Houby přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 26: , 2003 Houby přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy Fungi of the Hostivice Ponds Nature Monument near Prague František Kotlaba 1) a Zdeněk Pouzar 2) 1) Na Petøinách 10, Praha 6 2) Srbská 2, Praha 6 Abstract. In the natural monument of the Hostivické rybníky (Hostivice Ponds), surrounded by fragments of broad-leaved groves (partly very wet), a rich mycoflora, especially lignicolous species, occurs. In view of the vicinity of Prague, the following fungi are interesting: Agaricus leucotrichus, Aleurodiscus delicatus, Antrodia albida, Epithele typhae, Haasiella venustissima, Marasmius limosus, Phellinus conchatus, Pholiota conissans, Phyllotopsis nidulans and Rhinotrichella globulifera. Key words: protected area, Hostivické rybníky (Hostivice Ponds) near Prague, Czech Republic, fungi Úvod a metodika Na první pohled by se mohlo zdát, že oblast pøírodní památky (PP) Hostivické rybníky v okrese Praha-západ (350 m n. m.), tvoøená tøemi rybníky (Bøevský, Kala a Litovický) a tøemi mokøady (Bøevská rákosina, Chobot a Nekejcov), není pøíliš vhodná pro rùst tzv. velkých hub neboli makromycetù (tj. hub s plodnicemi vìtšími než 1 mm). Avšak na hrázích a bøezích rybníkù a v mokøadech i v pøilehlých menších lesních partiích jsou velmi pøíhodná stanovištì pro rùst jak pozemních (terestrických), tak zejména døevních (lignikolních) druhù hub. I když lesy, resp. jejich fragmenty v PP Hostivické rybníky nejsou pøirozené, pøesto hostí zajímavou mykoflóru (i s nìkterými skuteènì vzácnými druhy). Mykologové si však všímali hub v této oblasti spíše jen okrajovì. Historii pøírodovìdeckých výzkumù PP Hostivické rybníky shrnul nedávno Kuèera (2000). Za pozornost stojí, že tato PP se nachází velmi blízko hlavního mìsta Prahy a v dosahu mìstské integrované dopravy. 225

2 BOHEMIA CENTRALIS 26 Obr. 1. Západní bøeh Bøevského rybníka ve Bøvích u Prahy. oto Kotlaba ig. 1. Western bank of the Bøve Pond in Bøve near Prague (Bohemia) Obr. 2. Èást okraje mokøadu Chobot u Hostivic bohaté nalezištì obyèejných i vzácných ruhù hub. oto Kotlaba ig. 2. A marginal part of the wetland called Chobot near Hostivice close to Prague (Bohemia) a rich locality of common as well as rare fungal species Výzkum mykoflóry PP Hostivické rybníky jsme provádìli až na neèetné výjimky vìtšinou každý z nás individuálnì, a to ve velmi nepravidelných intervalech, od roku 1952 do konce roku 2002 (tedy 50 let), soustavnìji však až v letech , pøevážnì v podzimním období, kdy houby nejvíce plodí (viz data vzácnìjších sbìrù). Vìtšina zjištìných druhù hub je zachycena v terénních zápisnících prvého z autorù. Vzácné, zajímavé, ale i nìkteré obyèejné druhy jsme uložili jako exsikáty do herbáøe mykologického oddìlení Národního muzea v Praze (PRM). Zjištěné druhy hub v PP Hostivické rybníky Sami jsme se podrobnì nezabývali druhy hub bìžnì sbíranými k jídlu, zejména ne høibovitými, které tam by nehojnì rovnìž rostou. Podle sdìlení nìkterých místních houbaøù lze v oblasti PP Hostivické rybníky najít napø. i høib dubový (Boletus reticulatus), høib žlutomasý neboli babku (Xerocomus chrysenteron), kozák habrový (Leccinum pseudoscabrum) aj. Kromì øady døevních druhù hub jsou zvláštní a pro tuto rybnièní oblast význaènou skupinou houby rostoucí na okrajích rybníkù a v mokøadech, hlavnì na odumøelých èástech orobincù a velkých ostøic; tyto houby jsou ovšem tak nenápadné, že je vìtšina lidí bìžnì ani nepostøehne. V práci se vìnujeme 226

