Významná data z rozhlasové historie

Transkript

1 Přílohy

2 592 P Ř Í L O H Y Významná data z rozhlasové historie 1922 prosinec Eduard Svoboda a Miloš Čtrnáctý požádali o koncesi na veřejné radiotelegrafické vysílání zákon o telegrafech s ustanovením o radiofonii, její provozování se stalo monopolním právem státu ministerstvo pošt a telegrafů uspořádalo první radiofonický koncert pro členy vlády závěrečný pokus ministerstva pošt a telegrafů s přeladěním 1 kw radiotelegrafního vysílače na provoz radiofonní ve hod. bylo zahájeno pravidelné vysílání na dlouhých vlnách ze stanu ve Kbelích (Československo se po Británii stalo druhou zemí s pravidelným vysíláním v Evropě) Miloš Čtrnáctý se stal prvním šéfem rozhlasového programu ustavena společnost Československé zpravodajství radiotelefonické, spol. s r. o. (spojením společnosti Radioslavie se Spolkem českých žurnalistů), ministerstvo pošt a telegrafie jí udělilo koncesi pro vysílání bez drátu červenec Československé zpravodajství radiotelefonické se přejmenovalo na Radiojournal (v první fázi zaměstnával Radiojournal šest pracovníků) první koncese byla vydána JUDr. Josefu Lachoutovi z Řevnic u Prahy září časopis Radiojournal začal vycházet jako měsíčník první veřejný radiotelefonický koncert Radiojournalu na Václavském náměstí před budovou Národní politiky první informační schůze poradního sboru Radiojournalu za účasti zástupců ministerstva pošt a telegrafů, ministerstva vnitra, ministerstva zahraničí, Čs. červeného kříže, Osvětového svazu, Státního bioklimatického ústavu a peněžních ústavů zákon o přechovávání radiofonických zařízení Adolf Dobrovolný se stal prvním stálým hlasatelem první vysílání do zahraničí koncert Radiojournalu, úvodní slovo v angličtině ing. Eduard Svoboda, v esperantu Augustin Pitlík (O československých cizineckých atrakcích) vládní nařízení o podrobnostech zákona o telegrafech a ustanovení o radiofonii první česká přednáška v rozhlase (hudební kritik O. Šourek: vzpomínka na Antonína Dvořáka) poprvé se v Národních listech objevilo slovo rozhlas místo dříve užívaného broadcastingové vysílání ; autorem tohoto novotvaru je redaktor J. D. Richard (vlastním jménem Durdil) vysílání prvního radiokabaretu (Karel Hašler se svým souborem) stěhování kanceláří z Národní třídy do čtyřpokojového bytu v budově Poštovní nákupny na Fochově (dnes Vinohradské) třídě č. 58; v jedné místnosti byla zřízena hlasatelna a vysílací studio, v druhé technické pracoviště se zesilovači první sportovní přenos (box ČSR USA z pražského klusáckého stadionu na Letné), zprávy byly telefonicky předávány do Kbel, hlasatel Dobrovolný je tlumočil posluchačům zahájeno vysílání z Brna (stanice Komárov u Brna), studio na střeše bývalého Zemského domu září svolení ministerstva pošt a telegrafů k postavení pokusné stanice ve Strašnicích poslední vysílání z kbelského studia zahájeno vysílání z nového atelieru v Poštovní nákupně první přenos opery (B. Smetana: Dvě vdovy z Národního divadla v Praze) začala pravidelně pracovat první česká vysílací stanice v Praze-Starých Strašnicích (nejdříve půlkilowattová, koncem roku nahrazena pětikilowattovou americké firmy Western Electric) přestěhování atelieru do budovy Orbisu, Fochova 62 na Vinohradech první mezinárodní rozhlasová konference v Londýně; Radiojournal se stal členem nově založené Mezinárodní rozhlasové unie (IBU) E. Franke, ministr pošt a telegrafů, jako první čs. ministr promluvil do rozhlasu (o problémech telegrafní techniky v Československu) první přenos koncertu České filharmonie ze Smetanovy síně (B. Smetana: Má vlast) uzavřena smlouva o vysílání zpráv s ČTK s platností od Radiojournal jako soukromá společnost se reorganizovala na společnost s r. o. s 51 % účastí státu, ministerstvo pošt a telegrafů schválilo Brno zahájilo vysílání na vlně 750 m nastoupil první rozhlasový dirigent Jožka Charvát

3 zahájena výměna evropských rozhlasových pořadů zahájeno německé, maďarské a ukrajinské vysílání pro národnostní menšiny první přenos projevu prezidenta T. G. Masaryka z audienční síně pražského Hradu Brno zahájilo vysílání z nového studia v Nové ulici uveden do provozu nový vysílač ve Strašnicích první přímý přenos mše (z chrámu Cyrila a Metoděje v Karlíně) zahájeno pravidelné vysílání zemědělského rozhlasu, prvního odborného rozhlasového vysílání v Evropě první velká propagační akce Týden radiofonie první veřejný přenos orchestrálního koncertu z Radiopaláce zaveden časový signál, vždy ve a ve hod. ze Státní hvězdárny (šest krátkých tónů) vybudováno přímé spojení pro vysílání z parlamentu zahájení provozu nové stanice v Brně zapojeny linky z baziliky sv. Václava, Stavovského divadla a Pantheonu Národního muzea nastoupil první šéf hudebního programu Jaroslav Krupka, zakladatel prvního komorního souboru Radiojournalu (Ondříčkova kvarteta) Slet na krystal přenosy z VIII. všesokolského sletu; vysílání bylo zahájeno novinkou reportáží z Wilsonova nádraží (zvuky vlaku, hlášení stanice, vítání zahraničních hostů, hudba, jásot obecenstva apod.) první přenos činohry z pražského Národního divadla (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění) příjem prvního zahraničního přenosu projevu ministra zahraničí E. Beneše ze Ženevy zahájeno pravidelné vysílání zpráv z ČTK (tiskové, burzovní, meteorologické a sportovní) zahájení dělnického rozhlasu založen první orchestr Radiojournalu (nynější Symfonický orchestr Českého rozhlasu) zahájeno pravidelné vysílání z Bratislavy první přenos z fotbalového utkání v Evropě (SK Slavia Hungaria v Praze na Letné), komentoval Josef Laufer první koncert rozhlasového orchestru, dirigent Jožka Charvát listopad poprvé se v Praze konala mezinárodní radiofonická porada (právnická komise) slavnostní otevření vysílací stanice v Bratislavě první rozhlasová relace pro školy ( hod.) premiéra první české původní rozhlasové hry (Miloš Kareš: Přástky) uskutečněno první simultánní vysílání mezi Prahou a Brnem 1927 březen zavedeny uhlíkové mikrofony firmy Reisz-Marconi, nové přenosné zesilovače ministr obchodu zahájil vysílání rozhlasu pro obchod, průmysl a živnosti první přenos koncertu České filharmonie (Smetana, Dvořák) ze Smetanovy síně Obecního domu do zahraničí (Rakousko) Miloš Kareš nastoupil jako šéf slovesného programu zahájeno pravidelné vysílání z Košic (studio zřízeno provizorně v přístavku poštovní budovy) programový provoz se přestěhoval do Národního domu na Vinohradech angažováno Ondříčkovo kvarteto červenec vypsání programové ankety zavedení trhu práce ve vysílání nastoupil první profesionální činoherní režisér J. Hurt dělnický rozhlas zahájil zvláštní cykly přednášek, určených především pro ženy do brněnské stanice nastoupil Karel Vetterl, pozdější šéf hudebního oddělení a ředitel stanice poprvé uvedeno herecké obsazení ve věstníku Radiojournal (melodram Námluvy Pelopovy J. Vrchlického a Z. Fibicha v dramatické úpravě M. Kareše a v režii J. Hurta) první přímá reportáž prostřednictvím vysílačky v Evropě XV. ročník pražských Primátorek (reportáž z jedoucího člunu) vysílána první rozhlasová opereta autorů B. Seemanna a K. Čvančary Souper na rozloučenou první přenos promenádního koncertu z Karlových Varů orchestr Radiojournalu za řízení J. Krupky a O. Paříka natočil první gramodesky zahájen cyklus přednášek o rozhlasu (první technický ředitel Radiojournalu ing. Eduard Svoboda) první mezinárodní přenos opery (Smetanova Prodaná nevěsta z Komické opery v Paříži) první záznam projevu prezidenta T. G. Masaryka na gramofonovou desku (projev k dětem) v Brně provedena první česká původní rozhlasová skladba, kantáta Stanislava Goldbacha Posluchač rádia 593

