I. Předškolní vzdělávání a výchova

Transkript

1 NÁVRH ZNĚNÍ PRIORIT V JEDNOTLIVÝCH TEMATICKÝCH OBLASTECH NA ZÁKLADĚ ZPRACOVÁNÍ SWOT ANALÝZY A IDENTIFIKACE KRITICKÝCH FAKTORŮ ÚSPĚCHU I. Předškolní vzdělávání a výchova Pořadí priorit potřeb mateřských škol v oblastech podpory z OP: 1. Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení 2. Podpora polytechnického vzdělávání 3. Podpora inkluzivního / společenského vzdělání 4. Podpora rozvoje čtenářské pregramotnosti 5. Podpora rozvoje matematické pregramotnosti 6. Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí Stránka 1 z 29

2 1. MŠ Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení PRŮŘEZOVÁ A VOLITELNÁ OPATŘENÍ MAP, SWOT ANALÝZA Kapacity škol nejsou zcela využity, je zde tedy prostor k jejich dalšímu využití Zastaralé a někdy již nevyhovující vybavení odborných učeben V posledních 5 letech všechny školy investovaly do vnitřního vybavení Připojení k internetu ve většině škol Problematické řešení bezbariérovosti Stavební úpravy a vybavení venkovního prostoru pro rozvoj příjemného a inspirujícího prostředí Spolupráce mezi školami na dovybavování učeben, případně jejich sdílení Zlepšení čerpání prostředků z dotačních programů Položky dle priorit: Nedostatek finančních prostředků ve státním rozpočtu na zlepšení infrastruktury škol (v oblastech, které nejsou podporovány z ESF) Nezájem ze strany široké veřejnosti o rozvíjení projektů, programů a akcí s komunitním dosahem A) Stavební úpravy a vybavení na podporu podnětného venkovního prostředí školy např. hřiště, zahrady apod. B) Ostatní rekonstrukce, udržovací práce a modernizace pláště budovy; zateplení budov; (projekty energeticky udržitelné školy apod.) C) Stavební úpravy a rekonstrukce tříd D) Vybavení na podporu podnětného vnitřního prostředí školy např. čtenářské koutky, prostor na rozvoj jednotlivých pregramotností, polytechnických dovedností apod. E) Software pro ICT techniku, Nové didaktické pomůcky F) Didaktické a kompenzační pomůcky pro děti se SVP G) Vybavení třídy, Vybavení prostorů školy pro rozvoj polytechnických dovedností, Interaktivní tabule, Nové didaktické pomůcky Stránka 2 z 29

3 2. MŠ - Podpora polytechnického vzdělávání DOPORUČENÉ OPATŘENÍ MAP, SWOT ANALÝZA Technické, přírodovědné a environmentální vzdělávání v souladu s RVP PV U některých škol v minulém plánovacím období vyžití dotací na investice do této oblasti. Narůstající počet nabízených kroužků U většiny škol chybí styk se specialistou na rozvoj polytechnického vzdělávání, schopným poradit, doporučovat dětem nebo učitelům Slabá spolupráce s jinými MŠ a ZŠ v oblasti polytechniky Slabá podpora individuální práce s dětmi s mimořádným zájmem o polytechniku Využívání poznatků v praxi a jejich sdílení s dalšími pedagogy i mimo vlastní školu Nedostatek financí na podporu polytechnického vzdělávání Vzájemná spolupráce mezi školami v oblasti polytechniky Nedostatek příležitostí k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti polytechniky Využití samostatné práce a vlastní iniciativy dětí, včetně podpory kreativity Absence pozice samostatného pracovníka nebo pracovníků pro rozvoj polytechnického vzdělávání Využití informačních a komunikačních technologií v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání Využívání jiných už existujících zařízení, ať už formou meziškolní spolupráce (především SVČ), nebo i jiných aktérů v území (obousměrné návštěvy a exkurze) Nevhodné či žádné vybavení pomůckami pro rozvoj polytechnického vzdělávání (vybavení tříd, heren, hřišť, keramických dílen apod.) Nedostatek času - nízká časová dotace na výuku A) Škola využívá informační a komunikační technologie v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání B) Škola podporuje samostatnou práci dětí v oblasti polytechnického vzdělávání C) Škola podporuje individuální práci s dětmi s mimořádným zájmem o polytechniku D) Učitelé MŠ využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání mezi sebou i s učiteli z jiných škol E) Škola aktivně spolupracuje s jinými MŠ a ZŠ v oblasti polytechniky F) Technické, přírodovědné a environmentální vzdělávání je na naší škole realizováno v souladu s RVP PV G) Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti polytechnického vzdělávání a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Stránka 3 z 29

