Uprchlíci a my. Křesťané v Sýrii. Box a víra? Wintonovo dítě

Transkript

1 Zpravodaj Zpravodaj Brněnské Brněnské tiskové tiskové misie č.139 misie č.119 Uprchlíci a my Křesťané v Sýrii Box a víra? Wintonovo dítě

2 Na úvod Potěšil nás pozitivní ohlas na příběh Co může způsobit jediný letáček uveřejněný v posledním čísle našeho Zpravodaje. Proto jsme se rozhodli v tomto čísle uveřejnit zmíněnou báseň, kterou František napsal krátce před svou smrtí. Domů Naplnil se již můj čas. Po letech těžkých i slavných bojů vracím se domů. Boj dobrý jsem bojoval, za Něj se nikdy nestyděl. Neplačte, nekvělte, milí moji, Beránek Boží osten smrti zlomil a peklu vítězství vzal. Zazněte trouby, zapějte písně chval! Já se jen vracím domů a vracím se rád. JUDr. František Zelinka Milí přátelé! Přichází pozdní podzim a s ním i pošmourné dny, kdy i počasí bývá nevlídné. Začátkem listopadu vzpomínají lidé věřící i nevěřící na své zesnulé příbuzné a přátele. Je to navenek smutný čas, a proto potřebujeme slyšet slova povzbuzení a naděje. Ježíš říká svým učedníkům: Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků, kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já. A cestu, kam jdu, znáte. Tato slova naděje a povzbuzení platí i nám. Abychom se nebáli smrti, nestrachovali se a nebyli bezradní. Smrt nemá poslední slovo v životě člověka. První i poslední slovo v životě člověka má Bůh. Touží po jediném: abychom mu věřili, důvěřovali mu. Kdo mu svěří svůj život, svou přítomnost i budoucnost, smí již zde na zemi prožívat Ježíšovu blízkost. A ty, kteří mu věří, vzkřísí k nepomíjejícímu životu. To je naše radost, naděje a jistota. Stejně jako kdysi apoštol Pavel i my máme jistotu, že nikdo a nic nás nemůže odloučit od lásky Boží: Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu. Požehnané podzimní dny Vám přeje ÚSPĚŠNÁ KNIHA NYNÍ VYCHÁZÍ VE 2. DOPLNĚNÉM VYDÁNÍ Lydia Smilková, Doc. MUDr. Pavel Smilek, Ph.D., Marie Frydrychová KDYŽ SE ŽIVOT OBRÁTÍ NARUBY Bylo mně 24 roků a mé dceři 4 měsí ce, když mi lékaři sdělili, že jsem onemocněla vzácně se vyskytujícím nádorovým one mocněním. Jejich závěr zněl: Prognóza je nejistá může se jednat jen o několik týdnů života. V první chvíli to byl šok to všechno snad není pravda! Bc. Michal Petratur místopředseda Správní rady BTM Svědectví o zápase s těžkou nemocí přináší naději nejen těm, kteří prochází podobnou zkouškou jako autorka. Všem čtenářům ukazuje mimořádný způsob Božího jednání v životě člověka. Formát mm, brožovaná, 128 stran + 8 stran fotopřílohy. Objednací kód K43 Kč 98,- 3

3 Rozhovor na aktuální téma UPRCHLICKÁ KRIZE A KŘESŤANÉ V ČR Jedním z hlavních cílů České evangelikální aliance (ČEA) je, být hlasem evangelikálních křesťanů v dnešní společnosti. ČEA chce, aby byli tito křesťané v ČR vidět a slyšet a stali se respektovanou skupinou, která bude jasně a konstruktivně prosazovat ve veřejném prostoru hodnoty, vycházející z Bible a ze života církve. Je proto na místě znát postoj ČEA k aktuálnímu dění, které pomůže mnohým křesťanům orientovat se ve spleti často protichůdných názorů. Mgr. Jiřího Ungera, současného tajemníka ČEA, jsme se zeptali na jeho pohled, potažmo na pohled českých křesťanů na vysoce aktuální téma, které hýbe naší společností na řešení uprchlické krize v Evropě. Je správné preferování pomoci uprchlíkům křesťanského vyznání před ostatními? Těžko mohu mluvit za všechny křesťany, jejichž postoje k uprchlíkům se v řade případů silně rozcházejí. Mnozí křesťané přesto zaujali velmi vyvážené stanovisko, podle kterého je třeba nyní pomoci těm, kdo jsou v nouzi bez ohledu na jejich vyznání, protože to jediné odpovídá evangeliu. Pomoc specificky syrským křesťanům nebo Jezídům, jimž jde o život a kteří nemají ani prostředky nebo energii se do Evropy vůbec dostat, to je věc jiná. Zde jde o záchranu před smrtí, schopnost zorganizovat záchrannou misi, podobnou Wintonovým vlakům. Slyšíme o uprchlické krizi v mnohých státech Evropy hrozí podle skeptiků i nám? Někdy si říkám, že