4 594 P Ř Í L O H Y šéfem orchestru v Praze se stal Otakar Jeremiáš nastoupila první stálá hlasatelka Marie M. Tomanová zahájeno vysílání stanice v Moravské Ostravě (zkušební vysílání od ); provizorní studio umístěno v hasičské zbrojnici na Denisově náměstí č. 3, vysílač o výkonu 11,2 kw první sportovní přenos ze zahraničí (fotbalové utkání o Středoevropský pohár z Vídně mezi First Vienna a SK Slavia, reportér J. Laufer) první vysílání z Velké Pardubické Radiojournal ve spolupráci s programovým věstníkem zorganizoval první posluchačskou soutěž o ceny první vysílání školského rozhlasu poprvé vysílán literární kabaret v Bratislavě zahájila provoz první budova postavená pro rozhlasové účely Karel Boleslav Jirák se stal šéfem hudebního vysílání vysílána zvuková hra Jana Grmely Požár opery, která způsobila skandál a paniku tím, že v posluchačích vyvolala dojem autentického dění první transoceánský přenos z New Yorku projevy úspěšných transatlantických letců Dieudonna Costese a Maurice Bellonta slavnostně zahájeno vysílání školského rozhlasu (pokusy od roku 1928, mj. i E. Rusko v Košicích) zahájení pravidelných relací školského rozhlasu referentem přednáškového programu se stal Otakar Matoušek nový vysílač firmy Marconi o výkonu 32 kw na vlně 259 m v Brně-Komárově první rozhlasové vystoupení souboru M. Dismana ve stylizované reportáži Podblanické děti návštěvou v Praze první přenos opery z Bayereuthu (R. Wagner: Tristan a Isolda) první vysílání opery z pražského rozhlasového studia (A. Dvořák: Tvrdé palice) přímý přenos reportáže z letadla první česká původní rozhlasová opera (R. Kubín a M. Kareš: Letní noc) pro časový signál bylo zavedeno komorní A zahájeno vysílání stanice v Liblicích u Českého Brodu první transoceánský přenos koncertu symfonického orchestru z New Yorku zahájen trvalý provoz liblického vysílače, jeho vedoucím se stal Jaroslav Vlach zahájeno vysílání německého školského rozhlasu zavedeno pravidelné vysílání Ranního tělocviku přenos mezistátního fotbalového zápasu Holandsko Československo z Amsterodamu, přenos byl v oboru přímého sportovního zpravodajství vzdálenostním rekordem poprvé vysílána Živá slova na stanici Praha, od i v brněnském rozhlase první vysílání ze záznamu na voskové desce (reportáž Josefa Laufera ze závěru fotbalového utkání ČSR Jugoslávie); důvodem byl souběžný přenos z Národního divadla založeno přednáškové oddělení poprvé vystoupil v rozhlasovém vysílání (B. Smetana: Dvě vdovy) smíšený rozhlasový sbor s názvem Český pěvecký sbor (později přejmenován na Pěvecký sbor Čs. rozhlasu), zakladatelem a sbormistrem byl Jan Kühn v brněnské stanici nastoupil Josef Bezdíček slavnostní otevření nové budovy Československého rozhlasu na Fochově třídě 12 v Praze na Vinohradech, v níž Český rozhlas sídlí dosud první přenos projevu papeže z Vatikánu červen reportáž z natáčení opery B. Smetany Prodaná nevěsta v provedení Národního divadla; opera byla nahrána na desky v Odborovém domě na Perštýně (firma His Master s Voice), první vysílání z těchto desek první reportáž z automobilového závodu Tisíc československých mil první vysílání z kanoistického mistrovství Evropy v Praze na Zbraslavi, reportér Josef Kalibera první celodenní regionální přenos z Plzně podzim reportáž z motocyklového závodu na Strahově První velká plochá dráha, reportér F. A. Elstner první rozhlasová reportáž Františka Kocourka z Pantheonu Národního muzea (převoz tělesných ostatků plk. Švece a pplk. Vašátko do památníku na Vítkově) poprvé vysílána znělka Prahy vstupní akordy Smetanova Vyšehradu

5 zahájen cyklus třiceti rozprav Svět v přerodu premiéra rozhlasového eposu Františka Kožíka Cristobal Colón v režii Josefa Bezdíčka (repríza ) přenosy z fotbalového mistrovství světa v Itálii výměna vlnových délek mezi Košicemi a Moravskou Ostravou 1935 květen rozhlas zavedl jízdy tzv. propagačního autobusu Radiojournalu v nové rozhlasové budově na Vinohradech otevřeno velké studio první projev pražského arcibiskupa kardinála Karla Kašpara v rozhlase u příležitosti I. celostátního sjezdu čs. katolíků založen Dismanův rozhlasový dětský soubor zahájeno pořizování magnetického záznamu zvuku na ocelový pás pomocí blattnerphonu na rozhlasové výstavě se objevil poprvé magnetofonový pásek mezinárodní přenos koncertu pro více než sto zemí (Suk, Janáček) květen slavnostně otevřena nová vysílací stanice v Banské Bystrici v hod. zahájeno vysílání do zahraničí (za druhé světové války přerušeno a obnoveno v roce 1945) proslovem dr. Šourka začala do zahraničí pokusně vysílat poděbradská krátkovlnná stanice 1937 listopad Radiojournal si pronajal Národní dům v Karlíně vysílána poselství K. Čapka R. Thákurovi a F. Křižíka A. Einsteinovi v Praze vytvořeno samostatné oddělení zábavy začal se vysílat politický pořad s názvem Okénko vysílání rozkazu o všeobecné mobilizaci vysílán abdikační projev prezidenta Beneše z Hradu omezeno německé vysílání, vysílač Mělník zapojen na program Prahy zahájeno vysílání v Prešově vládním komisařem rozhlasové společnosti jmenován Jaroslav Kos vytvořen Česko-Slovenský rozhlas, s. r. o. (na XIV. valné hromadě Radiojournalu došlo ke změně názvu na Československý rozhlas, s r. o.) reportáž z pohřbu Karla Čapka na Vyšehradě se smutečními projevy podzim poprvé ve dnech mobilizace rozsáhlá rozhlasová služba vysílání pro tzv. české optanty z území okupovaného Němci, pokračovala v prvních měsících roku 1939 prosinec začal se užívat reportážní magnetofon AEG K4 (první magnetofon v čs. rozhlase) programový věstník začal vycházet s názvem Náš rozhlas Československý rozhlas se vrátil k názvu Radiojournal březen stanice Mělník začleněna do říšského rozhlasu jako Reichsender Böhmen Říšský vysílač Čechy známá reportáž F. Kocourka z balkonu hotelu Šroubek z přehlídky wehrmachtu na pražském Václavském náměstí v poledne poprvé vysílána znělka nahraná sextetem na gramofonové desky vznikl Český rozhlas, spol. s r. o.; do obchodního rejstříku zapsána zahájení československého vysílání BBC z Londýna, úvodní proslov přednesl Jan Masaryk vedle symfonického orchestru pod názvem Orchestr Českého rozhlasu vzniklo druhé orchestrální těleso Pražský rozhlasový orchestr 1940 březen pomocná rozhlasová akce při velkých povodních na českých řekách za dva měsíce vynesla milionové částky vznikla programová intendantura, napojená na úřad říšského protektora Český rozhlas se stal součástí Reichsrundfunksgesellschaft jako Sendergruppe Böhmen und Mähren české vysílání BBC rozšířeno o Hovory s domovem poslední schůze Jednatelského sboru, nahrazen německou intendanturou Berlínská rozhlasová společnost zastoupená říšským protektorem získala rozhodující hlas ve správní radě zavedení stacionárních magnetofonů, používání magnetofonových pásů začalo moskevské vysílání českých pořadů Za národní osvobození Český rozhlas se stal přímou součástí říšského rozhlasu jako Rundfunk Böhmen und Mähren, or- 595

