INVESTIČNÍ STRATEGIE INVESTIČNÍCH FONDŮ V ČR

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance INVESTIČNÍ STRATEGIE INVESTIČNÍCH FONDŮ V ČR Investment strategies of investment funds in the Czech Republic Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Gabriela Oškrdalová Autor: Bc. Michal Bartal Brno, 2010

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2009/2010 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: B A R T A L Michal, Bc. Finanční podnikání INVESTIČNÍ STRATEGIE INVESTIČNÍCH FONDŮ V ČR Investment strategies of investment funds in the Czech Republic Zásady pro vypracování Problémová oblast: Finanční trhy Cíl práce: Analýza investičních strategií inestičních fondů v České republice, na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro subjekty kolektivního investování. Postup práce a použité metody: Vymezení investičních fondů v České republice a jejich investičních strategií, analýza, formulace závěrů a doporučení pro subjekty kolektivního investování. Použité metody: komparace, analýza, syntéza, deskripce.

3 Rozsah grafických prací: předpoklad cca 10 tabulek a grafů Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: Investování na kapitálových trzích. Edited by Jitka Veselá. Vyd. 1. Praha: ASPI, s. ISBN LIŠKA, VÁCLAV - GAZDA, JAN. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, s. ISBN Trhy cenných papírů. Edited by Petr Musílek. Vyd. 1. Praha: Ekopress, s. ISBN Vedoucí diplomové práce: Ing. Gabriela Oškrdalová Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení autora: Michal Bartal Název diplomové práce: Investiční strategie investičních fondů v ČR Název práce v angličtině: Investment strategies of investment funds in the Czech Republic Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Gabriela Oškrdalová Rok obhajoby: 2010 Anotace Diplomová práce je zaměřena na analýzu investičních strategií investičních fondů v České republice. Zvláštní důraz je kladen na fondy kvalifikovaných investorů, jelikož je tento typ na českém trhu zastoupen v naprosté většině mezi investičními fondy. Tyto fondy patří dle zákona o kolektivním investování do kategorie speciálních fondů a proto je s jejich působením na českém trhu spojeno mnoho specifik, které budou v práci vymezeny. Cílem práce je analyzovat investiční strategie investičních fondů a formulovat doporučení pro subjekty kolektivního investování. Annotation Thesis is aimed at analysis of investment strategies of investment funds in the Czech republic. Special accent is put on qualified investors funds, becouse this type of fund is the most common type of investment funds. These funds belongs by Act of Collective Investment to the category of special funds and thats why is with their existance linked many specifics, which will be in this thesis stated. The goal of the thesis is to analyze the investment strategies of investment funds and draw up recommendations to the subjects of collective investment. Klíčová slova Kolektivní investování, investiční strategie, investiční fond, fond kvalifikovaných investorů, investice do nemovitostí Keywords Collective investment, Investment strategy, Inevestment Fund, Qualified investors fund, Real estate investing

5

6 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Investiční strategie investičních fondů v ČR vypracoval samostatně pod vedením Ing. Gabriely Oškrdalové a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 3. května 2010 vlastnoruční podpis autora

7 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Gabriele Oškrdalové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji firmě Bayerische Investment Fonds a.s. investiční společnost za poskytnuté informace a konzultace.

8

9 Obsah Úvod Kolektivní investování Definice kolektivního investování Výhody a nevýhody kolektivního investování Subjekty kolektivního investování Investiční společnosti Fondy Depozitář Právní úprava kolektivního investování Současný stav kolektivního investování na českém trhu Fond kvalifikovaných investorů Fondy kvalifikovaných investorů v ČR Nemovitostní fondy Investiční strategie Investiční strategie drobného investora Důvody pro změnu investiční strategie Investiční strategie kvalifikovaného investora Investiční strategie fondů kolektivního investování Členění fondů dle investiční strategie Investiční strategie fondů kvalifikovaných investorů Faktory ovlivňující investiční strategii Realizace investiční strategie Možnosti rozvoje investičních strategií v budoucnosti Analýza trhu nemovitostí Závěr Seznam použité literatury Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků a schémat

10 Úvod O problematice kolektivního investování již bylo napsáno mnoho stran textu. Téměř každé vydání odborného ekonomického časopisu obsahuje alespoň malou zmínku o nových portfolio manažerech podílových fondů, nebo o úspěšnosti akciových fondů z minulých let. Skoro každá odborná kniha o investování obsahuje kapitolu o kolektivním investování s rozdělením fondů na otevřené, uzavřené, ale i akciové, či dluhopisové. Každý potenciální investor, který má volné finanční prostředky a rozhodne se je investovat na finančních trzích, bez předchozí zkušenosti a znalosti fungování tohoto složitého systému, má k dispozici nespočet informací, které by měli pomoct se v tomto systému zorientovat a racionálně si vytvořit svou investiční strategii. Ovšem při podrobnějším a hlubším zkoumání člověk zjistí, že těchto informací je více než dost a že jejich kvantita často předčí jejich kvalitu. Mnohé články přesvědčují potenciální investory, že právě fond té, které investiční společnosti je ten vhodný, a že nikdo, kdo svěří prostředky do rukou právě tohoto portfolio manažera, zaručeně neprodělá. Je však toto pravda? Je kolektivní investování tak jednoduchý způsob, jak dosáhnout v jakémkoliv investičním horizontu požadovaného výnosu? Je dostačující srovnat historické výnosnosti jednotlivých fondů a na základě tohoto se rozhodnout jak své volné finanční prostředky investovat? Ne, není. Samotnému aktu nákupu podílu v některém z fondů ve skutečnosti předchází složitá cesta formování individuální investiční strategie investora a následně hledání vhodného investičního instrumentu, který by odpovídal požadovaným parametrům a napomohl dosáhnout investičních cílů. Stejně tak, jak se investoři rozhodují kam své finanční prostředky investují a vytvářejí si tak svou individuální investiční strategii, platí také pro fondy, že před realizací své investice musí vytvořit tu svou strategii, kterou se budou řídit a kterou budou nabízet potenciálním investorům. Český investor si může vybírat z množství fondů, kterých počet se pohybuje v řádech stovek až tisíců. Každý z těchto fondů má svou investiční strategii, která mu napomáhá dosáhnout co nejvyšších zisků. Tato práce je zaměřena na zkoumání právě těchto strategií, konkrétně investičních strategií investičních fondů. Investiční fondy na českém trhu působí již desítky let, ovšem až v roce 2006 nastala možnost zakládat investiční fondy v podobě fondů kvalifikovaných investorů A tato možnost se stala natolik preferovanou, že v současnosti všechny investiční fondy mají formu fondu kvalifikovaných investorů Proč je tomu tak? Proč neexistuje na českém trhu 10

11 žádný veřejně nabízený investiční fond? Podrobnějším zkoumáním problematiky se vynoří další zajímavý fakt. Investiční strategie těchto fondů je zaměřena ve většině na investice do nemovitostí. V čem tedy spočívá výhodnost investic do nemovitostí prostřednictvím fondů kvalifikovaných investorů? Práce je rozdělena do dvou logických celků. V první části práce je věnován prostor kolektivnímu investování, definování subjektů, právní úpravě a vývoji tohoto typu investování na českém trhu. Druhá část je zaměřena na vymezení základních investičních strategií, jak drobných, tak kvalifikovaných investorů a následně také investičních fondů. V závěru práce je věnován prostor analýze trhu nemovitostí a jeho perspektivám, protože tato oblast patří mezi nejpreferovanější ze všech investičních možností u investičních fondů. 11

12 1 Kolektivní investování Kolektivní investování se s postupem času stává čím dále, tím více oblíbenou formou jak zhodnotit své úspory. Mnoho drobných investorů se rozhodne právě pro tuto možnost investování na finančních trzích. Díky otevřenosti evropského trhu je pro každého investora připravena paleta možností a záleží pouze na investiční náladě a rizikovém profilu, kam se rozhodne investovat své finanční prostředky. 1.1 Definice kolektivního investování Kolektivní investování je dle platných zákonů v českém legislativním prostředí definováno jako podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku 1. Tato formule připomíná jednu z činností bank, nicméně rozdíl spočívá v tom, že banky se kromě toho věnují řadě dalších aktivit založených na širším a komplexnějším zaměření na zákazníka. Princip fungování kolektivního investování je blízký principům pojištění 2, kde se akumulují volné peněžní prostředky od velkého množství subjektů, čímž se dosáhne značné diverzifikace rizika. A když se přihodí nepříznivá událost, z peněžních prostředků se zaplatí poškozenému vzniklé náklady, resp. škoda. V kolektivním investování se však tyto prostředky shromažďují od předem neurčitého a neobmezeného okruhu právnických osob pro účely zhodnocení. Důležitým faktorem proč je kolektivní investování tak oblíbené, je možnost za nízké poplatky dosáhnout značné míry diverzifikace. 1 Ust. 2 odst. 1a Zákona o kolektivním investování (dále jen ZKI) 2 Jak investovat ve společných investičních fondech, W. Boroson, str 7. V úvodu srovnává investiční fondy s pojištěním právě na základě velkého kmene podílníků. 12

13 1.2 Výhody a nevýhody kolektivního investování Tento typ investování přináší pro investory značné výhody, ale také řadu nevýhod v porovnání s přímým způsobem investování. 3 Hlavní výhodou kolektivního investování pro investory je fakt, že nemusí mít téměř žádné znalosti v jednotlivých oborech podnikání, neboť vloží své peněžní prostředky zvláštnímu druhu obchodní společnosti, která má větší kapitál a která investuje do nástrojů finančního trhu z různých oborů, ovšem vždy v mezích zákona. Další výhodou je to, že investování soustředěných peněžních prostředků se děje na základě principu rozptýlení rizika. Tím je zabezpečeno, že případný nezdar v jedné oblasti nemá za následek ztrátu všech prostředků, soustředěných pro kolektivní investování. Investiční společnost, která peněžní prostředky soustředila, je nemůže investovat rizikově, neboť pracuje, stejně jako bankovní sektor, se svěřenými, tedy cizími finančními prostředky. Podnikatelská činnost, spočívající v kolektivním investování, může být vykonávána jen k tomu speciálně určenými právnickými osobami, které současně nesmějí vykonávat jinou činnost než tu, která souvisí s kolektivním investováním. Kolektivní investování tak snižuje riziko i tím, že podléhá zvláštnímu dozoru a musí probíhat v souladu se zákony a na základě licenčního povolení. Tyto skutečnosti potom na vyspělých kapitálových trzích podstatně snižují riziko, že se investor stane obětí neetického jednání. Dalšími výhodami jsou nižší transakční náklady, což jsou náklady na koupi cenných papírů ve formě poplatků makléřské firmě za zprostředkování nákupu. V neposlední řadě patří k výhodám kolektivního investování i odlišný způsob zdaňování, či možnost ovlivňovat řízení akciových společností. Dle platné legislativy platí totiž tzv. daňový test, kdy po uplynutí spekulační doby, která je v současnosti 6 měsíců, jsou výnosy osvobozeny od daně. Jako další argument pro využívání služeb fondu kolektivního investování je často uváděn fakt, že na rozdíl od individuálního investora má investiční společnost k dispozici moderní systémy, kterými může v podstatě nepřetržitě sledovat vývoj cen, výkyvy a jiné pohyby na světových finančních trzích. Úspěšnost jejích portfolio manažerů ve vyhledávání a realizování úspěšných investic by proto měla být nesrovnatelná oproti jednotlivci, který investuje 3 Kapitola zpracována z GAZDA, Jan, LIŠKA, Václav. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], s. ISBN , str

14 samostatně. Bez sledování vývoje hodnoty kurzu akcií na kapitálovém trhu a vyhodnocování informací o titulu, není možné být dlouhodobě úspěšný, tvrdí často profesionálové z investiční branže. Tento argument však ztrácí svůj lesk ve světle teorie efektivního trhu. Na vyspělých kapitálových trzích není skutečně důvod domnívat se, že profesionálové jsou schopni dlouhodobě překonávat naprosté začátečníky. Výhody z kolektivního investování plynou nejen pro investory, ale také pro ekonomiku jako celek. Prostřednictvím kolektivního investování se volné peněžní prostředky, které by za jiných okolností nebyly investovány, dostanou na kapitálový trh a stanou se zdrojem investic. Mnohdy prostředky, které jsou investovány prostřednictvím fondů kolektivního investování představují značné částky a proto se jedná o nepřehlédnutelný zdroj financování podniků, které obchodují své akcie, nebo dluhopisy na finančních trzích. Výhoda také plyne pro samotný finanční trh. Tím, že se díky fondům zvyšuje objem investovaných prostředků, zvyšuje se i objem obchodů, což následně přispívá ke zvýšení likvidity celého trhu. Všechny tyto faktory mají pozitivní dopad na růst celé ekonomiky a proto je kolektivní investování žádoucí formou rozvoje finančního trhu. Na druhou stranu je také potřeba zmínit nevýhody, které plynou z kolektivního investování pro samotné investory. Zejména se jedná o nevýhody, které spočívají v tom, že je nutné platit správní poplatky fondů, což je poplatek za správu kapitálu. Investor rovněž ztrácí možnost ovlivňovat výrazněji zaměření investic jde o tzv. ztrátu investiční volnosti. Samozřejmě stále zde existuje riziko plynoucí už jenom ze skutečnosti, že jde o investování na kapitálovém a peněžním trhu a i přes limity dané zákonem se mohou vyskytnout společnosti, které nemají s investory čestné úmysly, nebo se stane něco, co nelze předvídat, neboť i kapitálový trh je trhem a ceny se zde vytvářejí na základě nabídky a poptávky. 14

15 1.3 Subjekty kolektivního investování Tato podkapitola je věnována subjektům, které vystupují v oblasti kolektivního investování. Jedná se o subjekty, které jsou vymezeny v Zákoně o kolektivním investování. Jsou to investiční společnosti, investiční a podílové fondy a depozitář Investiční společnosti I přesto, že termíny investiční společnost a investiční fond neodpovídají označením používaným v zahraničí, zůstali zakotvené v české legislativě. Zákon o kolektivním investování definuje investiční společnost (management company, societé de gestion), jako právnickou osobu, které předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající ve vytváření a obhospodařování podílových fondů, nebo v obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování. 4 Většinou za vznikem investiční společnosti stojí skupina profesionálních investorů, kteří po získání povolení od České národní banky založí akciovou společnost, které název musí obsahovat označení investiční společnost. Kromě již uvedených činností může investiční společnost vykonávat jako službu pro jinou investiční společnost, nebo investiční fond některou činnost, která souvisí s obhospodařováním fondu. Například se jedná o vedení účetnictví fondu kolektivního investování, zajišťování právních služeb pro fond kolektivního investování (dále také FKI), vyřizování dotazů a stížností podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování, oceňování majetku a závazků fondu kolektivního investování a stanovování aktuální hodnoty podílového listu nebo akcie fondu kolektivního investování, zajišťování plnění daňových povinností fondu kolektivního investování, vedení evidence podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování a vedení seznamu podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování, rozdělování a vyplácení výnosů z majetku fondu kolektivního investování, jestliže jsou vypláceny a jiné. 5 Kromě těchto činností, které přímo souvisí s kolektivním investováním, nemůže investiční společnost vykonávat žádnou jinou 4 Smlouva o obhospodařování je upravena v 17 ZKI, kde se pod tímto označením rozumí smlouva, kterou se investiční společnost zavazuje, že bude obhospodařovat majetek investičního fondu, a to bez jeho pokynu, a investiční fond se zavazuje zaplatit investiční společnosti za tuto činnost úplatu. Uzavírá se na dobu neurčitou a výpovědní lhůta je 6 měsíců. 5 Podrobně je výčet ostatních činností uveden v 15 ZKI. 15

