20 let Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

Transkript

1 20 let Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

2

3 20 let Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

4

5 Za přípravu publikace patří poděkování autorům jednotlivých částí: Historie: Ing. Prokop Závodský, CSc., prof. RNDr. Jan Pelikán, CSc. Současnost: prof. Ing. Josef Arlt, CSc., prof. Ing. Josef Basl, CSc., prof. Ing. Petr Doucek, CSc. O katedrách: doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc., prof. Ing. Josef Jablonský, CSc., doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D., doc. Ing. Vilém Sklenák, CSc., Ing. Dušan Chlapek, Ph.D., doc. RNDr. Jan Coufal, CSc., Ing. Prokop Závodský, CSc., doc. Ing. Vlasta Střížová, CSc. Budoucnost: doc. RNDr. Luboš Marek, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním ČSOB, a. s. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica Praha 2011 ISBN

6 Vznik fakulty 1. srpna 1991 Rektorem VŠE zvolen prof. Ing. Jan Seger, CSc. z katedry ekonomické statistiky Kreditní systém přechod fakulty na kreditní systém výuky od školního roku 1991/1992 Evaluace CEMS v roce 1998 byla na základě úspěšné evaluace VŠE (včetně Fakulty informatiky a statistiky) přijata jako řádný partner CEMS Community of European Management Schools Historický přehled

7 Rektorem VŠE zvolen děkan Fakulty informatiky a statistiky prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c. ECTS Label udělení prestižního certifikátu ECTS label ECTS přechod na Evropský systém převodu a akumulace kreditů ECTS

8 8 Obsah

9 Předmluva Historie Cesta ke vzniku Fakulty informatiky a statistiky aneb vývoj v posledních 20 letech Současnost Orgány fakulty Odborná činnost fakulty Pedagogická práce Vědecko-výzkumná práce O katedrách Katedra demografie Katedra ekonometrie Katedra ekonomické statistiky Katedra informačního a znalostního inženýrství Katedra informačních technologií Katedra matematiky Katedra statistiky a pravděpodobnosti Katedra systémové analýzy Studenti Budoucnost aneb kam spěje Fakulta informatiky a statistiky Rozhovory Významný partner FIS 9

10 10

11 11 Vážení a milí čtenáři, dostává se vám do rukou publikace vydaná k dvacátému výročí založení Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Ve srovnání s univerzitami a fakultami založenými o stovky let dříve se dvacet let existence naší fakulty zdá dobou zanedbatelnou. Faktem však je, že jak jednotlivé obory, tak katedry fakulty mají svou tradici a jejich vznik se datuje podstatně hlouběji do minulosti, než je tomu u samotné fakulty. Na následujících stránkách se proto můžete seznámit s cestou vedoucí ke vzniku fakulty, s její současností a také s výhledem do budoucnosti tak, jak jej vidí současné vedení fakulty. Přejeme všem čtenářům, aby jim tato publikace přinesla potěšení, některým hezké vzpomínky na jejich působení na škole, jiným připomenutí dobré spolupráce a případným zájemcům o studium či spolupráci s fakultou bohatou inspiraci. doc. RNDr. Luboš Marek, CSc. děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Předmluva

12 12 Historie

13

14

15 prof. Ing. Jiří Likeš, DrSc. prof. RNDr. Jan Pelikán, CSc. prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c. prof. Ing. Jan Seger, CSc.

16 16 Cesta ke vzniku Fakulty informatiky a statistiky Hledáme-li přímé předchůdce Fakulty informatiky a statistiky, je třeba se vrátit o více než století zpátky. Již od studijního roku 1904/05 byl na pražské české technice každoročně otevírán učebný běh pro pojišťovací techniku, r zařazený na nově vzniklou Vysokou školu speciálních nauk ČVUT (VŠSN). V rámci tohoto dvouletého studia se přednášela mj. teorie pravděpodobnosti, matematická statistika, pojistná matematika a později i výpočetní technika a ekonometrie. Od studijního roku 1946/47 se podařilo hlavnímu představiteli tohoto oboru prof. Jaroslavu Jankovi prosadit rozšíření studia statisticko-pojistného inženýrství na čtyřleté i s právem promočním. Po nástupu komunistického režimu bylo naše vysoké školství dlouhá léta neustále radikálně, ale málo promyšleně, reorganizováno. Tak r byla zrušena (postupně, tzn. že už nepřijímala nové posluchače) tradiční Vysoká škola obchodní a nahrazena Hospodářskou fakultou nově založené Vysoké školy politických a hospodářských věd. Dříve než mohli VŠPHV opustit první absolventi, byla vládním nařízením z zrušena a její Hospodářská fakulta byla přeměněna na Vysokou školu ekonomickou (od 1. září 1953), skládající se z pěti fakult, z nichž jednou byla i Fakulta statistiky. Během studijního roku 1952/53 se Hospodářská fakulta postupně rozšiřovala, přijímaly se desítky nových učitelů (většinou začínajících asistentů) a vznikaly nové katedry. Tak byla vedle katedry matematiky založena 1. srpna 1952 i katedra statistiky, pramáti všech ostatních kateder dnešní Fakulty informatiky a statistiky. Část posluchačů zrušené VŠSN byla v roce 1952 převedena na Hospodářskou fakultu a absolventi tamějšího statistického studia pak tvořili značnou část pracovníků katedry statistiky. Fakulta statistiky VŠE se zprvu skládala pouze ze dvou výše jmenovaných kateder, jediným studijním oborem zde byla statistika se specializacemi na statistiku průmyslu, zemědělství a obchodu. Prvním děkanem Fakulty statistiky byl jmenován vedoucí katedry matematiky doc. Ferdinand Veselý. Hlavními autoritami v počátečním období práce katedry statistiky byli zejména doc. Benedikt Korda ( vedoucí katedry a zároveň i děkan fakulty) a doc. Jaromír Walter (vedl katedru v letech ), později i doc. Lubomír Cyhelský a doc. Ilja Novák. V 50. letech vydali pracovníci katedry celou řadu učebních textů o teorii statistiky a ekonomické statistice, v nichž je možno sledovat poměrně rychlou modernizaci výuky od původních leninských principů a kritiky buržoazní statistiky k dříve odsuzovaným matematickým formalismům (což byla např. regresní analýza). Koncem 50. let prošla VŠE další reorganizací. Sloučením Fakulty statistiky s Fakultou všeobecně ekonomickou a Fakultou financí a úvěru vznikla r Fakulta politické ekonomie (od r s názvem Fakulta národohospodářská). Katedra matematiky vedená Rudolfem Rychlým byla přechodně (do r. 1963) zařazena na Fakultu výrobně ekonomickou. Od katedry statistiky se r oddělila katedra výpočetní a organizační techniky pod vedením Historie

