Monitorování regionálního rozvoje centrope: Zpráva zamerená na politiku pro. technologie, výzkum a inovace Shrnutí

Transkript

1 Monitorování regionálního rozvoje centrope: Zpráva zamerená na politiku pro technologie, výzkum a inovace Shrnutí

2 Partneři regionu centrope Rakousko Spolková země Burgenlandsko Spolková země Dolní Rakousko Spolková země a město Vídeň Město Eisenstadt Město St. Pölten Česká republika Jihomoravský kraj Město Brno Kraj Vysočina (pozorovatel) Maďarsko Region Győr-Moson-Šoproň Region Vas Město Győr Město Šoproň Město Szombathely Slovensko Bratislavský samosprávný kraj Trnavský samosprávný kraj Město Bratislava Město Trnava Agentura regionu centrope Koordinační kancelář centrope I koordinace témat a provozu, komunikace & sekretariát: ARGE centrope c/o Europaforum Wien, Rahlgasse 3/2, A-1060 Vídeň, office@centrope.com Místní kanceláře centrope I řízení projektu na regionální úrovni & centra spolupráce Kancelář v Rakousku odpovídá za rozvoj znalostního regionu Regionální management Dolní Rakousko, hermann.hansy@euregio-weinviertel.eu Regionální management Burgenlandsko, daniela.schuster@rmb.co.at Vídeňská podnikatelská agentura, tatzberger@wirtschaftsagentur.at Kancelář v České republice I odpovídá za rozvoj lidského kapitálu HOPE-E.S., v.o.s., pala@euservis.cz Kancelář v Maďarsku I odpovídá za rozvoj územní integrace CEURINA NKft, szokolay.ors@ceurina.hu Kancelář na Slovensku I odpovídá za rozvoj kultury & cestovního ruchu Slovenský Dom Centrope, domcentropy@gmail.com Tato brožura představuje hlavní závěry Zprávy o regionálním rozvoji centrope v oblasti technologické politiky, výzkumu a inovací. Konsorcium pilotního projektu centrope capacity Monitorování regionálního rozvoje Rakouský ústav pro ekonomický výzkum Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta Slovenská akademie věd, Ekonomický ústav Maďarská akademie věd, Centrum pro regionální studia, Ústav pro výkum západního Maďarska Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomická studia

3 Obsah Úvod: Inovace klíčový faktor regionální konkurenceschopnosti 1 Datová omezení: hlavní překážka tvorby racionální politiky v regionu 3 Institucionální předpoklady: inovační systémy, klastrové strategie, strukturální spolupráce v rámci výzkumu a vývoje 4 Region centrope ve světle inovačních ukazatelů 7 Přeshraniční patentové sítě 10 Politické závěry: vytváření jádra systému přeshraniční inovace 15 centrope

4 Úvod: Inovace klíčový faktor regionální konkurenceschopnosti 02 Regionální konkurenceschopnost stále více závisí na výkonnosti podniků působících v rámci regionu a regionálního inovačního prostředí určeného místními podmínkami. Zatímco výkonnost je často pevně vázána na inovativnost podniků v regionu a na jejich aktivitu v rámci výzkumu a vývoje, inovativní prostředí je utvářeno politickými intervencemi na místní a regionální úrovni, které se zaměřují na vědu, technologické zázemí, klastrové procesy a sítě, jakož i na další oblasti předávání vědomostí. Úkolem zprávy zaměřené na politiku pro technologie, výzkum a vývoj (R&D) a inovace v regionu centrope s názvem Zpráva o regionálním rozvoji bylo monitorovat a analyzovat současné úsilí vyvíjené v oblasti výzkumu a vývoje a vazby v rámci centrope s cílem porovnat konkurenční postavení partnerských regionů centrope v evropském kontextu. Další důraz byl kladen na způsob, jakým jsou inovace v oblasti centrope vytvářeny, např. prostřednictvím výzkumu a vývoje vedeného na firemní úrovni, ve spolupráci s veřejnými institucemi, jakými jsou vysoké školy nebo v rámci klastrů, případně sítí. Dále byla také analyzována úloha politiky, a to jak z hlediska strategického, tak i realizačního. Ústřední otázky při vedení výzkumu tedy byly tyto: Jak je region centrope konkurenceschopný na mapě vědeckého a inovačního systému v rámci EU? Jaké jsou nejvýznamnějsí přednosti a slabiny celého regionu a jeho jednotlivých dílčích oblastí, pokud jde o výzkum a vývoj, vědu a inovace? Jaké jsou speciální charakteristiky partnerských regionů v oblasti výzkumu a vývoje a inovací? Zpracování zprávy bylo v důsledku toho založeno jak na dostupných statistikách, tak i na řadě studií jednotlivých zemí předložených ze strany každého z partnerů projektu. Zpráva porovnává národní a regionální inovační systémy jednotlivých částí regionu centrope prostřednictvím studií jed-notlivých zemí; dále zpráva analyzuje výdaje na výzkum a vývoj a personální, lidské zdroje v oblasti vědy a technologií, jakož i zaměstnanost v high-tech odvětvích vůči průměru v EU; a konečně využívá evropské patentové přihlášky jako základ pro porovnání výkonnosti mezi jednotlivými částmi centrope v oblasti výzkumu a vývoje a inovací, ale i pro srovnání výkonnosti regionu centrope vůči průměru celé EU-27, včetně charakterizace stávajících přeshraničních patentových sítí. Tato brožura poskytuje shrnutí závěrů zprávy s názvem Zpráva zaměřená na politiku pro technologie, výzkum a inovace, zpracované v rámci pilotní aktivity Monitorování regionálního rozvoje oblasti centrope. Plné znění této zprávy je možné zdarma stáhnout na internetových stránkách