16 podnikatelskou činnost. Na druhou stranu platí také omezení, že tyto činnosti nesmí vykonávat žádná jiná společnost než investiční. Odměnou pro investiční společnost, za její služby, je úplata za obhospodařování majetku fondu, která bývá stanovena na základě výše aktiv pod správou investiční společnosti. V praxi funguje princip odměňování za činnost investiční společnosti dvousložkově. První složka je fixní, která je nezávislá od počtu transakcí a majetku fondu, a druhá složka je variabilní, která se udává jako procentní podíl z majetku fondu na konci aktuálního roku. Vzhledem k tomu, že činnost investiční společnosti je spojena s obhospodařováním cizích zdrojů, které získává od akcionářů, resp. podílníků, je podrobena zvláštnímu dohledu a regulaci ze strany České národní banky. Již samotný vznik investiční společnosti je doprovázen přísnými pravidly, kdy je potřebné prokázat průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a stejně tak mají zakladatelé povinnost předložit plán obchodní činnosti a návrh organizační struktury, kde vedoucí osoby musí dle 60 ZKI splňovat podmínky schvalování. Také musí odpovídat personálním požadavkům kladeným na vedoucí osoby (důvěryhodnost, odborná způsobilost, zkušenosti, nepůsobí v neslučitelné funkci, v řádném výkonu funkce nebrání jiná činnost). Vlastní kapitál investiční společnosti činní EUR v korunovém ekvivalentu, u velkých fondů až 10 mil. EUR. V roce 2009 bylo v ČR registrovaných 23 tuzemských 6 a 40 zahraničních investičních společností. Z dat Asociace pro kapitálový trh ČR (dále jen AKAT), která sdružuje nejvýznamnější správce - investiční společnosti a asset management společnosti, které působí v ČR 7, patří mezi nejvýznamnější investiční společnosti Investiční společnost České spořitelny a Investiční a kapitálová společnost KB. Tyto dvě jmenované společnosti obhospodařují rozhodující část aktiv na českém trhu. Toto tvrzení dokládá i graf č. 1, ve kterém jsou investiční společnosti řazeny podle objemu majetku. 6 Dalších 14 bylo v likvidaci. 7 Informace o asociaci dostupné na WWW: 16

17 Graf č. 1 Investiční společnosti v ČR podle objemu majetku Zdroj: AKAT ČR, dostupné na WWW: Fondy Dalším subjektem kolektivního investování jsou samotné fondy. Jedná se o nejrozšířenější formu instituce využívanou investory ke kolektivnímu investování. Fondy jsou v ZKI definovány jako zprostředkovatelé, kteří investují získané finanční prostředky do portfolií instrumentů finančního trhu. Na základě zhodnocení majetku fondů se zhodnocují vlastnické podíly investorů, které mají formu akcií, nebo podílových listů v závislosti na druhu fondu. 8 Fondy se podle charakteru dělí na dvě základní skupiny. První skupinu představují investiční fondy, které mají formu akciové společnosti a druhou formou je podílový fond, který nemá právní subjektivitu a je ve správě investiční společnosti. 8 Akcie emitují investiční fondy a podílové listy vyjadřují podíl na majetku podílového fondu. 17

18 Rozdělení fondů Základním rozdělením fondů je hledisko otevřenosti a právní subjektivity. Podle tohoto hlediska lze fondy rozdělit na 3 základní typy 9 : Otevřené s právní subjektivitou- charakter akciových společností- tzn. Investor se stává akcionářem a svá práva může uplatnit na valné hromadě. Ve světě používaná forma v USA, Velké Británii, ve Francii, Beneluxu atd. Tato forma je využívána např. V Lucembursku, kde je zákonem daná forma tzv. SICAV sociétés d investissement a capital variable 10, využívaná světovými správci aktiv jako ING, BNP Paribas, ABN Amoro a dalšími. Otevřené bez právní subjektivity- spravované investičními společnostmi, které oddělují majetek klientů od svého. Investor není akcionářem, nýbrž podílníkem s podílem na majetku, nicméně bez hlasovacích práv. Tato forma se používá např. v České republice 11, u některých francouzských a lucemburských fondů (tzv. Fondy FCP). Uzavřené- může mít formu uzavřeného investičního fondu, nebo uzavřeného podílového fondu. Mají přesně omezen počet emitovaných cenných papírů, investoři nemají právo zpětného odkupu do stanoveného data. I s těmito cennými papíry se na sekundárním trhu obchoduje, obvykle mají nižší likviditu. Toto institucionální ustanovení se používá jen pro některé typy investic, převážně pro dlouhodobé investice typu nemovitostí, případně pro některé typy speciálních fondů- garantovaná portfolia, jedním z úspěšných upisovatelů je např. HSBC. V České republice má formu uzavřeného investičního fondu 28 subjektů. Uzavřený podílový fond je jen výjimkou na českém finančním trhu. Konkrétně existuje jen 1 uzavřený podílový fond. 12 Dalším možným rozdělením fondů kolektivního investování je rozdělení na fondy standardní a fondy speciální. Toto rozdělení nastalo novelizací ZKI v roce 2006 v rámci harmonizace právní úpravy tohoto sektoru s legislativou Evropské unie. Standardní fondy jsou fondy, které 9 GAZDA, Jan, LIŠKA, Václav. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], s. ISBN , str Tento název lze přeložit jako investiční společnost s variabilním kapitálem. Jedná se tedy o ekvivalent českého otevřeného fondu, ale z hlediska právní subjektivity však české otevřené fondy právní subjektivitu nemají, obhospodařují je investiční společnosti. 11 V ČR mají formu podílových fondů 12 Dle seznamu ČNB ze dne

19 plní právní podmínky evropského společenství. Mohou mít formu pouze otevřených podílových fondů a pro investování jejich prostředků platí pevné limity a omezení. Důvodem je ochrana investora, snížení rizika a zvýšení stability celého sektoru. Standardní fondy mohou na základě evropského pasu poskytovat své služby v členských zemích s licencí domovského státu. Nepotřebují tedy žádné další povolení od centrální banky země, ve které dále působí. Na druhé straně speciální fondy mohou mít formu investičního fondu, otevřeného i uzavřeného podílového fondu. Nemusí plnit všechny podmínky evropské právní úpravy, ale nemůžou poskytovat své služby v zahraničních státech na základě evropského pasu. Mezi tyto fondy patří speciální fond cenných papírů, speciální nemovitostní fond speciální fond fondů a fond kvalifikovaných investorů. Pro speciální fondy platí jiné limity podílu jednotlivých aktiv, než pro fondy standardní. V zásadě mají omezení investovat pouze do jednoho subjektu významnější podíl majetku. Každý typ speciálního fondu má procentní podíl nastaven jinak. Důvodem je i přes mírnější regulaci zachování částečné zachování diversifikace portfolia a ochrana investorů Podílové fondy Dalším druhem fondu kolektivního investování je podílový fond. Ten může mít formu uzavřeného, nebo otevřeného fondu. Podílový fond nemá právní subjektivitu a je zakládán a obhospodařován investiční společností. Finanční prostředky získává od investorů emisí podílových listů prostřednictvím investiční společnosti. Charakter jednotlivých podílových listů závisí od charakteru podílového fondu. Pokud se jedná o otevřený podílový fond (dále také OPF), pak tyto cenné papíry nejsou obchodovány na kapitálových trzích, ale likviditu zajišťuje povinnost investiční společnosti, která podílový fond obhospodařuje, odkoupit podílový list ve stanoveném termínu na žádost podílníka za aktuální hodnotu majetku fondu připadajícího na jeden podílový list. Otevřený podílový fond emituje libovolné množství podílových listů, na rozdíl od uzavřeného podílového fondu, kde je tento počet limitován pevně daným počtem. Pokud se jedná o podílový list uzavřeného podílového fondu, je tento cenný papír obchodován na burze a tím je zajištěna jeho likvidita. U tohoto typu podílového 19

20 fondu odkupovací povinnost neexistuje. Jelikož je v ČR uzavřený podílový fond (dále také UPF) zakládán na dobu určitou, má i podílový list omezenou dobu existence Investiční fondy Investiční fond (dále také IF) je druh fondu, pro který je charakteristická vlastní právní subjektivita, jelikož je zakládán jako akciová společnost. Finanční prostředky získává od investorů prostřednictvím emise akcií investičního fondu, které nesmí být emitovány prostřednictvím veřejné emise. Tyto prostředky investuje do finančních aktiv. Po zhodnocení majetku fondu se zvýší také velikost majetku připadající na jednu akcii a z toho plyne zisk pro akcionáře. Podle ZKI platí pro investiční fond přísná pravidla, jako například zákaz emise zatímních listů a prioritních akcií, ale také pevná pravidla pro název fondu, který musí obsahovat označení uzavřený investiční fond. Vztah investičního fondu a investiční společnosti může být upraven smlouvou o obhospodařování majetku, a na základě této smlouvy může investiční společnost obhospodařovat majetek svěřeného investičního fondu Depozitář Depozitář je další subjekt kolektivního investování. Eviduje majetek fondu kolektivního investování a kontroluje, zda fond kolektivního investování nakládá s majetkem v souladu s ZKI. Činnost depozitáře vykonává banka se sídlem v ČR a podle ZKI má následující povinnosti: a) zajišťuje úschovu majetku fondu kolektivního investování, nebo pokud to povaha věci vylučuje, jeho jiné opatrování s tím, že tyto činnosti může provádět prostřednictvím jiné osoby, b) eviduje pohyb veškerých peněžních prostředků fondu kolektivního investování, 13 Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007, 237 s. 14 ZKI 4 a 5. 20

21 c) kontroluje, zda akcie nebo podílové listy fondu kolektivního investování jsou vydávány a odkupovány v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování, d) kontroluje, zda aktuální hodnota akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování je vypočítána v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování s tím, že tato povinnost se nevztahuje na fond kvalifikovaných investorů, pokud statut nestanoví jinak, e) provádí pokyny investičního fondu, investiční společnosti nebo jiné osoby, která obhospodařuje majetek fondu kolektivního investování, které nejsou v rozporu s tímto zákonem nebo statutem fondu kolektivního investování, f) zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem fondu kolektivního investování v obvyklé lhůtě, g) kontroluje, zda výnos z majetku fondu kolektivního investování je používán v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování, h) kontroluje, zda majetek fondu kolektivního investování je pořizován a zcizován v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování, i) kontroluje způsob oceňování majetku fondu kolektivního investování v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování Právní úprava kolektivního investování Kolektivní investování v České republice je právně upraveno zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování (dále také ZKI). Tento zákon dnem vstupu České republiky do Evropské unie zrušil a nahradil zákon z roku 1992 o investičních společnostech a investičních fondech. Současně je zákon o kolektivním investování vyvrcholením implementačních aktivit zejména směrnice 85/611/EHS (Directive 85/611/EEC on the coordination of laws, regulations and administrative provisions relating to undertakings for collective investment in transferable securities) do české legislativy. Původně měl nově vzniknutý zákon vycházet z lucemburského ekvivalentu, nicméně se tento vzor jevil jako málo podrobný a nepodařilo se najít ani vhodnou zahraniční předlohu, proto se při tvorbě zákona vycházelo pouze z 15 ZKI 21 21

22 dosavadních zkušeností s kolektivním investováním a ze zmíněné směrnice 85/611/EHS. 16 V novém zákonu o kolektivním investování jsou definovány veškeré práva a povinnosti všech subjektů působících v oblasti kolektivního investování, od způsobu jejich založení, přes popis pravomocí při výkonu jejich činnosti, až po zrušení nebo přeměnu investičních, nebo podílových fondů. Kromě zákona o kolektivním investování upravují tento typ podnikání také četné vyhlášky. Konkrétně se jedná o vyhlášky 269/2004 Sb., 270/2004 Sb., 347/2004 Sb., 482/2006 Sb., 603/2006 Sb., 604/2006 Sb., 115/2007 Sb., 235/2009 Sb. V těchto vyhláškách jsou upraveny všechny práva a blíže specifikovány povinnosti všech subjektů kolektivního investování. Právní úprava se dotýká všech činností investiční společnosti a fondů. Od povinností, které plynou ze zakládání fondu, přes způsob stanovení reálné hodnoty, stanovení pravidel vnitřního provozu jednotlivých subjektů, náležitosti statutu, až po informační povinnost fondu a definici nástrojů, do kterých může fond investovat. Předpokládá se, že oblast kolektivního investování projde v nejbližší době dalšími změnami s cílem zpřístupnit a zatraktivnit český finanční trh zahraničním investorům. Dohled nad kolektivním investováním prošel od vzniku České republiky značným vývojem. Nejedná se pouze o legislativní změny, ale zejména o změnu subjektu, který dohled vykonává. Do roku 1998 tuto funkci plnilo Ministerstvo financí. Od tohoto roku do roku 2006 převzala tuto pravomoc Komise pro cenné papíry, která v roce 2006 zanikla a její funkce přebrala ČNB, která dohled nad kolektivním investováním vykonává dodnes. 1.5 Současný stav kolektivního investování na českém trhu Nejdříve bude český trh kolektivního investování představen jako celek bez rozdělení na jednotlivé kategorie fondů a investičních společností. Číslem, které nejvíce vypovídá o velikosti tohoto sektoru je objem majetku, který fondy obhospodařují. V roce 2007 tento objem činil 315,23 mld. Kč. Stejně však jako celou ekonomiku, zasáhla i tento sektor hospodářská celosvětová krize, která se projevila značným poklesem majetku fondů v roce Příčinou je jednak snížení zájmu investorů o kolektivní investování, ale také snížení 16 POHL, Jakub. Nová právní úprava kolektivního investování. Epravo.cz [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < html?mail>. 22

23 tržní ceny aktiv fondů. Meziroční změna činila celkově 22%, na sumu 243,88 mld. Kč. Propad pokračoval i v roce 2009, kdy byl objem majetku ve fondech kolektivního investování 234,52 mld. Kč. Vývoj majetku ve správě fondů kolektivního investování od roku 2002 je zobrazen v grafu č.2. Pro srovnání velikosti sektoru s ostatními státy, v USA je ve fondech shromážděno mld. EUR, v Lucembursku mld. EUR, nebo v Rakousku 90 mld. EUR. Velikost českého trhu v přepočtu kurzem z konce roku 2009 je přibližně 9,1 mld. EUR. Graf č. 2: Vývoj majetku ve fondech v ČR Zdroj: Prezentace AKAT ke konci roku 2009, dostupná na WWW: _prezentace_roku_2009.pdf Dalším znakem, který charakterizuje trh kolektivního investování je celkový počet subjektů působících na tomto trhu. V ČR se každým rokem tento stav mění, ve většině případů se jedná o nárůst počtu. Pro ilustraci slouží počet podílových fondů, jelikož je tento typ fondu v omnoho větším zastoupení než investiční fondy. Vývoj počtu investičních fondů prošel diametrálně jiným vývojem a v současnosti je majetek obhospodařovaný investičními fondy zlomkem z celkového objemu majetku ve všech fondech. 17 Pro tento typ fondu je 17 Jak bude dále v textu uvedeno, investiční fondy po kuponové privatizaci ustupují do úzadí a jejich počet až do roku 2006 významně klesá. Proto je vhodné pro sledování vývoje kolektivního investování jako celku zaměřit se primárně na podílové fondy, které disponují většinovou částí obhospodařovaného majetku. 23

24 odpovídající nárůst ze 121 tuzemských a 1479 zahraničních v roce 2008 na 139 tuzemských a 1601 zahraničních v roce Aktuální stav k datu je 144 otevřených podílových fondů a 1 uzavřený podílový fond. Velký počet zahraničních fondů je na českém trhu zejména díky otevření evropských hranic a zavedení tzv. evropského pasu. Toto privilegium je hojně využíváno fondy z mnoha evropských států. Strukturu dokládá graf č Jak je z grafu patrné, největší podíl tvoří fondy původem z Lucemburska. V této zemi má kolektivní investování dlouhou tradici a jak již bylo uvedeno, v těchto fondech je investováno velké množství prostředků. Většinu investorů však tvoří neresidenti 19, kteří tak využívají výhodnějších podmínek, než jsou v jejich domácím státě. Proto tato statistika může být matoucí a po vyčíslení financí, které do fondů vložili občané Lucemburska, by se tato země na popředních místech pravděpodobně nenacházela. Graf č. 3: Počet zahraničních podílových fondů na českém trhu podle země původu v roce 2007 Zdroj: Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2007, dostupná na WWW: Další část textu bude zaměřena na jednotlivé typy podílových fondů rozdělené do kategorií, podle metodiky třídění fondů AKAT. Prvním kritériem pro srovnání jednotlivých typů je tržní podíl podle objemu obhospodařovaného majetku v tem, kterém fondu. Na českém trhu pôsobí vedle sebe jak domácí, tak zahraniční fondy. Jak již bylo řečeno, převládají zahraniční fondy, 18 Aktuálnější data nejsou k dispozici, ČNB ve svých zprávách v následujících letech strukturu fondů dle země původu neuvádí. 19 Zdroj: 24

