PODKRUŠNOHORSKÝ ZOOPARK CHOMUTOV ...VAŠE OÁZA KLIDU

Transkript

1 PODKRUŠNOHORSKÝ ZOOPARK CHOMUTOV...VAŠE OÁZA KLIDU

2 Vítejte v Podkrušnohorském zooparku Chomutov Rozlohou největší zoologická zahrada v České republice nabízí návštěvníkům mnoho možností, jak strávit příjemné chvíle spojené s odpočinkem, relaxací a zároveň poznáním. Na 112 hektarech je soustředěna fauna palearktické oblasti. Tato oblast zahrnuje Evropu, převážnou část Asie a část severní Afriky. Více než 160 druhů zvířat se nachází v expozicích a výbězích zakomponovaných do jedinečného přírodního prostředí. Na malém kousku země, který Vás obklopuje, nabízíme pohled do velkého světa palearktu. Rozhlédněte se, pozorujte, poznávejte... 2

3 OBSAH: Ohlédnutí za historií...5 Příroda v zooparku...8 Zajímavé expozice...11 Eurosafari...13 Stará Ves...15 Ekocentrum...19 Stanice pro handicapované živočichy...20 Domácí zvířata...22 Savci...33 Šelmy...34 Kopytníci...43 Primáti...57 Letouni...59 Hlodavci...61 Ptáci...64 Veslonozí...65 Brodiví...67 Plameňáci, vrubozobí...70 Dravci...76 Hrabaví...79 Krátkokřídlí...80 Bahňáci...82 Měkkozobí...84 Papoušci...85 Sovy...86 Srostloprstí, pěvci...90 Plazi...92 Želvy...92 Šupinatí...93 Obojživelníci...96 Ryby...98 Bezobratlí...99 Servis a služby Rok v zoo Nevšední zážitky Statutární město Chomutov

4 4

5 OHLÉDNUTÍ ZA HISTORIÍ Když se v polovině sedmdesátých let řešil osud rozsáhlého přírodního areálu navazujícího na Kamencové jezero, přišel tehdejší ředitel Správy městských kin, pan Walter Markel, s konceptem vybudování přírodní rezervace s expozicí evropské fauny. Koncept také zahrnoval vznik ukázky typické podkrušnohorské vesnice. Poprvé se veřejnosti pod názvem Lesopark otevřel areál v roce První výběhy nabízely možnost pozorování pony shetlandských, daňků, muflonů a jelenů. Postupně přibyli zubři a rysi. Z mobilních buněk na parkovišti u areálu vznikly kanceláře vedení, odkud byl řízen proces další výstavby. Kromě inženýrských sítí, oplocení a dalších výběhů byla vybudována i stáj pro koně, kde začal působit jezdecký oddíl. V roce 1980 se Lesopark stal samostatnou organizací města a jeho název se změnil na Podkrušnohorský park kultury a oddechu. Funkci ředitele obsadil Ing. Jan Králíček. Chov zvířat se rozšířil o vlky, kočky divoké, jeřáby popelavé a panenské, bobry a další druhy. Dostavily se první úspěchy. V odchovech pelikána a kormorána měl zoopark v rámci československých zoologických zahrad své prvenství. Koncem 80. let se název Podkrušnohorského parku kultury a oddechu mění na Podkrušnohorský zoopark Chomutov. V roce 1989 byl chod zooparku řízen z nově zrekonstruované správní budovy, do provozu byla uvedena na svou dobu velice moderní karanténa 5

6 a sklady krmiv. U správní budovy vznikl hospodářský areál s přípravnou krmiv a ke stáji byla přistavěna krytá jízdárna. V roce 1992 vystřídal post ředitele MVDr. Přemysl Rabas. Zoopark se stal součástí Unie českých a slovenských zoologických zahrad a postupně prošel řadou změn. Úpravy expozic se začaly více přizpůsobovat potřebám zvířat, druhová skladba byla čím dál pestřejší. Mezi nové druhy přibyli například tuleni, vzácní ibisi skalní, rosomáci, tchoříci skvrnití a kolonoci. Úspěšně bylo odchováno mládě losa, mláďata sov pálených, sovic sněžních a sýčků. Jako člen Evropské asociace zoologických zahrad se zoopark zapojil do evropských záchranných programů. V roce 1997 utvořilo stádo sajg tatarských základ prvního osazenstva třicetihektarového Eurosafari. Rozlehlý areál postupně doplnili zubři, mufloni, jeleni a koně Převalského. Do roku 2000 vznikl statek domácích zvířat a nový výběh pro losy, byla upravena expozice pižmoňů grónských a rozšířily se voliéry zpěvných ptáků. V nově vybudovaném středisku ekologické vý- 6

7 chovy proběhly první vyukové programy. Ze staré dílny, přilehlé ke správní budově, vznikl výstavní sál a kinosál. V roce 2002 bylo návštěvníkům zpřístupněno terárium. Mezi prvními zde byli k vidění například trnorep skalní, užovka stromová nebo zmije rohatá. V roce 2004 byla společně s restaurací Tajga dokončena expozice noktuárií, které nabídly možnost sledovat živočichy převážně s noční aktivitou. Průchozí voliéra s vodními ptáky umožnila pozorování kvakošů nočních, kolpíků bílých, slípek modrých, bukače a řady dalších. Její otevření proběhlo v roce V témže roce byly odstartovány stavební práce v areálu Staré Vsi, kde postupně vznikl základ ukázky podkrušnohorské vesnice. Naplno se tento projekt rozběhl po roce 2010, kdy ve vedení zooparku již dva roky působila současná ředitelka paní Bc. Iveta Rabasová. Zoopark se tehdy začal zaměřovat na zkvalitňování služeb návštěvníkům, na osvětu v rámci zvířecí i rostlinné říše unikátního prostředí zooparku a především také na zkvalitňování stávajících podmínek pro chovaná zvířata. 7

8 PŘÍRODA V ZOOPARKU Jedinečnost přírodního areálu Podkrušnohorského zooparku spočívá v rozmanitosti druhového složení rostlinné i živočišné říše. Bezmála 45 hektarů území zooparku spadá do soustavy evropsky významných lokalit Natura Nejzápadnější část zaujímá dubový háj poskytující útočiště dvěma chráněným druhům brouků. Jedná se o páchníka (Osmoderma barnabita) a roháče obecného (Lucanus cervus). U správní budovy se nachází menší bukový háj, na který navazuje háj borový. Ten vznikl na místě původní středověké výsypky kamencových dolů. V korunách vysokých borovic 8

9 pravidelně hnízdí volavky popelavé (Ardea cinerea). Skladbu lesního porostu doplňuje březový háj v místech výběhu losů evropských (Alces alces). Vzácnost a význam kaštanového sadu, založeného v 17. století jezuity, dokládá označení památka chráněná státem. Jedná se o nejseverněji položený plodící sad kaštanovníku jedlého v Evropě. Díky rozsáhlým vodním plochám je v zooparku možné pozorovat celou řadu vodních živočichů, především ptáků. Příkladem je ledňáček říční (Alcedo atthis), který patří mezi ohrožené druhy. Největší vodní plochu zaujímá Kamenný rybník, pod jehož hladinou žije několik druhů ryb, například sumci velcí (Silurus glanis). Údolí obklopující Dětskou zoo každoročně zdobí květy rododendronů, jejichž vzrostlé keře jsou rostlinnou doménou této části. 9