4 3. MŠ - Podpora inkluzivního/společenského vzdělání POVINNÉ OPATŘENÍ MAP, SWOT ANALÝZA Děti jsou vedeny k uvědomování si svých práv a povinností Školy kladou důraz nejen na osobní rozvoj dítěte, ale i začleňování do společnosti (odbourávání bariér, sounáležitosti s ostatními) Školy si uvědomují potřeby dětí, rodičů i pedagogů, dovedou vzájemně komunikovat a budují příjemnou atmosféru ve škole Některé školy nejsou bezbariérové (jedná se o bezbariérovost jak vnější, tj. Zpřístupnění školy, tak i vnitřní, tj. Přizpůsobení a vybavení tříd a dalších prostorů školy) Většina škol neposkytuje výuku českého jazyka pro cizince Velké počty dětí ve třídách, nemožnost individuálního přístupu Bezproblémový přechod všech dětí bez rozdílu na základní školy Nedostatek odborného personálu a financí pro výuku dětí se SVP Hustá síť MŠ Nedokonalá diagnostická podpora PPP (pedagogicko-psychologické poradny) a dlouhé čekací lhůty nerespektující harmonogram přijímání dětí do MŠ Spolupráce pedagogů z různých škol, různých úrovní (společné diskuze, sdílení dobré praxe, akce pro jiné školy nebo s jinými školami apod.) Možnosti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, vzájemné učení, jejich podpora Vnitřní flexibilita vzdělávání ve školách (přizpůsobení v souladu s potřebami dětí, pro využití maximálních možností vzdělávaného dítěte) Nedostatečné finanční zajištění personálních nákladů na práci s heterogenními skupinami dětí (např. asistentů pedagoga, pedagogické i nepedagogické pracovníky) Nedostatečná kampaň/osvěta v oblasti inkluze/společného vzdělávání pro většinovou veřejnost, pro rodiče, pro rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami apod. Technická nemožnost bezbariérových úprav školy Motivace dětí ke vzdělání, formy seberealizace a sebehodnocení Využití podpory z ESF (šablony) Nedostatečná podpora státu Nevyhovující zacílení podpory (z ESF jen při zvýšení kapacity MŠ) Nedostatek pedagogických i nepedagogických profesí na trhu práce A) Pedagogové využívají v komunikaci s dítětem popisnou slovní zpětnou vazbu, vytvářejí prostor k sebehodnocení dítěte a k rozvoji jeho motivace ke vzdělávání B) Vedení školy vytváří podmínky pro realizaci inkluzivních principů ve vzdělávání na škole (zajišťování odborné, materiální a finanční podpory, dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, vzájemného učení pedagogických pracovníků; pravidelná metodická setkání členů pedagogického sboru aj.) C) Škola umí komunikovat s dětmi, rodiči i pedagogy, vnímá jejich potřeby a systematicky rozvíjí školní kulturu, bezpečné a otevřené klima školy Stránka 4 z 29

5 D) Pedagogové školy jsou schopni vhodně přizpůsobit obsah vzdělávání, upravit formy a metody vzdělávání a nastavit různé úrovně obtížnosti v souladu se specifiky a potřebami dětí tak, aby bylo dosaženo a využito maximálních možností vzdělávaného dítěte E) Učitelé vnímají tvořivým způsobem rozdíly mezi dětmi jako zdroj zkušeností a příležitost k vlastnímu seberozvoji F) Pedagogové umí spolupracovat ve výuce s dalšími pedagogickými (asistent pedagoga, další pedagog) i nepedagogickými pracovníky (tlumočník do českého znakového jazyka, osobní asistent) G) Škola umí komunikovat s dětmi, rodiči i pedagogy, vnímá jejich potřeby a systematicky rozvíjí školní kulturu, bezpečné a otevřené klima školy Stránka 5 z 29

6 4. MŠ - Podpora a rozvoj čtenářské pregramotnosti POVINNÉ OPATŘENÍ MAP, SWOT ANALÝZA Školní vzdělávací programy (rozvoj čtenářské pregramotnosti a řečových aktivit) Komunikace mezi pedagogy, sdílení dobré praxe v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti Existence a využívání knihoven v území Fungující akce pro děti na podporu čtenářské pregramotnosti a zvýšení motivace ke čtenářství (např. výstavy dětských knih, knižních ilustrací, malování děje pohádkových příběhů, hry na postavy z kin apod.) Informovanost a zapojení rodičů v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti (např. představení služeb školy, knihovny, kroužků a aktivit) Využití interaktivních metod a pomůcek v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti Nedostatek interaktivních metod a pomůcek pro rozvoj pregramotnosti Slabá kooperace škol s dalšími aktéry (projekty se školami, s obcemi, science centry, neziskovými organizacemi apod.) Velké počty dětí ve třídách, nemožnost individuálního přístupu Zabezpečení logopedické prevence proškolenými logopedy O příležitosti Rozvoj čtenářské pregramotnosti a řečových aktivit v rámci školních vzdělávacích programů Další vzdělávání pedagogů v oblasti čtenářské pregramotnosti a využití nových poznatků ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Rozšíření technického a materiálního zabezpečení v oblasti čtenářské pregramotnosti Využití podpory z ESF (šablony) Sdílení dobré praxe mezi školami Nedostatek stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné pregramotnosti (nedostatečné materiálně technické zázemí, chybějící finance na inovace a výměnu pomůcek k rozvoji pregramotností, nedostatečný počet pomůcek apod.) Nedostupnost informačních a komunikačních technologií pro rozvoj příslušné gramotnosti Nezájem ze strany rodičů a žáků A) Škola informuje a spolupracuje v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti s rodiči (např. představení služeb školy v oblasti čtenářské pregramotnosti, služeb knihovny, kroužků, aktivit spojených s čtenářskou pregramotností apod.) B) Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti čtenářské pregramotnosti a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) C) Škola podporuje rozvoj čtenářské pregramotnosti a řečových aktivit v rámci školních vzdělávacích programů Stránka 6 z 29