6 596 P Ř Í L O H Y ganizačně byl podřízen přímo Kanceláři říšského protektora, kmenový kapitál Českého rozhlasu byl postoupen říšské rozhlasové společnosti Reichsrundfunksgesellschaft Berlin změna společenské smlouvy mezi úřadem říšského protektora a protektorátní vládou, kmenový kapitál společnosti přešel na říšskou rozhlasovou společnost, byla zřízena Sendergruppe Böhmen und Mähren; vedle toho byla vytvořena fiktivní společnost Rundfunk Böhmen und Mähren, která odčerpávala 50 % rozhlasových poplatků do pokladny říšské rozhlasové společnosti v Londýně bylo zahájeno vládní vysílání Hlas svobodné republiky se Sukovou znělkou V nový život (denně v 6.10 a ve hod.), mimoto osmkrát denně vysílala BBC v českém a slovenském jazyce své vlastní pořady obnoveno vysílání v českém a slovenském jazyce v Paříži k dvojímu výročí B. Smetany byla vysílána podstatná část jeho díla začaly opět vysílat Košice duben Košickým vládním programem bylo vyřešeno správní začlenění rozhlasu, podřízen IV. odboru ministerstva informací voláním rozhlasu o pomoc začalo Pražské povstání (ve hod.) revoluční vysílání na vlně 415 m z budovy rozhlasu, z vysílače ve Strašnicích a z Husova sboru po zásahu torpédem byla zničena část budovy rozhlasu včetně vstupní dvorany reportáž A. Technika z průjezdu Prahou za sovětskými tanky, od hod. bylo obnoveno vysílání z Vinohrad vedení Čs. rozhlasu se z pověření ČNR ujal Otakar Matoušek začalo opět vysílat Brno zahájeno vysílání pro osvobozené politické vězně v nacistickém Německu repatriační akce (organizátor F. K. Zeman) vzniklo samostatné rozhlasové politické zpravodajství (soustavná rozsáhlá služba pozdravy rodinám, vzkazy, oznamování zpráv) zahájeno pokusné vysílání v Moravské Ostravě začal opět vysílat jihlavský vysílač vláda jmenovala generálním ředitelem čs. rozhlasu Bohuslava Laštovičku, šéfredaktorem zpravodajství se stal Jiří Hronek začala provizorně vysílat Bratislava Bratislava obnovila pravidelné vysílání červen vznikl pořad Kulturní hlídka Jana Weniga, který soustředil vynikající odborníky ze všech oblastí kultury (vysílal se do března 1950) červenec zahájeno vysílání v Hradci Králové září začal průzkum rozhlasového poslechu v Praze metodou zpravodajů poprvé se vysílala hlavní zpravodajská relace pod názvem Rozhlasové noviny od do hod Povereníctvo pre informácie uvalilo na Slovenský rozhlas národní správu ukončeno vysílání ze strašnického vysílače na vlně 415 m zahájeno zpravodajství Františka Gela z norimberského procesu (Gel se stal prvním zvláštním zahraničním korespondentem) zahájeno vysílání ve španělštině (KV 49,92 m, denně od do hod.), kromě toho se vysílalo pro Lužické Srby, Jihoslovany, Bulhary, dále v ruštině, angličtině, francouzštině a esperantu rozhlas se stal jediným uživatelem budovy na Stalinově (dnešní Vinohradské) třídě zahájil vysílání brněnský vysílač Komárov (20 kw) s pokrytím téměř celé Moravy únor zaveden stálý průzkum rozhlasového poslechu ve spolupráci s dobrovolnými zpravodaji z řad posluchačů březen založena Mezinárodní rozhlasová organizace OIR (Organisation Internationale de Radiodiffusion) se sídlem v Bruselu květen přenosy prvního ročníku Pražského jara v domácím i zahraničním vysílání poprvé vysílána nedělní odpolední pohádka pro děti (od pravidelně) zahájeno vysílání pro pohraničí a budovatelskou práci Naše služba, na němž spolupracovaly všechny stanice (vedením pověřen F. K. Zeman), doplněné zábavným lidovým pořadem Beseda pro naše pohraničí poprvé vysílán nedělní hodinový pořad Beseda rozhlasových novin ( hod.), autor Karel Pech, pravidelným účinkujícím byl i jezevčík Ferda prosinec zahájeno vysílání hudební soutěže (A. Hostomská)

7 první uvedení Gelovy Bílé kroniky únor vyšlo první číslo teoretické revue Rozhlasová práce vysílání prvomájových manifestací politických stran ze čtyř míst zahájeno vysílání reportáží z cest Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda (skončilo ) novým šéfdirigentem symfonického orchestru se stal Karel Ančerl zahájila první Rozhlasová univerzita (témata Vývoj země a tvorstva, Dějiny lidstva, Dějiny lidského myšlení) zákonem č. 137/1948 Sb. Čs. rozhlas zestátněn, ustaven celostátní podnik Československý rozhlas, do čela postaven generální ředitel, na Slovensku oblastní ředitel, celek řízen ministerstvem informací a osvěty jako rozpočtová organizace zahájena Mezinárodní výstava rozhlasu (MEVRO), na které byla mj. poprvé veřejně předvedena československá televize; hlavním organizátorem byl rozhlasový programový pracovník Josef Kolář dosavadní ředitel Čs. rozhlasu B. Laštovička se stal velvyslancem v Moskvě, ministr informací jmenoval novým ředitelem Čs. rozhlasu Kazimíra Stahla přenosy z XI. všesokolského sletu v Praze, poprvé byly ve větším měřítku užity přenosné reportážní vysílačky do Čs. rozhlasu začleněny i vysílače, které dosud byly ve správě spojů dohodu o spolupráci v oblasti rozhlasu mezi Komitétem pro radioinformace při Radě ministrů SSSR a Československým rozhlasem podepsali A. A. Puzin a Kazimír Stahl přechod na nové vlnové délky podle Kodaňského plánu utvoření čs. okruhu Modrý ( M ), rok poté čs. okruhu Rudý ( R ), začátek vytváření ústředních programů budoucích národních okruhů Bratislava a Praha první vysílání Svobodné Evropy v českém a slovenském jazyce v hod. pod názvem Hlas svobodného Československa důvěrná porada zástupců bezpečnostních složek ČSR, PLR a MLR o společném postupu při rušení tzv. nepřátelského vysílání okruhy Praha, M a R vysílají od 4.30 hod. (všední dny) až do 0.10 hod., stejně vysílá dlouhá vlna Prahy 1102,9 m, stanice Mělník končí vysílání ve hod začala pravidelně vysílat Svobodná Evropa nástup prvních absolventů Ústřední dělnické školy Čs. rozhlasu v Bílých Poličanech do Čs. rozhlasu porada na ministerstvu zahraničních věcí za účasti generálního ředitele Čs. rozhlasu K. Stahla k rušení zahraničních vysílaček (krycí název projektu R 405); v Čs. rozhlase zřízeno zvláštní oddělení k rušení nepřátelské propagandy a pořadů duben založení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN) pod uměleckým vedením J. Juráška vznik národního okruhu Bratislava vznik národního okruhu Praha vydán vládní výnos, na jehož základě vznikl Československý rozhlasový výbor, organizovaný podle sovětského vzoru; reorganizace Čs. rozhlasu, vznik čtyř hlavních redakcí (politická, literárně-dramatická, pro děti a mládež, hudební) Československý rozhlasový výbor v čele s V. Kopeckým pověřen vedením rozhlasu (platnost od 1. 8.) Čs. rozhlas jako instituce podřízen ministerstvu informací a osvěty, podniková organizace přeměněna na redakční, z techniky vyčleněna výstavba a vysílače, které přešly do působnosti ministerstva spojů začala se vysílat Pionýrská jitřenka (úterý hod. na stanici Československo) zavedení pokusného vysílání Rozhlasu po drátě v Unhošti u Prahy (určeno především pro bezpečnostní účely) zahájeno pravidelné vysílání Čs. televize z Měšťanské besedy; programově a hospodářsky je zajišťoval Čs. rozhlas, až do roku 1957 Čs. televize i organizačně připojena k Čs. rozhlasu červenec vznik Hlavní správy tiskového dozoru cenzurního orgánu (iniciátor J. Hřebík) zrušen Čs. rozhlasový výbor, zřízena Hlavní správa rozhlasu, fungovala do dubna na všech stanicích denně včetně sobot a nedělí byla zařazena půlhodinová relace Hovoří Moskva 597

8 598 P Ř Í L O H Y Čs. rozhlas jako samostatná právnická osoba podřízen ministerstvu kultury počátek vysílání Nedělních divadelních večerů cyklu významných dramatických a hudebně-dramatických inscenací na stanicích Praha I a Praha III (třikrát v měsíci činohra, jednou opera, později i opereta) Černá hodinka pravidelná pásma s odlehčenou tematikou na Praze I první kantátový koncert Čs. rozhlasu v Praze zahájil cyklus čtyř koncertů, provedení stěžejních velkých kantátových děl, která u nás dosud nezazněla (Schumann, Axman, Prokofjev, Berlioz, Bach) dána do provozu nová rozhlasová budova (postupně dokončována do roku 1956) v Plzni, vybavená nejnovější studiovou technikou na Petřínské věži uveden do zkušebního provozu první VKV vysílač poprvé vysílán pořad Hovoříme s rodiči v Pardubicích zahájilo činnost samostatné studio Čs. rozhlasu (vysílalo v úterý a v pátek v hod.) zavádění nových mixážních pultů NRK (nová rozhlasová koncepce), později SRK (sloučená rozhlasová koncepce), které odpovídaly evropské úrovni začal se vysílat pořad Co chcete vědět, v němž odborníci odpovídali na dotazy posluchačů úvodní pořad cyklu Věda ve službách míru vládním nařízením ustaven Čs. výbor pro rozhlas a televizi (ČVRT), podřízený přímo předsednictvu vlády, předsedou jmenován dosavadní ředitel Čs. rozhlasu František Nečásek nové organizační uspořádání Čs. rozhlasu Československý výbor pro rozhlas a televizi zřízen jako ústřední orgán státní správy (stejně na Slovensku), utvořeny dvě samostatné organizace Čs. rozhlas a Čs. televize v čele s ústředními řediteli první Rozhlasová žatva (soutěž) vyčleněním z Výzkumného ústavu spojů ustanoven Výzkumný ústav rozhlasu a televize R 35 výstava k výročí rozhlasu v Národním technickém muzeu (veřejné studio, před budovou replika stanu, v němž rozhlas v roce 1923 zahájil své vysílání) zahájení zkušebního provozu prvního VKV vysílače na Petříně nový pražský VKV vysílač oficiálně zahájil pokusné vysílání na kmitočtu 66,65 MHz zahájeno řádné vysílání na VKV z vysílače na petřínské rozhledně: denně ve večerních hodinách dvě hodiny vlastního programu pro náročné posluchače hudební pořady, premiéry činoher, oper, literárních a hudebněvzdělávacích pásem, hry pro mládež, umělecké četby a reprízy nejúspěšnějších pořadů ze středovlnného vysílání, rozhlasové experimenty zrušen ČVRT; Čs. rozhlas a televize se člení na dvě samostatné organizace Československý rozhlas a Československou televizi řízené ÚV KSČ zřízení stálého veřejného studia Gong v Kulturním domě v Praze-Vysočanech; podnětem bylo úspěšné vysílání z veřejného studia na výstavě R 35 (veřejné nahrávky silvestrovských pořadů, večery hudby a poezie, besedy s kulturními pracovníky, malé dramatické formy) 1960 leden vznik Jazzového orchestru Čs. rozhlasu s dirigentem Karlem Krautgartnerem a Tanečního orchestru Čs. rozhlasu s dirigentem Josefem Vobrubou zahájen cyklus vyprávění, která napsali posluchači, Život píše příběhy (každou středu ve hod. na Praze I) zahájeny Džezové půlhodinky besedy o jazzu (ve hod. na Praze I) vytvořeno Studijní oddělení zahájeno vysílání pořadu Dobrou noc, děti s postavou Hajaji (vypravěč Vlastimil Brodský) vláda schválila návrh na stavbu ústřední rozhlasové budovy v Praze-Pankráci první ročník lehkoatletické soutěže o Pohár Československého rozhlasu první vysílání pořadu kuriozit a zajímavostí na přání posluchačů Piš a slyš! zahájeno VKV vysílání na stanici Československo II (první čs. vysílání na VKV, předtím název VKV vysílač Praha) první vysílání populárního sobotního pořadu Jiřího Štuchala Šťastnou cestu první vysílání pořadu Pozor, zákruta! (Bratislava)

