2. AKČNÍ PROGRAM NITRÁTOVÉ SMĚRNICE VYHLÁŠEN

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "2. AKČNÍ PROGRAM NITRÁTOVÉ SMĚRNICE VYHLÁŠEN"

Transkript

1 2. AKČNÍ PROGRAM NITRÁTOVÉ SMĚRNICE VYHLÁŠEN S účinností od byla novelou nařízení vlády č. 103/2003 Sb. (č. novely 108/2008 Sb.) vyhlášena revize akčního programu podle směrnice Rady 91/676/EHS (nitrátová směrnice). Revize akčního programu byla provedena na základě monitoringu a vyhodnocení účinnosti 1. akčního programu ( ), nových výzkumných poznatků a analýzy připomínek Evropské komise ze dne (ENV/B1/JC/sml/D(2006)/11292). Na základě revize 1. akčního programu došlo k následujícím změnám, které jsou zohledněny v 2. akčním programu s platností od : Úprava limitů a způsobů hnojení v I III aplikačním pásmu v letním a podzimním období (např. zvýšení limitů hnojení v I aplikačním pásmu, upřesnění hnojení ke slámě, umožnění hnojení na loukách, které byly meliorovány, umožnění hnojení hnojem na pozemcích s vyšší sklonistostí apod.). Úprava a precizování vymezení aplikačních pásem podle BPEJ. Zavedení požadavku na skladovací kapacity pro statková hnojiva na šestiměsíční produkci (požadavek Evropské komise) odklad do roku Zavedení požadavku na uložení hnoje na zemědělskou půdu až po tříměsíčním skladování na zpevněném hnojišti (požadavek Evropské komise) odklad do roku Zavedení maximálních limitů hnojení N k jednotlivým plodinám (požadavek Evropské komise). Zavedení zákazu hnojení kolem vodních toků v pásu o šířce 3 m (požadavek Evropské komise). Komentované znění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., v platném znění (viz. níže) je k dispozici na Zemědělských agenturách MZe.

2 NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb. s komentářem Vydalo Ministerstvo zemědělství Praha, 2008

3 Obsah Úvod...3 HLAVA I HLAVA II Zranitelné oblasti Stanovení zranitelných oblastí Přezkoumání zranitelných oblastí...6 Hlava III Akční program Vymezení pojmů Období zákazu hnojení Užití dusíkatých hnojivých látek podle půdně klimatických podmínek stanoviště Omezení užití organického dusíku Skladování dusíkatých hnojivých látek ve zranitelných oblastech Střídání plodin ve zranitelných oblastech Hospodaření na svažitých zemědělských pozemcích Hospodaření na zemědělských pozemcích sousedících s útvary povrchových vod HLAVA IV Účinnost Přílohy Seznam zranitelných oblastí Přehled nově zařazených zranitelných oblastí od Přehled zrušených zranitelných oblastí od Nové vymezení zranitelných oblastí (mapa) od Charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Seznam použitých zkratek MŽP Ministerstvo životního prostředí VÚV T.G.M. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka ZVHS Zemědělská vodohospodářská správa ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ISVS Voda - Informační systém státní správy LPIS - Land Parcel Identification System systém pro vedení a aktualizaci evidence půdy dle uživatelských vztahů dle zákona 252/1997 Sb., o zemědělství, rozšířený o další funkční vlastnosti potřebné především pro účely administrace dotací ÚKZÚZ Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský SZIF Státní zemědělský intervenční fond PB/DPB půdní blok/díl půdního bloku AEO agroenvironmentální opatření BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka VÚRV Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. PRV Program rozvoje venkova

4 Úvod V roce 1991 byla přijata směrnice Rady č. 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (dále jen nitrátová směrnice ). Přípravě a přijetí této směrnice v EU předcházelo zjištění, že zemědělství patří k nejvýznamnějším znečišťovatelům vod dusičnany (prokázané zvýšení koncentrací dusičnanů v povrchových a podzemních vodách používaných pro získávání pitné vody zejména v oblastech s intenzivním zemědělstvím), které v nadměrném množství poškozují životní prostředí a ohrožují zdraví obyvatelstva. Nitrátová směrnice je jednou ze 17 směrnic EU orientovaných na ochranu a nakládání s vodními zdroji, která spadá do kapitoly Životní prostředí podoblast voda. Z důvodu jejího zaměření na aktivity zemědělců připravuje, zpracovává a zavádí tuto směrnici v České republice Ministerstvo zemědělství a spolupracujícím resortem je Ministerstvo životního prostředí. Cílem nitrátové směrnice je snížit znečištění vod způsobené dusičnany ze zemědělských zdrojů a předcházet dalšímu takovému znečištění. Je to nutné nejen pro zajištění dostatku kvalitní pitné vody, ale i pro omezení eutrofizace povrchových vod a moří. Požadavky pro zajištění implementace nitrátové směrnice jsou následující: a) Provést transpozici směrnice do národního právního řádu. b) Zajistit monitoring povrchových a podzemních vod na území členského státu, zaměřený na obsah dusičnanů ze zemědělských zdrojů. c) Vymezit zranitelné oblasti, které představují oblasti, kde kontaminace podzemních a povrchových vod dusičnany již přesáhla nebo by mohla přesáhnout stanovenou mez koncentrace dusičnanů ve výši 50 mg/l a zajistit jejich revizi po čtyřech letech od jejich vyhlášení. d) Stanovit zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, které budou zaváděny na dobrovolné bázi na celém území členského státu a připravit pro tyto účely školící programy pro zemědělce. e) Připravit akční programy odpovídající přírodním podmínkám a způsobům hospodaření v různých typech zranitelných oblastí, které budou obsahovat povinná opatření vedoucí ke snížení obsahu dusičnanů ve vodách. f) Zajistit monitoring účinnosti akčního programu a jeho vyhodnocení po čtyřech letech jeho účinnosti. g) Zajistit zasílání povinných reportingových zpráv Evropské komisi za každé čtyřleté období, vždy do 6 měsíců od ukončení daného období. Transpozice do národního právního řádu byla provedena 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů (zákon o vodách). Na základě zmocnění v zákoně o vodách bylo vládou přijato nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vymezuje zranitelné oblasti a vyhlašuje akční program. Část požadavků nitrátové směrnice (zákaz hnojení na sněhem pokrytou, zamrzlou či přemokřenou půdu) je uplatněna v 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech. První vymezení zranitelných oblastí na území ČR a první akční program ( ) byly vyhlášeny nařízením vlády č. 103/2003 Sb. Revize vymezení zranitelných oblastí byla uplatněna první novelou tohoto nařízení, a to nařízením vlády č. 219/2007 Sb., s účinností od Druhý akční program na období byl vyhlášen druhou novelou nařízení vlády č. 103/2003 Sb., a to nařízením vlády č. 108/2008 Sb., s účinností od

5 y V příloze č. 1 nařízení vlády č. 103/2003 Sb. jsou uvedena katastrální území, kterými jsou vymezeny zranitelné oblasti. Součástí této publikace je aktuální seznam katastrálních území zařazených do zranitelných oblastí, po jejich revizi k Pro lepší orientaci je navíc ještě uveden přehled zrušených zranitelných oblastí a oblastí nově zařazených od y Přílohy č. 2 a 3 nařízení vlády č. 103/2003 Sb. určují období zákazu hnojení, stanovují aplikační pásma pro hnojení dusíkem, definují skupiny půd ohrožených erozí a určují způsoby hnojení, včetně limitů přívodu dusíku k jednotlivým plodinám. Všechny tabulky z příloh č. 2 a 3 nařízení vlády jsou začleněny přímo do textu této publikace, pro lepší orientaci v příslušných částech nařízení. y Požadavky nitrátové směrnice, jako jednoho z vybraných předpisů EU, patří mezi tzv. zákonné požadavky na hospodaření. Jejich plnění bude v ČR od roku 2009 sledováno v rámci systému kontroly dotací crosscompliance. y Dodržování stanovených požadavků nitrátové směrnice bude vyžadováno nejen pro vyplácení přímých plateb, ale i pro vyplácení příspěvků na opatření, jejichž cílem je udržitelné využívání zemědělské a lesní půdy. V rámci českého Programu rozvoje venkova ( ) se jedná o platby za přírodní znevýhodnění zemědělců (oblasti LFA), platby v rámci Natury 2000, platby související se směrnicí 2000/60/ES (rámcová vodní směrnice) a platby na agroenvironmentální opatření (AEO). y Některé z požadavků akčního programu se staly také podmínkou pro poskytnutí dotací stanovených v nařízení vlády č. 79/2007 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tzv. agroenvironmentální opatření. Od žadatelů o platby na agroenvironmentální opatření z Programu rozvoje venkova (podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb. ve znění pozdějších předpisů) se totiž požaduje dodržovat některé podmínky ochrany vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Plnění těchto dotačních podmínek je přitom závazné i pro žadatele hospodařící mimo zranitelné oblasti. Shrnutí základních změn mezi prvním akčním programem ( ) a druhým akčním programem ( ) Úprava požadavků v druhém akčním programu vycházela především a) z monitoringu realizace 1. akčního programu v praxi a nových vědeckých poznatků a b) z požadavků Evropské komise zaslané na MZe dopisem ze dne (ENV/B1/JC/sml/D(2006)/11292). Ad a) y Došlo k úpravě limitů a způsobů hnojení v I III aplikačním pásmu v letním a podzimním období (např. zvýšení limitů hnojení v I aplikačním pásmu, upřesnění hnojení ke slámě, umožnění hnojení na loukách, které byly meliorovány, umožnění hnojení hnojem na pozemcích s vyšší sklonitostí apod.) y Bylo zdůrazněno, že požadavek na dodržení limitu 170 kg N/ha se vztahuje v průměru na celou výměru zemědělského podniku. y Došlo k úpravě a precizování vymezení aplikačních pásem podle BPEJ nové vědecké poznatky. y y y y Ad b) Byl zaveden požadavek na skladovací kapacity pro statková hnojiva na šestiměsíční produkci odklad do roku 2014 možnost využití dotací z PRV. Byl zaveden požadavek na možnost uložení hnoje na zemědělskou půdu až po tříměsíčním skladování na zpevněném hnojišti odklad do roku Byly zavedeny maximální limity hnojení N k jednotlivým plodinám. Byl zaveden nehnojený pás kolem vodních toků o šířce nejméně 3 m. 4