7 (má stanoveny konkrétní cíle) D) Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením v oblasti čtenářské pregramotnosti E) Učitelé využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol F) Ve škole jsou realizovány akce pro děti na podporu čtenářské pregramotnosti a zvýšení motivace ke čtenářství (např. výstavy dětských knih, knižních ilustrací, malování děje pohádkových příběhů, hry na postavy z kin apod.) Stránka 7 z 29

8 5. MŠ - Podpora a rozvoj matematické pregramotnosti POVINNÉ OPATŘENÍ MAP, SWOT ANALÝZA Školní vzdělávací programy (jsou stanoveny konkrétní cíle) Přístup pedagogů k rozvíjení znalostí v oblasti matematické pregramotnosti a jejich využití ve výchově Dostupné kvalitní didaktické materiály Individuální aktivity s dětmi s mimořádným zájmem o počítání nebo logiku Slabé technické a materiální zabezpečení pro rozvoj matematické pregramotnosti Využívání interaktivních metod a pomůcek v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti Aktualizace školní literatury, případně multimédií pro rozvoj matematické pregramotnosti Slabá kooperace škol s dalšími aktéry (projekty se školami, s obcemi, science centry, neziskovými organizacemi apod.) Velké počty dětí ve třídách, nemožnost individuálního přístupu Systematický rozvoj matematické myšlení (využívání příkladů k řešení a pochopení každodenních situací, návštěva science center apod.) Informovanost a zapojejí rodičů v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti s rodiči Rozšíření technického a materiálního zázemí pro rozvoj matematické pregramotnosti Nedostatek stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné pregramotnosti (nedostatečné materiálně technické zázemí, chybějící finance na inovace a výměnu pomůcek k rozvoji pregramotností, nedostatečný počet pomůcek apod.) Nedostatek, či nedostupnost, interaktivních metod, pomůcek či technologií pro rozvoj pregramotnosti Nedostatek příležitostí ke vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti příslušné pregramotnosti Nezájem ze strany rodičů a žáků A) Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením pro rozvoj matematické pregramotnosti B) Škola informuje a spolupracuje v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti s rodiči C) Škola systematicky rozvíjí matematické myšlení (využívání příkladů k řešení a pochopení každodenních situací, návštěva science center apod.) D) Škola podporuje rozvoj matematické pregramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny konkrétní cíle) E) Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti matematické pregramotnosti a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Stránka 8 z 29

9 F) Učitelé MŠ využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol G) Škola pravidelně nakupuje aktuální literaturu, multimédia pro rozvoj matematické pregramotnosti Stránka 9 z 29

10 6. MŠ - Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí, SWOT ANALÝZA Podpora klíčových kompetencí k rozvoji kreativity podle RVP PV Slabá komunikace mezi školami a sdílení poznatků z praxe mezi pedagogy Informovanost a spolupráce s rodiči v oblasti podpory kompetencí k iniciativě a kreativitě s rodiči (např. ukázky práce s dětmi pro rodiče, dny otevřených dveří apod.) Nedostatečné množství pomůcek pro rozvoj kreativity Bezpečné prostředí ve škole pro rozvoj kreativity, iniciativy a názorů dětí Další vzdělání pedagogů v oblasti podpory kreativity a aplikace ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Škola nabízí pestré možnosti seberealizace dětí, umožňuje dětem realizovat vlastní nápady (např. dramatizace textu atp.) Možnosti seberealizace dětí, umožňování dětem realizovat vlastní nápady (např. dramatizace textu atp.) Malý zájem a stereotypní přístup pedagogů k podpoře iniciativy a kreativity Nedostatek příležitosti k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity Nedostatek finančních prostředků pro zajištění pomůcek, literatury apod. pro rozvoj iniciativy a kreativity Nedostupnost informačních a komunikačních technologií pro rozvoj iniciativy a kreativity A) Škola disponuje dostatečným množstvím pomůcek pro rozvoj kreativity B) Učitelé rozvíjejí své znalosti v oblasti podpory kreativity a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) C) Ve škole je v rámci vzdělávacího procesu nastaveno bezpečné prostředí pro rozvoj kreativity, iniciativy a názorů dětí D) Škola nabízí pestré možnosti seberealizace dětí, umožňuje dětem realizovat vlastní nápady (např. dramatizace textu atp.) E) Škola podporuje klíčové kompetence k rozvoji kreativity podle RVP PV F) Učitelé využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity mezi sebou i s učiteli z jiných škol Stránka 10 z 29

11 MŠ - Pořadí potřeb v dalších oblastech podpory z OP na území ORP Děčín Pořadí priorit potřeb mateřských škol v dalších oblastech podpory z OP: 1. ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) 2. Jazykové vzdělávání 3. Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence Stránka 11 z 29