9 1. 5. uvedeny do provozu dva nové vysílače VKV: středočeský (VKV Praha) a východočeský (VKV Hradec Králové) uveden do provozu vysílač VKV Plzeň-Krašov o výkonu 10 kw pro programy Československo I a II z Hlavní redakce politického vysílání vyčleněna Hlavní redakce zpravodajství Rozhlasové noviny zkráceny na 30 minut Festival rozhlasové tvorby v Divadle hudby v Praze první vysílání pro Středočeský kraj (denně mimo neděli) na stanici Československo II zahájeno zkušební vysílání experimentálního studia Čs. rozhlasu jubilejní rozhlasová výstava k 40. výročí založení rozhlasu v Národním technickém muzeu v Praze, vysílání z experimentálního studia R zahájení Volné tribuny, společné rozhlasové a televizní besedy s představiteli strany a vlády o nejzávažnějších vnitropolitických otázkách poprvé vysílán magazín Kolotoč poprvé vysílán pořad Rada moudrých od do hod. první zkušební stereofonní vysílání pořadu Vysílá studio A z VKV vysílače Cukrák u Prahy (každé další úterý zkušební vysílání), od od do hod. veřejné vysílání s anoncovaným programem, od pravidelně zahájeno vysílání krajského studia pro hlavní město Prahu (zpočátku v pondělí od 18.15, v pátek od 18.00, od denně od do hod.) ve hod. v rozhlase po drátě poprvé vysílán Pražský zvukový deník září Čs. rozhlas se poprvé účastnil mezinárodního festivalu Prix Italia, rozhlasová hra Ludvíka Aškenazyho Bylo to na váš účet získala druhou cenu ve své kategorii Cenu Italského rozhlasu a televize prosinec zahájeno vysílání programového okruhu pro náročného posluchače na VKV okruhu Československo II, program vytvářel kolektiv H. Bauerová, V. Cibula, J. Pour a Z. Bouček v čele s D. Maxovou; nové programové řady Plná moc pro... ( ), Dvanáct na houpačce ( ), později Sám doma s hudbou, kterou mám rád, Gramotingltangl aj. první stereofonní vysílání společně stanice Praha, Rozhlas po drátě, Československo II (VKV) a Čs. televize (stereofonní pořady byly zkušebně natáčeny již od roku 1962) cyklus nedělních tříhodinovek Vysílejte s námi na stanici Československo I akce MEVRO; v krajských studiích bylo těchto mevroakcí celkem devět, nejoblíbenější byl košický blok Čs. rozhlas začal nepravidelné zkušební vysílání stereofonních snímků a ověřoval si možnost zavedení pravidelného vysílání v celostátním měřítku na programové síti VKV vysílačů vznik komerčního vysílání v rozhlase jako zdroje doplňkových příjmů na stanici Československo I první vysílání Mikrofóra, magazínu pro mládež, který mj. věnoval pozornost otázkám populární hudby (v sedmdesátých letech ho převzala stanice Hvězda) okruh Československo II začal vysílat týdeník pro lovce zvuku Halali na VKV zahájeno vysílání pořadu Gramotingltangl (uváděl Jiří Suchý) vysílána první stereofonní hra Krápník a Františka (autor Z. Svěrák, režie J. Fuchs) zahájeno vysílání cyklu První řádky spisovatelé o svých literárních začátcích osamostatnění Pražského komorního orchestru, sloučení PRO a SOPR poprvé vysílána Antická knihovna malé sváteční čtení z děl starověkých filozofů a myslitelů slova poprvé vysílán pořad Skandály klatby ortely zahájeno pravidelné stereofonní vysílání z Cukráku poprvé soutěžní týden Concertina Praga, mezinárodní hudební soutěže mladých talentů (zakladatelka Helena Karásková) poprvé vysílán pořad Sám doma s hudbou, kterou mám rád I. cenu Prix Italia získala hra Miloslava Stehlíka Linka důvěry (režisér Jiří Horčička) první setkání Klubu angažovaného myšlení na stanici Československo II v hod. (V. Horká, J. Skála, H. Šleisová) Československo II začalo vysílat stereofonně zahájeno vysílání padesátidílného seriálu Historia magistra zvukový archiv pěti tisíciletí říjen vznik mezinárodní soutěže hudebních, slovem provázených pořadů Prix Musical de Radio Brno v Plzni uvedeno do provozu elektronické nahrávací studio 599

10 600 P Ř Í L O H Y poprvé vysílán pořad Písničky s telefonem okupace budov Čs. rozhlasu, boje před pražským rozhlasem (15 mrtvých) srpen srpnové vysílání Čs. rozhlasu, který plní roli informátora a koordinátora usnesení vlády ČSSR č. 292 o mimořádných opatřeních ke kontrole prostředků hromadných informací, zřízen Český úřad pro tisk a informace oficiální obnovení cenzury obnovení činnosti Čs. rozhlasu v pražské hlavní budově na Vinohradské třídě vznikl Vládní výbor pro tisk a informace Čs. rozhlasu udělena čs. Cena míru, odebrána ustavena odbočka Svazu českých novinářů v Čs. rozhlase na Třetím programu poprvé vysílána Etická knihovna vysílací čas Rozhlasových novin posunut na hod., aby nekolidoval s hlavní zpravodajskou relací Čs. televize obnoveno živé vysílání Mikrofóra pořad Dobrou noc, děti! (18.50 hod.) nahrazen pořadem Dobrý večer, děti! (18.20 hod.) premiéra první české rozhlasové stereofonní opery Zdeňka Lukáše a Zdeňka Barborky Domácí karneval Český úřad pro tisk a informace vydal závazné pokyny pro činnost hromadných informačních prostředků v Rudém právu otištěno Slovo do vlastních řad obhajující okupaci; mezi prvními signatáři byli i rozhlasoví pracovníci usnesení vlády ČSSR č. 133 k další politice vlády vůči sdělovacím prostředkům červenec vznikla instituce Český rozhlas jako složka federálního Československého rozhlasu, ředitelem byl jmenován Karel Hrabal září cenu Prix Italia získala česká hra J. Vilímka Neodvratný skon maratónského běžce Čs. rozhlas odvysílal Prohlášení nového vedení Čs. rozhlasu, jež se distancovalo od předchozího vývoje sté a poslední vydání pořadu Piš a slyš! jmenována Programová komise jako poradní orgán ústředního ředitele v Praze podepsán nový Pracovní protokol o spolupráci se sovětským rozhlasem duben po dubnovém plénu ÚV KSČ zahájeny v rozhlase rozsáhlé personální čistky (celkem v rámci prověrek muselo odejít na 800 pracovníků) vznik celostátního okruhu Hvězda místo zrušeného okruhu Československo I zahájeno vysílání stanice Hvězda 24 hodin denně česky a slovensky zpravodajství a aktuální publicistika přestavba vysílacích okruhů zrušení Studijního oddělení Čs. rozhlasu rozšíření stereofonního vysílání z dosavadních dvou na čtrnáct hodin nové vysílací schéma stanice Hvězda vysílač Mělník opět uveden do provozu vznik ÚVPZP (ústřední vysílání politického zpravodajství a publicistiky) poprvé vysílán zpravodajský magazín Tribuna Hvězdy pravidelný monotematický zpravodajsko- -publicistický pořad od pondělí do pátku hod.; hlavními žánry rozhovor, vystoupení, beseda, komentář, reportáž, úvaha a portrét, prokládané populární hudbou na Třetím programu poprvé vysílána jako novinka půlhodinová hudební pozvánka pro mladé posluchače Znáte tuhle hudbu? zahájeno vysílání Interprogramu, dopoledního zahraničního bloku zpráv, aktualit a hudby v délce 6,5 hodiny v pěti základních jazykových mutacích; poprvé ve vysílání do zahraničí aplikován typ radioproudu premiéra pořadu Sport a hudba zahájeno vysílání stanic Vltava a Devín (výhradně na systému vysílačů VKV); vznikly rozdělením Třetího programu na národní okruhy, od roku 1980 začaly vysílat stereofonně; slovenské relace uměleckého slova na Vltavě uváděny v originále vysílán poprvé pořad Sputnik, magazín vědy a techniky obnoveno vydávání Rozhlasové práce