25 kterých je více jak Strukturou se však od tuzemských fondů odlišují. Tím je myšleno, že na rozdíl od tuzemských fondů, kterých je převážná většina typu fondu peněžního trhu, u zahraničních je tento trend odlišný a převládají fondy zajištěné, kterých je téměř 45% všech zahraničních podílových fondů působících na českém trhu kolektivního investování. Pro přehlednou ilustraci tohoto kritéria slouží graf č. 4, na kterém však už fondy nejsou rozděleny na zahraniční a domácí, ale graf vyjadřuje celkový podíl na trhu každého typu fondů. Graf č. 4: Trh podílových fondů v ČR dle typů Zdroj: Prezentace AKAT ke konci roku 2009, dostupná na WWW: _prezentace_roku_2009.pdf Investiční fondy prošli zcela jiným vývojem. Velkou oblibu měli v období kuponové privatizace, ovšem po jejím neslavném konci se jejich počet každoročně snižoval. Čím dále tím větší regulace, spojená s poklesem zájmu investorů zapříčinila, že od konce devadesátých let minulého století počet investičních fondů rapidně klesá. Je běžnou situací, že na trhu je více fondů v likvidaci, než těch aktivních. Za téměř 11 let se počet fondů snížil z 280 na 46 v roce Tento vývoj vyvrcholil v roce 2006, kdy na českém trhu kolektivního investování nepůsobil žádný aktivní investiční fond. Nicméně pokles počtu investičních fondů, který lze dokumentovat do roku 2006 byl přerušen a rok poté ČNB udělila 7 licencí pro vznik nových investičních fondů. Následoval rozvoj tohoto odvětví a soustavný růst počtu investičních 25

26 fondů, který trvá dodnes. K je na českém trhu podle údajů ČNB celkem 28 aktivních investičních fondů. Tento zvrat byl zapříčiněn novelou zákona o kolektivním investování, který umožnil zakládat fondy kvalifikovaných investorů. Tento typ fondu se stal velmi oblíbeným a v tomto roce nastala situace, že všechny investiční fondy mají formu právě fondů kvalifikovaných investorů. Dalším subjektem kolektivního investování, kterému bude věnována pozornost, jsou investiční společnosti. Na tomto místě je potřeba zmínit organizaci, která většinu investičních společností zastřešuje a sdružuje a to Asociaci pro kapitálový trh České republiky 20, jejímž cílem je usilovat o rozvoj kolektivního investování v České republice a jeho přibližování ke standardním podmínkám vyspělých zemí, zejména pak Evropské unie. S tímto cílem se Asociace podílí na tvorbě podmínek a pravidel, jež by měly napomoci prosazování principů poctivého obchodního styku, ochrany dobrých mravů a posílení obecné důvěry v kolektivní investování. Historie asociace je spojena se subjektem Unie investičních společností ČR (UNIS ČR), která vznikla v roce V roce 2006 rozšířila působnost na oblast asset managementu a změnila název na Asociaci fondů a asset managementu České republiky (AFAM ČR). V roce 2008 bylo na valné hromadě schváleno sloučení Asociace pro kapitálový trh a Asociace fondů a asset managementu ČR, které od tohoto roku vystupují pod společným jménem Asociace pro kapitálový trh ČR 21. K datu na českém trhu působí 23 investičních společností 22, kterých seznam je uveden jako tabulka č. 1. Jak je z tabulky patrné, název každé společnosti obsahuje označení investiční společnost, což je dáno ZKI. Všechny investiční společnosti mají licenci od ČNB, která nad nimi vykonává dozor a tento seznam je dostupný v databáze ČNB. 20 Asociace používá zkratku AKAT ČR Dle statistiky ČNB dostupné na 0&p_hie=HI&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=53 26

27 Tabulka č. 1: Seznam aktivních investičních společností na českém trhu k AKRO investiční společnost, a.s. AMISTA investiční společnost, a.s. ATLANTIK Asset Management investiční společnost, a.s. Avant Fund Management investiční společnost, a.s. AXA investiční společnost a.s. Bayerische Investment Fonds a.s. - investiční společnost Conseq investiční společnost, a.s. ČP INVEST investiční společnost, a.s. ČSOB Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB EUFI - Asset Management investiční společnost a.s. FINESKO investiční společnost, a.s. FORS CAPITAL investiční společnost a.s. Fortius Global Investments, investiční společnost, a.s. Hanover Asset Management, investiční společnost, a.s. Investiční kapitálová společnost KB, a.s. Investiční společnost České spořitelny, a.s. J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. ORION CAPITAL MANAGEMENT investiční společnost, a.s. Pioneer investiční společnost, a.s. PROSPERITA investiční společnost, a.s. REICO investiční společnost České spořitelny, a.s. Safety invest, a.s. WOOD & Company investiční společnost, a.s. Zdroj: Kromě 23 tuzemských investičních společností, působí na českém trhu také dalších 40 zahraničních, které stejně jako podílové fondy můžou působit v ČR na základě tzv. Evropského pasu, pokud splní legislativní podmínky domovského státu. 1.6 Fond kvalifikovaných investorů V předcházejících kapitolách bylo uvedeno, že všechny investiční fondy v ČR mají formu fondu kvalifikovaných investorů. Tento stav není podmínkou. Investiční fond může dle zákona nabízet své akcie i veřejně a může být určen i pro drobné, nekvalifikované investory. Ovšem na základě změny legislativy a uvolnění podmínek pro zakládání fondů 27

28 kvalifikovaných investorů je preferován právě tento typ. Proto když má být práce zaměřena na investiční fondy je nezbytné, aby byl prostor věnován právě fondům kvalifikovaných investorů, které představují jedinou formu investičních fondů. K pochopení podstaty a specifik tohoto druhu fondů je nejdříve potřeba definovat pojem kvalifikovaný investor. Dle ZKI 56 se jedná o investora, který může smluvně nabývat cenné papíry vydané fondem kvalifikovaných investorů. Jmenovitě se jedná o tyto subjekty: banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry, investiční společnost do svého majetku, investiční společnost do majetku v podílovém fondu, který obhospodařuje, pokud tento zákon nestanoví jinak [ 51 odst. 6, 53j odst. 1 písm. b), 55 odst. 2], investiční fond, penzijní fond, pojišťovna, zajišťovna, zahraniční osoba odpovídající některé z osob uvedených výše osoba, která neposkytuje investiční služby ani není bankou a jejíž rozhodující činností je nabývání účastí na jiných právnických osobách nebo výkon některé činnosti bank, stát nebo členský stát federace, centrální banka, Evropská centrální banka, mezinárodní finanční instituce, právnická nebo fyzická osoba, která písemně prohlásí, že má zkušenosti s obchodováním s cennými papíry. Nejrozšířenějším druhem kvalifikovaného investora, který investuje do fondů kvalifikovaných investorů je právě poslední zmiňovaná možnost a to právnická, nebo fyzická osoba, která písemně prohlásí, že má zkušenosti s obchodováním s cennými papíry. Jelikož fondy kvalifikovaných investorů nemají zákonnou povinnost zveřejňovat informace o jejich investičních aktivitách a statistiky o složení vlastníků je obtížné zjistit informace o složení podílníků. Z mé stáže v investiční společnosti však mám k dispozici údaje o složení 28

29 akcionářů 6 fondů kvalifikovaných investorů, což z celkového počtu 28 investičních fondů kvalifikovaných investorů představuje asi pětinu trhu. U těchto fondů tvoří investory výhradně osoby, které prohlásí, že mají zkušenosti s investováním. Dle zaměření ostatních fondů a informací od pracovníků této investiční společnosti lze předpokládat, že ostatní fondy se strukturou investorů významně lišit nebudou a proto lze konstatovat, že investiční fondy kvalifikovaných investorů jsou většinově investičním nástrojem pro právnické, nebo fyzické osoby, které již mají s investováním zkušenosti. Většinou bývají tyto osoby obchodně propojeny s vedoucími osobami fondů a společně s nimi na základě rozhodovacích práv plynoucích z držení akcií fondu vytváří investiční strategii. Možnost investovat do fondu jako kvalifikovaný investor je nespornou výhodou. Tyto fondy nejsou veřejně nabízeny, a proto je i regulace méně přísná. Právě toto byl důvod pro vznik tohoto typu fondu. Již před novelou ZKI z roku 2006 existovali fondy, které měli stanoven minimální vklad na hranici více jak 1 milion korun a byly určeny pro osoby se zkušenostmi s investováním. Tyto fondy se snažili prosadit u ČNB nižší míru regulace, což vyústilo do zmíněné novely. Výsledkem je například odstranění limitů pro investování do jednotlivých skupin aktiv. Toto rozšiřuje možnosti pro jejich investiční aktivity a jelikož tyto fondy nemají téměř žádné omezení pro složení majetku lze dosahovat vyšších výnosů při přijatelné míře rizika. Na základě tohoto lze tedy definovat fond kvalifikovaných investorů jako typ fondu, který je určen pouze pro úzkou skupinu investorů, která splní požadavky kvalifikovaného investora a není tedy obchodován veřejně. Základním požadavkem však je minimální vklad jednoho investora, který je určen zákonem na 1 milion Kč 23. Fond je zakládán na dobu určitou 24. Toto opatření je výhodné pro investory fondů kvalifikovaných investorů, které mají formu investičního fondu a tedy neexistuje podmínka zpětného odkupu akcií fondu v průběhu existence fondu. Po uplynutí doby, na kterou byl fond založen jsou akcie od investorů odkoupeny za aktuální hodnotu. Maximální doba, na kterou může být fond založen je zákonem stanovena na 10 let. Tento limit nelze prodloužit, ovšem při fůzi fondu s mladším fondem lze dále fungovat bez nutnosti ukončení existence fondu. 23 Ust. 56 odst. 4 ZKI 24 Sdělení ČNB ze dne 12. ledna 2007, k některým otázkám kolektivního investování v souvislosti s novelou zákona o kolektivním investování č. 224/2006 Sb. [citováno 10. dubna 2010]. Dostupné z: 40.pdf 29

30 Tento typ fondu existuje na českém trhu od roku 2006, kdy byl definován v novelizovaném zákoně o kolektivním investování. Fond kvalifikovaných investorů patří mezi speciální fondy. Dalším specifikem, kterým se fondy kvalifikovaných investorů vyznačují je druh a počet investorů, pro které je fond určen. Jelikož požadavky na kvalifikovaného investora nesplní každý potenciální investor je okruh investorů relativně úzký, proto také není fond nabízen veřejně. Toto specifikum je dále upřesněno v samotném statutu fondu, kde je přesně určen okruh investorů, pro které je fond určen 25. Lze i jmenovitě uvést konkrétní osoby, které mohou být vlastníkem cenných papírů, které fond vydává. Z pohledu regulace je tento postup přípustný a dokonce není uveden minimální počet investorů, kteří můžou fond vlastnit. Za krajní situaci lze tedy uvést tu, kdy má fond jediného investora, tzn. jeden investor vlastní všechny cenné papíry vydané fondem. Naopak maximální počet investorů je ZKI stanoven na Tento počet lze překročit, ovšem pouze se souhlasem ČNB. I z tohoto důvodu je specifická i propagace fondu, která je nejen zbytečná, ale dokonce i zakázána 27. Fond lze propagovat pouze při založení, omezenou formou a v průběhu existence fondu nelze propagovat fond vůbec. Výroční zprávy fondu nesmí být veřejně dostupné, protože je lze chápat jako propagující materiál. Tyto zprávy musí být zpřístupněny pouze investorům fondu. Dalším příkladem již zmiňovaného zmírnění regulace tohoto druhu fondu poslední novelou ZKI je například odstranění limitů pro investování do různých aktiv. Zatímco ostatní typy fondů, zejména ty veřejně nabízené mají v zákoně jasně stanoveny jak procentní, tak absolutní limity pro investování do jednotlivých druhů aktiv, u fondů kvalifikovaných investorů se tyto limity stanoví ve statutu fondu 28. Následně se po celou dobu existence fondu řídí tento fond pouze limity uvedenými ve statutu. Je tedy plně v rukou vlastníků při zakládání fondu jakým způsobem si limity nastaví. Srovnáním těchto limitů lze následně určit směřování investic fondu a potenciální investor může získat základní představu o investiční strategii. Tomuto tématu budou věnovány následující kapitoly. Speciální fond kvalifikovaných investorů je právně upraven v Zákoně o kolektivním investování, konkrétně v Hlava II: Druhy speciálních fondů a jejich investování 56 a Ust. 56 odst. 2 písm. a) ZKI 26 Ust. 56 odst. 3 ZKI 27 Ust. 56 odst. 5 ZKI 28 Ust. 56 odst. 7 ZKI 30

31 Novela Zákona o kolektivním investování Dne nabyla platnost novela Zákona č. 189/2004 o kolektivním investování. Tato novela přinesla některé podstatné změny ve smyslu zmírnění regulace a upřesnění některých povinností subjektů kolektivního investování. Tyto změny se týkali zejména fondů kvalifikovaných investorů, kterých je v poslední době zakládáno velké množství ve srovnání s předchozím obdobím. K nejzásadnějším změnám patří 29 : Změny z hlediska zmírnění regulatorních omezení a administrativní zátěže Možnost zřídit fond na dobu neurčitou Zjednodušení licenčního řízeni pro obhospodařované fondy o Schvalování vedoucích osob na úrovni investiční společnosti o Vedoucí osoby (tj. zejména členové představenstva, popř. vrchní ředitel) Právní způsobilost Morální způsobilost Alespoň 2 vedoucí osoby zkušenost s investování do majetku, na který je fond zaměřen Alespoň 1 vedoucí osoba zkušenost s kolektivním investováním Souhlas s výkonem funkce uděluje IS (na základě CV, výpisu z TR a čestného prohlášení ) Nabytí kvalifikované účasti nepodléhá souhlasu ČNB Možnost vyloučit některé kontrolní činnosti depozitáře Možnost nepeněžitých vkladů Fúze fondu se společností, která není fondem, je-li fond nástupnickou společností Možnost založení fondu investiční společností jako off-the-shelf společnost Fondy kvalifikovaných investorů v ČR Fondy kvalifikovaných investorů mají na českém trhu formu všech typů fondů. To znamená, že na českém trhu působí jak investiční fondy kvalifikovaných investorů, tak otevřené i 29 Prezentace společnosti Tacoma Využitelnost fondu kvalifikovaných investorů pro vlastníky nemovitostí ze dne

32 uzavřené podílové fondy. Zejména však u investičních fondů je fond kvalifikovaných investorů značně preferovaný. Toto dokládá i statistika dostupná na stránkách ČNB, kde všechny registrované investiční fondy patří do skupiny fondů kvalifikovaných investorů. Důvodů pro tuto velkou oblibu může být mnoho. Zejména se jedná o snížení administrativní náročnosti při zakládání fondu, která byla vykonána poslední novelizací Zákona o kolektivním investování. Některé pravomoci se přenesly z ČNB na investiční společnosti. Podání žádosti o založení fondu se tak stala časově méně náročnou. Dalším důvodem je zcela jistě rozvíjející se kapitálový trh, kdy probíhají různé informační akce přímo k potenciálním investorům a o možnosti založení investičního fondu se tak dozví mnohem více osob. 30 Hlavním důvodem však je daňová zvýhodněnost fondů kvalifikovaných investorů 31. Tento faktor přilákává mnoho podnikatelských subjektů do této oblasti a počet založených fondů si objem obhospodařovaného majetku se značně zvyšuje. To dokládá následující tabulka. Tabulka č.2: Vývoj počtu fondů kvalifikovaných investorů a obhospodařovaného majetku Rok Počet fondů Majetek v mld. Kč , , ,9 únor ,7 Pramen: Vlastní konstrukce dle V následujících tabulkách je ilustrován aktuální stav fondů kvalifikovaných investorů na českém trhu. 30 Na těchto informačních akcích se podílí přímo investiční společnosti, které prezentují výhody a nástrahy investování prostřednictvím fondů kvalifikovaných investorů přímo subjektům, pro které je založení fondu dlouhodobě výhodným řešením, jako například developerské společnosti. 31 Ust. 21 odst. 1a 2 písm. a) a b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 32