12 1. MŠ ICT včetně potřeb infrastruktury - Podpora digitálních kompetencí pedagogických pracovníků PRŮŘEZOVÁ A VOLITELNÁ OPATŘENÍ MAP, SWOT ANALÝZA Pedagogové mají základní znalosti práce s počítačem a využívají je pro sebevzdělávání a přípravu na vzdělávání dětí Pedagogové mají základní znalosti práce s internetem a využívají je pro sebevzdělávání a přípravu na vzdělávání dětí Nevhodné/ zastaralé vybavení Další vzdělání pedagogů v oblasti ICT Vzájemná spolupráce mezi školami Nedostatek financí na pořízení moderního ICT vybavení (včetně údržby stávající techniky) A) Pedagogové mají základní znalosti práce s počítačem a využívají je pro sebevzdělávání a přípravu na vzdělávání dětí (práce s operačním systémem, aplikacemi, soubory, tvorba textových dokumentů apod.) B) Pedagogové mají základní znalosti práce s internetem a využívají je pro sebevzdělávání a přípravu na vzdělávání dětí (vyhledávání, stahování, tisk podkladů pro práci s dětmi, znalost bezpečného chování na internetu apod.) Stránka 12 z 29

13 2. MŠ JAZYKOVÉ VZDĚLÁNÍ SWOT ANALÝZA Data nebyla dodána!!! Stránka 13 z 29

14 3. MŠ Podpora sociálních a občanských dovedností a dalších klíčových kompetencí SWOT ANALÝZA Ve škole je pěstována kultura komunikace mezi všemi účastníky vzdělávání Školy budují povědomí o etických hodnotách a pravidlech ve společnosti Děti jsou málo vedeny k bezpečnému používání informačních, komunikačních a dalších technologií Škola rozvíjí schopnost dětí učit se Výuka směřuje k přípravě na výuku v základní škole, k základním společenským návykům a pravidlům chování v různých prostředích Rozvoj schopnosti sebereflexe a sebehodnocení u dětí Nezájem ze strany žáků a rodičů 1. Škola u dětí rozvíjí schopnosti sebereflexe a sebehodnocení 2. Škola rozvíjí vztah k bezpečnému používání informačních, komunikačních a dalších technologií 3. Škola rozvíjí schopnost dětí učit se Stránka 14 z 29

15 II. Základní vzdělávání a výchovy Pořadí priorit potřeb základních škol v oblastech podpory z OP: 1. Podpora inkluzivního / společného vzdělávání 2. Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení 3. Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti 4. Podpora rozvoje matematické gramotnosti 5. Podpora polytechnického vzdělávání 6. Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí Stránka 15 z 29

16 1. ZŠ - Podpora inkluzivního/společenského vzdělání POVINNÉ OPATŘENÍ MAP, SWOT ANALÝZA Školy si uvědomují potřeby dětí, rodičů i pedagogů, dovedou vzájemně komunikovat a budují příjemnou atmosféru ve škole Žáci jsou vedeni k uvědomování si svých práv a povinností Spolupráce vyučujících při naplňování vzdělávacích potřeb žáků (např. Společnými poradami týkajícími se vzdělávání žáků apod.) Nabídka DVPP v oblasti Některé školy nejsou bezbariérové (jedná se o bezbariérovost jak vnější, tj. zpřístupnění školy, tak i vnitřní, tj. Přizpůsobení a vybavení tříd a dalších prostorů školy) Většina škol neposkytuje výuku českého jazyka pro cizince Nízká úroveň připravenosti pedagogů vhodně přizpůsobit obsah, formy, nedostatek finančních prostředků na podporu žáků se SVP (pomůcky, asistenti) Pozdní diagnostika SVP u žáků Nesystémové zavádění dílčích kroků inkluzivního vzdělávání (vč. Možností financování) bez ucelené koncepce ze strany MŠMT Přílišná administrativní zátěž i neznalost nových metod výuky souvisejících s implementací inkluze dle novelizovaného 16 školského zákona Spolupráce a sdílení zkušeností mezi jednotlivými pedagogy a školami (společné diskuze, sdílení dobré praxe, akce pro jiné školy nebo s jinými školami apod.) Nedostatečné finanční zajištění personálních nákladů na práci s heterogenními skupinami žáků (např. Asistentů pedagoga, pedagogické i nepedagogické pracovníky) Podpora pro realizaci inkluzivních principů ve vzdělávání na škole (zajišťování odborné, materiální a finanční podpory, dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; pravidelná metodická setkání členů pedagogického sboru aj.) Možné úpravy obsahu vzdělávání, vnitřní flexibilita Vytváření systému podpory pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Využití vzdělávání pro pedagogy (NIVD, apod.), spolupráce s UJEP (odborný tým na téma inkluzivního vzdělávání) Nedostatek finančních prostředků pro realizaci mimoškolního vzdělávání pro znevýhodněné žáky (např. Výstavy, exkurze, kroužky apod.) Technická nemožnost bezbariérových úprav školy Problematika inkluze vykládána mnoha způsoby, nepochopení, chybějící zkušenost Nedostatek vzdělávacích materiálů ze strany státu Stránka 16 z 29

