Trestní sankce a zásady jejich ukládání

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Trestní sankce a zásady jejich ukládání"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Právo a veřejná správa Trestní sankce a zásady jejich ukládání Bakalářská práce Autor: Marcela Šavelová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Aneţka Forstová Praha Duben, 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Šumperku dne Marcela Šavelová

3 Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování JUDr. Anežce Forstové, za její odborné rady a ochotu při vedení mé bakalářské práce.

4 Anotace Bakalářská práce analyzuje problematiku trestních sankcí v novém trestním zákoníku. V úvodu je popsán jejich historický vývoj, zásady trestního řízení, základní teorie trestání, pojem a účel trestních sankcí. Stěžejní část práce je věnována zásadám pro ukládání trestních sankcí, jejich systému a jednotlivým druhům. V závěru práce jsou uvedeny podstatné změny u vybraných druhů trestů oproti původní právní úpravě. Klíčová slova: ochranné opatření, pachatel, trest, trestní sankce, trestní zákoník, trestný čin Annotation This bachelor thesis analyzes the difficulties of criminal sanctions in the new Criminal Code. The introduction describes historical development, principles of criminal procedure, the basic theory of punishment, the concept and purpose of criminal sanctions. The main part is dedicated to the principals of charging criminal sanctions and the system and various kinds of criminal sanctions. In the conclusion are presented main changes compared to antecedent legislation Key words: the Criminal Code, the criminal offence, the criminal sanctions, the perpetrator, the protective measure, the punishment

5 Obsah Obsah Úvod Historie trestních sankcí Vývoj před rokem Vývoj právní úpravy trestního práva po roce Nový trestní zákoník Zásady trestního řízení Základní zásady trestního řízení Podstata a účel trestní sankce Teorie trestání Vymezení trestních sankcí Trest podstata a účel Ochranné opatření podstata a účel Zásady ukládání trestních sankcí Základní zásady ukládání trestních sankcí Zásady pro ukládání trestů Obecné zásady Polehčující a přitěžující okolnosti Ukládání majetkového trestu Příčetnost pachatele Ukládání trestu při souběhu trestných činů Zásady pro ukládání ochranných opatření Systém a jednotlivé druhy trestních sankcí Druhy trestů Trest odnětí svobody Domácí vězení Obecně prospěšné práce Propadnutí majetku Peněžitý trest Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty Zákaz činnosti Zákaz pobytu Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání Ztráta vojenské hodnosti Vyhoštění Druhy ochranných opatření Ochranné léčení Zabezpečovací detence Zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, náhradní hodnoty, spisů a zařízení Ochranná výchova Vybrané druhy trestů a jejich změny dle nového trestního zákoníku Trest obecně prospěšných prací Peněžitý trest Závěr Seznam použité literatury Oficiální zadání bakalářské práce 5

6 1 Úvod Jedním z hlavních pilířů fungující společnosti je, aby disponovala účinnými prostředky, které budou chránit společnost i jednotlivce před pachateli trestných činů, především se zaměřením na prevenci trestné činnosti, či trestat pachatele, kteří se již trestné činnosti dopustili a tyto pachatele převychovávat a motivovat k řádnému způsobu života. Tuto úlohu plní trestní právo a systém trestních sankcí, který by měl odpovídat potřebám společnosti a efektivně plnit své funkce. V České republice od 1. ledna 2010 nabyl účinnosti nový trestní zákoník, který nahradil více než čtyřicet let starý zákon č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Nová právní úprava přinesla mimo jiné mnoho změn v oblasti trestních sankcí. Jedním z hlavních cílů nové kodifikace je změna celkové filozofie ukládání sankcí, kdy trest odnětí svobody je chápán jako ultima ratio (krajní řešení) a je kladen důraz na individualizaci trestu s výraznou možností využití alternativních sankcí. Cílem bakalářské práce je analýza trestního řízení, zejména oblasti systému ukládání jednotlivých druhů trestních sankcí a jejich právní úpravy. Práce je zaměřena především na trestání dospělých pachatelů, částečně je nastíněna i problematika trestání mladistvých pachatelů. V úvodní části bude nastíněn historický vývoj trestních sankcí na našem území, který je rozčleněn na tři období, a to před rokem 1989, po roce 1989 a přijetí nového trestního zákoníku účinného od roku V další části bude vysvětlen pojem trestní řízení společně se základními zásadami, dále pojem a účel trestních sankcí, kterými jsou tresty a ochranná opatření. Stěžejní část práce bude věnována jednotlivým druhům trestních sankcí včetně nově zavedených institutů v trestním zákoníku. V závěru práce budou analyzovány hlavní změny trestních sankcí, které přinesla nová právní úprava především v oblasti trestů, a to peněžitý trest a trest obecně prospěšných prací. 6

7 2 Historie trestních sankcí V historickém vývoji si lidské společnosti vytvářejí určitý systém způsobů reagování na nedodržování a porušování zavedených norem a základních hodnot, a na situace, kdy je ohroženo jejich fungování a samotná existence. Způsoby trestání, postoj k pachatelům trestné činnosti a zacházení s nimi vždy odráží kulturní a ekonomickou úroveň dané společnosti, vztah společnosti k jedinci a postoj k základním lidským právům a svobodám. Způsoby reagování společnosti na trestnou činnost reprezentuje systém sankcí daný trestním právem. V trestním právu jsou zahrnuty nejpodstatnější hodnoty společnosti chráněné státem. Při jejich porušování přiřazuje odpovídající sankce a stanovuje pravidla a podmínky jejich aplikace. Porušováním norem se pachatel dopouští protiprávního jednání a naplňuje tak skutkovou podstatu trestného činu. Právním následkem trestného činu je za jeho chování uložený trest. Tato kapitola je rozdělena do tří částí z hlediska vývoje trestních sankcí na našem území před rokem 1989, po roce 1989 a nový trestní zákoník. 2.1 Vývoj před rokem 1989 Vznikem Československé republiky byl v zájmu zachování právní kontinuity převzat tzv. recepční normou právní řád platný v Rakousko-Uherské monarchii, což mělo za následek platnost rakouských právních předpisů v českých zemích a na území Slovenska a Podkarpatské Rusi předpisů uherských. Od roku 1920 se datuje počátek příprav na rekodifikaci trestněprávních norem, kdy probíhalo přijetí nových zákonů, ale pouze v dílčích oblastech trestního práva. Až v roce 1950 byl přijat nový trestní zákon č. 86/1950 Sb., který byl prvním unifikovaným zákonem platným po celém území Československa. Výrazně negativním zákonem z tohoto období je zákon č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, a to zejména v souvislosti s politickými procesy v 50. letech. Nový trestní zákon z roku 1950 sice zakotvil zásadu výchovného působení trestu na pachatele a společnost, ve skutečnosti šlo o zákon, který působil značně represivně a díky velmi širokým, vágním formulacím neposkytoval minimální ochranu lidským právům a svobodám. 1 1 CHMELÍK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Praha: Linde, 2009, s. 25 7

8 K částečnému zmírnění trestní represe pomohlo přijetí zákona č. 140/1961 Sb., avšak k zesílení represe došlo opět v období tzv. normalizace po roce Mezi významné zákony přijaté mezi lety 1950 a 1989 patří zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, zákon č. 44/1973 Sb., na základě něhož bylo přijato nové ochranné opatření, a sice ochranný dohled, který byl určen zejména pro zvlášť nebezpečné recidivisty nebo pro pachatele úmyslných trestných činů, u nichž nebylo možno očekávat, že po výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody povedou řádný život pracujícího člověka. Prováděcím zákonem k normě o ochranném dohledu byl zákon č. 45/1973 Sb., který zároveň vyplnil mezeru mezi maximálním trestem odnětí svobody 15 let a trestem smrti, zavedením výjimečného trestu odnětí svobody v trvání 15 až 25 let a současně jej stanovil jako náhradní trest k trestu smrti. 2.2 Vývoj právní úpravy trestního práva po roce 1989 Zásadní změny v právní úpravě trestního práva nastaly po pádu komunistického režimu v roce 1989, který vnesl do trestněprávního systému princip demokratismu a humanismu. Působnost trestního zákonodárství se koncentruje na ochranu osobnosti člověka, na ochranu jeho důstojnosti, práv a svobod. Došlo ke zrušení ustanovení souvisejících s tzv. socialistickým režimem, ke kterým patřila například skutková podstata podvracení republiky či poškozování států světové socialistické soustavy. Změny v právní úpravě probíhaly zejména cestou novelizací zákona č. 140/1961 Sb. K nejvýraznějším novelám, které přinesly podstatné změny, patří přijetí zákona č. 175/1990 Sb., který zrušil trest smrti a již uložené tresty smrti změnil na trest doživotí. V zájmu zakotvení principu ochrany základních lidských práv a svobod byl přijat ústavní zákon č. 23/1991 Sb., který uvedl do našeho právního řádu Listinu základních práv a svobod. Další velkou změnou bylo přijetí zákona č. 557/1991 Sb., který v trestním zákoně zakotvil mnoho skutkových podstat trestných činů, jejichž úkolem je ochrana trhu a hospodářské soutěže. Vznik samostatné České republiky zohlednil zákon č. 290/1993 Sb., který dále jako reakci na rostoucí zločinnost stanovil podmínky nutné obrany. Nově byl mezi tresty přidán trest vyhoštění. V oblasti výkonu trestu odnětí svobody došlo k výrazné změně zavedením současné diferenciace typů věznic. Do oblasti trestních sankcí se přijetím dalších novel zavedlo mnoho alternativních trestů, a to zákonem č. 152/1992 Sb., trest obecně prospěšných prací a zákonem č. 253/1997 Sb., podmíněné upuštění od potrestání 8