33 Tabulka č. 3: Otevřené podílové fondy kvalifikovaných investorů v ČR k ALFA otevřený podílový fond AMISTA investiční společnost, a.s. Allegro, otevřený podílový fond Hanover Asset Management, investiční společnost, a.s. CAPITAL INVESTMENTS FUND, otevřený podílový fond, AMISTA investiční společnost, a.s. ČESKÝ A SLOVENSKÝ REALITNÍ otevřený podílový fond, AMISTA investiční společnost, a.s. Develop Group - otevřený podílový fond, Bayerische Investment Fonds a.s. - investiční společnost Druhý realitní otevřený podílový fond kvalifikovaných investorů, Conseq investiční společnost, a.s. FQI otevřený podílový fond, Conseq investiční společnost, a.s. IMP otevřený podílový fond, FINESKO investiční společnost, a.s. Investiční společnost České spořitelny, a.s., FOND ALTERNATIVNÍCH INVESTIC - otevřený podílový fond Investiční společnost České spořitelny, a.s., Fond otevřený podílový fond Investiční společnost České spořitelny, a.s., PF 1 - otevřený podílový fond Investiční společnost České spořitelny, a.s., ŠKODA - otevřený podílový fond Leonardo, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s. Long Term Liquidity Fund speciální fond kvalifikovaných investorů, otevřený podílový fond, AXA investiční společnost a.s. Obnovitelné zdroje energie, otevřený podílový fond, AMISTA investiční společnost, a.s. Otevřený podílový fond AMISTA ČESKÝ POZEMKOVÝ FOND, AMISTA investiční společnost, a.s. Otevřený podílový fond AMISTA MORAVSKÝ POZEMKOVÝ FOND, AMISTA investiční společnost, a.s. Otevřený podílový fond BUENAVISTA POZEMKOVÝ FOND, AMISTA investiční společnost, a.s. Otevřený podílový fond RESIDENTIAL, AMISTA investiční společnost, a.s. Pioneer - Premium fond 1, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond Pioneer - Premium fond 2, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond První realitní otevřený podílový fond kvalifikovaných investorů, Conseq investiční společnost, a.s. REALITNÍ otevřený podílový fond, AMISTA investiční společnost, a.s. Securities Holdings Fund, ČSOB investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB, otevřený podílový fond SYNIN 1 realitní otevřený podílový fond, AMISTA investiční společnost, a.s. Třetí realitní otevřený podílový fond kvalifikovaných investorů, Conseq investiční společnost, a.s. WOOD & Company Total Return Fund otevřený podílový fond, WOOD & Company investiční společnost, a.s. 1.Zajištěný fond kvalifikovaných investorů otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a.s. Zdroj: Vlastní konstrukce dle: 0&p_hie=HU&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=93 Tabulka č. 4: Uzavřené podílové fondy kvalifikovaných investorů v ČR k ORION MEDIA INVESTMENTS, uzavřený podílový fond, ORION CAPITAL MANAGEMENT investiční společnost, a.s. Uzavřený podílový fond Fortius 1, Fortius Global Investments, investiční společnost, a.s. Zdroj: Vlastní konstrukce dle: 0&p_hie=HU&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=93 33

34 Tabulka č. 5: Uzavřené investiční fondy kvalifikovaných investorů v ČR k Apollon Property, uzavřený investiční fond, a.s. Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a.s. CENTRAL GROUP uzavřený investiční fond a.s. CFQI uzavřený investiční fond, a.s. ČSOB Property fund, uzavřený investiční fond, a.s., člen skupiny ČSOB Doma je Doma, uzavřený investiční fond, a.s. EUBE, uzavřený investiční fond, a.s. EUFI - uzavřený investiční fond a.s. EXAFIN, uzavřený investiční fond, a.s. Harmonie uzavřený investiční fond, a.s. HOYA, uzavřený investiční fond, a.s. IMOS development, uzavřený investiční fond, a. s. Impera ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. KZP uzavřený investiční fond a.s. LUCROS uzavřený investiční fond a.s. MBI uzavřený investiční fond, a.s. Metrostav Nemovitostní, uzavřený investiční fond, a.s. ORION 001, uzavřený investiční fond, a.s. PILSENINVEST, uzavřený investiční fond, a.s. Pražský fond, uzavřený investiční fond, a.s. Protos, uzavřený investiční fond, a.s. R.E. uzavřený investiční fond, a.s. RECIFA REALITY uzavřený investiční fond a.s. Společný zemědělský uzavřený investiční fond a.s. UNIMEX GROUP, uzavřený investiční fond, a.s. UTIS uzavřený investiční fond, a.s. Výnosový uzavřený investiční fond, a.s. ŽSD invest, uzavřený investiční fond, a.s. Zdroj: Vlastní konstrukce dle: 0&p_hie=HU&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=66 Celkem tedy na českém trhu působí 58 speciálních fondů kvalifikovaných investorů. Největší část představují otevřené podílové fondy a uzavřené investiční fondy, kterých je shodně po 28. Zbytek tvoří uzavřené podílové fondy. Nutno však vyzvednout fakt, že podílové fondy kvalifikovaných investorů tvoří pouze malou část na celkovém počtu podílových fondů včetně veřejně nabízených, kterých je 145. Ovšem na druhou stranu, všechny aktivní tuzemské investiční fondy, které působí na českém trhu spadají do skupiny fondů kvalifikovaných investorů. Z toho plyne, že na českém trhu nepůsobí žádný veřejně nabízený investiční fond pro drobné investory. 34

35 1.7 Nemovitostní fondy Při zkoumání statistik ČNB bylo, kromě faktu, že všechny investiční fondy mají formu fondů kvalifikovaných investorů, zjištěno že kromě jednoho investičního fondu jsou všechny zaměřeny na investice do nemovitostí. V této kapitole bude tedy představen tento typ fondu kolektivního investování nemovitostní fondy. Předmětem investice nemovitostních fondů jsou, jak z názvu plyne, nemovitosti a realitní sektor. Investice mohou být provedeny přímo, nebo prostřednictvím nemovitostní společnosti. Toto zprostředkování je dáno zákonem o kolektivním investování, který uvádí, že nemovitostní fondy mohou vykonávat pouze činnost spojenou s kolektivním investování, tzn. shromažďování finančních prostředků od investorů za účelem další investice. Nelze tedy realizovat samotnou výstavbu, případně rekonstrukci nemovitostním fondem. Fond může pouze nemovitost koupit, pronajímat a následně prodat. Předmětem investice fondu mohou být 32 : 1) rezidenční nemovitosti a) byty/apartmány b) rodinné domy c) vily d) činžovní domy e) luxusní nemovitosti f) pozemky 2) komerční nemovitosti a) kanceláře b) průmyslové nemovitosti c) sklady d) maloobchodní prostory e) hotely/restaurace f) pozemky 3) developerské projekty a) vyšší míra zisku a rychlejší návratnost než při investici do již existující nemovitosti b) projekty s vyšší vstupní mírou kapitálu 32 Rozdělení převzato z: 35

36 Zisky nemovitostních fondů plynou zejména z rozdílu prodejní a kupní ceny, ale také v průběhu vlastnictví dané nemovitosti z pronájmu. Výhodou těchto typů fondů je zejména pro investora možnost získat výhody z vlastnictví nemovitosti bez toho aby musel za vysoké pořizovací náklady nemovitost kupovat a následně ji provozovat. Za vstupní investici, která se mnohdy pohybuje v sumách nižších, než je cena jedné nemovitosti, získá investor konstantní příjem z pronájmu a podíl na zisku z prodeje a také značnou diversifikaci, jelikož fondy disponují ve svém portfoliu několika nemovitostmi různého typu. Nemovitostní fond může investovat jak do nemovitostních společností, jejichž předmětem podnikání je pořizování a provozování nemovitostí, tak může nakupovat konkrétní nemovitosti, případně cenné papíry navázané na nemovitostní sektor, jako například hypoteční zástavní listy. Podle statutu investuje fond přímo nebo prostřednictvím účasti v nemovitostní společnosti pouze do nemovitostí, které se nacházejí na území České republiky. Výhledově se uvažuje o rozšíření i na území jiných států Evropské unie, podmínkou je ale změna statutu. Důležitým parametrem u nemovitostních fondů je periodicita stanovování čistého obchodního jmění na jeden podíl a možnosti odkupů podílových listů, případně akcií u investičních fondů. Tyto dva parametry jsou důležitým ukazatelem likvidity produktů. Aktuální hodnota podílového listu, či akcie je stanovována z vlastního kapitálu fondu například jedenkrát týdně. Nemovitosti a účasti v nemovitostních společnostech jsou zpravidla oceňovány čtvrtletně. Lhůta pro vypořádání žádosti o dokupování podílových listů, či akcií činí pro první dva roky od udělení povolení fondu šest měsíců. Ve třetím roce se lhůta zkracuje na tři měsíce a po uplynutí tří let od založení fondu by vypořádání žádosti o odkup mělo standardně proběhnout do třiceti pracovních dnů. Investoři tak musí počítat, že prostředky investované do tohoto fondu budou méně likvidní než u klasických podílových fondů. Je to dáno především typem investice (nemovitosti). Nižší likvidita je ale jeden z důležitých faktorů, který by investoři měli uvažovat při zařazení tohoto produktu do portfolia. 33 Nemovitostní fondy mají ovšem povinnost danou zákonem, že musí držet minimálně 1% aktiv fondu v likvidních prostředcích, tedy v hotovosti, nebo aktivech snadno převoditelných do likvidní formy. Důvodem tohoto opatření je zajištění, aby v případě požadavku investora na zpětný odkup svého podílu nemusel fond měnit své portfolio, případně prodat celou 33 URBÁNEK, David. Nemovitostní fondy konečně startují - Finexpert.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < /default.aspx>. 36

37 nemovitost, nebo si finanční prostředky půjčit. Díky tomuto pravidlu je fond schopen reagovat na změnu vlastníků operativně, bez prodlení a dodatečných nákladů. 2 Investiční strategie Další kapitola této práce je zaměřena na investiční strategie, které lze v kolektivním investování pozorovat a rozlišovat. V mnoha případech je stanovení individuální investiční strategie investora prvním krokem při realizaci investice. Proto i v této práci zaměřené na investiční strategie je nutné postupovat od strategie drobného investora až po strategii jednotlivých fondů. Investiční strategie drobných investorů a investiční strategie fondů kolektivního investování mají společné znaky. Vždy je nutné zohlednit riziko, které investor podstupuje a za které získává svůj výnos. Proto, aby bylo možné pochopit podstatu investičních strategií fondů kolektivního investování, je potřeba nejdříve věnovat pozornost základní definici investiční strategie a jejím principům u investorů. 2.1 Investiční strategie drobného investora V kapitole věnované investičním strategiím by neměl na úvod chybět popis tvorby investiční strategie drobných investorů, kteří vstupují na finanční trh s volnými peněžními prostředky. Právě od investičních strategií těchto investorů se odvíjí investiční strategie subjektů, které investice zprostředkovávají a slouží k investování peněžních prostředků těchto drobných investorů. Mezi ně patří i subjekty kolektivního investování, na které je tato práce primárně zaměřena. Investiční a podílové fondy investují peněžní prostředky svých investorů do nástrojů finančního trhu s různou mírou rizika na jedné straně a odpovídajícím výnosem na straně druhé. Potom, co si investor určí svoji investiční strategii, vyhledá vhodnou investiční příležitost, která odpovídá jeho požadavkům a do ní vloží své finanční prostředky. Mohou to být samotné nástroje finančního trhu, nebo jak již bylo zmíněno, mohou být zprostředkovatelem fondy, které poskytují investorovi komfort v podobě diverzifikace a odbornosti svých portfolio manažerů. Z tohoto vyplývá, že investiční strategie subjektů kolektivního investování by měla primárně odpovídat investiční strategii samotného investora. 37

38 Proto, abychom pochopili základní rozdíly různých investičních strategií, je potřeba definovat co vlastně investiční strategie je. Je zřejmé, že úplně každý kdo investuje své volné peněžní prostředky na finančních trzích, má svou vlastní investiční strategii, na základě které se rozhoduje o skladbě svého portfolia. Z tohoto konstatování lze odvodit, že investiční strategie je způsob chování investora, dle kterého se rozhoduje o nákupu různých investičních aktiv s cílem dosažení výnosu. Investiční strategie pak působí na skladbu samotného portfolia. Lze ji charakterizovat jako pomyslnou cestu, kterou se investor vydá když se rozhodne investovat své peníze na finančním trhu. Každý investiční nástroj, do kterého lze vložit své prostředky má jiný charakter a jiné vlastnosti. Proto pro každou z investičních strategií je doporučováno volit jiné investiční nástroje. Základní aktiva, do kterých lze investovat, a které formují investiční strategii jednotlivých investorů lze rozdělit do skupin. První skupinu tvoří nástroje peněžního trhu, které jsou relativně bezpečné z pohledu rizikovosti, ale přináší nižší výnos. Postup při stanovení investiční strategie K tomu aby investor mohl sestavit své portfolio, které naplní jeho očekávanou výnosnost, musí identifikovat své cíle a postoje k různým faktorům, na základě kterých vytvoří svou investiční strategii. Obvykle se pro ilustraci používá termín Magický trojúhelník investování. Ten slouží ke znázornění vztahu jednotlivých parametrů investic. Každý vrchol trojúhelníku představuje jednu vlastnost investice riziko, výnos a likvidita. Ideálním řešením pro investora je situace, kdy jeho investice vykazuje vysoký výnos, současně s vysokou likviditou a nízkým rizikem. Ovšem tuto situaci nelze dosáhnout. Vždy musí investor obětovat jednu stranu trojúhelníku pro lepší hodnoty ostatních dvou stran. Pokud tedy požaduje vysokou likviditu své investice, musí se vzdát vysokého výnosu, nebo riskovat vyšší riziko. Tento princip je aplikovatelný na většinu investičních nástrojů. Například hotovost představuje nejlikvidnější druh aktiv a její držba nepřináší téměř žádné riziko. Ovšem výnos z jejího držení je minimální. 38

39 Obrázek č. 1: Magický trojúhelník investování R iziko V ýnos Likvidita Zdroj: Vlastní konstrukce Proto, aby investor mohl určit svůj investiční profil a tím i svoji investiční strategii musí si stanovit cíle, kterých chce dosáhnout. Aplikací magického trojúhelníku investování zhodnotí, jaké aktiva jsou pro něj vyhovující. Zcela zásadní je otázka tolerance k riziku, to znamená schopnost čelit při investování riziku. Obecně platí, ověřené pravidlo: vyšší výnosy vyšší riziko. Příčinou tohoto tvrzení je, že investor za vyšší riziko očekává vyšší výnos. Na druhé straně se toto riziko obvykle snižuje s rostoucím časovým horizontem. 34 Volba časového horizontu má také výrazný vliv na investiční strategii. Je velmi důležité se před realizací investice rozhodnou na jakou dobu je investor schopen a ochoten své finanční prostředky obětovat ve prospěch nákupu investičních nástrojů. Je vhodné předem stanovenou dobu investice dodržet, protože změna potřeb v průběhu realizace většinou nese riziko změny charakteru investice a také realizovaného výnosu. Jednotlivé časové horizonty jsou určovány cíly. Například, pokud je cílem investora zabezpečení důchodu, potom horizont je doba do okamžiku začátku důchodu. Pokud je tato doba delší, potom je delší samozřejmě i časový horizont. Obvykle při dlouhodobém časovém horizontu (5 a více let) může investor nashromáždit podstatně větší majetek, a to z důvodu více faktorů: pravidelné investování v průběhu několika let efekt úroky z úroků (reinvestice zisků) 34 STEIGAUF, Slavomír. Fondy : jak vydělávat pomocí fondů. 1. vyd. Praha : Grada, s. ISBN Str

40 možnost orientovat své investice do růstově-orientovaných akcií a akciových fondů, jejichž ceny jsou sice proměnlivé (vyšší riziko), ale zároveň mají v dlouhodobém horizontu potenciál vyšších výnosů. Pokud je časový horizont kratší, potom může být cílem investora přednostně ochránit hodnotu majetku. Například: pokud už dosáhl svůj důchod, pravděpodobně bude chtít změnit původní strategii z dlouhodobé a růstově orientované na novou, která bude chránit dosud nashromážděný majetek a generovat dostatečné příjmy v průběhu důchodu 35. Proto, abychom pochopili základní rozdíly různých investičních strategií, je potřeba definovat co vlastně investiční strategie je. Je zřejmé, že úplně každý kdo investuje své volné peněžní prostředky na finančních trzích má svou vlastní investiční strategii, na základě které se rozhoduje o skladbě svého portfolia. Z tohoto konstatování lze odvodit, že investiční strategie je způsob chování investora, dle kterého se rozhoduje o nákupu různých investičních aktiv s cílem dosažení výnosu. Investiční strategie pak působí na skladbu samotného portfolia. Každý investiční nástroj, do kterého lze vložit své prostředky má jiný charakter a jiné vlastnosti. Proto pro každou z investičních strategií je doporučováno volit jiné investiční nástroje, nebo v jiném poměru. Základní aktiva, do kterých lze investovat, a které formují investiční strategii jednotlivých investorů lze rozdělit do skupin. První skupinu tvoří nástroje peněžního trhu. Jak již bylo zmíněno, tuto skupinu charakterizuje nízký výnos kompenzován vysokou likviditou a nízkým rizikem. Obecně lze do této skupiny zařadit například spořící účty v bankách, které dosahují výnosy v řádech jednotek procent. Další skupinou jsou dluhopisy, neboli obligace. Jsou to cenné papíry vydané emitentem, který se zavazuje k určitému datu splatit závazek spojený s emisí dluhopisů navýšen o dohodnutý úrok, případně vyplácet pravidelný kupon. Tato skupina aktiv představuje pořád relativně bezpečnou investiční variantu. Ovšem hodně závisí od charakteru emitenta. Za nejbezpečnější dluhopisy jsou považovány státní, které ovšem se sebou nesou nižší výnos, než dluhopisy podnikové. Zase závisí od preferencí investora, jakým způsobem tuto skupinu pojme a pro jaké dluhopisy se rozhodne. Další základní skupinou investičních nástrojů jsou akcie. Tato skupina aktiv je vysoce riziková, ale na druhou stranu lze pomocí investice do akcií dosáhnout nejvyšších zisků. Akcie pak lze rozdělit dle různých kritérií na další podskupiny například 35 STEIGAUF, Slavomír. Fondy : jak vydělávat pomocí fondů. 1. vyd. Praha : Grada, s. ISBN Str.89 40