5 Datová omezení: hlavní překážka tvorby racionální politiky v regionu V souvislosti s primárním cílem této zprávy (kterým je srovnávání jednotlivých částí regionu centrope) představuje dostupnost dat hlavní problém, a to jak z hlediska aktuálnosti, tak i z hlediska územního pokrytí. V mnoha případech je tomu tak z velmi pochopitelných důvodů, jako například z důvodu faktu, že zpracování rozpočtových a finančních údajů na regionální úrovni je časově náročné; tudíž oficiální rozpočtové údaje týkající se všeobecných výdajů regionu na výzkum a vývoj (GERD) jsou k dispozici pouze s pětiletou prodlevou. Navíc registrace patentů u Evropského patentového úřadu (EPO) představuje zdlouhavý a komplikovaný právní proces; patentové statistiky jsou tedy v současnosti k dispozici pouze do roku Je zřejmé, že tento stav věcí představuje velký problém jak pro výzkumné pracovníky vyžadující nejnovější údaje, tak i pro politické činitele, kteří mají zájem o sledování současných trendů. Tento stav je dále komplikován i skutečností, že většina evropských srovnávacích údajů je dostupná pouze v rámci úrovně NUTS 2, přičemž většina členských zemí centrope (tj. Maďarsko, Slovensko a Česká republika) je definována na úrovni NUTS 3. I když důvody pro takový nedostatek dat jsou opět zřejmé regionální politika EU se zaměřuje na úroveň NUTS 2 a mnoho evropských průzkumů (jako například výběrové šetření pracovních sil EU European Union Labour Force survey) je reprezentativní pouze pro úroveň NUTS 2 znamená to, že politickým činitelům zůstává jen velmi malé empirické vodítko pro vypracování většího počtu místních inovačních politik. Začali jsme tudíž analyzovat poměrně omezený počet srovnatelných ukazatelů, které jsou na úrovni NUTS 3 k dispozici, přičemž jsme tuto informaci rozšířili o informace z úrovně NUTS 2, a to kdykoli, kdy data úrovně NUTS 3 chyběla. Nakonec jsme posbírali některá původní data týkající se patentování, což nám umožnilo získat individuální údaje na úrovni NUTS 3 týkající se regionálního členění až do roku 2008 (zatímco oficiální statistiky stále představují údaje z roku 2007 pro úroveň NUTS 2). Ačkoliv jsme stále pracovali s relativně starými údaji, byli jsme tudíž schopni do určité míry zkvalitnit oficiální údaje pomocí seřazení mírně většího počtu aktuálních informací na správném regionálním stupni členění, což na rozdíl od oficiálních statistik rovněž umožňuje analýzu přeshraničních patentových sítí v rámci centrope téma, které se podle dostupných informací dosud nikdy neanalyzovalo. 03

6 Institucionální předpoklady: inovační systémy, klastrové strategie, strukturální spolupráce v rámci výzkumu a vývoje 04 Existují značné rozdíly mezi národními a regionálními systémy výzkumu a vývoje a inovací napříč všemi zeměmi oblasti centrope. Navzdory této poněkud složité situaci s daty ale již prvotní analýza inovačních systémů jednotlivých částí centrope poukazuje na několik důležitých faktů. Prvním z nich je nesmírná různorodost mezi různými částmi regionu centrope. To už se však týká institucionálních faktorů. Srovnání inovačních systémů v rámci centrope dostává významné historické, politické a státní strukturální rozdíly mezi Rakouskem, Českou republikou, Maďarskem a Slovenskem do středu zájmu. Na Různé politické tradice a úrovně hospodářského rozvoje stále silně ovlivňují současný stav, ale i vývoj inovačních systémů v rámci regionu centrope. základě regionálního rozdělení pravomocí lze region centrope dělit na dva typy zemí: Rakousko je spolkový stát, zatímco Česká republika, Maďarsko a Slovensko jsou unitární státy. Tento rozdíl také určuje různé vztahy mezi centrální a regionální (oblastní) úrovní jednotlivých zemí a má dopad na strukturu a financování inovačních systémů. V souladu s tím jsou kontrolní a finanční mechanismy rakouského regionálního inovačního systému více autonomní a odlišené od centrální úrovně než v případě ostatních třech zemí. Další významný rozdíl vychází z minulosti; tedy že různé politické tradice a úrovně hospodářského rozvoje stále silně ovlivňují současný stav, ale i vývoj inovačních systémů v rámci regionu centrope. Tyto charakteristické znaky vedou i k značně odlišným strukturám centrálních (vládních) institucí v oblasti výzkumu a vývoje a inovací: zatímco systém řízení inovací je v Rakousku roztříštěnější, ostatní tři země charakterizuje centralizovanější řízení. Přesto však byly právní předpisy pro inovační systémy formulovány (v české, maďarské a slovenské části regionu centrope) či výrazně reformovány (v případě Rakouska) zhruba ve stejném období, tj. po roce 2000, ve všech zemích centrope. Tyto aktivity byly spojeny s přehodnocením tohoto odvětví a jeho přizpůsobením s ohledem na pokyny a požadavky ze strany EU.

7 Institucionální předpoklady: inovační systémy, klastrové strategie, strukturální spolupráce v rámci výzkumu a vývoje Stabilní regionální a národní systémy výzkumu a vývoje existují pouze v Rakousku a v České republice. Politická kultura a postoje mají vliv na příslušné národní institucionální systémy. Silný systém inovační politiky vyvinutý v Rakousku a v České republice tak může přetrvávat navzdory uskutečněným politickým a vládním změnám. Je to výsledkem dlouhé a stabilní sociálně politické tradice (Rakousko) a odhodláním politických elit upřednostňovat inovace (Česká republika). Naproti tomu změny na úrovni vlád v dalších dvou zemích (Maďarsko, Slovensko) opakovaně vedly ke změnám jak v politickém směru, tak i v oblasti důležitých institucionálních reforem, což často vede k restrukturalizaci, jež má mimo jiné vliv i na inovační systém. Vzhledem k výše uvedeným tradicím a závazkům činitelů s rozhodující pravomocí se regionální inovační systémy také mohou zdát v rakouské a české části centrope konzistentnější než v dalších oblastech regionu centrope. Ačkoli v Maďarsku a na Slovensku rovněž existují organizace pro regionální či územní výzkum a vývoj a inovační instituce, silný vliv centrální vlády na řízení inovační politiky, nedostatek kompetencí a finanční závislost na regionálních aktérech často brání jejich aktivní účasti na tvorbě politik. V případě maďarských regionů centrope je tato situace ještě dále komplikována faktem, že území pokrytá na úrovni okresů jsou menší než maďarská část centrope, zatímco administrativní úroveň maďarských regionů stanovuje oblasti, které jsou větší. I přes tyto rozdíly mají národní instituce ústřední vliv na všechny regionální inovační systémy v centrope. Typickým rysem je centrální financování regionálních inovačních systémů: centrální účet dotací a grantů pro většinu příjmů takových institucí, ačkoli je v důsledku územního rozdělení pravomocí v Rakousku a silného odhodlání v České republice tato tendence v těchto dvou státech méně výrazná. Naproti tomu v Maďarsku, ačkoli je inovační systém nezávislý a výhradně regionální, byl formován ze strany ústřední vlády a s pomocí vládního inovačního systému. V souhrnu se centrope může pochlubit dobře vyvinutými regionálními a národními inovačními strategiemi i přes četné klastry však klastrové strategie stále zaostávají. Pokud jde o národní inovační strategie, všechny čtyři státy mají svoje vlastní; navíc se různými aspekty inovací zabývá i několik dalších národních dokumentů. To se týká především Maďarska a Slovenska. Struktura národních a regionálních inovačních strategií je tedy v rámci regionu centrope kompletní. To však neznamená, že jsou vždy koherentní; v některých případech lze očekávat, že regionální strategie budou v blízké budoucnosti znovu zváženy a přizpůsobeny národním cílům. Na rozdíl od inovačních strategií, klastrové strategie v jednotlivých oblastech centrope často chybí. Ačkoliv je na území centrope aktivních klastrů mnoho, pouze v České republice je však snaha prosazovat klastrovou strategii na národní úrovni. Zatímco většina regionálních inovačních strategií se zabývá rozvojem a podporou klastrů, jejich obecná tendence je zahrnovat je pouze jako nástroj pro inovace. Naopak regionální strategie zaměřující se výhradně na klasterizaci většinou v rámci centrope chybí, a to dokonce i v České republice, kde odpovědnost za implementaci národní klastrové politiky spočívá pouze na regionální úrovni. V rámci regionu centrope existuje také několik strategických dokumentů na regionální úrovni. Ty 05