17 doc. Eduarda Linka (někdejšího vedoucího katedry statistiky a prorektora VŠE). Ke katedře výpočetní a organizační techniky zprvu patřila i nově zřizovaná strojně početní stanice, vybavená zejména děrnoštítkovými stroji, která po dalších organizačních změnách nakonec splynula s výpočetním centrem VŠE, založeným r a od r vybaveným moderním počítačem. dlouhou dobu označovány jako buržoazní pavědy, mohlo toto pracoviště získat dnešní název katedra ekonometrie až za liberálnějšího ovzduší v roce Od studijního roku 1961/62 byl pak otevřen i nový studijní obor Ekonomicko-matematické výpočty (EMV), jehož posluchači se během studia specializovali na statistiku či na matematické metody v ekonomice. 17 Využívání výpočetní techniky, které se dosud v menší míře vyučovalo v rámci oborů Statistika a Účetní evidence, bylo r povýšeno na samostatný obor s názvem Mechanizace národohospodářské evidence. Statistika i Účetnictví (to pod názvem Evidence a rozbor hospodářské činnosti) se staly pouhými specializacemi uvedeného oboru. Již v r však získal tento obor nový název Mechanizace a automatizace řídicích prací (MAŘP) a až do studijního roku 1966/67 se členil na dvě specializace Mechanizace a automatizace evidence a Evidence a rozbor hospodářské činnosti. Statistická specializace byla zařazena jinam (viz níže). Ve studijním roce 1959/60 se z katedry statistiky oddělila další nová katedra vědeckého programování zabývající se, pod vedením doc. Kordy, především ekonometrií a operačním výzkumem. Protože ekonometrie a kybernetika byly Katedru statistiky vedl v letech doc. Walter ( proděkan pro vědeckou činnost a prorektor se stejným zaměřením). Když pak i on následoval doc. Kordu na jeho katedru, stal se vedoucím katedry statistiky doc. Josef Kašpar, významný představitel naší ekonomické statistiky a pozdější pracovník Statistického úřadu OSN v New Yorku. Od r pak vedl katedru téměř 28 let prof. Lubomír Cyhelský ( proděkan pro vědeckou činnost a dálkové studium). V roce 1968 vytvořil doc. Vladimír Roubíček s několika dalšími statistiky laboratoř demografie. Toto nevelké, leč agilní pracoviště muselo během následujících dvou desetiletí šestkrát změnit svůj status a zařazení bylo mj. samostatným pracovištěm katedry statistiky, součástí vědecké sekce fakulty a dva roky i součástí Ústavu prognózování při VŠE. P. Berka, E. Souček J. Kozák J. Hátle, F. Koschin, J. Koubek J. Beck, L. Cyhelský, F. Fabian, J. Lauber

18 18 V polovině 70. let se cesty statistiků, ekonometrů a informatiků dočasně rozešly. V roce 1974 se ekonomická statistika osamostatnila jako studijní obor (ES). Katedra ekonometrie pod vedením prof. Waltera (prof. Korda odešel v srpnu 1968 do exilu) byla se svým oborem Ekonomicko-matematické výpočty (od studijního roku 1986/87 pod novým názvem Matematické metody v ekonomice MME) převedena na Fakultu řízení. Roku 1986 převzal vedení katedry doc. Miroslav Maňas. Katedra matematiky zůstala se statistikou na Fakultě národohospodářské, jejím vedoucím byl v roce 1970 jmenován doc. Zdeněk Horský. Měření produktivity práce bylo jedním z úhelných kamenů hospodářské statistiky v 50. letech. Jak ukazuje fotografie z r. 1957, mladí pracovníci katedry tehdy neúnavně ověřovali v praxi široký sortiment metod měření produktivity. Zleva: V. Roubíček, J. Zelinka, I. Novák, J. Kaňoková a L. Cyhelský. V důsledku bouřlivého vývoje výpočetní techniky (od děrnoštítkových strojů v 50. a 60. letech) se informatické katedry a jejich studijní obory rychle vyvíjely. V roce 1969 se od katedry výpočetní a organizační techniky (VOT) oddělila nová katedra systémové analýzy pod vedením doc. Jana Ehlemana. Když vedoucí katedry VOT, doc. Link, následujícího roku zemřel, vedl dočasně obě katedry nejdříve doc. Ehleman a poté obě doc. Stanislav Adamec, až se (v r. 1973) opět spojily do časem velmi početné katedry automatizovaných systémů řízení pod vedením doc. Adamce (od r doc. Jana Poura). Počátkem 80. let vznikla nová katedra vědeckotechnických informací, vedená doc. Stanislavem Jirešem. Informatické katedry a jejich studijní obory působily od r rovněž na Fakultě řízení. Specializace MAŘP stejnojmenného oboru se od studijního roku 1974/75 osamostatnila jako obor Automatizované systémy řízení (ASŘ, v dalších letech přibylo do názvu ještě v ekonomice ASŘE). Menší počty posluchačů byly v 80. letech přijímány i na obor Systémové inženýrství a od r na další nový obor Vědeckotechnické informace (nový název od r Vědecké informace a knihovnictví VIK). Šachy a mariáš bývaly tradiční zábavou pracovníků katedry (L. Cyhelský, I. Novák). Historie

19 V posledním předlistopadovém studijním roce (stav k ) studovalo výše sledované obory: 275 posluchačů obor ES, 195 obor MME, 203 obor SI, 570 obor ASŘ(E) a 106 obor VIK, celkem tedy studentů, což činilo 13,3 % všech posluchačů VŠE. H. Řezanková, J. Žváček, J. Beck V. Roubíček 19 Také v 70. a 80. letech zastávali učitelé matematizujících a informatických kateder významné akademické funkce. Prorektory (pro pedagogickou činnost) byli prof. Cyhelský a prof. Jara Kaňoková, děkanem Fakulty řízení prof. Adamec. Ve funkcích proděkanů svých fakult se postupně vystřídali: prof. Cyhelský, doc. Václav Čermák, doc. Roman Hušek, doc. Jireš, doc. Kaňoková, doc. Josef Kozák, doc. Jiří Lukášek, doc. Milan Matějka a doc. Ilja Novák. Po listopadu 1989 prošla celá VŠE bouřlivými změnami. Reforma našich kateder a oborů samozřejmě nemusela být tak radikální jako tam, kde se dosud rozvíjelo socialistické plánované hospodářství, politická ekonomie nebo marxismusleninismus. Katedry matematiky a ekonometrie se obešly i beze změn v jejich vedení. Katedra statistiky, dosud zaměstnávající (i s výzkumnou sekcí) přes pět desítek osob, se rozdělila na katedru statistiky a pravděpodobnosti (vedoucí doc. Petr Hebák), ekonomické statistiky (vedoucí doc. Eduard Souček a poté doc. Jan Seger) a demografie (vedoucí prof. Roubíček). Informatikové se přeskupili do tří pracovišť: katedry informačních technologií (vedoucí doc. Jiří Voříšek), katedry informačního a znalostního inženýrství (vedoucí RNDr. Jiří Ivánek) a katedry systémové analýzy (vedoucí prof. Ehleman). Celá struktura VŠE pak byla s platností od 1. srpna 1991 radikálně změněna vytvořením pěti nových fakult. Významný podíl na těchto změnách a současném zavedení kreditního systému na VŠE měl prorektor doc. Jiří Žváček z katedry statistiky a pravděpodobnosti. Na nové Fakultě informatiky a statistiky se tak po dlouhé době opět sešli matematici, statistici, ekonometři a informatici různého zaměření. J. Jílek, P. Schůt