6 NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb. Vláda nařizuje k provedení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. (dále jen zákon ): HLAVA I 1 Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 1) a stanoví zranitelné oblasti a akční program pro tyto oblasti. Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice) byla do české legislativy implementována vodním zákonem (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách). Paragraf č. 33 tohoto zákona uložil vládě stanovit zranitelné oblasti a v nich upravit používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (akční program). Úplná transpozice nitrátové směrnice byla dokončena vydáním nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech (dále jen nařízení ). Zranitelné oblasti (HLAVA II) jsou vymezeny v hranicích katastrálních území. V roce 2007 byla na základě vyhodnocení údajů z monitoringu povrchových a podzemních vod provedena revize zranitelných oblastí. Akční program (HLAVA III) stanovuje v souladu s požadavky nitrátové směrnice potřebná opatření k dosažení cílů směrnice. První akční program pro zranitelné oblasti České republiky byl vyhlášen na období Na základě vyhodnocení účinnosti prvního akčního programu byla některá opatření pozměněna a jsou promítnuta do druhého akčního programu na období (účinnost od ). HLAVA II Zranitelné oblasti 2 Stanovení zranitelných oblastí Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálními územími 4) České republiky, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení. První vymezení zranitelných oblastí bylo schváleno s účinností od S ohledem na skutečnost, že zranitelné oblasti podléhají přezkoumání a úpravám každé čtyři roky, byla v roce 2007 přijata revize zranitelných oblastí, a to novelou nařízení č. 219/2007 Sb., s účinností od Součástí této publikace je aktuální seznam katastrálních území zařazených do zranitelných oblastí, po jejich revizi k Pro lepší orientaci je navíc ještě uveden přehled zrušených zranitelných oblastí a oblastí nově zařazených od ) Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. 4) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 120/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb. 5

7 3 Přezkoumání zranitelných oblastí (1) Přezkoumání vymezení zranitelných oblastí a návrhy na úpravu jejich rozsahu provádí odborný subjekt pověřený Ministerstvem životního prostředí ( 21 odst. 3 zákona), a to na základě identifikace povrchových nebo podzemních vod znečištěných nebo ohrožených dusičnany ze zemědělských zdrojů po vyhodnocení následujících podkladů: a) výsledků sledování jakosti a množství povrchových a podzemních vod zajišťovaného Českým hydrometeorologickým ústavem a Zemědělskou vodohospodářskou správou jako pověřenými odbornými subjekty, b) údajů ze sledování jakosti odebírané vody ( 22 odst. 2 zákona), které jsou shromažďovány podle zvláštního právního předpisu 5) a tvoří součást informačního systému veřejné správy podle 22 odst. 4 písm. a) zákona, c) údajů o jakosti odebírané surové vody sledované provozovateli vodovodů podle zvláštních právních předpisů. 6) (2) Výsledky přezkoumání vymezení zranitelných oblastí předloží Ministerstvo životního prostředí vládě nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení a dále v intervalech stanovených v 33 odst. 2 zákona. Podle 33 odst. 2 vodního zákona podléhá vymezení zranitelných oblastí přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky. V souladu s 108 odst. 2 písm. j) vodního zákona předkládá vládě výsledky přezkoumání vymezení zranitelných oblastí MŽP, a to na základě návrhu pověřeného odborného subjektu. VÚV T.G.M. vychází při zpracovávání návrhu na přezkoumání vymezení zranitelných oblastí, včetně návrhu na úpravu jejich rozsahu, ze získaných údajů o jakosti a množství povrchových a podzemních vod. Přezkoumání vymezení zranitelných oblastí je součástí požadavku na zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod podle 21 vodního zákona. Vedle údajů získaných v rámci zjišťování stavu vod jsou východiskem pro přezkoumání i vodní bilance a údaje o surové vodě získané prostřednictvím provozovatelů vodovodů. V roce 2007 byla přijata 1. revize zranitelných oblastí, a to novelou nařízení č. 219/2007 Sb., s účinností od Vymezení zranitelných oblastí revize v roce 2007 Návrh revidovaného vymezení zranitelných oblastí byl zpracován ve VÚV T.G.M na základě závazných podkladů, které cituje nařízení a dalších podpůrných podkladů, které umožnily odlišit původ znečištění, rozsah využití půdy v jednotlivých oblastech, intenzitu zemědělského hospodaření a obecnou zranitelnost půd a horninového prostředí. Pro revize zranitelných oblastí byly použity obdobné postupy hodnocení jako při prvním vymezení v roce Některé zranitelné oblasti byly v rámci revize zrušeny a jiné nově vymezeny. Základním kritériem pro vyřazení zranitelných oblastí byly koncentrace dusičnanů na měrných profilech nižší než 25 mg/l. Podpůrným kritériem pro vyřazení byla nízká intenzita zemědělského hospodaření s vyšším zastoupením lesních ploch a travních porostů. V případě nového zařazení zranitelných oblastí byly základním kritériem vysoké koncentrace dusičnanů na měrných profilech nad 50 mg/l nebo mg/l s prokazatelným rostoucím trendem. Přednostně se doplňovaly oblasti s vysokým podílem orné půdy. y y y y Podkladem pro revizi zranitelných oblastí byly zejména tyto údaje: data z monitoringu povrchových vod ZVHS pro potřeby nitrátové směrnice (938 profilů) data z monitoringu podzemních vod ČHMÚ ve vrtech a pramenech (460 objektů) data o jakosti vod odběry podle vyhlášky č.428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (celkem 129 odběrů povrchových vod a 1308 odběrů podzemních vod) MZe a krajské úřady data o jakosti vod odběry podle vyhlášky č.431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (celkem 623 odběrů povrchových vod a 3774 odběrů podzemních vod) ISVS Voda 5) Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. 6) 13 odst. 3 a 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). 6

8 y y y y údaje o vypouštění podle vyhlášky č.431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci ISVS Voda DIBAVOD - Digitální báze vodohospodářských dat (VÚV T.G.M.) kategorizace útvarů podzemních vod z hlediska složitosti struktury (VÚV T.G.M.) vyhodnocení údajů o zemědělském hospodaření z let 2004 a 2005 a odhady účinnosti opatření podle nařízení vlády 103/2003 Sb. (VÚRV, 2006). Po revizi v roce 2007 představují zranitelné oblasti ČR 40 % rozlohy České republiky a 48 % výměry zemědělské půdy (podle údajů Corine Land Cover). Z celkové výměry zemědělské půdy vedené v LPIS představují zranitelné oblasti cca 50 %. Hlava III AKČNÍ PROGRAM Akční program je soubor povinných opatření, které musí plnit zemědělský podnikatel hospodařící ve zranitelných oblastech. Plnění níže uvedených povinností kontroluje ÚKZÚZ na základě zmocnění v zákoně č. 156/1998 Sb., hnojivech a ČIŽP na základě zmocnění v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách. Požadavky nitrátové směrnice, jako jednoho z vybraných předpisů EU, patří mezi tzv. zákonné požadavky na hospodaření podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003. Jejich plnění bude v ČR od roku 2009 sledováno v rámci systému křížové kontroly dotací cross-compliance. Některé z požadavků akčního programu se staly také podmínkou pro poskytnutí dotací stanovených v nařízení vlády č. 79/2007 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tzv. agroenvironmentální opatření. Plnění těchto dotačních podmínek je závazné i pro žadatele o dotace hospodařící mimo zranitelné oblasti. Kontrolním orgánem plnění podmínek pro poskytnutí dotace na agroenvironmentální opatření je SZIF. Informace o zařazení do zranitelné oblasti a informace o hospodaření ve zranitelné oblasti lze získat na místně příslušné Zemědělské agentuře a na informačním Portálu Farmáře v rámci LPIS (www.farmar.eu), popřípadě na V případě, že zemědělec hospodaří v katastrálním území, které bylo vymezeno jako zranitelná oblast a je veden v LPIS, může navštívit příslušnou Zemědělskou agenturu, která jej informuje o jednotlivých opatřeních nitrátové směrnice. Další možnost získání informací o hospodaření ve zranitelných oblastech je přes informační systém Portál Farmáře v LPIS. K získání přístupu do Portálu Farmáře je nezbytné navštívit příslušnou Zemědělskou agenturu, kde bude přiděleno přístupové jméno a heslo pro zemědělce nebo fyzickou osobu jednající jménem daného subjektu. Osoba, které je možné přidělit heslo musí být buď statutárním orgánem subjektu nebo osoba, která disponuje plnou mocí pro získání přístupu k individuálním údajům z registrů. Po přihlášení do Portálu Farmáře lze získat informace o zákazu hnojení, omezení hnojení, sklonitosti půdního bloku/dílu půdního bloku (PB/DPB), zařazení do aplikačních pásem, nutnosti provádět protierozní opatření k jednotlivým PB/DPB atd. Informace lze získat vyhotovením informativního výpisu opatření nitrátové směrnice nebo přímo u jednotlivých PB/DPB z mapy v LPIS. V Portálu Farmáře je možnost v modulu Evidence přípravků a hnojiv (EPH) vést evidenci použití hnojiv a statkových hnojiv. Výstupy z evidence hnojiv z Portálu Farmáře mohou sloužit jako podklad pro kontrolu plnění opatření nitrátové směrnice, jejichž dodržování kontroluje ÚKZÚZ a ČIŽP. 4 Akční program se vztahuje na fyzické nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech a jsou zapsány do evidence podle zákona o zemědělství 7) (dále jen zemědělský podnikatel ). Opatření vyplývající z hlavy třetí tohoto nařízení se vztahují na zemědělské podnikatele provozující zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech. Pojem zemědělský podnikatel je uveden v souladu s 2f odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. 7) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 7

9 Z hlediska zaměření uvedených opatření se tato část nařízení (HLAVA III) týká pouze hospodaření na zemědělské půdě (orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady, travní porosty - louky a pastviny). 5 Vymezení pojmů (1) Zemědělským pozemkem se pro účely tohoto nařízení rozumí souvisle obhospodařovaná plocha zemědělské půdy. Pokud je zemědělský podnikatel zařazen v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství 7), rozumí se zemědělským pozemkem půdní blok nebo díl půdního bloku stanovený zvláštním právním předpisem 7). Zemědělským pozemkem může být i část půdního bloku nebo jeho dílu s jednou plodinou nebo směsí plodin. Odstavec 1 definuje pojem zemědělský pozemek jako souvisle obhospodařovanou plochu zemědělské půdy, pro zemědělské podnikatele zařazené v LPIS jako PB/DPB. Opatření akčního programu se nemusí týkat celého PB/DPB, ale může se vztahovat jen k určité plodině nebo směsi plodin pěstovaných na části půdního bloku nebo jeho dílu. (2) Dusíkatou hnojivou látkou se pro účely tohoto nařízení rozumí minerální hnojivo obsahující dusík, organické hnojivo, organominerální hnojivo, statkové hnojivo a upravený kal. Dusíkaté hnojivé látky jsou a) minerální dusíkatá hnojiva, a to minerální jednosložková dusíkatá hnojiva 8) a minerální vícesložková hnojiva 8) s obsahem dusíku, b) hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, a to statková hnojiva 9), například kejda, hnojůvka, močůvka, silážní šťávy, trus drůbeže a drobných hospodářských zvířat s podestýlkou nebo bez podestýlky, výkaly, popřípadě moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jiném pobytu na zemědělském pozemku, a organická nebo organominerální hnojiva 8), v nichž je poměr uhlíku k dusíku nižší než 10, c) hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem, a to statková hnojiva 9), jako je hnůj a organická nebo organominerální hnojiva 8), v nichž je poměr uhlíku k dusíku roven nebo je vyšší než 10, d) skliditelné rostlinné zbytky 11), zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení a tráva, e) upravené kaly 12). Odstavec 2 upřesňuje výklad pojmu dusíkatá hnojivá látka, který je v souladu s terminologií novely vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. Podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech jsou statkovými hnojivy i skliditelné rostlinné zbytky, jako je například sláma. Používání rostlinných zbytků však neohrožuje vody znečištěním, takže je tato kategorie uvedena zvlášť a většina opatření akčního programu se na ně nevztahuje. Pro účely tohoto nařízení byl stanoven pojem dusíkatá hnojivá látka, která obsahuje v účinném množství dusík pro výživu rostlin, nemusí však být hnojivem nebo statkovým hnojivem ve smyslu zákona o hnojivech (např. upravené kaly používané na zemědělské půdě). Organicky vázaný dusík obsažený v organických a organominerálních hnojivech, statkových hnojivech a upravených kalech se v půdě uvolňuje a přechází do forem využitelných rostlinami a zároveň podléhajícím ztrátám např. vyplavením. Rychlost rozkladu organických sloučenin a uvolňování dusíku závisí na poměru uhlíku k dusíku (C : N), ale také na rozložitelnosti přítomného uhlíku. Typickými představiteli hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem jsou kejda, hnojůvka, močůvka, silážní šťávy, trus drůbeže a drobných hospodářských zvířat s podestýlkou nebo bez podestýlky, výkaly, popřípadě moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě. 8) Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. 9) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. 11) Vyhláška č. 274/1998 Sb, o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů. 12) 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 317/2004 Sb. 8