11 zahájení nepřetržitého 24hodinového vysílání na stanici Hvězda únor vyhlášení soutěže rozhlasových posluchačů k 50. výročí Čs. rozhlasu Můj největší zážitek z poslechu Československého rozhlasu (uzávěrka ) slavnostní koncert k 50. výročí prvního pokusného radiofonického koncertu ve Smetanově síni: SOČR a Pěvecký sbor Čs. rozhlasu za řízení Josefa Hrnčíře uvedly skladby našich předních skladatelů odhalení památníku v místech prvního rozhlasového vysílání ve Kbelích květen na Slovanském ostrově v Praze uspořádána výstava R 50; vydána publikace 50 let Čs. rozhlasu a 25 let socialistického rozhlasu v silně normalizačním duchu poprvé vysílán Větrník, specializovaný pořad zaměřený na rockovou hudbu vznikla Hlavní redakce armády, brannosti a bezpečnosti (na základě trojstranné dohody o spolupráci mezi Čs. rozhlasem, ministerstvem národní obrany a ministerstvem vnitra) začaly se používat mixážní stoly s křemíkovými tranzistory s označením TRKK při zahraničním vysílání zřízeno monitorovací středisko vstoupil v platnost nový Rozhlasový a televizní řád, vydaný federálním ministerstvem spojů ve spolupráci s Čs. rozhlasem a Čs. televizí vznikla Hlavní redakce zábavy za spolupráce Čs. rozhlasu a Veřejné bezpečnosti zahájeno v době od do hod. pokusné vysílání pro motoristy pod názvem Zelená vlna ustavena Rada pro otázky stereofonie správní oblastní konference pro rozhlas v Ženevě; podle nového plánu, platného od , mělo Československo možnost pracovat na všech kmitočtech, které mu přidělil Kodaňský plán premiéra prvního dílu seriálu Jak se máte, Vondrovi? zahájeno vysílání zpravodajsko publicistického magazínu na stanici Hvězda, od pod názvem Studio vzhledem k většímu podílu stereofonního vysílání zavedeno z provozně-technických důvodů trvalé vysílání pilotního kmitočtu první ročník festivalu původní rozhlasové tvorby Prix Bohemia v Mladé Boleslavi začal poprvé vysílat nový vysoce výkonný vysílač v Liblicích u Českého Brodu rozhodnutím předsednictva ÚV KSČ převedeny rušičky z resortu ministerstva vnitra do resortu ministerstva spojů na stanici Vltava poprvé vysílán stereofonní programový blok Rozhlas a posluchač na stanici Vltava poprvé vysílán kontaktní stereofonní slovesný a hudební pořad 3 x 60, a to stereo (rubriky: Hudební kuchyně, Hovory s posluchači, Kvíz ad.) položením základního kamene zahájena výstavba rozhlasového střediska Pankrác celostátní přehlídka her pro mládež a pohádek pro děti vstoupilo v platnost nové rozdělení kmitočtů pro rozhlas na středních a dlouhých vlnách; Československo získalo možnost pracovat na všech kmitočtech přidělených Kodaňským plánem dovezeno profesionální rozhlasové zařízení ALMES, kde byla použita nejnovější součástková základna s integrovanými obvody a polovodičové spínací logické prvky zavedeno celostátní stereofonní vysílání stanice Hvězda poprvé vysílán pořad pro děti Domino (autor Bohumil Kolář) 1984 leden zahájeno vysílání pořadu Když se stáří zeptá zahájen cyklus pořadů Hlas hudby hlas míru, rozsahem i obsahem nejvýznamnější rozhlasový seriál o poválečném rozvoji hudebního života v Československu, poprvé se vysílalo zároveň na českých a slovenských okruzích stanic VKV v hod. se na stanici Vltava poprvé vysílal pořad Radioporta světové prvenství první digitální transkontinentální přenos (koncert SOČRu z děl českých mistrů s di- 601

12 602 P Ř Í L O H Y rigentem V. Válkem byl z pražského Domu umělců v digitalizované podobě přenášen prostřednictvím satelitu do Tokia) zrušen poplatek za rozhlasový přijímač pevně zabudovaný v dopravním prostředku; změna se týkala jen občanů, u organizací poplatek zůstal zachován leden nová programová řada Operní kapitoly s nahrávkami špičkových interpretů zahájeno vysílání třídílného cyklu her Horizonty první vysílání Dobrého jitra ze zahraničí (z Budapešti) na stanici Vltava zahájen rozhlasový cyklus Divadlo bez rampy nový okruh Čs. rozhlasu Melodie zahájeno zkušební vysílání z kompaktních desek 1987 leden Čs. rozhlas zahájil na stanici Hvězda prostřednictvím vysílačů Cukrák, Kojál a Kamzík automatizované předávání dopravních informací, v rámci Zelené vlny začal působit systém ARI (systém automatických rozhlasových informací) na stanici Vltava zahájen hudebně-popularizační cyklus Profily, věnovaný významným hudebním osobnostem na stanici Vltava zahájen cyklus Malá škola poezie, orientovaný na vážné zájemce o literaturu 1988 leden zahájen Rozhlasový jazz klub vysílána první část Průvodce po pamětihodnostech mého života Putování po krajích naší republiky zahájeno vysílání sedmdesátidílného seriálu Mikrofóra k 70. výročí založení Čs. republiky, věnovaného všem oblastem společenského života od mezinárodní situace přes kulturu až po sport, s využitím rozhlasových archivních nahrávek Čs. rozhlas uspořádal v Praze mezinárodní seminář na téma Rozhlas posluchač dialog na stanici Hvězda vysílán první pořad Studio 2001, magazín mladé ekonomiky, vědy a techniky ke Dni tisku, rozhlasu a televize uspořádaly Čs. rozhlas a rozhlasová stanice Rakousko 3 v klubu ROH Sigma v Hodoníně první čs.-rakouskou diskotéku Rozhlasový hudební festival, první akce tohoto druhu v historii našeho rozhlasového vysílání k 50. výročí úmrtí Karla Čapka zahájen literární cyklus Čapkovské proměny ukončeno rušení stanice Deutschlandfunk na KV podpis dohody o spolupráci Čs. rozhlasu a tiskové agentury Orbis ukončena činnost rušiček Šance pro tři milióny celoroční seriál rozhlasové školy odvykání kouření na stanici Praha za velké účasti posluchačů nové ranní cvičení Ranní rozhlasový tělocvik na stanici Hvězda (Radiožurnál) premiéra Nočního proudu první zprávy o událostech ze v Mikrofóru na stanici EM protestní shromáždění rozhlasových pracovníků ve Studiu 2 v budově na pražské Vinohradské třídě schůze ve Studiu 1 za účasti cca 300 lidí, schválena protestní rezoluce v Čs. rozhlase vzniklo Občanské fórum na stanici Československo (Hvězda) zahájeno živé vysílání Občanského fóra, později přejmenováno na Radiofórum (vysílání dvakrát denně ráno a v podvečer) změna znělky Rozhlasových novin (až dosud motiv z pochodu J. Seidla Kupředu, levá) změna názvu stanice Hvězda na stanici Československo v Českém rozhlasu vznikl samostatný úsek hudebních těles ze Symfonického orchestru Čs. rozhlasu, Pěveckého sboru Čs. rozhlasu, Tanečního orchestru Čs. rozhlasu, správy hudebních těles a koncertního oddělení rozsáhlá reorganizace TES (technika, ekonomika, správa) v hlavní redakci publicistiky a dokumentaristiky ÚVPZP vytvořena čtyřčlenná redakce pro věci církevní vznikl odbor zaměstnaneckých záležitostí a oddělení vzdělávání pracovní schůzka současných i bývalých tvůrců k zahájení práce na nových vysílacích schématech okruhů Praha, Vltava a Československo zřízen úsek výpočetní techniky poprvé vysílána Káva u Kische (stanice Praha, moderovali O. Nutz a J. Vejvoda) první jednání komise pro přípravu nové organizační struktury ustaven Svaz rozhlasových tvůrců (SRT) zahraniční vysílání se vrátilo k původní znělce z roku 1936