9 s dohledem a podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, dále zavedení probace. 2.3 Nový trestní zákoník Ústavní orgány České republiky v polistopadové době začaly pracovat na zcela novém kodexu, který by reflektoval současný stav zločinnosti, zejména v případě organizovaného zločinu tak, aby nový trestní zákoník reagoval na nové formy závažné protiprávní činnosti, a to formou upřesnění znaků skutkových podstat, vypuštěním překonaných skutkových podstat trestných činů a zavedením nových trestných činů. Zákon č. 40/2009 Sb., tedy nový trestní zákoník, nabyl účinnosti dne Důvodová zpráva k návrhu trestního zákoníku uvádí, že právní úprava obsažená v trestním zákoně byla nejednotná a postrádala celkovou právní soudržnost založenou na základních zásadách trestního práva hmotného, které se uplatňují v demokratickém právním státě. 2 Původní trestní zákon obsahoval řadu vad, zapříčiněných předešlým politickým vývojem (jenž nedovoloval plně demokratický vývoj právních předpisů), které se nepodařilo vymýtit ani přijatými moderními novelami. Nový trestní zákoník odstranil pět základních slabin obsažených v původním trestním zákoně, pojmenovaných v důvodové zprávě k návrhu trestního zákoníku: 1. Systematika obecné a zejména zvláštní části trestního zákona, která stále vyjadřuje hodnotový systém a kriminálně politickou koncepci komunistického totalitního státu založené na socialistické ideologii kolektivismu a potlačování subjektivních práv občanů. 2. Materiální pojetí trestného činu jako základu trestní odpovědnosti, kdy na prvním místě je zdůrazňována společenská nebezpečnost trestného činu vymezená formálními kritérii ( 3 odst. 4 trestního zákona), která v dostatečné míře neumožňují poznat smysl pojmu, přičemž stupeň nebezpečnosti činu pro společnost byl zároveň vždy chápán jako politický a ideologický pojem, který v liberálním trestním právu a v právním státě nemá místo; k vytřídění činů, které mají znaky trestného činu jen zdánlivě, je třeba použít podstatně konkrétnějších a jednoznačnějších kritérií. 2 Důvodová zpráva k návrhu trestního zákoníku [online], Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, [citováno ]. Dostupné z: < 9

10 3. Systém sankcí, kde trest odnětí svobody je stále základním trestem, který je možno uložit za všechny trestné činy, a kdy není dostatečně zajištěno ukládání alternativních trestů a alternativních opatření, zejména u prvotrestaných pachatelů a mladistvých, jakož i osob, které se sice dopustily trestných činů opakovaně, ale šlo o drobné, méně závažné trestné činy vyvolané situací, do níž se dostaly. 4. Nedostatečná určitost, jasnost a přesnost zákonných definic trestných činů ve zvláštní části trestního zákona, kde u některých skutkových podstat jsou užity vágní pojmy (např. pravidla hospodářského styku v 127 trestního zákona). 5. Nezachování proporcionality mezi sankcemi stanovenými za jednotlivé trestné činy, jak z hlediska druhu sankcí, tak i z hlediska jejich trestních sazeb (což bylo také ovlivněno četnými, často nekoncepčními novelizacemi trestního zákona). 3 3 Zásady trestního řízení Český právní řád je podle kontinentálního pojetí dělen do dvou základních skupin, a sice právo veřejné a právo soukromé. Právní odvětví spadající do skupiny soukromého práva upravují právní vztahy účastníků, kteří mají po právní stránce navzájem rovné postavení. Oproti tomu ve veřejném právu je vždy jeden ze subjektů nositelem veřejné moci. Trestní právo je odvětvím veřejného práva, které vymezuje trestné činy a stanovuje tresty a ochranná opatření. Nový trestní zákoník rozděluje trestné činy do dvou skupin, a sice přečiny a zločiny. Přečiny jsou trestné činy spáchané z nedbalosti a úmyslné trestné činy, na které trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Zločiny jsou pak všechny trestné činy, které nejsou dle zákona přečiny. Další kategorií jsou zvlášť závažné zločiny s horní trestní sazbou nejméně deset let. Trestný čin spáchaný mladistvým se nazývá provinění. Trestní řízení je proces, jehož právní úprava je obsažena v trestním řádu. Účelem trestního řádu je upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. Řízení přitom musí působit k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti, k výchově 3 Důvodová zpráva k návrhu trestního zákoníku [online], Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, [citováno ]. Dostupné z: < 10

11 občanů v duchu důsledného zachování zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinnosti ke státu a společnosti. 4 Pachatele trestného činu je možné stíhat a uložit mu sankci za protiprávní jednání pouze v rámci trestního řízení. 3.1 Základní zásady trestního řízení Na základních zásadách trestního řízení je založena jeho organizace, postup jeho orgánů a jsou podstatné pro výklad trestního řádu a jeho řádnou aplikaci. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů: (1) Nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon. (2) Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen. (3) Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. (4) Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů; s největším urychlením projednávají zejména vazební věci a věci, ve kterých byl zajištěn majetek, je-li to zapotřebí vzhledem k hodnotě a povaze zajištěného majetku. Trestní věci projednávají s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí. (5) Orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení 4 Jelínek, J. a kol.: Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 1. vydání. Praha: Leges, 2009, s

12 objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí. (6) Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. (7) Všechny orgány činné v trestním řízení spolupracují se zájmovými sdruženími občanů a využívají jejich výchovného působení. (8) Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby, návrhu na potrestání nebo návrhu na schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu (dále jen dohoda o vině a trestu ), které podává státní zástupce. Veřejnou žalobu v řízení před soudem zastupuje státní zástupce. (9) V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu nebo samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to zákon výslovně stanoví. Rozhoduje-li v přípravném řízení soud v prvním stupni, rozhodnutí činí soudce. (10) Trestní věci se před soudem projednávají veřejně tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a jednání sledovat. Při hlavním líčení a veřejném zasedání smí být veřejnost vyloučena jen v případech výslovně stanovených v tomto nebo zvláštním zákoně. (11) Jednání před soudy je ústní; důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že se tyto osoby vyslýchají. (12) Při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném, vazebním a neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny. (13) Ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv. (14) Orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce. Každý, kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá. 5 5 Základní zásady trestního řízení [online]. [cit ]. Dostupné z: 12

13 4 Podstata a účel trestní sankce 4.1 Teorie trestání Z historického hlediska existují tři teorie trestání, a to teorie absolutní, relativní a smíšená. Absolutní teorie trestání vychází z myšlenky, že účelem a smyslem trestu je samotné potrestání pachatele. Trest je spravedlivá odplata (msta) za spáchaný trestný čin. Hlavními představiteli této teorie jsou filozofové Immanuel Kant a G. W. F. Hegel, kteří vycházejí z myšlenky, že člověk je rozumná bytost, a tedy je plně odpovědný za své jednání. Vina a následný trest musí být v určitém souladu. Dle této teorie má tedy trest účel sám v sobě a cílem je potrestání zločinu, nikoliv například náprava pachatele. Hlavní myšlenka této teorie je nejlépe vyjádřena slovy: trestá se, protože bylo spácháno zlo. Relativní teorie naopak chápe trest jako prevenci, a to zejména před opakováním páchaných zločinů, nikoliv jako nástroj odplaty. Hlavní myšlenkou této teorie je generální prevence, založená na principu pohrůžky trestem, která měla psychologicky odradit od páchání trestné činnosti a působit tedy jako nástroj ochrany společnosti. Významným stoupencem této teorie je filozof a právní teoretik Jeremy Bentham, který hovoří o generální prevenci a dle jehož názoru zločin nemůže být chápán jako samostatný jev, který nedává prostor k jeho opakování, neboť by pak nevyvstala potřeba jeho potrestání. Zločin je tedy jevem otevřeným, který lze opětovně páchat jakýmkoli členem společnosti, a proto je nutné přistoupit k jeho potrestání. Smíšená teorie trestání již svým názvem napovídá, že se jedná o teoretické myšlenky, které se snaží sloučit názory teorie relativní a absolutní, a to s cílem zmírnit nedostatky obou teorií. Dle této teorie je účelem trestu předcházet trestným činům prostřednictvím tzv. generální prevence zaměřené na potencionální pachatele a zároveň působit na pachatele zločinu, na kterého trest dopadá. Dnešní teorie trestání vycházejí z výše uvedených teorií, které předkládají různé pohledy na trestání a jejich teoretické myšlenky byly ověřeny v praxi. Absolutní teorie s důrazem na trestání pachatele až příliš přeceňuje rozumovou stránku odpovědného člověka, neboť jednání člověka je ovlivněno i sociálním prostředím, ve kterém žije, a tak lze vyvodit závěr, že pohled absolutní teorie je jednostranný. Příčiny kriminality nelze spatřovat pouze 13