naše společnost je až příliš homogenní, takže se přehnaně bojíme neznámého. Mluvit o uprchlické krizi v Česku je přehnané vzhledem k tomu, jak mizivý počet uprchlíků zde požádal o azyl. Ve Švýcarsku např. přijímají sto tisíc uprchlíků ročně a tamní církve jsou na pomoc s jejich integrací zvyklé. Integrace však nikdy není jednoduchá, většina odpovědných církevních vedoucích je si však dobře vědoma, že není možné si uprchlíky idealizovat, a že bude nutné se připravit na dlouhodobější řešení, kdy naše společnost bude mnohem méně etnicky homogenní. Rozhovor na aktuální téma V tisku se objevilo, že pan premiér Sobotka vítá iniciativu české církve ve vztahu k uprchlíkům. V jakém rozsahu? Církev pracovala s uprchlíky dávno před tím, než se tu uprchlická krize objevila. Křesťané z mnohých společenství se snažili navštěvovat uprchlické tábory a sloužit lidem, kteří v nich nedobrovolně a často velmi dlouho a téměř ve vězeňském režimu pobývali. Stejně tak ještě před vypuknutím krize představitelé církví živě diskutovali s vládou a Minis terstvem vnitra o tom, co můžeme nabídnout. Stát měl zájem především o ubytovací kapacity, ale církve nabízely i materiální pomoc a pomoc při jejich řízené integraci. Jak probíhá současná pomoc? V současnosti se spíše řeší akutní potřeby migrantů, kteří cestují do dalších míst Evropy, sbírají se finance, jídlo, ošacení atd. Řada církevních společenství deklarovala ochotu prakticky pomoci jedné až dvěma rodinám, které by v jejich městech začaly žít. Vše ale do velké míry závisí na státu a právním rámci, který pro to vytvoří. Jsem hrdý, že církve byly a jsou v pomoci uprchlíkům spíše proaktivní, i když zatím máme v této oblasti jen málo zkušeností. Mnozí zároveň vnímají, že to je příležitost ukázat uprchlíkům, v čem je jádro křesťanství. Objevují se i náznaky přeshraniční spolupráce církví v Evropě ve věci řešení uprchlické krize? Někteří křesťané odjíždějí do jižnějších zemí, aby pomáhali uprchlíkům, kteří jsou již na cestě. Zde pracují v rámci nejrůznějších organizací, pomáhajících v uprchlických táborech. Vím, že se organizuje mezinárodní spolupráce na záchranu syrských křesťanů. Často se objevuje v české církvi i jakýsi apokalyptický pohled na současné dění ve světě, v Evropě. Jak to vidíš ty sám? Debaty o apokalypse mi připadají nepatřičné, někdy až i nevkusné. Je to jen známka našeho malého rozhledu a toho, jak snadno se necháme ovládat strachem. Církve v západní Evropě jsou z minulosti zvyklé na mnohem větší počty migrantů, kteří jsou možná ještě hůře integrovatelní. Když se podíváte na vliv migrantských a etnic kých sborů a to, jaké třeba přinesly početní i duchovní oživení v různých státech Evropy, není najednou všechno tak černobílé. Samozřejmě existují bezpečnostní rizika, samozřejmě bude větší počet muslimů a cizinců znamenat těžkosti, ale ty Evropa řeší už mnoho let. Křesťané vyvinuli nespočet způsobů, jak např. s muslimy sdílet Krista a být jim přáteli. Pokud nám nějaká společenská, duchovní a hodnotová apokalypsa hrozí, pak se nemohu ubránit obavě, že jejími strůjci bychom se mohli stát my sami postmoderní Evropané. Ale to, že se Evropa přece jenom všemožně snaží najít společné řešení uprchlické krize a pomoci lidem v nouzi, ukazuje, že bychom ji neměli předčasně pohřbívat. Rozhovor vedl Jan Titěra 4 5

4 Představujeme Vám Věřící boxer 14násobný mistr ČR rád slouží bližním Bratr Jiří Mihola, bývalý prvoligový boxer, čtrnáctinásobný mistr České republiky ve střední váze, je hluboce věřící člověk. Více než 20 let vedl cestovní kancelář Via Petrov v Brně. Řadu let je také odběratelem produktů Brněnské tiskové misie, kterými dále slouží. Málokdo si to umí představit hluboká víra a tak tvrdý sport, jakým je box Box tenkrát a dnes to je podstatný rozdíl. Dříve to bylo něco jiného, dnes je vše o penězích a likvidaci soupeře. Dříve jsme soupeřili a sbírali při utkání body, abychom zvítězili. Box jsem miloval, v letech jsem byl mistrem České republiky ve střední váze do 75 kg. Mým