Bezplatné noviny jako nový segment tiskového trhu (Magisterská diplomová práce)

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra mediálních studií a ţurnalistiky Bezplatné noviny jako nový segment tiskového trhu (Magisterská diplomová práce) Bc. Markéta Luštická Brno 2010

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. V Brně dne Bc. Markéta Luštická 2

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Svatavě Navrátilové, Ph.D. za vedení diplomové práce a cenné připomínky. PhDr. Jaromíru Volkovi, Ph.D. děkuji za rady s empirickou částí práce a poskytnutí uţitečných materiálů. 3

4 Anotace Bezplatné noviny jako nový segment tiskového trhu Předkládaná práce se ve formě přehledové studie zabývá trţním segmentem bezplatných novin. První moderní bezplatné noviny vznikly v roce 1995 ve Švédsku. Od svého vzniku zaznamenaly rapidní expanzi a v roce 2010 jsou vydávány ve většině evropských zemí i jinde ve světě. Česká republika patří k prvním třem zemím, v nichţ se tento typ produktu objevil. Přesto se jedná o segment, který je v českém výzkumném prostředí dosud opomíjený. Diplomová práce má proto za cíl zmapovat segment bezplatného tisku a stanovit jeho hlavní charakteristiky a specifika. Zvláštní pozornost je věnována souvislostem vzniku a vývoje bezplatných novin vycházejících na českém tiskovém trhu, konkrétně se jedná o tituly Metro, E15 a Sedmička. Rozšiřující částí práce je výzkumná sonda do profesní skupiny novinářů bezplatného tisku formou strukturovaných hloubkových rozhovorů. Cílem těchto rozhovorů je zjistit, jací novináři pracují v redakcích bezplatného tisku, jaký mají vztah ke své profesi, jaké editoriální strategie jsou v bezplatných novinách uplatňovány a jaké jsou ekonomické principy fungování modelu bezplatného tisku. Klíčová slova: bezplatné noviny přehledová studie hloubkové rozhovory tiskový trh čeští novináři komercializace bulvarizace ţurnalistická profese editoriální strategie 4

5 Annotation Free Newspaper as a New Segment in the Press Market Presented thesis deals with a free newspaper as a market segment by means of a scoping study. The first free modern newspaper was launched in Sweden in Since then, it has manifested a rapid expansion and in 2010, it has been published in most European countries but also elsewhere in the world. Czech Republic is one of the first three countries in which this product appeared. In spite of that, this segment still has been ignored in the Czech research environment. Therefore, the goal of my thesis is to map this free press segment and define its main characteristics and specifics. A particular attention is paid to the circumstances of the origin and development of the free newspaper published in the Czech press market, namely Metro, E15 and Sedmička. Additional part of my thesis entails an investigative study of a professional group of free press journalists via structured in-depth interviews. The aim of these interviews is to find what journalists work in free press editorial offices, their attitude to the profession and also what editorial strategies are applied in the free newspaper and what economic principals a free press model operates on. Keywords: free newspaper scoping study in-depth interviews press market Czech journalists commercialization tabloidization journalistic profession editorial strategies 5

6 Obsah 1. Úvod Cíl a metoda práce Vývoj českého tiskového trhu po roce Česká tištěná média v letech 1989 aţ Česká tištěná média v letech 1993 aţ Česká tištěná média od roku 2001 do současnosti Závěr Novinář jako profese Kdo je novinář? Úloha novinářů a jejich profesní sebepojetí Vlivy působící na práci novináře Závěr Vybrané aspekty současné ţurnalistiky Český mediální systém optikou modelů mediálních systémů Hallina a Manciniho Mediální trh jako průmyslové odvětví Komercializace a její vliv na kvalitu novin Bulvarizace jako důsledek komercializace Závěr Bezplatné noviny jako nový fenomén tiskového trhu Tradiční noviny kontra bezplatný tisk Definice bezplatných novin Hlavní diference mezi bezplatnými a placenými novinami Jsou bezplatné noviny ohroţením pro tradiční listy? Vznik a vývoj bezplatných novin První fáze bezplatné noviny jako prostor pro inzerci Druhá fáze zrod moderních bezplatných novin Obchodní strategie vydavatelů moderních bezplatných novin Deník Metro jako nejrychleji expandující noviny světa Současný stav na zahraničních trzích bezplatného tisku Závěr