8 Institucionální předpoklady: inovační systémy, klastrové strategie, strukturální spolupráce v rámci výzkumu a vývoje na jedné straně zahrnují všechny části dokumentů regionální strategie, které se zabývají inovacemi; na druhé straně však v rámci jednoho státu také existují četné samostatné regionální inovační strategie, tzn. strategie jednotlivých regionů. Mezi těmi můžeme vymezit různé typy vývoje inovační strategie: prvním typem je rakouský příklad, kde mohou být jako regionální inovační dokumenty interpretovány nejen regionální inovační a technologické strategie, ale i regionální rozvojové strategie, a kde mnoho regionů má oddělené strategie pro inovace a regionální rozvoj. Druhým typem je československý model, který se kromě vlastních regionálních či městských strategií vyznačuje společnými regionálními inovačními iniciativami, vyplývajícími ze spolupráce různých regionů (Slovensko) či z administrativních činitelů na různých úrovních státní správy v rámci regionu (Česká republika). Třetím Přeshraniční spolupráce v oblasti politiky výzkumu a vývoje a inovací je ve většině případů založena na projektu, což současně znamená, že je pouze dočasná. případem je Maďarsko, kde regionální inovační strategie i regionální inovační systém pokrývá větší území, než je maďarská část centrope. Rozvoj lidských zdrojů, transfer technologií a zvýšená spolupráce v oblasti vědy, vzdělávání a podnikání představují problémy identifikované ve všech inovačních strategiích v centrope Dále je patrné, že ačkoli existuje určitá koordinace mezi jednotlivými oblastmi centrope v rámci jednotlivých zemí v české a slovenské části centrope, a navzdory určitým náznakům rozvoje spolupráce na strategické úrovni mezi rakouskými spolkovými zeměmi, jakákoli přeshraniční spolupráce v podstatě vůbec neexistuje. Přeshraniční spolupráce v oblasti politiky výzkumu a vývoje a inovací je ve většině případů založena na projektu, což současně znamená, že je pouze dočasná. Strategické dokumenty jednotlivých oblastí centrope nicméně skutečně předkládají několik společných cílů. Ty však často odkazují na velmi obecné cíle, jako je rozvoj lidských zdrojů (tzn. rozvoj vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracovní síly), rozvoj transferu technologií či zvýšená spolupráce mezi oblastmi vědy, vzdělávání a podnikání. enter the growth market. enter centrope. 06

9 Region centrope ve světle inovačních ukazatelů Mezi velkými městskými aglomeracemi a dalšími regiony v rámci centrope existují podstatné rozdíly v technologických kapacitách Různorodost mezi regiony se uplatňuje, i pokud jde o technologickou kapacitu v rámci centrope. To je patrné již na národní úrovni: podle srovnávacího přehledu Unie inovací s názvem Innovation Union Scoreboard 2010 je celková inovační výkonnost jednotlivých zemí regionu centrope velmi rozdílná. Rakousko je mezi zeměmi EU-27 považováno za inovačního následovníka a podle tohoto zdroje se řadí na sedmé místo v EU. Naopak Česká republika (17.), Maďarsko (21.) a Slovensko (23.) se považují za umírněné inovátory zaujímající v uvedeném žebříčku výrazně nižší pozice. Velice různorodé jsou současně také změny týkající se technologické kapacity mezi zeměmi regionu centrope, ačkoli směřují k procesu dohánění úrovně, pokud jde o některé ukazatele. Ovšem Maďarsko a Slovensko zde fungují méně efektivně ve srovnání s Rakouskem a ČR. Před zapojením se do regionální analýzy je tudíž třeba uznat, že jednotlivé oblasti centrope jsou v národních inovačních a technologických systémech prezentujících různé fáze vývoje pevně usazeny. Na regionální úrovni je tato různorodost dále zvýšena dominantním postavením hlavních měst Bratislavy a Vídně, jakož i městem Brnem, i když údaje posledně jmenovaného jakožto samostatného regionálního subjektu jsou nedostatečné. Jak lze vidět v Tabulce 1, tato města zjevně hrají odlišnou roli ve svých vlastních národních inovačních systémech a v průměru sama hostí mezi 40 % až 50 % výzkumných pracovníků svého vlastního státu, zatímco každá ze zbývajících oblastí představuje pouze podíl menší než 5 %. Proto jsou tato města považována za tři centra inovací regionu centrope. ale jako celek region centrope překonává průměr EU v mnoha ukazatelích inovační kapacity. Druhým faktem, jenž vyplývá z analýzy těchto dat, je to, že i přes výše popsanou různorodost a díky dvěma uvedeným hlavním městům plus městu Brnu, vystupuje region centrope nad průměr EU 27 s ohledem na mnoho ukazatelů (Tabulka 2). To se vztahuje zejména na opatření zaměřená na lidské zdroje v oblasti výzkumu a vývoje, kde se region centrope 07

