TRH SE ZEMNÍM PLYNEM V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika TRH SE ZEMNÍM PLYNEM V ČESKÉ REPUBLICE Natural gas market in Czech Republic Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Rostislav STANĚK Autor: Monika JURÁKOVÁ Brno, 2014

2

3

4 Jméno a příjmení autora: Monika Juráková Název diplo mo vé práce: Trh se zemním plynem v České republice Název práce v angličt ině: Natural gas market in Czech Republic Katedra: ekonomie Vedoucí diplo mové práce: Ing. Rostislav Staněk Rok obhajo by: 2014 Anotace Cílem této bakalářské práce je popsat vývoj trhu se zemním plynem v České republice s důrazem na jeho deregulaci a její důsledky. V první části je popsán vývoj regulace v České republice a představena struktura trhu se zemním plynem. Následně je na základě analýzy koncentrace trhu a tržní marže objasněn vliv deregulace na spotřebitele a tržní prostředí. Annotation The aim of this bachelor thesis is to describe the development of the natural gas market in the Czech Republic, with its emphasis on deregulation and their consequences. The first part describes the development of regulation in the Czech Republic and clarifies the structure of the natural gas. Effects of deregulation on consumers and the market environment are shown by analysis of market concentration and market margins. Klíčová slova Česká republika, zemní plyn, deregulace, liberalizace Keywords Czech Republic, natural gas, deregulation, liberalization

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Trh se zemním plynem v České republice vypracovala samostatně pod vedením Ing. Rostislava Staňka a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 17. dubna 2014 vl a st n or učn í podpis a utor a

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Rostislavu Staňkovi nejen za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce, ale i za vstřícný přístup a trpělivost.

7 Obsah Úvod Vývoj trhu se zemním plynem v ČR Historie regulace trhu se zemním plynem v ČR Maximální ceny a křížové financování Počátky deregulace Úplná deregulace a liberalizace trhu se zemním plynem Shrnutí Struktura trhu se zemním plynem v ČR Výrobce a obchodník Přepravní soustava Regionální distribuční soustava Skladování Obchodníci se zemním plynem Oprávnění zákazníci Tržní ukazatele Koncentrace trhu Herfindahl-Hirschmanův Index Změny dodavatele plynu Tržní marže...31 Závěr...41 Seznam použitých zdrojů...43 Seznam grafů...47 Seznam tabulek...47 Seznam obrázků...47 Seznam použitých zkratek...48

8 Úvod Energetika, a tedy i trh se zemním plynem, je v České republice jedním z nejcitlivějších sektorů. Ceny zemního plynu mají výrazný vliv na mnoho jednotlivců i firem. Uskutečněná deregulace a liberalizace trhu byla velmi významným procesem, jak pro ekonomické a politické špičky země, tak i pro širokou veřejnost. Velký vliv na ní měl vstup České republiky do Evropské unie. Česká republika musela implementovat evropskou legislativu do české, a otevřít trh s plynem po vstupu do Evropské unie. Cílem deregulace byla úplná volnost pro zákazníky při volbě dodavatele plynu a dosáhnutí konkurenčního prostředí. Deregulace byla velmi složitým procesem, proto obvykle trvá delší časové období, ale právě unijní legislativa ji urychlila. Trh s plynem byl formálně otevřen už v roce Zákazníci si od tohoto roku mohou vybrat dodavatele plynu a regulovány jsou pouze ty služby, u kterých není možné zajistit efektivní konkurenci. To znamená cenu za přepravu a distribuci. Ceny obchodu a uskladňování jsou v režii jednotlivých obchodníků na trhu. V této práci bych ráda zodpověděla, zda deregulace umožnila konkurenční prostředí. Abych toho mohla docílit, zaměřím se na koncentraci trhu. Porovnám podíly hlavních obchodníků na trhu a pomocí Herfindahl-Hirschmanova indexu vypočítám přesnou koncentraci trhu v minulých letech. Zaměřím se na změny dodavatele plynu v rámci jednotlivých kategorií zákazníků, které mohou také ukázat, zda konkurence funguje. Druhá část praktické části se bude zabývat otázkou, zda deregulace měla nějaký dopad na spotřebitele. To se pokusím dokázat tržními maržemi. Zda se po deregulaci snížily či zvýšily. Cílem je ukázat, zda deregulace vedla ke zvýšení konkurence na trhu a jaký dopad měla na spotřebitele. Práce je rozdělena na tři části. V první části se zaměřím na vývoj trhu se zemním plynem. Popíši historii regulace na trhu se zemním plynem a následnou deregulaci a liberalizaci trhu po roce Zaměřím se i na vliv legislativy Evropské unie na tyto procesy. V druhé části se zaměřím na vysvětlení struktury trhu se zemním plynem v rámci dodavatelsko-obchodního řetězce a popíši vzájemné vztahy mezi jednotlivými aktéry. Poslední část se bude zabývat tržními ukazateli - koncentrace trhu a 8

9 tržní marže. Cílem práce je ukázat jaký dopad měla deregulace na trh se zemním plynem pomocí těchto ukazatelů. 9

10 1. Vývoj trhu se zemním plynem v ČR Pro dokreslení vývoje na trhu se zemním plynem je nutné analyzovat vývoj trhu a jeho hlavní změny v průběhu deregulace. Kapitola se bude zabývat historií regulace na trhu se zemním plynem po roce 1989 a na užité druhy regulace. Bude popsán vliv Evropské unie na trh se zemním plynem, protože díky vstupu České republiky do Evropské unie došlo k přizpůsobení českého legislativního rámce k legislativě Evropské unie. Poslední část bude věnována úplné deregulaci a liberalizaci trhu Historie regulace trhu se zemním plynem v ČR Regulace na trhu se zemním plynem je dlouhodobá záležitost. Vyplývá z období centrálně plánovaného systému před rokem Regulace sloužila jako významný nástroj sociální politiky. Služby, které byly využívány velkou vrstvou obyvatel, byly relativně levné, a to díky regulaci. Problém ale nastal po revoluci r. 1989, kdy se mělo postupně přecházet k tržnímu systému a větší liberalizaci trhu. [Holman, 1995, s. 6-11] Docházelo k privatizaci, která ale neproběhla u tzv. síťových veřejných služeb, kam patří i trh se zemním plynem. [Newbery, 1999, s. 61] Stát stále vlastnil většinu ve společnosti ČPP Transgas. Tato společnost vlastnila tranzitní systém a podzemní zásobníky plynu. Stát měl většinu i v šesti distribučních společnostech z osmi. [Černoch V., Vlček F., 2012, s. 66] Od ledna 1991 docházelo k okamžité deregulaci většiny cen 1. Na trhu se zemním plynem k ní nedošlo. I když se vláda pokoušela o deregulaci, regulované ceny zemního plynu se zvyšovaly tempem, které odpovídalo inflaci. Důvody regulace byly především dva. Jako první tzv. síťový charakter dodávek zemního plynu, na který se můžeme dívat jako na přirozený monopol. [Holman, 1995, s. 6-11] Protože dodávky plynu jsou vždy závislé na fixních transportních sítích, má to za následek rigiditu trhu maloobchodních dodávek a přináší to velké omezení prvku konkurence. [Černoch, 2012, s. 58] Druhý důvod byl sociální. Plyn byl brán jako základní potřeba pro domácnosti a spolu s elektřinou byl obtížně nahraditelný. Zvyšování těchto cen je velmi politicky nepopulární. [Holman, 1995, s ] 1 Množství zboží, které bylo stále regulováno, odpovídalo 15% HDP. 10