7 7. Bezplatné noviny vycházející v České republice Zaniklé tituly bezplatných novin hodin Kurýr Praha Metropolitní expres Aktuálně vycházející tituly bezplatných novin Metro E Sedmička Závěr Empirická část Shrnutí teoretických východisek Metodologická východiska Kvalitativní výzkum Hloubkové rozhovory Výzkumné otázky Konstrukce základního a výběrového souboru Struktura základního souboru Struktura výběrového souboru Sběr dat Analýza dat Jací novináři a z jakých důvodů pracují v bezplatných novinách Prestiţ bezplatných novin v porovnání s placenými novinami Prestiţ profese novináře Hlavní úloha novináře a specifika novinářské profese Pracovní náplň novinářů a faktory, které ji ovlivňují Publikum bezplatných novin Jak tvořit kvalitní noviny Vlivy komercializace, bulvarizace a přizpůsobení se čtenářským preferencím Distribuční systémy uţívané v bezplatných novinách Vztah bezplatných novin k inzerci Konkurenceschopnost bezplatných novin

8 8.9 Závěr Závěr Seznam pouţité literatury Seznam obrázků, tabulek a grafů Jmenný rejstřík Věcný rejstřík Seznam příloh Celkový počet slov:

9 1. Úvod Tématem magisterské diplomové práce jsou bezplatné noviny, v zahraničí známé pod termíny free paper (nebo také free newspaper) či free dailies (forma deníku). Předkládaná práce se zabývá výhradně bezplatnými periodickými novinami, které se svým obsahem i funkcí podobají tradičním placeným novinám. 1 Zajímají nás nejen historické souvislosti vzniku bezplatných novin v zahraničí, ale i vývoj bezplatných novin vycházejících v České republice. Součástí diplomové práce je proto přehled a charakteristika všech bezplatných titulů, které u nás doposud vycházely. V neposlední řadě se budeme věnovat segmentu bezplatného tisku obecně, jehoţ základní rysy a specifika v diplomové práci zmíníme. Z globální perspektivy jsou bezplatné noviny významnou součástí tiskového trhu, coţ je doloţeno faktem, ţe v současné době zabírají více neţ dvacet procent evropského trhu periodických tištěných médií 2. I v České republice se dá předpokládat jejich další růst. Podle údajů Media projektu za první pololetí roku 2010 zájem čtenářů o všechny tituly placených novin klesá (s výjimkou bulvárního Blesku) a počet čtenářů meziročně stoupl pouze bezplatným novinám. 3 Ačkoli je ještě předčasné uvaţovat o tom, jaký vliv bude mít vznik bezplatného tisku na další formování mediálního prostředí a tiskového trhu obzvlášť, mohlo by se jednat o jev srovnatelný s počátkem éry internetové ţurnalistiky, která se rovněţ stala silným konkurentem tradičních tištěných médií. Spolu s tím, jak noviny zdarma posilují svůj podíl na trhu, mohly by zcela či částečně nahradit placená tištěná média. Nově vznikající projekty v oblasti bezplatného tisku se netají svou ambicí konkurovat zavedeným placeným titulům, a to jak počtem čtenářů, tak mnoţstvím inzertní klientely. V dnešní době však nestačí k úspěchu být čtenářům k dispozici zdarma bez ohledu na kvalitu obsahu. Spolu s rostoucí konkurencí jsou kladeny větší nároky na redakční část obsahu, ať uţ vlastní, anebo převzatou ze zpravodajských agentur. Proto je na místě otázka, jaké editoriální strategie jsou v redakcích bezplatného tisku uplatňovány, jací novináři se podílejí na tvorbě obsahu bezplatného tisku a zda mohou být bezplatné noviny konkurencí placených tištěných médií. 1 Bezplatná inzertní, firemní, účelová nebo silně lokální periodika typu radničních zpravodajů proto předmětem zkoumání nejsou. Přesná definice bezplatných novin je pro účely práce uvedena v kap Bakker, Piet. Newspaper Innovation: Daily blogging on free daily newspapers. ( ). Ačkoli se jedná o ryze internetový zdroj, povaţujeme jej za dostatečně věrohodný i pro účely diplomové práce. Autor blogu je Dr. Piet Bakker působící v Research Centre for Communication and Journalism na univerzitě v Utrechtu. Bakker je předním odborníkem na problematiku bezplatných novin a je autorem mnoha odborných studií. 3 Aktuální výsledky Media projektu za 1. a 2. čtvrtletí roku 2010 jsou dostupné na adrese ( ) 9