14 v selhávání jedinců, ale i ve společenských a ekonomických podmínkách, což postihují relativní teorie, které chápou trest jako nástroj převýchovy, který dává pachateli prostor k dalšímu řádnému životu a působí i preventivně. Vliv obou teorií se v průběhu vývoje společnosti střídal a různě doplňoval a nyní se v rámci trestání využívá prvků obou těchto teorií. Příčinou je existence nutnosti udělit trest jako následek za porušení zákonů, ale zároveň by měl plnit i stanovení cíle, jako je náprava pachatele, náhrady škody apod. V moderní době je nutno pohlížet na pachatele jako na jedince, neboť minulost jasně ukázala, že nahlížet na pachatele jako na skupinu neodráží skutečný stav a nelze tak v pozitivní rovině ovlivnit oblast trestání. Přistupujeme tedy ke smíšeným teoriím, které zohledňují jak uložení trestu pachateli, tak i ochranu společnosti, osobnost pachatele i jeho reintegraci do společnosti. 4.2 Vymezení trestních sankcí Otázku trestních sankcí upravuje v českém právním řádu trestní zákoník. Obecně je možno chápat trestní sankci jako újmu, kterou musí člověk strpět v důsledku porušení svojí právní povinnosti. Trestní sankce rozdělujeme do dvou kategorií, a to tresty a ochranná opatření, která jsou ukládána jménem státu prostřednictvím soudů. Jde o takzvaný dualistický systém, který však nelze aplikovat u mladistvých pachatelů. V jejich případě existuje jednotný systém sankcí, tedy ochranných opatření, vycházející z koncepce komplexní ochrany mládeže. Tresty a ochranná opatření lze ukládat samostatně i v jejich kombinaci. Sankce mají za účel působit jak na pachatele, tak i na celou společnost, a to ve smyslu nápravy pachatele a navrácení k řádnému způsobu života a působit výchovně na ostatní členy společnosti. Funkce trestních sankcí lze vyjádřit jako preventivní, reparační, satisfakční a represivní. Mezi tresty a ochrannými opatřeními lze spatřovat odlišnosti v několika oblastech. Trest může být pachateli ukládán jen v případě, že došlo ke spáchání trestného činu uvedeného v trestním zákoníku. Naproti tomu ochranné opatření může být uloženo i za čin jinak trestný. To znamená, že ochranné opatření může soud uložit i za jednání, které ve vztahu k osobě pachatele nevykazuje všechny potřebné znaky trestného činu. Při ukládání všech trestních sankcí platí zásada přiměřenosti. U ochranných opatření je tato zásada upravena v 96 trestního zákoníku, který stanoví, že ochranné opatření nelze uložit, není-li přiměřené povaze a závažnosti pachatelem spáchaného činu a nebezpečí, které od pachatele v budoucnu hrozí pro zájmy chráněné trestním zákonem, jakož i osobě pachatele a jeho poměrům. 14

15 Újma způsobená uloženým a vykonávaným ochranným opatřením nesmí být větší, než je nezbytné k dosažení jeho účelu. 6 Újma způsobená uložením ochranného opatření není, na rozdíl od trestu, cílem ani smyslem žádného ochranného opatření. Je pouze takzvaným doprovodným jevem. Naproti tomu je v případě trestu újma způsobená pachateli trestného činu jedním z podstatných účinků. Uložený trest dále obsahuje morální odsouzení jednání pachatele, naopak uložení ochranného opatření tento morální aspekt neobsahuje. Paradoxně v některých případech může intenzita zásahu do integrity jedince být výraznější při ukládání ochranného opatření než u některých druhů trestů. Například ochranné léčení je již neurčitostí svého trvání samo o sobě větším zásahem než mnohé tresty odnětí svobody. Výrazným odlišením ochranného opatření od trestu je také skutečnost, že ochranné opatření nemá charakter odsouzení, a proto nelze toto uložené ochranné opatření zahladit ani prominout na základě milosti prezidenta republiky nebo amnestie. Při současném uložení trestu a ochranného opatření se realizuje nejdříve výkon trestu. V případech, kdy je vedle trestu odnětí svobody uloženo i např. ochranné léčení, upřednostňuje se možnost vykonat toto ochranné léčení v průběhu výkonu trestu odnětí svobody Trest podstata a účel Trest je prostředek státního donucení založený na zásadách humanismu, proto trestní represe musí být rozumná a újma v ní obsažená by neměla přesahovat nezbytně nutnou potřebu chránit společnost. Nesmí být užito krutých, nelidských a ponižujících trestů a při jejich výkonu nesmí být ponížena lidská důstojnost. Nový trestní zákoník nedefinuje účel trestu a je tedy na teoriích tento účel vymezit a objasnit. Primárním účelem trestu je ochrana společnosti před trestnými činy a před pachateli těchto trestných činů. Ochrana je prováděna prostřednictvím individuální represe, individuální prevence a generální prevence. Individuální represí se rozumí náprava pachatele a jeho motivace k tomu, aby vedl řádný život. Individuální represe má pachateli zabránit v dalším páchání trestné činnosti a přimět jej tedy k tomu, aby respektoval zákony. Pachateli je zabráněno v páchání trestné činnosti tím, že je izolován od společnosti uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody, zakázáním činnosti, při které se trestného činu dopustil, propadnutím věci potřebné k páchání trestné činnosti apod. Na druhé straně je možno pachatele přimět k respektování našich zákonů i méně represivními tresty, jako je podmíněný trest odnětí svobody, peněžitý nebo jiný alternativní trest. Generální 6 Zásada přiměřenosti [online]. [cit ]. Dostupné z: 15

16 prevence má působit na všechny potencionální pachatele tím, že dává společnosti najevo, jaké chování a jednání je nežádoucí a trestné, jaký je smysl trestněprávních norem a následky neodvratitelně spjaté s protiprávním jednáním. Důležitým aspektem při ukládání trestu je povaha a závažnost spáchaného trestného činu, dále osobní, rodinné, majetkovém a jiné poměry pachatele, chování pachatele po spáchání trestného činu z hlediska toho, zda projevil snahu odstranit škodlivé následky trestného činu, nahradit škodu, kterou způsobil, či zda se jinak snažil pomoci v trestním řízení Ochranné opatření podstata a účel Samostatnou skupinu trestněprávních sankcí tvoří ochranná opatření. Jedná se o sankce, které je možno uložit nejen trestně odpovědným pachatelům, ale i pachatelům, kteří nejsou trestně odpovědní např. pro nepříčetnost. Ochranná opatření jsou stejně jako tresty opatřeními státního donucení, vynutitelná státní mocí a ukládána na základě zákona trestními či civilními soudy. Na rozdíl od trestu jsou však nejen následkem trestného činu, ale i činu jinak trestného, neboť ochranná opatření lze uložit i jedincům, kteří z různých důvodů nejsou trestně odpovědní. Účel ochranného opatření není v trestním zákoníku výslovně upraven a tato úprava nebyla obsažena ani v předcházející právní úpravě. Pouze nepřímým odvozením z ustanovení jiných právních předpisů můžeme tento účel odvodit. Částečnou úpravu účelu ochranných opatření může představovat zákon č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže. Dle ustanovení 21 tohoto zákona účelem ochranných opatření je kladně ovlivnit duševní, mravní a sociální vývoj mladistvého a chránit společnost před pácháním provinění mladistvými. Již z pojmenování tohoto druhu trestní sankce vyplývá, že účelem ochranných opatření je ochrana společnosti před páchanými trestnými činy. Zatímco u trestů tvoří újma jejich podstatnou stránku, vystupuje u ochranných opatření do popředí jejich stránka terapeutická, výchovná a zabezpečovací. Prostředkem ke splnění účelu ochranných opatření nemá být újma, nýbrž léčení, výchova pachatele nebo zneškodnění věci. 7 Délku trvání ochranného opatření nelze soudem předem stanovit. Je vymezena pouze zákonným rozsahem a závisí na výsledku vykonávaného opatření. 7 Novotný, O., Dolenský, A., Jelínek, J., Vnaduchová, M.: Trestní právo hmotné I. Obecná část. Praha: Aspi Publishing, 2003, s

17 5 Zásady ukládání trestních sankcí Při ukládání trestních sankcí je možno spatřovat významný rozdíl v ukládání trestů a ochranných opatření. Trestnost činu se posuzuje podle právní úpravy účinné v době spáchání trestného činu, a to s přihlédnutím k podmínce, zda nová právní úprava není pro pachatele výhodnější, avšak tento trest musí znát i zákon účinný v době, kdy se o trestu rozhoduje. Pachateli nemůže být uložen přísnější trest podle pozdější právní úpravy, než jaký mu hrozil podle zákona účinného v době spáchání činu. V opačné situaci se jedná o retroaktivitu ve prospěch pachatele. Při ukládání sankce ochranného opatření platí zásada ukládání v souladu s právní úpravou účinnou v době, kdy soud rozhoduje o uložení ochranného opatření. Ustanovení 3 odstavec 1 trestního zákoníku stanoví, že pachateli lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje. O ochranném opatření se rozhodne vždy podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje. 5.1 Základní zásady ukládání trestních sankcí 1. Zásada zákonnosti - 37 odstavec 1 trestního zákoníku Jednou ze základních zásad trestního práva je zásada nulla poena sine lege (není trestu bez zákona). Úprava v trestním zákoníku zní: Trestní sankce lze ukládat jen na základě trestního zákona. 2. Zásada přiměřenosti - 38 odstavec 1, 2 trestního zákoníku Trestní sankce je nutno ukládat s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a poměrům pachatele. Tam, kde postačí uložení trestní sankce pachatele méně postihující, nesmí být uložena trestní sankce pro pachatele citelnější. Tato zásada se vztahuje na ukládání trestů, v případě ochranných opatření se uplatňuje ve formě negativního vymezení, kdy stanoví podmínky, za nichž nelze ochranné opatření uložit ( 96 odstavec 1 trestního zákoníku). 3. Zásada individualizace použitých sankcí Tato zásada koresponduje se zásadou přiměřenosti. Soud při ukládání trestní sankce přihlédne ke konkrétním okolnostem, a sice závažnosti spáchaného trestného činu, včetně přitěžujících a polehčujících okolností (uplatňují se výlučně u trestů), zvláště u ochranných opatření soud 17