20 aneb vývoj v posledních 20 letech V letech byla celá Vysoká škola ekonomická radikálně reformována a reorganizována, všichni pracovníci kateder prošli atestačním řízením. Z původních čtyř fakult bylo k 1. srpnu 1991 vytvořeno pět fakult nových. Na Fakultu informatiky a statistiky přešly ze zrušené Fakulty řízení se svými obory katedry informačních technologií, informačního a znalostního inženýrství, systémové analýzy, ekonometrie. Z dosavadní Fakulty národohospodářské sem přišly katedry statistiky a pravděpodobnosti, ekonomické statistiky, demografie, matematiky. K nim přibyla ještě katedra filosofie (která se však v roce 2008 přesunula na Národohospodářskou fakultu). Prvním děkanem fakulty byl v letech prof. Likeš. Po jeho úmrtí jej krátce zastupovala proděkanka doc. Moravová, v letech stál v čele fakulty doc. Pelikán, v období prof. Hindls a v letech prof. Seger. 1. března 2010 začalo čtyřleté děkanské období doc. Marka. Řada pracovníků fakulty se v uplynulých dvou desetiletích významně podílela na vedení VŠE. Dvakrát byl zvolen rektorem VŠE prof. Seger ( ) i prof. Hindls ( ). Ve funkcích prorektorů pracovali (chronologicky řazeno) doc. Žváček, prof. Ehleman, prof. Seger, doc. Ivánek, prof. Maňas, doc. Koschin, prof. Hronová a doc. Fischer (dva posledně jmenovaní jsou prorektory v současné době). V historii fakulty pochopitelně sehrává nejdůležitější roli vzdělávání studentů, a proto zde připomeňme zásadní milníky uplynulých dvaceti let v této oblasti. Záhy po vzniku fakulty v akademickém roce 1991/92 přešla VŠE jako celek a tedy i Fakulta informatiky a statistiky na kreditní systém studia. VŠE byla v tomto směru vůbec první vysokou školou v České republice. Z hlediska nabídky fakulta měla při svém založení všechny studijní obory pětileté inženýrské. Tyto obory byly od roku 1999 znovu akreditovány jako tříleté bakalářské a dvouleté navazující magisterské. Následně byly na základě Boloňské deklarace zakládány další obory. Nejprve to byly bakalářské obory: Informatika a Statistika a ekonometrie (v roce 2000). Následně se jednalo o navazující magisterské obory: Informační technologie (později s názvem Informační systémy a technologie), Historie

21 Informační management, Informační a znalostní inženýrství (později byl název změněn na Znalostní technologie), Ekonometrie a operační výzkum, Statisticko-pojistné inženýrství. 21 V roce 2002 se rozšířila nabídka bakalářských oborů o dva následující: Matematické metody v ekonomii, Statistické metody v ekonomii. V témže roce byl otevřen i bakalářský obor Podnikové informační systémy, který probíhá ve spolupráci s Vyšší odbornou školou informačních služeb v Praze. Z nejnovějších oborů byl v roce 2006 akreditován navazující magisterský obor Kognitivní informatika a v roce 2008 bakalářský obor Sociálně-ekonomická demografie. Po roce 2000 se tak souběžně studovalo na pětiletých oborech a na bakalářských a navazujících magisterských. Systém přijímacího řízení nejprve umožňoval pouze jedinou přihlášku na VŠE s možností náhradních oborů. V roce 2005 se změnil tak, že je možno podat přihlášku na jakoukoli fakultu VŠE. Na fakultě bylo ještě zavedeno přijímání ve dvou nezávislých termínech, v červnu a srpnu každého roku. V historii pedagogiky na fakultě se odráží silně i prvek internacionalizace. V roce 1998 se Fakulta informatiky a statistiky spolu s ostatními fakultami VŠE podrobila evaluaci CEMS (Center of Excellence European Management Schools), sdružení evropských manažerských vysokých škol, a poté jako jediná vysoká škola z ČR byla do tohoto sdružení přijata. prof. Likeš, děkan FIS prof. Hindls, rektor VŠE 2004 dosud prof. Seger, rektor VŠE

22 22 Důležitým mezníkem byl dále akademický rok 2006/2007, kdy Fakulta informatiky a statistiky přešla na Evropský systém převodu a akumulace kreditů ECTS a následně jí byl v roce 2009 v rámci VŠE udělen certifikát ECTS label, který osvědčuje, že kreditový systém odpovídá mezinárodním standardům, a usnadňuje tak přechod studentů mezi naší vysokou školou a školami zahraničními. Od roku 2006 vydává Vysoká škola ekonomická Dodatek k diplomu (Diploma Supplement DS), který odpovídá mezinárodním standardům, a v roce 2009 byl získán i certifikát na tento Dodatek. Na podporu pedagogického procesu byly na fakultě již v roce 1996 zřízeny studijní rady, a to pro informatické obory a následně pro obory ostatní. Ve studijních radách působí studenti daných oborů a zástupci kateder garantujících tyto obory. Náplní práce je zkvalitňování studijních programů a projednávání akreditací předmětů. Dalším nástrojem ke zkvalitňování výuky se staly studentské ankety. Počínaje rokem 1992 byla tato anketa organizována v listinné podobě, od roku 1997 je prováděna v elektronické formě. Studia se týkají také informační systémy pro sledování výsledků studentů včetně přijímacího řízení. Práce na tomto systému byly zahájeny již v roce 1991 v prostředí databáze Progress pracovníky výpočetního centra a od roku 2002 vznikaly i fakultní subsystémy Semestr a Výsledky pro evidenci výsledků zkoušek a zápočtů. O komplexní řešení se pokusila firma Historie

23 Gitus systémem ISISNG, nicméně tento projet byl neúspěšný a v r byl zakoupen systém ISIS od Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Za uplynulých dvacet let se výrazně zvýšil počet studentů fakulty. Z počátečních 954 v roce založení fakulty na k , to znamená, že se počet celkově 3,7 krát znásobil. Problematika vědy a výzkumu je neméně důležitou oblastí činnosti fakulty, odráží se nejen v bohaté publikační činnosti jejích pracovníků, ale promítá se také do organizační struktury fakulty. V roce 1996 byl zřízen Institut aplikované informatiky, který vznikl z iniciativy katedry informačních technologií a jehož cílem byl výzkum moderních informačních technologií. Další výzkumný záměr byl přijat v roce 2006 na období pod názvem Metody získávání znalostí z dat a jejich využití v ekonomickém rozhodování. Kromě výzkumných záměrů fakulta získala řadu grantů od Grantové agentury ČR, Grantové agentury Akademie věd, Fondu rozvoje vysokých škol MŠMT a dalších. V neposlední řadě je pro fakultu důležité, že po celou dobu své existence intenzivně spolupracuje s praxí, a to zejména s nejvýznamnějšími institucemi, organizacemi a podniky. K nejdůležitějším bezesporu patří Český statistický úřad nebo společnosti IBM, Microsoft, SAP a Oracle. Oboustranně výhodné jsou dohody o vzájemném partnerství, ve kterém pozici hlavního partnera fakulty v posledních třech letech zaujímá společnost ČSOB, a. s. 23 V témže roce katedra informačního a znalostního inženýrství získala grant z MŠMT na založení Laboratoře inteligentních systémů a její podporu do roku Jedná se o vědecké pracoviště složené jak z některých pracovníků katedry, tak pracovníků získaných mimo školu. Laboratoř byla zřízena v rámci podpory výzkumu na vysokých školách. Jejími vedoucími byly významné osobnosti, jako např. Ing. Fischer (pozdější předseda Českého statistického úřadu a následně premiér ČR v letech ) nebo prof. Jiroušek (současný děkan Fakulty managementu VŠE). Důležitým krokem k rozvoji vědy a výzkumu na fakultě bylo získání tří výzkumných záměrů: Modely a metody pro ekonomické rozhodování ( ), Metody exploatace informačních zdrojů ( ), Systémová integrace a informační management ( ).