10 Bezplatné tištěné tituly se v České republice objevují roku 1997 v Praze a od té doby dále expandují, avšak česká mediální krajina v oblasti novin zdarma zůstává stále neprobádaná. Ačkoli se jedná o vysoce aktuální téma, chybí diplomové práce i další odborné studie, které by se pokusily zmapovat vývoj bezplatných novin, zjistit principy jejich fungování a zhodnotit jejich význam pro další formování mediálního trhu. Tohoto úkolu jsme se proto rozhodli zhostit i s riziky, která takto málo prozkoumané téma nutně přináší. Kromě potíţí s metodologickým uchopením je největším úskalím nedostatek odborné literatury. Jak bylo zmíněno, česká odborná veřejnost zatím segment bezplatných novin ve svých studiích a výzkumech opomíjí, proto bylo nutné informace čerpat primárně ze zahraničních zdrojů, ať uţ studií v odborných časopisech, anebo internetových odborných zdrojů a databází. Avšak právě tyto hluboké nedostatky v dosavadním zpracování tématu v českém prostředí činí předkládanou práci přínosnou a z perspektivy její autorky i velice zajímavou. Věříme, ţe na tuto práci v budoucnu naváţí další odborné stati, články a studie, které nám umoţní bezplatným novinám důkladněji porozumět. 10

11 2. Cíl a metoda práce Přestoţe by se ke zkoumání bezplatného periodického tisku nabízel i kvantitativní výzkum vyuţívající metodu obsahové analýzy, rozhodli jsme se zvolit odlišnou cestu, a sice formu přehledové studie doplněné hloubkovými rozhovory s novináři. Obsahová analýza by zkoumáním výskytu příznakových jevů mohla napovědět mnohé o tom, jakým tématům se bezplatné noviny věnují či jaké je jejich obsahové zaměření (např. jakou mají politickou orientaci, jaká témata preferují, zda mají sklon k bulvarizaci apod.). Na české mediální scéně však aktuálně působí pouze tři tituly bezplatných novin (které svým charakterem odpovídají anglickému termínu free paper). Těmi jsou metropolitní deník Metro, ekonomický deník E15 a regionální týdeník Sedmička všechny tři tituly jsou tedy velice odlišně zaměřeny, proto by jejich obsahové srovnání nebylo na místě. Další moţností by bylo pomocí obsahové analýzy provést komparaci vţdy jednoho bezplatného periodika a jedněch placených novin s podobným zaměřením. Takový typ studie by jistě pomohl ozřejmit diference, které jsou v obsahu placených a bezplatných novin, avšak z hlediska odlišného ekonomického modelu placeného a bezplatného tisku se jedná o segmenty, které nejsou zcela porovnatelné. 4 Vzhledem k tomu, ţe o českých novinách zdarma prakticky nevznikly ţádné rozsáhlejší studie ani odborné práce, povaţujeme za přínosnější poloţit celé problematice bezplatného tisku obecnější základy. Práci proto koncipujeme jako přehledovou studii, která má za cíl zmapovat vývoj na trhu českých tištěných médií, nastínit vývoj zahraničních trhů s bezplatným tiskem, provést deskripci všech bezplatných novin, které na českém trhu působily a působí, stanovit definici bezplatných novin (která u nás dosud chybí). Zajímá nás, jaké jsou hlavní rozdíly mezi placenými a bezplatnými novinami, jaké je cílové publikum bezplatných novin, jaký ekonomický model je při vydávání bezplatného tisku uplatňován a zda jsou bezplatné noviny z hlediska konkurenčního boje ohroţením pro zavedené placené tituly. Z hlediska českého mediálního prostředí je naším cílem zjistit, jaké bezplatné tituly dosud v České republice vycházely a jaká je jejich forma a obsahové zaměření. Abychom tyto teoretické poznatky doplnili i pohledem z praxe, je rozšiřující částí práce i empirický výzkum formou hloubkových rozhovorů (popis uţité metodologie spolu 4 Tím naráţíme na skutečnost, ţe vydávání bezplatných novin, na rozdíl od novin placených, je financováno pouze z inzertních příjmů. Tomu se nutně přizpůsobuje i podoba novin, jejichţ výroba musí být co nejlevnější. Bezplatné deníky vycházejí zpravidla na menším počtu stran a v menším formátu, čemuţ je přizpůsobována i délka článků a způsob jejich zpracování. 11

