migračních bariér částečně brání vodní zákon 254/2001 Sb., v platném znění. Využití biomasy jako energetické plodiny představuje pro Jihomoravský kraj reálně největší využitelný energetický potenciál, který souvisí s útlumovými programy zemědělství. Největší nebezpečí pro zájmy ochrany přírody spočívá ve výběru nevhodných druhů (invazních), dále pak obecně v intenzívních velkoplošných způsobech zemědělského hospodaření. Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty str. 13