3 František Kotlaba a Zdeněk Pouzar: Houby přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy houbám ze všech systematických skupin, které jsme sami zjistili, a to jak hojným, tak (trochu podrobnìji) ménì hojným a vzácným. Z obyèejných lupenatých hub (Agaricales) mùžeme v PP Hostivické rybníky nalézt napø. jedlou køehutku Candolleovu Psathyrella candolleana ( r.: r.) R. Maire, která roste trsnatì nejèastìji u paøezù listnatých døevin, rovnìž jedlou štítovku jelení Pluteus cervinus (Schaeff.) Kummer, rostoucí spíše jednotlivì, ovšem též na paøezech a padlých kmenech listnáèù, pozemní nejedlou penízovku splývavou Collybia confluens (Pers.: r.) Kummer s nápadnì chlupatou bází tøenì a podobnou, rovnìž nejedlou penízovku vìšteckou C. hariolorum (DC.: r.) Quél., která nepøíjemnì zapáchá po nahnilém zelí (døíve byly obì øazeny ke špièkám), jedlou penízovku máslovou C. butyracea (Bull.: r.) Kummer s masovì šedavým kloboukem, hnojník inkoustový a hnojník obecný Coprinus atramentarius (Bull.: r.) r. a C. comatus (Müll.: r.) Pers., které jsou v raném mládí jedlé, ale v dospìlosti se rozplývají v èernou kaši; obìma výše uvedeným nepodobný hojný hnojník tøpytivý C. micaceus (Bull.: r.) r. roste trsnatì hlavnì pøi tlejících paøezech a k jídlu se nehodí. Jedlá však je pozemní èirùvka šedožemlová Tricholoma scalpturatum ( r.) Quél., která vyrùstá od jara do podzimu a chutná mouènì. Mladé plodnice velmi hojné masité podzimní strmìlky mlženky Clitocybe nebularis (Batsch: r.) Kummer jsou jedlé (hlavnì mladé), stejnì jako èirùvky dvoubarvé Lepista saeva ( r.) P. D. Orton (která roste pozdì na podzim) a výborné èirùvky fialové Lepista nuda (Bull.: r.) Cooke; naproti tomu na paøezech trsnatì rostoucí tøepenitka svazèitá a tøepenitka cihlová Hypholoma fasciculare (Huds.: Obr. 3. Penízovka vìštecká (Collybia hariolorum) v lese mezi rybníkem Kala a Bøvemi. oto Kotlaba ig. 3. Collybia hariolorum in the grove between the pond Kala and Bøve village Obr. 4. Hojný hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius) na okraji mokøadu Chobot. oto Kotlaba ig. 4. Common Coprinus atramentarius on the margin of the wetland called Chobot 227

4 BOHEMIA CENTRALIS 26 r.) Kummer a H. sublateritium ( r.) Quél. jsou jedovaté a pro hoøkost stejnì nepoživatelné; jedlá, ale nepøíliš dobrá helmovka tuhonohá Mycena galericulata (Scop.: r.) S.. Gray vyrùstá hojnì zejména na paøezech. Na zemi pod topoly lze na podzim nalézt dobrou jedlou èirùvku topolovou Tricholoma populinum J. E. Lange, zatímco na paøezech, odumøelých i živých kmenech listnáèù vyrùstající trsy nevelké jedlé penízovky sametonohé lammulina velutipes (Curt.: r.) Sing. nacházíme nejen na podzim, ale nìkdy též na jaøe. Podobnì pozdní výskyt mají i jedlý paøezník pozdní Panellus serotinus (Schrad.: r.) Kühn., rostoucí hlavnì na odumøelých olších, dobrá jedlá hlíva ústøièná Pleurotus ostreatus (Jacq.: r.) Kummer, vyskytující na rùzných odumøelých i živých listnáèích, a nejedlá hlíva dubová P. dryinus (Pers.: r.) Kummer, která vzdor svému jménu roste vìtšinou na jiných døevinách než na dubech (v PP Hostivické rybníky byla nalezena napø. na živém kmínku bezu èerného tìsnì u Bøví, sbíral první z autorù, PRM ). Z bìžných peèárek se v PP Hostivické rybníky setkáme s témìø plevelnou peèárkou zápašnou Agaricus xanthodermus Genev. (kterou nìkteøí lidé požívají beze škody, zatímco jiným pùsobí nepøíjemné žaludeèní potíže), ale také s ménì èastou jedlou peèárkou dvouvýtrusou A. bisporus (Lange) Imbach, která kupodivu nevyrostla na zemi, nýbrž na silnì zetlelém paøezu topolu èerného na bøehu Bøevského rybníka ( leg. et not.. Kotlaba, det. J. Hlaváèek). Jednou z našich nejvzácnìjších lupenatých hub je