12 s výzkumnými otázkami uvádí osmá kapitola). Účelem empirické části práce je zkoumat novináře, kteří v redakcích bezplatného tisku působí, editoriální strategie, které při své práci uplatňují, a principy ekonomického fungování bezplatného tisku. Cílem diplomové práce tedy je shromáţdit co nejkomplexnější spektrum poznatků o segmentu bezplatných novin a lépe tak porozumět jejich charakteru, způsobu fungování a moţnostem pro uplatnění na tiskovém trhu. 12

13 3. Vývoj českého tiskového trhu po roce 1989 Cílem třetí kapitoly je zmapovat vývoj na českém trhu tištěných médií, a to od roku 1989 do současnosti. Zmínit vývoj českých tištěných médií je důleţité proto, aby bylo moţné vznik prvních bezplatných periodik na našem území zasadit do širšího kontextu podmínek jejich zrodu. Důraz je kladen na vývoj celostátního denního tisku, který je pro komparaci s bezplatnými novinami nejvhodnější, a to kvůli mnoha společným atributům denního tisku a bezplatných novin (jako je periodicita, novinový formát a zpravodajský obsah). Vývoj českých tištěných médií před rokem 1989 v předkládané práci neuvádíme, protoţe první moderní bezplatné noviny v podobě, v jaké je známe dnes, vznikly aţ v roce 1995 ve Švédsku. První bezplatné noviny v České republice vznikly v roce 1997 a základní podmínkou pro jejich vznik bylo rozvinuté trţní prostředí, protoţe fungují na ryze komerční bázi. Nepředpokládáme tedy, ţe by události na našem území z období před rokem 1989 měly na vznik bezplatného tisku významnější dopad. Na vznik bezplatných novin v Česku mělo zásadnější vliv zaloţení bezplatných novin v zahraničí (prvním vydavatelem českých bezplatných novin byl zahraniční koncern se zkušenostmi s tímto typem novin z jiných trhů), proto budeme věnovat pozornost i vzniku bezplatného tisku v zahraničí. Aktuální kapitola se tedy zabývá souvislostmi vývoje trhu českých tištěných médií od roku 1989 do současnosti, obsáhne i vznik českých bezplatných novin, přičemţ vznik a vývoj bezplatných novin v zahraničí bude podrobněji zkoumán v kapitole 6.2. V České republice, stejně jako v ostatních postkomunistických zemích, došlo po revoluci v roce 1989 k významným změnám, které formovaly nejen nově vzniklou demokracii, ale i utvářející se trţní prostředí. Probíhajícími transformacemi byl spolu s dalšími odvětvími zasaţen i sektor tištěných médií. Nejvýraznějšími změnami prošly vlastnické struktury mediálních institucí, které jiţ neovládal stát, ale soukromé společnosti. Vývoji vlastnictví tištěných médií (hlavně deníků) je proto v předkládané práci věnována zvláštní pozornost. Při analýze vývoje českého tiskového trhu po roce 1989 vycházíme především z poznatků Bendy (2007), který periodizuje vývoj českého celostátního periodického tisku do třech období: 1. léta : některé tituly periodického tisku prošly tzv. spontánní privatizací, ve velké míře docházelo k zakládání nových titulů, z nichţ některé brzy zanikly. Na český trh začali vstupovat zahraniční vydavatelé; 13