trenérem byl Ruda Ambroz tehdy mistr Evropy. Boxoval jsem v Brně, Prostějově a Vyškově. Zůstaly vzpomínky, ceny, poháry. Ale dnešní box je mi již hodně vzdálen. A to jsi byl již v době sportovní dráhy křesťanem? Ano. Vyrostl jsem ve zbožné rodině, otec byl mimořádně zbožný člověk, velice aktivní v církvi. Vyrůstal jsem ve farnosti Křenová v Brně, rodiče mně vodívali do kostela. Často jsme chodili i do kostela v Tuřanech. Nemohu nevzpomenout svého učitele náboženství, kterým nebyl nikdo jiný než Stanislav Krátký, kněz brněnské diecéze, teolog a vysokoškolský pedagog. Patřil mezi významné představitele skryté církve. Celá třída na základní škole v Černých Polích jsme chodili do náboženství. Náš učitel, kterého jsem si velice vážil, to s námi uměl. Často přenesl hodinu náboženství na hřiště, dělal s námi sportovní, ale i znalostní soutěže o body. Dostávali jsme zajímavé odměny. Když někdo nasbíral 100 bodů, dostal zcela mimořádnou odměnu: kněz Stanislav jej svezl na své motorce zetce. Bylo nám líto, že náš učitel byl v roce 1956 nuceně přeložen. Potom jsme se dozvěděli, že byl v roce 1958 odsouzen a po dvou letech vězení ve Valdicích byl na amnestii v roce 1960 propuštěn. Když jsme se jednou již po letech potkali v Brně na náměstí Rudé armády, a to bylo ještě v době totality, padli jsme si kolem ramen. Naprosto jsem se za to nestyděl. Naopak. Pana profesora Krátkého si budu vždy velmi cenit, hodně jsem od něho nasál pro celý život. Pracoval jsi v oblasti cestovního ruchu. Co tě na tom tak přitahovalo? Rád jsem sloužil lidem. Byl jsem šťastný, když se něco podařilo a lidé byli spokojení. Někdy vznikl drobný problém, nebylo to však mou vinou, ale tím, že při organizování zájezdů jsem byl závislý na druhých. Po střední škole, v době totality jsem pracoval ve společnosti Rekrea a Čedok. Představujeme Vám V šedesátých letech jsem dělal i špatné věci. Pro členy strany lidové jsem organizoval zájezdy do Moravského krasu, ale ve skutečnosti to bylo na Sloup, Křtiny, návštěva kostelů, účast na bohoslužbě. Bral jsem to jako součást služby skryté církve, takže mě soudruzi na STB neměli zrovna moc rádi. Po pádu totality jsem založil cestovní kancelář Via Petrov, se kterou jsem organizoval i desítky zájezdů do Svaté země. Sám jsem tam byl 12x, a to i jako průvodce. Velice mi pomohlo studium Teologické fakulty v Olomouci. Jako průvodce našich zájezdů do Izraele se osvědčil nejvíce můj přítel a kamarád, jihlavský děkan žijící ve Stonařově, p. Mgr. Pavel Horký, který tam byl jako průvodce 45krát. Je mi moc líto, že nedávno zemřel. Aktivní v oblasti cestovního ruchu jsem stále, i když Via Petrov skončila. Jsem členem Komise pro regionální vztahy a rozvoj na Jihomoravském kraji, chodím na fakultu cestovního ruchu, dávám dohromady se studenty jejich diplomové práce, ponechal jsem si i cestovní agenturu, přes kterou lze zorganizovat zájezdy ve spolupráci s cestovní kanceláří. Vzpomínáš ještě na mimořádné ocenění své práce v roce 1998 ve Vatikáně? Ano, bylo to v rámci zájezdu na audienci u Svatého Otce. Slavnost se konala v aule Pavla VI, bylo nás tehdy asi 20, kteří jsme byli oceněni za duchovní zásluhy. Byli jsme snad všichni Češi. Ocenění mi dával sám Svatý Otec Jan Pavel II, objal mne a řekl mi: Dělej poutě dál! Bylo to z jeho strany hodně srdečné. To mne tehdy velice potěšilo. Jaký máš vztah k Brněnské tiskové misii, co bys rád vzkázal našim čtenářům? Již celou řadu let si beru vaše materiály, jak pro sebe, tak i pro své přátele. Také jsem je brával pro naše klienty při zájezdech jsem všechny obdaroval některým z vašich produktů. Lidé byli vždy velice vděční. Vašim čtenářům bych rád vzkázal jenom jedno: Ať se radují z toho, že mohou někomu pomáhat, někomu sloužit. To bylo a stále je mé životní krédo. Náš rozhovor trval necelou hodinku. Stále bylo o čem vyprávět. Bratr Jiří Mihola je velmi skromný, pokorný a radostný člověk. Na závěr rozhovoru mi nezbylo než popřát hodně zdraví, nové radosti a spokojenosti, především pak hojnosti Božího