kalichovka pùvabná Haasiella venustissima ( r.) Kotl. et Pouzar, kterou zde v roce 1970 nalezl druhý z autorù (Z. Pouzar) a o mnoho let pozdìji publikoval prvý z nás (Kotlaba 1992; v èlánku je pod fotografií uvedeno nesprávné jméno má být kalichovka pùvabná, nikoli k. nádherná). Na mechatém paøízku bezu èerného jsme ji sbírali u cesty poblíž bývalé hájovny jen v letech 1970 a 1971 a od té doby jsme ji nenašli (nehledali jsme ji ovšem každý rok); snad v této oblasti roste i nadále, avšak pro drobnost a pozdní výskyt uniká pozornosti. V naší republice jsou Bøve dodnes stále jedinou známou lokalitou této zajímavé houby (bližší viz Kotlaba 1992). Obr. 5. Velice vzácná kalichovka pùvabná (Haasiella venustissima) na paøízku bezu èerného u cesty pøi bývalé hájovnì. oto Kotlaba ig. 5. Very rare Haasiella venustissima on a small stump of Sambucus nigra at the road near the former hunter s house 228

5 František Kotlaba a Zdeněk Pouzar: Houby přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy Obr. 6. Vzácná peèárka bìlovlnná (Agaricus leucotrichus) na okraji mokøadu Chobot. oto Kotlaba ig. 6. Rare Agaricus leucotrichus on the wetland margin called Chobot Další vzácný druh lupenaté houby, známý od nás jen z asi osmi lokalit, je peèárka bìlovlnná Agaricus leucotrichus (Møller) Møller, která byla popsána z Dánska ze smrèin, avšak v PP Hostivické rybníky vyrostla na okraji mokøadu Chobot pod olší šedou a bezem èerným ( leg. Kotlaba, det. J. Hlaváèek, PRM ); je to druh z pøíbuzenstva peèárky ovèí, avšak klobouk má nápadnì vláknitì bìloplstnatý. Asi deset lokalit má u nás drobná šupinovka ovìšená Pholiota conissans ( r.) Moser = P. graminis (Quél.) Sing., která vyrùstá na odumøelých stéblech rákosu a v trsech velkých ostøic; na okraji mokøadu Chobot byla nalezena vícekrát, a to i v poslední dobì (poprvé na starých ostøicích , leg. et det. Z. Pouzar, PRM ). Z nevelkého poètu lokalit (více než deseti) známe v ÈR dva další drobné druhy lupenatých hub, a to køehutku orobincovou Psathyrella typhae (Kalchbr.) Pearson et Dennis, která roste naspodu odumøelých èástí orobincù a velkých ostøic tìsnì nad vodou (Bøevský rybník, leg. et det.. et L. Kotlabovi et Z. Pouzar, PRM ), a špièku moèálovou Marasmius limosus Boud. et Quél.; ta byla nalezena pøi bøehu Litovického rybníka na rákosu a jiných velkých travách, leg. et det. Z. Pouzar (doklad v herbáøích jsme však nenalezli); v okolí Prahy patøí tento druh k vzácnostem, stejnì jako pìknì žlutooranžová hlíva hnízdovitá Phyllotopsis nidulans (Pers.: r.) Kummer s mušlovitými plodnièkami, která vyrostla na padlém kmenu topolu èerného ( leg. et det. Z. Pouzar, PRM). Chorošovité houby (Polyporales s.l.) jsou v PP Hostivické rybníky zastoupeny øadou pøevážnì obyèejných druhù, z nichž skoro všechny jsou nejedlé, jako napø. šedopórka osmahlá a š. zakouøená Bjerkadera adusta (Willd.: r.) P. Karst. a B. fumosa (Pers.: r.) P. Karst., vyrùstající na nejrùznìjších døevinách (druhá spíše na vrbách), rezavec lesknavý Inonotus radiatus (Sow.: r.) P. Karst., parazit dávající pøednost olším, sí kovec dubový Daedalea quercina (L.: r.) Pers. a sí kovec naèervenalý Daedaleopsis confragosa (Bolt.: r.) Schröt. prvý skoro výhradnì na dubech, druhý na rùzných listnáèích, hlavnì bøízách a vrbách, dále hlinák èervenající Hapalopilus rutilans (Pers.: r.) P. Karst., rostoucí nejèastìji na suchých vìtvích dubù, ale poblíž rybníka Kala vyrostl na mrtvém kmenu jeøábu (což je druhá nejèastìjší døevina, na níž roste), troudnatec kopytovitý omes fomentarius (L.: r.) r., parazitující na bøízách, topolech a nìkdy i na olši šedé, ohòovec obecný Phellinus igniarius (L.: r.) Quél., napadající zde velmi hojnì hlavnì tzv. smuteèní vrby (Salix alba cv. 229