18 přihlédne k možnostem sociální reintegrace pachatele a k jeho osobním, rodinným a majetkovým poměrům. Dále je nutno přihlédnout k přiměřené satisfakci trestným činem poškozených osob. 4. Zásada personality sankce Trestní sankce obecně by měly zásadně postihovat pachatele trestného činu s kladením důrazu na minimalizaci vlivu na jeho okolí, zejména rodinného zázemí. Při ukládání např. nepodmíněného trestu odnětí svobody dochází k negativnímu dopadu zvláště na rodinu pachatele a soud je mimo jiné povinen na tyto nepříznivé vlivy brát zřetel. 5. Zásada neslučitelnosti určitých druhů trestních sankcí Touto zásadou je vyjádřen zákaz ukládání trestních sankcí shodné věcné povahy u jednoho pachatele. Nepřípustné kombinace trestů jsou výslovně uvedeny v 53 odstavec 1 trestního zákoníku: nelze uložit domácí vězení vedle odnětí svobody a obecně prospěšných prací, obecně prospěšné práce vedle odnětí svobody, peněžitý trest vedle propadnutí majetku a zákaz pobytu vedle vyhoštění. Neslučitelnost ochranných opatření potom upravuje 98 odstavec 3 trestního zákoníku, který stanoví, že ochranné léčení nelze uložit vedle zabezpečovací detence. 6. Zásada humanity trestních sankcí V souladu s obecnou zásadou humanismu není možno pachateli uložit kruté a nepřiměřené trestní sankce a zároveň výkonem trestní sankce nesmí být ponížena lidská důstojnost. Tato zásada doplňuje předchozí zásady ukládání trestních sankcí a koresponduje s ustanovením čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod: Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. 7. Zásada zohlednění právem chráněných zájmů osob poškozených trestným činem Jedná se o nově výslovně upravenou zásadu v 38 odstavec 3 trestního zákoníku, na základě které soud musí při rozhodování zohledňovat rovněž právem chráněné zájmy osob poškozených trestným činem, zejména s ohledem na materiální a morální satisfakci. 5.2 Zásady pro ukládání trestů Obecné zásady Soud musí ke každému pachateli a spáchanému trestnému činu přistupovat individuálně a zvážit vždy všechny okolnosti, které měly nebo mohly mít na jednání pachatele vliv. Vedle obecných zásad pro ukládání trestních sankcí trestní zákoník v 39 odstavec 1, 2 18

19 stanoví i obecné zásady pro ukládání trestů. Dle ustanovení tohoto paragrafu při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy; dále přihlédne k chování pachatele po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, a pokud byl označen jako spolupracující obviněný, též k tomu, jak významným způsobem přispěl k objasnění zvlášť závažného zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo pomohl zabránit pokusu nebo dokonání takového trestného činu. Přihlédne také k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele. Povaha a závažnost trestného činu jsou určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem. Z tohoto výčtu skutečností, ke kterým soud přihlíží, je nejdůležitější a rozhodující povaha a závažnost trestného činu, jehož se pachatel dopustil. Tyto jsou dány zejména významem chráněného společenského zájmu, který byl trestným činem dotčen. Nejvýznamnějším chráněným zájmem je lidský život a zdraví, dále svoboda, majetek atd. Dalším znakem pro posouzení závažnosti trestného činu je způsob jeho provedení a následky, to znamená, zda byl útok veden např. surovým či zvlášť trýznivým způsobem a použité prostředky (např. se zbraní). Mimo těchto závažných okolností jsou dále pro rozhodování o druhu a výměry trestu důležité poměry pachatele, jeho dosavadní způsob života a možnost jeho nápravy. Dosavadním způsobem života je vystihován pachatel před spácháním trestného činu a pro pachatele může mít u soudu pozitivní či negativní důsledky. Možnost jeho nápravy je pak prognózou jeho chování v budoucnu. V případě, že pachatel před spácháním trestného činu vedl řádný život, může soud k tomuto přihlédnout jako k okolnosti polehčující. Recidiva v trestné činnosti pak může pro pachatele znamenat okolnost přitěžující nebo například použití vyšší trestní sazby. Soud může přihlédnout i k jinému negativnímu chování pachatele před spácháním trestného činu. Možnost nápravy pachatele soud posuzuje na základě osobnosti pachatele, prostředí, ve kterém se jeho osobnost formovala a v němž bude nadále působit, podle dosavadního chování pachatele s ohledem na to, zda se v minulosti již dopustil protiprávního jednání atd. Soud dále přihlédne k chování pachatele po spáchání trestného činu, zejména s ohledem na to, zda pachatel projevil snahu nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé 19

20 následky činu, zda projevil lítost nad spáchaným činem nebo například snahu o zbavení závislosti na drogách, pod jejichž vlivem se dopustil trestné činnosti apod. Novým jevem, který byl zaveden do právní úpravy je institut spolupracujícího obviněného jako jedno z opatření související s bojem proti organizovanému zločinu. Při splnění zákonem stanovených podmínek může státní zástupce v řízení o zvlášť závažném zločinu v obžalobě označit obviněného jako spolupracujícího. Soud potom při ukládání trestu k této skutečnosti přihlédne, a to s ohledem na míru jeho přispění k objasnění zvlášť závažného zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo jak významná byla jeho pomoc zabránit pokusu nebo dokonání takového trestného činu. V neposlední řadě musí soud při ukládání trestu zohlednit účinky a důsledky, které lze od trestu očekávat s ohledem na budoucí život pachatele Polehčující a přitěţující okolnosti Dalším aspektem při ukládání trestu jsou polehčující a přitěžující okolnosti upravené v 41 a 42 trestního zákoníku. Výčet polehčujících a přitěžujících okolností v trestním zákoníku není konečný a soud tak může případně přihlédnout i k individuálním okolnostem konkrétního trestného činu, které by dle jeho uvážení mohly mít vliv na ukládání trestu. Při hodnocení těchto okolností je však nutné pamatovat na obecnou zásadu ne bis in idem (zákaz dvojího přičítání), podle níž okolnosti, které jsou zákonným znakem skutkové podstaty trestného činu (včetně okolnosti podmiňující uložení vyšší trestní sazby), nelze dále hodnotit jako okolnost přitěžující či polehčující. Polehčující okolnosti - 41 trestního zákoníku Soud jako k polehčující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel: a) spáchal trestný čin poprvé a pod vlivem okolností na něm nezávislých, b) spáchal trestný čin v silném rozrušení, ze soucitu nebo z nedostatku životních zkušeností, c) spáchal trestný čin pod tlakem závislosti nebo podřízenosti, d) spáchal trestný čin pod vlivem hrozby nebo nátlaku, e) spáchal trestný čin pod vlivem tíživých osobních nebo rodinných poměrů, které si sám nezpůsobil, f) spáchal trestný čin ve věku blízkém věku mladistvých, 20

21 g) spáchal trestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze, anebo překročil meze přípustného rizika nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost, h) spáchal trestný čin v právním omylu, kterého se bylo možno vyvarovat, i) trestným činem způsobil nižší škodu nebo jiný menší škodlivý následek, j) přičinil se o odstranění škodlivých následků trestného činu nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu, k) svůj trestný čin sám oznámil úřadům, l) napomáhal při objasňování své trestné činnosti nebo významně přispěl k objasnění trestného činu spáchaného jiným, m) přispěl zejména jako spolupracující obviněný k objasňování trestné činnosti spáchané členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, n) trestného činu upřímně litoval, nebo o) vedl před spácháním trestného činu řádný život. 8 Výčet polehčujících okolností oproti předcházející úpravě byl doplněn o nové okolnosti, některé byly zpřesněny a rozšířeny a některé byly převzaty beze změny. Novou polehčující okolností, kterou byla doplněna původní právní úprava, je například spáchání trestného činu poprvé a pod vlivem okolností na něm nezávislých a spáchání trestného činu v omylu, kterého se bylo možno vyvarovat. Změnu zaznamenala mimo jiné okolnost, kdy pachatel spáchal trestný čin nejen v silném rozrušení, ale nově také ze soucitu nebo z nedostatku životních zkušeností. Okolnost překročení mezí nutné obrany nebo krajní nouze byla doplněna o překročení meze přípustného rizika nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost. Přitěţující okolnosti - 42 trestního zákoníku Soud jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel: a) spáchal trestný čin s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, b) spáchal trestný čin ze ziskuchtivosti, z pomsty, z národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky, 8 Polehčující okolnosti [online]. [cit ]. Dostupné z: 21