10 Typickými představiteli hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem jsou statková hnojiva se zbytky steliva (např. hnůj). Pokud jsou však místo slámy přidávány obtížně rozložitelné uhlíkaté látky (např. piliny či dřevěné hobliny), může se i z těchto látek rychle uvolňovat nenavázaný minerální dusík. U schválených organických a organominerálních hnojiv, zanesených v registru ÚKZÚZ, je uveden obsah spalitelných látek a celkového dusíku v procentech sušiny hnojiva (zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech; vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva). Obsah uhlíku (C) v organických (spalitelných) látkách se pohybuje mezi %, pro orientační výpočet obsahu C lze použít hodnotu 50 %. Pokud není u hnojiva přímo uveden poměr C : N, je snadné jej vypočítat z deklarovaného obsahu spalitelných látek a dusíku. Příklad výpočtu poměru C : N u registrovaného organického hnojiva s obsahem 72 % spalitelných látek a 3 % celkového N v sušině: 72 / 2 / 3 = 12. Poměr C : N je tedy 12 a pro používání hnojiva platí stejná pravidla jako pro používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem. 6 Období zákazu hnojení (1) Období, ve kterých je ve zranitelných oblastech na zemědělském pozemku zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek, jsou uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. (2) Období zákazu hnojení podle odstavce 1 neplatí pro výkaly a moč, zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku, a pro hnojení zakrytých ploch (např. skleníky, fóliovníky). Tabulka č. 1 z přílohy č. 2 nařízení: Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělské půdě Zemědělský pozemek s pěstovanou plodinou Období zákazu hnojení nebo připravený pro založení porostu plodiny Plodina nebo kultura Plodiny na orné půdě (mimo travních a jetelovinotravních porostů), trvalé kultury Travní (jetelovinotravní) porosty na orné půdě, trvalé travní porosty Klimatický region * Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem Minerální dusíkatá hnojiva Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem ** na orné půdě je zakázáno v období (toto ustanovení neplatí v případě následného pěstování ozimých plodin a meziplodin) a v období Vysvětlivky: * 1. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky. ** platí i pro upravené kaly Vymezení období zákazu hnojení je podle nitrátové směrnice jeden ze základních požadavků akčního programu. Období zákazu hnojení byla stanovena podle začlenění zranitelné oblasti do klimatického regionu stanoveného kódem BPEJ (vyhláška č. 327/1998 Sb.), v návaznosti na hnojenou plodinu a rychlost uvolňování dusíku z hnojiva, resp. zařazení hnojivé dusíkaté látky do skupiny dle 5. Klimatický region je vyjádřen BPEJ, a to prvním číslem pětimístného číselného kódu. Zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Klimatické regiony 0-5 jsou převážně suššího a teplejšího charakteru (kratší období zákazu hnojení), klimatické regiony 6-9 jsou spíše vlhčí a chladnější (delší období zákazu hnojení). Při hnojení zakrytých ploch období zákazu hnojení neplatí, postupuje se v souladu s používanými pěstebními technologiemi. Informace o zařazení do klimatického regionu a období zákazu hnojení u jednotlivých PB/DPB je uvedena v informativním výpisu nebo v mapě na Portálu Farmáře v LPIS. Splnění uvedeného požadavku zemědělec prokazuje kontrolnímu orgánu údaji v předložené evidenci o hnojivech, statkových hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě, jejíž vedení je povinností vyplývající z 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech. Kontrolní orgán může kontrolovat plnění podmínky také při kontrole na místě v období zákazu hnojení. 9

11 Uvedený požadavek je součástí podmínek pro poskytnutí dotací stanovených v nařízení vlády č. 79/2007 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tzv. agroenvironmentální opatření. 7 Užití dusíkatých hnojivých látek podle půdně klimatických podmínek stanoviště (1) Způsob užití dusíkatých hnojivých látek se stanovuje podle potřeb jednotlivých plodin na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Při hnojení jednotlivých plodin je nezbytné dodržet limity stanovené v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Odstavec 1 stanoví požadavek na hnojení jednotlivých plodin podle jejich potřeb na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek (postup výpočtu je uveden v metodice schválené MZe ČR č.j / pod názvem Rámcová metodika výživy rostlin a hnojení ISBN: ). K jednotlivým plodinám na zemědělském pozemku byly stanoveny maximální limity dusíku, uvedené v příloze č. 3 nařízení. Tabulka z přílohy č. 3 nařízení : Limity hnojení jednotlivých plodin Plodina Limit hnojení * v kg N/1ha Plodina Limit hnojení * v kg N/1ha pšenice ozimá 220 brambory průmyslové 220 pšenice jarní 160 cukrovka 220 žito ozimé 150 krmná řepa 200 ječmen ozimý 180 řepka ozimá 240 ječmen jarní 150 slunečnice 160 oves 150 mák 120 triticale 160 len 100 kukuřice na zrno 260 kukuřice na siláž 260 luskoviny 70 jetel 0 brambory sadbové 170 vojtěška 0 brambory konzumní 200 trávy na orné půdě 200 Vysvětlivky: * V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 40 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku. Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. V dalších letech se dusík z těchto hnojiv do limitu již nezapočítává. Obsah dusíku ve statkových hnojivech živočišného původu může být zjištěn vlastními rozbory nebo z přílohy č. 2 vyhlášky č. 274/1998 Sb. 10 Příklad výpočtu přívodu dusíku: Plodina: druh (odrůda) - brambory (Lenka), užitkový směr konzum 1. Na podzim (konec října) - 40 t hnoje/ha Hnůj obsahuje 5 kg N/t (40x5) Přívod 200 kg N/ha (bude uvedeno v evidenci hnojiv a statkových hnojiv) Do limitu se započte 40 % - 80 kg N/ha (započítání 40 % přívodu celkového dusíku jde o hnojivo s pomalu uvolnitelným dusíkem)

12 2. Na jaře před sázením 200 kg ledek amonný s vápence (LAV 27)/ha (200x0,27) Přívod 54 kg N/ha (bude uvedeno v evidenci hnojiv a statkových hnojiv) Celkový přívod dusíku k uvedené plodině je 134 kg N/ha Limit pro hnojení konzumních brambor (200 kg N/ha) byl splněn. Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy se do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu nezapočítává. Splnění uvedeného požadavku zemědělec prokazuje kontrolnímu orgánu údaji v předložené evidenci o hnojivech, statkových hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě, jejíž vedení je povinností vyplývající z 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech. (2) Způsob užití dusíkatých hnojivých látek na orné půdě, uvedený v tabulce č. 7 přílohy č. 2, závisí na začlenění zemědělského pozemku do jednoho ze tří aplikačních pásem (stupně I až III), která jsou vymezena v tabulkách č. 2 až 5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených zvláštními právními předpisy 10). (3) Pokud je v rámci zemědělského pozemku více bonitovaných půdně ekologických jednotek patřících do různých aplikačních pásem nebo do jiných skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek, začlení se takový zemědělský pozemek s přihlédnutím k převažujícímu zařazení. Při stejném poměrném zastoupení různých skupin agregovaných bonitovaných půdně ekologických jednotek se použije vždy opatření hodnocené jako přísnější. V odstavci 2 a 3 byla pro účely tohoto nařízení zemědělská půda rozčleněna do tří aplikačních pásem (stupeň I III), dle skupin BPEJ a to na základě rizika ztrát dusičnanů do vod. Zařazení bylo provedeno dle klimatického regionu a především podle hlavní půdní jednotky BPEJ (vyhláška č. 327/1998 Sb.). Ve III. aplikačním pásmu byly nově vymezeny půdy s vysokým rizikem infiltrace, tedy průsaku vody (1. a 2. kategorie infiltrace). Hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jenž jsou určovány například genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy. Hlavní půdní jednotka je vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu BPEJ. Aplikační pásma jsou stanovena v tabulkách č Obecně lze půdy z hlediska infiltrace dělit dle hlavních půdních jednotek (HPJ). Toto členění je ale příliš hrubé a nevyjadřuje infiltraci v celé ploše dané HPJ, která se nachází buď na rovině (není zde povrchový odtok, ale pouze infiltrace) nebo ve svahu, kde je naopak vysoká míra povrchového odtoku a malá infiltrace. Proto je III. aplikační pásmo detailněji rozčleněno podle dalších charakteristik BPEJ, jako je hloubka půdy, sklonitost, kamenitost a expozice a nově vyčleněny půdy s vysokým rizikem infiltrace (tabulka č. 5). Zařazení zemědělského pozemku, na kterém je pěstována stejná plodina do aplikačního pásma se provádí na principu převažujícího zařazení BPEJ k určitému stupni aplikačního pásma. Při stejném zastoupení různých aplikačních pásem se vždy použije opatření pro vyšší stupeň aplikačního pásma. Informace o začlenění PB/DPB do aplikačních pásem je uvedena v informativním výpisu nitrátové směrnice nebo v mapě na Portálu Farmáře v LPIS. Zařazení do aplikačních pásem, lze také zjistit z pětimístného kódu BPEJ na jednotlivých PB/DPB v mapě. Při stejném zastoupení různých aplikačních pásem se vždy použije opatření pro vyšší stupeň aplikačního pásma. 10) Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně-ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb. Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11