požehnání. Rozhovor vedl Jan Titěra Pěstní potyčky patří k mužům odjakživa, první dochované sochy, kresby a rytiny, které zachycují pěstní souboje jsou již z období sumerské civilizace. Mezi nálezy staré Sardinie z období př.n.l. byly sochy bojujících v boxerských rukavicích. Známá je i o něco mladší freska z minojské Kréty, která bezpochyby zobrazuje zápas dvou boxerů. Do olympijských her zařadili box roku 668 př.n.l. staří Řekové, bojovalo se holými pěstmi, později si bojovníci začali ovazovat ruce řemeny, do nichž si vplétali i kovové destičky. K prvnímu zápasu o titul mistra světa došlo až v roce 1719 na britských ostrovech. Stal se jím James Figg. Tento urostlý gentleman přišel jako první s ná padem šermovat beze zbraně, jen pou hýma rukama. V Londýně si otevřel školu ušlechtilého způsobu obrany a ses tavil první pravidla. Stal se tak otcem modernímu boxu. 6 7

5 Nabídka nových letáčků Podzim 2015 Důvod k radosti a vděčnosti (RT41) Oslavy vděčnosti za úrodu mají tradici v mnoha zemích a kulturách. U nás je podzim časem dožínek a vinobraní, v Americe je to Den díkuvzdání, v Izraeli svátek Šavuot. Tyto svátky nám mají připomenout, že nejsme suverénními pány Země, ale pouze správci. To má být důvodem ke chvále a vděčnosti našemu Stvořiteli. (Cena 2,80 Kč) Stopy v písku (DK76) Krátký text Stopy v písku, který byl inspirován známou básní Margaret Fishbeck Powersové, patří k nejoblíbenějším letáčkům. Nabízíme vám ho v nové grafické úpravě. Dvojitá karta A6, polaminováno. (Cena 5,50 Kč) Dětské modlitby (DT51) Brožurku uvádí modlitba Otče náš. Dále v ní najdete sedm modliteb Ranní modlitbu, Modlitbu za školu, Modlitbu za lidi kolem nás, Modlitbu před jídlem, Modlitbu za rodinu, Modlitbu za odpuštění a Večerní modlitbu. Modlitby ve verších napsala Oldřiška Koudelová, doprovází je ilustrace Katky Holloman. Formát A6, 20 stran. (Cena 15 Kč) Díky za úrodu (DK124) Text připomíná tradiční podzimní křes ťan ské slavnosti díkuvzdání za úrodu. Mezi její symboly patří i dýně, kterou na jdeme téměř na všech výstavkách sklizených plodů. Součástí textu je i recept na dýňový cheesecake. Dvojitá karta A6 na stříšku, polaminováno. (Cena 5,50 Kč) Nelítostná kukačka (PN52) Báseň Oldřišky Koudelové doplňuje biblický verš Nesmíte krást ani lhát ani podvádět svého bližního (3. Mojžíšova 19,11). (Cena2,80 Kč) Kde najdu útěchu? (RT73) Starostem a obavám se nevyhne nikdo z nás. Nejde na ně jendnoduše zapomenout a nezabývat se jimi. Kde naj de me opravdovou útěchu a pomoc? (Cena 2,80 Kč) Mohu vám položit otázku? (RT84) Je všechno stvořeno Bohem? Stvořil tedy Bůh i zlo? Co na to řekl tehdy ještě neznámý student Albert Einstein, se dovíte se v letáčku. (Cena 2,80 Kč) Přátelství (PT79) Netrapte se příliš tím, co si o vás myslí druzí. Pravé přátelství se vytváří s těmi, kteří vás mají opravdu rádi a váží si vás takových, jací jste. (Cena 2,80 Kč) BIBLE Manuál pro život na Zemi (B4) Brožura seznamuje čtenáře se základními informacemi o Bibli. V krátkých kapitolách se dozví o historii a původu Knihy knih, dále získá stručný přehled událostí Starého a Nového zákona, rozdělení knih Bible, informaci o překladech Bible do češtiny. Brožurka uvádí několik biblických veršů, citáty známých osobností a některá zajímavá fakta o nejvydávanější knize v historii. Formát A6, 20 stran, polaminováno. (Cena 15 Kč) Ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové Izajáš 40,31 PX29 PX35 PX38 Nabídka nových letáčků MAGNETKY S BIBLICKÝM VERŠEM NOVINKA OREL cena za kus Kč 10,- PX30 PX36 Všech dvanáct obrázků si můžete i tentokrát vystřihnout a použít jako pohlednice. Pět z nich je však speciálních. Jsou opatřeny násekem, takže po vystřižení pohlednice a jejím přehnutí v označeném místě získáte stojánek. Krásné obrázky a inspirativní aforismy Pavla Kosorina vás tak mohou provázet nejen v roce 2016! Formát kalendáře A5, 12 listů + obálka a kartonový stojánek. Kalendář lze použít jako stolní i nástěnný. Objednací kód K53 PX26 PX31 PX37 PX28 PX33 VÝHODNÁ NABÍDKA SADA 10 Kč 90,- OBLÍBENÝ POHLEDNICOVÝ KALENDÁŘ TENTOKRÁT S PŘEKVAPENÍM! KALENDÁŘ NA ROK 2016 S AFORISMY PAVLA KOSORINA Život je možná jenom upoutávka na něco mnohem lepšího Kč 46,- MAGNETEK Objednací kód MS2 NOVINKA 8 9