24 24 Současnost

25 Akademický senát Útvary přímo řízené děkanem 25 Tajemník Sekretariát Vědecká rada Děkan Kolegium děkana Proděkan pro pedagogickou činnost Proděkan pro zahraniční vztahy a rozvoj Proděkan pro vědu a výzkum Proděkanka pro distanční a kombinované studium Katedra demografie Katedra ekonometrie Katedra ekonomické statistiky Katedra informačních technologií Katedra informačního a znalostního inženýrství Katedra matematiky Katedra systémové analýzy Katedra statistiky a pravděpodobnosti

26 26

27 27 doc. RNDr. Luboš Marek, CSc. prof. Ing. Josef Arlt, CSc. prof. Ing. Josef Basl, CSc. prof. Ing. Petr Doucek, CSc. Ing. Renáta Kunstová, Ph.D. Vedoucí katedry doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc. Vedoucí katedry prof. Ing. Josef Jablonský, CSc. Vedoucí katedry doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D. Vedoucí katedry prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Vedoucí katedry doc. Ing. Vilém Sklenák, CSc. Vedoucí katedry prof. RNDr. Jindřich Klůfa, CSc. Vedoucí katedry prof. Ing. Petr Doucek, CSc. Vedoucí katedry prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c.

28 28 Orgány fakulty Vedení fakulty V lednu roku 2010 proběhla na Fakultě informatiky a statistiky volba děkana. Akademický senát fakulty zvolil na fukční období děkanem doc. RNDr. Luboše Marka, CSc., z katedry statistiky a pravděpodobnosti. Děkan doc. RNDr. Luboš Marek, CSc. je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty UK v oboru Matematická statistika. Studium ukončil státní zkouškou v roce Poté v roce 1986 složil státní rigorózní zkoušku (RNDr.) tamtéž. V roce 1987 absolvoval postgraduální studium v oboru Ekonomická statistika (ČSÚ a VŠE), v roce 1992 ukončil aspirantské studium v oboru Statistika na KSTP VŠE (CSc.) a v roce 2002 obhájil habilitační práci na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze a získal titul docenta v oboru Statistika. V letech byl vedoucím katedry statistiky a pravděpodobnosti. Do svého týmu si vybral čtyři proděkany. Proděkanem pro pedagogickou činnost je prof. Ing. Josef Arlt, CSc. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze v roce 1984, obor Ekonomická statistika. Ve stejném roce nastoupil na katedru statistiky. Od roku 1990 pracuje na katedře statistiky a pravděpodobnosti. V roce 2007 byl jmenován profesorem v oboru Statistika. Absolvoval dlouhodobé studijní pobyty v USA na Brown University, Texas A&M University a University of California, San Diego. Je autorem čtyř knižních monografií, sedmi skript a více než padesáti odborných a vědeckých článků především v impaktovaných a recenzovaných časopisech z oblasti analýzy ekonomických časových řad. Je řešitelem a spoluřešitelem grantových projektů. Je členem České statistické společnosti a České ekonometrické společnosti. Je voleným členem International Statistical Institute. Současnost

29 29

30 30 Proděkanem pro vědu a výzkum je prof. Ing. Petr Doucek, CSc. Vysokoškolská studia ukončil v roce 1984 na Fakultě řízení Vysoké školy ekonomické v Praze v oboru Ekonomicko-matematické výpočty. Ve stejném roce nastoupil na Fakultu řízení na katedru automatizovaných systémů řízení. Od roku 1990 pracuje na katedře systémové analýzy. V roce 2007 byl jmenován profesorem v oboru Informatika. Je autorem osmi monografií, čtrnácti učebnic a skript, více než jednoho sta odborných a vědeckých článků v časopisech a ve sbornících z mezinárodních konferencí. Podílel se na více než třiceti projektech v tuzemských i mezinárodních společnostech. Je členem programových výborů několika mezinárodních vědeckých konferencí v Evropě i v USA. Je předsedou technické komise Českého normalizačního institutu TNK 20 Informační technologie. Proděkanem pro zahraniční styky a rozvoj je prof. Ing. Josef Basl, CSc. Absolvoval VŠSE v Plzni (1983). Působil na Západočeské univerzitě v Plzni, kde v roce 1992 obhájil kandidátskou disertační práci a v roce 1995 habilitoval. Od roku 2000 pracuje na Fakultě informatiky a statistiky VŠE, kde v roce 2004 získal titul profesora oboru Informatika. Absolvoval několik zahraničních stáží v Německu, Velké Británii a v USA. Zaměřuje se na podnikové informační systémy a optimalizaci podnikových procesů. Od roku 1998 je viceprezidentem České společnosti pro systémovou integraci. Proděkankou pro distanční a kombinované studium je Ing. Renáta Kunstová, Ph.D. Studium na Fakultě řízení VŠE ukončila v roce 1985, v roce 2007 obhájila doktorskou disertační práci. Jako vysokoškolský pedagog působí na VŠE od roku Nejprve pracovala na katedře automatizovaných systémů řízení, od roku 1993 působí na katedře informačních technologií. Ve své pedagogické i vědecko-výzkumné činnosti se zaměřuje na analýzu a návrh informačních systémů a na oblast správy podnikového obsahu. Je autorkou či spoluautorkou pěti publikací, sedmnácti skript a řady odborných článků a příspěvků na konferencích. Současnost