10 ROHÁČ OBECNÝ Lucanus cervus Jedná se o největšího evropského ka. Samci mohou dorůstat brouvelikosti až 8 cm, samice jsou menší, dorůstají maximálně do 4,5 cm. Druh je známý svou pohlavní dvojtvárností, tzv. dimorfismem. Kromě velikosti se samci od samic liší nápadnými kusadly. Roháči obývají nejčastěji parky, starší dubové i smíšené lesy. Roháč býval v minulosti hojným druhem. Dnes se vyskytuje izolovaně v několika oblastech. Největší populace je možné najít na jižní Moravě v okolí Břeclavi nebo na Křivoklátsku. V okolí Chomutova se vyskytuje na řadě míst, včetně zooparku, avšak díky horším úživným podmínkám se zde vyskytují jedinci menší a tak velikost nad 6 cm je vzácností. Roháči se vyvíjejí v trouchnivějícím dřevě, nejčastěji dubovém. Samičky kladou vajíčka do kmenů, klád nebo pařezů. Larvy se živí trouchnivějícím dřevem a jejich vývoj trvá 3-5 let. Líhnou se již na podzim a přezimují v kukelních komůrkách. V přírodě se brouci objevují od května do srpna, přičemž maximum výskytu připadá na červen a červenec. Samci létají vysoko v korunách stromů a pátrají po samičkách. Roháči se živí listím dubů, samce láká i ronící míza. PÁCHNÍK Osmoderma barnabita Páchník je druhem obývajícím stromové dutiny. Dorůstá velikosti až do 3 cm. Nejčastěji obývá duby, buky, lípy a vrby. Vyhledává osluněné stromy a často jej můžeme nalézt v alejích nebo parcích. Samičky kladou vajíčka do stromových dutin ve střední nebo vrchní části kmene. Larvy se živí trouchem určité struktury, proto vyhledávají dutiny, které nejsou vystaveny přímému dešti. Vývoj trvá nejméně tři roky. V České republice se páchníci vyskytují roztroušeně po celém území. Na Chomutovsku žije na řadě lokalit, je zde však poměrně vzácný. Důvodem může být i jeho skrytý způsob života. Brouci takřka nikdy neopouštějí rodné dutiny a téměř celý život se pohybují v jejím okolí. Dospělí brouci létají velmi těžce a jen na kratší vzdálenosti. S dospělými páchníky se můžeme setkat od května do září. Jedná se o druh s podvečerní a večerní aktivitou. Při vyrušení brouk vypouští sekret, který připomíná vůni juchtoviny nebo je často při- rovnáván k vůni zimostrázku alpského. 10

11 ZAJÍMAVÉ EXPOZICE Rozlehlost a přírodní skladba areálu poskytuje možnosti přizpůsobení expozic s výběhy potřebám jednotlivých druhů zvířat. Například medvědi hnědí (Ursus arctos), jejichž výběh patří k největším v evropských zoologických zahradách, využívají prostor se vzrostlými stromy a k dispozici mají také vlastní vodní plochu. 11

12 Výběhy jelenů bucharských (Cervus elaphus bactrianus), sobů polárních (Rangifer tarandus) či losů evropských (Alces alces) jsou příkladem rozlehlých expozic, které nabízejí pohledy na zvířata z různých stanovišť. Okem návštěvníka vyvolávají dojem pohledu do volné přírody. Vodní plochy a voda, protékající skrz areál, umožňuje chov řady druhů zvířat, jejichž chov je na vodě závislý. Příkladem jsou pelikáni kadeřaví (Pelecanus crispus), pelikáni bílí (Pelecanus onocrotalus), tuleni kuželozubí (Halichoerus grypus) nebo buvoli vodní (Bubalus bubalis). Průchozí voliéry s vodními ptáky jsou místem nejen pro pozorování mnoha ptačích druhů, ale také ideálním místem pro odpočinek a relaxaci návštěvníků. 12

13 EUROSAFARI Na území 30 hektarů se rozkládá výběh zvaný Eurosafari. Je rozdělen do několika částí a návštěvníci zde mohou pozorovat zvířata ze soupravy vozů Safari expresu. Klidné stádo skotského náhorního skotu (Bos taurus) střídá poněkud temperamentnější stádo muflonů (Ovis musimon), koně Převalského (Equus przewalskii) či zubři evropští (Bison bonasus). Ozdobou výběhu je také jelen evropský (Cervus elaphus) s laněmi. V oddělené části se nachází kromě jaků domácích (Bos grunniens) také pratuři (Bos taurus). Spatřit zde můžete stavby představující ukázku starogermánského a staroslovanského obydlí. 13

14 14

15 STARÁ VES Ukázkou historie a způsobu života obyvatel původních vesnic Krušnohoří je soubor staveb v části areálu nazývající se Stará Ves. Stavby jsou vybaveny dobovými předměty, které si návštěvníci mohou zblízka prohlédnout. O významu a funkci daného vystaveného předmětu informuje výklad průvodce, případně informační panely. V areálu se nachází expozice zemědělských strojů. Dominantou Staré Vsi je funkční větrný mlýn holandského typu, který je kopií stavby pocházející z německého města Reichstädt. Mlýn je postaven v měřítku 1:2 tak, aby mohl sloužit k prohlídkám pro větší počet návštěvníků. Na svazích pod mlýnem se nachází malá vinice. Roubená stavba zve k návštěvě stálých expozic včelařství, krajkářství a hrač- 15

16 kářství. Hrázděný statek nabízí komplexní pohled na venkovský život zahrnující běžné domácí práce, zemědělství a řemeslnictví. Konají se zde také názorné ukázky téměř zapomenutého způsobu života, lidových tradic a řemesel. Příkladem ukázek ze života našich předků je čerstvě upečený chléb z klasické pece, praní prádla v neckách nebo zpracování zemědělských produktů. Lidové tradice a řemesla jsou představovány například u příležitosti vánočních či velikonočních svátků. 16

17 17

18 V prázdninových termínech pořádá Ekocentrum příměstské tábory. Prázdniny v krásném přírodním prostředí mezi zvířaty jsou pro děti velmi atraktivní a zároveň poučné. 18

19 EKOCENTRUM Ekocentrum se zabývá enviromentálním vzděláváním, výchovou, osvětou a poradenstvím v oblasti ochrany biodiverzity. Obnovení zájmu veřejnosti o tuto problematiku by se mělo stát naším prvořadým úkolem, a to jak z hlediska zachování biologické rozmanitosti, tak i z hlediska zachování lidského rodu. Především pro nejmladší generaci jsou určeny vzdělávací programy, které děti zábavnou formou zasvěcují do problematiky ekologie. 19

20 ZÁCHRANNÁ STANICE PRO HANDICAPOVANÉ ŽIVOČICHY Podkrušnohorský zoopark Chomutov je zapojen do Národní sítě záchranných stanic pro handicapované živočichy, které zajišťují péči o zraněné volně žijící živočichy. Ti jsou po ošetření a doléčení opět vypouštěni do volné přírody. V případě, že je zranění vážné a neumožňuje zvířeti plnohodnotný návrat do volné přírody, je ponecháno ve stanici jako trvalý handicap. Do stanice jsou přijímány pouze druhy, jejichž výskyt spadá do evropské fauny a netýká se tedy exotických živočichů. Nejčastějším důvodem zranění zvířat je srážka s dopravním prostředkem, náraz do překážky či popálení elektrickým proudem. 20