41 podle geografického hlediska, nebo velikosti podniků emitující tyto akcie. Každá z těchto skupin vykazuje jinou míru rizika a výnosů. Specifickou skupinou, do které lze investovat na finančních trzích, a nemá finanční charakter, jsou reálná aktiva. Komodity jsou vhodným nástrojem na diversifikaci portfolia a účinným nástrojem snížení rizika. Důvodem je jejich negativní korelace k vývoji tržní ceny akcií a ostatních finančních instrumentů. Pod názvem komodity se skrývají například zlato, ropa, obilniny, nebo jiné suroviny, do kterých lze investovat většinou na komoditních burzách. Podle toho v jakém poměru jsou tyto základní skupiny aktiv zastoupeny v portfoliu investora lze hovořit o jednotlivých investičních strategiích, které budou charakterizovány v následujícím textu. S ohledem na časový horizont, cíle investice, toleranci k riziku a očekávanému výnosu lze stanovit základní investiční strategie pro různé druhy investorů s rozdílnými investičními cíly. Základní strategie jsou: Konzervativní strategie Vyvážená strategie Agresivní strategie Konzervativní strategie První z investičních strategií je konzervativní strategie. Jak je z názvu patrné, je určena pro konzervativní investory, kteří preferují nízkou míru rizika na úkor vysokých zisků. Tato strategie je doporučována pro ty, kteří mají investiční cíl stanoven v zachování konstantního nízkého výnosu. Vhodná je především pro investory, kteří chtějí udržet míru svého majetku a ochránit jej před znehodnocením plynoucím z inflace. Očekávaný výnos tedy představuje výnos o málo vyšší než je míra inflace, resp. úroková míra na spořících účtech v bankách. Tato strategie může být vhodná také pro investory, kteří preferují vysokou míru likvidity svého portfolia, nebo investují v krátkém investičním horizontu. 36 Pro tuto investiční strategii je obecně vhodné složení portfolia v následujícím poměru: KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 1. vyd. Praha : Grada, s. ISBN X. str Jedná se o přibližné hodnoty poměrů jednotlivých aktiv v portfoliu, nelze chápat jako závazné doporuční. 41

42 Tabulka č. 6: Konzervativní investiční strategie Nástroj Váha v portfoliu Nástroje peněžního trhu 60-70% Dluhopisy 20-30% Akcie 10-20% Zdroj: Vlastní konstrukce Vyvážená strategie Další investiční strategií je vyvážená strategie, která představuje kompromis mezi konzervativní a agresivní strategií. Dá se říct, že je mezistupněm jak v míře rizika, tak v možné výši výnosu. Tato strategie je určená pro investory, kteří mají zájem překonat výnosnost spořících účtů a jsou ochotni podstoupit riziko, které plyne z většího podílu akcií v jejich portfoliu. Investiční horizont charakteristický pro tuto investiční strategii je středně dlouhý. To znamená v rozmezí 3-5 let. Ovšem jedná se pouze o doporučený investiční horizont, nikoliv závazný. Investor může své portfolio sestavené na základě vyvážené strategie provozovat i delší dobu a dosáhnou při tom velmi zajímavých zisků. Díky značnému zastoupení obligací lze také předpokládat vyšší průběžné příjmy ve formě kuponů, resp. dividend. Následující tabulka udává optimální poměr jednotlivých instrumentů v portfoliu složeném na základě vyvážené investiční strategie. Tabulka č. 7: Vyvážená investiční strategie Nástroj Váha v portfoliu Nástroje peněžního trhu 10-20% Dluhopisy 40-60% Akcie 20-40% Zdroj: Vlastní konstrukce Agresivní strategie Poslední ze základních investičních strategií je agresivní strategie, která je určena pro investory přímo vyhledávající riziko. Za podstoupení tohoto rizika je odměnou možnost dosažení vysokého zisku. Největší zastoupení v portfoliu mají akcie, z čeho plyne charakter celého portfolia. Je vysoce volatelní, což přináší již zmíněnou vysokou míru rizika. Pro tuto strategii je nejoptimálnější dlouhý investiční horizont, díky čemu je možné realizovat vysoký zisk. Tato strategie je určená také pro investory, kteří neočekávají vysoké průběžně vyplácené 42

43 příjmy, plynoucí z dividend, nebo kuponů obligací. Je to dáno především skladbou portfolia, ve kterém největší část tvoří právě akciové tituly. Doporučené složení portfolia je uvedeno v následující tabulce. Tabulka č. 8: Agresivní strategie Nástroj Váha v portfoliu Nástroje peněžního trhu 0-10% Dluhopisy 10-30% Akcie 60-80% Zdroj: Vlastní konstrukce Důvody pro změnu investiční strategie Dalším důležitým krokem, který následuje po volbě správné investiční strategie a její aplikací je správně určit čas a důvody, kdy tuto strategii změnit. Díky včasné a vhodné změně investiční strategie může investor minimalizovat ztráty a díky průběžnému reagování na dění na finančních trzích může své investiční cíle dosáhnou dříve, než původně plánoval. Změna investiční strategie úzce souvisí s rozdělením investorů na aktivní a pasivní. Aktivní investor neustále přeskupuje své portfolio a reaguje změnou investiční strategie na změny na trhu, zatímco pasivní investor v zásadě realizuje pouze dva obchody nákup na počátku investice a prodej na konci svého investičního horizontu. Změna investiční strategie je tedy charakteristická pro aktivního investora, který je ochoten věnovat svůj čas změně portfolia. Důvodem pro změnu investiční strategie, mohou být změny týkající se očekávaného výnosu, rizika nebo požadované likvidity. Toto tvrzení vychází z fungování investičního trojúhelníku, tak jak bylo představeno v předcházející kapitole. Očekávaný výnos Situace na kapitálových trzích se mění každou vteřinou. Proto se mohou měnit i očekávané výnosy. Investor musí pravidelně hodnotit ukazatele, které se rozhodl sledovat, a porovnávat jimi stanovenou vnitřní hodnotu akcie s její tržní cenou na trhu. Na stanovení vnitřní ceny akcie se používají různé modely, které při výpočtech zohledňují fundamentální data jako ukazatel P/E, ziskovost, podíl zisku na obratu, cashflow, výši dividend. Pro investory existují 43

44 placené i neplacené zdroje, kde mohou vnitřní hodnotu akcie zjistit. Vnitřní hodnota jedné akcie se může teoreticky lišit, když analytici využijí různé metody pro výpočet. Pokud je tržní cena akcie vyšší, než investorem vnímaná vnitřní hodnota, nebude investor uvažovat o nastoupení do pozice na daném titulu. Pokud ho již má v portfoliu, měl by věřit svému úsudku a v tomto okamžiku ho prodat. Naopak, pokud je tržní cena akcie nižší, než investorem odhadovaná vnitřní hodnota, pak musí investor zvažovat její nákup. Tyto úvahy nemůže ovšem investor dělat nezávisle na ostatních cenách. Tedy, pokud je akcie podhodnocená, není vhodné ji automaticky zařadit do portfolia, ale je potřeba analyzovat, zda na trhu není lepší investiční příležitost. V tom často chybují nezkušení investoři zejména v situacích, kdy jsou v pozici na určitém aktivu, které ztrácí hodnotu. Neustále se snaží "ředit" (snižovat průměrnou nákupní cenu) pozici dokupováním dalších kusů akcií za nižší hodnotu a zažívají "tunelové vidění". Ano, fundament akcie může být dobrý a současná tržní cena podhodnocená, jenže na trhu mohou v ten samý okamžik existovat lepší příležitosti. Nezkušený investor ovšem není schopen oprostit se od "utopených nákladů" a chce vzniklou ztrátu eliminovat aktivem, který jej přivedl do ztráty. Častokrát chce dosáhnout pocitu, že vybral správně. Riziko Dalším důvodem pro změnu investiční strategie může být riziko. Za riziko se označuje pravděpodobnost, že se nedosáhne očekávaných výnosů. Riziko také může kvantifikovat pravděpodobnost ztráty hodnoty investice. Tento faktor se samozřejmě v čase neustále mění. Může docházet k růstu nebo poklesu rizika, že bude nebo nebude dosaženo očekávaných výnosů. Pokud se titul nečekaně stane více nebo méně volatilní, je namístě prozkoumat, zda je tato změna v souladu s investorovými záměry. Existuje riziko jedinečné a systematické. Jedinečným rizikem je například krach emitenta cenného papíru. Tomuto riziku investoři čelí vhodným rozložením portfolia do více na sobě nezávislých aktiv. Za systematické riziko se považuje například pokles celého trhu. Tomuto riziku se vyhnete rozložením investice do více nezávislých tříd aktiv (akcie, dluhopisy, nemovitosti, komodity). Toto opatření snižuje potencionální výnos. Agresivní investoři většinou sází pouze na jednu třídu aktiv. 44

45 Likvidita Velmi nepříjemná, leč někdy nevyhnutelná, může být vynucená změna investiční strategie, když investor nečekaně musí vystoupit z pozice, aby získal dostatek likvidity. To se stává fondům, když se podílníci ve velkém zbavují podílových listů. Ale může se to stát i drobným nezkušeným investorům v případě, že špatně odhadnou svou budoucí potřebu na likviditu a nemohou posléze dodržet investiční horizont. V praxi stojí za změnou potřeby likvidity takové věci jako nutnost rekonstrukce domu, potřeba nového automobilu, změna rodinných a pracovních poměrů či nešťastná událost jako je požár či povodeň. Následné opravy, investora zasáhnou, jestliže nemá dostatečně pokrytá rizika vhodným pojištěním. Existuje i další vnímání pojmu likvidita a to likvidita jednotlivých titulů. Čím je daný cenný papír častěji a ve větším množství obchodovaný, tím je likvidnější. Jinými slovy prodejce rychleji sežene kupce. Proto je pro drobné investory velmi riskantní pouštět se do obchodování s akciemi, které se obchodují velmi málo. Cenové změny pak mohou být skokové Investiční strategie kvalifikovaného investora Investiční strategie kvalifikovaného investora je v mnoha ohledech podobná investiční strategii drobného investora. Kvalifikovaný investor rovněž při rozhodování o svých investicích zohledňuje riziko a rovněž očekává určitou míru výnosnosti. Investiční strategie kvalifikovaných investorů lze také rozdělit, obdobně jako u drobných investorů na konzervativní, vyváženou a agresivní. V tomto jsou si tyto dvě skupiny investorů v zásadě podobné. Rozdíl však nastává v možnostech, které kvalifikovaní investoři mají. Nejedná se pouze o možnost investovat do fondů kvalifikovaných investorů a tím dosáhnout požadovaného výnosu, ale je nutné zmínit také možnosti, které plynou z objemu finančních prostředků, kterými tito investoři disponují. V tomto případě tak lze do svého portfolia zařadit i rizikovější aktiva a dosáhnout vyššího výnosu, jelikož případná ztráta plynoucí z investice nebude mít na kvalifikovaného investora takové následky jako na drobného investora. Další výhodou plynoucí z většího objemu majetku, kterým kvalifikovaný investoři disponují, jsou 38 ŠIMEK, Jan. České noviny.cz [online] [cit ]. Investiční trojúhelník a investiční strategie. Dostupné z WWW: < 45

46 větší možnosti diversifikace, než je to u drobného investora. Investice do různých aktiv mají většinou minimální částku, kterou je nutné investovat, proto lze větší množství finančních prostředků rozdělit do více aktiv s různým rizikovým profilem a tím dosáhnout značné diverzifikace a snížit tím riziko plynoucí z investování na finančních trzích. 2.3 Investiční strategie fondů kolektivního investování Investiční fondy mohou mít na českém trhu podobu pouze speciálních fondů dle ZKI. Speciální fondy se pak dělí na veřejně nabízené a na fondy kvalifikovaných investorů. Z těchto dvou variant je však preferována ta druhá a investiční fondy jsou zakládány pouze jako fondy kvalifikovaných investorů. Proto, abychom pochopili specifika investičních strategií fondů kvalifikovaných investorů, je potřebné vymezit základní investiční strategie, které jsou na finančních trzích běžně realizovány veřejně nabízenými druhy investičních fondů a definovat jejich odlišnosti. Není podmínkou, že na trhu se budou vyskytovat pouze investiční fondy kvalifikovaných investorů, možná budou v budoucnu zakládány ve velkém množství i veřejně nabízené investiční fondy a doplní tak nabídku fondů současných a rozšíří nabízené investiční strategie o další varianty. Nejdříve je potřebné definovat investiční strategii fondů kolektivního investování. V podstatě se jedná o způsob, jakým fondy investují své prostředky do jednotlivých nástrojů finančního trhu. Dle zvolené investiční strategie rozhoduje management fondu o poměru jednotlivých aktiv v portfoliu fondu, tak aby byl dodržen rizikový profil a aby bylo dosaženo požadované výnosnosti. Investiční strategie investičních fondů je závislá od druhu aktiv, do kterých fond investuje. Stejně jako drobný investoři investují fondy do různých druhů aktiv s různou mírou rizika a očekávaného výnosu. Z obchodního hlediska je pochopitelné, že fondy vykazují stálý poměr jednotlivých aktiv ve svém portfoliu, aby mohli nabídnout jasnou a homogenní investiční strategii pro své stávající i budoucí investory. Na rozdíl od drobného investora nemají fondy prostor na změny investiční strategie, jelikož ta je uvedena v jejich statutu a pro investory je zásadní pro rozhodování, zda investovat, nebo neinvestovat do toho, kterého fondu. Například akciový fond, který se dostal do značných ztrát způsobených propadem kurzů akcií, do kterých fond primárně investuje, nemůže své portfolio přeorientovat na dluhopisy, nebo 46

47 komodity. Investiční strategií ve statutu fondu je předem dáno, jaký má fond charakter a pro jaké investory je určen. Lze tedy tvrdit, že každý fond má svou předem danou investiční strategii, kterou nabízí investorům. Pokud investiční strategie fondu zapadá do strategie investora, nakoupí cenné papíry emitované fondem a tím svěří své finanční prostředky portfolio manažerům fondu a má jistotu, že investiční strategii, kterou si na počátku své investice vybral, bude zastávána po celý investiční horizont. Nepříznivé vlivy pak musí investor posoudit sám a v předstihu podíly fondu prodat, v případě, že očekává nepříznivý vývoj na trhu. Je obecně známo a i v předchozích kapitolách této práce bylo uvedeno, že fondy kolektivního investování jsou vhodným prostředkem jak diverzifikovat portfolio z pozice drobného investora. Toto je dáno především díky jednotlivým investičním strategiím jednotlivých fondů a tím, že kolektivní investování umožňuje za nízký vstupní poplatek se podílet na výnosech z investice, které by drobný investor s kapitálem v řádech tisíc korun nemohl realizovat. Lze tedy tvrdit, že výběrem vhodné investiční strategie, resp. vhodnou skladbou portfolia složeného z podílů fondů kolektivního investování s různými investičními strategiemi, lze efektivně diverzifikovat portfolio a tím snížit riziko plynoucí z realizace investice. Proto, aby se investor mohl správně rozhodnout, do kterého fondu investuje, případně podíly jakých fondů má do svého portfolia nakoupit, musí podrobně nastudovat jednotlivé investiční strategie. Tyto investiční strategie, jsou kromě veřejně dostupných statutů fondu uvedeny mnohdy na webových stránkách fondů, nebo investičních společností, nebo v informačním prospektu Členění fondů dle investiční strategie V jedné z předchozích kapitol bylo uvedeno členění investičních strategií drobného investora. Tyto investiční strategie lze však realizovat nejen přímou investicí do jednotlivých druhů aktiv, ale i investováním do fondů kolektivního investování, které obdobné strategie realizují prostřednictvím svých investic. Nákupem podílu fondu tedy lze participovat na realizaci investiční strategie, mnohdy efektivněji, jak již bylo zmíněno díky vyššímu stupni diverzifikace. 47