31 Správu fakulty zajišťují tajemnice Ing. Marie Gvoždiaková, která nastoupila na konci roku 2010 po dlouholeté tajemnici paní Jitce Janochnové, a sekretářka děkana Petra Šarochová. Studijní záležitostí vyřizují paní Iva Hudcová, Jana Hudčeková a Ing. Jana Sedláčková, administraci doktorského studia zpracovává paní Jitka Krajíčková. Akademický senát Akademický senát Fakulty informatiky a statistiky je samosprávným zastupitelským akademickým orgánem zřízeným v souladu s 26 a 27 zákona o vysokých školách. Skládá se ze zástupců akademické obce fakulty. Systém voleb do Akademického senátu FIS je dvoukomorový, učitelé volí své zástupce do učitelské kurie a studenti do studentské kurie, volbou přímou a tajnou. Akademický senát FIS má sedmnáct členů, z toho je šest studentů. Učitelé: doc. Ing. Zora Říhová, CSc. předsedkyně doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc. místopředsedkyně Mgr. Barbora Batíková, Ph.D. prof. Ing. Petr Berka, CSc. Ing. Jan Fábry, Ph.D. Ing. Lenka Flusserová Ing. Dušan Chlapek, Ph.D. doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc. Ing. Petr Mazouch, Ph.D. RNDr. Radomír Palovský, CSc. Ing. Luboš Pavlíček 31 Studentští zástupci: Ing. Kristýna Vltavská místopředsedkyně Bc. Lucie Bartošková Petr Cyhelský Bc. Jana Langhamrová Ing. Ludmila Petkovová Ing. Veronika Skočdopolová Fotografie První řada zleva: Ing. Marie Gvoždiaková, Ing. Jana Sedláčková, Petra Šarochová, druhá řada: Jana Hudčeková, Iva Hudcová, Jitka Krajíčková

32 32 Vědecká rada je koncepčním a iniciativním orgánem fakulty v otázkách vědecké, výzkumné a pedagogické činnosti. Jejím předsedou je děkan fakulty doc. RNDr. Luboš Marek, CSc., dalšími členy jsou: prof. Ing. Josef Arlt, CSc. proděkan pro pedagogickou činnost prof. Ing. Josef Basl, CSc. proděkan pro zahraniční styky a rozvoj prof. Ing. Petr Berka, CSc. katedra informačního a znalostního inženýrství prof. Ing. Petr Doucek, CSc. proděkan pro vědu a výzkum, vedoucí katedry systémové analýzy prof. RNDr. Ing. Petr Fiala, CSc., MBA katedra ekonometrie doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D. prorektor VŠE pro strategii, vedoucí katedry ekonomické statistiky prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc. prorektorka VŠE pro vědeckou činnost prof. Ing. Josef Jablonský, CSc. vedoucí katedry ekonometrie prof. Ing. Jaroslav Jandoš, CSc. katedra informačních technologií prof. RNDr. Jindřich Klůfa, CSc. vedoucí katedry matematiky Ing. Renáta Kunstová, Ph.D. proděkanka pro distanční a kombinované studium doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc. vedoucí katedry demografie doc. RNDr. Jan Rauch, CSc. katedra informačního a znalostního inženýrství prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c. rektor VŠE, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti doc. Ing. Zora Říhová, CSc. předsedkyně Akademického senátu FIS Současnost

33 33 prof. Ing. Jan Seger, CSc. katedra ekonomické statistiky Ing. Jan Fischer, CSc. Evropská banka pro obnovu a rozvoj Ing. Lumír Srch generální ředitel ITS doc. Ing. Vilém Sklenák, CSc. vedoucí katedry informačního a znalostního inženýrství doc. Ing. Vojtěch Svátek, Dr. katedra informačního a znalostního inženýrství prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. vedoucí katedry informačních technologií prof. RNDr. Tomáš Cipra, DrSc. vedoucí katedry pravděpodobnosti a matematické statistiky, MFF UK prof. Ing. Jan Čapek, CSc. proděkan pro vědu a tvůrčí činnost, Univerzita Pardubice doc. Ing. Jana Hančlová, CSc. katedra matematických metod v ekonomice, Ekonomická fakulta, VŠB TU, Ostrava prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr. h. c. děkan Provozně ekonomické fakulty, ČZU prof. Dr. Ing. Jan Kodera, CSc. katedra měnové teorie a politiky, FFÚ VŠE PhDr. Jan Machytka ředitel Vyšší odborné školy informačních služeb prof. Ing. Bohumil Minařík, CSc. Mendelova univerzita v Brně prof. Ing. František Střeleček, CSc. katera účetnictví a financí, Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita Ing. Karel Svoboda vrchní ředitel Zpracování operací a služeb, člen výkonného vedení ČSOB prof. RNDr. Jan Ámos Víšek, CSc. Institut ekonomických studií, FSV UK prof. RNDr. Peter Vojtáš, DrSc. katedra softwarového inženýrství, MFF UK Ing. Marie Gvoždiaková tajemnice vědecké rady prof. Ing. Michal Fendek, CSc. děkan Fakulty hospodářské informatiky, Ekonomická univerzita, Bratislava prof. RNDr. Václav Snášel, CSc. děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky, VŠB TU, Ostrava

34 34 Odborná činnost fakulty Pedagogická práce V současné době Fakulta informatiky a statistiky zajišťuje kompletní spektrum vysokoškolského vzdělávání, které zahrnuje: 6 studijních oborů v bakalářském studiu s tříletou standardní dobou studia, 3 studijní obory magisterského studia s pětiletou standardní dobou studia, 6 studijních oborů v magisterském studiu navazujícím s dvouletou standardní dobou studia, 3 studijní obory v doktorském studiu, fakulta rovněž garantuje bakalářský studijní obor Podnikové informační systémy, který realizuje Vyšší odborná škola informačních služeb. absolvovaných předmětů mimo VŠE. Transfery kreditů za předměty absolvované na zahraničních univerzitách v rámci programu ERASMUS jsou garantovány FIS před vysláním studentů na tyto univerzity. Po ukončení studia mají absolventi velké a pestré možnosti. Jak vyplývá z ankety mezi absolventy i z veřejně publikovaných šetření a průzkumů, je o absolventy FIS v praxi velký a trvalý zájem. Celkový přehled studijních oborů obsahuje tabulka na následující straně. Studenti při studiu na fakultě využívají tzv. kreditní systém. Kreditní způsob studia byl na VŠE jako na první vysoké škole v ČR zaveden v roce 1991 a je i nadále rozvíjen. Dnes již má tento systém i vynikající informačně-počítačovou podporu, takže např. volbu předmětů, kurzy a celý rozvrh si každý student na příští semestr zajišťuje sám, výhradně z počítače (ve škole, na koleji nebo i odjinud prostřednictvím internetu). Při té příležitosti elektronicky odpovídá i na anketní dotazy k předmětům předchozího semestru. Transfery kreditů z jiných vysokých škol jak v České republice, tak v zahraničí jsou standardně uplatňovány v souladu s odborným posouzením obsahu Současnost

35 Kód studijního programu (STUDPROG) Kód studijního oboru (KKOV) Název studijního oboru Standardní doba studia v akademických rocích * Forma studia ** B NM D FS Studijní program Aplikovaná informatika B R001 Informatika 3 P B R027 Podnikové informační systémy 3 P M T001 Informatika ** 5 P N T005 Znalostní technologie (2) P N T015 Informační management (2) P N T018 Informační systémy a technologie (2) P N T028 Kognitivní informatika (2) P P T001 Informatika 3 P, K, A Studijní program Kvantitativní metody v ekonomice B R013 Statistika a ekonometrie 3 P B R006 Matematické metody v ekonomice 3 P B R016 Statistické metody v ekonomii 3 P B R020 Sociálně-ekonomická demografie 3 P M T006 Matematické metody v ekonomice ** 5 P M T010 Statistické a pojistné inženýrství ** 5 P N T002 Ekonometrie a operační výzkum (2) P N T011 Statisticko-pojistné inženýrství (2) P P V002 Ekonometrie a operační výzkum 3 P, K, A P V012 Statistika 3 P, K, A 35 Vysvětlivky: Studijní obory označené písmenem A jsou uskutečňovány i v anglickém jazyce. Studijní obory označené písmenem P jsou uskutečňovány v prezenční formě studia, studijní obory označené písmenem K jsou uskutečňovány v kombinované formě studia. * Čísla v závorkách označují standardní dobu studia v magisterském studijním programu navazujícím na bakalářský studijní program. ** Studijní obor není otevřen pro nové studenty, na tento obor se již studenti nepřijímají.