21 21

22 DOMÁCÍ ZVÍŘATA Statek domácích zvířat je místem, kde je soustředěno nejvíce druhů domácích plemen. V dobách našich předků se jednalo o běžně chované druhy, především v dnešní městské populaci jsou však mnohdy velkou neznámou. Zoopark nabízí možnost jejich poznání nejen malým, ale i velkým návštěvníkům. OVCE OVCE JÁKOBOVA Ovis aries aries M 5 Plemeno, které pochází z oblasti dnešní Sýrie, je zajímavé především pro svůj charakteristický znak, vícerohost. Obě pohlaví mohou mít až šest rohů. U beranů bývají mnohem větší a často jsou postaveny široce od hlavy. Typickým znakem plemene je také bílá lysina uprostřed hlavy a na tvářích. OVCE CÁPOVÁ Ovis aries aries M 5 Patří mezi nejprimitivnější zástupce evropské větve ovcí. Žije v jihovýchodní Evropě. Plemeno je velmi rozšířené v Maďarsku. Typické jsou šroubovité rohy u obou pohlaví. Jde o nenáročnou ovci s dlouhou hustou vlnou. Je velmi odolná vůči nepříznivým klimatickým podmínkám. V zooparku jsou chována dvě stáda - černá i bílá forma. 22

23 OVCE VŘESOVÁ Ovis aries aries C 10 Nenáročná ovce původem z oblastí pískových vřesovišť v severovýchodním Německu odtud její název. Zbarvení vlny je šedé a bílé. Pro převládající šedou varietu jsou typické rohy a u variety bílé mohou být obě pohlaví bez rohů. Jehňata se rodí černá a zbarvení vlny se mění po prvním stříhání. Ovce dobře spásají i méně hodnotné rostliny a proto se využívají k řízené pastvě v chráněných oblastech. OVCE WALLISKÁ, ČERNONOSÁ Ovis aries aries M 5 Ovce původem ze švýcarského kantonu Wallis je na území České republiky velmi málo chovaná. Je přizpůsobena náročným klimatickým podmínkám horských oblastí. Její jemná vlna se používá na výrobu koberců. Dokáže vypásat i ty nejstrmější srázy a je velice věrná svému místu, proto není třeba střežení stád. I v zooparku je tento druh samostatný a spolehlivě se vrací na svůj statek. OVCE OUESSANTSKÁ Ovis aries aries K 7 Nejmenší plemeno ovce na světě pochází z ostrova Ouessant u francouzské Bretaně. Původní a nejžádanější barva byla černá nebo hnědo-černá. Lidé z vlny vyráběli oblečení a nemuseli ji barvit. S postupným dovozem dalších plemen ovcí na ostrov se šlechtily ovce větší a v různých dalších barevných varietách. Na ostrově Ouessant již původní plemeno prakticky vymizelo. 23

24 M 5 KOZY KOZA BÍLÁ KRÁTKOSRSTÁ Capra hircus Byla vyšlechtěna jako mléčné plemeno. Chová se rohatá i bezrohá forma. Dospělý kozel může vážit až 90 kg. M 5 KOZA WALLISKÁ Capra hircus Starobylé plemeno pochází ze švýcarského kantonu Wallis. V 70. letech, kdy se ve Švýcarsku chovalo kolem pouhých 400 kusů, hrozilo tomuto plemeni vyhynutí. Charakteristické je zbarvení velmi dlouhé srsti, která je na přední části těla černá, na zadní bílá. Samci mají mohutné vidlicovité rohy dlouhé až 80 cm. Na území České republiky je chována poměrně vzácně. M 5 KOZA KARPATSKÁ Capra hircus Původní domovinou tohoto primitivního plemene je oblast Balkánu. Jeho srst je zbarvena šedobíle. meno je zařazeno mezi Plegenetické rezervy

25 KONĚ Chov koní má v zooparku dlouholetou tradici. Ustájeni jsou ve statku domácích zvířat a v konírně. Jsou využíváni jako pomocníci při společenských akcích a při závodech. SHIRSKÝ KŮŇ Equus caballus M 5 Potomek Great Horse, anglického koně, kterého rytíři využívali jako válečného koně. V roce 1878 byla založena plemenná kniha. Od názvu hrabství získal pojmenování shire v roce Vyskytuje se v několika zbarveních. Průměrná výška v kohoutku je 178 cm. Jeho temperament je klidný a vyrovnaný, ve vypjatých situacích však může být značně tvrdohlavý. TARPAN Equus caballus M 5 Je jedním z předků domácích koní. Původně obýval stepi a lesy východní Evropy. Kvůli lovu a vybíjení byl však vyhuben. Poslední volně žijící tarpan uhynul na Ukrajině v roce Zpětným křížením se podařilo získat zvířata, která mají mnoho společných znaků s původními tarpany. 25

26 FJORDSKÝ KŮŇ Equus caballus M 3 M 5 V Norsku, odkud pochází, je jedním z národních symbolů. Řadí se mezi nejstarší plemena v Evropě. Tmavý pruh uprostřed hřívy, tzv. úhoří pruh a několik tmavých žíní uprostřed ohonu, tzv. ptačí ocas, jsou typickými znaky tohoto koně. Mohutná stavba jej předurčuje spíše pro tah, bývá však často využíván pro osedlání. ČESKÝ TEPLOKREVNÍK Equus caballus Vznikl postupným křížením nejrůznějších plemen. I v současné době je toto plemeno ve vývoji a stále se šlechtí. Jedná se o kvalitní koně s širokým spektrem využití ve sportu, pro lehčí práce v zemědělství a lesnictví. ANGLICKÝ PLNOKREVNÍK Equus caballus M 3 M 3 Byl vyšlechtěn v Anglii v 18. století zkřížením španělských a italských koní s rychlými anglickými koňmi. Díky nim se stal dostihový sport populární. Plemeno má uzavřenou plemennou knihu, tzn. že do plemenné knihy může být zapsán pouze jedinec, který má v této knize zapsány oba rodiče. 26

27 KONÍRNA M 3 Areál konírny zahrnuje stáje, venkovní jízdárnu, krytou jezdeckou halu a prostorné výběhy. Kromě koní patřících do chovu zooparku, jsou zde ustájeni koně soukromých majitelů. V areálu působí také jezdecký oddíl. 27

28 DROBNÁ DOMÁCÍ ZVÍŘATA M 5 KRÁLÍK DOMÁCÍ Oryctolagus cuniculus f. domesticus Divokou formu králíka chovali již staří Římané v tzv. leporáriích pro jejich maso, které považovali za pochoutku. S rozvojem chovatelství byly vyšlechtěny různé formy. Se souvisejícím účelem chovu vzniklo také několik odvětví zaměřujících se na produkci kožešiny a masa, chovatelství výstavních jedinců či, v případě zakrslé formy, domácích mazlíčků. HOLUB DOMÁCÍ Columba livia domestica Holubník na statku domácích zvířat obývá několik plemen holubů. Je mezi nimi například pražský rejdič, který patří mezi česká národní plemena holubů. DOMÁCÍ DRŮBEŽ V zooparku je chována hrabavá i vodní domácí drůbež. Patří sem kur, perličky, kachny i husy. 28

29 Ze zoologického hlediska je svět rozčleněn na oblasti, z nichž každá má svou charakteristickou druhovou skladbu, typickou pro danou část Zeměkoule. Palearktická oblast, ze které pochází druhy zvířat chovaných v zooparku, zaujímá 39% územní pevniny. Jedná se o rozlohu přibližně km². ZOOGEOGRAFICKÁ MAPA ANEB KDE SE NACHÁZÍ PALEARKT 29

30 ČLENSTVÍ V ORGANIZACÍCH Pod zkratkou UCSZOO se skrývá regionální asociace zoologických zahrad České a Slovenské republiky a její plná verze zní Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Asociace zahrnuje 19 členských zoo, které vzájemně spolupracují a pomáhají si. 30 EAZA je zkratkou pro European Association of Zoos and Aquaria. Jedná se o celoevropskou asociaci sdružující kolem 300 evropských zoologických zahrad, jejímž hlavním cílem je sjednocení a koordinace členských zoo při naplňování jejich poslání. To se týká chovu ohrožených druhů, podpory ochranářských aktivit, dodržování etických principů chovu zvířat, sledování standardů při transportech a veterinárních zásahů. EARAZA Euroasijská regionální asociace zoo a akvárií je společenstvím sdružujícím zhruba 60 zoologických zahrad z evropských a asijských zemí. WAZA World Association of Zoos and Aquariums představuje světovou asociaci zaměřenou na vymírající druhy zvířat planety a aktivní činnost na ochranářských projektech, které kladou důraz na vzdělávání a osvětu odborné i laické veřejnosti. Ochranářské projekty, zaměřené na druhy zvířat a jejich populace v původních vyskytištích, se nazývají in situ. Projekty zaměřené na ochranu zvířat v rámci zoologických zahrad jsou tzv. ex situ.