48 Obdobně jako investiční strategie, lze členit i fondy dle jednotlivých investičních strategií. Některé fondy zastávají jednu, jasně danou investiční strategii, jiné fondy mohou investiční strategie kombinovat, například investováním do podílů jiných fondů s odlišnými strategiemi. 39 Členění fondů kolektivního investování dle investiční strategie podle Valacha 40 : Podle skladby cenných papírů, do kterých fond investuje: a. Fondy peněžního trhu b. Fondy dluhopisové c. Akciové fondy d. Smíšené fondy Podle časového horizontu investičních cílů: e. Příjmové (důchodové fondy) f. Růstové fondy Příjmové fondy preferují maximální roční příjem (dividendy) před eventuálním ziskem z dlouhodobého růstu tržní ceny cenného papíru. Jsou tedy spíše krátkodobě orientovány. Růstové fondy preferují růst tržní ceny cenného papíru před vyplácením dividend, jsou tedy dlouhodoběji orientovány. Podle oboru investování: Podle regionu: g. Oborové fondy. Soustřeďují se na určitá odvětví, obory průmyslu, zemědělství, služeb. h. Regionální fondy Fond podniká v rámci různých oborů v jednom regionu. V 90. letech se začali objevovat tzv. zastřešující fondy (fondy fondů). Jsou to fondy, které zastřešují pod sebou celou řadu fondů s odlišnou investiční strategií. 39 Na tomto principu fungují tzv. fondy fondů. 40 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha : Ekopress, s. ISBN Str

49 Módním prvkem v poslední době jsou zelené, nebo etické fondy. Snaží se o společensky odpovědné investování. Vylučují tedy investice do zbrojení, tabákového a lihového průmyslu, hazardních her apod. Veřejné a soukromé fondy. Veřejné fondy: jejich řízení a orientace je v duchu vládnoucích představ. Drží ve svém portfoliu méně rizikové investice (obligace a jiné). Soukromé fondy: jejich řízení je nezávislé na vládě (přirozeně ale v rámci všech zákonních omezení). Předmětem jejich zájmu jsou spíše akcie. Indexové fondy. Drží ve svém portfoliu akcie podle toho, jak jsou zastoupeny ve zvoleném tržním indexu. Zajištěné fondy. Garantují investorovi počáteční investovaný vklad, event. minimální výnos. Z výše uvedeného rozdělení je patrné, že na trhu je velké množství fondů s různým zaměřením a s různými investičními strategiemi. Každý typ fondu má svou investiční strategii, která závisí především na aktivech, do kterých fond investuje. Investiční fondy však mohou mít formu pouze speciálního fondu cenných papírů, speciálního fondu fondů, speciálního nemovitostního fondu a speciálního fondu kvalifikovaných investorů. Každý z těchto typů fondu má svou specifickou investiční strategii. V následujícím textu budou popsány základní investiční strategie jednotlivých typů fondů dle aktiv, do kterých investují. Tyto investiční strategie jsou aplikovatelné jak na podílové fondy, tak na fondy investiční. Fondy peněžního trhu Tento druh fondu je na českém trhu nejrozšířenější, resp. v tomto druhu fondu se nachází nejvíce svěřených finančních prostředků 41. Je tomu tak, že český investor je v zásadě konzervativní a upřednostňuje stabilní a jistý příjem, před rizikovým vysokým výnosem. Na základě tohoto tvrzení lze rozpoznat i investiční strategii tohoto typu fondu. Fondy peněžního trhu investují své prostředky do nejlikvidnějších a nejméně rizikových aktiv jakými jsou krátkodobé dluhopisy a pokladniční poukázky. Některé fondy také ukládají své prostředky na terminované vklady, na kterých lze díky vyššímu obnosu vyjednat výhodnější podmínky. V zásadě ovšem platí, že v portfoliu fondu peněžního trhu najde investor krátkodobé dluhové cenné papíry se splatností nižší než jeden rok. 41 Graf Rozdělení investic dle typu fondů dostupný na WWW: 49

50 Na základě skladby portfolia lze odvodit investiční strategii tohoto typu fondu. Jelikož investuje do krátkodobých cenných papírů je riziko kolísání výnosnosti minimální. Proto je tento typ fondu upřednostňován investory, kteří mají negativní vztah k riziku a jsou ochotni přijmout nižší výnos spojený s nízkou mírou rizika. Jedná se o nejkonzervativnější ze všech druhů fondů a je doporučován pro ty investory, kteří mají zájem ochránit své finanční prostředky před znehodnocením prostřednictvím inflace a získat téměř bezrizikový výnos na úrovni mezi 3-4%. Fondy peněžního trhu bývají často alternativou terminovaných vkladů. Ideální investiční horizont se pohybuje kolem jednoho roku. Výnosnosti fondů peněžního trhu se pohybují pravidelně přibližně 1 2% nad úrovní terminovaných vkladů a při minimální výši investice, která je obvykle na úrovni 5000 Kč se tato varianta jeví jako ta výhodnější. Dluhopisové fondy Druhým typem fondů jsou dluhopisové fondy. Z pohledu rizikovosti a výnosnosti jsou střední cestou mezi konzervativními fondy peněžního trhu a agresivními akciovými fondy. Ovšem v tomto intervalu se můžou dluhopisové fondy pohybovat relativně kdekoliv. Jejich rizikový profil závisí od bonity emitenta dluhopisu. Dluhopisové fondy mohou investovat jak do relativně bezpečných státních dluhopisů s nízkým výnosem, tak do firemních dluhopisů s podstatně vyššími výnosy, ale i vyšším rizikem. Všeobecně platí, že doporučený investiční horizont u dluhopisových fondů je střednědobý, tedy 3 5 let. Dluhopisové fondy však neinvestují pouze do dluhopisů, jak by mohlo být z názvu patrné. Často do svého portfolia zanesou také instrumenty peněžního trhu, aby snížili riziko a zajistili tak stabilitu výnosu i při nepříznivé tržní situace v oblasti dluhopisů. Stejně jak se se změnou úrokové míry mění i cena dluhopisu, může změna úrokové míry ovlivnit i cenu podílu dluhopisového fondu. Dalším faktorem, který ovlivňuje výši výnosu je bonita emitenta dluhopisu. Jelikož je výnos dluhopisu závislý od doby splatnosti, s delším časovým horizontem mezi emisí dluhopisu a jeho splacením roste riziko, že emitent nesplní svůj závazek a dluhopis nesplatí. Proto platí, že čím delší je doba splatnosti dluhopisů vlastněných dluhopisovým fondem, tím vyšší je odměna ve formě kuponu a úrokové míry. Ovšem přímoúměrně narůstá i celkové riziko portfolia. 50

51 Dluhopisové fondy jsou určeny pro investory, kteří očekávají stabilní výnos vyšší, než plyne z nástrojů peněžního trhu ve střednědobém investičním horizontu. Ovšem míra rizika a výnosu je úzce spjata s druhem dluhopisu, do kterých fond investuje. Dluhopisové fondy jsou tedy určeny pro konzervativnější investory, ovšem nesou se sebou i určitou míru rizika, že nebude dosaženo čekávaného výnosu, dokonce i riziko, že hodnota investice na konci investičního horizontu klesne pod úroveň původní investice. Smíšené fondy Smíšené fondy představují velmi široký pojem a je těžké obecně definovat jejich investiční strategii. Je to dáno tím, že smíšené fondy investují do různých druhů investičních nástrojů a jejich portfolio je značně různorodé. Charakteristickým rysem smíšených fondů je diverzifikace. Může se jednat o diverzifikaci napříč různými investičními aktivy, nebo o diverzifikaci napříč regiony, nebo odvětvími. Každopádně je smíšený fond vhodný pro investory, kteří mají zájem o vyváženou investici, ze které čerpají výhody v podobě investování do různých aktiv za poměrně nízkou počáteční sumu. K tomu aby smíšené fondy dosáhli požadované diversifikace, mohou investovat část svých prostředků do akcií, část do dluhopisů a část do nástrojů peněžního trhu. V zásadě je pouze na portfolio manažerovi jakým způsobem svěřené finanční prostředky investuje a jakou investiční strategii bude zastávat. Diversifikací napříč regiony lze dosáhnou zajímavých výnosů, pokud je část portfolia tvořena například akciemi rozvojových trhů, které jsou sice značně rizikové, ovšem některé z nich dosahují výnosnosti v řádech stovek procent. Snížení rizika se naopak dosáhne investicí části prostředků do nástrojů peněžního trhu. Smíšené fondy jsou vhodné pro investory, kteří požadují významnou diversifikaci svého portfolia, kterého by přímým investováním do jednotlivých aktiv nemohli dosáhnout. Z pohledu očekávaného výnosu se tento druh fondu řadí mezi dluhopisové a akciové fondy, jelikož ve svém portfoliu často vlastní aktiva z obou těchto skupin. Akciové fondy Další ze základních typů fondů jsou akciové fondy. Ty patří k těm rizikovějším, jelikož své prostředky investují do nejrizikovějších aktiv, kterými jsou akcie. Tržní hodnota akcie odráží 51

52 jak aktuální stav jednotlivé společnosti, tak stav celého sektoru a ekonomiky. Proto je volatilita akcií na vysoké úrovni, z čeho plyne, že riziko nedosažení očekávané výnosnosti je velmi vysoké. Toto riziko se dá částečně odstranit diverzifikací portfolia napříč regiony a odvětvími. Z pohledu výnosnosti však akciové fondy patří k nejvýkonnějším a v dlouhodobém hledisku dosahují několikanásobně vyšší výnosy, než ostatní typy fondů. Na českém trhu působí několik desítek tuzemských akciových fondů a mnohem větší počet zahraničních. Pro investora, který má zájem do tohoto typu fondu investovat je tedy toto prostředí vcelku přijatelné, jelikož jakoukoliv investiční strategii zastává, téměř jistě nalezne fond, který mu na základě této strategie pomůže dosáhnout požadované výnosnosti. I akciové fondy však lze rozdělit z několika hledisek. Jsou fondy zaměřené globálně, které investují do bonitních společností po celém světě. Existují i fondy, které se zaměřují pouze na český trh a jejich portfolio tvoří české blue chips. Další možností rozlišení akciových fondů je dle odvětví do kterého investují. Velmi často se lze setkat s fondy farmaceutického průmyslu, nebo těžebního průmyslu. Takovýmto způsobem zaměřený fond má sice nízkou míru diversifikace, ovšem pokud dané odvětví vykazuje pozitivní výsledky, nejvíce profitují fondy investující právě do tohoto odvětví. Je snadné určit vhodného investora pro akciové fondy. Jelikož se jedná o nejrizikovější, ale nejvýnosnější ze všech typů fondů, musí být i investor schopen přijmout vysokou mírů rizika, přistoupit na možnost, že se mu jeho počáteční investice nemusí navrátit. Pokud se tak stane a investor se rozhodne investovat do akciových fondů, je mnohdy odměněn vysoce nadprůměrným výnosem a vysokým zhodnocením svého majetku. Do akciových fondů je vhodné investovat v dlouhém investičním horizontu, jelikož krátkodobě vykazují akciové tituly obrovskou volatilitu a až v dlouhodobém hledisku lze pozorovat určité trendy a dosahovat výnosů. Investiční limity fondů cenných papírů Každý fond má určité limity složení svého portfolia. Investiční fondy investující do cenných papírů 42 musí zachovat následující podíly - max. 20 % majetku může být tvořeno cennými papíry jednoho emitenta, pokud 10 % bude připadat na nástroje peněžního trhu a 10 % na investiční cenné papíry (akcie, dluhopisy). 42 V podstatě se jedná o akciové fondy, dluhopisové fondy, fondy peněžního trhu a smíšené fondy. 52

53 Fond může nakupovat také cenné papíry jiných FKI, ty mohou tvořit až 49 % jeho majetku, ale podíl jednoho FKI nesmí přesáhnout 20 %. Za určitých podmínek může fond investovat dokonce až 100 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných nebo zaručených členským státem EU, jeho regionální nebo místní správní jednotkou. 43 Fondy fondů Dalším typem fondů jsou fondy fondů. Jak název napovídá, jedná se o velmi specifickou skupinu fondů, jelikož předmětem investic jsou podílové listy, nebo akcie ostatních fondů. Velikou výhodou těchto fondů je značná diversifikace. Ta probíhá na dvou úrovních. První úroveň je v rámci jednotlivých podílových, nebo investičních fondů, které nakupují různé aktiva a druhá úroveň je v rámci fondu fondů, který do svého portfolia umístní různé fondy s různou mírou diversifikace. Ovšem tady nastává zcela zásadní otázka, který se týká nákladovosti těchto fondů. S nákupem podílů ve fondech je obecně spojen vstupní poplatek a také poplatek za obhospodařování a další poplatky. Tyto stejné poplatky musí platit i fond, který podíly v ostatních fondech nakupuje. A musí je platit i investor, který nakupuje podíly fondu fondů. Dle logiky tedy nastává dvojí placení poplatků, které snižuje výnos a tím i zajímavost fondu pro investory. To se projevilo i snížením zájmu o tyto fondy, kdy v poslední robě rapidně klesá objem majetku obhospodařovaného ve fondech fondů. Z pohledu investiční strategie jsou na tom fondy fondů obdobně jako fondy smíšené. Jelikož investují do ostatních fondů s různými investičními strategiemi, je jejich samotná investiční strategie složená z investičních strategií fondů, do kterých investuje. Díky vysoké míře diversifikace, lze konstatovat, že tyto fondy jsou určeny pro investory, kteří jsou konzervativnější, ale mají zájem investovat do rizikovějších aktiv. Investováním do fondu akciových fondů se dosáhne daleko vyšší míra diversifikace, než investováním do samotných akciových fondů. Závisí však na ochotě investora platit za tuto diverzifikaci dvojité poplatky. 43 ROMAN, Ptáček. Speciální fondy se také hlásí o slovo. Finexpert.cz [online] , 3, [cit ]. Dostupný z WWW: < /default.aspx>. 53

54 Investiční limity fondů fondů Podobně jako investiční fondy cenných papírů mají své limity také fondy fondů. Základní podmínky jsou následující. Podíl cenných papírů vydaných jedním FKI nesmí přesáhnout 20 % majetku fondu. Tato hranice může být zvýšena až na 35 %, pokud je daný FKI dostatečně charakterizován ve statutu. Může to však být maximálně 25 % všech cenných papírů, vydaných tímto FKI. Jinými slovy speciální fond fondů nemůže jiný FKI vlastnit z více než z jedné čtvrtiny. Zároveň nemůže investovat do FKI, který není určen pro veřejnost, nebo který investuje víc než 10 % svých prostředků do jiného FKI. Fond může být ve formě IF, UPF nebo OPF. 44 Nemovitostní fondy Další skupinu fondů, představují nemovitostní fondy. Vzhledem k zaměření práce na investiční fondy jsou nemovitostní fondy hlavním předmětem zkoumání. Je to dáno faktem, že kromě jednoho jsou všechny investiční fondy zaměřeny na investice do nemovitostí. Předmětem investice nemovitostních fondů jsou, jak z názvu plyne, nemovitosti a realitní sektor. Investice mohou být provedeny přímo nebo prostřednictvím nemovitostní společnosti. Toto zprostředkování je dáno zákonem o kolektivním investování, který uvádí, že nemovitostní fondy mohou vykonávat pouze činnost spojenou s kolektivním investování, tzn. shromažďování finančních prostředků od investorů za účelem další investice. Nelze tedy realizovat samotnou výstavbu, případně rekonstrukci nemovitostním fondem. Fond může pouze nemovitost koupit, pronajímat a následně prodat. Předmětem investice fondu mohou být 45 : 1) rezidenční nemovitosti a) byty/apartmány b) rodinné domy c) vily d) činžovní domy 44 ROMAN, Ptáček. Speciální fondy se také hlásí o slovo. Finexpert.cz [online] , 3, [cit ]. Dostupný z WWW: < /default.aspx>. 45 Rozdělení převzato z: 54