36 36 Součástí magisterského programu je i studium vedlejší specializace. Je to způsob, jak obohatit pohled odborníka v úzké specializaci a zvýšit možnosti uplatnění na pracovním trhu. Studium vedlejší specializace je zakončeno státní zkouškou, takže tím student získává kvalifikaci v dalším oboru. Vedlejší specializaci si student může zvolit z nabídky všech fakult VŠE. FIS nabízí tyto vedlejší specializace: Analýzy sociálně ekonomických dat, Demografie a sociální analýza, Informatika v podnikání, Inteligentní systémy, Kvantitativní metody v managementu, Orientace v informační společnosti, Pojistné inženýrství, Prezentace informací a komunikace. Každoročně je při příležitosti promocí v rámci celé VŠE realizována mezi absolventy anketa, jejímž cílem je především zjistit, jaký je podíl absolventů, kteří již vědí, kde budou zaměstnáni, a rovněž získat určité údaje o zaměstnavatelích. V roce 2010 z ankety vyplynulo, že svého budoucího zaměstnavatele znalo již v okamžiku promoce 68,6 % absolventů (na VŠE 73,1 %). Většina zbývajících dosud zaměstnání nehledala, převážně buď z důvodu mateřství, cesty do zahraničí, nebo probíhajícího studia na jiné vysoké škole. Ve studiu pokračuje 5 % absolventů (na VŠE 3,7 %), 17,2 % zatím nenalezlo zaměstnání (na VŠE 16,2 %). Celkově z průzkumu vyplývá velký zájem o absolventy FIS, zejména informatických oborů, jejich zapojení do praxe již při studiu a jejich setrvání na studovaném oboru v praxi. V těchto bodech jsou informatické obory na čelných místech na VŠE. Z jiných výzkumů vyplývá, že absolventi FIS mají ve srovnání s absolventy jiných vysokých škol i absolventy VŠE velmi vysoké nástupní platy a rovněž jejich další mzdový vývoj je velice příznivý. Kromě stávajících studijních programů a oborů jsou na fakultě připravovány další nové obory, které reflektují změny poptávky studentů a zaměstnavatelů. V roce 2010 byl například akreditován bakalářský obor Multimédia v ekonomické praxi a navazující magisterský obor Ekonomická demografie, na začátku roku 2011 potom navazující magisterské obory Finanční inženýrství (společný obor s Fakultou financí a účetnictví) a Podniková informatika, jehož výuka bude probíhat distanční formou. Na fakultě zároveň trvale probíhá intenzívní proces inovace existujících studijních programů, oborů, specializací a předmětů, a to jak z hlediska aktualizace obsahové náplně výuky, tak i co do kreditní dotace a struktury. Fakulta také působí ve vzdělávání dospělých. Jednak zabezpečuje informatické kurzy pro Univerzitu třetího věku, jednak pořádá kurzy pro odbornou veřejnost v rámci celoživotního vzdělávání. Fakulta poskytuje možnost vzdělání i handicapovaným studentům. Využívá možností školy, kdy např. v hlavní budově VŠE byla z prostředků Pražské nadace pro podporu vysokého ekonomického školství vybudována bezbariérová trasa a přístupy do učeben, včetně velmi nákladných výtahů. Podmínky přijímacích zkoušek zdravotně postižených jsou organizačně Současnost

37 upraveny právě tak, jako vlastní výuka a ubytování na kolejích. Podle názoru zdravotně postižených a handicapovaných studentů je péče ze strany VŠE zcela ojedinělá v porovnání s ostatními školami v ČR Vědecko-výzkumná práce Stejně tak jako činnost pedagogická, patří nedílně k práci Fakulty informatiky a statistiky i vědecké aktivity. Fakulta je profilována jako pracoviště, jehož katedry jsou ve vědecké oblasti zaměřeny na práci s informacemi. Na jedné straně se jedná o informační technologie, informační management a znalostní systémy a na druhé straně vystupují oblasti matematicky orientované, zaměřené na modelování, metody zpracování a využívání informací, jako je statistika, demografie, ekonometrie a operační výzkum. Ve všech těchto oborech je FIS pracovištěm, které řeší grantové úkoly jak vědeckého zaměření, tak i projekty s bezprostřední praktickou aplikací pro organizace státní a veřejné správy, pro podnikatelský sektor nebo pro obecně prospěšné organizace. Podíváme-li se do minulosti vědecké práce Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze, je tato práce neodmyslitelně spjata se jménem prof. Ing. Jana Ehlemana, CSc., který v devadesátých letech minulého století stál v čele výzkumných aktivit fakulty i z pozice prorektora pro vědecko-výzkumnou činnost VŠE. V počátku devadesátých letech byly zpracovávány dva vědecké úkoly VŠE na FIS. Jednalo se o úkoly Informační a modelová podpora transformace národního hospodářství ( ) a Česká ekonomika v 90. letech Poslání informačního managementu v řízení transformačního procesu mikrostrukturálních změn ( ). V návaznosti na tyto řešené Vývoj počtů studentů Fakulty informatiky a statistiky Bakalářské studium Magisterské a navazující magisterské studium Doktorské studium Studentů celkem

38 38 úkoly obdržela FIS vědecký záměr Systémová integrace a informační management ( ). Jádro tohoto záměru bylo řešeno na katedrách informatiky. V dalším vývoji vědecko-výzkumné práce hraje významnou úlohu vědecký záměr Metody získávání znalostí z dat a jejich využití v ekonomickém rozhodování, který fakulta získala na roky Zde leží těžiště záměru na vědecko-výzkumných kapacitách kateder s větším zaměřením na exaktní vědy, tj. na katedře statistiky a pravděpodobnosti a na katedře informačního a znalostního inženýrství. Kromě vědeckých záměrů nebo vědeckých úkolů patří mezi tradiční oblasti vědecké práce zpracování vědeckých grantů, získaných v soutěži Grantové agentury České republiky. Vědecké granty ovšem fakulta získávala i z jiných zdrojů. Ať už se jednalo o vědecké granty MŠMT, nebo přímo ze zdrojů Evropské unie. V uplynulých deseti letech zpracovávali zaměstnanci fakulty granty, uvedené v grafu. V roce 2009 byly přijaty hlavní osy vědecko-výzkumné práce FIS na další období. Tyto osy jsou v současné době zapracovány do dlouhodobé strategie rozvoje fakulty Grantů celkem nejvýznamnější poskytovatelé: Grantová agentura ČR Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR Současnost