17 A) Pedagogové využívají v komunikaci se žákem popisnou slovní zpětnou vazbu, vytvářejí prostor k sebehodnocení žáka a k rozvoji jeho motivace ke vzdělávání B) Učitelé vnímají tvořivým způsobem rozdíly mezi žáky jako zdroj zkušeností a příležitost k vlastnímu seberozvoji C) Pedagogové umí spolupracovat ve výuce s dalšími pedagogickými (asistent pedagoga, další pedagog) i nepedagogickými pracovníky (tlumočník do českého znakového jazyka, osobní asistent) D) Pedagogové školy jsou schopni vhodně přizpůsobit obsah vzdělávání, upravit formy a metody vzdělávání a nastavit různé úrovně obtížnosti v souladu se specifiky a potřebami žáků tak, aby bylo dosaženo a využito maximálních možností vzdělávaného žáka (např. učivo určené nadaným žákům je rozšiřováno a prohlubováno v souladu s jejich předpoklady, tvorba žákovských portfólií apod.) E) Vedení školy vytváří podmínky pro realizaci inkluzivních principů ve vzdělávání na škole (zajišťování odborné, materiální a finanční podpory, dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; pravidelná metodická setkání členů pedagogického sboru aj.) F) Škola umožňuje pedagogům navázat vztahy s místními a regionálními školami různých úrovní (společné diskuze, sdílení dobré praxe, akce pro jiné školy nebo s jinými školami apod.) Stránka 17 z 29

18 2. ZŠ Rozvoj infrastruktury školy stavby, rekonstrukce, vybavení, SWOT ANALÝZA Proběhnuvší stavební úpravy, nebo výstavba budov v posledních 5 letech Investice do technického vybavení tříd v posledních 5 letech (interaktivní tabule, audiovizuální technika, počítačová učebna) Kapacity škol nejsou zcela využity, je zde tedy prostor k jejich dalšímu využití Zejména menší školy mají nedostatečné respektive zastaralé vybavení odborných učeben (počítačové, cizí jazyky, laboratoře apod.) Problematické řešení bezbariérovosti Připojení k internetu ve většině škol zlepšení čerpání prostředků z dotačních programů Zlepšení spolupráce s obcemi a širší veřejností v oblasti rozvoje škol nejen jako vzdělávacích institucí, ale i jako komunitních středisek Nedostatek finančních prostředků ve státním rozpočtu na zlepšení infrastruktury škol (v oblastech, které nejsou podporovány z ESF) Nezájem ze strany široké veřejnosti o rozvíjení projektů, programů a akcí s komunitním dosahem Nedostatek finančních prostředků na personální náklady A) Stavební úpravy a vybavení na podporu podnětného venkovního prostředí školy např. hřiště, školní zahrady, dopravní hřiště, botanické zahrady, rybníky, učebny v přírodě, naučné stezky apod. B) Ostatní rekonstrukce, udržovací práce a modernizace pláště budov; zateplení budov (projekty energeticky udržitelné školy apod.) C) Stavební úpravy a rekonstrukce kmenových tříd D) Software pro ICT techniku E) Kompenzační/ speciální pomůcky pro žáky se SVP F) Vybavení mobilní počítačové učebny (např. notebooky, tablety) G) Vybavení polytechnických učeben (fyziky, chemie, přírodopisu, dílny, kuchyňky apod.) Stránka 18 z 29

19 3. ZŠ Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti POVINNÉ OPATŘENÍ MAP, SWOT ANALÝZA Školní vzdělávací programy (rozvoj čtenářské gramotnosti a řečových aktivit) Podpora základních znalostí a dovednosti, základní práce s textem (od prostého porozumění textu k vyhledávání titulů v knihovně podle potřeb žáků) Slabší podpora individuálních prácí s žáky s mimořádným zájmem o literaturu, tvůrčí psaní atp. Ve škole se realizují čtenářské kroužky/pravidelné dílny čtení/jiné pravidelné mimoškolní aktivity na podporu a rozvoj čtenářské gramotnosti Existence a/nebo je využívání knihovny (školní, místní) Existence a/nebo je využívání interaktivních médií, informačních a komunikačních technologií v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti Informovanost a spolupráce s rodiči v oblasti rozvoje čtenářství s rodiči (prezentace služeb školní / obecní knihovny, existence čtenářských kroužků, aktivit v oblasti čtení, čtenářského klubu např. Projektové dny, dny otevřených dveří, vánoční trhy apod.) Absence samostatného pracovníka pro rozvoj příslušných kompetencí Další vzdělávání pedagogů v oblasti čtenářské gramotnosti a využití nových poznatků ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Podpora vyššího stupně komplexního čtenářství (od chápání kontextu, vyvozování a formulace závěrů z textu, porovnávání zdrojů apod.) Mimovýukové akce pro žáky na podporu čtenářské gramotnosti a zvýšení motivace (např. Projektové dny, realizace autorských čtení) Účelné využití médií během přestávek, resp. i po vyučování Tvorba čtenářských kroužků Nedostatek stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné gramotnosti (k personálnímu zajištění pedagogického dozoru koutků, volně otevřených učeben, k možnému půlení hodin, k inovaci a výměně učebních pomůcek k rozvoji gramotností, k zajištění dostatečného počtu těchto pomůcek apod.) Chybějící nebo nedostatečný srovnávací nástroj úrovně gramotnosti pro žáky daného věku nebo ročníku Nezájem ze strany žáků a rodičů Přetechnizování společnosti přílišná závislost dětí na ICT technice A) Učitelé 1. i 2. stupně využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol B) Učitelé 1. i 2. stupně rozvíjejí své znalosti v oblasti čtenářské gramotnosti a využívají je ve výuce (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) C) Učitelé 1. i 2. stupně využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol Stránka 19 z 29