31 CO ZNAMENAJÍ ZKRATKY ESB A EEP? ESB Zkratka pro evropské plemenné knihy - European Studbooks. Jejich vedením jsou pověřeni odborní pracovníci z jednotlivých evropských zoologických zahrad. V knihách je uveden přehled celé populace jednotlivého druhu v Evropě. Z rozsáhlých údajů se lze dozvědět o původu, příbuzenských vztazích a genetické kvalitě jednotlivců či chovů. Do plemenných knih jsou zařazeny následující druhy zvířat chovaných v zooparku: jelen bucharský, orel východní, rys karpatský, sup bělohlavý, takin čínský, takin indický, tuleň kuželozubý. Plemenné knihy jsou základem pro EEP. EEP Pod zkratkou se skrývá společný projekt evropských zoologických zahrad na záchranu ohrožených druhů světové fauny. Projekt jako takový vznikl z iniciativy německých zoologických zahrad a zkratka EEP se odvíjí z německého Europäisches Erhaltungs Program. Hlavním posláním projektu je zachování vybraných ohrožených druhů zvířat v rámci spolupráce mezi jednotlivými zoologickými zahradami. V čele komise odborníků, která chov každého druhu řídí, působí koordinátor chovu. Koordinátorem bývá zpravidla zaměstnanec zoologické zahrady, která patří v chovu a rozmnožování vybraného druhu k nejúspěšnějším. Náplní práce koordinátora chovu je shromažďování informací o všech chovaných jedincích. Původ, genetické aspekty, podmínky chovu či míra vzájemné příbuznosti jsou určujícími faktory při rozhodování o umístění jednotlivých zvířat, jejich přesunech, deponacích apod. Veškeré výměny zvířat mezi zoologickými zahradami jsou v rámci programu EEP bez finančních nároků. V současnosti se koordinace chovů týká více než 145 druhů zvířat. Podkrušnohorský zoopark Chomutov chová v rámci EEP 14 druhů zvířat. Patří sem ibis skalní, jeřáb bělošíjí, jeřáb bílý, jeřáb mandžuský, kůň Převalského, manul, norek evropský, orel mořský, orlosup bradatý, pelikán kadeřavý, pižmoň grónský, rosomák sibiřský, panda červená a zubr evropský. 31

32 ZOORIENTUJTE SE Abyste se mohli lépe zorientovat, jsou u fotografií zvířat ikonky se souřadnicemi, dle kterých můžete v mapce na konci průvodce nalézt umístění expozice uvedených druhů. Například na souřadnicích šelem. Zkratky EEP, ESB jsou vysvětleny na straně 31. EEP ESB C8 naleznete expozici malých Tato ikonka je u druhů zvířat, která jsou chována v zázemí mimo návštěvnické trasy. Důvodem jsou optimální podmínky chovu a případných odchovů, kterým je zvláště u vzácných druhů zvířat věnována značná pozornost. Přesuny zvířat do zázemí se provádějí dle aktuálních potřeb, a proto se může stát, že určitý druh není v době vaší návštěvy možné pozorovat v expozici. Informace o jednotlivých druzích zvířat na návštěvnických trasách doplňují popisné cedulky v areálu zooparku. U vybraných druhů se nacházejí bannery s rozšířenými informacemi. Pokud vašemu zraku lépe vyhovuje větší rozměr mapy, naleznete ji v blízkosti obou pokladen. 32

33 SAVCI Mammalia V Podkrušnohorském zooparku Chomutov je chováno více než 70 druhů savců. Výběr z těchto druhů vám představíme na následujících stranách, i když pozornost nepochybně patří všem. 33

34 ŠELMY Carnivora CHARZA ŽLUTOHRDLÁ Martes flavigula Kunovitá šelma s vážně denní aktivitou je pře- C 8 jednou z nejvzácnějších šelem chovaných v zooparku. Svou neposednost a hravost dokazují charzy častými honičkami ve větvích stromů. Honičky mohou být také předzvěstí námluv. JEZEVEC LESNÍ Meles meles Na území České republiky se jedná o největší kunovitou šelmu. Nory, které si hloubí, mají mnoho chodeb a mohou být hluboké až 5 m. Je aktivní převážně v noci, kdy se vydává za potravou. KOČKA DIVOKÁ Felis silvestris E 11 C 8 Severoafrická rasa kočky divoké je považována za přímého předka kočky domácí. Na území střední Evropy byla kočka divoká téměř vyhubena. Ohrožující stav středoevropské populace vznikl nadměrným lovem a také křížením s kočkami domácími. Téměř všechny šelmy jsou masožravé. Zatímco u kočkovitých šelem tvoří jídelníček výlučně masitá potrava, například medvědovité či medvídkovité šelmy jsou převážně všežravé. Absolutní výjimku představuje panda velká, která je býložravá. 34

35 KOLONOK Mustela sibirica E 10 Ve volné přírodě je kolonok, nebo také lasice sibiřská, užitečným živočichem. Živí se převážně hlodavci a k užitku je také jeho úklid zbytků kořisti ulovených jinými predátory, například vlky. Chovatelům drůbeže nebo holubů může však napáchat velké škody stejně jako kuna. KUNA SKALNÍ Martes foina C 8 Kuny jsou schopny svým způsobem lovu přírodě prospět při likvidaci přemnožených hlodavců. Oproti tomu dokáží způsobit značné škody chovatelům drůbeže, které mohou mít pro chov fatální následky. Pro kunovité šelmy jsou typické námluvní honičky. Jsou schop- ny neúnavně běhat od země po koruny stromů. 35

36 D 6 EEP MANUL - KOČKA STEPNÍ Otocolobus manul Jedná se o méně známý druh kočkovité šelmy, obývající asijské stepi, pouště a horské oblasti až do nadmořské výšky 4800 m. Poměrně zavalité tělo má porostlé dlouhou hustou srstí, která slouží jako velmi dobrá tepelná izolace při jejich odpočinku na skalnatém povrchu či přímo na sněhu. Areál výskytu manula (Otocolobus manul) je poměrně rozsáhlý, od jižních oblastí kolem Kaspického moře po Pákistán, Kašmír, Nepál, Tibet, západní Čínu až do Mongolska a jižních okrajů Sibiře. V tomto rozsáhlém areálu vytváří tři poddruhy: manul mongolský (O. m. manul), manul kaspický (O. m. ferrugineus) a manul tibetský (O. m. nigripectus). Manulové jsou velmi plaší, přes den se ukrývají v doupatech pod kameny, v jeskyních nebo v norách po jiných zvířatech. Aktivní jsou především v noci, kdy loví drobné savce a ptáky. Mláďata se rodí v období měsíců dubna a května v počtu 2-6 mláďat. Největší populace manulů se vyskytuje ve středním Mongolsku. Poté, co začátkem 20. století bylo ročně kvůli kožešině uloveno více než jedinců, docházelo postupně k vážnému ohrožení tohoto druhu. V roce 1988 byl lov manulů zcela zakázán. V zoologických zahradách se jedná o vzácného chovance a odchovy mláďat se řadí mezi významné úspěchy. Podkrušnohorský zoopark chová manuly od roku 2002, kdy byl přivezen první pár. Samice pocházela ze Zoo Vídeň a samec ze Zoo Moskva. První mláďě manula se v zooparku podařilo odchovat v roce