6 Reportáž Čím Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vždyť i vás může potkat utrpení. (Židům 13, 3) PROCHÁZEJÍ SYRŠTÍ A IRÁČTÍ KŘESŤANÉ Rebeka se i s rodinou nasoukala do malého automobilu, který před dvěma lety dostala darem od Hlasu mučedníků. Bylo to krátce poté, co byl její manžel umučen kvůli své křesťanské víře. Pod rouškou noci se rodina vydala na cestu do Kurdistánu. Po silnici již prchaly tisíce dalších. Uprchlíci museli jít deset až čtrnáct hodin, aby unikli běsnění islamistické milice známé jako Islámský stát (IS). Po obsazení Mosulu v červnu tohoto roku dali islámští militanti všem křesťanům na vybranou: buď přijmou islám, nebo zaplatí velmi vysokou daň anebo odejdou z města jinak budou zabiti. Tisíce křesťanů se rozhodly ihned uprchnout a raději zanechat ve městě takřka všechen svůj majetek. Podél cesty prchající rodiny míjely silniční zátarasy vojáků IS, kteří střežili nedávno dobyté území. Vojáci je zastavovali a obírali o všechno. Brali jim snubní prstýnky a před zraky vyděšených majitelů trhali jejich osobní doklady. V některých případech se prchající lidé museli vysvléknout a nechat vojákům i své šaty. Křesťanský exodus v Iráku a Sýrii Islámský stát se dramatickým způsobem snaží změnit tvář Sýrie a Iráku a bez milosrdenství útočí na příslušníky muslimských i křesťanských menšin. Sunnitští muslimští džihádisté považují šíitské muslimy za heretiky, nezasluhující si nic jiného než smrt. Nejsou to ale jen šíité, kteří jsou na útěku. Povstalci z IS dali také křesťanům příkře na vybranou buď přijmou islám, nebo se podrobí jejich brutální vládě jinak budou popraveni. Ty, kteří utekli, povstalci připravili o všechno. Zabavili jim jejich domy, peníze i veškerý ostatní majetek a nechali je na poušti. Bojovníci islámského státu nahrazují kříže na věžích kostelů vlajkou svého fanatického hnutí Do mysli se vkrádá otázka kdo stojí za převratem v Syrii, která byla známá jako země, kde žili muslimové a křesťané společně? Komu vadil stát, kde byli muslimové a křesťané společně i ve vládě? Které mocnosti umožnily nástup militantních islamistů Islámského státu? Kdo je odpovědný za to, že konflikt v těchto zemích přerostl v občanskou válku a má fatální důsledky jak pro okolní krajinu, tak i pro celý svět? Dnes, kdy s obavami sledujeme sílící migraci mas a islamizaci Evropy, však dochází také k opačnému jevu. Tisíce muslimů, znechucených duchem násilí extrémních islámských skupin se otevírají evangeliu a stávají se křesťany. Pán Ježíš skrze svého Ducha koná své dílo záchrany. Syrští křesťané podobně jako misijní pracovníci cítí opravdovou touhu pomáhat svým syrským krajanům, a to i za cenu nasazení vlastního života. Tito Ježíšovi následovníci umírají každodenně sami sobě, aby se dostali k mnoha nevinným obětem války ať už ze země prchají nebo se rozhodli v Sýrii ještě setrvat. Mnozí syrští muslimové v této těžké době ve své zemi čtou Bibli a modlí se k Pánu Ježíši. Jiní v těchto dnech oslovují davy uprchlíků, pohybující se přes Vídeň směrem do Německa. Mnozí imigranti v Německu prodělávají biblické Reportáž kursy, přijímají evangelium a přecházejí z islámu ke křesťanství. Je důležité se za ně modlit, aby je Boží slovo zasáhlo do hloubky. Sýrie a Irák ve válečné zóně Od začátku syrského konfliktu uprchly z této země téměř čtyři miliony obyvatel, převážně žen a dětí. Jde o jeden z největších exodů novodobé historie. Největší nápor nesou sousední země Libanon, Jordánsko a Turecko, které se potýkají s přílivem uprchlíků. Jejich počet dramaticky vzrostl v roce 2013, kdy se situace v zemi značně zhoršila. Za poslední čtyři roky přišlo o život přibližně Syřanů. Zhruba čtvrtinu z nich tvoří křesťané. Tyto údaje uvádí bratr Pavel, představitel syrské církve a také spolupracovník naší