13 Tabulka č. 2 z přílohy č. 2 nařízení: I. aplikační pásmo Klimatický region * Hlavní půdní jednotka ** Účelová charakteristika půd 0, 1, 2, 4 bez ohledu na sklonitost: 01-03, 20, 56 pouze při sklonitosti nepřevyšující 7 stupňů: 08-11, 19, 24, 25 0, 1 06, 07 sušší oblasti, zejména s jarními přísušky, s převážně hlubšími, středně těžkými až těžšími půdami, charakterizovanými nepromyvným vodním režimem Vysvětlivky: * 1. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky, ** 2. a 3. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky. Tabulka č. 3 z přílohy č. 2 nařízení: II. aplikační pásmo Klimatický region * Hlavní půdní jednotka ** Účelová charakteristika půd všechny ostatní bonitované půdně ekologické jednotky, které nepatří do I. ani III. aplikačního pásma převažující část území České republiky, se středním množstvím srážek, středními až lehčími půdami, charakterizovanými periodicky promyvným vodním režimem Vysvětlivky: * 1. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky, ** 2. a 3. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky. Tabulka č. 4 z přílohy č. 2 nařízení: III. aplikační pásmo Číslo Klimatický region * Hlavní půdní jednotka ** Účelová charakteristika půd Základní zařazení půd do III. aplikačního pásma lehké písčité půdy, silně propustné, s výsušným režimem půdy na velmi propustném podloží , 17, 21-23, 31 lehké písčité půdy , 34-36, 56 půdy ve vyšších polohách, s vysokým množstvím srážek Do III. aplikačního pásma jsou zařazeny i zvlášť vyčleněné půdy s degradačními procesy a deficitní půdy, pokud jsou zemědělsky využívány mělké půdy, převážně výsušné mělké půdy s lepší vododržností než HPJ půdy s nevyvinutým půdním profilem a nepříznivými vláhovými poměry , 18, 26-30, 32, 33, 55 propustné půdy , 47-54, 58, 59, převážně půdy se sklonem k dočasnému zamokření zamokřené půdy převážně s nepříznivým vodním režimem Do III. aplikačního pásma jsou zařazeny i půdy ohrožené erozí uvedené v tabulce č. 6 Vysvětlivky: * 1. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky, ** 2. a 3. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky Tabulka č. 5 z přílohy č. 2 nařízení: III. aplikační pásmo vymezení půd s vysokým rizikem infiltrace (1. a 2. kategorie infiltrace) Číslo Klimatický region * Hlavní půdní jednotka ** Kombinace údajů o sklonitosti a expozici, skeletovitosti a hloubce půdy *** , , 10, 20, , , , 12, 13, 43, , 28, , 29, 30 04, , 04, 11, 14, 21, 24, 31, 34, 41, 44, 51, , 04, 11, 14, 41, 44, 51, , 24, 34 12

14 , , 36 04, 24, , 38 15, 16, 45, 46, 55, , 16, 19, 29, 39, 49, 59, , 19, 29, 39, 49, 59, , 41 68, 78, 89, Vysvětlivky: * 1. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky, ** 2. a 3. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky, *** 4. a 5. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky Půdy ve III. aplikačním pásmu neuvedené v tabulce 5 jsou považovány za půdy se středním rizikem infiltrace. (4) Jde li o hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem na orné půdě k následným ozimým plodinám, k meziplodinám, k podpoře rozkladu slámy nebo pro následné jarní plodiny v období od 15. června příslušného kalendářního roku do začátku období zákazu hnojení uvedeného v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, lze tato hnojiva užít výlučně jen jedním ze způsobů uvedených v tabulce č. 7 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Toto ustanovení se nevztahuje na hnojení polní zeleniny. Dusičnany vyplavené do vod nemusí pocházet přímo z minerálních hnojiv, ale často vznikají v půdě postupnou přeměnou, na jejímž počátku jsou organické formy dusíku. Zdrojem mohou být zvláště v podzimním období statková hnojiva. Rozklad organické hmoty je po hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo např. kejdou urychlen, proto by mělo být podzimní hnojení zcela výjimečné a používáno jen ve zdůvodněných případech, např. po nevhodné předplodině, k meziplodině nebo k podpoře rozkladu slámy. Z celkového dusíku v kejdě je % v čpavkové formě, která může být ihned využita rostlinami nebo v krátkém období přeměněna na dusičnany. Pokud je na podzim aplikována kejda pod jarní plodiny, neměla by být zapravena hlubokou orbou. Odstavec 4 upřesňuje požadavky na hnojení v letním a podzimním období, a to v termínu od do období zákazu hnojení. Toto ustanovení zdůrazňuje, že se jedná o hnojení k následným plodinám. Nejde tedy o omezování hnojení k plodinám již pěstovaným na pozemcích, např. kukuřice, která v roce 2006 vyžadovala z důvodů opožděného nástupu jarního období hnojení ještě v červenci. Ustanovení zdůrazňuje možnost využití pouze jednoho způsobu hnojení, s odkazem na tabulku č. 7 v příloze č. 2, která nahradila limity hnojení původně umístěné v textu nařízení vlády. Tabulka č. 7 z přílohy č. 2 nařízení: Způsoby hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem na orné půdě v období od 15. června do začátku období zákazu hnojení uvedeného v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení Podmínka hnojení I. aplikační pásmo II. aplikační pásmo III. aplikační pásmo a) půdy se středním rizikem infiltrace b) půdy s vysokým rizikem infiltrace A B A B A B A B k ozimé plodině následující po obilnině k ozimé plodině následující po jiné předplodině než je obilnina k meziplodinám, s výjimkou čistých porostů jetelovin a luskovin nebo k podpoře rozkladu slámy, s výjimkou slámy luskovin a olejnin pro následné jarní plodiny * ** 0 0 Vysvětlivky: A. max. limit přívodu dusíku v minerálních dusíkatých hnojivech, v kg N. ha -1. B. max. limit přívodu dusíku v hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem, v kg N. ha -1. * použití hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem je možné až v období od 15. října do začátku období zákazu hnojení podle tabulky č. 1 této přílohy, ** pouze s inhibitorem nitrifikace. 13

15 Tabulka č. 7 stanovuje způsoby hnojení podle 7 odst. 4 tohoto nařízení. Tabulka dává lepší přehled o jednotlivých způsobech hnojení. Výše limitů vychází z nových výzkumných poznatků a z výsledků monitorování účinnosti akčního programu, zejména ze zjištění o stále širším uplatnění nových pěstebních technologií (např. cílené hnojení nízkými dávkami živin tzv. pod patu ) a vícesložkových hnojiv s nízkým obsahem dusíku. Nově je umožněna v základním zařazení do III. aplikačního pásma aplikace kejdy k následným jarním plodinám, avšak pouze v případě použití inhibitoru nitrifikace (registrovaný pomocný přípravek u ÚKZÚZ, např. Piadin). Při tomto použití dojde v kritickém podzimním období k omezení nitrifikace a tím k podstatnému omezení tvorby dusičnanového dusíku. Splnění uvedeného požadavku zemědělec prokazuje kontrolnímu orgánu údaji v předložené evidenci o hnojivech, statkových hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě, jejíž vedení je povinností vyplývající z 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech. Do limitů se nezapočítají výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. (5) Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 76, pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat žádné dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1ha. Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích s mělkými půdami nebo půdami s nevyvinutým půdním profilem vymezenými hlavními půdními jednotkami 37 až 39 je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1ha. (6) Ustanovení odstavců 4 a 5 se nevztahuje na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. Odstavec 5 stanoví zákaz hnojení trvalých travních porostů na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami jen v případě, že nebyly meliorovány odvodněním. Po odvodnění se z nich stávají úrodné louky, na kterých jsou dosahovány vysoké výnosy, při vysoké spotřebě živin. V tomto případě je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1ha. Omezení jednorázové dávky dusíku se vztahuje též na zemědělské pozemky s mělkými půdami nebo půdami s nevyvinutým půdním profilem. Informace o tom, zda se na půdním bloku nebo dílu půdního bloku nacházejí zamokřené půdy, půdy mělké nebo s nevyvinutým půdním profilem, případně je na půdním bloku provedena meliorace, lze zjistit z informativního výpisu nitrátové směrnice nebo na Portálu Farmáře v LPIS. Splnění uvedeného požadavku zemědělec prokazuje kontrolnímu orgánu údaji v předložené evidenci o hnojivech, statkových hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě, jejíž vedení je povinností vyplývající z 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech. Do limitu se nezapočítají výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. 8 Omezení užití organického dusíku (1) Množství celkového dusíku užitého ročně na zemědělských pozemcích v organických, organominerálních a statkových hnojivech nesmí v průměru celkové výměry zemědělských pozemků zemědělského podniku překročit 170 kg/1ha; do tohoto průměru se započtou pouze zemědělské pozemky vhodné ke hnojení. (2) Jako zemědělská půda vhodná ke hnojení se rozumí veškeré užívané zemědělské pozemky zemědělského podniku, od nichž se odečítají a) plochy zemědělských pozemků, které nelze hnojit, například v blízkosti povrchových vod, v zastavěném území obce nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů, b) nevyužívané plochy, úhory a pozemky ležící ladem. 14

16 (3) Výpočet použité dávky dusíku/1ha se provede v souladu s údaji o přívodu celkového dusíku v použitých organických a organominerálních hnojivech a statkových hnojivech 11) nebo na základě produkce dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu chovaných hospodářských zvířat podle zvláštního právního předpisu 11). (4) Při použití výpočtu na základě produkce dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu chovaných hospodářských zvířat podle odstavce 3 a) se u jednotlivých kategorií hospodářských zvířat zohledňuje skutečná délka chovu (průměrné stavy zvířat během roku), b) je množství dusíku vyprodukovaného zvířaty dáno množstvím dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu 11), c) lze odečíst následné ztráty dusíku v otevřených prostorech, ve stájích a při skladování statkových hnojiv, a to ve výši 35 % u stelivových provozů, 15 % při produkci kejdy a 50 % u venkovního chovu drůbeže nebo při produkci trusu v klecových chovech slepic, v závislosti na použitých technologiích. (5) Do limitu podle odstavce 1 se a) započítává přívod dusíku při používání upravených kalů podle zákona o odpadech 12), b) nezapočítává přívod dusíku ze skliditelných rostlinných zbytků. Nitrátová směrnice požaduje, aby v rámci akčního programu bylo zajištěno, že statková hnojiva použitá na hektar zemědělské půdy nepřekročí v rámci zemědělském podniku takové množství, které obsahuje 170 kg dusíku za rok. Do tohoto celkového množství je však nutné započítat všechny formy dusíkatých hnojivých látek, které obsahují organickou formu dusíku živočišného původu, tedy statková hnojiva, organická a organominerální hnojiva, ale také upravené kaly používané na zemědělské půdě. Pro výpočet aplikované dávky dusíku se počítá pouze se zemědělskými pozemky (PB/DPB) vhodnými k aplikaci uvedených hnojiv. Do výpočtu se zahrne průměrná výměra zemědělské půdy zemědělského podniku v daném kalendářním roce. Průměrná výměra se vypočítá z výměr zemědělské půdy vždy k poslednímu dni v kalendářním měsíci za celý kalendářní rok. Pokud je dodržena rovnováha potřeby a dodávky dusíku, je možné překročit na jednotlivých pozemcích aplikovanou dávku dusíku pouze za předpokladu, že celková dávka v rámci podniku překročena nebude. Výši aplikované dávky na hektar lze vypočítat dvěma způsoby: 1. Podle průměrných obsahů celkového dusíku v použitých organických, organominerálních hnojivech a statkových hnojivech 2. Podle produkce dusíku v exkrementech chovaných hospodářských zvířat Příklad výpočtu plnění limitu 170 kg N/ha užitého ročně na zemědělských pozemcích v organických, organominerálních a statkových hnojivech v průměru na celkovou výměru zemědělských pozemků při započtení pozemků vhodných ke hnojení. Zemědělský podnik obhospodařuje v ročním průměru 100 ha orné půdy. Z toho má 80 ha ve zranitelné oblasti. Jeden půdní blok s výměrou 5 ha je v 1. zóně ochranného pásma vodního zdroje. Průměrný stav zvířat během roku byl 80 ks krav a 40 ks telat při ustájení s produkcí močůvky. Produkce statkových hnojiv v podniku se rovná jejich roční aplikaci (vyrovnaný meziroční skladový obrat). Zemědělský podnik však v roce 2008 prodal 200 t hnoje sousednímu podniku. O toto množství je tedy v roce 2008 použití ke hnojení v rámci podniku nižší. 11) Vyhláška č. 274/1998 Sb, o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů. 12) 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 317/2004 Sb. 15