37 MEDVĚD HNĚDÝ Ursus arctos K 8 Zdánlivě nemotorný tvor dokáže běžet rychlostí až 22 km/h. Mezi evropskými šelmami patří k největším. V místech výskytu zanechává četné vizitky ve formě trusu a ohraničení teritoria označují zdrápané pruhy kůry a lýka na stromech až do výše 2,5 m. K 7 C 8 MÝVAL SEVERNÍ Procyon lotor Pochází původně ze Severní Ameriky. Díky své přizpůsobivosti se hojně rozšířil v oblastech Evropy i Asie, kam mu prvotně dopomohl člověk. Jeho jméno se odvíjí od omývání potravy před samotným pozřením. NOREK EVROPSKÝ Mustela lutreola Z původního biotopu je vytlačován norkem americkým. Nápadným znakem, který jej od norka amerického odlišuje, je přítomnost bíle zbarveného horního rtu. Nejbližším příbuzným norka evropského je tchoř tmavý, kdežto norek americký je příbuzný s kunami. H 9 EEP ROSOMÁK Gulo gulo Jedná se o největší kunovitou šelmu Evropy. Mezi evropskými šelmami patří k nejohroženějším. Zatímco v letním období se živí mršinami, hnízdícími ptáky nebo lesními plody, v zimě se z něho stává zdatný lovec. Udolat může i mnohem větší druh zvířete než je on sám. Nejlépe lze v zooparku rosomáky pozorovat právě v zimním období. 37

38 PANDA ČERVENÁ Ailurus fulgens Jejími příbuznými jsou lasicovité, medvídkovité a skunkovité šelmy, včetně mývala severního. Ze zoologického hlediska je však jediným zástupcem čeledi Ailuridae. Obývá krajinu ve vyšších nadmořských výškách s bambusovitými porosty. Bambus tvoří nepostradatelnou, avšak ne jedinou součást jídelníčku. Své teritorium si chrání a označuje jej trusem rozmetávaným pomocí bohatě osrstěného ocasu. Velmi dobře šplhá a většinu času tráví v korunách stromů. Pandy červené jsou samotářské, partnera vyhledávají pouze v období páření. Samice jsou březí dní. Toto časové rozpětí je dáno schopností odkládat porod a vyčkat tak na nejvhodnější okamžik narození mláďat, tzv. utajenou (latentní) březostí. D 8 EEP 38

39 39

40 RYS KARPATSKÝ Lynx lynx carpaticus D 6 ESB Patří mezi největší kočkovité šelmy Evropy. Jeho stopy se podobají stopám koček domácích, jsou však až třikrát větší. V závislosti na možnostech potravy je schopen obsáhnout rozsáhlé teritorium o rozloze až 50 km². TULEŇ KUŽELOZUBÝ Halichoerus grypus J 6 ESB Tuleni se v zooparku chovají od roku Narodilo se zde již dvanáct mláďat, v roce 2006 dokonce tulení dvojčata. Přestože má populace tuleňů ve volné přírodě vzrůstající tendenci, je jejich ohrožení, díky průmyslu a rybolovu, stále aktuální. ŽENETKA TEČKOVANÁ Genetta genetta E 11 V dobách starověku byla chována Egypťany i Římany jako domácí mazlíček a lovec škůdců. Pro její páchnoucí sekret ji později vystřídala dnešní kočka domácí. Chov ženetek se přesunul na farmy, protože výtažek z jejich sekretu, zvaný vivereum nebo také cibetkový olej, je využíván při výrobě parfémů a léků. 40

41 41

42 F 10 VLK EURASIJSKÝ Canis lupus lupus Je jedním z poddruhů vlka obecného. Vyskytuje se v různém vybarvení od šedobílé až po černou. Postupná domestikace této psovité šelmy vedla k vydělení poddruhu Canis lupus familiaris psa domácího. Vlci tvoří tzv. smečky. Jedná se o uskupení jedinců, jež k sobě poutají určité sociální vazby. Základem smečky je vždy alfa pár. Ostatní členové jsou většinou mláďata z prvního a druhého vrhu. Ve smečce panuje přísná hierarchie. Velikost smečky ovlivňuje řada faktorů. Mezi ně patří dostupnost kořisti v teritoriu, tedy území, které vlci obývají. Obvykle se počet jedinců ve smečce pohybuje kolem osmi. Vlčí potravu tvoří převážně vysoká zvěř. V době nouze však loví cokoliv a když na to přijde, nepohrdne ani mršinami, plody rostlinného původu či odpadky. Mezi pozoruhodné způsoby komunikace patří bezesporu vlčí vytí, které může obsahovat až 12 různých harmonických tónů. Úmyslné střídání tónů při hromadném vytí má vytvářet dojem, že vyje více jedinců, než jich ve skutečnosti je. Jak takové vlčí vytí zní, si návštěvníci zooparku mohou vyslechnout téměř každý den. 42

43 KOPYTNÍCI Ungulata Kopytníci se řadí mezi dominantní býložravce obývající naši planetu. Společná schopnost rychlého běhu je dána stavbou končetin, přizpůsobených k dynamickému pohybu vpřed a vzad. Snížený počet prstů znamená méně šlach a svalů a tudíž i nižší enegetické výdaje a vyšší vytrvalost. Rozdělení kopytníků se odvíjí od počtu prstů na končetinách. Jedná se o skupinu sudokopytníků a lichokopytníků. Sudokopytníci Artiodactyla Sudý počet prstů je pro sudokopytníky společným znakem. Nejvíce vyvinutý je 3. a 4. prst, ostatní jsou více či méně redukovány a palec zcela chybí. Lichokopytníci Perissodactyla Osa končetiny lichokopytníků prochází 3. prstem, který je často největší. Poslední články prstů jsou chráněny rohovitými kopyty. 43

44 44 44

45 LICHOKOPYTNÍCI Perissodactyla V 4 KIANG VÝCHODNÍ Equus kiang holdereri Obyvatel náhorních plošin Tibetu je největším zástupcem divokých asijských oslů. Kiangové žijí v malých stádech. Samice se sdružují v čele se starou klisnou, samci bývají buďto samotářští nebo se sdružují do samčích stád. V době páření se stáda propojují. KŮŇ DOMÁCÍ Equus caballus viz str KŮŇ PŘEVALSKÉHO Equus przewalskii V 4 EEP Ve střední Asii byl koncem 60. let 20. století vyhuben. Zpětně je vysazován od roku 1988 do rezervací Mongolska a Číny. Žije ve stádech klisen s hříbaty, které vede vždy jeden dominantní hřebec. I 8 OSEL DOMÁCÍ Equus asinus Je využíván především jako pomocník při nošení břemen, ale i pro zápřah a jízdu. Kromě toho také poskytuje velmi výživné mléko a maso. 45

46 SUDOKOPYTNÍCI Artiodactyla BUVOL DOMÁCÍ Bubalus bubalis O 8 Domestikovaná forma buvola je využívána především pro pomoc při tahu či nošení břemen. Buvol je zvíře nenáročné a jediné, bez čeho se skutečně neobejde, je voda a možnost koupele. V 2 JAK DOMÁCÍ Bos grunniens Zejména v horských oblastech Asie jsou využíváni k tahu a nošení břemen. Mají také chutné maso a kvalitní výživné mléko. Jejich srst se využívá pro výrobu pevných tkanin. V oblastech, kde není dostatek dřeva, slouží jejich trus jako palivo. Krmení buvolů je jednou ze součástí zážitkových dnů a výukových programů, které zoopark nabízí. Netradiční zážitek si odnášejí nejen děti, ale i dospělí. 46