13 1. 2. vznikla redakce náboženského života (dříve redakce pro věci církevní) zahájeno vysílání nedělního zamyšlení prezidenta V. Havla Hovory z Lán (O. Nutz, vysíláno do ) Československý rozhlas zahájil ve spolupráci s francouzskou rozhlasovou sítí Europe 1 a Správou radiokomunikací: ve hod. zahájeno oficiálně nové rozhlasové vysílání pod názvem Evropa plus Československý rozhlas zahájil vysílání volební kampaně vznikla nová redakce Audiostudio jako studio rozhlasové paměti a slovesného a hudebního experimentu možnost vysílání komerčních informací v zahraničním vysílání Čs. rozhlasu červen Čs. rozhlas se stal přidruženým členem Evropské vysílací unie EBU první pracovní seminář Sekce autorů, překladatelů a scénáristů Svazu rozhlasových tvůrců v Domově spisovatelů na Dobříši iniciativní skupina 17. listopadu ve spolupráci s odborem informační politiky Úřadu předsednictva federální vlády uspořádala pracovní seminář na téma návrh zákona o rozhlasovém a televizním vysílání vznikl vysílací okruh Regina (k přestala v českých zemích vysílat stanice EM, na Slovensku z této stanice vznikl Elán) nová stanice Regina zahájila každý den vysílání pořadu Rádio na polštář první speciální den Euroradia nazvaný Mozartův den; přímý přenos od 9.00 do hod. přebíralo třicet rozhlasových organizací zahájen cyklus dvanácti literárních pásem o osobnostech brněnské rozhlasové literární redakce Brněnská slyšení (J. Skácel, O. Mikulášek, K. Tachovský, A. Přidal, Z. Kriebel aj.) příspěvek Českého rozhlasu do koncertní sezony EBU přímý přenos ze studia Českého rozhlasu v Praze vysílalo dvacet zahraničních stanic a do dalších pěti rozhlasů byl odeslán záznam koncertu stanice Vltava rozšířila vysílání od 6.55 do 2.00 hod poplatek za rozhlas se zvýšil na 20 Kč měsíčně přijat zákon o rozhlasovém a televizním vysílání č. 468/1991 Sb., umožňující provoz soukromých stanic Rozhlasové noviny nahradil Radiožurnál poprvé vysílán Host do domu (ve všední dny od do hod. na stanici Praha) poprvé vysílán pořad Pusa na dobrou noc (každý den od do hod. na stanici Praha) zákon ČNR č. 484/1991 Sb., o zřízení Českého rozhlasu jako samostatného právního subjektu s účinností od listopad Svaz rozhlasových tvůrců uspořádal nultý ročník soutěžní přehlídky Report poprvé vysílán pořad pro seniory Stříbrná mozaika (pátek od 8.00 hod. na stanici Praha, zahrnoval cykly Melodie našeho mládí, Rozhlasová akademie třetího věku a Hrají mladí interpreti) Českou národní radou zvolen prozatímním ředitelem Českého rozhlasu Jiří Mejstřík zákonem České národní rady zřízen Český rozhlas jako samostatná organizace, zcela oddělená od státního rozpočtu zvolena Rada ČRo: Helena Klímová, Hana Bělohradská, Jana Slánská, Květoslava Neradová, Nelly Rasmussenová, Zdeněk Susa, Pavel Scheufler, Jaroslav Pochmon a Jindřich Pokorný vznikla Rada České republiky pro rozhlas a televizi, předsedou Daniel Korte vznikla soutěž Concerto Bohemia reorganizace přechod ze systému hlavních redakcí na systém vysílacích okruhů program rozhlasové stanice Československo šířen i na KV (49 m) ukončení činnosti Československého rozhlasu sekce rozhlasové publicistiky Svazu rozhlasových tvůrců uspořádala na Dobříši první ročník soutěžní přehlídky Report 1992 do soutěže bylo nominováno 13 publicistických pořadů vznikla samostatná veřejnoprávní instituce Český rozhlas Český rozhlas se stal členem EBU stanice Československo se změnila na Radiožurnál, hlavní zpravodajská relace změnila název na Ozvěny dne Radio Praha se hlásí jako Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí zrušeny technické přestávky Rozhlasu po drátě stanice Vltava vysílala nejlepší díla z rozhlasové dramatiky pod názvem 13 z nejlepších rozhlas po drátě v Praze začal přejímat vysílání rozhlasové stanice Radio Vox vedení Českého rozhlasu, ředitelů regionálních studií a Rady Českého rozhlasu zaslalo všem poslancům Parlamentu České republiky prohlášení k drastickému omezení pokrytí územních celků signálem roz- 603

14 604 P Ř Í L O H Y hlasového programu, které mají ze zákona regionální studia ČRo povinnost svým vysíláním pokrýt novým generálním ředitelem se stal Vlastimil Ježek (zvolen Radou ) Kulturní revue na stanici Vltava se začala vysílat živě z vysílacího pracoviště zahájilo vysílání studio ČRo v Olomouci stanice Vltava zahájila cyklus Velký evropský feature (první titul Taky jsem byl bitšén) generální ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek a ředitel české redakce Svobodné Evropy Pavel Pecháček podepsali dohodu o působení české redakce RSE v budově na Vinohradské třídě od 0.00 hod. zrušil Český rozhlas vysílání III. programu (Vltavy) z Cukráku na kmitočtu 68,96 MHz, tím byl ukončen přechod tohoto programu z pásma VKV I do pásma VKV II výroční konference Svazu rozhlasových tvůrců ukončila jeho činnost, nástupnickou organizací se stalo Sdružení pro rozhlasovou tvorbu výměna kmitočtů Radiožurnálu a Vltavy na velmi krátkých vlnách vstoupila v platnost smlouva uzavřená mezi generálními řediteli Českého rozhlasu a SPT TELECOM, a. s., o vysílání stanice Praha a regionálních studií ČRo do sítě rozhlasu po drátě skončilo vysílání Českého rozhlasu na středovlnné síti S II skončilo vysílání pořadu Pozor, zákruta! na kmitočtech Českého rozhlasu, od se jeho nástupcem stal pořad Motoristická revue Český rozhlas se zkušebně napojil na mezinárodní počítačovou síť Internet přímý přenos z jedoucího rychlíku na trati Cheb Praha (v rámci Dobrého jitra z Prahy zorganizoval hudební redaktor Jiří Dohnal) světové prvenství rozestavěnou budovu rozhlasového centra na Pankráci stát převedl do vlastnictví Českého rozhlasu zahájeno šíření zahraničního vysílání ČRo (Radio Praha) prostřednictvím satelitu Eutelsat II F 4 z Prahy do Londýna ČRo 1 Radiožurnál zorganizoval poprvé akci Daruj krev s Českým rozhlasem březen ČRo 1 Radiožurnál začal vybírat hudbu pomocí počítače (selektor) vstoupil v platnost zákon o rozhlasových a televizních poplatcích vyhlášeny výsledky Prix Futura Berlin; ČRo získal nejvyšší ocenění v kategorii rozhlasového dokumentu za pořad Taky jsem byl bitšén a zvláštní uznání za záznam dramatické improvizace tvůrčí skupiny Radio Mama Další nekonečný svět na stanici ČRo 2 Praha začalo vysílání pořadu Toulky českou minulostí přes satelit Eutelsat byl zahájen i přenos programu stanice Praha do českých regionálních studií Český rozhlas ukončil přechod vysílání z pásma VKV I do VKV II uzávěrka posluchačské soutěže vyhlášené generálním ředitelem na nové logo Českého rozhlasu srpen prosinec Český rozhlas byl spolupořadatelem Africké odysey, poutě tří označených černých čápů do afrického zimoviště (organizátor Miroslav Bobek); posluchači byli o průběhu akce průběžně informováni ve vysílání pořad Mikrofórum přešel na Radiožurnál stanice ČRo 6/Svobodná Evropa zahájila vysílání nulté vydání klubového pořadu stanice Vltava (Klub Vltava) první společné živé vysílání pořadu vážné hudby To nejlepší z klasiky (ČRo 3 Vltava a 2. program České televize) zástupci rozhlasových společností, participujících na vysílání ČRo 6/RSE, podepsali dohodu o společném vysílacím projektu otevřeno nové studio pro výrobu dramatických žánrů v Karlíně uvedeny do provozu nové vysílače pro Český rozhlas na lokalitě Hodonín-Babí lom ČRo 1 Radiožurnál zahájil vysílání pro české turisty v Dalmácii nová znělková grafika Radiožurnálu Český rozhlas 1 Radiožurnál zahájil v obnovené premiéře vysílání pořadu Nad ránem nové logo Českého rozhlasu získalo titul Logo 97 (tvůrci: grafické studio Men on the Moon) dohoda o vzájemné spolupráci mezi ČRo a Asociací provozovatelů soukromého vysílání zvýšení koncesionářských poplatků z 25 na 37 Kč (zákon č. 135/1997 Sb.) zahájení veřejné sbírky na pomoc oblastem postiženým povodněmi