17 Způsob výpočtu 1: Pro výpočet plnění limitu 170 kg N/ha musíme nejdříve vypočítat produkci hnoje a močůvky od skotu. Průměrná roční produkce statkových hnojiv u krav, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti), je 8,1 t hnoje a 5,2 t močůvky (vyhláška č. 274/1998 Sb., příloha č. 3, tabulka A). 80 krav o průměrné hmotnosti 650 kg = 104 DJ (koeficient přepočtu kusů na DJ je 1,3; pokud nejsou vlastní údaje o průměrné hmotnosti, použijí se údaje z vyhlášky č. 274/1998 Sb., příloha č. 3, tabulka B). 104 DJ v kategorii krav tedy produkuje 842 t hnoje a 541 t močůvky. Průměrná roční produkce statkových hnojiv u telat, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti), je 9,8 t hnoje a 8,7 t močůvky (vyhláška č. 274/1998 Sb., příloha č. 3, tabulka A). 40 telat ve věku do 6 měsíců, o průměrné hmotnosti 110 kg = 8,8 DJ (koeficient přepočtu kusů na DJ je 0,22; pokud nejsou vlastní údaje o průměrné hmotnosti, použijí se údaje z vyhlášky č. 274/1998 Sb., příloha č. 3, tabulka B). 8,8 DJ v kategorii telat tedy produkuje 86 t hnoje a 77 t močůvky. Celková roční produkce statkových hnojiv u skotu je tedy 929 t hnoje a 617 t močůvky. Po prodeji 200 t hnoje zbývá ke hnojení 729 t hnoje. Obsah dusíku v 1 tuně hnoje skotu je 5,0 kg N (vyhláška č. 274/1998 Sb., příloha č. 2). 729 t hnoje za rok x 5,0 kg N = kg N Obsah dusíku v 1 tuně močůvky je 2,5 kg N (vyhláška č. 274/1998 Sb., příloha č. 2). 617 t močůvky x 2,5 kg N = kg N. Celkové množství dusíku v použitých statkových hnojivech je kg N. Pro výpočet plnění limitu 170 kg/1ha budeme počítat s celkovou průměrnou výměrou zemědělských pozemků tj. 100 ha. Od celkové výměry 100 ha je nutné ještě odečíst PB/DPB nevhodné ke hnojení, tj. 5 ha. Celková výměra vhodná ke hnojení je 95 ha /95 ha = 55 kg N na 1 hektar. Zemědělský podnik splnil limit 170 kg/1ha. Způsob výpočtu 2: Prvním krokem je přepočet průměrného ročního stavu zvířat na dobytčí jednotky: 80 krav o průměrné hmotnosti 650 kg = 104 DJ (koeficient přepočtu kusů na DJ je 1,3; pokud nejsou vlastní údaje o průměrné hmotnosti, použijí se údaje z vyhlášky č. 274/1998 Sb., příloha č. 3, tabulka B). 40 telat ve věku do 6 měsíců, o průměrné hmotnosti 110 kg = 8,8 DJ (koeficient přepočtu kusů na DJ je 0,22; pokud nejsou vlastní údaje o průměrné hmotnosti, použijí se údaje z vyhlášky č. 274/1998 Sb., příloha č. 3, tabulka B). Celkový počet DJ skotu je tedy 112,8. Následuje výpočet produkce dusíku v exkrementech: Průměrná roční produkce dusíku v exkrementech skotu je 78 kg N, v přepočtu na 1 DJ (vyhláška č. 274/1998 Sb., příloha č. 3 tabulka B). Při 112,8 DJ je celková roční produkce dusíku kg N. Při stelivovém ustájení se odečítají ztráty N ve stájích a při skladování statkových hnojiv ve výši 35 %. Po odpočtu ztrát je tedy produkce určená ke hnojení ve výši kg N. Ve hnoji je však navíc obsažen dusík steliva. Při průměrné denní spotřebě steliva 2,5 kg/dj představuje dusík ve slámě 515 kg N (2,5 kg slámy x 112,8 DJ x 365 dní x 5 kg N/1000). Vypočtená produkce dusíku ve statkových hnojivech je kg N. Odpočet dusíku v prodaném hnoji je kg N (200 t x 5 kg N). 16

18 Celkové množství dusíku v použitých statkových hnojivech je kg N. Pro výpočet plnění limitu 170 kg/1ha budeme počítat s celkovou průměrnou výměrou zemědělských pozemků tj. 100 ha. Od celkové výměry 100 ha je nutné ještě odečíst PB/DPB nevhodné ke hnojení, tj. 5 ha. Celková výměra vhodná ke hnojení je 95 ha /95 ha = 55 kg N na 1 hektar. Zemědělský podnik splnil limit 170 kg/1ha. Kontrolní orgán při kontrole stanoveného limitu vychází z průměrných stavů hospodářských zvířat v posuzovaném kalendářním roce, z průměrné výměry zemědělské půdy zemědělského podniku se stavem na konci kalendářního měsíce v posuzovaném kalendářním roce, z údajů v předložené evidenci o hnojivech, statkových hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě, jejíž vedení je povinností vyplývající z 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech a z dalších dokladů předložených zemědělcem o jiném použití statkového nebo organického hnojiva než ke hnojení. Uvedený požadavek je součástí podmínek pro poskytnutí dotací stanovených v nařízení vlády č. 79/2007 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tzv. agroenvironmentální opatření. Do zemědělské půdy vhodné ke hnojení se v tomto případě započítávají i PB/DPB, na kterých je zakázáno hnojit pouze v důsledku přijatého závazku AEO. (6) Jiné využití statkových hnojiv než ke hnojení v rámci zemědělského podniku, kde byla vyprodukována, zejména jejich uvedení do oběhu, zpracování na organická hnojiva při kompostování a při výrobě bioplynu, při využití čistírenských technologií k likvidaci exkrementů nebo při jiném nakládání se statkovými hnojivy je nutno dokladovat. Rovněž uvedení organických hnojiv vzniklých zpracováním statkového hnojiva do oběhu je nutno dokladovat. Pokud vyprodukované, popř. vyrobené statkové nebo organické hnojivo v zemědělském podniku zemědělec tzv. uvede do oběhu, což znamená, že jej prodá, popřípadě bezúplatně poskytne jiné osobě, je nutné si zajistit o této skutečnosti písemný doklad (např. faktura, dohoda mezi dvěma zemědělci ). Uvedený doklad použije zemědělec při prokazování skutečnosti, že s vyprodukovaným nebo vyrobeným statkovým nebo organickým hnojivem bylo nakládáno jiným způsobem než ke hnojení. 9 Skladování dusíkatých hnojivých látek ve zranitelných oblastech 1) Kapacitu skladovacích prostor pro statková hnojiva stanoví zvláštní právní předpis 11) ; kapacita těchto skladovacích prostor musí být dostatečná pro uskladnění statkových hnojiv v období zákazu hnojení podle tabulky č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně-klimatické podmínky zranitelné oblasti a pěstované plodiny 9). Minimální kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva ve zranitelných oblastech byla i pro druhý akční program stanovena na stejné úrovni, jako to ukládá všeobecně platná prováděcí vyhláška k zákonu o hnojivech č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění. Tato vyhláška stanoví kapacitu skladovacích prostor pro statková hnojiva, která musí odpovídat skutečné produkci hnoje za šest měsíců (pokud není ukládán před jeho použitím na zemědělské půdě), jímky musí kapacitně odpovídat minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci u kejdy a minimálně tříměsíční předpokládané produkci u močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Skladovací kapacity pro statková hnojiva ve zranitelných oblastech musí být zároveň dostačující pro období zákazu hnojení a pro období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně klimatické podmínky, tedy v případě, že způsob použití neumožňuje rovnoměrné pokrytí pozemku, půda je přesycená vodou, pokrytá vrstvou sněhu nebo promrzlá ( 9 zákona o hnojivech). Odstavec 1 stanovuje pro období kapacitu skladovacích prostor pro statková hnojiva, která musí být dostatečná pro uskladnění v období, kdy se nesmí hnojit nebo kdy hnojení neumožňují půdně klimatické podmínky. Toto ustanovení platí do Po nabytí účinnosti odstavce 2 pozbývá tento odstavec účinnosti. 17