47 JELEN EVROPSKÝ Cervus elaphus W 4 Původně se jednalo o stepní druh, který byl později člověkem vytlačen do lesů. Na území České republiky obývá lesy, z nichž vychází na pole a louky. Dospělí jeleni žijí jednotlivě, laně s kolouchy tvoří stáda až o 40 kusech. Zhruba v polovině září přicházejí jeleni do říje a lesy ožívají jejich hlasitým troubením. Hlasové zbarvení i výraz troubení jsou různé v závislosti na tom, co jeleni vyjadřují. Rozdílné je například troubení jelena hledajícího laně a jelena, který vyhrožuje soupeři. JELEN BUCHARSKÝ Cervus elaphus bactrianus E 6 ESB Vzácně chovaný a velmi ohrožený druh jelena. V České republice můžete tento druh pozorovat pouze v zooparku, který je také pověřen vedením a zpracováním dat pro ESB. Jeleni bucharští jsou zde chováni od roku Alarmující počet jedinců ve volné přírodě byl zaznamenán v roce Záchranný projekt, který následně vznikl, pomohl ke zvýšení počtů zvířat ve volné přírodě. Tento stav je však stále velmi nízký. JELEN MILU Elaphurus davidianus C 11 Nadměrný lov v původní domovině, na severovýchodě a severu Číny, byl jednou z příčin vyhubení jelena milu ve volné přírodě. Přežil díky tomu, že byl chován za zdmi císařského loveckého parku Nai-Hau-Tsue u Pekingu, odkud byl jako dar od čínského cisaře převezen do Francie. Stalo se tak těsně před tím, než záplavy v Číně strhly zdi císařského parku a většina jelenů uhynula. Zbývajících přibližně třicet jedinců bylo v Číně vyhubeno kolem roku Převoz druhu do Evropy byl tedy jeho záchranou v hodině dvanácté. 47

48 SPOLEČNÉ ZNAKY JELENOVITÝCH Jelenovití patří mezi přežvýkavce. Přijímanou potravu přitisknou spodními řezáky k rohovité liště v horní čelisti, kde řezáky nemají. Následnými pohyby hlavy do strany a vzhůru dojde k odtrhnutí potravy o hranu spodní čelisti, což lze přirovnat k odtrhnutí papíru o hranu podložky. Z důvodu možného ohrožení na pastvě, především ze strany predátorů, hrubě rozkousanou potravu rychle polykají a ta následně putuje do předžaludků. V bezpečí úkrytu vyvrhují potravu zpět do dutiny ústní, kde ji znovu přežvykují na drobnější kousky, které se dostávají do vlastního žaludku, nazývaného slez. Za pomoci mikroorganismů v předžaludcích si přežvýkavci poradí i s jinak nestravitelnou celulózou. Čas strávený přežvykováním v úkrytu představuje zhruba 80% celkové doby trvání pastvy. Trávicí ústrojí přežvýkavců bachor jícen kniha čepec střevo slez PAROŽÍ Jednotlivé druhy jelenovitých mají svá specifická paroží. Slouží pro vizuální předvádění síly a zároveň jako zbraň v boji se soky v období říje. Každý rok z jara vyrůstají jelenovitým parohy nové. Po období říje je shazují. Paroh jelena pečeť nadočník opěrák vlčník koruna růže rýhy perle lodyha puk 48

49 KOZA DOMÁCÍ Capra hircus viz str. 24 KOZOROŽEC ALPSKÝ Capra ibex C 7 Kozorožci obývají těžko přístupný terén horských oblastí ve vysokých nadmořských výškách. Většinu dne tráví na skalních útesech, po kterých se obratně pohybují a kde nacházejí bezpečný úkryt před predátory. LOS EVROPSKÝ Alces alces P 8 V Čechách žil ještě ve 14. století, odkud však rychle vymizel. Oblast jeho výskytu se posunula směrem na severovýchod. Los je velmi vysoké zvíře, v kohoutku může dosáhnout až 210 cm. MUFLON Ovis aries musimon U 6 Mufloni jsou společenskou zvěří, žijící převážně ve smíšených stádech. Pravidelné souboje mezi berany probíhají již od útlého věku jedinců, kteří si tak utvrzují společenské postavení ve stádě. 49

50 50

51 OVCE DOMÁCÍ Ovis aries aries viz str OVCE STEPNÍ - ARKAL Ovis vignei V zooparku jsou arkalové chováni od roku Patří mezi vzácně chované druhy ovcí. Kromě zooparku chovají tento druh pouze tři evropské zoologické zahrady. C 6 PIŽMOŇ GRÓNSKÝ Ovibos moschatus wardi E 7 EEP Mohutná zvířata, vážící až 300 kg, obývají severské tundry a jsou dokonale přizpůsobena nehostinnému prostředí. Jejich srst je mnohonásobně hřejivější než ovčí vlna. Kvůli teplé kožešině byli pižmoni hromadně vybíjeni. Před vyhubením je zachránil zákaz lovu stanovený v roce SOB POLÁRNÍ Rangifer tarandus P 7 Většinu dne jsou sobi aktivní a tráví jej chůzí. Během jednoho dne jsou schopni ujít až kolem 60 km. Zajímavostí druhu je také přítomnost paroží u obou pohlaví, které plní funkci nástroje pro vyhrabávání potravy ze sněhu. SRNEC OBECNÝ Capreolus capreolus U 6 Samci mají na hlavách parůžky dlouhé až 25 cm, které shazují v průběhu listopadu a prosince. V Čechách se jedná o nejhojnějšího sudokopytníka. 51

52 52

53 TAKIN ČÍNSKÝ Budorcas taxicolor bedfordi Toto vzácné zvíře bylo ve volné přírodě téměř vyhubeno nadměrným pytlačením pro vysoce ceněné maso. K zajímavostem takinů patří jejich kůže produkující olejnaté látky, které zvířata efektivně chrání proti dešti a mlhám. Mohutné a silné rohy takina, nazývaného též zlatým, mohou dosahovat délky až 60 cm. D 9 ESB TAKIN INDICKÝ Budorcas taxicolor taxicolor Přestože takini působí těžkopádným dojmem, jedná se o velmi hbitá zvířata. Nejbližším příbuzným takina je pižmoň. D 10 ESB TUR DOMÁCÍ PRATUR Bos taurus W 2 Úhyn posledního pratura na této planetě byl zaznamenán v roce 1627 v rezervaci u polského Jaktorova. O zpětné vyšlechtění se zasloužil na počátku 20. století německý zoolog Heck. Výsledkem jeho experimentu je zpětně vyšlechtěný pratur, tzv. Heckův skot. Oproti původnímu praturovi je drobnější a s menšími rohy. TUR DOMÁCÍ SKOTSKÝ NÁHORNÍ SKOT Bos taurus S 7 Archeologické nálezy prokázaly jeho existenci již v 6. století. Jeho odolnost a nenáročnost umožňuje celoroční chov ve venkovních podmínkách. 53