22 c) spáchal trestný čin surovým nebo trýznivým způsobem, zákeřně, se zvláštní lstí nebo jiným obdobným způsobem, d) spáchal trestný čin využívaje něčí nouze, tísně, bezbrannosti, závislosti nebo podřízenosti, e) trestným činem porušil zvláštní povinnost, f) ke spáchání trestného činu zneužil svého zaměstnání, postavení nebo funkce, g) spáchal trestný čin vůči osobě podílející se na záchraně života a zdraví nebo na ochraně majetku, h) spáchal trestný čin ke škodě dítěte, osoby blízké, těhotné, nemocné, zdravotně postižené, vysokého věku nebo nemohoucí, i) svedl k činu jinak trestnému, provinění nebo trestnému činu jiného, zejména dítě mladší patnácti let, mladistvého nebo osobu ve věku blízkém věku mladistvých, j) spáchal trestný čin za krizové situace, živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace, k) trestným činem způsobil vyšší škodu nebo jiný větší škodlivý následek, l) trestným činem získal vyšší prospěch, m) spáchal trestný čin ve větším rozsahu, na více věcech nebo více osobách, anebo trestný čin páchal nebo v něm pokračoval po delší dobu, n) spáchal více trestných činů, o) spáchal trestný čin jako organizátor, jako člen organizované skupiny nebo člen spolčení, nebo p) byl již pro trestný čin odsouzen; soud je oprávněn podle povahy předchozího odsouzení nepokládat tuto okolnost za přitěžující, zejména s ohledem na význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti, za kterých byl čin spáchán, osobu pachatele, míru jeho zavinění, jeho pohnutku a dobu, která uplynula od posledního odsouzení, a jde-li o pachatele trestného činu, který byl spáchán ve stavu vyvolaném duševní poruchou, anebo o pachatele, který se oddává zneužívání návykové látky a spáchal trestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním, také tehdy, započal-li léčení nebo učinil jiná potřebná opatření k jeho zahájení. 9 9 Přitěžující okolnosti [online]. [cit ]. Dostupné z: 22

23 Výčet přitěžujících okolnosti je stejně jako u polehčujících okolností v novém trestním zákoníku částečně převzat, doplněn a zpřesněn oproti původní právní úpravě. Nově zavedenou přitěžující okolností je například spáchání trestného činu s rozmyslem nebo po předchozím uvážení a dále spáchání trestného činu z důvodu ziskuchtivosti, z pomsty, z národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky. Změna nastala u okolnosti, kdy pachatel spáchal trestný čin ke škodě dítěte, osoby blízké, těhotné, nemocné, zdravotně postižené, vysokého věku nebo nemohoucí. Ustanovení 39 odstavec 5 trestního zákoníku dále stanoví, že k okolnosti přitěžující se přihlédne, jde-li o těžší následek, i tehdy, zavinil-li jej pachatel z nedbalosti, vyjímaje případy, kdy trestní zákon vyžaduje i zde zavinění úmyslné, nebo jde-li o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl, vyjímaje případy, kdy trestní zákon vyžaduje, aby o ní pachatel věděl Ukládání majetkového trestu Nová okolnost, kterou je soud povinen zkoumat při ukládání trestu, je upravena v 39 odstavec 7 trestního zákoníku. Jedná se o případy, kdy se pachatel snažil získat nebo získal trestným činem majetkový prospěch. Soud v takovém případě uloží některý z trestů, který pachatele postihne na jeho majetku, a to s ohledem na majetkové a osobní poměry pachatele (např. vyživovací povinnost). Majetkovými tresty dle trestního zákoníku jsou propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Konkrétní majetkový trest soud zvolí s přihlédnutím k majetkovým a osobním poměrům pachatele za současného splnění obecných podmínek stanovených pro ukládání každého z uvedených trestů. Výměra ukládaného trestu dále musí být úměrná výši majetkového prospěchu, který pachatel získal nebo se snažil trestným činem získat Příčetnost pachatele Okolností, kterou soud musí též zkoumat při rozhodování o trestném činu a pachateli, je jeho příčetnost, která je obligatorní podmínkou trestní odpovědnosti. Tato okolnost je upravena v 27 trestního zákoníku: Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu měl podstatně sníženou schopnost rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, je zmenšeně příčetný. V souladu s touto právní úpravou je pak upraveno i trestání osob se zmenšenou příčetností. Soud k této okolnosti přihlédne za předpokladu, že si pachatel stav 23

24 zmenšené příčetnosti nepřivodil, byť z nedbalosti, sám vlivem návykové látky. Zjištění této okolnosti zmenšené příčetnosti není důvodem pro beztrestnost, není v zákoníku obsažena ani ve výčtu polehčujících okolností. Soud může u pachatele, u něhož byla konstatována nezaviněná zmenšená příčetnost, uložit trest pod dolní hranicí zákonné trestní sazby za předpokladu současného uložení ochranného léčení. Další alternativou je upuštění od potrestání za současného uložení ochranného léčení nebo uložení zabezpečovací detence Ukládání trestu při souběhu trestných činů V případě spáchání více trestných činů souběžně je český právní řád postaven na zásadě absorpční poena maior absorbet minorem (trest větší pohlcuje trest menší). Tato zásada vychází z principu, že se pachatel dopustil dalšího trestného činu za absence varování odsuzujícím rozsudkem za dříve spáchaný trestný čin. Ke skutečnosti spáchání více trestných činů pachatelem soud přihlédne jako k okolnosti přitěžující. 5.3 Zásady pro ukládání ochranných opatření Při ukládání ochranných opatření se uplatní jednak obecné zásady pro ukládání trestních sankcí a dále zásady respektující specifika ochranných opatření. Specifické zásady ukládání ochranných opatření jsou uvedeny v 96 a 97 trestního zákoníku. Je možno ukládat ochranná opatření samostatně i vedle trestu za splnění zákonem daných podmínek, přičemž platí, že vedle trestu obdobné povahy může být ochranné opatření uloženo pouze v případě, že by jeho samostatné uložení nebylo dostatečné z hlediska působení na pachatele a ochrany společnosti. Jsou-li dále splněny podmínky pro uložení více ochranných opatření, lze je ukládat vedle sebe, pokud zákon nestanoví jinak. Lze-li však dosáhnout potřebného působení na osobu, které je ukládáno, a náležité ochrany společnosti pouze jedním z nich, uloží se jen takové ochranné opatření. Pořadí výkonu společně uložených opatření, jež nelze vykonávat současně, určí soud. 24

25 6 Systém a jednotlivé druhy trestních sankcí Pojem trestní sankce je v trestním zákoníku upraven v 36, který říká: Trestními sankcemi jsou tresty a ochranná opatření. Trestní zákoník je tedy postaven na dualistickém systému trestních sankcí u dospělých pachatelů, který rekodifikační komise zdůvodnila těmito argumenty: 1. Monismus sankcí nenavazuje na princip viny, hlavním regulativem pro ukládání sankce se stává princip přiměřenosti a ten je svým základním hlediskem v podobě společenské škodlivosti příliš vágní. 2. Přijetím integrovaného systému sankcí se stírá rozdíl mezi trestem, který si v něm neudrží pro něj typický charakter sociální výtky pachateli pro jeho zaviněný čin jako čin společensky neakceptovatelný, a ochranným opatřením, které má neutralizovat nebezpečnost pachatele pro společnost a přicházet proto v úvahu ne jako odpověď na čin, nýbrž z podnětu činu jako odpověď na nebezpečnost pachatele. 3. Vágnost hlediska pro výměru sankce při monismu sankcí zvětšuje nebezpečí překročení míry státní reakce, která je k ochraně zájmů společnosti nezbytně nutná. 10 V právní úpravě trestního soudnictví ve věcech mládeže je naopak uplatněn systém monismu v souladu s koncepcí komplexní ochrany mládeže a systémem samostatných soudů pro mládež. Zákonná úprava trestního soudnictví ve věcech mládeže je zakotvena ve speciálním zákoně č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže. Systém ukládaných opatření upravuje 10 tohoto zákona, a sice na výchovná opatření, ochranná opatření a trestní opatření. Systém trestních sankcí je pak rozdělen na jednotlivé druhy trestů a ochranných opatření. 6.1 Druhy trestů Jednotlivé druhy trestů, které je možné ukládat za spáchané trestné činy, upravuje 52 trestního zákoníku. Oproti původní právní úpravě lze najít zásadní rozdíl pouze v zavedení dvou nových institutů, a to domácí vězení a zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Systematika trestů uvedených v 52 trestního zákoníku není nahodilá, ale 10 Důvodová zpráva k návrhu trestního zákoníku [online], Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, [citováno ]. Dostupné z: < 25

Otázka: Tresty a trestní řízení. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): zuza. Trestní řízení

Otázka: Tresty a trestní řízení. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): zuza. Trestní řízení Otázka: Tresty a trestní řízení Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): zuza Trestní řízení Trestní řízení začíná podnětem, zpravidla trestným oznámením. Jde o proces upravený trestním řádem, kde

Více

Trestními sankcemi se rozumějí tresty a ochranná opatření. Ty mohou být uloženy pouze na základě zákona a pachateli nelze uložit takový trest, jenž