19 Příklad na výpočet kapacity skladovacích prostor: Zemědělský podnik má průměrný stav 480 ks prasat s produkcí kejdy. Jako sklad pro kejdu používá jímky. Zemědělský podnik vlastní 2 jímky o celkové kapacitě 400 m 3. Jímky pro kejdu musí kapacitně odpovídat minimálně čtyřměsíční produkci kejdy podle vyhlášky č. 274/1998 Sb. 480 ks prasat = 57,6 DJ prasat (koeficient přepočtu hmotnosti na DJ je 0,12 - vyhláška č. 274/1998 Sb., příloha č. 3 tabulka B) 1 DJ prasat požaduje na čtyřměsíční kapacitu 6,1 m 3 (příloha č. 3 tabulka B, vyhláška č. 274/1998 Sb.) 57,6 DJ x 6,1 m 3 = 351,36 m 3 Zemědělský podnik má dostatečnou kapacitu na uskladnění kejdy od prasat. (2) Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva 9) musí odpovídat potřebě uskladnění jejich šestiměsíční produkce, při možnosti snížení této potřeby v případech uvedených ve zvláštním právním předpisu 11). Odstavec 2 upravuje velikost požadovaných skladovacích kapacit na šestiměsíční produkci statkových hnojiv dle požadavku Evropské komise. Tento požadavek byl přijat s ohledem na analýzu akčních programů sousedních zemí, ze které vyplývá jasný požadavek Evropské komise na uplatnění uvedené podmínky. Účinnost požadavku je stanovena od , kdy současně pozbyde účinnosti odstavec č. 1. (3) Tuhá statková hnojiva a tuhá organická hnojiva ze statkových hnojiv, připravená zemědělským podnikatelem pro hnojení, lze uložit na zemědělském pozemku nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit hnojiva uvedená ve větě první opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy tohoto zemědělského pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu 13), pokud je a) zajištěna bezpečnost jakosti povrchových a podzemních vod, b) složiště vzdáleno minimálně 50 m od útvaru povrchových vod, c) složiště umístěno na zemědělské půdě, která nebyla meliorována odvodněním, není ornou půdou vymezenou v tabulce č. 6 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, není zamokřenou půdou vymezenou hlavními půdními jednotkami 65 až 76, d) zabráněno odtoku hnojůvky a přítoku povrchové vody vyhloubením záchytných brázd o hloubce nejméně 0,4 m ve svahu pod a nad složištěm, e) tuhé statkové hnojivo urovnáno ve vrstvě o minimální výšce 1,5 m, při orientaci složiště delší stranou po spádnici. Uložení hnoje na zemědělské půdě před jeho použitím je obecně umožněno zákonem o hnojivech a prováděcí vyhláškou 274/1998 Sb., 4 odst. 2. Ve zranitelných oblastech je tato možnost omezena maximálně na dobu 12 měsíců a uložení hnoje na stejném místě je možné opakovat po čtyřech letech kultivace půdy v rámci obhospodařování pozemku. Odstavec 3 upravuje způsob uložení tuhých statkových a organických hnojiv na zemědělské půdě. O uložení se nejedná např. v případě navezení hnoje na pozemek, kde bude v období několika dnů (max. 1 týden) rozmetán. Místa vhodná k uložení musí být odsouhlasena vodoprávním úřadem v rámci procesu schvalování havarijních plánů (hnojiva a statková hnojiva jsou z pohledu 39 zákona o vodách závadnými látkami). Prodloužení období uložení z 9 na 12 měsíců je však nyní podmíněno: 13) 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. 18

20 výběrem vhodné lokality, tj. dostatečná vzdálenost od vodního toku, úložiště se nesmí nacházet na meliorovaných, erozně ohrožených nebo zamokřených půdách, řádným ošetřováním skládky zajištěním ochranných prvků proti odtoku hnojůvky (při umístění skládky na svahu záchytná brázda 40 cm, kterou je možné zajistit vyhloubením, popřípadě nahrnutím zeminy) a celkový vzhled skládky (vrstva o minimální výšce 1,5 m, orientace). Prodloužení období uložení tuhých statkových a organických hnojiv z 9 měsíců (1. akční program) na 12 měsíců nezpůsobí větší znečištění vod, neboť největší únik přebytečné moči a hnojůvky je v prvních týdnech po naskladnění chlévské mrvy. Uvedené požadavky na polní skládky hodnotí kontrolní orgán při kontrole na místě. Možnost umístění složiště statkových a tuhých organických hnojiv vyrobených ze statkových hnojiv na zemědělské půdě lze zjistit z mapy LPIS a na Portálu Farmáře v LPIS. Z mapy lze zjistit místa výskytu erozně ohrožených a zamokřených půd a meliorací, kde nelze ukládat hnůj. Vzdálenost od útvaru povrchových vod je v mapě označena pouze orientačně, rozhodující je skutečný stav na místě. Útvar povrchových vod je pojem stanovený v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a zahrnuje vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, např. v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Vodním tokem se podle 43 rozumí povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo převažující část roku. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. (4) Tuhá statková hnojiva mohou být uložena na zemědělské půdě až po jejich tříměsíčním skladování nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje s hlubokou podestýlkou. Odstavec 4 upravuje možnost uložení hnoje na zemědělské půdě podle požadavku Evropské komise až po tříměsíčním skladování. Při použití technologie hluboké podestýlky (= postupné přistýlání a jednorázové vyskladnění po ukončení turnusu chovu zvířat) je na pole vyvážena již z velké části fermentovaná chlévská mrva, tedy vyzrálý hnůj o vhodné sušině, ze kterého již při řádném uložení na složišti neodtéká přebytečná moč ani hnojůvka. Z uvedeného důvodu zde není požadováno tříměsíční uložení na zpevněném hnojišti před uložením na zemědělskou půdu. Účinnost požadavku je odložena k Střídání plodin ve zranitelných oblastech (1) Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin. (2) Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat co nejpozději na podzim. Kritickým obdobím z hlediska tvorby dusičnanů je podzim, kdy se mohou dusičnany objevit ve velkém množství v půdě. Nebezpečný je zejména rychlý rozklad organických látek v půdě, následující po provzdušnění půdy orbou. Například po zrušení louky či po časné zaorávce jetelovin se může za příznivých podmínek vytvořit v ornici i více než 100 kg. ha 1 dusičnanového N v půdě, což představuje riziko znečištění vod dusíkem. Pokud jsou přítomny rostliny, mohou vzniklý minerální dusík částečně odčerpat a tím jej zachránit před vyplavením v zimním období. Vhodnější je však vynechat podmítku a posunout termín zaorávky jetelovin do podzimního období, kdy je za nižších teplot rozklad zpomalen. Vhodným opatřením zabraňujícím úniku dusičnanů v podzimním a zimním období, ale také protierozním opatřením je zařazení meziplodin do osevního postupu v rámci zemědělského podniku. Tím dochází ke snížení podílu půdy bez pokryvu v mimovegetačním období. Pěstování meziplodin je v rámci nařízení vlády č. 79/2007 Sb. ve znění pozdějších předpisů dotovaným opatřením. 19

nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku.

nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. Strana 1366 Sbírka zákonů č.108 / 2008 108 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. února 2008, kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových

Více

Hnojení digestátem ve zranitelných oblastech

Hnojení digestátem ve zranitelných oblastech České Budějovice, 29.10.2008 Hnojení digestátem ve zranitelných oblastech Jan Klír VÚRV, v.v.i. klir@vurv.cz tel. 603 520 684 Legislativa a požadavky na dotace Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Vyhláška

Více

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 ) a stanoví zranitelné oblasti a akční program pro tyto oblasti.

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 ) a stanoví zranitelné oblasti a akční program pro tyto oblasti. Strana 3370 Sbírka zákonů č. 262 / 2012 Částka 89 262 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 4. července 2012 o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu Vláda nařizuje podle 33 odst. 2 zákona č. 254/ /2001 Sb.,

Více

Vláda nařizuje podle 33 odst. 2 zákona č. 254/ /2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

Vláda nařizuje podle 33 odst. 2 zákona č. 254/ /2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. Strana 3490 Sbírka zákonů č. 235 / 2016 Částka 92 235 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. července 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění

Více

Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012

Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012 Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012 Novela NV 103/2003 Sb. Co bude novela NV 103/2003 Sb. obsahovat: Revize zranitelných oblastí (ZOD) Revize akčního programu Současný stav: MŽP zahájilo

Více

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad Z á s a dy s p r á v n é z e m ě d ě l s k é p r a x e p r o o c h r a n u v o d Úvod Cílem směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice)

Více

262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY Systém ASPI - stav k 29.7.2012 do částky 89/2012 Sb. a 37/2012 Sb.m.s. Obsah a text 262/2012 Sb. - stav k 31.12.2015 262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 4. července 2012 o stanovení zranitelných oblastí

Více

Nitrátová směrnice. v roce 2012. Novinky v nitrátové směrnici

Nitrátová směrnice. v roce 2012. Novinky v nitrátové směrnici Nitrátová směrnice v roce 2012 Novinky v nitrátové směrnici 110 100 90 80 (v kg č.ž. na 1 ha využité z.p. podle ČSÚ: cca 3,5 mil. ha v roce 2011) Minerální hnojiva N P2O5 K2O 70 60 50 40 30 Statková hnojiva

Více

Jana Wollnerová, Jan Klír. Metodika pro hospodaření ve zranitelných oblastech METODIKA PRO PRAXI

Jana Wollnerová, Jan Klír. Metodika pro hospodaření ve zranitelných oblastech METODIKA PRO PRAXI Jana Wollnerová, Jan Klír Metodika pro hospodaření ve zranitelných oblastech METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2008 Metodika vznikla za finanční podpory MZe ČR a je výstupem řešení

Více

Parametry hnojení respektující nitrátovou směrnici (3. akční program na období 2012-2015)

Parametry hnojení respektující nitrátovou směrnici (3. akční program na období 2012-2015) Tab. č.: 32 hnojení respektující nitrátovou směrnici (3. akční program na období 2012-2015) a. Vymezení pojmů 1 Zranitelná oblast Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálními územími České republiky,

Více

Použití a evidence hnojiv

Použití a evidence hnojiv Použití a evidence hnojiv Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů v souladu se zákonem o hnojivech, zákonem o odpadech, zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu; při jejich používání

Více

Změny v nitrátovésměrnici

Změny v nitrátovésměrnici 06.02.2015 Změny v nitrátovésměrnici Jan Klír Výzkumný ústav rostlinnévýroby, v.v.i. Praha -Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Nitrátovásměrnice Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně

Více

Nitrátová směrnice v souvislosti s pěstováním zeleniny

Nitrátová směrnice v souvislosti s pěstováním zeleniny Skalský dvůr, 30.01.2017 Nitrátová směrnice v souvislosti s pěstováním zeleniny Lada Kozlovská, Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. klir@vurv.cz (603 520 684), kozlovska@vurv.cz (733 375 632)

Více

Připravované změny v nitrátové směrnici

Připravované změny v nitrátové směrnici Připravované změny v nitrátové směrnici Nitrátová směrnice Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů ( nitrátová směrnice ) Implementace nitrátové směrnice

Více

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199 Financováno z Programu rozvoje venkova NOVELA NITRÁTOVÉ SMĚRNICE Fugát (tekutý podíl po separaci

Více

Jan Klír, Lada Kozlovská. Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech CERTIFIKOVANÁ METODIKA PRO PRAXI

Jan Klír, Lada Kozlovská. Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech CERTIFIKOVANÁ METODIKA PRO PRAXI Jan Klír, Lada Kozlovská Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech CERTIFIKOVANÁ METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2012 Metodika vznikla za finanční podpory MZe ČR a je

Více

POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE

POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE Povinné požadavky na hospodaření č. 2 až 4 a požadavky pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin Ing. Lubomír Smrček 602 626 655, lubomir.smrcek@ekotoxa.cz SMR 2/1 Nedošlo

Více

Ochrana vody v kontrole podmíněnosti (cross compliance)

Ochrana vody v kontrole podmíněnosti (cross compliance) Praha, 26.2.2009 Ochrana vody v kontrole podmíněnosti (cross compliance) Jan Klír VÚRV, v.v.i. klir@vurv.cz tel. 603 520 684 Ochrana vody v kontrole podmíněnosti (cross compliance) Zákon č. 254/2001 Sb.,

Více

Ing. Jan Gallas. Ministerstvo zemědělství. Ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství

Ing. Jan Gallas. Ministerstvo zemědělství. Ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Možnosti nastavení správných zemědělských postupů přispívajících ke zlepšení kvality povrchových i podzemních vod s ohledem na nové nastavení SZP po roce 2015 Ing. Jan Gallas Ředitel odboru environmentálního

Více

Klír, Jan; Kozlovská, Lada 2012 Dostupný z

Klír, Jan; Kozlovská, Lada 2012 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 27.02.2017 Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech Klír, Jan; Kozlovská, Lada 2012 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-161447

Více

O D Ů V O D N Ě N Í OBECNÁ ČÁST. A. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA. 1. Důvod předložení.