11 Maximální ceny a křížové financování Cenová regulace v ČSR/ČR měla dvojí podobu, a to maximální ceny a věcné usměrňování. 2 Trh se zemním plynem se řídil maximálními cenami. To v praxi znamenalo jejich vyhlášení cenovým věstníkem Ministerstva financí. Maximální ceny mohli určovat vysokou cenu těm dodavatelům, kteří měli relativně nízké náklady a nízkou cenu pro dodavatele s vysokými náklady, kteří je poté nemohli pokrýt. Znamenalo to buď zánik těchto dodavatelů, nebo potřebu státních dotací. Ale k problému s dotováním tohoto odvětví přispívalo také specifikum dvojí ceny. Toto specifikum znamenalo, že ceny pro domácnosti byly nižší než ceny pro ostatní odběratele. Aby nedocházelo ke ztrátám, dodavatelé používali křížové financování svých nákladů. To znamenalo, že ztráty z dodávek pro domácnosti pokrývaly zisky od ostatních odběratelů. [Holman, 1995, s. 8-11] Křížové financování platilo až do počátku roku 2002, kdy došlo k přesunu pravomocí z vlády na regulační úřady. Už v letech docházelo (částečně i díky příznivému vývoji tržních faktorů) k "narovnání" relací i úrovně převažující většiny regulovaných cen. Už před rokem 2002 určovali ceny zemního plynu pro domácnosti regulační úřady, ale na počátku roku 2002 došlo k přesunu všech pravomocí. Aby Energetický regulační úřad určil ceny, vycházel z rozborů skutečných nákladů. Jejich úkolem bylo, aby zajistily ochranu spotřebitele, pokud existovalo monopolní postavení prodávajícího. [viz Česká národní banka, 2003] 1.2. Počátky deregulace Po roce 1989 Vláda rozhodla o deregulaci českého hospodářství a přechodu k tržnímu systému, ale trh s plynem byl stále regulovaný. I když k postupné deregulaci docházelo, stále se používaly regulační maximální ceny, jak bylo výše zmíněno. Ceny plynu se zvyšovaly tempem, které odpovídalo inflaci. Jako první krok k větší deregulaci můžeme vidět přistoupení České republiky roku 1995 k Dohodě k Energetické chartě a Protokolu Energetické charty o energetických úsporách a souvisejících ekologických hlediscích. Cílem Energetické charty byl rozvoj otevřeného a konkurenčního trhu a svobodného pohybu energetických materiálů a výrobků. Evropská unie tímto zvyšovala důraz na liberalizaci 2 Podle zákona č. 525/1990 Sb., o cenách. 11

12 energetických trhů. [Černoch F., Vlček T., 2012, s. 221] ČR tímto potvrdila, že se do budoucna zavazuje k liberalizaci energetického trhu. Aby bylo dosáhnuto cílů charty, zavázaly se země k těmto čtyřem zásadám: zásada státní suverenity a suverénních práv nad přírodními zdroji zásada nediskriminace zásada tržně určovaných cen zásada minimalizace environmentálních rizik [Černoch F., Vlček T., 2012, s. 222] Ještě důležitější ovšem byly implementace evropských směrnic 98/30/EC a 96/92/EC do českého právního systému v roce Obě se týkaly liberalizace trhu se zemním plynem. Poprvé se v českém zákoníku objevuje tzv. vertikální separace (unbundling). Ta znamená oddělení obchodu s plynem od obchodu s jeho přepravou a distribucí. Navíc bylo určeno, že otevření trhu s plynem bude postupné. Byly určeny dvě skupiny zákazníků podle roční spotřeby a podle použité technologie. Dělení bylo na zákazníky oprávněné ti s velkou spotřebou, a na chráněné ti ostatní včetně obyvatelstva. [Černoch F., Vlček T., 2012, s. 222] Na začátku liberalizace byli všichni zákazníci bráni jako chránění, což znamenalo, že neměli možnost vybrat si svého dodavatele plynu a celková cena plynu byla regulovaná. A to jak za distribuci, tak i za komoditu. Když se stali oprávněnými zákazníky, mohli si vybrat svého dodavatele plynu a cena plynu byla regulována jen za distribuci. [ERÚ, 2005b, s. 13] Protože otevírání trhu bylo postupné, každým rokem se částečně snižovalo množství spotřeby, která byla potřebná k zařazení ke chráněným zákazníkům. Liberalizace trhu měla za cíl úplnou volnost pro zákazníky při volbě dodavatele plynu. [Černoch F., Vlček T., 2012, s. 222] Další důležitou evropskou směrnicí byla Směrnice 2003/55/EC, která přinesla ještě více konkrétních pravidel pro otevření trhu. Zavedla také další pojem - legal unbundling. Ten znamenal úplné rozdělení plynárenských společností na dva subjekty a to na obchodníka s přepravou, a na obchodníka s plynem. Navíc zkracovala termín, ke kterému mělo dojít k úplnému otevření trhu. [Černoch F., Vlček T., 2012, s ] A protože Česká republika vstoupila k 1. květnu 2004 do Evropské unie, směrnice a nařízení Evropských společenství se staly přímo závazné. Pro Českou republiku bylo sjednáno v Přístupové smlouvě přechodné období, do kterého měla otevřít trh s plynem konečné datum bylo Ovšem s tímto termínem se nepočítalo, protože se vycházelo ze 12

13 Směrnice 98/30/ES. Tato směrnice se vůbec nezabývala úplným otevřením trhu. Díky tomu nastaly problémy a Česká republika neměla možnost konečné datum dodržet. K roku 2004 byl tedy trh se zemním plynem pořád zcela regulován. [ERÚ, 2005, s. 40] 1.3. Úplná deregulace a liberalizace trhu se zemním plynem Kvůli zpoždění začalo k úplné deregulaci trhu docházet od ledna roku Deregulace a liberalizace trhu se skládala ze tří částí. V první fázi od ledna 2005 se více než 40 konečných odběratelů plynu s odběrem nad 15 milionů m³ stalo oprávněnými zákazníky. S tím, že jejich spotřeba představovala zhruba 25 procent celkové roční spotřeby zemního plynu v ČR. Přestože více než 50 procent oprávněných zákazníků hledalo nového dodavatele zemního plynu, nemohli žádného nalézt, protože nebyl žádný další obchodník s plynem. Bylo to dáno nemožností přístupu k zásobníkům v ČR, které byly ve vlastnictví RWE. [ERÚ, 2005, s. 41] Druhá fáze liberalizace pokračovala od 1. ledna Oprávněnými zákazníky se stali všichni koneční odběratelé zemního plynu kromě zákazníků kategorie domácnosti, ty byly stále v kategorii chráněných. Trh byl tímto otevřen pro více než 140 tisíc zákazníků s více než 194 tisíci odběrnými místy. Oprávnění zákazníci tímto tvořili zhruba 70 procent spotřeby zemního plynu. Konečná, třetí fáze otevírání trhu nastala od 1. ledna 2007, kdy se stali oprávněnými zákazníky všichni zákazníci i s domácnostmi a trh v České republice je tak zcela otevřen. [ERÚ, 2007, s. 6] Zákazník má právo vybrat si svého dodavatele a ceny obchodu a uskladňování jsou dány tržním prostředím. Přestože se trh se zemním plynem začínal otevírat od roku 2005, z důvodu jeho nefunkčnosti zavedl Energetický regulační úřad od 1. ledna 2006 opět pro oprávněné zákazníky regulaci za obchod a uskladňování formou maximálních cen. K ukončení regulace došlo dnem 31. března Od 1. dubna 2007 je český trh s plynem již plně liberalizovaný. Ceny za obchod a uskladňování nejsou tedy regulovány a jsou v režii jednotlivých obchodníků na trhu. [ERÚ, 2009b, s. 5] V tabulce č. 1 je stručně rozdělený proces liberalizace trhu se zemním plynem do tří fází. 13