55 e) luxusní nemovitosti f) pozemky 2) komerční nemovitosti a) kanceláře b) průmyslové nemovitosti c) sklady d) maloobchodní prostory e) hotely/restaurace f) pozemky 3) developerské projekty a) vyšší míra zisku a rychlejší návratnost než při investici do již existující nemovitosti b) projekty s vyšší vstupní mírou kapitálu Zisky nemovitostních fondů plynou zejména z rozdílu prodejní a kupní ceny, ale také v průběhu vlastnictví dané nemovitosti z pronájmu. Výhodou těchto typů fondů je zejména pro investora možnost získat výhody z vlastnictví nemovitosti bez toho aby musel za vysoké pořizovací náklady nemovitost kupovat a následně ji provozovat. Za nízký vstupní poplatek, který se mnohdy pohybuje v řádech stokorun 46 získá investor konstantní příjem z pronájmu a podíl na zisku z prodeje nemovitosti. Nemovitostní fond může investovat jak do nemovitostních společností, jejichž předmětem podnikání je pořizování a provozování nemovitostí, tak může nakupovat konkrétní nemovitosti. Podle statutu investuje fond přímo nebo prostřednictvím účasti v nemovitostní společnosti pouze do nemovitostí, které se nacházejí na území České republiky. Výhledově se uvažuje o rozšíření i na území jiných států Evropské unie, podmínkou je ale změna statutu. Důležitým parametrem u speciálních nemovitostních fondů je periodicita stanovování čistého obchodního jmění na jeden podíl a možnosti odkupů podílových listů. Tyto dva parametry jsou důležitým ukazatelem likvidity produktů. Aktuální hodnota podílového listu, či akcie je stanovována z vlastního kapitálu fondu například jedenkrát týdně. Nemovitosti a účasti v nemovitostních společnostech jsou zpravidla oceňovány čtvrtletně. Lhůta pro vypořádání žádosti o dokupování podílových listů činí pro první dva roky od udělení povolení fondu šest 46 Neplatí pro fondy kvalifikovaných investorů, kde je minimální vstupní poplatek určen zákonem. 55

56 měsíců. Ve třetím roce se lhůta zkracuje na tři měsíce a po uplynutí tří let od založení fondu by vypořádání žádosti o odkup mělo standardně proběhnout do třiceti pracovních dnů. Investoři tak musí počítat, že prostředky investované do tohoto fondu budou méně likvidní než u klasických podílových fondů. Je to dáno především typem investice (nemovitosti). Nižší likvidita je ale jeden z důležitých faktorů, který by investoři měli uvažovat při zařazení tohoto produktu do portfolia. 47 Nemovitostní fondy mají ovšem povinnost danou zákonem, že musí držet 1% aktiv fondu v likvidních prostředcích, tedy v hotovosti, nebo aktivech snadno převoditelných do likvidní formy. Nemovitostní fondy patří k nejmladším na českém trhu. Od toho se také odvíjí jejich vývoj v poslední době. Ve srovnání s ostatními druhy fondů mají nemovitostní fondy ve správě nejméně majetku a také nejméně investorů. Ovšem meziročně se objem investovaných finančních prostředků do nemovitostních fondů zvyšuje a těmto fondům se dostává čím dále, tím více pozornosti. Jejich investiční strategie je jednoduchá. Investují prostředky do nemovitostí, nebo do nemovitostních společností, případně do cenných papírů souvisejících s nemovitostmi jako jsou například hypoteční zástavní listy. Zisk generují dvěma způsoby. První část zisku plyne z pronájmu vlastněných nemovitostí. Je to relativně stabilní příjem, který v dlouhodobém horizontu je schopen dostatečně zhodnotit počáteční investici. Tato část příjmu však nese řadu rizik, které budou analyzovány v další kapitole. Druhou část příjmu tvoří rozdíl tržní hodnoty nemovitosti při nákupu a při jejím následným prodejem. Vzhledem na charakter aktiv, do kterých fond investuje, nepodléhá tržní hodnota majetku fondu takovým cenovým výkyvům jako například u akciových fondů, u kterých se hodnota akcií mění každou vteřinou. Nemovitostní fondy mohou kromě nemovitostí a akcií nemovitostních společností investovat také do developerských projektů, které často tvoří podstatnou část investic fondů, zejména u nemovitostních fondů kvalifikovaných investorů. Jejich rizikový profil a také charakter investiční strategie je předurčen charakterem aktiv, do kterých investují. Jelikož se jedná o nemovitosti, kterých tržní ceny nepodléhají vysoké volatilitě, lze považovat investici do nemovitostních fondů za relativně bezpečnou. 47 URBÁNEK, David. Nemovitostní fondy konečně startují - Finexpert.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < /default.aspx>. 56

57 Z nemovitostí ve vlastnictví fondu také plyne pravidelný příjem v podobě nájmů, takže i tento faktor dokazuje relativně nízkou rizikovost investice. Výnos plynoucí z realizace investice do nemovitostních fondů je na průměrné úrovni, spíše však vyšší. Vhodný investiční horizont je dlouhodobý, tedy minimálně 5-10 let. Vzhledem k faktu, že nemovitostní fondy investují také do developerských projektů a do nemovitostních společností, je v takovýchto případech míra rizika relativně vysoká, blížící se podnikatelskému riziku. Realizace takovýchto investic je z pohledu investičního horizontu výhodná z dlouhodobého hlediska. Dalším specifikem jsou nemovitostní fondy kvalifikovaných investorů, kde investiční strategii realizují vedoucí osoby fondu, které jsou většinou i investory. Tato investiční strategie spočívá v realizaci investice právě do developerských projektů a do již dokončených nemovitostí. Profil investora tohoto druhu fondu je již předem známý a je popsán ve statutu fondu. Z charakteru fondu, jakožto fondu kvalifikovaných investorů jsou zákonem stanoveny požadavky na investora v podobě potřebných zkušeností s investováním do aktiva, do kterého investuje samotný fond. Zároveň jsou tyto fondy zakládány na dobu určitou, maximálně 10 let, proto by investor měl volit dlouhodobější investiční horizont, ideálně od počátku investice, až do data likvidace fondu. Investiční limity nemovitostních fondů K tomu aby se investor mohl správně rozhodnout, zda investovat, nebo neinvestovat do nemovitostních fondů měl by znát nejen jejich investiční strategii, ale také principy, na základě kterých fond tuto investiční strategii realizuje. Jedním ze základních pravidel pro nemovitostní fondy jsou zákonem stanovené limity aktiv, resp. struktury majetku fondu. Toto zásadně ovlivňuje jejich investiční strategii. Jak již bylo napsáno v předchozích kapitolách, nemovitostní fondy investují do samotných nemovitostí, ale také do akcií nemovitostních společností. Pro obě skupiny platí určité limity, které musí při realizaci investic správce fondu dodržovat. Tyto limity jsou pro investora dostupné ve statutu fondu, kde také najde přesnou investiční strategii. Podmínkou je, že nemovitostní společnost nevlastní více než 3 nemovitosti. Hodnota podílu jedné nemovitostní společnosti v portfoliu fondu může tvořit v době pořízení jen 30 % objemu majetku fondu. Hodnota účasti fondu ve všech nemovitostních společnostech nesmí překročit 80 % objemu majetku fondu. Fond může současně nabývat podíly přímo v 57

58 nemovitostech. Hodnota jedné nemovitosti fondu nesmí v době pořízení překročit 20 % majetku fondu. Pokud není možné některé nemovitosti ocenit výnosovou metodou, nesmí hodnota těchto nemovitostní přesáhnout 25 % objemu majetku fondu. Pokud rozložení nakoupených nemovitostí překročí v čase výše uvedené limity o 10 %, je manažer fondu povinen uvést limity do požadovaného stavu nejpozději do tří let od jejich překročení. Z důvodu zajištění dostatečné likvidity fondu investuje fond ještě do doplňkové likvidního majetku minimálně v objemu 20 % hodnoty portfolia a maximálně 49 % hodnoty portfolia. Doplňkový likvidní majetek mohou tvořit termínované vklady, státní pokladniční poukázky nebo dluhopisy. V rámci zajištění likvidity může fond nakupovat i podíly ve standardních fondech nebo otevřených speciálních fondech a speciálních fondech fondů. Podle zákona musí vlastní kapitál fondu do jednoho roku od jeho založení dosáhnout více než 50 mil. korun. V opačném případě by ČNB odebrala fondu povolení. Výše uvedené limity jsou standardní. Ze statutu fondu ale vyplývá, že v prvních třech letech od založení fondu může fond využít výjimky a limity jsou značně volnější. Hodnota jedné nemovitosti v portfoliu může dosahovat až 60 % majetku portfolia. Má-li fond účast v jedné nemovitostní společnosti, může hodnota této společnosti v prvním roce dosahovat až 80 % hodnoty portfolia. V následujícím roce by měla hodnota dosahovat maximálně 70 % objemu portfolia a ve třetím roce musí poklesnout pod 60 % hodnoty majetku portfolia. Pokud fond nakoupí v prvních letech více nemovitostních společností, jsou pro první tři roky limity na jednu investiční společnost 60 %, 55 % a 50 % vzhledem k celkovému majetku portfolia. Je tedy zřejmé, díky výjimkám má fond v prvních třech letech značně uvolněné limity. Volnější investiční limity by měly napomoci plynulému rozjezdu fondu při jeho zainvestování. Na druhou stranu je ale problém v tom, že fond bude v prvních třech letech velmi málo diverzifikován a investoři vstupují do zvýšeného rizika. To souvisí se skutečností, že hodnota jedné nemovitosti v portfoliu může tvořit až 60 % a hodnota jedné nemovitostní společnosti dokonce až 80 % URBÁNEK, David. Nemovitostní fondy konečně startují - Finexpert.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < /default.aspx>. 58

59 Výhody investování prostřednictvím nemovitostního fondu: investice do nemovitostních fondů jsou schopny poskytovat investorům relativně stabilní výnos, který přichází z běžných příjmů (nájmů) a z případného růstu cen nemovitostí nemovitostní fondy jsou charakteristické tím, že vlastní hmatatelná, viditelná a ocenitelná aktiva (nemovitosti) výnosy fondu jsou generovány z nájmů nemovitostí ale i z růstu hodnoty nemovitostí investice do cenných papírů Nemovitostního fondu je vhodným nástrojem diverzifikace investičního portfolia - vývoj hodnoty nemovitostí obvykle nekopíruje standardní ekonomické cykly nemovitá aktiva jsou méně kolísavá a citlivá než jiné investiční tituly (nemovitostní trh je charakterizován dlouhodobými procesy) Česká spořitelna - ČS Nemovitostní fond [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 59

60 Shrnutí kapitoly Výše uvedené investiční strategie kromě investiční strategie nemovitostních fondů jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka č. 9: Členění fondů dle investiční strategie Typy fondů Investiční cíl Typ fondu Investice ve fondu Potenciál výnosu Potenciál růstu Stabilita hodnoty investice stabilita hodnoty, výnos fond peněžního trhu produkty peněžního trhu střední ne velmi vysoká výnos dluhopisový fond dluhopisy střední až vysoký ne nízká až střední výnos + růst hodnoty majetku růst hodnoty majetku agresivní růst hodnoty majetku smíšený fond dluhopisy, akcie střední až vysoký střední nízká až střední domácí akciový fond mezinárodní akcový fond akciový fond orientovaný na agresivní akcie akciový fond orientovaný na malé společnosti domácí akcie velmi nízký vysoký velmi nízká mezinárodní akcie velmi nízký vysoký velmi nízká akcie s vysokým růstovým potenciálem akcie malých společností velmi nízký velmi vysoký velmi nízká velmi nízký velmi vysoký velmi nízká akciový sektorový fond akcie v jednotlivých sektorech velmi nízký až střední vysoký až velmi vysoký velmi nízká až nízká cenné papíry závisí na investiční závisí na výnos nebo, růst fondy fondů emitované jinými závisí na investiční strategii strategii investiční strategii fondy Zdroj: Vlastní konstrukce dle STEIGAUF, Slavomír. Fondy : jak vydělávat pomocí fondů. 1. vyd. Praha : Grada, s. ISBN Str Investiční strategie fondů kvalifikovaných investorů Jelikož všechny investiční fondy v ČR mají formu fondu kvalifikovaných investorů, bude pozornost věnována investiční strategii právě tohoto specifického typu fondu. K tomu, abychom mohli vymezit a definovat jejich investiční strategii je potřeba zohlednit specifika kvalifikovaných investorů a specifika investičních fondů jako takových. 60

61 2.4.1 Faktory ovlivňující investiční strategii Výše uvedené investiční strategie jsou charakteristické pro fondy kolektivního investování jako takové. Každý druh fondu, ať již investiční, nebo podílový patří svým zaměřením do jedné z výše uvedených skupin. Ovšem i fondy patřící do jedné skupiny se zásadně od sebe liší, nejen způsobem jakým svou investiční strategii realizují, ale i způsobem jakým svou investiční strategii vytvářejí. Každý fond ovlivňuje při formování své investiční strategie několik faktorů, které nemohou být opomenuty. Prvním faktorem ovlivňujícím investiční strategii jsou zákonné podmínky, kterými se fondy řídí. Pro každou právní formu fondu kolektivního investování platí jiné limity a omezení pro investování svěřených finančních prostředků. Základním je rozdělení na fondy standardní a speciální. Pro standardní fondy platí pevně dané limity, které jsou uvedeny v ZKI. Fond nemůže žádným způsobem tyto limity překročit, v jiném případě mu bude odebrána licence. Toto opatření slouží ke snížení rizika plynoucího z investování na finančních trzích a k ochraně investora. Na druhou stranu speciální fondy, mezi které patří i fondy kvalifikovaných investorů tyto limity nemají zákonem stanoveny. Stanovují si je ve svém statutu a závazné jsou pro ně jen tyto vlastní limity. Tímto je ovlivněna také investiční strategie těchto fondů. Kvalifikovaný investor má mnohem více investičních možností, které jsou dány nejen větším množstvím finančních prostředků, ale i volnější regulaci ze strany ČNB. Dalším faktorem je také právní, kterou fond kolektivního investování má. V tomto případě však nehraje roli zákonná úprava, ale rozhodovací procesy a pravomoci uvnitř fondu. U podílových fondů je rozhodovací pravomoc výhradně v rukou investiční společnosti, která fond vlastní. Investor, který koupí podílové listy nemá možnost se podílet na chodu fondu, nebo na formování investiční strategie. Podílníků bývá obvykle velké množství a tím pádem není ani možné s držením podílového listu spojit rozhodovací pravomoc. Na druhou stranu u investičních fondů kvalifikovaných investorů je počet emitovaných akcií pevně stanoven a i okruh investorů může být přesně vymezen ve statutu. V případě, že se akcionáři nerozhodnou své akcie odprodat jiným investorům je fond plně ve vlastnictví malé skupiny osob, která má také rozhodovací pravomoci a přímo vytváří investiční strategii. Dalším faktorem, který ovlivňuje investiční strategii fondů je předmět, kvůli kterému byly fondy založeny. Tato na první pohled zanedbatelná otázka je u fondů kvalifikovaných 61

62 investorů zcela zásadní. Důvodem je skutečnost, že tyto fondy bývají často zakládány developerskými společnostmi, které tímto způsobem realizují daňovou optimalizaci. V praxi to funguje tak, že společnost založí svůj fond, prostřednictvím kterého realizuje developerské projekty. Tím, že je fond založen jako investiční fond kvalifikovaných investorů, který má předem stanovený počet akcií a nemusí vydávat další akcie, je dosaženo, že investoři fondu tvoří úzkou skupinu osob, které se podílí na tvorbě investiční strategie a také na výnosech fondu. Jak již bylo v předchozím textu napsáno, je sazba daně z příjmu fondu kvalifikovaných investorů stanovena ve výši 5%. To znamená výraznou úsporu a značné zvýšení výnosů fondu. Pro developerské společnosti, které realizují své projekty prostřednictvím takto fungujících fondů je to zajímavá možnost jak dosáhnout vyššího zisku. Ovšem je potřeba zohlednit také náklady na provoz fondu. Zejména se jedná o poplatek depozitáři a poplatek za obhospodařování fondu, který se platí investiční společnosti a jeho výše závisí od výše vlastního kapitálu fondu. Celkovou úsporu tímto způsobem realizovaným developerským projektem lze vyčíslit v následující tabulce. Tabulka č. 10: Daňová úspora fondů kvalifikovaných investorů Zisk před zdaněním za rok v Kč Poplatek za obhospodařování měsíčně Polatek depozitáři měsíčně Daňová úspora za rok Výsledná úspora za rok Výsledná úspora v Kč za 5 let Zdroj: Vlastní konstrukce Na tomto příkladu je patrný důvod, proč je v poslední době zakládáno čím dále, tím více investičních fondů kvalifikovaných investorů. Výsledná úspora se pohybuje na úrovni několika procent, proto je pro investory zajímavé realizovat své projekty prostřednictvím fondů. A od tohoto se výrazně odvíjí investiční strategie tohoto typu fondu. Jelikož jsou vlastněny přímo developerskou společností, je jejich investiční strategie udávána obchodní strategií této společnosti. Jednotlivé výnosy z realizace developerských projektů jsou dopředu vykalkulovány a zohledňují se při rozhodování. To, že jsou následně realizovány prostřednictvím investičního fondu pouze zvyšuje výnos a tím pádem je možné realizovat i do 62