15 1. 9. ČRo 2 Praha zahájil celodenní vysílání VKV z vysílače Krašov ČRo 1 Radiožurnál začal vysílat živě prostřednictvím počítačové sítě Internet zahájení demolice budovy ČRo v Římské ulici naposledy vysílán pořad Hovory z Lán s prezidentem V. Havlem poprvé vysílán pořad Rozhovory v Lánech s prezidentem V. Havlem (V. Ježek a R. Tamchyna) slavnostní zahájení dostavby budovy ČRo v Římské ulici zpřístupnění webových stránek ČRo oficiálně otevřena nová redakce Českého rozhlasu v Liberci vyšlo první číslo bulletinu o rozhlasové práci Svět rozhlasu zahájen provoz v nové budově Českého rozhlasu Hradec Králové v Havlíčkově ulici č. 292 březen na ČRo 1 Radiožurnálu zahájen stodílný seriál o populární hudbě 20. století České hity dvacátého století Český rozhlas se pořádáním finanční sbírky pro oběti konfliktu v Kosovu připojil k humanitární akci nadace Člověk v tísni SOS Kosovo podpis smlouvy o prodeji rozestavěné budovy ČRo na Pankráci novým generálním ředitelem ČRo se stal Václav Kasík (zvolen Radou 9. 6.) Dny židovské kultury na stanici ČRo 3 Vltava přímý přenos veřejného předčítání jmen českých Židů, kteří zahynuli ve vyhlazovacích nacistických táborech, na závěr Dnů židovské kultury první Dílna, čtvrtletní celodenní setkání krajánků interních a externích autorů a spolupracovníků ČRo na stanici ČRo 3 Vltava zahájen cyklus Millenniorum malora et minora Velké i malé události tisíciletí, vysílaný v českém a latinském jazyce na stanici ČRo 3 Vltava zahájen osmnáctidílný cyklus věnovaný dílu T. G. Masaryka Český rozhlas Regina Praha jako první regionální studio Českého rozhlasu začal vysílat 24 hodin denně slavnostně otevřena nová budova Českého rozhlasu v Římské ulici č zahájeno vysílání z počítačového systému DALET na stanici Radiožurnál nové logo stanice Radiožurnál zahájeno vysílání stanic ČRo 1 Radiožurnál, ČRo 2 Praha, ČRo 3 Vltava a ČRo Regina živě přes internet na portále msn.atlas.cz říjen Český rozhlas Plzeň začal vysílat i pro nový Karlovarský kraj ČRo 7 Radio Praha zahájil vysílání v ruštině slavnostně otevřeno Dopravní středisko Zelené vlny Českého rozhlasu a Autoklubu Bohemia Assistance ve Střelničné ulici v Praze 8-Kobylisích novým předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se stal Martin Muchka po půlnoci spuštěn nepřetržitý ostrý provoz nového zpravodajského pracoviště ČRo 1 Radiožurnálu ve třetím patře nové studiové budovy Českého rozhlasu přímý přenos abonentního koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu z Pražského Rudolfina poprvé v historii realizován vlastním satelitním zařízením Českého rozhlasu 2001 leden začal pracovat Nadační fond Českého rozhlasu naposledy vysílán nejstarší z polistopadových projektů na stanici ČRo 2 Praha Káva u Kische, poté Kavárna Bohemia poprvé vysílán pořad z cyklu Svět v roce jedna Český rozhlas Regina začal vysílat druhý program středočeské vysílání slavnostní otevření nového objektu Českého rozhlasu v Pardubicích zahájeno vysílání z Daletu v regionální stanici Ústí nad Labem zahájeno vysílání z Daletu v regionální stanici Olomouc zahájeno vysílání z Daletu v regionálních stanicích České Budějovice a Plzeň srpen Český rozhlas Brno zahájil jako první moravská stanice digitální výrobu pořadů skončilo vysílání pořadu Mikrofórum na ČRo 1 Radiožurnálu Český rozhlas získal na autosalonu v Brně za projekt Zelení andělé zvláštní cenu poroty Autosalon Prix 2001 za přínos k bezpečnosti silničního provozu zahájeno vysílání ČRo Pardubice zahájeno vysílání ČRo Vysočina 605

16 1. 4. obnoveno vysílání pořadu Mikrofórum na stanici ČRo 2 Praha ČRo 6/RSE přestal vysílat programy české redakce BBC Český rozhlas Ústí nad Labem přejmenován na Český rozhlas Sever zrušena smlouva o partnerství s Českým rozhlasem o společném projektu ČRo 6/RSE, název okruhu změněn na ČRo 6, zavedeno nové vysílací schéma Český rozhlas začal používat k přenosům digitální sítě integrovaných služeb ISDN (Integrated Service Digital Network) 606 P Ř Í L O H Y

17 Názvy rozhlasové instituce a její charakter Na základě zmocnění ministerstva pošt a telegrafů byla oficiálně ustavena společnost pro vysílání RADIOJOURNAL, československé zpravodajství radiotelefonické, spol. s r. o. Kmenový kapitál činil Kč, většinově se podílela firma Radioslavia společnost pro výrobu přijímacích aparátů, jejímž ředitelem byl Ladislav Šourek. Jméno Radiojournal bylo přijato v červenci, kdy byla Radiojournalu také propůjčena licence ministerstva vnitra. Prvním předsedou jednatelského sboru se stal Richard Gemperle, ředitel Křižíkových závodů, od roku 1925 Ladislav Šourek. Programovým ředitelem se stal Miloš Čtrnáctý, technickým Eduard Svoboda Na valné hromadě Radiojournalu proběhla reorganizace společnosti Radiojournal. Po jednání s vládou byl navýšen základní kapitál na 1 milion Kč a stát vstoupil do společnosti prostřednictvím státního podniku Čs. pošta, který vložil 51 % kapitálu. Následovaly změny ve statutárních orgánech společnosti, změněny byly také podílové účasti zakládajících členů. Vyvrcholilo tak úsilí jednotlivých politických stran o vliv v rozhlase, projevované od roku 1924 voláním po zestátnění rozhlasu nebo alespoň po větším vlivu státu na rozhlas. Orgány společnosti tvořily valná hromada, dozorčí rada a jednatelský sbor. V roce 1925 byl pro zkvalitnění programu vytvořen poradní sbor Radiojournalu květen Rozhlasová společnost Radiojournal byla zařazena mezi podniky registrované v zájmu obrany státu. Schůzí jednatelského sboru se od té doby účastnil zástupce ministerstva národní obrany jako poradce Byl jmenován vládní komisař rozhlasové společnosti Jaroslav Kos V Bratislavě byla podepsána Dohoda o uspořádání poměru slovenského rozhlasu ke společnosti Radiojournal (tzv. žilinská dohoda), uzavřená po jednání zástupce Radiojournalu L. Šourka a předsedy slovenské vlády J. Tisa. Na základě této dohody došlo k osamostatnění Slovenského rozhlasu především po stránce programové. Byl zřízen samostatný Poradní sbor pro Slovensko Valnou hromadou Radiojournalu byla schválena změna názvu společnosti na ČESKO-SLOVENSKÝ ROZHLAS, spol. s r. o. Vládě byl zajištěn podstatný vliv na řešení programových a personálních otázek. Počet členů jednatelského sboru byl zvýšen na deset, osm z nich jmenoval stát. Do vedení rozhlasu byli jmenováni zástupci prezidia ministerské rady a ministerstev dopravy, zahraničí, školství, obrany. Předsedou jednatelského sboru byl jmenován J. Dobiáš, předsedou dozorčí rady O. Kučera Slovenský rozhlas se osamostatnil Státní Česko-Slovenský rozhlas se přechodně vrátil k původní organizaci i k názvu RADIOJOURNAL Poslední valná hromada Česko-Slovenského rozhlasu změnila název společnosti na ČESKÝ ROZ- HLAS, spol. s r. o. Do obchodního rejstříku byla společnost zapsána V sedmičlenném jednatelském sboru měla protektorátní vláda čtyři místa, předsedou jmenovala vrchního odborového radu dr. Masaříka Konala se poslední schůze jednatelského sboru, který byl nahrazen německou intendanturou. Byla uzavřena syndikátní smlouva upravující poměry mezi protektorátní vládou a říšským protektorem Protektorátní vláda se usnesla na otázkách týkajících se reorganizace rozhlasu: vzala na vědomí výsledky jednání s říšským protektorem a texty nové společenské a syndikátní smlouvy. Podle nich byly kmenové podíly rozhlasové společnosti ( Kč) ke dni převedeny na německou říši, kmenové podíly soukromníků byly částečně úplatně převedeny na protektorát (menší část na předsedu vlády, který převzal od ministerstva dopravy i vedení záležitostí společnosti Český rozhlas, po stránce finanční a majetkové bylo stále zodpovědné ministerstvo financí). Byli jmenováni noví členové dozorčí a správní rady Nacisté prosadili své zástupce do správní i dozorčí rady. 49 % kapitálu bylo postoupeno úřadu protektora, 51 % zůstalo protektorátní vládě. Podle 6 syndikátní smlouvy rozhodoval o všech pochybnostech úřad říšského protektora. 607