6 BOHEMIA CENTRALIS 26 Obr. 7. Spodní strana klobouku hojného choroše lesklokorky ploské (Ganoderma lipsiense) se soudeèkovitými zoocecidiemi bejlomorky Agathomyia wankowiczi na okraji mokøadu Chobot. oto Kotlaba ig. 7. Underside of the common polypore Ganoderma lipsiense with barrel-like zoocecidia of the insect Agathomyia wankowiczi on the margin of the wetland called Chobot Tristis), outkovka vonná Trametes suaveolens ( r.) r., která roste pøedevším na vrbách a voní pøíjemnì anýzovì houbovì, hojný bøezovník obecný Piptoporus betulinus (Bull.: r.) P. Karst., napadající a nièící jenom bøízy. Hojná, pøevážnì na rùzných listnáèích vyrùstající lesklokorka ploská Ganoderma lipsiense (Batsch) Atk. = G. applanatum (Pers.) Pat. mívá nìkdy na spodní stranì kloboukù krátké soudeèkovité výrùstky ( cecíèky ), tzv. zoocecidie, jež vytvoøily larvy drobných mušek, bejlomorek druhu Agathomyia wankowiczi; je zajímavé, že zdaleka ne všude, kde tato lesklokorka roste, je tímto hmyzem napadena. K obyèejným chorošùm s plodnicemi v mládí jedlými patøí choroš šupinatý Polyporus squamosus (Huds.): r. a chorošovec sírový neboli sírovec žlutooranžový Laetiporus sulphureus (Bull.: r.) Murrill, jež oba tvoøí plodnice nejen na paøezech, ale též na stojících odumøelých i živých listnatých stromech, jimž jako paraziti znaènì škodí. K chorošovitým houbám (aèkoli tam nepatøí) byl ve starších systémech øazen i pstøeò dubový istulina hepatica (Schaeff.): r. s masovì èervenými plodnicemi; roste na kmenech živých dubù nebo na jejich paøezech, v mládí je jedlý. K vzácnìjším nejedlým chorošùm lze v Èechách poèítat ohòovec škeblovitý Phellinus conchatus (Pers.: r.) Quél., který tvoøí vytrvalé, èasto jakoby lasturovité plodnice (mohou být ale i zcela rozlité); byl nalezen na ležícím kmenu vrby na okraji mokøadu Chobot ( leg. et det. Z. Pouzar, PRM ) a pod Bøvemi smìrem k Litovickému rybníku na zlomeném kmenu smuteèní vrby bílé (zjistil druhý z nás roku 2001, fotografoval pozdìji první z autorù). Ještì vzácnìjší je outkovka bìlavá Antrodia albida ( r.: r.) Donk, již známe z Èech jen z asi osmi lokalit (vèetnì mokøadu Chobot, na vrbì jívì, , leg. et det. Z. Pouzar, PRM ; viz Kotlaba 1992). 230

7 František Kotlaba a Zdeněk Pouzar: Houby přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy Obr. 8. V okolí Prahy vzácný choroš ohòovec škeblovitý (Phellinus conchatus) na ležícím kmenu smuteèního kultivaru vrby bílé. oto Kotlaba ig. 8. The polypore Phellinus conchatus, a rare species in the vicinity of Prague, growing on the lying trunk of Salix alba cv. Tristis Z ostatních nejedlých nelupenatých hub (Aphyllophorales) s rozlitými tenkými plodnicemi je v PP Hostivické rybníky hojná pórnovitka obecná Schizopora radula (Pers.: r.) Hallenberg, øazená døíve vzhledem k tvorbì rourek k chorošùm, a bìžný struhák blanitý Radulomyces molaris (Chaill.: r.) Christ. = Cerocorticium molare (Chaill.: r.) Jülich et Stalpers; oba druhy rostou na nejrùznìjších listnáèích. Zajímavá je mušlovka plstnatá Auriculariopsis ampla (Lév.) R. Maire, mající mistièkovité až mušlovité, uvnitø hnìdé plodnièky, jež se za sucha zavírají, èímž vynikne bìloplstnatý vnìjší povrch (roste na odumøelých vìtévkách topolù a vrb); nejnápadnìjší je po deštích, kdy jsou plodnièky široce otevøené. Hojný koroveèek palèivý Gloeocystidiellum lactescens (Berk.) Boidin chutná za èerstva ostøe jako nìkteré holubinky; velice hojný kornatec bezový Lyomyces sambuci (Pers.) P. Karst. = Hyphodontia sambuci (Pers.) J. Erikss. roste bìžnì na nejrùznìjších listnáèích (pøedevším ale na bezu èerném), avšak v mokøadu Chobot porùstá také spodní èásti odumøelých orobincù. Na stejném substrátu (ale i na ostøicích) a na stejné lokalitì roste nehojný kornatec orobincový Epithele typhae (Pers.: r.) Pat. v podobì tenkého, skoro bílého povlaku s øídkými osténky; byl tam sbírán poprvé již pøed 57 lety ( na ostøicích leg. et det. M. Svrèek, PRM ), ale i pozdìji (22. a na orobincích a ostøicích leg. et det. Z. Pouzar, PRM , ). Další nejedlé nelupenaté houby tvoøí tenké, bokem pøirostlé klobouèky. V PP Hostivické rybníky i jinde u nás je velmi hojná bìlavá klanolístka obecná Schizophyllum commune r.: r., která tvoøí naspodu klobouèkù lišty (nepravé lupeny), na ostøí jakoby rozštìpené; stejnì hojné jsou pevník chlupatý Stereum hirsutum (Willd.: r.) Pers. a pevník korkovitý S. rugosum (Pers.: r.) r., rostoucí na nejrùznìjších odumøelých i ještì živých listnáèích; hymenium mají zcela hladké. 231

8 BOHEMIA CENTRALIS 26 Obr. 9. Nehojný pevník plstnatý (Stereum subtomentosum) na ležící vìtvi olše šedé na okraji mokøadu Chobot. oto Kotlaba ig. 9. Less frequent Stereum subtomentosum on a lying branch of Alnus incana on the wetland margin called Chobot Naproti tomu pevník plstnatý S. subtomentosum Pouzar je ponìkud vzácnìjší (v dobì popsání pøed 39 lety nebyl z Èech znám viz Pouzar 1964 a pøed 16 lety jsme jej znali z Èech pouze z 11 lokalit, zatímco ze Slovenska z 81 viz Kotlaba 1987, s mapkou rozšíøení), avšak v posledním desetiletí se podle našeho sledování v Èechách nápadnì šíøí; nalezli jsme jej na mnoha lokalitách a v bohatých populacích, vícekrát také na okraji mokøadu Chobot na mrtvých vìtvích olše šedé (napø leg. et det.. Kotlaba, PRM ). Pevníkùm velmi podobná rezavohnìdá kožovka rezavá Hymenochaete rubiginosa (Dicks.: r.) Lév. roste hojnì na dubových paøezech, patøí však do rozdílné èeledi hub kožovkovitých (Hymenochaetaceae). Boltcovitkovité (Auriculariaceae) jsou zastoupeny velmi hojným, zejména na odumøelých vìtvích bezu èerného rostoucím uchem Jidášovým Hirneola auriculajudae (Bull.: r.) Berk., jehož pružnì rosolovité hnìdé plodnice jsou jedlé. K velice vzácným kornatcovitým houbám (Corticiaceae) náleží nenápadný kornatec pøejemný Aleurodiscus delicatus Wakef. = Acanthobasidium delicatum (Wakef.) Jülich, který sbíral na odumøelých listech velkých ostøic v mokøadu Chobot druhý z nás ( leg. et det. Z. Pouzar, PRM , ; viz Kotlaba 1992). Tato velice vzácná houba, tvoøící témìø bezbarvé, sotva postøehnutelné povlaky na listech, je od nás známá pouze z výše uvedené lokality (viz Kotlaba 1993). Zajímavou houbou z èeledi plesòákovitých (Thelephoraceae) je vatièka Ellisova Tomentella ellisii (Sacc.) Jülich et Stalpers = T. hydrophila (Boud. et Galz.) Litsch., u nás dosti èastá; roste na mrtvém døevu listnáèù i jehliènanù, avšak u Bøevského rybníka byla nalezena nejen na odumøelých vìtvích vrby, nýbrž i na velkých ostøicích ( leg. et det. Z. Pouzar, PRM , , , ). Je to nenápadná houba, tvoøící na substrátu tence vatièkovité, hnìdé povlaky se svìtlým okrajem. Do èeledi kuøátkovitých (Ramariaceae) patøící nevelké a nejedlé kuøátko Invalovo Ramaria eumorpha (P. Karst.) Corner = R. invalii (Cotton et Wakef.) Donk je sice dosti èasté zejména ve smrèinách, avšak v PP Hostivické rybníky roste nehojnì v èistì listnatém lese mezi rybníkem Kala a Bøvemi ( leg. et det.. Kotlaba, PRM ). 232