63 té doby méně zajímavé příležitosti. Daňová úspora je tedy hlavním důvodem, proč jsou tyto fondy zakládány a výrazným způsobem ovlivňuje jejich investiční strategii Realizace investiční strategie Každý fond kolektivního investování má svou investiční strategii. Ovšem způsob jakým tuto strategii realizuje je u každého fondu odlišný. Fondy kvalifikovaných investorů jsou v ČR zaměřeny na investice do nemovitostí. Tato kapitola obsahuje popis, jakým způsobem je realizována investiční strategie těchto fondů. Jak již bylo zmíněno, investiční fondy kvalifikovaných investorů převážně realizují svou investiční strategii realizací developerských projektů, resp. investováním do nemovitostí. Způsob jakým tento proces funguje, je uveden na následujícím schématu. Nejdříve developerská společnost založí SPV 50, prostřednictvím které realizuje samotnou stavbu. Toto je základní požadavek banky, aby poskytla úvěr na realizaci projektu (1). SPV je bez historie a tím pádem i bez jakýchkoliv závazků, proto je pro banku vhodnějším příjemcem úvěru. Po zrealizování projektu se před finálním dokončením odprodá developerská společnost SPV do majetku fondu (2). Při vhodném strukturování je příjem z prodeje SPV osvobozen od daně a náleží developerské společnosti. Po dokončení a kolaudaci nemovitosti je nemovitost prodána koncovým uživatelům a zisk je daněn pouze 5% sazbou (3). Když se jedná o obytnou nemovitost, tak jsou rozprodány dokončené byty, v případě, že se jedná o komerční nemovitost jsou prostory pronajímány a zisk se daní průběžně. 50 Special purpose vehicle ve stavebnictví zažitý výraz pro samostatnou společnost založenou jen pro účel jedné stavby 63

64 Schéma č.1: Realizace developerského projektu investičním fondem 1. Developer 100% SPV Úvěr Banka 2. Příjem z prodeje Developer Fond 100% SPV Úvěr Banka 3. Developer Fond 100% SPV SVP Začlenění majetku do fondu Zdroj: Vlastní konstrukce dle Prezentace společnosti Tacoma Využitelnost fondu kvalifikovaných investorů pro vlastníky nemovitostí ze dne

65 2.4.3 Možnosti rozvoje investičních strategií v budoucnosti Vzhledem k tomu, že pojem fond kvalifikovaných investorů není v českém prostředí ještě dostatečně znám a rozšířen, existuje zde velký prostor pro další rozvoj celého odvětví. Stačí se podívat na statistiku vývoje počtu investičních fondů od roku 2006 a je jasné, že v posledních letech se každoročně počet těchto subjektů téměř zdvojnásoboval. Dlouhodobě není udržitelné tento trend zachovat, ovšem při dostatečné informovanosti správné cílové skupiny, kterou v tomto případě jsou kvalifikovaní investoři, lze dosáhnout zajímavého rozvoje celého odvětví. Požadavků, které je nutné při založení fondu splnit není mnoho, proto lze tvrdit, že každá developerská společnost má možnost založit si svůj fond kvalifikovaných investorů a developerské projekty realizovat prostřednictvím fondu. Ještě zajímavější by byla možnost, kdyby se rozrůstal počet otevřených podílových fondů kvalifikovaných investorů. V tomto případě, by se na ziscích z realizace výstavby nemovitostí mohla podílet i relativně široká základna drobnějších investorů, kteří disponují finanční částkou alespoň milion korun, které by mohli zajímavě zhodnotit. Přímé investice do nemovitostí jsou poměrně běžnou záležitostí u majetnějších českých domácností, proto možnost diverzifikace prostřednictvím fondů by mohla být zajímavou alternativou k nákupu bytu, nebo jiné nemovitosti. Z pohledu ČNB je také znát výrazný zájem o rozvoj tohoto odvětví, jelikož se předpokládá, že výhodná daňová sazba, která v posledních letech láká podnikatelské subjekty k zakládání fondů, by mohla být ještě snížena, nebo i dokonce byly tyto investice úplně daňově osvobozeny. Další vývoj však bude záviset od situace v nejbližších letech a o tom, jakým směrem se budou fondy kvalifikovaných investorů ubírat. Na základě těchto skutečností lze formulovat doporučení pro investory, které v tomto případě představují kvalifikovaní investoři, že možnost založení investičního fondu a realizace svých podnikatelských aktivit touto formou je nejen výhodná z pohledu vyššího výnosu, ale také perspektivní možností pro budoucí rozvoj podnikání. Vyšší administrativní náročnost a dodatečné náklady spojené s provozem fondu jsou kompenzovány vyšší rentabilitou realizovaných investic a regulace ze strany ČNB dodává těmto aktivitám transparentnost a určité formy záruky, které mohou být obchodními partnery oceněny. Značnou nevýhodou však je závislost této výnosnosti na snížené daňové sazbě, která může být ČNB kdykoliv změněna. Blíží se také personální výměna bankovní rady a guvernéra, což přináší do tohoto sektoru částečnou nejistotu. Je sice obecně propagováno, že bude tato sazba v budoucnu ještě 65

66 snížena, ovšem postavit podnikatelský záměr pouze na příslibu není vhodné a nese to s sebou značné riziko. V okamžiku zvýšení daně z příjmu se stane investování prostřednictvím investičních fondů kvalifikovaných investorů pro současné investory a vlastníky fondů výnosově nezajímavou možností, jelikož výnos plynoucí z investic bude zatížen o administrativní náklady na provoz fondu, které se pohybují v řádech statisíců. V současnosti fungují investiční fondy kvalifikovaných investorů převážně jako nástroj realizace podnikatelských záměrů developerských společností a pro kvalifikovaného investora nepropojeného s vedoucími osobami a vlastníky fondu je obtížné do tohoto fondu investovat, protože by mu musel některý z vlastníků svůj podíl odprodat, což je dáno charakterem fondu jakožto uzavřeného. Do budoucna bych však viděl možnosti rozvoje tohoto odvětví právě ve větší míře otevřenosti pro neutrální kvalifikované investory, kteří se pouze chtějí podílet na realizaci stanovené investiční strategie. Vlastníci fondů by tak získali dodatečné finanční prostředky na realizaci dalších investičních projektů a kvalifikovaní investoři by se pak mohli podílet na výnosech, které by z této investice plynuli. Lze tak konstatovat, že založení investičního fondu kvalifikovaných investorů by mohlo být jedním ze zdrojů financování developerských projektů a zkušení investoři, které lze řadit mezi kvalifikované by získali další možnosti kam investovat své prostředky. Riziko však plyne z ocenění majetku fondu dle aktuální tržní situace. V případě komplexního poklesu cen nemovitostí nastane při ocenění skokový pokles hodnoty akcie, který ovšem nelze dopředu očekávat. Tato situace je znázorněna na následujícím obrázku, který ilustruje vývoj hodnoty podílu ČS Nemovitostního fondu. V okamžiku ocenění majetku nastává skoková změna hodnoty podílu. V období před touto změnou je však vidět konstantní mírný růst hodnoty, který je důsledkem inkasování nájemného z nemovitostí ve vlastnictví fondu. 66

67 Graf č. 5: Vývoj hodnoty podílu ČS Nemovitostního fondu Zdroj: Analýza trhu nemovitostí V této kapitole bude věnován prostor analýze trhu s nemovitostmi. Analýza slouží k posouzení dalšího vývoje a výhodnosti investic do nemovitostních fondů kvalifikovaných investorů. Při analýze vývoje trhu s nemovitostmi je potřebné od sebe odlišit jednotlivé druhy nemovitostí, jelikož jejich vývoj má různé tendence a charakteristické znaky. V zásadě lze nemovitosti rozdělit na podnikatelské nemovitosti (výrobní a skladové prostory), administrativní nemovitosti (kanceláře a prodejní prostory) a residenční nemovitosti (byty, nájemní domy). Trh podnikatelských nemovitostí vykazuje potenciál dalšího rozvoje a kontinuálního růstu. Především se český trh podnikatelských nemovitostí vyznačuje převyšujícím zájmem o pronájem nemovitosti, nad její koupí. V posledních letech do ČR směřují významné zahraniční investice, což zvyšuje poptávku po odpovídajících prostorách v regionech s vhodnou pracovní sílou. V nejbližších letech lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat, vzhledem k umístnění ČR ve světovém žebříčku investiční atraktivity zpracovávaném každoročně společností Ernst & Young (European Attractiveness Survey 67

68 2009) 51. V tomto řebříčku ČR obsadila 14. místo, což je pro potenciální investory velmi příznivým impulzem. Tento vývoj nahrává do karet developerským společnostem a také nemovitostním fondům, jelikož v případě investice do podnikatelských nemovitostí je zajištěna poptávka po pronájmu ze strany výrobních podniků. Trh s administrativními budovami je soustředěn především v Praze. Tam je poptávka po kancelářských prostorech největší a také výstavba kancelářských budov je nejintenzivnější právě zde. Nové, moderní kanceláře, které jsou zde každým rokem stavěny, lákají neustále nové firmy, které zde zřizují své sídla. Srovnání nabídky administrativních prostor a poptávky po nich ilustruje následující graf. Graf č.6 : Vývoj roční nabídky a poptávky po administrativních budovách v Praze Zdroj: Report z trhu administrativních prostor v České republice od společnosti Knight Frank, 4. kvartál 2009 dostupný na WWW: Z grafu plyne, že v posledních letech poptávka mírně převyšuje nabídku. V roce 2010 lze předpokládat také výrazný převys poptávky nad nabídkou, jelikož odhad nabídky je na úrovni 20% nabídky z roku Z vývoje poptávky za sledované období je zřejmé, že není volatilní 51 Převzato z 68

69 a každoročně si udržuje mírný nárůst. I proto lze očekávat, že v případě investic do administrativních nemovitostí lze očekávat konstantní výnos a riziko neobsazení nově postavené budovy zařazené do majetku některého z nemovitostních fondů je nízké díky výše uvedenému chování poptávky po těchto prostorách. Výše výnosu závisí od kvality a lokality nemovitosti. Obecně platí, že v Praze jsou nemovitosti nejdražší na českém trhu. Vývoj výnosu za poslední roky je uveden v následujícím grafu. Graf č.7 : Vývoj výše výnosu plynoucího z administrativních prostor v Praze Zdroj: Report z trhu administrativních prostor v České republice od společnosti Knight Frank, 4. kvartál 2009 dostupný na WWW: Výše výnosu je závislá především od výše nájemného. Když si fond pořídí do svého majetku nemovitost a rozhodne se ji pronajímat, plyne z toho konstantní výnos v podobě nájmu, ovšem je potřebné zajišťovat provoz této nemovitosti, což vyžaduje dodatečné náklady, které výnos snižují. Je však na preferenci vlastníka fondu, zda se rozhodne nemovitost prodat, nebo zda preferuje konstantní výnos v průběhu investice. V předcházející kapitole byl uveden příklad, jakým developerské společnosti realizují prostřednictvím fondů kvalifikovaných investorů své projekty. V posledním stadiu realizace nastal prodej nemovitosti, respektive bytů z této nemovitosti a zisk byl zdaněn a připsán vlastníkům fondu. Ovšem tato poslední fáze může mít podobu také ve formě pronájmu, kdy nedojde k prodeji nemovitosti, ale nemovitost zůstane v majetku fondu a fond inkasuje nájemné od uživatelů, ať bytů, nebo kanceláří a tento výnos konstantě zvyšuje cenu akcie, případně podílového listu. V praxi je tato možnost také využívána a z pohledu rizikovosti je 69

70 optimálnější, než prodej nemovitosti, jelikož prodejní cena podléhá tržním vlivům a může spadnout pod očekávanou hodnotu. Naopak nájemní smlouvy jsou sepisovány na dlouhé období a proto je výše výnosu neměnná a konstantní. Jeden z fondů, ke kterého informacím jsem měl v průběhu své stáže přístup realizoval výnosy z pronájmu zimního stadionu. Vzhledem na počáteční investici byl měsíční výnos na velmi vysoké úrovni, díky vysoké výši nájemního. Dle mého názoru je tato forma investice mnohem zajímavější a perspektivnější. Fondy zaměřené na nemovitosti jsou považovány za nejlepší uchovatele hodnoty majetku a díky každoročnímu zhodnocení v podobě inkasovaných nájmů je tento druh investice jedním z nejzajímavějších. Pro kvalifikované investory je také vhodnou možností jak se podílet na zisku z pronájmu administrativních budov, jelikož i přes vyšší hodnotu investovaného majetku je příliš rizikové investovat pouze do jedné nemovitosti v hodnotě několika desítek milionů korun. Fondy přinesou kvalifikovaným investorům výhody z pronájmu kancelářských prostor a zároveň dopřejí investorům komfort v podobě diversifikace. Největším rizikem, které plyne z této formy investice, je riziko poklesu výše nájemného. V tomto případě se sníží výnosnost a se stejnými náklady na provoz nemovitosti je investice méně zajímavá. Proto je důležité při rozhodování o investicích do administrativních nemovitostí sledovat vývoj úrovně nájemného. Toto ilustruje následující graf. 70

71 Graf č. 8: Vývoj nájemného administrativních prostor v Praze Zdroj: Report z trhu administrativních prostor v České republice od společnosti Knight Frank, 4. kvartál 2009 dostupný na WWW: Z grafu lze vyčíst, že nájemné se již několik let drží na konstantní úrovni a výkyvy jsou pouze mírné, ovšem do obou směrů. Z tohoto pohledu je investice do kancelářských prostor ideální z pohledu dlouhodobé výnosnosti a zachování konstantní výše hodnoty výnosu. Poslední skupinu nemovitostí představují residenční nemovitosti, tedy byty, domy a ostatní prostory určené na bydlení. Tento sektor byl v posledním období výrazně ovlivněn celosvětovou hospodářskou krizí, ovšem předpokládá se že v druhé polovině roku 2010 nastane oživení trhu 52 v následujícím grafu. a bude pokračovat vývoj z minulých let. Tento vývoj je zobrazen 52 Informace převzata z 71

72 Graf č. 9: Vývoj bytové výstavby v ČR v letech Zdroj: Analýza společnosti Deloitte: Finanční krize v rezidenčním developmentu dostupná na WWW: CzechRepublic/Local%20Assets/Documents/cz(cs)_developerska_studie_ pdf Z grafu je patrné, že počet bytů se každým rokem zvyšuje. Znamená to, že zde existuje zdravé prostředí pro investice do nemovitostí. Nepředpokládá se, že by v nejbližších letech nastal nějaký výrazný obrat v tomto trendu. U fondů kvalifikovaných investorů, ke kterým jsem měl k dispozici informace o investičních aktivitách, tvořili právě obytné prostory nejvýznamnější část portfolia. Je to dáno tím, že jsou tyto fondy propojeny s developerskými společnostmi a většinou jejich podnikatelské aktivity směřují právě do tohoto sektoru. Na druhou stranu je nutné zmínit výnosy plynoucí z vlastnictví nemovitosti, případně z investice do nemovitostního fondu. Ta se pohybuje na úrovni kolem 4%, což je ve srovnání s ostatními aktivy na finančních trzích relativně málo. Ve srovnání s ostatními evropskými státy je situace následující. 72

73 Graf č. 10: Hrubá rentabilita nájemného v Evropě Zdroj: Pokud by byla tato výnosnost srovnána s výnosností akcií, nebo dluhopisů, lze konstatovat, že je tato výnosnost znatelně nižší. Obdobný trend lze pozorovat i na vývoji výnosnosti nemovitostních fondů 53 za poslední rok, která se pohybuje od 1,5 5%. To je srovnatelné s fondy peněžního trhu, které jsou však méně rizikové. Ovšem tyto statistiky se týkají podílových nemovitostních fondů. Výnosnost investičních fondů kvalifikovaných investorů zaměřených na investice do nemovitostí jsou přístupné pouze samotným investorům a nelze tedy srovnat tyto údaje s ostatními fondy. I kdyby byly statistiky veřejně dostupné, pravděpodobně by velkou vypovídací schopnost neměly. Investiční fondy kvalifikovaných investorů, kterých vlastníkem je mnohdy úzká skupina osob propojených s developerskou společností nemá totiž za primární cíl dosahovat každoročně vysokou výnosnost. Jejich cílem je realizace svých podnikatelských záměrů 53 Statistika výnosnosti fondů je dostupná na 73