Trestními sankcemi se rozumějí tresty a ochranná opatření. Ty mohou být uloženy pouze na základě zákona a pachateli nelze uložit takový trest, jenž Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada PRÁVO, DUM

Více

pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud Ústavy a čl. 40 odst. 1 LPS, 37 odst.

pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud Ústavy a čl. 40 odst. 1 LPS, 37 odst. PRÁVO Trestní sankce 1. Pojem a účel trestu I. pojem zákonem stanovený právní následek za určité protiprávní jednání pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 16. května 2016 Přehled přednášky soubor právních norem stanovujících, co je trestným činem a jaké sankce za něj lze ukládat procesní

Více

A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů

A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů Trestní právo A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů - nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., dále jen TZ ) nahradil

Více

Sankční systém trestního práva. Přednáška

Sankční systém trestního práva. Přednáška Sankční systém trestního práva Přednáška 30. 3. 2016 Sankční systém Dospělí - dualismus sankcí = tresty a ochranná opatření Mladiství - monismus sankcí = opatření Právnické osoby dualismus sankcí = tresty

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 = souhrn právních norem, které chrání společnost, stát a občany před nežádoucím

Více

TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění

TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění Metodický list pro kombinovaného studia předmětu TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění Název tématického celku: Trestní právo obecná část I. Tematický celek je věnován vysvětlení základních pojmů a východisek,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.13 Integrovaná střední škola

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Osoba, proti níž se Základy práva, 23. května 2016 Přehled přednášky Osoba, proti níž se Osoba, proti níž se Pojem trestního Trestní právem upravený

Více

20. maturitní otázka (B)

20. maturitní otázka (B) 20. maturitní otázka (B) 20) Trestní právo obsah, druhy, prameny, podmínky trestní odpovědnosti, trestní odpovědnost v závislosti na věku pachatele, okolnosti vylučující trestnost, orgány činné v trestním

Více

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST 40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník Změna: 306/2009 Sb. Změna: 181/2011 Sb. Změna: 330/2011 Sb. (část) Změna: 330/2011 Sb. Změna: 357/2011 Sb., 420/2011 Sb. Změna: 375/2011 Sb. Změna:

Více

40/2009 Sb. ZÁKON. ze dne 8. ledna 2009. trestní zákoník ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST HLAVA I PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ. Díl 1

40/2009 Sb. ZÁKON. ze dne 8. ledna 2009. trestní zákoník ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST HLAVA I PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ. Díl 1 40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník Změna: 306/2009 Sb. Změna: 181/2011 Sb. Změna: 330/2011 Sb. (část) Změna: 330/2011 Sb. Změna: 357/2011 Sb., 420/2011 Sb. Změna: 375/2011 Sb. Změna:

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Hosted by www.ijjo.org. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 11 Rozeslána dne 9. února 2009 Cena Kč 102, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Hosted by www.ijjo.org. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 11 Rozeslána dne 9. února 2009 Cena Kč 102, O B S A H : Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 11 Rozeslána dne 9. února 2009 Cena Kč 102, 40. Zákon trestní zákoník O B S A H : Strana 354 Sbírka zákonů č. 40 / 2009 Částka 11 40 ZÁKON ze dne 8. ledna

Více

Odpovědnost za přestupek tato oblast správního práva trestního je jako jediná kodifikována zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění obecná část, zvláštní část, procesní část pouze částečná

Více

Trestní právo Druh materiálu Pracovní list vytvořený v programu WORD Anotace

Trestní právo Druh materiálu Pracovní list vytvořený v programu WORD Anotace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Kal19 Vypracoval(a),

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq Trestní právo wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui 10.12.2009 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Anotace: Tato prezentace je zaměřena na trestní právo. Zahrnuje výklad a test k opakování látky.

Anotace: Tato prezentace je zaměřena na trestní právo. Zahrnuje výklad a test k opakování látky. Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Trestní právo I. Téma: Protiprávní jednání a trest 2. ročník - obor 64-41-L/51 Podnikání

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Pojem trestního práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

TRESTNÍ PRÁVO. Pojem trestního práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. TRESTNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Trestní právo Odvětví veřejného práva Ochrana společnosti před kriminalitou - určuje, které společensky nebezpečné činy jsou trestné - stanoví tresty

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Hlava V. Trestní sankce obecná část (změny a související ustanovení ve znění zák. č. 306/2009 Sb.)

Hlava V. Trestní sankce obecná část (změny a související ustanovení ve znění zák. č. 306/2009 Sb.) Hlava V. Trestní sankce obecná část (změny 36-104 a související ustanovení ve znění zák. č. 306/2009 Sb.) Struktura: Díl 1 - Druhy trestních sankcí a obecné zásady pro jejich ukládání ( 36 38) druhy trestních

Více

Trestní právo procesní a trestní řízení. Přednáška

Trestní právo procesní a trestní řízení. Přednáška Trestní právo procesní a trestní řízení Přednáška 4. 3. 2015 Pojmy Trestní právo procesní = soubor právních norem upravujících trestní řízení Trestní řízení =zákonem stanovený postup orgánů činných v trestním

Více

2 5. T r e s t n í p r á v o a o b č a n s k é s o u d n í ř í z e n í T r e s t n í p r á v o Z á k l a d n í p o j m y a p r a m e n y

2 5. T r e s t n í p r á v o a o b č a n s k é s o u d n í ř í z e n í T r e s t n í p r á v o Z á k l a d n í p o j m y a p r a m e n y 2 5. T r e s t n í p r á v o a o b č a n s k é s o u d n í ř í z e n í T r e s t n í p r á v o Z á k l a d n í p o j m y a p r a m e n y Trestní právo je souhrn právních norem o trestání osob (postihy

Více

OBSAH. Seznam zkratek používaných v textu 13 ÚVOD 15

OBSAH. Seznam zkratek používaných v textu 13 ÚVOD 15 OBSAH Seznam zkratek používaných v textu 13 ÚVOD 15 1. ALTERNATIVNÍ OPATŘENÍ: ÚČEL, PODSTATA, VÝHODY. RESTORATIVNÍ JUSTICE 19 1.1. Krize trestu odnětí svobody 19 1.2. Alternativy k uvěznění 21 1.3. Restorativní

Více

9. SOUDNÍ ŘÍZENÍ Zdroj: Jan Zouhar

9. SOUDNÍ ŘÍZENÍ Zdroj: Jan Zouhar 9. SOUDNÍ ŘÍZENÍ Zdroj: Jan Zouhar Cíl interaktivní formou seznámit studenty s hlavními zásadami trestního a civilního řízení a pochopení jejich hlavních odlišností cvičit schopnost aktivně a s porozuměním

Více

OBSAH. Úvod...11 Seznam zkratek...13 TRESTNÍ ZÁKONÍK...15

OBSAH. Úvod...11 Seznam zkratek...13 TRESTNÍ ZÁKONÍK...15 OBSAH Úvod...11 Seznam zkratek...13 TRESTNÍ ZÁKONÍK...15 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST ( 1 139)...17 HLAVA I PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ ( 1 11)...17 Díl 1 Žádný trestný čin bez zákona ( 1)...17 Díl 2 Časová působnost

Více

40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST

40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST Systém ASPI - stav k 21.4.2011 do částky 39/2011 Sb. a 20/2011 Sb.m.s. - RA121 Obsah a text 40/2009 Sb. - poslední stav textu Změna: 306/2009 Sb. 40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník

Více

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11 Obsah Předmluva...11 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12 ČÁST PRVNÍ Obecná část...12 Hlava I Působnost trestních zákonů...12 Díl 1 Žádný trestný čin bez zákona...12 Díl 2 Časová působnost...12 Díl

Více

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu 159a Odložení nebo jiné vyřízení věci (1) Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením,

Více

Metodický list pro kombinovaného studia předmětu TRESTNĚPRÁVNÍ ASPEKTY VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY. I. soustředění

Metodický list pro kombinovaného studia předmětu TRESTNĚPRÁVNÍ ASPEKTY VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY. I. soustředění Metodický list pro kombinovaného studia předmětu TRESTNĚPRÁVNÍ ASPEKTY VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY I. soustředění Název tématického celku: Trestní právo obecná část I. Tematický celek je věnován vysvětlení základních

Více

Kurz trestního práva - BIVŠ 2013

Kurz trestního práva - BIVŠ 2013 TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ Zvláštní způsoby řízení Obecné ustanovení a typy zvláštních způsobů řízení (Hlava XX., 290 314s) Obecné ustanovení - pokud v následujících ustanoveních není obsažena zvláštní úprava,

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Subjekt trestného činu. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz

TRESTNÍ PRÁVO. Subjekt trestného činu. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz TRESTNÍ PRÁVO Subjekt trestného činu Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Pachatel (subjekt) trestného činu 22/1 TZ naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu, pokusu nebo přípravy, je-li trestná

Více

PROGRAM PŘEDNÁŠEK TRESTNÍ PRÁVO (hmotné a procesní) V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ

PROGRAM PŘEDNÁŠEK TRESTNÍ PRÁVO (hmotné a procesní) V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ PROGRAM PŘEDNÁŠEK TRESTNÍ PRÁVO (hmotné a procesní) V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ IV. jarní semestr Evropská hospodářská, správní a kulturní studia - ak. rok 2014/2015 I. 25. 2. 2014 doc. M. Fryšták Pojem trestního

Více

Zdrojem trestního práva procesního je Zákon o trestním řízení soudním trestní řád.