14 Tabulka č. 1: Liberalizace na trhu se zemním plynem v ČR Období Oprávnění zákazníci Od r Zákazníci s odběrem nad 15 milionů m³ ročně na jedno odběrné místo. Od r Všichni koneční zákazníci, ale bez domácností. Od r Všichni odběratelé, i domácnosti. Pramen: Energický regulační úřad (ERÚ) Ještě než byl úplný proces liberalizace dokončen, byla snaha o vytvoření konkurenčního prostředí na trhu s plynem, a to už v roce Ovšem toho nebylo dosáhnuto. Jistá změna nastává s rokem 2007, kdy od 1. ledna vstupuje do praxe vertikální separace, která byla výše zmíněna. Díky ní došlo k oddělení jednotlivých licencovaných činností tak, aby bylo zajištěno nediskriminační prostředí. Dalším krokem k více konkurenčnímu prostředí byl vstup nových obchodníků na trh se zemním plynem. Již v roce 2006 vstoupili na trh společnosti Wingas, GmbH a VEMEX s.r.o. a v roce 2007 se k nim připojili noví obchodníci, např. k nim patřili Česká energie, a.s., United Energy trading, a.s. a další. [ERÚ, 2008, s. 10] Každým rokem se poté postupně začalo zvyšovat množství obchodníků s plynem, a to i pro domácnosti a maloobchodníky. Důležitá byla např. společnost BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. Tato společnost se soustředila především na tyto dvě kategorie zákazníků a získala téměř 32 tisíc zákazníků. [ERÚ, 2010, s. 7] 3 Ovšem až od roku 2009 zákazníci reagují na možnost změny dodavatele. Rok 2011 pak znamená největší nárůst na změnu dodavatele. Dnes je podle Energetického regulačního úřadu očekáváno, že meziroční nárůsty se nebudou zvyšovat. Můžeme říci, že ČR přešla od plně regulovaného prostředí ke konkurenčnímu prostředí a volné soutěži. [ERÚ, 2011b, s. 1] 1.4. Shrnutí Trh se zemním plynem byl po roce 1989 stále regulován. Pracovalo se s maximálními cenami a využívalo se křížového financování. Jisté náznaky deregulace a liberalizace trhu byly pozorovány už v polovině 90. let. Důležitým krokem k deregulaci trhu se staly implementace evropských směrnic do české legislativy a zavázání se, že ČR po přístupu do Evropské unie 3 Jaký konkrétní vliv měla deregulace na přechod k jiným dodavatelům, se více věnuje třetí kapitola. 14

15 otevře trh se zemním plynem. I přes jisté zpoždění, se to ve třech fázích podařilo. Od roku 2007 je trh formálně otevřen. Ale až do roku 2009 nebylo dosaženo konkurenčního prostředí. Od tohoto roku začalo postupně docházet k nárůstům změn dodavatele a můžeme tedy říci, že ČR přešla od plně regulovaného prostředí ke konkurenčnímu prostředí a volné soutěži. 15

16 2. Struktura trhu se zemním plynem v ČR Trh se zemním plynem v České republice se skládá z několika aktérů. Na obrázku č. 1 je zjednodušené schéma mezi jednotlivými aktéry na trhu s plynem v dodavatelsko-obchodním řetězci. Toto schéma ukazuje i systém plateb za poskytované služby pro oprávněného zákazníka. Z tohoto schématu je patrná jasná struktura trhu. Ten můžeme rozdělit v rámci jednotlivých kategorií na výrobce a obchodníka, přepravní soustavu, regionální distribuční soustavu, skladování, obchodníka s plynem a oprávněného zákazníka. Obrázek č. 1: Schéma vztahů mezi jednotlivými aktéry na trhu s plynem Obchodník, Výrobce Přepravní soustava Skladování p s Regionální distribuční soustava r Obchodník s plynem Oprávněný zákazník Vysvětlivky: r Tok plynu p Platba za přepravu Platba za komoditu s Platba za skladování Platba za sdružené služby dodávky plynu Platba za distribuci regionální distribuční soustavou Pramen: ERÚ, 2005b, str

17 2.1. Výrobce a obchodník Česká republika má velmi malá ložiska zemního plynu, musí tedy převážně využívat dovoz plynu ze zahraničí. 4 Významní jsou tedy obchodníci, kteří zprostředkovávají plyn ze zahraničí. V roce 2012 importovalo plyn do České republiky celkem 25 subjektů. Některé z těchto společností dodaný plyn dále vyváželo za hranice. [ERÚ, 2013, s. 27] U dodavatelů je nejrozšířenější pořizování plynu na základě dlouhodobých kontraktů od ruských a norských producentů. Cena za plyn u těchto dlouhodobých kontraktů je odvozována od cen ropných produktů (lehký a těžký topný olej) a černého uhlí. Další možností pro nákup plynu jsou energetické burzy nebo přeprodej od jiných obchodníků na českém trhu. Na energetických burzách má na cenu velký vliv začátek topné sezóny, nebo velmi studené počasí. Ceny závisí na tržních mechanismech nabídce a poptávce, na rozdíl od dlouhodobých kontraktů. Na pořizovací cenu plynu má vždy ve velké míře vliv směnný kurz CZK/EUR nebo CZK/USD. [ERÚ, 2013, s. 27] Například v roce 2011 byla cena u dlouhodobých kontraktů v průměru až o 30 procent vyšší než cena plynu na burze NCG v Lipsku. Tento rozdíl znevýhodnil dominantní dodavatele plynu, kteří využívají dlouhodobé kontrakty. Díky tomu alternativní dodavatelé, kteří nakupují na spotových trzích, mohli nabízet levnější plyn. [ERÚ, 2012, s. 30] V tabulce č. 2 jsou uvedeni dovozci plynu za rok Nejvýznamnější je společnost RWE, Transgas, a.s. Tato společnost patří mezi největšího držitele importních kontraktů. Má tedy nejvyšší podíl na trhu. Mezi další důležité importéry plynu patří společnosti VEMEX, s.r.o., která v roce 2010 měla podíl na dovozu 5,78 %; dále SPP CZ, a.s.; United Energy Trading, a.s. a další. 4 Moravské naftové doly, a.s. zajišťují dodávky plynu z domácí produkce, ovšem tato produkce pokryje méně než 1% poptávky. [Černoch F., Vlček T., 2012, s. 196] 17