54 54

55 TUR DOMÁCÍ - SKOT STEPNÍ UHERSKÝ Bos taurus O 4 Předkem tohoto plemene byl pratur. Antické obrazy a plastiky svědčí o rozšíření jeho domestikované formy na pobřeží Středozemního moře a do starého Řecka. Postupně se rozšířil až ke karpatské kotlině. Ač vypadají nebezpečně, nebývají obvykle agresivní. Opatrnost je ale vždy na místě. VELBLOUD DVOUHRBÝ Camelus bactrianus Je dokonale přizpůsoben nehostinnému pro- N 7 středí náhorních stepí a polopouští. Například jeho oči chrání před zvířeným pískem husté dlouhé řasy. Nozdry jsou štěrbinovité a uzavíratelné nejen kvůli písku, ale jejich uzavření slouží také jako zábrana většího úniku vodních par z těla. Prstní články kryjí pružné mozoly umožňující pohyb po písčitém povrchu. ZUBR EVROPSKÝ Bison bonasus G 7 W 4 EEP Přibližně do poloviny 18. století byl zubr běžně se vyskytujícím druhem na území České republiky. Zubři však byli již od středověku oblíbenou lovnou zvěří, a tak jejich početní stav postupně klesal. Z volné přírody nakonec zcela vymizel. V roce 1923 byla založena Mezinárodní společnost na ochranu zubra, který byl v té době chován již jen v zajetí. Byla založena plemenná kniha a postupně se počty zubrů začaly zvyšovat. Dnes díky tomuto úsilí nepatří zubr evropský mezi ohrožené druhy. V Podkrušnohorském zooparku jsou zubři chováni od roku 1975 a v rámci zapojení do reintrodukčního programu má zoopark také podíl na jejich záchraně. 55

56 56

57 PRIMÁTI Primates MAKAK MAGOT Macaca sylvanus B 7 Patří mezi jediné zástupce z řad opic, jejichž areál výskytu zasahuje do evropského kontinentu. Makak je společenské zvíře žijící v tlupách, kde vládne přísná hierarchie. V oblasti Gibraltaru se jedná o chráněný druh, což úzce souvisí i s politickým podtextem. Ten se týká územního sporu, který panuje mezi Velkou Británií a Španělskem. Dle legendy se uvádí, že dokud budou území obývat makakové, bude Gibraltar patřit Britům. Makakové sdílejí společnou expozici s ovcemi stepními - arkaly (viz str. 51), kteří jsou vzájemně naprosto bezkonfliktní. 57

58 58

59 LETOUNI Chiroptera E 11 KALOŇ EGYPTSKÝ Rousettus aegyptianus Kaloni žijí v koloniích, které čítají na tisíce jedinců. Zajímavostí je jejich orientace pomocí echolokace. Na rozdíl od netopýrů vydávají zvuky pro člověka slyšitelné. Tyto zvuky vznikají rychlým chvěním jazyka. Dle odrazů zvuku (echa) společně se zrakovými vjemy usměrňují svůj let. Kolonie kaloňů se obvykle dělí do skupin, v nichž vládne přísná hierarchie. Kaloně spolu s dalšími živočichy můžete pozorovat v expozici NOKTUÁRIA, ve které jsou chována zvířata aktivní převážně v noci. Aby bylo pozorování v době aktivity zvířat vůbec možné, je noktuárium založeno na principu obráceného denního režimu. V době návštěvních hodin mají tedy zvířata noc a den jim začíná s nocí panující v realitě. 59

60 HLODAVCI A JEJICH CHRUP Od většiny ostatních řádů savců odlišují hlodavce čtyři silné řezáky. Jsou to dlouhé zakřivené zuby, které nepřetržitě rostou. Sklovinou jsou kryté pouze z předních stran. Zadní strany pokrývá pouze měkčí zubovina, která se hlodáním opotřebovává a tím se zuby stále ostří. 60

61 HLODAVCI Rodentia BOBR EVROPSKÝ Castor fiber K 6 Za typické znaky bobrů se dají považovat velké zuby nazývané hlodáky. U bobra evropského mají na první pohled patrné sytě oranžové zbarvení. Zploštělý ocas má svůj význam nejen při plavání, ale slouží také jako signalizační zařízení. Plácnutím o hladinu vody vzniká daleko slyšitelný varovný signál. Pod vodou mohou bobři vydržet až 15 minut. BURUNDUK PÁSKOVANÝ Tamias sibiricus E 11 O atraktivitě burunduků, tzv. zemních veverek, není pochyb. Většinu dne jsou velmi aktivní, pobíhají, skáčou, shromažďují potravu do vyhloubených podzemních nor, které mohou být až 1m hluboké. V přírodě žijí burunduci ve volných koloniích. Mají v nich však svá soukromá teritoria, která si striktně střeží. Narušení hranic znamená mnohdy drsný boj, který může skončit úmrtím jednoho z bojovníků. POLETUŠKA SLOVANSKÁ Pteromys volans E 11 Své jméno získal tento hlodavec díky osrstěným blanám, jež mu umožňují plachtění ze stromu na strom. K usměrňování pohybu slouží poletušce dlouhý ocas. Na zimu svůj příbytek vystlává mechem, dutinu ve stromě pak v zimním období obývá několik jedinců, kteří se vzájemně zahřívají. 61

62 62

63 DIKOBRAZ SRSTNATONOSÝ Hystrix indica K 6 Mláďata dikobraza se rodí dobře vyvinutá. Jejich ostny jsou zpočátku měkké a po čase se zpevní, aby mohly sloužit pro obranu. Při zastrašování nepřítele se dikobrazi otáčejí zády a chrastí rozvinutými ostny. Při útoku prudce couvnou a ostny, které jsou v jejich pokožce volně, se zabodnou do těla nepřítele. SVIŠŤ BOBAK Marmota bobak E 11 Svišti žijí v koloniích. Ty se skládají z jednotlivých rodinných skupin, přísně střežících svá teritoria. Součástí svištích obydlí jsou chodby dlouhé až 100 m. V hloubce až 4 m se nachází komůrka vystlaná trávou, kde svišti přespávají a samice zde také přivádí na svět mláďata. TARBÍK EGYPTSKÝ Jaculus jaculus E 11 Tarbíci jsou velmi dobře přizpůsobeni k životu v pouštních oblastech. Například polštářky na jejich dlouhých nohách jsou osrstěné, aby se mohli pohybovat po rozpáleném písčitém terénu. Skoky dlouhé až 1m je řadí, vzhledem k velikosti těla, mezi velmi dobré skokany. Tarbíci se pohybují pouze po zadních nohách, rovnováhu jim pomáhá udržovat ocas dlouhý až 20 cm. 63

64 PTÁCI Aves Bez okřídlených opeřenců si lze přírodu jen těžko představit. Ptačí svět zahrnuje nespočet druhů různých velikostí. Rozmanité druhy expozičních i volně žijících ptáků můžete pozorovat v celém areálu zooparku. Nahlédněte spolu s námi do jejich světa... 64

65 VESLONOZÍ Pelecaniformes KORMORÁN VELKÝ Phalacrocorax carbo Černí ptáci s výrazně tyrkysovýma očima a žlutým zbarvením okolí zobáku se vyskytují v okolí řek a vodních ploch, které jim poskytují dostatek potravy - ryb. Jsou zdatnými rybáři a pro svou kořist se dokáží i potopit. I 6 PELIKÁN BÍLÝ Pelecanus onocrotalus Jeho rozpětí křídel dosahuje až 300 cm. Charakteristický je pro něj silný zobák a hrdelní vak. Jídelníček tvoří výhradně ryby, které většinou loví při plavání na hladině. Pelikáni si také často usnadňují lov ryb ve skupinách, kdy je společně nahánějí k mělčině. PELIKÁN KADEŘAVÝ Pelecanus crispus Vytvářejí početné kolonie. Nejrozsáhlejší z nich se nachází u jezera Mikri Prespa v Řecku. Hnízda staví v podobě velké hromady větví na plovoucích nebo pevných vodních ostrovech. G 5 G 5 EEP 65

66 Pelikáni mají velký hrdelní vak, který využívají k nabírání ryb nebo vody k pití. V horkých letních dnech jim slouží jako větrací systém. 66