O D Ů V O D N Ě N Í OBECNÁ ČÁST. A. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA. 1. Důvod předložení. O D Ů V O D N Ě N Í OBECNÁ ČÁST A. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA 1. Důvod předložení Název: Nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování

Více

1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny)

1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny) 1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny) Statkové hnojivo Dusík (N) Fosfor (P 2 O 5 ) Průměrný obsah sušiny

Více

III. Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 2014,

III. Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 2014, III. Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 479/2009 Sb.,

Více

VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv

VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv Strana 6694 Sbírka zákonů č. 377 / 2013 377 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv Ministerstvo zemědělství stanoví podle 8 odst. 5 a 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb.,

Více

Kontrola podmíněnosti (cross compliance)

Kontrola podmíněnosti (cross compliance) Kontrola podmíněnosti (cross compliance) Kontrolované požadavky platné pro rok 2009 Schváleno dne 13.11.2008 MZe 2008 č.j. 40854/2008:180 00 oblastí pro účely Kontroly podmíněnosti Oblasti kontrolované

Více

Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016

Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016 10.12.2015 Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016 Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Nitrátovásměrnice Směrnice

Více

Spotřeba hnojiv a bilance dusíku, změny v nitrátové směrnici

Spotřeba hnojiv a bilance dusíku, změny v nitrátové směrnici 19.03.2015 Spotřeba hnojiv a bilance dusíku, změny v nitrátové směrnici Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Nitrátová

Více

Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly

Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly Solenice, 28.02.2012 Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly Jan Klír, Lada Kozlovská Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně klir@vurv.cz; kozlovska@vurv.cz tel. 603 520 684, 733 375 632

Více

III. Aktualizace Strategie financování implementace směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

III. Aktualizace Strategie financování implementace směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů III. Aktualizace Strategie financování implementace směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice) Obsah Úvod...3 I. Zajištění implementace

Více

Nová nitrátová směrnice v roce 2012

Nová nitrátová směrnice v roce 2012 Hluboká nad Vltavou, 09.10.2012 Nová nitrátová směrnice v roce 2012 Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně klir@vurv.cz tel. 603 520 684 www.nitrat.cz 110 100 90 80 70 60 50 Průměrný

Více

Hospodaření se statkovými hnojivy

Hospodaření se statkovými hnojivy KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 11 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Hospodaření se statkovými hnojivy 1. POPIS PROBLÉMU Průměrné zatížení zemědělské půdy hospodářskými zvířaty v ČR je velmi nízké,

Více

Preferenční kritéria Níže uvedená kritéria jsou doplněna označením typu sankce dle ustanovení bodu 15 Obecných podmínek.

Preferenční kritéria Níže uvedená kritéria jsou doplněna označením typu sankce dle ustanovení bodu 15 Obecných podmínek. Příloha 3 Preferenční kritéria Níže uvedená kritéria jsou doplněna označením typu sankce dle ustanovení bodu 15 Obecných podmínek. Preferenční kritéria jsou závazná a jakékoliv nesplnění podmínek preferenčních

Více

Zákazy a omezení hnojení

Zákazy a omezení hnojení Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Zákazy a omezení hnojení Podklady pro školení Říjen 2012 PV-Agri s.r.o., 2012 http://www.pvagri.cz pvagri@pvagri.cz

Více

METODIKA PRO PRAXI. Jan Klír a kol. Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany

METODIKA PRO PRAXI. Jan Klír a kol. Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany METODIKA PRO PRAXI Jan Klír a kol. Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2008 Metodika vznikla za finanční podpory MZe ČR a

Více

SMR 2 Ochrana vod před znečištěním

SMR 2 Ochrana vod před znečištěním SMR 2 Ochrana vod před znečištěním Směrnice Rady č. 80/68/EHS o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami 4 zabránit přímé vypouštění látek ze seznamu I do podzemních vod

Více

Ministerstvo zemědělství ČR III.

Ministerstvo zemědělství ČR III. Ministerstvo zemědělství ČR III. Strategie financování implementace směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátové směrnice) a dílčí vyhodnocení plnění

Více

Digestát jako hnojivo

Digestát jako hnojivo Digestát jako hnojivo Ing. Veronika Večeřová Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský říjen 2008 Jak můžeme digestáty rozdělovat? podle toho z jakých vstupních surovin vzniká podle způsobu použití

Více

HRDP MÉNĚ PŘÍZNIVÉ OBLASTI A OBLASTI S ENVIRONMENTÁLNÍMI OMEZENÍMI

HRDP MÉNĚ PŘÍZNIVÉ OBLASTI A OBLASTI S ENVIRONMENTÁLNÍMI OMEZENÍMI Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 556 fax: 296 326 111 e-mail: info@szif.cz HRDP MÉNĚ PŘÍZNIVÉ OBLASTI A OBLASTI S ENVIRONMENTÁLNÍMI OMEZENÍMI Obecně: Toto opatření je zaměřeno na podporu zemědělců

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ Co je digestát Digestát je fermentační zbytek po anaerobní digesci vstupních materiálů při výrobě bioplynu v bioplynové

Více

PŘÍMÉ PLATBY 2016 Novela nařízení vlády č. 50/2015 Sb. Ministerstvo zemědělství

PŘÍMÉ PLATBY 2016 Novela nařízení vlády č. 50/2015 Sb. Ministerstvo zemědělství PŘÍMÉ PLATBY 2016 Novela nařízení vlády č. 50/2015 Sb. Ministerstvo zemědělství Nový systém přímých plateb od 2015 vícesložkový systém platby pouze pro aktivní zemědělce zachována možnost SAPS až do 2020

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 89 Rozeslána dne 27. července 2012 Cena Kč 103, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 89 Rozeslána dne 27. července 2012 Cena Kč 103, O B S A H : Ročník 2012 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 89 Rozeslána dne 27. července 2012 Cena Kč 103, O B S A H : 262. Nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu 263. Nařízení vlády,

Více

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů Příloha č. 10 (Příloha č. 2 NV č. 615/2006 Sb.) Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů 1. Stanovení kategorie zemědělských zdrojů Kategorie zemědělského

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ Polní lyzimetry Praktický význam výše zmíněného spočívá zejména v tom, že: Lyzimetry poskytují detailní informace o vodním režimu včetně bilance rozpuštěných chemických látek v půdním profilu v rozdílných

Více

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Ing. Pavel Růžek, CSc. a Ing. Helena Kusá, PhD. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Mezi významná rizika znečištění vod při pěstování

Více

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Ing. Martin MISTR, Ph.D. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Standardy GAEC v ČR od 1. ledna

Více

Správná zemědělská praxe pro ochranu vod před znečištěním

Správná zemědělská praxe pro ochranu vod před znečištěním Jan Klír, Lada Kozlovská Správná zemědělská praxe pro ochranu vod před znečištěním CERTIFIKOVANÁ METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2012 Metodika vznikla za finanční podpory MZe

Více

Předmět úpravy Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1) a stanoví zranitelné oblasti a akční program pro tyto oblasti.

Předmět úpravy Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1) a stanoví zranitelné oblasti a akční program pro tyto oblasti. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 262/2012 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 400/2013 Sb., nařízení vlády č. 117/2014 Sb. a nařízení vlády

Více

ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor

ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor Strana 6846 Sbírka zákonů č. 400 / 2013 Částka 157 400 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. listopadu 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých

Více

Název projektu: VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/231/000280 Financováno z Programu rozvoje venkova

Název projektu: VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/231/000280 Financováno z Programu rozvoje venkova Hroznová 2, 656 06 Brno Oddělení kontroly zemědělských vstupů Planá nad Lužnicí Ing. Josef FREJLACH Tel. 381470315, 737267123 Název projektu: VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ 2014 Reg.č. projektu:

Více

Nitrátová směrnice 2014-2015. Lada Kozlovská VÚRV, v. v. i.

Nitrátová směrnice 2014-2015. Lada Kozlovská VÚRV, v. v. i. Nitrátová směrnice 2014-2015 Lada Kozlovská VÚRV, v. v. i. Nitrátová směrnice Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu Upraveno nařízením vlády č. 117/2014 Sb.

Více

Praktické využívání nových poznatků v ekologickém zemědělství

Praktické využívání nových poznatků v ekologickém zemědělství Svaz žen v zemědělství Toužimská 588/70, 196 00 Praha 9 - Kbely STUDIJNÍ MATERIÁLY K PROJEKTU: Praktické využívání nových poznatků v ekologickém zemědělství ID číslo 12/015/1310b/151/000034 Jan Klír, Lada

Více

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions)

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions) GAEC / DZES dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions) Cíl: zajištění zemědělského hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Jsou součástí Kontroly

Více

Právní předpisy pro oblast hnojiv a hnojení

Právní předpisy pro oblast hnojiv a hnojení Právní předpisy pro oblast hnojiv a hnojení Miroslav Florián Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Hroznová 2, 656 06 Brno Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům Strana 690 Sbírka zákonů č. 60 / 2012 60 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům Vláda nařizuje podle 2b odst. 2 zákona č. 252/ /1997

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy Zákon č.. 156/1998 o hnojivech Klíčov ové principy Jaroslav Houček Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení registrace hnojiv Zákon a prováděcí vyhláš ášky Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech,

Více

Ochrana vod závadné látky

Ochrana vod závadné látky 19.02.2015 Ochrana vod závadné látky Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Závadné látky Nakládání se závadnými látkami

Více

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu ÚKZÚZ

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu ÚKZÚZ Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu ÚKZÚZ Podklady pro školení Říjen 2013 PV-Agri s.r.o., 2013

Více

Platné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV

Platné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV Změna: vyhláškou č. 476/2000 Sb. Změna: vyhláškou č. 473/2002 Sb. Změna: vyhláškou č. 399/2004 Sb. Změna: vyhláškou č. 91/2007 Sb. Změna: vyhláškou č. 353/2009 Sb. Platné znění od 1.11.2009 274/1998 Sb.