20 D) Ve škole jsou realizovány mimo výukové akce pro žáky na podporu čtenářské gramotnosti a zvýšení motivace (např. projektové dny, realizace autorských čtení, výstavy knih ) E) Škola podporuje základní znalosti a dovednosti, základní práce s textem (od prostého porozumění textu k vyhledávání titulů v knihovně podle potřeb žáků) F) Škola informuje a spolupracuje v oblasti rozvoje čtenářství s rodiči (prezentace služeb školní / obecní knihovny, existence čtenářských kroužků, aktivit v oblasti čtení, čtenářského klubu např. projektové dny, dny otevřených dveří, vánoční trhy apod.) G) Ve škole jsou využívána interaktivní média, informační a komunikační technologie v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti H) Škola pravidelně nakupuje aktuální beletrii a další literaturu, multimédia pro rozvoj čtenářské gramotnosti na 1. i 2. stupni ZŠ Stránka 20 z 29

21 4. ZŠ Podpora rozvoje matematické gramotnosti POVINNÉ OPATŘENÍ MAP, SWOT ANALÝZA Školní vzdělávací programy (rozvoj matematické gramotnosti) Slabší podpora individuálních prácí s žáky s mimořádným zájmem o matematiku Podpora matematické myšlení u žáků ve školách (příklady k řešení a pochopení každodenních situací, situací spojených s budoucí profesí nebo k objasnění přírodních zákonů, atp.) Malý počet nebo neexistence pravidelných kroužků/doučování/mimoškolních aktivit v oblasti matematické gramotnosti (např. Kroužek zábavné logiky apod.) Informovanost a spolupráce s rodiči v oblasti rozvoje matematické gramotnosti s rodiči (představení kroužků, aktivit a profesí spojených s rozvojem matematické gramotnosti např. Projektové dny, dny otevřených dveří apod.) Absence samostatného pracovníka pro rozvoj příslušných kompetencí Nedostatečné materiální a technické zabezpečení v oblasti rozvoje matematické gramotnosti zejména u menších škol Další vzdělávání pedagogů v oblasti matematické gramotnosti a využití nových poznatků ve výuce (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Spolupráce a sdílení zkušeností mezi jednotlivými pedagogy a školami (společné diskuze, sdílení dobré praxe, akce pro jiné školy nebo s jinými školami apod.) Mimovýukové akce pro žáky na podporu matematické gramotnosti a zvýšení motivace (např. Projektové dny apod.) Nedostatek stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné gramotnosti (k personálnímu zajištění pedagogického dozoru koutků, volně otevřených učeben, k možnému půlení hodin, k inovaci a výměně učebních pomůcek k rozvoji gramotností, k zajištění dostatečného počtu těchto pomůcek apod.) Nedostatečný rozvoj mentoringu na škole ve vztahu k příslušným gramotnostem (malá kreativita, stereotyp vyučujících, nízká sebemotivace apod.) Nízká úroveň kooperace školy s dalšími aktéry k rozvoji gramotnosti (projekty se školami, s obcemi, science centry, neziskovými organizacemi apod.) Nezájem ze strany žáků a rodičů Přetechnizování společnosti přílišná závislost dětí na ICT technice Stránka 21 z 29

22 A) Učitelé 1. i 2. stupně rozvíjejí své znalosti v oblasti matematické gramotnosti a využívají je ve výuce (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) B) Učitelé 1. i 2. stupně využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti matematické gramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol C) Škola podporuje individuální práci s žáky s mimořádným zájmem o matematiku D) Ve škole jsou realizovány mimo výukové akce pro žáky na podporu matematické gramotnosti a zvýšení motivace (např. projektové dny apod.) E) Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením pro rozvoj matematické gramotnosti F) Ve škole jsou využívána interaktivní média, informační a komunikační technologie v oblasti rozvoje matematické gramotnosti G) Škola pravidelně nakupuje aktuální literaturu, multimédia pro rozvoj matematické gramotnosti na 1. i 2. stupni ZŠ Stránka 22 z 29

23 5. ZŠ Podpora polytechnického vzdělávání - SWOT ANALÝZA DOPORUČENÉ OPATŘENÍ MAP Technické vzdělávání ve většině škol v souladu s RVP ZV Přírodovědné a environmentální vzdělávání ve většině škol v souladu s RVP ZV U některých škol v minulém plánovacím období využití dotací na investice do této oblasti Slabá spolupráce se SŠ, VŠ, výzkumnými pracovišti technického zaměření Výuka vybraných témat polytechnických předmětů neprobíhá v cizích jazycích metoda CLILL Slabší podpora individuálních prácí s žáky s mimořádným zájmem o polytechniku Malý počet nebo neexistence pravidelných kroužků/doučování/mimoškolních aktivit na podporu a rozvoj polytechnického vzdělávání Slabá spolupráce a podpora předškolní polytechnické výchovy (např. spolupráce s MŠ) Slabá spolupráce s místními firmami/podnikateli U některých škol nevhodné či žádné vybavení pomůckami pro polytechnické vzdělávání (vybavení heren, tříd, keramické dílny) Další vzdělávání pedagogů v oblasti polytechnického vzdělávání a využití nových poznatků ve výuce (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Spolupráce a sdílení zkušeností mezi jednotlivými pedagogy a školami (společné diskuze, sdílení dobré praxe, akce pro jiné školy nebo s jinými školami apod.) Nedostatečné/neodpovídající prostory Nedostatek financí na úhradu vedení volitelných předmětů a kroužků Učitelé polytechnických předmětů nejsou jazykově vybaveni pro výuku v CLILL Propojování znalostí s každodenním životem a budoucí profesí Zavedení/rozšíření laboratorních cvičení, pokusů, různé projekty apod. podporující praktickou stránku polytechnického vzdělávání a rozvíjející manuální zručnost žáků A) Přírodovědné a environmentální vzdělávání je na naší škole realizováno v souladu s RVP ZV B) Příslušní učitelé rozvíjejí své znalosti v oblasti polytechnického vzdělávání a využívají je ve výuce (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) C) Učitelé 1. i 2. stupně využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání mezi sebou i s učiteli z jiných škol Stránka 23 z 29