10 Region centrope ve světle inovačních ukazatelů nachází na stejné či dokonce mírně vyšší úrovni, než EU 27 u všech ukazatelů uvedených v Tabulce 2. V maďarské a slovenské části centrope je většina pracovníků výzkumu a vývoje aktivní v oblasti vysokoškolského vzdělávání, zatímco v rakouské části centrope (především ve spolkových zemích Burgenland a Dolní Rakousko) pracuje většina výzkumných pracovníků v obchodních společnostech a v průmyslu; naopak počet výzkumných pracovníků v podnikatelském sektoru je velice nízká ve většině regionů české, slovenské i maďarské části centrope. I když region centrope jako celek prezentuje podíl pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje v rámci celkové zaměstnanosti vyšší než průměr EU, jakmile se Vídeň z těchto čísel vyloučí, průměrný podíl všech pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje představuje v aktivní populaci pouze 52 % průměru EU 27. Podobná zjištění platí i pro další ukazatele na úrovni NUTS 2. Vysoký počet výzkumných a technologických pracovníků a studentů je pro výzkum a vývoj v regionu přínosem. Jejich financování je pak slabším místem. Podobně také průměrný podíl zaměstnanosti v oblasti high-tech výroby (HTC) a high-tech službách založených na znalostech (KIS) představuje přibližně 4,8 % ve srovnání s 3,7 % v EU, což odráží strukturální potřeby moderní globální postindustriální servisní ekonomiky. Těžiště zaměstnanosti HTC se nachází ve slovenském a maďarském regionu, zatímco KIS se soustředí ve Vídni a Bratislavě. To vše ukazuje na jasné a zřejmé územní a regionální rozdělení pracovních sil v rámci high-tech aktivit. Dalším společným rysem, který sdílejí téměř všechny oblasti regionu centrope s výjimkou Vídně, však jsou i jejich relativně nízké výdaje v oblasti výzkumu a vývoje. Zváží-li se celkové výdaje v oblasti výzkumu a vývoje (GERD) jakožto % podíl HDP, v takovém případě je pak mezi všemi oblastmi regionu centrope pouze Vídeň jediným regionem nad průměrem EU; a co více, i přes průměrnou míru růstu celkových výdajů v rámci oblasti výzkumu a vývoje (vyjádřeno jako % podíl HDP) ve výši 11 % mezi lety 2000 a 2007 v regionu centrope (podstatně vyšší, než v EU 27), míra růstu výdajů v oblasti výzkumu a vývoje se mezi jednotlivými regiony značně liší. Financování tedy jednoznačně představuje slabé místo v systému výzkumu a vývoje a inovací v oblasti centrope. Lze tedy shrnout, že co se týče oblasti výzkumu a vývoje a inovací, centrope nepředstavuje koherentní a vyvážený region s rovnými územními příležitostmi a potenciály. Páteř meziregionálního systému výzkumu a vývoje a inovací regionu centrope zajišťují hlavní města Vídeň a Bratislava, jakož i město Brno, u kterého však jako u samostatné regionální jednotky chybí údaje. Naopak další, často více industrializované oblasti regionu centrope se většinou podílejí na praktičtěji orientovaných inovačních aktivitách. 08

11 Region centrope ve světle inovačních ukazatelů Důležité indikátory výzkumu a vývoje a inovací v rámci regionu centrope na úrovni NUTS 3 (Tabulka 1) centrope jako kombinace regionů úrovně NUTS 3 Indikátory Statistika Počet pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje (2009) Počet výzkumných pracovníků (2009) 4403 Výzkumní pracovníci jako procento celkového počtu pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje (2009) 66,7 % Výdaje na výzkum a vývoj mil. euro (2009) 3706 Průměrné roční výdaje v oblasti výzkumu a vývoje na pracovníky v oblasti výzkumu a vývoje euro (2009) Podíl regionu centrope na celonárodních výdajích v oblasti výzkumu a vývoje (2009) Vídeň a Bratislava (průměr) 44,8 % - Ostatní části centrope (průměr) (2009) 5,2 % Podíl regionu centrope na celonárodním počtu pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje (2009) - Vídeň a Bratislava (průměr) 44,5 % - Ostatní části centrope (průměr, 2009) 5,7 % Podíl regionu centrope na celonárodním počtu výzkumných pracovníků (2009) - Vídeň a Bratislava (průměr) 51,6 % - Ostatní regiony centrope (průměr, 2009) 5,9 % Zdroj: EUROSTAT Regionální statistika pro vědu a technologie (reg_sct), Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2010, Ročenka vědy a technologie Slovenské republiky 2010, Výzkum a vývoj 2009 Maďarsko (Maďarský centrální statistický úřad). 09