Zdrojem trestního práva procesního je Zákon o trestním řízení soudním trestní řád. Otázka: Trestní právo procesní Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): zuza Trestní řád Zdroj trestního práva procesního Zdrojem trestního práva procesního je Zákon o trestním řízení soudním trestní

Více

Trestní právo Generováno

Trestní právo Generováno Trestní právo Generováno 6. 12. 2016 A Okruh A.......................................................... A.1 Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní

Více

Čl.8. Osobní svoboda Právo na osobní svobodu

Čl.8. Osobní svoboda Právo na osobní svobodu Právo na osobní svobodu JUDr. Tomáš Pezl Čl.8 1) Osobní svoboda je zaručena. 2) Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody

Více

Otázka: Trestní právo. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): mikomi

Otázka: Trestní právo. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): mikomi Otázka: Trestní právo Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): mikomi = souhrn právních norem o trestání osob za závažná provinění proti společnosti nebo jednotlivcům - společnost je tak chráněná

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Vývojová stádia trestné činnosti. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

TRESTNÍ PRÁVO. Vývojová stádia trestné činnosti. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. TRESTNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Trestní postih pouze za konání (netrestá se pouhá myšlenka) Trestné jsou pouze: a) příprava (u některých trestných činů) b) pokus c) dokonaný trestný

Více

trestní právo hmotné

trestní právo hmotné trestní právo hmotné obecná část Marek Fryšták a kolektiv KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2009 1 Recenzent: JUDr. Miroslav Růžička, Ph.D. Název: Autoři: Trestní právo hmotné obecná část JUDr. Marek Fryšták,

Více

Název vzdělávacího materiálu

Název vzdělávacího materiálu Tematická oblast Název vzdělávacího materiálu Datum vytvoření 28. 12. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Pracovní a trestní právo 4. ročník čtyřletého a 8. ročník osmiletého G trestnost,

Více

PRÁVO .... .... právní odvětví

PRÁVO .... .... právní odvětví PRÁVO je nejvýznamnějším prostředkem působení na společnost, je ochráncem společenských vztahů, zárukou jistoty, pořádku a jednoty.... vymezuje obyvatelům, organizacím a státním orgánům práva,.... jim

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA, JEHO ÚLOHA V BOJI S KYBERNETICKOU KRIMINALITOU

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA, JEHO ÚLOHA V BOJI S KYBERNETICKOU KRIMINALITOU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA, JEHO ÚLOHA V BOJI S KYBERNETICKOU KRIMINALITOU MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program

Více

Správní trestání. JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. Medlov 2013

Správní trestání. JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. Medlov 2013 Správní trestání JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. Medlov 2013 Obecná východiska Správní delikt a soudní delikt - judikatura: trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů

Více

TRESTNÍ ODPOVĚDNOST TRESTY

TRESTNÍ ODPOVĚDNOST TRESTY TRESTNÍ ODPOVĚDNOST TRESTY Název projektu: Digitalizace výuky oboru Kosmetické služby Číslo projektu: CZ 1 07/1 500/34 0535 Škola: Soukromá střední odborná škola Břeclav, s.r.o. Mládežnická 3, 690 02 Břeclav

Více

VYZNAČENÍ ZMĚN. Úplné znění zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

VYZNAČENÍ ZMĚN. Úplné znění zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn VYZNAČENÍ ZMĚN Úplné znění zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a) s dohledem, b) s dozorem, 56 Výkon trestu odnětí svobody (1) Nepodmíněný

Více

TEORIE PRÁVA 9. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 9. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 9. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz ODPOVĚDNOST právní odpovědnost politická odpovědnost ústavní odpovědnost morální odpovědnost PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Právní odpovědnost

Více

Disciplinární řád. únor Praha

Disciplinární řád. únor Praha Disciplinární řád únor 2016 Praha Čl. 1 Úvodní stanovení Tento řád upravuje podrobnosti o disciplinárních přestupcích studentů CEVRO Institut, z.ú. (dále jen vysoká škola ), ukládání sankcí, jakož i průběh

Více

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY LÉKAŘSKÉ FAKULTY V HRADCI KRÁLOVÉ

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY LÉKAŘSKÉ FAKULTY V HRADCI KRÁLOVÉ UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY LÉKAŘSKÉ FAKULTY V HRADCI KRÁLOVÉ Akademický senát Lékařské fakulty v Hradci Králové se podle 27 odst. 1 písm. b) a 33 odst. 2 písm. d) zákona

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_16_TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ_P1-2 Číslo projektu:

Více

Disciplinární řád. říjen 2006. Praha

Disciplinární řád. říjen 2006. Praha Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 39 odst. 9 a 87 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 13.

Více

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY PRÁVNICKÉ FAKULTY. Čl. 1 Úvodní ustanovení

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY PRÁVNICKÉ FAKULTY. Čl. 1 Úvodní ustanovení Univerzita Karlova v Praze DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY PRÁVNICKÉ FAKULTY Akademický senát Právnické fakulty se podle 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění

Více

usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 3 T 160/2013 ze

usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 3 T 160/2013 ze Ústavní soud 10. února 2015 Brno, Joštova 8 Stěžovatel: Jiří Blažek, K parku 733 164 00 Praha 6 Nebušice Zastoupen: Mgr. Pavlem Krasem, V Jirchářích 60/6 400 01 Ústí nad Labem Orgány veřejné moci: 1. Policie

Více

Proč je třeba trestat právnické osoby? obtíže spojené s trestáním právnických osob - dilema odpovědnosti za společenské zlo - zásada trestního práva:

Proč je třeba trestat právnické osoby? obtíže spojené s trestáním právnických osob - dilema odpovědnosti za společenské zlo - zásada trestního práva: Správní delikty právnických osob a správní delikty smíšené povahy Proč je třeba trestat právnické osoby? obtíže spojené s trestáním právnických osob - dilema odpovědnosti za společenské zlo - zásada trestního

Více

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 588 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19.

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 588 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19. 29 11. funkční období 29 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících

Více

PRÁVO PROTI DOMÁCÍMU NÁSILÍ. Obecně. Znaky domácího násilí. VIII. Trestněprávní instituty. Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.)

PRÁVO PROTI DOMÁCÍMU NÁSILÍ. Obecně. Znaky domácího násilí. VIII. Trestněprávní instituty. Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) PRÁVO PROTI DOMÁCÍMU NÁSILÍ Trestněprávní aspekty Obecně VIII. Trestněprávní instituty Eva Žatecká, 2011 Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) Účinný od 1.1.2010 Ultima ratio trestního práva Subsidiární

Více

TRESTNÍ ZÁKONÍK. zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009

TRESTNÍ ZÁKONÍK. zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009 Zákaz retroaktivity 1 TRESTNÍ ZÁKONÍK zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009 ve znění: zák. č. 306/2009 Sb., zák. č. 181/2011 Sb., zák. č. 330/2011 Sb., zák. č. 357/2011 Sb., zák. č. 375/2011 Sb., zák.

Více

SSOS_ON_1.11 Trestní právo I

SSOS_ON_1.11 Trestní právo I Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ON_1.11

Více

209/1997 Sb. ZÁKON. ze dne 31. července 1997. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů ČÁST PRVNÍ

209/1997 Sb. ZÁKON. ze dne 31. července 1997. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů ČÁST PRVNÍ 209/1997 Sb. ZÁKON ze dne 31. července 1997 o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů Změna: 265/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

Hlava II: Trestní odpovědnost

Hlava II: Trestní odpovědnost Kdyby na naše stránky zabrousil čirou náhodou zastupitel města, který ještě nepochopil, že je úřední osobou a musí se podle toho chovat, předkládáme nejdůležitější pasáže z Trestního zákoníku, které by

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

Usnesení. Rady vlády pro lidská práva. ze dne 18. června 2009. k požadavku bezúhonnosti v živnostenském zákoně

Usnesení. Rady vlády pro lidská práva. ze dne 18. června 2009. k požadavku bezúhonnosti v živnostenském zákoně Usnesení Rady vlády pro lidská práva ze dne 18. června 2009 Rada vlády pro lidská práva (dále jen Rada ) I. s c h v a l u j e podnět Výboru proti diskriminaci k požadavku bezúhonnosti v živnostenském zákoně,

Více

Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR

Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR -přednáška pro Justiční akademii SR Pezinok, 24. září 2009 7 (1) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno

Více

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_45 Datum: 9.1.

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_45 Datum: 9.1. Anotace: kriminalita páchaná na dětech a mladistvých, kriminalita páchaná mladistvými Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch 65-41-L/01 Gastronomie

Více

Disciplinární řád pro studenty Lékařské fakulty v Plzni

Disciplinární řád pro studenty Lékařské fakulty v Plzni Univerzita Karlova v Praze Disciplinární řád pro studenty Lékařské fakulty v Plzni Akademický senát Lékařské fakulty v Plzni se podle 27 odst. 1 písm. b) a 33 odst. 2 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. SVÍDNICKÁ 506, 181 00 PRAHA 8 DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD Vysoká škola hotelová v Praze vydává v souladu s ustanovením 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 111/1998 Sb., o

Více

Opatrovnictví a poručenství. Radovan Dávid

Opatrovnictví a poručenství. Radovan Dávid Opatrovnictví a poručenství Radovan Dávid Opatrovnictví a poručenství Uplatní se v případě nutnosti ochrany zájmů nezletilých dětí ze strany jiných subjektů než rodičů Na základě rozhodnutí soudu Když

Více

Zákon č. 40/2009 Sb.