24 D) Škola má zpracovány plány výuky polytechnických předmětů (matematiky, předmětů přírodovědného a technického směru, vzdělávací oblasti Člověk a svět práce), které jsou vzájemně obsahově i časově provázány E) Škola podporuje zájem žáků o oblast polytechniky propojením znalostí s každodenním životem a budoucí profesí F) Škola disponuje vzdělávacími materiály pro vzdělávání polytechnického charakteru G) Součástí výuky polytechnických předmětů jsou laboratorní cvičení, pokusy, různé projekty apod. podporující praktickou stránku polytechnického vzdělávání a rozvíjející manuální zručnost žáků H) Na škole se realizují mimovýukové akce pro žáky na podporu polytechnického vzdělávání a zvýšení motivace žáků (např. projektové dny, realizace exkurzí, diskuse s osobnostmi apod.) I) Škola informuje o oblasti polytechnického vzdělávání rodiče (publicita akcí, kroužků, aktivit projektové dny, dny otevřených dveří apod.) J) Škola využívá informační a komunikační technologie v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání Stránka 24 z 29

25 6. ZŠ Podpora kompetencí k iniciativně a kreativitě dětí - SWOT ANALÝZA DOPORUČENÉ OPATŘENÍ MAP Na školách podpora klíčových kompetencí k rozvoji kreativity podle RVP ZV Školy systematicky učí prvkům iniciativy a kreativity, prostředí i přístup pedagogů podporuje fantazii a iniciativu dětí Ve školách bezpečné prostředí pro rozvoj kreativity, iniciativy a názorů žáků Malý podíl aktivit žáků typu Junior Achievement nebo v obdobných dalších (např. Podnikavá škola), a/nebo se aktivit spojené s přípravou a realizací projektů školy Slabá podpora konzultací, debat a exkurzí na podporu podnikavosti, iniciativy pro žáky i učitele Ve škole neexistence prostor pro pravidelné sdílení zkušeností (dílny nápadů apod.), nebo jejich nevyužívání Rozvíjení finanční gramotnost žáků (učí je znát hodnotu peněz, pracovat s úsporami, spravovat záležitosti, znát rizika) Nedostatek příležitostí ke vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti podnikavosti, iniciativy a kreativity Nedostatek výukových materiálů, pomůcek a metodik v oblasti podnikavosti, iniciativy a kreativity Nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku A) Škola systematicky učí prvkům iniciativy a kreativity, prostředí i přístup pedagogů podporuje fantazii a iniciativu dětí B) Škola učí žáky myslet kriticky, vnímat problémy ve svém okolí a nacházet inovativní řešení, nést rizika i plánovat a řídit projekty s cílem dosáhnout určitých cílů (např. projektové dny; při výuce jsou zařazeny úlohy s více variantním i neexistujícím řešením atp.) C) Škola rozvíjí finanční gramotnost žáků (učí je znát hodnotu peněz, pracovat s úsporami, spravovat záležitosti, znát rizika) Stránka 25 z 29

26 ZŠ - Pořadí potřeb v dalších oblastech podpory z OP na území ORP Děčín Pořadí priorit potřeb základních škol v dalších oblastech podpory z OP: 1. Jazykové vzdělávání 2. ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) 3. Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence Stránka 26 z 29

27 1. ZŠ Kompetence dětí a žáků pro aktivní používání cizího jazyka JAZYKOVÉ VZDĚLÁNÍ - SWOT ANALÝZA PRŮŘEZOVÁ A VOLITELNÁ OPATŘENÍ MAP Školní vzdělávací programy (rozvoj jazykové gramotnosti) Většina škol pravidelně aktualizuje materiál pro rozvoj jazykové gramotnosti (učebnice, cizojazyčnou literaturu, multimédia). Neexistence/nevyužívání knihovny obsahující cizojazyčnou literaturu Slabá podpora akcí na podporu jazykové gramotnosti (např. Interaktivní výstavy knih apod.) Informovanost a spolupráce s rodiči v oblasti jazykové gramotnosti s rodiči (představení cizích jazyků, knihovny, kroužků, aktivit spojených s jazykovou gramotností např. Projektové dny, dny otevřených dveří, vánoční trhy apod.) Nedostatek kvalifikovaných učitelů cizího jazyka Další vzdělávání pedagogů v oblasti jazykové gramotnosti a využití nových poznatků ve výuce Spolupráce a sdílení zkušeností mezi jednotlivými pedagogy a školami Využití interaktivních médií, informačních a komunikačních technologií v oblasti rozvoje jazykové gramotnosti Spolupráce s rodilými mluvčími Nedostatek stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné gramotnosti (k personálnímu zajištění pedagogického dozoru koutků, volně otevřených učeben, k možnému půlení hodin, k inovaci a výměně učebních pomůcek k rozvoji gramotností, k zajištění dostatečného počtu těchto pomůcek apod.) Absence pozice samostatného pracovníka nebo pracovníků pro rozvoj příslušné gramotnosti Nezájem ze strany žáků a rodičů Nedostatek času nízká časová dotace pro výuku A) Učitelé 1. i 2. stupně, učitelé jazyků i ostatních předmětů rozvíjejí své znalosti v oblasti jazykových znalostí a využívají je ve výuce (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) B) Učitelé 1. i 2. stupně využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti jazykové gramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol C) Škola u žáků rozvíjí chápání života v jiných kulturách a zprostředkovává jim ho (např. prostřednictvím filmů, fotografií, zahraničních pobytů apod.) D) Ve škole jsou využívány učebnice, cizojazyčná literatura, multimédia a další materiály pro rozvoj jazykové gramotnosti E) Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením pro výuku cizích jazyků F) Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením pro výuku cizích jazyků Stránka 27 z 29