12 Region centrope ve světle inovačních ukazatelů Informační přehled Technologie, výzkum a vývoj a inovace v oblasti centrope a EU (Tabulka 2) Obecné výdaje v oblasti výzkumu a vývoje centrope Celkové GERD 1 mil. euro (2007) EU centrope ve vztahu k EU v % Celkové GERD jako % podíl HDP (2007) 1,2 1,9 65,4 Celkové GERD, v EUR na jednoho obyvatele (2007) ,3 Celkové GERD v podnikatelském sektoru jako % podíl HDP (2007) 0,8 1,2 63,6 Podíl podnikatelského sektoru jako % podíl z celkového GERD (2007) 62,0 63,8 97,2 Výzkumní pracovníci Pracovníci v oblasti výzkumu a vývoje počet osob (2007) Pracovníci v oblasti výzkumu a vývoje jako % podíl aktivní populace (2007) 1,6 0,9 175,8 Podíl podnikatelského sektoru jako % podíl z celkového počtu pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje (2007) 45,2 52,1 86,7 Studenti Počet studentů v rámci terciárního vzdělávání (2009) Poměr studentů v rámci terciárního vzdělávání jako % podíl všech studentů (2009) 22,9 17,9 128,1 Osoba ve věku let s terciárním vzděláním jako % podíl celkové populace (2010) 20,9 25,9 80,7 Zaměstnanost v sektoru High Tech a v průmyslových odvětvích založených na znalostech Zaměstnanost v sektorech (HTC) high-technologií a v odvětvích založených na znalostech (2009) Poměr HTC zaměstnanosti na všech aktivitách NACE 2 v % (2009) 4,8 3,7 128,7 Zaměstnanost v sektorech (KIS) založených na znalostech (2009) Poměr KIS zaměstnanosti na všech aktivitách NACE v % (2009) 3,2 2,6 122,1 Podíl KIS v celkové HTC zaměstnanosti v % (2009) 66,5 70,3 94,9 Lidské zdroje v oblasti vědy a technologie 3 Počet lidských zdrojů v oblasti vědy a technologie (HRST) uvedeno v tisících (2010) Lidské zdroje v HRST jako % podíl aktivní populace (2010) 37,6 38,4 97,9 1: GERD = Obecné výdaje v oblasti výzkumu a vývoje. 2: NACE = Statistická klasifikace všech ekonomických odvětví v EU. 3: HRST = Osoby s terciárním vzděláním nebo osoby s povoláním, které vyžaduje terciární vzdělání Zdroj: EUROSTAT - Regionální statistika pro vědu a technologie (reg_sct), Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2010, Ročenka vědy a technologie Slovenské republiky 2010, Výzkum a vývoj 2009 Maďarsko (Maďarský centrální statistický úřad). 10

13 Přeshraniční patentové sítě Kromě různých charakteristických vstupních a výstupních ukazatelů však regionální inovační systémy představují také řadu vazeb a vzájemných vztahů mezi jednotlivými aktéry (vynálezci, firmami a institucemi, které provádějí výzkum) potenciálně umístěnými v různých regionech. Těmto vazbám je v poslední době věnována zvláštní pozornost v odborné ekonomické literatuře, kde někteří autoři tvrdí, že povaha a struktura těchto vazeb je důležitá pro výkon regionálních a odvětvových inovačních systémů. centrope je region, kde vzniká mnoho vynálezů, avšak jen málo patentů je zde dosud registrováno. V tomto ohledu musela zpráva zaměřená na politiku pro technologie, výzkum, vývoj a inovace v rámci regionu centrope splňovat čtyři hlavní cíle: za prvé zjistit, jak jsou centrope a její jednotlivé subregiony integrovány do mezinárodních a evropských sítí pro vynálezce, pro přihlašovatele patentů a pro vynálezce/ přihlašovatele patentů (tzn. rozsah vnější integrace do různých typů patentových vztahů); za druhé analyzovat, jak silně jsou jednotlivé subregiony centrope vzájemně propojeny v rámci těchto jednotlivých typů sítí (tzn. rozsah vnitřní integrace); za třetí porovnat centrope s EU 27 z hlediska patentových aktivit; a za čtvrté odlišit struktury různých typů patentových sítí jak v rámci centrope, tak i v interakci s dalšími zeměmi podle různých typů technologií (měřeno podle kódu IPC příslušných patentů). Údaje použité pro tento účel byly převzaty z databáze OECD REGPAT a obsahovaly podrobné informace o všech vynálezcích, přihlašovatelích patentů a o technologických oborech všech patentových přihlášek registrovaných u EPO mezi lety 2000 a 2008, přičemž novější údaje nejsou k dispozici z důvodu zdlouhavých lhůt, které jsou požadovány při udělování licencí. Tyto údaje uvádí kód IPC, jakož i umístění (na úrovni NUTS 3) všech vynálezců a všech přihlašovatelů pro všechny patenty registrované u EPO v tomto časovém období. Ze všech těchto patentů jsme vybrali pouze ty, u kterých alespoň jeden z vynálezců nebo alespoň jeden z přihlašovatelů se v době registrace nacházel na území EU 27. V rámci naší analýzy jsme proto byli schopni analyzovat údaje z hlediska žadatele (či vlastníků patentů), a tudíž jako oficiální patentové statistiky EUROSTATu, nebo z hlediska vynálezců (či skutečných tvůrců patentů) z regionu centrope. Jedním z důležitých zjištění tohoto přístupu je, že tyto dva způsoby náhledu na dostupné údaje mají za následek různé výsledky: 11

14 Přeshraniční patentové sítě Ze zaměření se na přihlašovatele patentů vyplývá, že centrope jakožto celek představuje region s výrazně nižší úrovní patentování než v případě ostatních regionů. Region centrope zaostává v oblasti patentových přihlášek ve srovnání s jinými regiony EU v průběhu posledního desetiletí a jasnou komparativní výhodou v patentování se může pochlubit jen v případě několika málo technologií (Obr. 1). Navíc tento pohled také naznačuje, že patenty EPO přijaté v rámci regionu centrope se ve velké míře koncentrují ve Vídni. Při posuzování údajů z hlediska vynálezců se centrope jeví jako region, kterému se v posledním Počet patentů na obyvatel v regionu centrope podle oborů uplatnění (Obr. 1) 1,00 Celkem centrope EU-27 0,90 0,80 0,70 0,60 0,67 0,90 a = Lidské potřeby * b = Uskutečňování operací, doprava c = Chemický a kovozpracující průmysl d = Textil, papír e = Pevné konstrukce f = Strojírenství, osvětlení, topení, zbraně g = Fyzika h = Elektřina z = Celkem 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 a 0,18 0,19 0,19 b 0,27 0,17 c 0,21 d 0,02 0,03 e 0,07 0,05 0,08 f 0,12 0,10 g 0,17 0,10 h 0,17 z 0,00 0,00 12 Klasifikace podle Mezinárodní patentové klasifikace (IPC). Lidské potřeby zahrnují léky, jídlo, nábytek a zemědělství. Zdroj: OECD REGPAT patentové statistiky, vlastní výpočty.