18 Tabulka č. 2: Podíl dovozu zemního plynu dle obchodních společností za rok 2010 Společnost Podíl RWE Transgas, a.s. 72,62% Vemex, s.r.o. 5,78% SPP CZ, a.s. 5,01% United Energy Trading, a.s. 4,94% E.ON Energie, a.s. 2,16% GDF SUEZ, s.r.o. 1,78% LAMA INVESTMENTS a.s. 1,27% VNG Energie Czech a.s. 1,23% ČEZ, a.s. 1,11% Lumius, spol. s r.o. 0,97% WINGAS GMBh & Co.KG 0,80% MND a.s. 0,80% Pragoplyn, a.s. 0,76% Bohemia Energy entity, s.r.o. 0,60% RSP Energy a.s. 0,10% CONTE spol. s r.o. 0,03% Česká plynárenská a.s. 0,02% RWE Energie, a.s. 0,02% Pramen: ERÚ, 2011, s Přepravní soustava Společnost NET4GAS, s.r.o. je jediným držitelem tranzitní a transportní licence pro přepravu zemního plynu v České republice. NET4GAS, s.r.o. vlastní plynovodní sítě v České republice, a díky tomu zajišťuje zásobování jednotlivých regionů dálkovým přepravním systémem a také slouží pro tranzit ruského zemního plynu. [Černoch F., Vlček T., 2012, s ] Dříve NET4GAS, s.r.o. patřil pod společnost RWE Transgas, a.s., importéra a dodavatele plynu. Ovšem k 3. září 2009 byl právně oddělen. Byl to důsledek směrnic Evropské unie. Splněním podmínek vertikální separace měl provozovatel přepravní soustavy v souladu s platnou legislativou splňovat podmínky týkající se zákazu kontroly nad provozovatelem přepravní soustavy ze strany výrobce, obchodníka s plynem, zákazu kontroly nad výrobcem nebo obchodníkem s plynem ze strany provozovatele přepravní soustavy a zákazu členství v orgánech výrobce a obchodníka s plynem. [ERÚ, 2013, s. 20] 18

19 2.3. Regionální distribuční soustava Regionální distribuční soustavy vycházejí z osmi historických územních distribučních soustav. Dnes mezi provozovatele regionálních distribučních soustav patří těchto šest provozovatelů distribuční soustavy (PDS): RWE Energie RWE GasNet, s.r.o. (Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj) Východočeská plynárenská VČP Net, s.r.o. (Královéhradecký, Pardubický kraj a část kraje Vysočina) Jihomoravská plynárenská JMP Net, s.r.o. (Jihomoravský, Olomoucký kraj, část Zlínského kraje a kraje Vysočina) Severomoravská plynárenská SMP Net, s.r.o. (Moravskoslezský kraj a část Zlínského kraje) E.ON Distribuce, s.r.o. (Jihočeský kraj) Pražská plynárenská Distribuce, a.s. (hlavní město Praha) [Ceny energie, 2011] Kromě posledních dvou jmenovaných patří 4 PDS pod skupinu RWE. PDS jsou přímo napojeni na přepravní soustavu a mají více než 90 tisíc zákazníků. [ERÚ, 2012, s. 23] Distribuční společnosti jsou právně odděleny od společností zabývajících se obchodem s plynem. Stejně tak je právně oddělen provozovatel přepravní soustavy od provozovatelů distribučních soustav. [ERÚ, 2013, s. 20] Existují ještě provozovatelé lokálních distribučních soustav. Ty můžeme zařadit v rámci trhu k provozovatelům distribučních soustav. Ke konci roku 2011 operovalo na území České republiky 68 provozovatelů lokálních distribučních soustav. [ERÚ, 2012, s. 23] Tyto soustavy nejsou přímo napojeny na provozovatele přepravní soustavy nebo mají méně než 90 tisíc připojených zákazníků. [Černoch F., Vlček T., 2012, s. 194] 19

20 2.4. Skladování Česká republika má tři provozovatele zásobníků na zemní plyn. Nejvýznamnějším je provozovatel RWE Gas Storage, s.r.o., který vlastní šest zásobníků z osmi na území České republiky. Druhým provozovatelem je společnost Moravské naftové doly Gas Storage, s.r.o., která vlastní jeden zásobník. Osmý zásobník patří společnosti SPP Storage, s.r.o. jedná se o zásobník v Dolních Bojanovicích, který je napojen na slovenskou plynárenskou síť. Všechny zásobníky mají celkovou kapacitu 3 miliardy m 3, což odpovídá více než třetině celoroční poptávky po zemním plynu v České republice. Česká republika má možnost čerpat zemní plyn ze zásobníků, v praxi to v zimním období není možné. Čím více se těží plyn ze zásobníků, tím více se snižuje rychlost těžby. Proto by zásobníky nemohli pokrýt celou denní spotřebu. Kvůli zajištění denní spotřeby tedy vznikají dlouhodobé kontrakty. Plynárenské společnosti mají dvě možnosti, jak zajistit plyn. První je nakupovat množství zemního plynu podle aktuální situace, u které ovšem vzniká riziko, že cena bude výrazně vyšší. Druhá možnost je dlouhodobý kontrakt. Jedná se o dlouhodobou dodávku plynu po celý rok. Plyn, který se v létě nespotřebuje, se uskladní v podzemních zásobnících.[černoch F., Vlček T., 2012, s ] 2.5. Obchodníci se zemním plynem Ještě před deregulací zajišťovalo obchod s plynem osm provozovatelů distribuční soustavy. Většina patřila pod skupinu RWE. Po deregulaci od roku 2007 vstupuje do praxe vertikální separace. Splněním podmínek vertikální separace jsou distribuční společnosti právně odděleny od společností zabývajících se obchodem s plynem. [ERÚ, 2013, s. 20] Obchodníci se zemním plynem z bývalých PDS byly samostatnými celky, ale měli konkurenční výhodu z hlediska využití portfolia efektu velkého počtu odběratelů. Ostatní obchodníci se proto zpočátku soustřeďovali na zákazníky s velkými odběry. [ERÚ, 2007, s. 11] Od roku 2009 se situace výrazně mění. Více v kapitole Změny dodavatele plynu. Aktuálně existuje podle Energetického regulačního úřadu více než 122 držitelů licence na obchod s plynem. Ovšem v současnosti (poslední aktualizace ) existuje 59 společností, které plyn aktivně dodávají domácnostem, a které mají většinou 20