39 Jedná se o následující hlavní směry rozvoje vědecko-výzkumné práce: inovace a konkurenceschopnost české ekonomiky, lidské zdroje, měření podnikové výkonnosti, modelování ekonomických procesů. Kromě řešení grantových úkolů je nedílnou součástí vědecké práce i prezentace dosažených výsledků v podobě knižních monografií, článků v odborných a vědeckých časopisech a na vědeckých konferencích. Práce v oblasti mezinárodních konferencí patří mezi silné stránky fakulty. FIS je spolupořadatelem nebo pořadatelem celkem 12 mezinárodních konferencí. Mezi ně patří například největší informatická konference v České republice Systémová integrace (pořádá katedra informačních technologií) nebo dvě konference (Matematické metody v ekonomii pořádá katedra ekonometrie, Interdisciplinary Information Management Talks pořádá katedra systémové analýzy), které jsou indexovány v mezinárodní databázi Conference Proceedings Citation Index. V oblasti statistických metod jsou hlavními představiteli konferenčních aktivit např. konference Applications of Mathematics and Statistics in Economy, Mezinárodní statisticko-ekonomické dny, Reprodukce lidského kapitálu Vzájemné vazby a souvislosti, International Symposium on Forecasting a další. drží nejvýše standartu fakulty katedra statistiky a pravděpodobnosti, která za uplynulých deset let publikovala celkem 38 článků, následovaná katedrou ekonometrie s 31 příspěvky. Celkem publikovali pracovníci fakulty 104 článků v časopisech s impakt faktorem. Nedílnou součástí vědecko-výzkumné práce FIS je práce s mladými vědeckými pracovníky ve formě doktorského studia. To probíhá na fakultě v rámci tří oborů: Ekonometrie a operační výzkum, Informatika a Statistika. Mezi akce s dlouhou tradicí patří pravidelné vědecké semináře doktorandů FIS, na kterých studenti doktorského studia představují svoje výstupy z vědecké činnosti. Seminář je rozčleněn do sekcí podle oborů doktorského studia na FIS. V každé kategorii jsou odměňovány nejlepší přednesené příspěvky na prvních třech místech. Ve všech oborech doktorského studia vychovávají přední odborníci novou nastupující generaci vědců, kterou zapojují do svých výzkumných projektů. Výsledkem jejich spolupráce je nejen kvalitní vědecká publikační činnost, ale také zajištění dlouhodobé kontinuity vědecké práce na fakultě. 39 Další platformou pro prezentaci výsledků vědecké práce jsou publikace v časopisech. Na vrcholu pomyslné pyramidy kvalitních publikací stojí články, uveřejněné v tzv. časopisech s impakt faktorem. V této prestižní oblasti

40 40 O katedrách

41 41 Katedra demografie Katedra ekonometrie Katedra ekonomické statistiky Katedra informačních technologií Katedra informačního a znalostního inženýrství Katedra matematiky Katedra statistiky a pravděpodobnosti Katedra systémové analýzy

42 Pedagogická i vědecko-výzkumná činnost se odehrává především na osmi odborných katedrách. Katedry jsou zaměřené na informační systémy, statistické, ekonomerické a další matematické metody aplikované ve všech oblastech hospodářského života.

43

44 44 Katedra demografie Katedra demografie byla založena z iniciativy prof. Roubíčka v r Jejím prvním vedoucím byl od jejího vzniku do roku 1995 právě prof. Ing. Vladimír Roubíček, CSc. ( ), poté doc. RNDr. Felix Koschin, CSc. ( ), který se stal v roce 2006 prorektorem pro pedagogiku Vysoké školy ekonomické, a vedením katedry byla pověřena doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc., která zůstala vedoucí katedry i po úmrtí F. Koschina. V pedagogické oblasti si katedra demografie klade za cíl zejména seznamovat posluchače se současným demografickým vývojem, s jeho logikou i důsledky, a samozřejmě i s teorií, která je nezbytným předpokladem pro pochopení současného demografického vývoje. Od školního roku 2007/2008 v rámci studijního programu Kvantitativní metody v ekonomice otevřela katedra demografie nový bakalářský studijní obor Sociálně-ekonomická demografie. Od školního roku 2011/2012 bude nově otevřen navazující magisterský obor Ekonomická demografie. Zájemcům z ostatních fakult nabízí katedra vedlejší specializaci Demografie a sociální analýza. Katedra demografie Vysoké školy ekonomické se zapojuje také do vědeckovýzkumné práce. Jmenovitě jen několik posledních grantů, které zde byly úspěšně dokončeny. V roce 1999 ukončila práci na grantu Grantové agentury ČR Úmrtnost v českých zemích v 90. letech, v roce 2001 na dalším grantu Grantové agentury ČR Plodnost v českých zemích v 90. letech a na grantu výzkumného grantového programu GRACES Stárnutí obyvatelstva a penzijní systémy v zemích Evropské unie. V roce 2004 úspěšně ukončila práci na grantu Grantové agentury ČR Co s ekonomickými důsledky stárnutí naší populace? V současné době se její členové společně podílejí na dlouhodobém projektu Reprodukce lidského kapitálu financovaném MŠMT v rámci Národního programu výzkumu II. V rámci tohoto grantu je každoročně pořádána na Vysoké škole ekonomické mezinárodní konference s názvem Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti, které se zúčastňují zájemci o danou problematiku z různých oborů i pracovišť ČR i ze zahraničí. V posledních letech byla na katedře demografie zpracována řada demografických prognóz, jako příklad uvádíme prognózy vývoje předpokládaného počtu žáků základních škol pro Prahu 7, Prahu 4, Prahu Šeberov, Prahu 6, zpracována byla také prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové. Všichni členové katedry demografie byli či jsou aktivními členy České demografické společnosti (dříve Československé demografické společnosti). Vladimír Roubíček působil řadu let jako místopředseda ČSDS/ČDS, také Felix Koschin byl místopředsedou, Zdeněk Pavlík byl předsedou a čestným předsedou ČSDS/ČDS, Jitka Langhamrová byla řadu let hospodářkou ČSDS/ ČDS a v současné době je místopředsedkyní. Členové katedry demografie se také aktivně podíleli či podílejí na práci v redakční radě časopisu Demografie. Řada z nich byla či je členy redakční O katedrách