9 František Kotlaba a Zdeněk Pouzar: Houby přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy Ze zajímavých bøichatek (Gasteromycetes) byla na studovaném území kromì hojné hadovky smrduté Phallus impudicus L.: Pers. nalezena v lesíku nad Bøevským rybníkem i vzácnìjší odrùda hadovka smrdutá suknièková Phallus impudicus var. obliteratus (Malenç.) Kreisel = P. impudicus f. subindusiatus Pilát (leg Z. Pouzar, ale i. et L. Kotlabovi et Z. Pouzar ); tato odrùda má pod klobouèkem bílý sí ovitý závoj (u obyèejné hadovky buï zcela chybí, nebo je pøítomen Obr. 10. Dosti hojné kuøátko Invalovo (Ramaria eumorpha) v lese mezi rybníkem Kala a Bøvemi. oto Kotlaba ig. 10. Rather common Ramaria eumorpha in a grove between the pond Kala and Bøve village jen v podobì útržkù), který mùže v nìkterých pøípadech zpod klobouèku i vyènívat. Všechny dosud zmiòované houby náležejí k stopkovýtrusným (Basidiomycetes), u nichž se výtrusy tvoøí zevnì na stopeèkách na zvláštních buòkách, bazidiích. Druhá, a to vìtší skupina jsou vøeckovýtrusné (Ascomycetes), kde se výtrusy tvoøí uvnitø zvláštních bunìk, zvaných vøecka (asky). Zástupci této obrovské skupiny hub nebyli v PP Hostivické rybníky podrobnì studováni a my jsme nalezli pouze nìkolik málo obyèejných, vesmìs nejedlých druhù. Patøí k nim napø. z tvrdohub (Pyrenomycetes) nápadná døevnatka kyjovitá Xylaria polymorpha (Pers.: r.) Grev., která tvoøí na paøezech a koøenech listnáèù v nižších polohách nevelké skupinky èerných kyjovitých plodnic. Hlavnì na padlých kmenech a paøezech olší zde roste pøíbuzný døevomor mnohotvárný Hypoxylon multiforme ( r.: r.) r., který vytváøí v mládí žlutohnìdá, v dospìlosti až zcela èerná tvrdá stromata v podobì nepravidelnì rozlitých tlustších povlakù. Rozdílná, barevnì nápadná tvrdohouba je rážovka rumìlková Nectria cinnabarina (Tode : r.) r. s tmavì korálovì èervenými drsnými kulièkami plodnièek s výtrusy, což je stadium s vøecky; mnohem hojnìjší však je nedokonalé stadium v podobì svìtle cihlovì èervených polštáøkù (kde se výtrusy odškrcují na povrchu v podobì konidií), které se nìkdy nazývá hlívenka rumìlková Tubercularia vulgaris Tode : r. K vøeckovýtrusným ze skupiny kustøebkovitých (Discomycetes) øadíme hojnou èihovitku masovou Ascocoryne sarcoides (Jacq.: r.) Groves et Wilson, která má rovnìž dvì stadia: stadium s vøecky vypadá jako drobné, masitì rosolovité, tmavofialové penízky nebo èíšky na kratièkých, tlustých nožkách (vyrùstají spíše pozdì na podzim), zatímco imperfektní stadium, zvané Coryne dubia (Pers.) S.. Gray, je v podobì drobných, nepravidelnì oploštìlých pálek a má stejnou barvu jako vøeckaté stadium. Pozdì na podzim se u mokøadu Chobot vyskytuje i trochu ménì èastá 233

10 BOHEMIA CENTRALIS 26 èihovitka vìtší Ascocoryne cylichnium (Tul.) Korf, s plodnicemi podobnými jako u èihovitky masové, avšak rozdílnými výtrusy (jsou jiného tvaru a mají více než dvì pøepážky); kromì toho netvoøí imperfektní stadium. Všechny ètyøi výše uvedené houby rostou na nejrùznìjších listnatých døevinách, a to vesmìs jako neškodní saprofyti. Ze vzácných nálezù v PP Hostivické rybníky lze zmínit houbu podobnou plísním, Rhinotrichella globulifera Arnaud ex Hoog (nemá èeské jméno), která tvoøí hnìdožluté povlaky napø. na spodní stranì kloboukù starých plodnic vytrvalých chorošù; patøí k tzv. houbám nedokonalým ( ungi imperfecti), jež netvoøí výtrusy ani ve vøeckách, ani na bazidiích a rozmnožují se konidiemi. Je to velmi vzácný druh, u nás dosud nepublikovaný (v olšince na konci Litovického rybníka na starém ohòovci obecném leg. et det Z. Pouzar, PRM ). V práci vyjmenované houby, jež jsme sami zaznamenali, jsou jen výsekem ve skuteènosti znaènì bohatší mykoflóry PP Hostivické rybníky; pøi pokraèujícím dùkladnìjším výzkumu lze tam jistì oèekávat mnohá další