21 celorepublikovou působnost. Nejvýznamnějším obchodníkem s plynem v roce 2012 byla skupina RWE, která měla podíl 41,5 % na konečných zákaznících. Patří do ní RWE Energie, a.s.; Jihomoravská plynárenská, a.s.; Východočeská plynárenská, a.s. a Severomoravská plynárenská a.s. Druhou nejvýznamnější je Pražská plynárenská, a.s. s 8,2 % podílem. Třetím nejvýznamnějším subjektem byla společnost VEMEX, s.r.o. Od roku 2006 docházelo postupně ke zvyšování počtu obchodníků s plynem, a tedy i celkovému rozšiřování tržního prostředí. Podíl skupiny RWE se postupně snižoval. Dnes existuje 17 obchodníků s plynem, kteří dosáhli více než procentního podílu na trhu a 11 dokonce více než pětiprocentního. Mezi významné patří E.ON Energie, a.s.; ČEZ Prodej, s.r.o.; Pragoplyn, a.s.; SPP CZ, a.s.; RWE Key Account CZ, s.r.o.; Lumius, spol. s r.o.; LAMA energy a.s.; BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. a další. [ERÚ, 2010, s ] 2.6. Oprávnění zákazníci Od 1. ledna 2007 se stali oprávněnými zákazníky všichni zákazníci i s domácnostmi, a trh v České republice je tak zcela otevřen. [ERÚ, 2007, s. 6] Zákazník má právo vybrat si svého dodavatele. Od 1. dubna 2007 je český trh s plynem již plně liberalizovaný. Ceny za obchod a uskladňování nejsou regulovány a jsou v režii jednotlivých obchodníků na trhu. [ERÚ, 2009b, s. 5] 21

22 3. Tržní ukazatele Cílem práce je prokázat vliv deregulace na trh se zemním plynem. Práce by měla přinést odpovědi na následující dvě otázky. Umožnila deregulace konkurenční prostředí? Jaký byl dopad na spotřebitele? Odpovědi na tyto otázky jsou pozorovatelné na ukazatelích tržní konkurence. Konkrétně na koncentraci trhu a ziskové marži. Koncentrace trhu ukáže, jak se v jednotlivých letech měnil podíl jednotlivých obchodníků na trhu s plynem. Důležitým bude i výpočet Herfindahl-Hirschmanova indexu, který vyjádří přesnou míru koncentrace. Zda konkurence funguje, naznačí i počet změn dodavatelů plynu pro koncové zákazníky. Dopad na spotřebitele bude analyzován pomocí tržní marže. Je očekáváno, že pokud se zvyšuje počet obchodníků na trhu, mělo by postupně docházet ke snižování jejich tržních marží. Firmy tak bojují o zákazníky. Ti získávají díky konkurenčnímu prostředí lepší ceny. Marže tedy ukáže, zda se ceny pro domácnosti díky větší konkurenci snížily. Tržní marže bude aproximována z dat IEA (Mezinárodní agentura pro energii), konkrétně z importovaných cen plynu a koncových cen plynu pro domácnosti. Díky těmto číslům dojde k výpočtu Lernerova indexu, který udává konkurenci na trhu. Lernerův index bude porovnán se zjištěnými podíly jednotlivých obchodníků a Herfindahl-Hirschmanovým indexem Koncentrace trhu Deregulace trhu se zemním plynem měla za cíl vznik tržního prostředí. Trh se měl postupně stát konkurenční, s co nejmenší koncentrací hlavního distributora. Níže se chci zaměřit na změny podílů obchodníků dodávajících zemní plyn konečným zákazníkům v ČR od roku 2004, kdy byl trh plně uzavřený, do roku 2012, který již představoval konkurenční prostředí. V roce 2012 uběhlo od konce deregulace pět let, můžeme tedy analyzovat její vliv. Před deregulací byla na českém trhu se zemním plynem jediným provozovatelem přepravní soustavy (PPS) firma RWE Transgas, a.s. Dále existovalo osm provozovatelů distribuční soustavy, ke kterým bylo připojeno více než odběrných míst konečných zákazníků, a to Jihomoravská plynárenská, a.s., Západočeská plynárenská, a.s., Středočeská plynárenská, a.s., Severomoravská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s., Severočeská plynárenská, a.s., Pražská plynárenská, a.s. a Jihočeská plynárenská, a.s. I když existovalo 22

23 těchto osm PDS na maloobchodním trhu, neznamenalo to efektivní konkurenci. Kromě posledních dvou jmenovaných PDS měla společnost RWE Gas International B. V. a RWE- Transgas, a.s. majoritní podíl u všech distribučních soustav. [ERÚ, 2005, s ] Protože trh s plynem v roce 2004 byl ještě uzavřen, neexistuje přesný podíl skupiny RWE na trhu. V roce 2005 ale společnost RWE dosáhla podílu na trhu 83,6 % u prodejů v ČR, toto číslo tedy bude sloužit i pro rok Jak bylo zmíněno výše, od počátku roku 2005 mohlo vyměnit svého dodavatele více než 40 konečných odběratelů plynu s odběrem nad 15 milionů m³, kteří se stali oprávněnými zákazníky. Ale toho nebylo dosáhnuto. Přestože proběhla deregulace, existovalo stále jen 8 PDS. Ti sloužili také jako obchodníci s plynem, takže i když podle Energetického regulačního úřadu více než 50 % oprávněných zákazníků hledalo nového dodavatele zemního plynu, nemohli žádného nalézt. Skupina RWE stále ovládala 6 PDS, což představovalo 83,6 % prodejů v ČR. A i když koncentrace nebyla 100 %, jednotlivé společnosti své dodávky omezovaly na jim vymezený region a vzájemně si nekonkurovaly. Neexistovalo konkurenční prostředí, spíše osm monopolních trhů. [ERÚ, 2006, s. 32] V roce 2006 panovala stejná situace. Na trh obchodníků s plynem sice vstoupily nové společnosti - Wingas, GmbH a VEMEX, s.r.o, ale skupina RWE ovládala 83,86 % trhu. Necelé procento pak VEMEX, s.r.o. a ostatní obchodníci. [ERÚ, 2007, s. 32] Rok 2007 přinesl určitou změnu. I když trh byl formálně otevřen pro všechny zákazníky, stále zůstávala nejvýznamnější společností skupina RWE. Můžeme však sledovat určitý nárůst společnosti VEMEX, s.r.o. Která se orientovala především na skupinu velkoodběratelů. Skupina RWE prováděla několik hlavních činností. A to uskladňování plynu, provozovatele přepravní soustavy i PDS. Byla tedy vertikálně integrovaná a poskytovala kompletní služby v plynárenství. Podíl na trhu byl 80,23 %. [ERÚ, 2008, s ] V roce 2008 je stále více zřejmý vliv deregulace na trh se zemním plynem. U velkoodběratelů se více prosazuje společnost VEMEX, s.r.o., která díky tomu přesáhla pětiprocentní hranici na trhu. Oproti roku 2007 si polepšila na 8,72 %. Ovšem na čele zůstává se 72,75 % skupina RWE. Významnou je i skupina E.ON se 16,79 %. 5 [ERÚ, 2010, s. 37] 5 Měla většinu jak v E.ON Energie, a. s. (dříve Jihočeská plynárenská, a. s.), tak v Pražské plynárenské, a. s. 23