misie. Protivládní protesty, postupně přerostly do celonárodní občanské války, která na sebe vzala podobu brutálních akcí radikálních džihádistů Islámského státu. V důsledku násilí a chaosu uprchlo ze svých domovů asi jedenáct milionů Syřanů, z nichž přes čtyři miliony odešly do zahraničí. Kvůli válečným krutostem a nepokojům zbyla v zemi ze třímilionové populace křesťanů jen asi polovina. A ti, kteří v zemi zůstali, chtějí vesměs také odejít a zachránit si život. Chaldejský arcibiskup Bashar Matti Warda ve svém sídlu v Arbílu pro Hlas mučedníků uvedl: Všem křesťanům jsme vzkázali, aby Syrští uprchlíci v utečeneckém táboře v Libanonu 10 11

7 Reportáž raději opustili své majetky a zachránili si holé životy, neboť život je cennější. Modlete se za zdejší křesťany v jejich chaotické situaci. Zatímco arcibiskup mluvil, zračila se v jeho tváři rezignace. V rozhovoru dále uvedl: Od roku 2003 odešla ze země celá polovina křesťanů. Útoky na věřící byly enormní. Syrští křesťanští utečenci si na své stany v Arbílu napsali: Ježíš je světlo světa. Bylo nás kolem milionu, nyní je nás sotva 300 tisíc. Mnozí křesťané již ztratili důvěru v tuto zemi a svoji budoucnost v ní. Děsí mě představa této země, ve které nakonec zůstanou jen křesťanské pa mátky pro turisty. To by byl smutný příběh. Další iráčtí křesťané předpovídají, že křesťané ze země vymizí během následujících deseti let. Museli jsme odejít Marie a její sestra Karima patří k těm, kteří uprch li kvůli válečnému násilí ze své země. Ačkoli stále čelí nejisté budoucnosti, našly alespoň prozatímní útočiště v libanonském Bejrútu, kde se v roce 2012 připojily ke svému bratru Mounirovi. Pobývaly jsme nejprve poblíž hranice s Irákem a Tureckem, uvádí Marie. Ale protože tuto oblast začínali ovládat Kurdové, bylo to tam stále nebezpečnější. A tak nám bratr navrhl, abychom odešly k němu do Bejrútu a společně si tam pronajali nějaké obydlí. Marie nám dále vysvět lovala, že si v té době většina křesťanů uvědomovala naléhavost situace a rozhodla se včas odejít, než bude ještě hůř. Mounir o této zhoršující se situaci v Sýrii poznamenal: Drásalo mi to srdce, když jsem viděl, co se kvůli všem těm teroristům a násilí děje v jedné z nejkrásnějších zemí na světě. Když jsem odcházela ze Sýrie, byla jsem zoufalá a stále jsem plakala. Bylo to strašně těžké. Přišli jsme o všechno. Navzdo ry všemu, co její rodina prožila, Karima prohlašuje: Naše víra se nezměnila Budeme sloužit Bohu, ať půjdeme kamkoli do Evropy, Kanady nebo někam jinam. A Mounir dodává: Je neuvěřitelné, že se nyní muslimové v Sýrii, v Libanonu i dalších zemích, kam uprchli před válkou otevírají evangeliu. Dříve bylo něco takového velmi výjimečné. Nikdy jsem si nemyslel, že uvidím muslimy, jak sedí v kostele a mají před sebou Bible. Něco takového jsem v Sýrii předtím nezažil. A nyní kvůli této krizi se dostávají blíž Bohu, církvi a křesťanům. Chtěli jsme zůstat Náš misijní tým se setkal i s těmi, kteří se rozhodli ve své zemi setrvat. Když nám vyprávěli své příběhy, uvědomili jsme si, jak velkými obtížemi prošli, a pochopili i jejich nezdolné rozhodnutí sloužit Bohu ve své rozvrácené a válkou poznamenané zemi. Marie je rozčarovaná množstvím křesťanů, kteří zemi opustili. A třebaže se Rita rozhodla také zůstat, má obavy o své poslední žijící dítě. Sýrie byla plná kostelů a nádherných Válkou poničený Damašek křesťanských míst, vzpomíná Amani. Nyní je to všechno pryč. Ale i tak si přeji, abychom zůstaly. Nicméně Rita i její dcera Amani rozumí důvodům, kvůli kterým věřící od cházejí ze Sýrie. I jejich rodina zažila brutální útok, ke kterému došlo v Damašku. Tehdy přišel o život její čty ři advacetiletý bratr, střepina granátu ho zasáhla přímo do srdce. Marie dále uved la, že společné scházení se Letos o velikonocích zaútočili radi ká lové IS na vesnici Tel Nasri a vyhodili do povětří kostel syrské pravoslavné církve křesťanů bylo rovněž nebezpečné. Během ne děl ních bohoslužeb jsme prožívali úzkost, pro tože militanti měli ve zvyku