45 rady. Jmenovitě to byli prof. Vladimír Roubíček, doc. Felix Koschin, dnes jimi jsou prof. Zdeněk Pavlík a doc. Jitka Langhamrová. 45 Katedra kooperuje i s řadou odborníků z praxe, kteří se podílejí na výuce, konzultacích nebo vedení bakalářských a diplomových prací. Uveďme alespoň prof. Ing. Josefa Koubka, CSc., doc. Ladislava Průšu, CSc., Ing. Bohdanu Holou, Ing. Jakuba Hrkala, Ing. Petru Kuncovou, Ing. Mgr. Martinu Miskolczi. Trvale s katedrou spolupracuje Ing. Libor Svoboda, kvestor Vysoké školy ekonomické, který se již dlouhou dobu podílí na pedagogické práci a vede semináře a cvičení ze základních demografických kurzů. Katedra demografie také úzce spolupracuje s médii, poskytuje řadu komentářů k demografickému vývoji a jeho dopadům např. pro Českou televizi, televizi Nova, Český rozhlas, Lidové noviny či regionální tisk. Fotografie katedry Zleva: RNDr. Markéta Pechholdová, Ph.D., RNDr. Tomáš Fiala, CSc., doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., RNDr. Eva Kačerová, prof. Ing. Zdeněk Pavlík, DrSc., doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc., Ing. Mgr. Martina Miskolczi, Dana Zachariášová (sekretariát)

46 46 Katedra ekonometrie Zakladatelem a prvním vedoucím katedry, která vznikla v roce 1960 pod názvem katedra vědeckého programování, byl prof. Ing. Benedikt Korda, DrSc. ( ). Nosnými předměty katedry byly zpočátku lineární programování a strukturní analýza. Později, s rozvojem ekonometrických metod, byly pěstovány i další disciplíny operačního výzkumu, jako např. modely optimalizace zásob, teorie hromadné obsluhy a obnovy, síťová analýza, dynamické a nelineární programování, teorie her a simulační modely. Současný název má katedra od roku Po emigraci prof. Benedikta Kordy v roce 1968 převzal vedení katedry ekonometrie prof. Ing. Jaromír Walter, CSc. ( ), který kladl důraz zejména na výzkumnou a publikační činnost členů katedry a na získání zahraničních zkušeností mladých pracovníků. V 80. a 90. letech minulého století působili ve vedení katedry prof. RNDr. Miroslav Maňas, CSc. (*1934) a prof. RNDr. Josef Lauber, CSc. ( ). Od roku 1999 do současnosti je vedoucím katedry ekonometrie prof. Ing. Josef Jablonský, CSc. (*1955). Katedra má v současné době 16 členů. V oblasti pedagogiky garantuje katedra ekonometrie bakalářský studijní obor Matematické metody v ekonomii (MME), spolugarantuje bakalářský obor Statistika a ekonometrie (SE) a dále garantuje navazující magisterský obor Ekonometrie a operační výzkum (EOV). Uvedené obory mají již dlouhou tradici a bezprostředně navazují na studijní obor Ekonomicko-matematické výpočty, zřízený již v roce 1960 a později přejmenovaný právě na Matematické metody v ekonomii. Do obou bakalářských studijních oborů MME a SE se přijímá do prvního ročníku 60 studentů, magisterský obor EOV každoročně úspěšně dokončuje kolem 40 absolventů. Katedra ekonometrie garantuje také doktorský studijní obor Ekonometrie a operační výzkum, ve kterém každoročně studuje v prezenční formě kolem deseti studentů. Katedra dále nabízí studentům jiných magisterských oborů možnost studovat vedlejší specializaci Kvantitativní metody v managementu. Kromě výuky na vlastních oborech zabezpečuje katedra ekonometrie i výuku předmětů pro jiné fakulty VŠE nejdůležitější z hlediska objemu výuky jsou předměty Operační výzkum, který je povinný pro studenty Fakulty podnikohospodářské, Kvantitativní management pro obor Informatika na Fakultě informatiky a statistiky a Základy ekonometrie pro vybrané obory Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví. Pracovníci katedry ekonometrie jsou dlouhodobě úspěšní při získávání a řešení výzkumných projektů Grantové agentury ČR i projektů financovaných z dalších zdrojů. V současnosti jde například o projekty: Ekonometrická analýza očekávaných vlivů EU a EMU na vnější ekonomické vztahy ČR (řešitel prof. Hušek), Modely hodnocení efektivnosti a výkonnosti rozhodovacích jednotek a jejich aplikace (prof. Jablonský), Optimalizační modely ve výrobě a dopravě (prof. Pelikán), Revenue management modely a analýzy (prof. Fiala) a Finanacing and Resource Allocation in Mental Health Care in Central and Eastern Europe (doc. Dlouhý). Většina členů katedry ekonometrie je členy České společnosti pro operační výzkum (ČSOV) či České ekonometrické společnosti. Někteří z nich dlouhodobě O katedrách

47 působí ve vedení obou společností. Ve spolupráci s uvedenými odbornými společnostmi se katedra každoročně podílí na pořádání pravidelné mezinárodní konference Mathematical Methods in Economics, která bude mít v roce 2011 již 29. ročník a pravidelně se jí účastní více než stovka domácích i zahraničních odborníků. V roce 2007 organizovala katedra ve spolupráci s ČSOV a VŠE 22. ročník Evropské konference operačního výzkumu, která měla přes dva tisíce účastníků. Byla to největší událost v historii operačního výzkumu v České republice a jedna z největších konferencí operačního výzkumu v Evropě vůbec. 47 Absolventi studijních oborů pod gescí katedry ekonometrie se vždy velmi dobře uplatňují v praktickém životě, neboť kromě ekonomických znalostí ovládají exaktní matematicko-analytické nástroje a přístupy při řešení konkrétních ekonomických úloh a dovedou aktivně využívat nejnovější softwarové produkty pro jejich analýzu. Z významných absolventů lze jmenovat například bývalého ministra Vladimíra Dlouhého, viceprezidentku Eurostatu Marii Bohatou nebo guvernéra ČNB Miroslava Singera. Fotografie katedry První řada zleva: Ing. Ondřej Čížek, Mgr. Jana Kalčevová, Ph.D., Ing. Martina Kuncová, Ph.D., Ing. Lenka Flusserová, prof. RNDr. Jan Pelikán, CSc., Ing. Tomáš Formánek, Ph.D., druhá řada: Ing. Václav Školuda (DS), Ing. Miroslav Rada (DS), Ing. Martina Zouharová (DS), Ing. Jan Fábry, Ph.D., Ing. Veronika Skočdopolová (DS), doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc., Ing. Václav Kořenář, CSc., třetí řada: Ing. Jan Zouhar, Ph.D., RNDr. Ing. Michal Černý, Ph.D., Ing. Marika Křepelová (DS), Mgr. Irena Šindelářová, Ph.D., prof. RNDr. Václava Pánková, CSc., prof. Ing. Josef Jablonský, CSc., prof. RNDr. Ing. Petr Fiala, CSc., MBA, čtvrtá řada: Ing. Adam Borovička (DS), Ing. Tereza Suchánková (DS), Ing. Dalibor Nečas (DS), Marcela Vojáčková (sekretariát), prof. Ing. Roman Hušek, CSc., pátá řada: Ing. Petr Mynařík (DS), Ing. Karel Charvát (DS), Ing. Peter Princ (DS), Ing. Roman Černohous (DS)