24 V roce 2009 je pozorován narůstající trend držitelů licence na obchod s plynem na 105 držitelů. I když většina nedosahuje ani procentního podílu na trhu, začínají se objevovat nové společnosti. Podíl skupiny RWE se dostává na 64,88 %, tedy poprvé pod 70 %. Dříve měla se společnostmi Pražská plynárenská, a.s., VEMEX, s.r.o. a E.ON podíl na trhu přes 98 %, ale v tomto roce ostatní prodejci dosáhli skoro 10 %. [ERÚ, 2010, s. 36] Tento trend můžeme pozorovat i v dalších letech. Podíl ostatních prodejců na trhu postupně stoupá. Na 15,76 % v roce 2010, další rok na 28,57 % a v roce 2012 dokonce až na 37,91 %. Podíl skupiny RWE každým rokem klesal, a to až na 41,50 % v roce V tomto roce 17 obchodníků s plynem 6 dosáhlo více než procentního podílu na trhu a 11 dokonce více než pětiprocentního. Dalších 4,75 % bylo představováno ostatními obchodníky, kteří nepřesáhli 1 %. [ERÚ, 2010, s ] V grafu č. 1 a v tabulce č. 3 je zřejmé, jak se postupně snižoval podíl hlavního obchodníka na trhu od roku Trh se díky tomu stával více konkurenční a přestával mít podobu monopolu. Tabulka č. 3: Změny podílu na trhu obchodníků s plynem v České republice Podíly obchodníků s plynem na trhu Rok RWE PP, a. s. VEMEX, s. r. o. E.ON (dříve JČP) Ostatní % 11,80% 0% 4,20% 0% ,40% 12% 0% 4,38% 0,22% ,86% 11,21% 0,50% 4,18% 0,25% ,23% 11,66% 2,59% 4,27% 1,25% ,75% 12,69% 8,72% 4,10% 1,74% ,88% 13,28% 8,54% 3,70% 9,60% ,35% 12,50% 4,58% 4,81% 15,76% ,40% 9,90% 4,81% 4,41% 28,57% ,50% 8,20% 6,50% 5,89% 37,91% Pramen: Národní zprávy o elektrotechnice a plynárenství za roky ze skupiny RWE. 24

25 Graf č. 1: Podíl obchodníků dodávajících zemní plyn konečným zákazníkům v ČR mezi roky % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% RWE PP, a. s. VEMEX, s. r. o. E.ON (dříve JČP) Ostatní Polyg. (RWE) 20% 10% 0% Pramen: Národní zprávy o elektrotechnice a plynárenství za roky Herfindahl-Hirschmanův Index Herfindahl-Hirschmanův index (HHI) je měřítko koncentrace trhu. Počítá se pro různé trhy jako suma druhých mocnin podílů jednotlivých společností aktivních na trhu: [Pepall L., Richards D., Norman G., 2008, s. 46] Je proto velmi citlivý na trhy ovládané jednou nebo více společnostmi. [Ondřich J., Bebiak M., 2011, s. 11] Evropská komise stanovuje, jak vysoká je míra koncentrace podle HHI. Pokud je HHI nižší než 1000, tak je koncentrace mírná a pokud vyšší než 2000, tak vysoká. Tyto údaje nejsou v ČR průběžně sledovány, ale Energetický regulační úřad má HHI pro 25

26 dovozce plynu z roku Tedy jeden rok po úplné deregulaci trhu s plynem. V roce 2008 byl HHI 8 128, což značí velmi vysokou koncentraci. V roce 2009 HHI klesá na 7 760, [ERÚ, 2010, s. 6] a v roce 2010 už je HHI [ERÚ, 2011, s. 33] To je stále velmi koncentrovaný trh, ale koncentrace se postupně snižuje. V tabulce č. 4 je pak HHI pro obchodníky dodávající zemní plyn konečným zákazníkům v ČR. Podíly obchodníků na trhu pro výpočet HHI jsou získány z Národních zpráv o elektrotechnice a plynárenství od Energetického regulačního úřadu. Index pokrývá celé období liberalizace a období po ní. Je zřejmý jasný vliv deregulace, kdy na začátku období je HHI Pět let od otevření trhu v roce 2012 je HHI Stále je tedy koncentrace vysoká, ale došlo k výraznému snížení koncentrace na trhu. Liberalizace trhu se zemním plynem tedy měla výrazný vliv na snížení koncentrace na trhu obchodníků s plynem. Tabulka č. 4: Herfindahl-Hirschmanův index pro roky Rok HHI Pramen: Vlastní zpracování na základě dat získaných z ERÚ 3.2. Změny dodavatele plynu Jak už bylo výše zmíněno, liberalizace trhu se skládala ze tří částí a jejím cílem byla úplná volnost pro zákazníky při volbě dodavatele plynu. Od roku 2005 měli mít velkoodběratelé možnost změnit svého dodavatele plynu. Byl zde ovšem problém, protože až do roku 2006 neexistovali žádní jiní dodavatelé. [ERÚ, 2008, s. 10] Graf č. 2 znázorňuje, jaký vliv mělo zvýšení počtu obchodníků na změnu dodavatele plynu u velkoodběratelů. Je zde jasně patrná změna od roku 2007, kdy si velkoodběratelé začali více uvědomovat možnost alternativního výběru dodavatele. Trh se stal více konkurenční a velkoodběratelé začali využívat lepších podmínek od konkurenčních dodavatelů. A i když od roku 2007 mohli provést změnu dodavatele plynu i domácnosti, noví dodavatelé plynu se zpočátku věnovali více zákazníkům s větší roční spotřebou. 26

27 Graf č. 2: Počet změn dodavatele plynu kategorie velkoodběratelé Pramen: Národní zprávy o elektrotechnice a plynárenství za roky Jiná situace byla na trhu maloodběratelů a domácností. I když maloodběratelé byli řazeni mezi oprávněné zákazníky od roku 2006, a domácnosti od roku 2007, z grafu č. 3 a č. 4 je zřejmé, že liberalizace trhu se projevila později. Z obou grafů vyplývá, že v obou kategoriích nastal hned první rok jejich změny na oprávněné zákazníky malý nárůst změn dodavatele. Ale hned druhý rok byl nárůst skoro nulový. A i když menší nárůst je pozorovatelný u maloodběratelů za rok 2008, důležitým rokem na trhu maloodběratelů a domácností se stává rok

28 Graf č. 3: Počet změn dodavatele plynu kategorie maloodběratelé Pramen: Národní zprávy o elektrotechnice a plynárenství za roky Graf č. 4: Počet změn dodavatele plynu kategorie domácnosti Pramen: Národní zprávy o elektrotechnice a plynárenství za roky Rok 2009 byl přelomový především proto, že zákazníci si začali více uvědomovat možnost změny dodavatele, existovalo na toto téma více informací. [ERÚ, 2011b, s. 1] Navíc na 28