právě v této době útočit na kostely. Ženy vzpomínaly na řadu křesťanů, kteří byli při takových útocích zabiti nebo vážně zraněni. V důsledku toho mnozí odešli ze země, vysvětluje Debra. Jsou přesvědčeni, že se Sýrie stane muslimskou zemí, a proto chtějí emigrovat a najít si jiné místo k životu. Dříve u nás žila spousta křesťanů a konala se setkání, přicházeli řečníci ze zahraničí, pořádaly se křesťanské tábory. Nyní to všechno skončilo. Kdysi byla Sýrie křesťanská země, pokračovala Debra. Pokud ale budou odcházet další křesťané, bude všechno navždycky ztraceno. Zástupy se obracejí ke Kristu! Pavel, o kterém jsme se zmínili, líčil těžkosti těch, kteří v zemi zůstali. Podle něj však obtíže zbytku syrských věřících spíše přispívají k utvr zení víry: Pro církev je důležité, aby čas od času procházela těžkostmi, jen tak může Reportáž růst víra věřících. Jak Debra, tak i Pavel svědčí o tom, že všichni, kteří v zemi zůstali, se stali horlivějšími při vydávání svědectví o Boží lásce. I když mnoho lidí odchází, anebo se k tomu chystá kvůli militantním skupinám jako je Islámský stát divil bych se, kdyby křesťanství bylo ze země s tak silnými křesťanskými kořeny zcela vymýceno. Nemůžeme obviňovat Boha kvůli tomu, co se u nás děje, protože je dobrý v každém čase. Má svůj plán pro každého člověka i každou zemi. Proto mu musíme i nadále důvěřovat. To, čím nepřítel zamýšlí působit zlo, si Bůh nakonec používá k dobrému. Toto je právě příhodná doba k evangelizaci. Lidé si kladou mnoho otázek nad tím, co se nyní děje, a jsou přístupní zvěsti o Kristu. A je mezi nimi i velké množství muslimů. Ti jsou nyní ke křesťanům mnohem přátelštější a uvědomují si, že jejich vlastní náboženství v sobě obsahuje potenciál násilí. Pavel své líčení uzavírá slovy, že Bůh má nepochybně pro Blízký východ v zásobárnách svého Království ještě velké věci. A prosí křesťany z celého světa o modlitby: Vaše modlitby způsobí změnu! Podle článku mezinárodní organizace Hlas mučedníků: cz (č. 3/2015) upravila BTM. Zachraňte křesťany na Blízkém východě! heslo syrských křesťanů v Bejrútu před budovou OSN 12 13

8 Zdraví a výživa Co nám signalizují tvary plodin Jednou ze zajímavostí Boží lékárny je, že mnoho plodin svým tvarem připomíná naše orgány. Nabízí se myšlenka jakoby Stvořitel chtěl člověku dávno před znalostí chemického složení potravin a lékařskou vědou sdělit, kterému orgánu je určitá plodina prospěšná. Tuto ne uvěřitelnou spojitost potvrdily i nedávné vědecké studie. MRKEV RAJČE HROZNY OŘECHY Plátek mrkve vypadá jako lidské oko strukturou připomíná zornič ku a duhovku Věda dokazuje prospěšnost mrkve na funkci očí. Baklažán, avokádo a hruška jsou výborné pro správnou funkci dělohy. Vypadají podobně. Je zajímavé, že také trvá 9 měsíců než z květu avokáda naroste zralý plod. Rajské jablíčko má čtyři komory a je červené. Srdce je také červené a má čtyři komory. Výzkumy dokazují, že rajčata jsou prospěšná pro srdce a krev. Citrony, grepfruity, pomeranče a jiné citrusové plody vypadají jako ženské prsní žlázy. Obsahují látky, které podporují jejich správnou funkci. Hrozny visí ve shluku ve tvaru srdce. Každý hro zen vypadá jako krevní buňka, výzkumy ukazují, že hrozny jsou prospěšná potrava pro srdce a krev. Cibule vypadá jako tělesná buňka. Dnešní výzkum ukazuje, že cibule pomáhá odstraňovat odpady ze všech tělesných buněk. Vlašský ořech vypadá jako malý mozek s levou a pravou hemisférou s brázdami a záhyby jako jsou na mozkové kůře. Ořechy napomáhají ke správné funkci mozku. Fíky jsou plné semen a na fíkovníku rostou ve dvojicích. Zvyšují pohyblivost muž ských spermií a jejich počet a pomáhají při léčbě sterility. Text zpracován podle materiálů z AVOKÁDO CITRUSY CIBULE FÍKY PŘÍBĚH O MÉM UZDRAVENÍ Svědectví Jednoho dne mě na ulici přepadly silné bolesti břicha, že jsem taktak došla domů. Lékař mě poslal na různá vyšetření. kde mi odborníci diagnostikovali chronický zánět tlustého střeva, neboli ulcerózní kolitidu. Jde o těžko vyléčitelné onemocnění. Střevo