pøekvapení. Souhrn Pøírodní památka Hostivické rybníky leží na západ od okraje Velké Prahy a zahrnuje tøi rybníky a tøi mokøady s pøilehlými fragmenty lesù. Na vlhèích místech jsou menší porosty s olší lepkavou, olší šedou, topolem èerným a rùznými druhy vrb; na sušších místech s bøízou bìlokorou, dubem letním, dubem zimním, dubem èerveným, habrem obecným, jasanem ztepilým, javorem klenem, javorem mléèem, lískou obecnou, nehojnì i trnovníkem akátem, jeøábem ptaèím aj. V posledních letech jsou padlé kmeny a spadlé vìtve ponechávány na místì, takže dnes tam jsou velmi vhodné podmínky pro rùst døevních hub. Mykoflóra PP Hostivické rybníky je pøekvapivì bohatá a její výzkum mùže v budoucnosti ještì obohatit naše znalosti o další druhy hub. Z lupenatých hub jsou vzácné nebo zajímavé napø. peèárka bìlovlnná (Agaricus leucotrichus), která byla nalezena pod olší šedou a bezem èerným, penízovka vìštecká (Collybia hariolorum), druh rostoucí hlavnì na jaøe, špièka moèálová (Marasmius limosus), rostoucí na zbytcích rákosu a jiných velkých travách, šupinovka ovìšená (Pholiota conissans), rovnìž na zbytcích rákosu a velkých ostøic, køehutka orobincová (Psathyrella typhae) na odumøelých spodních èástech orobincù a velkých ostøic, v okolí Prahy vzácná hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans), èirùvka topolová (Tricholoma populinum), rostoucí na podzim pod topolem èerným, aj. Nejvzácnìjší však je kalichovka pùvabná (Haasiella venustissima), kterou jsme nalézali v letech 1970 a 1971 na starém mechatém paøízku bezu èerného; je to jediná dosud známá lokalita této velmi vzácné houby u nás. Vzácné choroše jsou v PP Hostivické rybníky zastoupeny dvìma druhy je to outkovka bìlavá (Antrodia albida), z Èech známá z asi osmi lokalit, nalezená tu jen jed- 234

11 František Kotlaba a Zdeněk Pouzar: Houby přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy nou, a v okolí Prahy vzácný ohòovec škeblovitý (Phellinus conchatus); zde však jej lze spatøit na dvou místech na odumøelých vrbách. Ze vzácných resupinátních nelupenatých hub stojí za zmínku kornatec pøejemný (Aleurodiscus delicatus), který byl nalezen v roce 1968 na odumøelých listech velkých ostøic, a dále kornatec orobincový (Epithele typhae), rostoucí na starých listech orobincù a velkých ostøic; ten byl sbírán v letech 1946 a Døevní hyfomycety jsou v PP Hostivické rybníky hojné, avšak ze vzácných mùžeme uvést jen druh Rhinotrichella globulifera; ten vyrostl v roce 1999 ve velmi vlhkém prostøedí na staré, odumøelé plodnici choroše ohòovce obecného. Summary The Hostivické rybníky (Hostivice Ponds) nature monument is situated to the west of the City of Prague (Praha) and involves a group of three ponds and three wetlands with their surroundings, including small human-induced fragments of woods (groves); in wet places there are small stands of Alnus glutinosa, A. incana, Populus nigra and Salix sp. div., whereas on drier places occur Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Betula pendula, Carpinus betulus, Corylus avellana, raxinus excelsior, Quercus petraea, Q. robur, Q. rubra, a few Robinia pseudacacia, Sorbus aucuparia etc. During the last years fallen branches and trunks are left on the ground so that suitable conditions for growth of wood-inhabiting fungi persist. The mycoflora of the Hostivice Ponds natural monument is mycologically surprisingly rich and future research could contribute to the knowledge of some other fungal species. The Agaricales are represented by the following interesting or rare species: Agaricus leucotrichus (Møller) Møller which was found under