29 maloobchodní trh se připojili další noví obchodníci. Důležitá byla společnost BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. Tato společnost se soustředila především na tyto dvě kategorie zákazníků a získala téměř 32 tisíc zákazníků. [ERÚ, 2010, s. 7]. U maloodběratelů byla změna o více jak 2 procenta a u domácností o více jak procento. Celkově, tedy u všech kategorií, odběratele plynu změnilo v roce zákazníků. [ERÚ, 2011b, s. 1] A tento nárůst se každým rokem více zvyšoval. Ze statistik vyplývá, že v roce 2010 provedlo změnu zákazníků. [ERÚ, 2011B, s. 1] Když to srovnáme s číslem z roku 2009, nárůst byl vyšší než 150 %. Tato změna může být vysvětlena několika důvody. Zaprvé větší informovaností zákazníků, zadruhé Energický regulační úřad se zasloužil o zjednodušení a větší transparentnost administrace procesu změny dodavatele. [ERÚ, 2011, s. 7] Na trzích poklesla v tomto roce cena plynu, což vyhovovalo dodavatelům, kteří museli flexibilně zajišťovat plyn mimo ČR, protože neměli k dispozici skladovací kapacitu. [ERÚ, 2011b, s. 1] Jak velké to byly změny, je znázorněno v tabulce č. 5. Největší procentní změna je dosáhnuta u velkoodběratelů. Ovšem u domácností byla pozorována absolutní změna, přes zákazníků změnilo dodavatele. Největšího vrcholu pak bylo dosáhnuto rokem Největší změna byla v kategorii maloodběratelů a domácností, tedy pokud mluvíme v absolutním čísle. V grafu č. 2 je zřejmé, že i u velkoodběratelů byla změna více než 25 % oproti roku Změnu provedla téměř třetina všech velkoodběratelů na trhu. [ERÚ, 2012, s. 7] Od tohoto roku je trh plně liberalizovaný. Vyplývá to z tabulky č. 6. Podle celoevropských zkušeností, pokud je koeficient switchingu 7 vyšší než 10 %, trh je plně liberalizovaný. Jak vysoký byl celkový nárůst změn dodavatele od ukončení procesu liberalizace, je zachyceno v grafu č Poměr mezi počtem změn dodavatelů plynu za rok a celkovým počtem odběrných míst v uvedeném roce. 29

30 Tabulka č. 5: Změny dodavatele plynu u zákazníků Typ odběru Počet změněných Počet změněných Celkový počet Switching odběrných míst odběrných míst odběrných míst (%) Velkoodběratel ,2% Maloodběratel ,6% Domácnost ,9% Pramen: ERÚ, 2011, s. 48 Graf č. 5: Počet změn dodavatele v letech Počty změn dodavatele Pramen: ERÚ, 2013, str

31 Tabulka č. 6: Switching mezi roky Typ odběru Rok Velkoodběratel 6,70% 8,70% 12,20% 31,46% 59,30% Maloodběratel 0,20% 2% 3,60% 13,46% 13,70% Domácnost 0,00% 1,10% 2,90% 12,53% 11,90% Pramen: Národní zprávy o elektrotechnice a plynárenství za roky V roce 2012 už byl zaznamenán velký pokles změn dodavatele u domácností, jak je zobrazeno v tabulce č. 6. Zákazníci si pořád mohli zvolit svého dodavatele, ale kvůli nasycení trhu už nebyl pozorován u této kategorie výrazný meziroční nárůst. [ERÚ, 2011B, s. 1] Objevil se ovšem na trhu nový trend. Zákazníci stále měnili jednotlivé dodavatele, ale už stoprocentně neplatilo jako v minulosti trend odchodu od tradičních společností k novým dodavatelům. Někteří odběratelé se začínali vracet k tradičním dodavatelům, nebo se objevovali přechody mezi nově vzniklými dodavateli. Toto konkurenční prostředí na trhu se zemním plynem přinášelo zvýšené množství smluv na dobu určitou. Společnosti si chtěli udržet více zákazníků, a proto nabídly výhodnější podmínky. Díky tomu si zákazník mohl zajistit nižší ceny. Mělo to ovšem jednu nevýhodu, a to, ztíženou možnost přejít bez sankce k jinému dodavateli. [ERÚ, 2013, s. 4] 3.3. Tržní marže Podle energetického regulačního úřadu se cena dodávky plynu po liberalizaci skládá ze dvou složek. První je regulovaná cena. Do té patří přeprava, distribuce plynu a služby operátora trhu. Tuto cenu stanovuje Energetický regulační úřad. Druhá část se skládá z neregulované složky ceny za energii plynu. Tato složka obsahuje samotnou dodávku komodity plynu, dále cenu za strukturování dodávky plynu (vyrovnávání sezónních výkyvů při uskladnění plynu v zásobnících) a obchodní marži dodavatele plynu. 31

32 Regulované ceny jsou pevné a neměnné a nijak ovlivnitelné od zákazníka. Neregulovaná složka ovšem tvoří až 80 % výsledné ceny za dodávku zemního plynu. Proto díky většímu množství obchodníků na trhu s plynem mělo docházet ke snižování tržních marží obchodníků. Díky tomu by se snižovala cena neregulované složky, což by přineslo firmě více zákazníků a zákazníkům lepší ceny. Vývoj průměrné regulované a neregulované ceny od roku 2007 je ukázán na grafu č. 6. Z grafu je zřejmé, že regulovaná složka se od roku 2007 výrazně nezvyšovala a zůstávala částečně konstantní. Graf č. 6: Vývoj průměrné regulované a neregulované ceny dodávky plynu pro domácnosti Pramen: ERÚ, 2011, s. 32 Graf č. 7 pak ukazuje strukturu průměrné ceny dodávky plynu pro domácnosti. Do složky Obchod + komodita patří obchodní marže dodavatele plynu, a tato složka je neregulovaná. Tedy později analýza bude vycházet z toho, že regulovaná složka stále tvoří stejnou část ceny pro domácnosti, a proto výkyvy vůči importní ceně mohou ukázat marži v neregulované složce ceny. Musí se jen odfiltrovat neregulovaná cena za komoditu. 32

33 Graf č. 7: Struktura průměrné ceny dodávky plynu pro domácnosti Uskladňování 6,4% Přeprava 1,3% OTE, a. s. 0,1% Distribuce 20,9% Obchod + komodita 71,3% Pramen: ERÚ I když neexistují žádná konkrétní čísla, jak vysoké byly tržní marže, lze marži aproximovat jako průměrnou cenu pro domácnosti minus importní cenu plynu ze statistik IEA 8. Do roku 2007 existují jen průměrné dovozní ceny plynu do Evropské unie. Od roku 2007 jsou dostupné průměrné dovozní ceny přímo do České republiky. Dovozní ceny byly odvozeny z údajů celních statistik oznámených členskými státy Eurostatu. Dovozní hodnoty uvedené členskými státy byly uvedeny v tisících ECU (evropská měnová jednotka). Poté byly převedeny do národní měny a USD (americký dolar) pomocí průměrných konverzních faktorů pro zemní plyn. Odvozená dovozní cena pouze naznačuje průměrnou dovozní cenu. [IEA, 2001, s. 50] Protože se do roku 2007 pracuje s průměrnými cenami plynu do EU, ceny za MBtu (britská tepelná jednotka) byly uváděny pouze v dolarech. Proto se musely v jednotlivých kvartálech přizpůsobit podle kurzu CZK (česká koruna) vůči USD přesným kurzem pro každé čtvrtletí. Ceny plynu jsou stanovovány mnoho složkově. Jednotlivé složky ceny jsou poté vyčíslovány různě od jednotlivých dodavatelů. Většinou jsou ale regulované složky ceny shrnuty pod 8 Statistiky jsou vydávány Mezinárodní agenturou pro energii. 33