bylo v hrozném stavu, ke všemu v něm bylo množství srůstů, což značně ztěžovalo samotné jeho vyšetření. Na hospitalizaci to ale nebylo, a tak mě zase odvezli domů. Začala jsem pravidelně navštěvovat gastroenterologickou poradnu a brát léky. Musela jsem držet přísnou dietu. Nemohla jsem jíst nic s vyšším obsahem vlákniny. Bála jsem se nejhoršího. Operace a vývod střeva z břicha. Pak tu bylo také riziko rakoviny. Trpěla jsem častým krvácením a běháním na toalety. Ale ze všeho nejhorší byly strašlivé bolesti břicha, které mě často potkávaly. Nosila jsem sebou silné algifenové kapky. Nejednou jsem se někde venku začala svíjet v podřepu bolestí. Jednou dokonce zastavila kolemjedoucí sanitka. V takových chvílích jsem potřebovala jít na WC. Párkrát jsem se doprošovala cizích lidí, aby mě pustili na záchod. Jakékoliv cestování se stávalo hororem. V té době jsem již měla vážnou známost. Krátce před vypuknutím nemoci jsme uvažovali o svatbě. Byla to i pro něj zatěžkávací zkouška. Když nemoc vypukla, zeptal se mě tehdy náš kazatel: Nejsi na Boha naštvaná? Odpověděla jsem, že nejsem. Byla jsem teprve dva roky věřící a vlastně jsem byla vděčná, že v tom nejsem sama. Věřila jsem, že Bůh to má ve svých rukou, jako i mnoho dalších věcí. Po čtyřech letech modliteb za uzdravení, se panu doktorovi moje odpovědi zdály jaksi moc příznivé. Znovu mě objednal na vyšetření střeva. Toho jsem se strašně bála! Kupodivu to ale vůbec nebolelo... Tentokrát mě vyšetřoval jiný lékař. Chtěl vidět všechny moje lékařské zprávy. Když je četl, tak nevěřícně kroutil hlavou se slovy: No, co Vám to tam napsali za hrůzy?! Takhle přece nevypadá ulcerózní kolitida Podívejte se sama na monitor, vždyť to střevo je úplně čisté. Po čtyřech letech mě vyřadili z poradny. Nějakou chvíli jsem pro jistotu dodržovala dietu. Ale brzy jsem zjistila, že mohu jíst vlastně cokoliv. Od té doby uběhlo už devět let. Tato nemoc má fáze (tzv. remise), kdy je bez příznaků. A tak jsem pořád čekala, kdy se mi to vrátí, ale pořád nic, až jsem na nemoc úplně zapomněla. Dokonce jsem zapomněla Pánu Bohu poděkovat za uzdravení. Teprve při přípravě tohoto článku jsem si to uvědomila a s vděčností a pokáním jsem děkovala Pánu Bohu za to, že mě uzdravil. Tereza Kymlová 14 15

9 Pozvánka Setkání s Nicholasem Wintonem v roce 2011 Caroline a Tomáš Graumannovi Poslední přednáška Tomáše Graumanna, jednoho z 669 dětí zachráněných Nicholasem Wintonem Když jsme v roce 2009 vydali svědectví Tomáše Graumanna, netušili jsme, jak velký ohlas vyvolá. Tomáš je jedním z židovských dětí, které z okupovaného Československa na začátku druhé světové války zachránil sir Nicholas Winton. Po revoluci v roce 1989 se Tomáš s manželkou Caroline vrátili do ČR s touhou po misijní práci. Zájem o jejich přednášky byl obrovský. Do loňského roku absolvovali stovky přednášek po celé republice i v zahraničí. Kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu Graumannovi bohužel nemohou v této činnosti pokračovat. Poslední příležitost, kdy si budete moci vyprávění Tomáše Graumanna poslechnout, bude v 10 hodin v Mahenově divadle v Brně. Přednáška je určena pro školy i širokou veřejnost. Vstupné 40 Kč. Skupinové návštěvy žáků a studentů je potřeba objednat předem. V tomoto případě prosím kontaktujte paní Lenku Veselou (mobil: , l.vesela.sz@seznam.cz) Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. 1. list Janův 4,16b Všem našim odběratelům přejeme pokojný, prosluněný a požehnaný podzim. Nové perspektivy Zpravodaj BTM č Vydává BRNĚNSKÁ TISKOVÁ MISIE, z.s., křesťanská ekumenická nezisková společnost. Vychází 7x ročně. Toto číslo vyšlo v září Počet příloh variabilní. Adresa redakce: BTM, Smetanova 9, BRNO, tel: , btm@btm.cz, internet: Telefon pro objednávky: Odpovědný redaktor: Bc. Jan Titěra. Bankovní spojení: Komerční banka č.ú /0100. Jako variabilní symbol uveďte svoje evidenční číslo. Tisk: OLPRINT Jaroslav Olejko, Šlapanice u Brna. Distribuce: firma Vlastislav Dvořák, PP /97, Brno 21. (Obchodní psaní). 16