15 Přeshraniční patentové sítě desetiletí podařilo dostihnout v oblasti patentových aktivit ostatní regiony EU a má nepatrnou komparativní výhodu v patentování ve všech technologických oblastech, kromě tří (Obr. 2). Společně tedy tyto výsledky naznačují, že centrope je region, kde sídlí mnoho producentů patentů (tzn. vynálezců), ale jen několik vlastníků (tzn. přihlašovatelů patentů). Toto zjištění odráží strukturu regionu jakožto centrálního místa pro přímé zahraniční investice (FDI) v Evropě. Tito přímí zahraniční investoři často zjevně provádějí výzkum vedoucí k patentům na území centrope, stále však své patenty registrují jinde. Počet patentů na obyvatel v regionu centrope podle oboru vynálezců (Obr. 2) 1,40 centrope 1,20 1,00 0,80 Celkem 1,13 1,19 a = Lidské potřeby * b = Uskutečňování operací, doprava c = Chemický a kovozpracující průmysl d = Textil, papír e = Pevné konstrukce f = Strojírenství, osvětlení, topení, zbraně g = Fyzika h = Elektřina z = Celkem EU-27 0,60 0,40 a b c g h 0,20 0,00 0,26 0,25 0,23 0,31 0,24 0,21 0,06 d 0,03 0,08 e 0,07 0,12 f 0,17 0,21 0,24 0,25 0,24 0,01 z 0,01 Klasifikace podle Mezinárodní patentové klasifikace (IPC). Lidské potřeby zahrnují léky, jídlo, nábytek a zemědělství. Zdroj: OECD REGPAT patentové statistiky, vlastní výpočty. 13

16 Přeshraniční patentové sítě Zatímco oblast centrope je do evropských patentových sítí dobře integrována, spolupráce v rámci regionu v oblasti přeshraničního patentování je raritou Zjistili jsme však, že přeshraniční spolupráce v oblasti patentových přihlášek je poměrně vzácná, a to jak pro přihlašovatele, tak i pro vynálezce. Zejména spolupráce mezi rakouskou částí regionu centrope a jejími ostatními částmi je výrazně pod úrovní, která se v případě hluboce integrovaného přeshraničního regionu očekává. Zejména: pokud jde o přeshraniční spolupráci mezi přihlašovateli patentů, existující limitované přeshraniční aktivity se omezují pouze na spolupráci mezi přihlašovateli se sídlem v české, slovenské a maďarské části centrope. Pokud jde o společné přihlašování patentů, rakouští partneři ve skutečnosti nikdy nespolupracovali s partnerem sídlícím v jiné části regionu centrope mimo území Rakouska v průběhu osmi let v období mezi lety 2000 až 2008 (Obr. 3). Podobně i sítě spoluvynálezců mezi partnery v rámci centrope se do značné míry vyhýbají rakouské části centrope, přičemž mezi partnery z ostatních částí centrope existuje o něco více důkazů o jejich přeshraniční spolupráci. Kromě toho však také sítě spoluvynálezců mají v českých, slovenských a maďarských oblastech centrope obecně mezinárodnější charakter, než v jejích rakouských částech. Přihlašovatelé patentů u vynálezů učiněných v rámci oblasti centrope, kteří sídlí mimo centrope, často sídlí na území EU 27. Mnoho patentů vynalezených v centrope je tedy registrováno přihlašovateli se sídlem v některé ze zemí EU 27, které jsou také zeměmi představujícími hlavní zdroj přímých zahraničních investic v centrope. Patentová spolupráce přihlašovatelů z regionu centrope (Obr. 3) Burgenland 45,0 35,0 20,0 Dolní Rakousko 68,5 25,5 6,0 Vídeň 16,8 70,0 13,2 South Moravia 79,2 4,2 8,3 8,3 Győr-Moson- Sopron 62,5 37,5 Vas Bratislava 50,0 50,0 59,3 11,1 7,4 18,5 3,7 Trnava 85,8 7,1 7, Zdroj: Databáze OECD Regpat, WIFO, vlastní výpočty. Poznámka: tabulka uvádí patenty EPO a strukturu přihlašovatelů patentů, u nichž alespoň jeden z přihlašovatelů sídlí v jedné z oblastí centrope. Stejná země Region centrope v jiné zemi Země centrope Země EU-27 Jiné

17 Politické závěry: vytváření jádra systému přeshraniční inovace Ve stručnosti lze tedy říci, že by bylo předčasné hovořit o inovačních mechanismech regionu centrope jako o jednotném a integrovaném systému přeshraniční inovace. Lépe řečeno, vznik takového systému je stále ještě v plenkách a je pravděpodobné, že se vyskytnou opakované neúspěchy plynoucí z odlišné výchozí situace a institucionálního zázemí příslušných národních inovačních mechanismů jednotlivých zemí centrope. Z politického hlediska to znamená, že přeshraniční spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje v regionu se pravděpodobně ukáže být nejprospěšnější, bude-li zaměřena na individuální subsystémy inovačního systému a na konkrétní politiku, kterou je ovšem třeba dodržovat. meet expectations. meet centrope. 15

18 Politické závěry: vytváření jádra systému přeshraniční inovace Strategičtější přístup k přeshraniční spolupráci je nezbytný Bez ohledu na konkrétní politické oblasti spolupráce však budou pravděpodobně veškeré související činnosti vyžadovat strategičtější a dlouhodobý přístup k přeshraniční spolupráci, a to zejména v oblasti, jako je politika technologií, kde mohou být výsledky opatření často identifikovány až po uplynutí delšího časového období. Pozoruhodným rysem politiky výzkumu a vývoje a inovací v rámci regionu centrope je skutečnost, že jen velmi málo regionálních inovačních strategií bere v úvahu spolupráci či dokonce využívání zdrojů výzkumu a vývoje v jejich sousedních regionech: při sestavování této zprávy identifikoval výzkumných tým jeden jediný strategický dokument (pocházející z Dolního Rakouska), ve kterém se zmiňovaly potenciály výzkumu a inovací v regionech dalších zemí regionu centrope. Rovněž jsme zjistili, že existující spolupráce v oblasti politiky výzkumu a vývoje a inovací je ve většině případů založena na projektu a tudíž tedy pouze dočasná, což naznačuje, že idea strategičtějšího přístupu k politice přeshraniční spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje a inovací je stále jen v raném stádiu. Strategické dokumenty pro politiku technologií jednotivých oblastí regionu centrope nicméně skutečně obsahují několik společných cílů, které mohou představovat potenciální oblasti přeshraniční spolupráce. Jedná se o rozvoj lidských zdrojů (tzn. rozvoj vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracovní síly), rozvoj transferu technologií a zvýšená spolupráce mezi oblastmi vědy, vzdělávání a podnikání. Tato skutečnost naznačuje, že úsilí vyvíjené vstříc strategičtěji orientované dlouhodobé přeshraniční spolupráci by mohlo přinášet značné výnosy pro všechny oblasti centrope, na rozdíl od současné krátkodobé přeshraniční činnosti založené na projektech. Strategičtější přístup by však vyžadoval značné úsilí ve snaze konkretizovat možné výsledky přeshraničních iniciativ v těchto širokých prioritních oblastech. V tomto ohledu může tato studie poukázat na některé oblasti, které by se podle naší analýzy mohly stát jádrem přeshraničního inovačního systému. Vysokoškolský systém a studentská populace by se mohly stát jádrem pro rozvoj přeshraničního inovačního systému Zejména vysokoškolský systém regionu centrope by se mohl stát oblastí společné spolupráce, z níž by všechny oblasti centrope mohly mít prospěch. Celkový počet 61 institucí poskytující terciární vzdělávání v rámci centrope (viz seznam v Příloze 1) a celkový počet téměř studentů v tomto sektoru znamená, že centrope hostí 2,2 % populace studentů s bydlištěm na území EU 27, ačkoliv její podíl v rámci celkové populace je pouze 1,6 %. Velký počet studentů a vysokých škol regionu tedy představuje cenný, ale dosud nevyužitý zdroj pro regionální rozvoj. V tomto ohledu by nárůst úrovně výměny studentů a pedagogického sboru, jakož i intenzivnější spolupráce na společných projektech, která by v dlouhodobém horizontu mohla zahrnovat hluboké formy integrace, např. rozvoj společných vzdělávacích programů, mohl být žádoucí. Přesto je však třeba také uznat, že i přes velký počet vysokých škol v regionu jen několik málo z nich 16