34 položku "platby za distribuci" a neregulované složky ceny pod položkou "platby za odebraný plyn". Obě položky ceny pak mají většinou dvě složky, a to: a. Pevnou platbu za rezervovanou kapacitu pro dané odběrné místo (je to tzv. kapacitní složka ceny). Tato složka je vyjadřována u domácností a odběratelů s odběrem do 63 MWh/rok (cca 6000 m³/rok) pevnou platbou tzn. stálým měsíčním platem v Kč/měsíc. U odběratelů s odběrem nad 63 MWh/rok je pak tato složka vypočítávána vzorcem v závislosti na maximální denní rezervované distribuční kapacitě příslušného odběrného místa. b. Variabilní platbu za odebraný plyn (tzv. komoditní složka ceny) závislou na výši ročního odběru plynu a udávanou v Kč/MWh popř. v Kč/kWh. [TZB-info, ] Zákazníci pak jsou v souladu s energetickou legislativou České republiky rozděleni podle roční spotřeby plynu do následujících segmentů: domácnosti a maloodběratelé (roční spotřeba do 630 MWh/rok), střední odběratelé (roční spotřeba od 630 do MWh/rok), velkoodběratelé (roční spotřeba nad MWh/rok). [ERÚ, 2009, s. 37] Pro zjednodušení pak statistiky IEA pracují u cen plynu pro domácnosti s průměrnou hodnotou. Průměrná hodnota zahrnuje jak pevnou, tak variabilní cenu, tedy celkové a variabilní náklady domácností, které se vydělí skutečným množstvím plynu. Průměrné ceny zemního plynu pro domácnosti ze statistik se vztahují pro 10 7 kcal pro GCV (= gross caloric value), což je spalné teplo plynu. Tato cena tedy vyjadřuje obsah tepla v palivu, spíše než cenu za fyzikální jednotku. [IEA, 2001, s ] Aby se mohly ceny importovaného plynu a průměrné koncové ceny pro domácnosti porovnat, musely se tyto ceny převést na stejné jednotky. Protože cena za dovážený plyn byla za 1 MBtu, ceny byly přepočítány na hodnoty GCV. Jelikož po deregulaci - od roku 2007 platí struktura, která je zřejmá z grafu č. 7, regulovaná cena tvoří zhruba 20 % ceny plynu a výrazně se nemění. Pokud se ceny pro domácnosti výrazně změní, je to důsledkem neregulované složky. Do té se počítá tržní marže. V analýze 34

35 se vycházelo z cen importovaného plynu a průměrných cen pro domácnosti od roku 2000 ze statistik IEA. V grafu č. 8 a č. 9 je zřejmé, jak se měnil rozdíl mezi importovanou cenou plynu a průměrnou cenou plynu pro domácnosti na GCV basis. Graf č. 8 udává tyto ceny mezi roky a graf č. 9 pak mezi roky Q Grafy jsou rozděleny na tyto dvě období, protože od roku 2007 se domácnosti staly oprávněnými zákazníky, mohli si tedy vybrat svého dodavatele. Od navíc nejsou ceny za energii zemního plynu regulovány, regulovány jsou pouze ceny za distribuci, které jsou jedenkrát ročně stanovovány Energetickým regulačním úřadem [ERÚ, 2008, s. 41]. Graf č. 8: Ceny importovaného plynu a průměrné ceny pro domácnosti domácnosti (průměr na GCV basis) imporotvaný plyn (na GCV basis) Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q 2006 Pramen: Vlastní zpracování na základě dat získaných ze statistik IEA Tabulka č. 7: Lernerův index pro roky Rok Lernerův index 0, , , , , , ,41896 Pramen: Vlastní zpracování na základě dat získaných ze statistik IEA 35

36 Graf č. 9: Ceny importovaného plynu a průměrné ceny pro domácnosti Q , , , ,0 8000,0 6000,0 domácnosti (průměr na GCV basis) imporotvaný plyn (na GCV basis) 4000,0 2000,0 0,0 1Q Q Q Q Q Q Q Q Q 2011 Pramen: Vlastní zpracování na základě dat získaných ze statistik IEA Tabulka č. 8: Lernerův index pro roky Rok Lernerův index 0, , , , ,49950 Pramen: Vlastní zpracování na základě dat získaných ze statistik IEA Tak jako Herfindahl-Hirschmanův index je měřítko koncentrace trhu, Lernerův index měří stupeň tržní moci pomocí ceny a mezních nákladů. Lernerův index má tuto podobu: Kde P je cena, a MC jsou mezní náklady. Lernerův index může vždy nabývat hodnot mezi 0 a 1. Pokud jsou hodnoty bližší číslu 1, tím vyšší tržní sílu má prodávající a tím vyšší je možnost 36

37 monopolu. Naopak pokud se Lernerův index rovná 0, jedná se o dokonalou konkurenci (P = MC). [Pepall L., Richards D., Norman G., 2008, s ] Ačkoli importovaná cena plynu úplně nesplňuje definici mezních nákladů, průměrné ceny pro domácnosti a importované ceny plynu do České republiky mohou být použity pro vypočítání Lernerova indexu. Ten je potom uvedený v tabulkách č. 7 a č. 8. Je z něj zřejmé, že v období 1. a 2. regulačního období 9 je Lernerův index relativně stálý. Velmi nezvyklé pak je, že v roce 2009 Lernerův index narůstá. Toto číslo nám naznačuje, že na trhu se zemním plynem dochází k více monopolnímu prostředí. Je ovšem zajímavé toto porovnat s tabulkou č. 3, která ukazuje změny podílu obchodníků na trhu se zemním plynem v České republice. Z tabulky je zřejmé, že právě v roce 2009 hlavní dodavatel na trhu ztratil velké množství svého podílu na trhu se zemním plynem, což dokázal i HHI, který v tomto roce také klesal. Lernerův index tedy ukazuje přesný opak. Je to ovšem zapříčiněno tím, že na průměrné ceny pro domácnosti působila deregulace, která poté zapříčinila tuto situaci. Z grafu č. 8 je patrné, že od 3 čtvrtletí roku 2001 nastává výrazná změna u průměrné ceny pro domácnosti. Do poloviny roku 2001 provádělo regulaci cen Ministerstvo financí ČR podle 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách tím, že každoročně vydávalo výměr, kterým vymezovalo seznam zboží s regulovanými cenami. [Bena, 2001] Navíc se využívalo výše popsané křížové financování. Ceny proto byly pro domácnosti nižší než kdyby byly neregulované. Od začal stanovovat ceny za plyn Energetický regulační úřad. Zpočátku, aby Energetický regulační úřad určil ceny, vycházel z rozborů skutečných nákladů. Jeho úkolem bylo zajistit ochranu spotřebitele, pokud existovalo monopolní postavení prodávajícího. Takto se postupovalo do konce roku Na počátku roku 2002 došlo k úplnému přesunu všech pravomocí na Energetický regulační úřad a bylo zrušeno křížové financování a začala platit úplně nová metodika regulace. [viz Česká národní banka, 2003] Energetický regulační úřad po svém vzniku zvolil metodu regulace obdobnou metodice využívané řadou evropských regulátorů RPI-X. Regulace v této formě začala být prováděna od začátku roku Tato metoda regulace je založená na výkonnosti společností a má dva základní principy. Základním principem této metody je, že jednotlivým společnostem jsou stanoveny povolené výnosy (tzv. Revenue-cap) pro určité předem dané období, tzv. regulační 9 I v roce 2007, odkdy nejsou ceny za energii plynu regulovány. 37