grey alder and elder, Collybia hariolorum (DC.: r.) Quél., a species growing in spring, Marasmius limosus Boud. in Quél. occurring on remnants of reed, Pholiota conissans ( r.) Moser = P. graminis (Quél.) Sing. growing on remnants of common reed and on taller sedges, Phyllotopsis nidulans (Pers.: r.) Kummer on a lying trunk of Populus nigra, Psathyrella typhae (Kalchbr.) Pears. et Dennis on dead bulrushes and sedges, Tricholoma populinum J. E. Lange under black poplar in late autumn. By far the rarest species is Haasiella venustissima ( r.) Kotl. et Pouzar which was collected here on a small mossy stump of Sambucus nigra in the late autumn in 1970 and 1971 (still the only known locality of this species in the Czech Republic). Rare polypore species are represented by two species: Antrodia albida ( r.: r.) Donk known in Bohemia solely from about 8 localities and collected at Hostivice Ponds only once in 1968, and Phellinus conchatus (Pers.: r.) Quél. which is rare in the vicinity of Prague and here could be seen regularly in two places. Of the resupinate Aphyllophorales we should like to mention Aleurodiscus delicatus Wakef. which 235

12 BOHEMIA CENTRALIS 26 was collected in 1968 on taller sedges, and Epithele typhae (Pers.: r.) Pat. collected there in 1946 and 1953 on dead sedges and bulrushes. The lignicolous hyphomycetes are common, but of the very rare ones only Rhinotrichella globulifera Arnauld ex Hoog should be mentioned; it occurred only once on dead, very old carpophore of a perennial polypore (Phellinus igniarius) found in a very wet place in Dodateènì jsme v PP Hostivické rybníky zjistili nìkolik dalších zajímavých druhù hub, které nyní doplòujeme. Z lupenatých to je ménì hojná, jedlá, na stromovité vrby vázaná šupinovka zlatozávojná Pholiota cerifera (P. Karst.) P. Karst. (mokøad Chobot, na živém kmenu vrby køehké, leg. J. Holec et Z. Pouzar, det. J. Holec, PRM ; na odumøelém kmenu téhož druhu vrby, leg. et det.. Kotlaba, PRM ), z chorošù nejedlý ohòovec teèkovaný Phellinus punctatus ( r.) Pilát, který se v okolí Prahy vyskytuje jen sporadicky (Chobot, na suché vìtvi vrby popelavé, leg. et det.. Kotlaba, PRM ), stejnì jako též nejedlá outkovka mìkká Datronia mollis (Sommerf.) Donk (Chobot, na odumøelé vìtvi vrby popelavé, leg. et det.. Kotlaba, PRM). Z dalších hub doplòujeme do plesòákovitých patøící vatièku cihlovou Tomentella lateritia Pat., již od nás známe jen z nìkolika lokalit (les pod Litovickým rybníkem, na padlém kmenu topolu èerného, leg. Z. Pouzar, det. K. Èížek, PRM ) a chorošovitým houbám podobnou kornatcovitou pórnovitku drobnopórou Schizopora carneo-lutea (Rodw. et Clel.) Kotl. et Pouzar (Chobot, na ležícím kmenu olše lepkavé, leg. et det.. Kotlaba, PRM ), která byla pøed 20 lety známa z Èech pouze z jedné lokality (Kotlaba 1984), avšak v posledním desetiletí se zejména ve støedních Èechách znaènì rozšíøila. Literatura Kotlaba. (1987): Stereum subtomentosum (Aphyllophorales) pevník plstnatý, jeho ekologie a zemìpisné rozšíøení v ÈSSR. Èes. Mykol., Praha, 41: Kotlaba. (1984): Zemìpisné rozšíøení a ekologie chorošù (Polyporales s.l.) v Èeskoslovensku. 194 s., 123 mappae in append., Academia, Praha. Kotlaba. (1992): Bøve jediná lokalita vzácné lupenaté houby kalichovky pùvabné v bývalém Èeskoslovensku. Zprav. Ochr. Pøír. Okr. Praha-západ, 13: Kuèera J. (2000): Historie pøírodovìdných výzkumù Hostivických rybníkù. Zprav. Ochr. Pøír. Okr. Praha-západ, 20 21: Pouzar Z. (1964): Stereum subtomentosum sp. nov. pevník plstnatý a jeho systematické vztahy. Èes. Mykol., Praha, 18: Recenzent: Mgr. Jan Holec, PhD. 236