19 Politické závěry: vytváření jádra systému přeshraniční inovace zaujímá vrcholné pozice v rámci žebříčku mezinárodních vysokých škol. Nedávný výzkum mobility studentů a záměrů spolupráce mezi vysokými školami regionu centrope tedy ukazuje, že aktéři často upřednostňují spolupráci s renomovanějšími institucemi se sídlem v jiných částech světa. Je nepravděpodobné, že by jakákoli politika zaměřená na hlubší integraci institucí terciárního vzdělávání v regionu centrope přinesla významné výsledky bez paralelně vynaloženého úsilí za účelem zlepšení výkonnosti vysokých škol na úrovni státu. Možnost rozvoje mezinárodní reputace těchto vzdělávacích institucí a zvýšení regionální spolupráce jako vzájemně se doplňující komponenty ovšem existuje. Úsilí vyvíjené vstříc strategičtěji orientované dlouhodobé přeshraniční spolupráci by mohlo přinášet značné výnosy pro všechny oblasti centrope. Spolupráce mezi mnohými klastry regionu by mohla představovat jinou výchozí situaci pro spolupráci na poli aplikovanějších technologií Další oblastí, ze které by se mohlo vyvinout jádro spolupráce, by mohla být klastrová politika. Každá část centrope má několik klastrů působících v příslušném regionu; napříč celým územím centrope identifikovala studie přibližně 50 takových klastrů (viz seznam v Příloze 2), které se často zaměřují na spíše podobné oblasti a sledují srovnatelné cíle. Ani zvyšující se přeshraniční spolupráce mezi klastry však není bez problémů. Zejména rakouské zkušenosti ukazují, že integrace klastrů z různých regionů, a to dokonce i v rámci jediného státu, může kvůli rozdílům organizační struktury a cílů představovat časově velice náročný úkol. Je třeba očekávat, že jakákoli taková spolupráce v přeshraničním kontextu bude ještě náročnější a může vyžadovat jasné dlouhodobé cíle, které je však třeba teprve definovat. Snížení závislosti na externích přihlašovatelích patentů by mohlo představovat společný politický cíl Třetím potenciálně společným výchozím bodem pro přeshraniční iniciativy by mohla být nadnárodní inovace a patentové sítě. Zejména v této oblasti je omezená spolupráce mezi rakouskými oblastmi centrope na jedné straně a českými, slovenskými a maďarskými regiony na straně druhé poměrně překvapivá, především od té doby, co je nedostatek interní spolupráce doprovázen relativně silnou spoluprací s mezinárodními partnery a partnery z EU. V závislosti na formě spolupráce a dotčeného regionu, mezi 10 % a 20 % všech spolupracujících partnerů pro patentové sítě pochází z regionů EU. Mimo to tyto výsledky naznačují, že patentové aktivity jsou propojeny chaběji, než aktivity orientované spíše na základní výzkum (jako například spolupráce v rámci 7. rámcového programu). Nedávná studie odhalila, že výzkumné instituce zemí centrope jsou dobře integrovány do evropských výzkumných sítí a že instituce zemí centrope často vzájemně spolupracují, ačkoli někteří ústřední aktéři (jako např. Česká a Maďarská akademi věd, nebo i Univerzita technologie a ekonomiky v Budapešti) často sídlí mimo vlastní region centrope. 17

20 Politické závěry: vytváření jádra systému přeshraniční inovace To může na jedné straně odrážet strukturu regionu, v němž mnoho přímých zahraničních investorů provádí výzkum na místě, ale patenty registrují v jiných regionech. Na druhou stranu však silná spolupráce s dalšími regiony EU také znamená, že velký počet patentů vynalezených v centrope je registrován jinde, a tudíž vlastnictví (a ekonomická hodnota) mnoha inovací vynalezený na území centrope zároveň jinde i přibývá. Jednou ze strategií centrope by mohla být snaha zvýšit nejenom počet vynálezců v regionu, ale i počet přihlašovatelů patentů. Toho by mohlo být teoreticky dosaženo prostřednictvím zvýšení spolupráce v rámci regionu. Mezi vhodnými krátkodobými prostředky sloužícími tomuto účelu je třeba zmínit finanční iniciativy (např. schéma voucherů pro přeshraniční výzkum vyvinuté a realizované pod záštitou centrope) a dosažení výšší úrovně povědomí (např. prostřednictvím informačních aktivit atd.). Tyto nástroje, jakkoli jsou hodnotné, však pravděpodobně problém pouze zmírňují, ale neřeší ho. Zejména finanční prostředky poskytované v přeshraničním kontextu se v dohledné budoucnosti nebudou výrazně zvyšovat, protože národní vlády mají největší zájem na financování svých vlastních národních inovačních systémů a výhradní poskytování informací jen stěží vytvoří velký počet projektů, které by se měly v regionu vyvinout. Tato krátkodobá opatření by tedy měla být doprovázena dlouhodobějšími nepřímými opatřeními (např. studentskými výměnami, vzděláváním v anglickém jazyce), která jsou doplňková k integraci do mezinárodních sítí. Výzkumné instituce zemí centrope jsou dobře integrovány do evropských výzkumných sítí a často vzájemně spolupracují. 18