Zákon č. 40/2009 Sb. Zákon č. 40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb. Parlament

Více

140/1961 Sb. ZÁKON. ze dne 29. listopadu 1961. Trestní zákon. Změna: 120/1962 Sb. Změna: 53/1963 Sb. Změna: 56/1965 Sb. Změna: 81/1966 Sb.

140/1961 Sb. ZÁKON. ze dne 29. listopadu 1961. Trestní zákon. Změna: 120/1962 Sb. Změna: 53/1963 Sb. Změna: 56/1965 Sb. Změna: 81/1966 Sb. 140/1961 Sb. ZÁKON ze dne 29. listopadu 1961 Trestní zákon Změna: 120/1962 Sb. Změna: 53/1963 Sb. Změna: 56/1965 Sb. Změna: 81/1966 Sb. Změna: 148/1969 Sb. Změna: 45/1973 Sb. Změna: 43/1980 Sb. Změna:

Více

Otázka: Trestní právo hmotné. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Denisa TRESTY

Otázka: Trestní právo hmotné. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Denisa TRESTY Otázka: Trestní právo hmotné Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Denisa TRESTY jsou v trestním zákoníku v obecné části při stanovení trestu soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného trestného

Více

Disciplinární řád pro studenty Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

Disciplinární řád pro studenty Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Disciplinární řád pro studenty Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Článek 1 Disciplinární řád pro studenty Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

Více

Je souhrn právních norem o trestání fyzických osob za jejich trestné činy.

Je souhrn právních norem o trestání fyzických osob za jejich trestné činy. Trestní právo Je souhrn právních norem o trestání fyzických osob za jejich trestné činy. Trestní právo se dělí na: 1. Trestní právo hmotné - hlavním pramenem je trestní zákoník 2. Trestní právo procesní

Více

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Odklony v trestním řízení

Odklony v trestním řízení Odklony v trestním řízení rozumíme zvláštní způsoby trestního řízení, alternativní ve vztahu k standardnímu projednání věci v hlavním líčení, v rámci nichž je možné trestní věc vyřídit v procesněprávním

Více

Důvodová zpráva. I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Důvodová zpráva. I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE Důvodová zpráva I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vymáhání práv duševního vlastnictví orgány Celní

Více

Vnitřní organizační směrnice č. 1/2010 VV SKP Nymburk o.s. disciplinární řád

Vnitřní organizační směrnice č. 1/2010 VV SKP Nymburk o.s. disciplinární řád Vnitřní organizační směrnice č. 1/2010 VV SKP Nymburk o.s. Schváleno usnesením VV SKP Nymburk o.s. dne 4.2.2010 disciplinární řád A. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Podle tohoto disciplinárního řádu se projednávají

Více

Disciplinární řád pro studenty

Disciplinární řád pro studenty VYSOKÁ ŠKOLA MEZINÁRODNÍCH A VEŘEJNÝCH VZTAHŮ PRAHA Disciplinární řád pro studenty Článek 1 Úvodní ustanovení Disciplinární řád pro studenty Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha upravuje

Více

Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 11 Rozeslána dne 9. února 2009 Cena Kč 102, O B S A H : 40. Zákon trestní zákoník

Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 11 Rozeslána dne 9. února 2009 Cena Kč 102, O B S A H : 40. Zákon trestní zákoník Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 11 Rozeslána dne 9. února 2009 Cena Kč 102, 40. Zákon trestní zákoník O B S A H : Strana 354 Sbírka zákonů č. 40 / 2009 Částka 11 40 ZÁKON ze dne 8. ledna

Více

Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor správní Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno. Metodika k ukládání a odůvodňování sankcí v řízení o přestupcích

Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor správní Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno. Metodika k ukládání a odůvodňování sankcí v řízení o přestupcích Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor správní Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno Metodika k ukládání a odůvodňování sankcí v řízení o přestupcích Úvod Pokuta jako jeden z možných druhů sankce v přestupkovém

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TEST ZAMĚŘENÝ NA PROBÍRANOU LÁTKU - PRÁVO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TEST ZAMĚŘENÝ NA PROBÍRANOU LÁTKU - PRÁVO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TEST ZAMĚŘENÝ NA PROBÍRANOU LÁTKU - PRÁVO NA ÚVOD NĚKOLIK ZNÁMÝCH INFORMACÍ Ukliďte si všechno z lavice buď do lavice nebo do aktovek Vezměte si čistý papír, psací potřeby

Více

Předmluva Díl I - Pojem a vývoj právní filozofie 1 Pojem právní filozofie Vývoj právní filozofie... 15

Předmluva Díl I - Pojem a vývoj právní filozofie 1 Pojem právní filozofie Vývoj právní filozofie... 15 O bsah Předmluva...11 Díl I - Pojem a vývoj právní filozofie 1 Pojem právní filozofie... 13 2 Vývoj právní filozofie... 15 2.1 Vývoj přirozenoprávní filozofie...15 2.1.1 Sofisté... 15 2.1.2 Platón... 16

Více

181/2011 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna trestního řádu

181/2011 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna trestního řádu 181/2011 Sb. ZÁKON ze dne 8. června 2011, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějích předpisů, a některé dalí zákony Parlament se usnesl na tomto

Více

I. ZÁKLADNÍ POJMY TYPY TRESTNÝCH ČINŮ

I. ZÁKLADNÍ POJMY TYPY TRESTNÝCH ČINŮ I. ZÁKLADNÍ POJMY TYPY TRESTNÝCH ČINŮ z hlediska závažnosti přečiny zločiny zvlášť závažné zločiny horní hranice trestní sazby maximálně 5 let odnětí svobody maximálně 10 let odnětí svobody nad 10 let

Více

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU Disciplinární řád upravuje postup při projednávání disciplinárních přestupků a ukládání sankcí studentům Vysoké školy ekonomie a managementu. Disciplinární

Více

Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia. Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26. 2. 2015

Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia. Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26. 2. 2015 Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26. 2. 2015 Vznik a vývoj inkvizičního trestního řízení Angloamerické trestní řízení Vývoj trestního procesu

Více

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob 1 Úvod... 1 2 Kontroverzní téma... 2 3 Zákon mění základní zásady českého trestního práva... 2 4 Systematika zákona... 3 5 Definiční znaky právnické osoby...

Více

KULATÝ STŮL. s Josefem Chýlem o roli a úloze ÚOHS v procesu dozoru nad dodržováním ZZVZ s důrazem na práva a povinnosti zadavatelů

KULATÝ STŮL. s Josefem Chýlem o roli a úloze ÚOHS v procesu dozoru nad dodržováním ZZVZ s důrazem na práva a povinnosti zadavatelů KULATÝ STŮL s Josefem Chýlem o roli a úloze ÚOHS v procesu dozoru nad dodržováním ZZVZ s důrazem na práva a povinnosti zadavatelů Josef CHÝLE místopředseda Sekce veřejných zakázek V Brně dne 6. 10. 2016

Více

Vnitřní předpisy Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Vnitřní předpisy Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), registrovalo dne 16. února 2009

Více

Pojmy právo seminář společenské vědy

Pojmy právo seminář společenské vědy Pojmy právo seminář společenské vědy 1. Zákonnost 2. Základní zásady práva 3. Právní vědomí 4. Právní jistota 5. Právo 6. Objektivní a subjektivní právo 7. Právní předpisy 8. Soudní precedens 9. Normativní

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Samotný zákon spojení alternativní trest nezná.

Samotný zákon spojení alternativní trest nezná. Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada PRÁVO, DUM

Více

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna Parlament České republiky Poslanecká sněmovna Originál dokumentuword 97 (2.4MB) Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu

Více

Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice

Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice JUDr. František Púry prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. Nejvyšší soud České republiky Obsah vystoupení Základní principy trestní odpovědnosti právnických

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007GSZC* UOHSX007GSZC ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0452/2015/VZ-24227/2015/512/PMu Brno 20. srpna 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Objektivní stránka trestného činu. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

TRESTNÍ PRÁVO. Objektivní stránka trestného činu. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. TRESTNÍ PRÁVO Objektivní stránka trestného činu Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Objektivní stránka trestného činu charakterizována jednáním a jeho následkem Obligatorní znaky: jednání, následek a

Více

minulost, současnost, budoucnost

minulost, současnost, budoucnost Ochrana osobnosti při poskytování zdravotních služeb minulost, současnost, budoucnost Lukáš Prudil advokát Dotčené předpisy Listina základních práv a svobod Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

N á v r h. Rozhodnutí prezidenta republiky. a m n e s t i i

N á v r h. Rozhodnutí prezidenta republiky. a m n e s t i i - 1 - Pavel Hasenkopf, 12. listopadu 2012 N á v r h Rozhodnutí prezidenta republiky o a m n e s t i i Při příležitosti 20. výročí obnovy samostatného českého státu,... (nějaké další úvodní sdělení s politickým

Více