67 BRODIVÍ Ciconiiformes BUKAČ VELKÝ Botaurus stellaris M 8 Žije velmi skrytě. Je-li ohrožen, zaujme vzpřímený postoj se zobákem vzhůru a díky svému maskovacímu zbarvení se v přirozeném místě výskytu stává téměř neviditelným. Svou přítomnost prozrazují samci během toku hlubokými zvukovými tóny. BUKÁČEK MALÝ Ixobrychus minutus I 9 Jedná se o nejmenšího zástupce volavkovitých žijících na území České republiky. Zimní období přečkává v oblasti rovníkové Afriky. Patří mezi silně ohrožené ptáky. Nejčastěji jej lze spatřit v rákosových porostech, ve kterých se velmi obratně pohybuje. ČÁP BÍLÝ Ciconia ciconia I 5 K typickým zvukovým projevům čápů patří klapání zobákem, které v zooparku může návštěvník často zaslechnout u Kamenného rybníka, kde čápi hnízdí. Tento druh ptáka se řadí mezi tažné druhy. Hejna odlétající koncem léta čítají i na stovky jedinců. 67

68 Vedle vyhlídky Kamenného rybníka se nachází vzrostlý dub, na jehož vrcholu je čapí hnízdo. Čápy zde můžete pozorovat po celý rok. Mezi hlavní důvody celoročního výskytu v zooparku patří kombinace narušení migrační schopnosti dospělého páru a dostatku potravy. Odchovaná mláďata každoročně odlétají do zimovišť s divokým párem z nedalekých Zaječic. 68

69 KOLPÍK BÍLÝ Platalea leucorodia M 8 Pro kolpíky je typický zobák lžícovitého tvaru, pomocí kterého prohmatává bahnité dno mělkých vod. Hejna kolpíků létají v dlouhých řadách nebo vytvářejí formaci ve tvaru V. Při migracích se nechávají unášet teplým proudem vzduchu. IBIS SKALNÍ Geronticus eremita Vzácný brodivý pták z čeledi ibisovitých obýval, podle nálezů fosílií, západní Asii, sever Afriky a jih Evropy již před 1,8 mil. let. Nyní je na pokraji vyhubení. KVAKOŠ NOČNÍ Nycticorax nycticorax Patří mezi nejrozšířenější zástupce volavek. Má vynikající zrak, díky němuž dokáže kořist zaregistrovat i ve tmě. Vědecký název latinského původu znamená v překladu noční havran a zřejmě vznikl na základě jeho výrazného chraptivého hlasu. VOLAVKA RUSOHLAVÁ Bubulcus ibis H 8 M 8 M 8 EEP Na rozdíl od ostatních volavek, které se většinou živí rybami, má odlišný jídelníček a zvláštní způsob lovu potravy. Zaměřuje se především na hmyz, který se soustřeďuje kolem pasoucího se dobytka nebo divoké zvěře. Kromě hmyzu loví také žáby, myši či plazy. Zalétá i na území České republiky, hnízdí zde však jen zřídka. 69

70 PLAMEŇÁCI Phoenicopteriformes PLAMEŇÁK RŮŽOVÝ Phoenicopterus ruber roseus Početné skupiny plameňáků obývají rozsáhlé laguny a jezera. Páření předchází hromadný tok. Následné hnízdění probíhá na hliněných stavbách homolovitého tvaru, který samice vytvoří vlastním zobákem. I 5 VRUBOZOBÍ Anseriformes I 6 BERNEŠKA VELKÁ KANADSKÁ Branta canadensis Původně byla dovezena ze Severní Ameriky pro okrasné účely. Je velmi přizpůsobivá a jen díky jejímu elegantnímu vzhledu jsou jí tolerovány škody, které napáchá například v městských parcích. Její apetit se totiž nevyhýbá ani okrasným rostlinám. 70

71 BERNEŠKA RUDOKRKÁ Branta ruficollis Od roku 2007 patří mezi ohrožené druhy. Hnízdní areál se nachází v chladném podnebí tunder na severu Sibiře. Na zimu migruje směrem do jihovýchodní Evropy. Je hojně chována pro okrasu. ČÍRKA OBECNÁ Anas crecca crecca M 8 M 8 Je nejmenší evropskou plovavou kachnou. Řadí se mezi tažné ptáky, kteří přezimují především v oblasti Středomoří. Patří k nejlepším letcům mezi kachnami. Aktivní je především za soumraku a období kolem poledne obvykle prospí. ČÍRKA MODRÁ Anas querquedula Je mnohem vzácnější, než čírka obecná. Na území České republiky hnízdí a také tudy protahuje, ale její počty rychle ubývají se změnami prostředí. Na jaře se běžně vyskytuje ve Středozemí, zimu tráví v Africe. HOHOL SEVERNÍ Bucephala clangula K 7 K 7 Malá potápivá kachna obývá severské vody a zimu přečkává v oblastech s mírnějším klimatem včetně území České republiky. 71

72 MORČÁK BÍLÝ Mergellus albellus Nejpočetnější hejna se nacházejí v Nizozemsku a v oblasti Baltu. V hejnech se často vyskytují jen jeden nebo dva samci. V zimním šatě je samec jednou z nejpůsobivějších kachen. K 7 H 5 HUSA TIBETSKÁ Anser indicus Ze stepních jezer náhorních plání střední Asie v nadmořské výšce 4-5 tisíc metrů nad mořem se na zimu stahuje do nížinných bažin severní Indie. Na tahu létají ve formaci písmene V a ve vedení se střídají po 4-5 minutách. HUSA VELKÁ Anser anser Je jedním z předků husy domácí. Nejraději si pochutnává na zelených částech rostlin. Jelikož nemá příliš dokonalou trávící soustavu, nedokáže živiny z rostlin dostatečně využít. Musí proto spásat značné množství potravy k zajištění životně důležitých látek. H 5 I 6 HUSICE LIŠČÍ Tadorna tadorna Mezi husicemi se řadí mezi nejmenší druh. Kontrastně zbarvené černobílé tělo doplňuje nápadně červený zobák, na kterém mají samci nápadný hrbol. Samice staví hnízda v podzemních dutinách, nejčastěji v norách, například po liškách. Odtud tedy její název liščí. 72

73 HUSICE REZAVÁ Tadorna ferruginea I 6 Nápadně zbarvená husice byla chována pro okrasu již ve starém Egyptě a Řecku. Co se týče hnízdění, je poměrně přizpůsobivá. Pro hnízdění využívá skalní rozsedliny, nory, dutiny stromů i opuštěná hnízda dravců. KACHNIČKA MANDARINSKÁ Aix galericulata i 6 V Číně, kde se nejvíce vyskytují, jsou tyto kachničky symbolem nehynoucí lásky a manželského štěstí. Často se jejich vyobrazení nachází na různých dekoračních předmětech. Díky svému nádhernému zbarvení, které je zejména u samců v době páření velmi výrazné, je většinou chována v parcích pro okrasu. LABUŤ VELKÁ Cygnus olor H 5 Je rozšířena téměř po celém světě, včetně území České republiky, kde obývá vodní plochy a jejich okolí. Od té doby, kdy lidé přestali tyto ptáky pronásledovat, se jejich stavy zvyšují. Zajímavé jsou jejich milostné hry, kdy samec ovinuje krk kolem krku samice. Samice se následně ponoří pod hladinu tak, že je vidět pouze hlava a krk, poté ji samec oplodní. OSTRALKA ŠTÍHLÁ Anas acuta I 6 Domovem ostralek jsou severské oblasti. Na zimu migrují do střední a západní Evropy, okolí Středozemního moře nebo až k tropické Africe. Hnízdí na jezerech v nížinách a stepích, ale také v tundře a v horách. 73