28 2. ZŠ ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) - SWOT ANALÝZA PRŮŘEZOVÁ A VOLITELNÁ OPATŘENÍ MAP Většina škol používá ICT učebnu nebo školní stolní počítače při výuce (nejen informatiky) Běžná znalost pedagogů volně dostupných, bezpečných, otevřených internetových zdrojů a jejich využívání při výuce Slabé využívání možností BYOD pro konkrétní projekty žáků (umožnění žákům používat ve výuce jejich vlastní technická zařízení typu ICT, tj. Notebooky, netbooky, tablety, chytré telefony apod.) Nevhodné / zastaralé ICT vybavení Rozvíjení povědomí o internetové bezpečnosti a kritický pohled na internetový obsah v rámci výuky Nedostatek interních odborníků, kteří se starají o IT technologie Absence výuky psaní všema deseti na klávesnici Využívání mobilních ICT vybavení a digitálních technologií při výuce v terénu, v projektové výuce apod. Nedostatek financí na pořízení moderního ICT vybavení (včetně údržby stávající techniky) Nezájem ze strany žáků a rodičů Nedostatečné zajištění bezpečnosti žáků ve virtuálním prostředí ze strany rodiny A) Pedagogové využívají školní mobilní ICT vybavení ve výuce (notebooky, netbooky, tablety, chytré telefony apod.) B) Pedagogové využívají mobilní ICT vybavení a digitální technologie při výuce v terénu, v projektové výuce apod. C) Pedagogové využívají pro výuku volně dostupné, bezpečné, otevřené internetové zdroje D) Pedagogové se orientují v rámci svého předmětu ve volně dostupných zdrojích na internetu E) Pedagogové umí systematicky rozvíjet povědomí o internetové bezpečnosti a kritický pohled na internetový obsah k rozvoji znalostí a dovedností žáků Stránka 28 z 29

29 3. ZŠ Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence - SWOT ANALÝZA PRŮŘEZOVÁ A VOLITELNÁ OPATŘENÍ MAP Ve škole je pěstována kultura komunikace mezi všemi účastníky vzdělávání Škola buduje povědomí o etických hodnotách, má formálně i neformálně jednoznačně nastavená a sdílená spravedlivá pravidla společenského chování a komunikace, která se dodržují Žáci jsou vedeni v rámci výuky k bezpečnému využívání informačních, komunikačních a dalších technologií Slabší praktická příprava na aktivní zapojení do života v demokratické společnosti nedostatek času pro vedení konstruktivních debat mezi žáky, neschopnost ze strany učitelů debaty tohoto typu vést v mezích pro ně snesitelných nedostatečný rozvoj schopnosti žáků učit se, zorganizovat si učení, využívat k tomu různé metody a možnosti podle vlastních potřeb rozvoj občanské kompetence (žákovské samosprávy apod.) Vzájemná spolupráce učitele, rodičů a žáků Nezájem ze strany žáků a rodičů Celoživotní učení, motivace žáků A) Ve škole je pěstována kultura komunikace mezi všemi účastníky vzdělávání B) Ve škole je pěstováno kulturní povědomí a kulturní komunikace (tj. rozvoj tvůrčího vyjadřování myšlenek, zážitků a emocí různými formami využitím hudby, divadelního umění, literatury a vizuálního umění) C) Škola buduje povědomí o etických hodnotách, má formálně i neformálně jednoznačně nastavená a sdílená spravedlivá pravidla společenského chování a komunikace, která se dodržují D) Uvnitř školy se pěstuje vzájemná spolupráce učitele, rodičů a žáků E) Škola u žáků rozvíjí schopnosti sebereflexe a sebehodnocení F) Škola motivuje žáky k celoživotnímu učení G) Škola rozvíjí schopnost říct si o pomoc a ochotu nabídnout a poskytnout pomoc H) Škola učí používat jistě a bezpečně informační, komunikační a další technologie I) Škola rozvíjí schopnosti žáků učit se, zorganizovat si učení, využívat k tomu různé metody a možnosti podle vlastních potřeb (učit se samostatně, v rámci skupin apod.) J) Výuka podporuje zapojení žáků do společenského a pracovního života K) Škola připravuje žáky na aktivní zapojení do života v demokratické společnosti, rozvíjí občanské kompetence (např. formou žákovské samosprávy apod.) Stránka 29 z 29