18 608 P Ř Í L O H Y Vznikla tzv. SENDERGRUPPE BÖHMEN UND MÄHREN (Skupina vysílačů Čechy a Morava) jako součást říšského vysílacího systému. Český rozhlas byl přímo podřízen kanceláři říšského protektora Úřad říšského protektora, zastupující zájmy říšské rozhlasové společnosti, předložil protektorátní vládě změnu společenské smlouvy. Na jejím základě přešel celý kmenový kapitál rozhlasové společnosti (1 milion Kč) na říšskou rozhlasovou společnost. České a německé vysílání na území protektorátu bylo organizačně sloučeno do tzv. Sendergruppe Böhmen und Mähren, kterou vedl Němec Ferdinand Thürmer. Vedle Sendergruppe Böhmen und Mähren existovala nadále také fiktivní společnost Rundfunk Böhmen und Mähren, která odčerpávala 50 % rozhlasových poplatků do pokladny říšské rozhlasové společnosti. Orgány české rozhlasové společnosti se stali generální ředitel a valná hromada. Ředitele jmenovala a odvolávala říšská rozhlasová společnost. Vnitřní organizace rozhlasu byla utvořena podle berlínského vzoru. O program měla pečovat zvláštní oddělení: umělecké (dr. Morávek) a politické (Untersturmführer Pabel). Politický odbor sdružoval školský rozhlas, přednáškové oddělení, odborné rozhlasy, reportážní oddělení, redakci regionálních pořadů a oddělení politických přednášek (vedené A. Křížem). Vedoucím kulturního oddělení úřadu říšského protektora byl von Gregory Rozhlas přešel na normální provoz (v hod. bylo obnoveno vysílání z Vinohrad). O. Matoušek byl pověřen Českou národní radou řízením Čs. rozhlasu. F. K. Zeman se stal šéfem nového rozhlasového zpravodajství. květen 1945 Český rozhlas a Slovenský rozhlas vystupovaly jako samostatné právní subjekty. Český rozhlas byl dán pod kontrolu ministerstva informací, v jehož čele byl V. Kopecký. Rozhlas se vrátil k původní organizaci z roku Členové jednatelského sboru však byli jmenováni ministrem informací. V rámci ministerstva informací vzniklo rozhlasové oddělení, jež bylo po příchodu vlády do Prahy (11. 5.) změněno na IV. odbor ministerstva informací, který kontroloval rozhlasovou činnost v oblasti programové, právní, organizační i technické. V jeho čele stál I. Olbracht, později M. Burian. Generálním ředitelem rozhlasu byl jmenován koncem května B. Laštovička, šéfem politického zpravodajství J. Hronek Ministr informací Kopecký ustanovil jednatelský sbor Československého rozhlasu (předseda L. Šourek, členové: B. Laštovička generální ředitel rozhlasu, K. Remeš generální tajemník, prezidiální šéf ministerstva informací V. Patzak, dva členové ještě nejmenováni). Zároveň ministr ustanovil ředitelství Československého rozhlasu pro české země; vrchním ředitelem jmenován B. Laštovička, ústředním programovým ředitelem M. Očadlík Mezi ministrem informací a pověřencem Slovenské národní rady pro informace byla uzavřena dohoda o ustanovení ČESKOSLOVENSKÉHO ROZ- HLASU, s. r. o Zákonem č. 137/1948 Sb., o postátnění Československého rozhlasu, bylo stanoveno, že veškerá práva a závazky Českého rozhlasu a Slovenského rozhlasu přecházejí na československý stát. Jejich činnost přešla na státní podnik ČESKOSLOVENSKÝ ROZ- HLAS, vedený generálním ředitelem, na Slovensku oblastním ředitelem. Pak se začalo s plánovitým zřizováním studií v krajských městech. Jejich zřizování bylo zrušeno novelou č. 17/1964 Sb Bylo vydáno vládní nařízení č. 13: na jeho základě byl (po konzultacích se sovětskými experty, speciálně poslanými do Čs. rozhlasu jako poradci pro reorganizaci) zřízen Československý rozhlasový výbor, organizovaný podle sovětského vzoru. Výbor byl pověřen řízením rozhlasové a televizní práce v celém státě. V čele výboru byl ministr informací a osvěty V. Kopecký. Tato funkce však byla formální, výkonným náměstkem se stal J. Vrabec (dosud vedl rozhlas v Bratislavě). Bylo obnoveno ministerstvo spojů, kterému byla přidělena péče o výstavbu a provoz technických rozhlasových zařízení. Čs. rozhlas byl reorganizován místo dosavadních odborů a oddělení vznikly čtyři hlavní redakce: politické vysílání, literárně-dramatické vysílání, hudební vysílání a vysílání pro děti a mládež. Šéfem politického vysílání byl jmenován J. Hřebík. V září 1953 vznikla Hlavní správa tiskového dozoru (HSTD) pro cenzurní zásahy Usnesením vlády byl pověřen vedením rozhlasu Čs. rozhlasový výbor, platnosti nabyla tato reorganizace k

19 Vláda zřídila ministerstvo kultury a zrušila Čs. rozhlasový výbor (podle vládního nařízení č. 77/1953 Sb.). Byl učiněn pokus o zavedení Hlavní správy rozhlasu, která fungovala do konce března Od dubna 1954 byl Československý rozhlas a televize rozpočtovou organizací ministerstva kultury (od roku 1956 ministerstva školství a kultury). V jeho čele stál ústřední ředitel bez samostatné pravomoci hospodářské a administrativní. Na Slovensku vzniklo oblastní ředitelství rozhlasu vedené oblastním ředitelem Vláda nařízením č. 62/1957 Sb. ze dne 29. listopadu 1957 o nové organizaci rozhlasu a televize podle 1 ústavního zákona č. 47/1950 Sb., o úpravách v organizaci veřejné správy, zřídila Československý výbor pro rozhlas a televizi (ČVRT) jako ústřední orgán státní správy v oboru rozhlasu a televize a Slovenský výbor pro rozhlas a televizi jako orgán státní správy v oboru rozhlasu a televize pro Slovensko. Z dosavadní organizace Československý rozhlas byly zřízeny organizace Československý rozhlas a Československá televize, které byly právnickými osobami podřízenými výboru. Zákon upravil organizační strukturu výboru a obou organizací s účinností od Rozhlas a televize byly vyčleněny z působnosti ministerstva školství a kultury. ČVRT byl podřízen přímo předsednictvu vlády. Jeho předsedou byl jmenován dosavadní ředitel Československého rozhlasu F. Nečásek. ČVRT se skládal z programových pracovníků, scházel se několikrát ročně. Na Slovensku byl vytvořen samostatný Slovenský výbor pro rozhlas a televizi. Úkolem ČVRT byla kontrola aspektů ideově-politických, uměleckých a kulturních, hospodářských a technických Vláda vydala Statut ČVRT s účinností od ČVRT rozhodl o ustavení poradního sboru z pracovníků rozhlasu a televize a diváků v rámci koncepce účasti pracujících na řízení a tvářnosti programů. listopad Byl ustaven poradní sbor pro rozhlas a televizi jako konzultativní orgán Čs. výboru pro rozhlas a televizi pro otázky programové a organizační, který byl v roce 1959 reorganizován a přímo řízen ÚV KSČ Vláda usnesením č. 63/1959 Sb. ze dne 30. září zrušila Čs. výbor pro rozhlas a televizi a ustavila samostatné ústřední organizace, Čs. rozhlas a Čs. televizi, které podléhaly vládě, schválila statut Československé televize, který určoval základní uspořádání této organizace. Výzkumný ústav rozhlasu a televize byl přičleněn k Čs. televizi a přímého řízení rozhlasu se ujal ÚV KSČ Byl vydán zákon č. 17/1964 Sb., o Československém rozhlase, který definoval statut a úkoly Československého rozhlasu v souladu s politikou Komunistické strany Československa: Čsl. rozhlas je samostatnou ústřední organizací s celostátní působností, která provádí masově politickou a výchovnou práci v duchu politiky KSČ, zajišťuje všestrannou informovanost posluchačů, podporuje tvůrčí iniciativu lidu a přispívá k dovršení kulturní revoluce. Účinnosti nabyl Statut Československého rozhlasu, vydaný vládou ČSSR. Na různá období byly vydávány organizační řády Čs. rozhlasu Vláda vydala usnesení č. 292 o mimořádných opatřeních ke kontrole prostředků hromadných informací, byl zřízen úřad pro tisk a informace (oficiální obnovení cenzury), jehož úkolem bylo jednotně usměrňovat a kontrolovat činnost tisku, rozhlasu, televize a ČTK a pracovat zároveň jako informační a konzultační středisko předsednictva vlády pro styk s redakcemi. Ředitelem úřadu byl jmenován Josef Vohnout Národní shromáždění přijalo zákon č. 127/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a ostatních hromadných sdělovacích prostředků. Vláda následně jmenovala zmocněnce pro rozhlas a televizi a při předsednictvu vlády vznikl úřad pro tisk a informace (předsedou Federálního úřadu pro tisk a informace FÚTI byl jmenován J. Havelka), který měl jednotně usměrňovat a kontrolovat činnost tisku, rozhlasu, televize a ČTK a fungovat jako informační a konzultační středisko předsednictva vlády pro styk s redakcemi Česká národní rada zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ze dne 7. listopadu 1991 zřídila ČESKÝ ROZHLAS. Zákon definuje statut, organizační uspo- 609

20 řádání, práva a povinnosti jednotlivých organizačních složek a způsob hospodaření rozhlasu. Zákon též stanovuje poslání a úkoly Českého rozhlasu jako samostatné právnické osoby, která poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů po celém území České republiky a do zahraničí Český rozhlas se stal samostatnou institucí S koncem společného státu Československý rozhlas ukončil činnost. 610 P Ř Í L O H Y