21 Příloha 1: Vysoké školy regionu centrope Name Sídlo Počet studentů Rakouská část centrope Universität Wien Vídeň Wirtschaftsuniversität Wien Vídeň Technische Universität Wien Vídeň Universität für Bodenkultur Wien Vídeň Medizinische Universität Wien Vídeň Donau-Universität Krems und Universität für Weiterbildung Krems Kremže Fachhochschule Campus Wien Vídeň Universität für Musik und Darstellende Kunst Wien Vídeň Fachhochschule Technikum Wien Vídeň Fachhochschule Wiener Neustadt Wr. Neustadt Fachhochschul-Studiengänge der Wiener Wirtschaft Vídeň Veterinärmedizinische Universität Wien Vídeň IMC Fachhochschule Krems Kremže Fachhochschule St. Pölten St.Pölten Universität für angewandte Kunst Wien Vídeň Fachhochschule des bfi Wien Vídeň Fachhochschulstudiengänge Burgenland Eisenstadt / Pinkafeld Akademie der Bildenden Künste Wien Vídeň Konservatorium Wien Vídeň 908 Sigmund Freud Privatuniversität Wien Vídeň 716 Webster University Wien Vídeň 537 Theresianische Militärakademie Wr. Neustadt 314 Fachhochschule Wien Vídeň 305 Lauder Business School Vídeň 296 Modul University Vienna Vídeň 231 New design University St. Pölten St.Pölten 218 PEF Privatuniversität für Management Wien Vídeň 79 Donau-Universität Krems Kremže 44 Česká část centrope Masarykova univerzita Brno Brno Vysoké učení technické Brno Brno Mendelova univerzita Brno Brno Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Brno Univerzita obrany Brno Akademie STING Brno Brno 941 Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo Znojmo 789 Janáčkova akademie múzických umění Brno 695 Vysoká škola Karla Engliše v Brně Brno 575 B. I. B. S Brno International Business School Brno 478 Rašínova vysoká škola, Brno Brno 464 Vysoká škola obchodní a hotelová, Brno Brno 359 NEWTON College, Brno Brno 279 Vysoká škola realitní Institut Franka Dysona Brno Brno 20 Maďarská část centrope Nyugat-Magyarországi Egyetem Sopron Széchenyi István University, Győr Györ Berzsenyi Daniel Tanarkepzo Foiskola Szombathely Szombathely 245 Hittudományi Főiskola Győr Györ 153 Slovenská část centrope Univerzita Komenského v Bratislave Bratislava Slovenská technická univerzita v Bratislave Bratislava (1 fakulta Trnava) Ekonomická univerzita Bratislava Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava Trnavská univerzita v Trnave Trnava Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave Trnava Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave Bratislava Panevropská vysoká škola Bratislava Vysoká škola v Sládkovičove Sládkovičovo Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave Bratislava Akadémia Policajného zboru v Bratislave Bratislava Stredoeurópska vysoká škola v Skalici Skalica Vysoká škola múzických umení Bratislava 977 Vysoká škola výtvarných umení Bratislava 616 Bratislavská medzinárodná škola liberálnych štúdií Bratislava 57 Poznámka: Údaje pro Rakousko, Českou republiku a Maďarsko se vztahují k období 2009/10, údaje týkající se Slovenska k období 2010/11. 19

22 Příloha 2: Klastry oblasti centrope Name web address Rakouská Life Science Austria Vienna Region (LISAVR) Mobility cluster Vienna Food cluster Lower Austria Green building cluster Lower Austria Plastics cluster Lower Austria Logistics cluster Lower Austria Mechatronics cluster Lower Austria Wellbeing cluster Lower Austria Environmental cluster Vienna IT cluster Vienna ICT cluster Burgenland Plastics cluster Burgenland Austrian Traffic Telematics Cluster (ATTC) Rail Technology Cluster Austria (RTCA) Austrian Aeronautics Industries Group Austrian Automotive Association Network Metal Česká republika Water Treatment Alliance Czech furniture cluster CEITEC bioinformatics cluster CREA Hydro&Energy ENERGOKLASTR Network security monitoring cluster Innovation in Transport Maďarsko Arrabona West-Transdanubian regional cluster for environmental protection Biogas and fermentation cluster Hungarian furniture industry cluster West-Transdanubian winery and wine tourism cluster West-Pannonian eco-cluster Pannonian automotive cluster Pannonian wood and furniture industry cluster Pannonian local product cluster Pannonian information technology cluster Pannonian logistics cluster Pannonian mechatronics cluster / Pannonian renewable energy cluster Pannonian thermal cluster Pannonian textile cluster Professio metal industry and vocational cluster Regional pellet cluster Sopron Region informatics cluster Sopron Region logistics cluster T-Arrabona second-tier supplier cluster Content and knowledge-industry cluster West-Pannonian audiovisual cluster Hungarian Vehicle Engineering Cluster (HVEC) Slovensko Automotive cluster West Slovakia (AKS) Electronics cluster West Slovakia (EKS) Energy cluster centrope Energy cluster West Slovakia Tourism cluster West Slovakia Zdroj: vlastní výzkum. 20

23 Červenec 2012 Úplné znění zprávy je k dispozici ke stažení na Podporováno z fondů Evropské unie CENTRAL EUROPE Tiráž Vydala agentura centrope pro centrope capacity partnership. Za obsah odpovídají: Karol Frank (EU-SAV), Peter Huber (WIFO, koordinátor), Luděk Kouba (MENDELU), Mihaly Lados (WHRI), Roman Römisch (WIIW), Petr Rozmahel (MENDELU). Redakční úprava: Johannes Lutter, Europaforum Wien Sazba a ilustrace: claramonti grafik, Vídeň. Tisk: Simply More Printing, Vídeň

24 meet europe. meet centrope.