Více

274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv

274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv Změna: 476/2000 Sb. Změna: 473/2002 Sb. Změna: 399/2004 Sb. Změna: 91/2007 Sb. Ministerstvo

Více

Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných

Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných Registrace a ohlašov ování kompostu a digestátu tu využitelných na zemědělsk lské půdě Jaroslav Houček Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení registrace hnojiv Náměšť n Oslavou, 20.9.2012

Více

Změny v požadavcích podmíněnosti v novém programovacím období. Ing. Lubomír Smrček, lub.smrcek@gmail.com, 776 017 517

Změny v požadavcích podmíněnosti v novém programovacím období. Ing. Lubomír Smrček, lub.smrcek@gmail.com, 776 017 517 Změny v požadavcích podmíněnosti v novém programovacím období Ing. Lubomír Smrček, lub.smrcek@gmail.com, 776 017 517 Legislativa podmíněnosti od 2015 Legislativa: Nařízení Evropského parlamentu a Rady

Více

ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY

ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O STAVU A SMĚRECH VÝVOJE VODNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSKÝCH POSTUPŮ PODLE ČLÁNKU 10 A PŘÍLOHY V SMĚRNICE RADY 91/676/EHS O OCHRANĚ VOD PŘED ZNEČIŠTĚNÍM ZPŮSOBENÉM DUSIČNANY ZE ZEMĚDĚLSKÝCH

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 36 Rozeslána dne 14. dubna 2008 Cena Kč 22, OBSAH:

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 36 Rozeslána dne 14. dubna 2008 Cena Kč 22, OBSAH: Ročník 2008 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 36 Rozeslána dne 14. dubna 2008 Cena Kč 22, OBSAH: 112. Nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým

Více

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření Dotace v ekologickém zemědělství Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření SAPS jednotná platba na plochu FO nebo PO, vedena v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů

Více

č. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv

č. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv č. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv Ministerstvo zemědělství stanoví podle 8 odst. 5 a 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 141/2006 Sb. ze dne 5. dubna 2006,

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 141/2006 Sb. ze dne 5. dubna 2006, NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 141/2006 Sb. ze dne 5. dubna 2006, o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2006, ve znění nařízení vlády č. 432/2006 Sb. Změna:

Více

Zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů 2. upravené vydání

Zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů 2. upravené vydání Zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů 2. upravené vydání březen 2004 1 Obsah Úvod... 3 Zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu

Více

Změny v podmíněnosti od roku 2014. Lubomír Smrček Agroteam CZ s.r.o.

Změny v podmíněnosti od roku 2014. Lubomír Smrček Agroteam CZ s.r.o. Změny v podmíněnosti od roku 2014 Lubomír Smrček Agroteam CZ s.r.o. Změny v podmíněnosti v roce 2014 Novela č. 400/2013 Sb., vydána dne 11. prosince 2013, účinnost od 1. ledna 2014 Obsahem novely je: Změna

Více

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska Osevní postup Osevní postupy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) časového (v jednotlivých letech) Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému

Více

Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška

Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška Petr Škarpa Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin 9. 3. 2015 Struktura habilitační přednášky: I. Odborná část Úvod, půdní

Více

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 669 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19.

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 669 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19. 36 11. funkční období 36 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských

Více

Metodický výklad preferenčních kritérií pro podopatření I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků

Metodický výklad preferenčních kritérií pro podopatření I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků Metodický výklad preferenčních kritérií pro podopatření I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků Podíl příjmů ze zemědělské prvovýroby na celkových příjmech žadatele činí 45% a více. Podíl příjmů ze zemědělské

Více

236/2016 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

236/2016 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY 236/2016 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. července 2016, kterým se mění některá nařízení vlády v souvislosti s přijetím nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 92 Rozeslána dne 27. července 2016 Cena Kč 126, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 92 Rozeslána dne 27. července 2016 Cena Kč 126, O B S A H : Ročník 2016 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 92 Rozeslána dne 27. července 2016 Cena Kč 126, O B S A H : 235. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných

Více

Přehled změn v označení povinných požadavků na hospodaření: 2014 navazující standardy 2015

Přehled změn v označení povinných požadavků na hospodaření: 2014 navazující standardy 2015 DOBRÝ ZEMĚDĚLSKÝ A ENVIRONMENTÁLNÍ STAV PŮDY (DZES) (zdroj. MZE: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/kontroly-podminenosti-cross-compliance/dokumenty-ke-stazeni/rok- 2015/ ) Standardy Dobrého zemědělského

Více

SLOVENSKEJ REPUBLIKY

SLOVENSKEJ REPUBLIKY ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1992 Vyhlásené: 16.01.1992 Časová verzia predpisu účinná od: 16.01.1992 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 20 N A Ř Í Z E N Í V L Á D Y České republiky

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 7101 453 ZÁKON ze dne 1. prosince 2016, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna

Více

Problematické okruhy u environmentálních opatření PRV

Problematické okruhy u environmentálních opatření PRV Problematické okruhy u environmentálních opatření PRV 1. Společné pro několik opatření A. Minimální zemědělská činnost Novelou nařízení vlády č. 50/2015 Sb., byla zavedena nová definice minimální zemědělské

Více

P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y

P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y P o s l a n e c k á s n ě m o v n a 2004 4. volební období 435/2 Pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech,

Více

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu 9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu V letech 2005 a 2006 byly získány pro VÚRV Praha od spoluřešitelské organizace VÚZT Praha vzorky kalů

Více

Kontroly Cross compliance v ÚKZÚZ

Kontroly Cross compliance v ÚKZÚZ Kontroly Cross compliance v ÚKZÚZ Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly 1 Kontroly prováděné ÚKZÚZ Cross Compliance výsledek kontrol podmiňuje vyplacení dotací 1. Ochrana podzemních vod před znečištěním

Více

GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ

GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ Kontroly a změny podmíněnosti Nejčastěji porušované požadavky GAEC 2 31x GAEC 8 18x SMR 2 11x Změny v nastavení požadavků podmíněnosti v roce 2013 Welfare (SMR 16-18)

Více

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky Tab. č.: 6 Opatření v rámci PRV 1 Nařízení vlády č. 75/2007 Sb., změna NV č.113/2008 Sb. Znevýhodněné oblasti - LFA - vyrovnávací příspěvek na hospodaření v znevýhodněných oblastech- jejich specifikace

Více

Podmínky pro poskytování plateb SAPS. Tab. č.: 5. Termíny podání žádosti a výplaty. P.č. Platba Předpis EU / národní. Podmínky

Podmínky pro poskytování plateb SAPS. Tab. č.: 5. Termíny podání žádosti a výplaty. P.č. Platba Předpis EU / národní. Podmínky Tab. č.: 5 pro poskytování plateb SAPS 1 Jednotná platba na plochu (SAPS). NR (ES) č.73/2009 ve znění nařízení EP a Rady (EU) č. 1310/2013. NK (ES) č.1120/2009, č. 1121/2009, č. 1122/2009. NV č. 144/2005

Více

Výživářské pokusy s organickými vstupy

Výživářské pokusy s organickými vstupy Výživářské pokusy s organickými vstupy Michaela Smatanová Půda a organická hmota Význam a zdroje organické hmoty a kontrola jejich kvality 26. 1. 2016, Brno 1 Hlavní zdroje organické hmoty pro hnojení

Více

Nitrátová směrnice v souvislosti s IPZ

Nitrátová směrnice v souvislosti s IPZ 24.03.2016 Nitrátová směrnice v souvislosti s IPZ Jan Klír, Iva Vojtová Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Ministerstvo zemědělství ČR Kontakty: klir@vurv.cz (603 520 684), iva.vojtova@mze.cz (221

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 36 Rozeslána dne 14. dubna 2008 Cena Kč 22, OBSAH:

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 36 Rozeslána dne 14. dubna 2008 Cena Kč 22, OBSAH: Ročník 2008 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 36 Rozeslána dne 14. dubna 2008 Cena Kč 22, OBSAH: 112. Nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým

Více

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008 REVIZE OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍHO ZDROJE RUDOLEC Petra Oppeltová Jiří Novák Luboš Mazel MZLU v Brně, Ústav aplikované a krajinné ekologie VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., GŘ Brno VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST,

Více

METODIKA k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb.,

METODIKA k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., 2016 METODIKA k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních

Více

ŽÁDOST O STANOVENÍ PODMÍNEK PRO POUŽITÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK NEBO O POVOLENÍ VÝJIMKY PŘI POUŽITÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK NEBO JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O STANOVENÍ PODMÍNEK PRO POUŽITÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK NEBO O POVOLENÍ VÝJIMKY PŘI POUŽITÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK NEBO JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 24 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O STANOVENÍ PODMÍNEK PRO POUŽITÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK NEBO O POVOLENÍ VÝJIMKY PŘI POUŽITÍ ZÁVADNÝCH

Více

Jméno:... Akademický rok:...

Jméno:... Akademický rok:... P R O J E K T H N O J E N Í Jméno:... Akademický rok:... I. Zadání projektu č.:... Hon Výměra Půdní podmínky AZP (ppm) N min na Výnos č. ha jaře v t/ha BPEJ půdní půdní druh ph KCl P K ornici typ 1 2 3

Více

Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ. e-mail: budnakova@mze.cz

Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ. e-mail: budnakova@mze.cz Vývoj české a evropské legislativy ve vztahu k organickým hnojivům, možnosti financování systémů na zpracování bioodpadů a použití organických hnojiv ze státních a evropských zdrojů, informace o proběhlých

Více

Priority Ministerstva zemědělství v rámci ochrany půdy. Ing. Petr Jílek Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, PRAHA 1,

Priority Ministerstva zemědělství v rámci ochrany půdy. Ing. Petr Jílek Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, PRAHA 1, Priority Ministerstva zemědělství v rámci ochrany půdy Ing. Petr Jílek Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: petr.jilek@mze.cz 1 Priority ochrany půdy z pohledu Strategie Ministerstva

Více

Nitrátová směrnice - praktická přednáška

Nitrátová směrnice - praktická přednáška Nitrátová směrnice - praktická přednáška Ing. František Tichý, CSc. Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302

Více

Předmět úpravy. Vymezení pojmů

Předmět úpravy. Vymezení pojmů 391/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. června 2004 o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy

Více

Jak zabezpečit výživu řepky ozimé dusíkem v jarním období?

Jak zabezpečit výživu řepky ozimé dusíkem v jarním období? Jak zabezpečit výživu řepky ozimé dusíkem v jarním období? Řepka ozimá je jednou z nejnáročnějších plodin na výživu dusíkem. Na začátku jarní vegetace je v půdě pod řepkou zpravidla jen nízká zásoba rostlinami

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 34 Rozeslána dne 4. dubna 2008 Cena Kč 29, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 34 Rozeslána dne 4. dubna 2008 Cena Kč 29, O B S A H : Ročník 2008 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 34 Rozeslána dne 4. dubna 2008 Cena Kč 29, O B S A H : 108. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí

Více

Změny v uplatnění nitrátové směrnice v podmínkách České republiky

Změny v uplatnění nitrátové směrnice v podmínkách České republiky ÚZEI Praha, 03.08.2016 vzdělávací akce pro privátní poradce a školitele Změny v uplatnění nitrátové směrnice v podmínkách České republiky Jan Klír, Lada Kozlovská, Anna Hrabánková Výzkumný ústav rostlinné

Více