14 2. léta : došlo k výrazné restrukturalizaci vlastnických poměrů, majoritní část českých celostátních deníků přešla do vlastnictví zahraničních společností; 3. léta : došlo ke konsolidaci vlastnictví, část celostátních deníků ukončila své vydávání, některé zahraniční společnosti opustily český trh a proběhlo i několik neúspěšných pokusů o zaloţení nových deníků českými vydavateli. Několik zahraničních vydavatelů začalo vydávat nové tituly, z nichţ některé zanikly. 5 Pro účely diplomové práce jsme třetí období rozšířili aţ do roku 2010, protoţe Benda mapuje vývoj pouze do roku Česká tištěná média v letech 1989 aţ 1992 Jirák a Köpplová (2009: 73) období po roce 1989 shrnují těmito slovy: Po roce 1989 se média stala součástí politické, společenské a ekonomické transformace české společnosti. Zbavila se sluţebné závislosti na státu (fáze deetatizace), rychle se stala součástí nově konstituující trţní ekonomiky (privatizace většiny mediálního sektoru a vznik duálního systému 6 ) a přizpůsobila se dobovému trendu ekonomizace mediální produkce (komercializace). Podle Jiráka (2005: 15) je s odstupem času moţné stanovit problémy, které doprovázely ustanovování nového mediálního modelu na začátku devadesátých let. Mezi charakteristické rysy tehdejšího českého mediálního prostředí, které ovlivnily i jeho současnou podobu, patří tyto: (1) absence seriózního tisku (seriózní deník typu FAZ, Le Monde či Guardian se přes některé rozpačité pokusy neuchytil), (2) labilní pozice veřejnoprávních médií, (3) hyperkomercionalizace 7 většiny médií. Waschková Císařová upozorňuje na to, ţe pro zkoumání transformačních proměn českého mediálního systému po roce 1989 chybějí relevantní výzkumy, které by tyto změny zachytily. 8 Podle Bendy byly vydavateli českého periodického tisku v roce 1989 především politické strany (např. Československá strana lidová titul Lidová demokracie, Komunistická strana Československa Rudé právo), dále tzv. dobrovolné společenské organizace (např. Socialistický svaz mládeţe Mladá fronta), nebo státní orgány (např. Ministerstvo obrany Obrana lidu). 9 Po převratu se na trhu objevilo mnoţství nejen nových, ale i původních 5 Benda 2007: Slovník mediální komunikace (2004: 247) duální systém popisuje jako: mediální systém, v němţ vedle sebe v oblasti rozhlasového a televizního vysílání existují média soukromá a média veřejné sluţby. 7 Jako projevy komercionalizace Jirák (2005: 16) uvádí snahu o udrţení (případně rozmnoţení) početného a vnitřně málo diferencovaného publika a rozhodující vliv marketingového myšlení na podobu českých deníků. Dále viz kapitola Waschková Císařová 2009: Benda 2007:

15 periodik, která se transformovala během privatizace (konkrétní tituly budou zmíněny níţe). Waschková Císařová rozděluje fáze privatizace médií do dvou období: 1. Spontánní privatizace: probíhala mezi lety 1990 a Vlastnictví médií se nacházelo v zákonném vakuu a jeho privatizace probíhala i po zavedení regulace mimo rámec těchto norem. (Waschková Císařová 2009: 97) 2. Státem řízená a kontrolovaná privatizace: probíhala do roku , kdy jiţ došlo ke stabilizaci struktury tiskového trhu. Zároveň byla ustanovena konkrétnější regulace mediální privatizace. 11 Legitimita průběhu privatizace byla vzhledem k tehdejší nedostatečné právní úpravě všeobecně diskutabilní, proto je podle Bendy označována jako spontánní privatizace nebo pejorativně jako legální krádeţ 12. O legální krádeţi v tomto případě mluví i Čelovský (2001: 24). Benda (2007: 89) spontánní privatizaci označuje jako divoký, neřízený přechod velké části českého periodického tisku do soukromých rukou. Jako modelový příklad netransparentních praktik při privatizaci můţe dobře poslouţit privatizace deníků Mladá fronta (průběh privatizace popsán níţe) a Rudé právo. S výše uvedenými stanovisky koresponduje i článek Jana Čulíka, který v Britských listech uvádí, ţe účastníci privatizace Mladé fronty a Rudého práva mohli být snadno obviněni z krádeţe vlastních novin. Podle Čulíka převzal stejný způsob privatizace i list Večerní Praha. Českou vládu pak Čulík viní z nedostatečných právních opatření, která umoţnila, ţe byly mnohé tituly ukradeny skutečně legálně. 13 Sovová upozorňuje na to, ţe poté, co se i česká mediální krajina začala řídit pravidly trţní ekonomiky, se zásadně změnil přístup vydavatelů k posuzování úspěšnosti titulů. Periodika uţ dále nebyla hodnocena podle svých ideologických kvalit, ale do popředí zájmů se dostala jejich rentabilita. 14 Podle Šmída (2005: 25) se česká tištěná média na přelomu let 1989 a 1990 snaţila být lepší neţ konkurence, nabídnout něco, co jiné noviny a časopisy nemají ( ) Ovšem snaha nabízet nový přitaţlivější obsah naráţela na hranice materiálních moţností, daných především technickým vybavením a kapacitou redakcí i tiskáren. Kromě toho se velice záhy nad médii zavřely ochranné deštníky dotací, regulovaných cen papíru a 10 Waschková Císařová však upozorňuje na to, ţe např. Šmíd (2004) tuto fázi datuje do roku Waschková Císařová 2009: Benda 2007: Jan Čulík Media in the Czech Republic, the current state of affaires, dostupné na ( ). 14 Sovová 2001:

16 sluţeb, a média se dostala do nechráněného prostoru volného trhu, v němţ rozhoduje zákon nabídky a poptávky. Jak uvádí Sovová, mezi lety 1990 a 1992 zprvu docházelo k enormnímu rozvoji periodických novin, hlavně deníků, avšak později mnoho titulů zaniklo. Mezery na malém českém trhu se rychle zaplnily a vysoké zřizovací náklady spolu se sílícím tlakem na politickou a ekonomickou nezávislost tisku často bránily novým projektům, aby se na českém tiskovém trhu uplatnily. I přes tyto potíţe se novinovému trhu z celkového hlediska dařilo, především zásluhou velkého zájmu začínajících podnikatelů o inzerci v tištěných médiích. Inzerce se tak stala pro vlastníky tištěných médií novým, významným zdrojem příjmů. Zahraniční investoři, zejména ze zemí západní Evropy, začali na český trh pozvolna vstupovat aţ od poloviny roku Jak bylo zmíněno výše, mezi modelové příklady spontánní privatizace původních reţimních novin patří privatizace deníku Mladá fronta. Tento model byl později aplikován dalšími periodiky, proto je příhodné jej alespoň ve stručnosti zmínit. Souvislosti průběhu privatizace Mladé fronty čerpáme zejména z poznatků Josefa Bendy 16 : Deník Mladá fronta byl původně vydáván Socialistickým svazem mládeţe (SSM) 17 a od roku 1990 vydavatelstvím Mladá fronta (které bylo majetkem SSM). Členové redakce deníku po revoluci usilovali o jeho osamostatnění, nejlépe odkoupením od SSM za symbolickou cenu. 18 Předseda SSM Martin Ulčák však poţadavek na osamostatnění odmítl, protoţe deník byl ziskový. Zatímco byla ze strany Mladé fronty zaslána ţádost předsedovi vlády ČR o vyčlenění Mladé fronty z majetku SSM a její zařazení pod správu Ministerstva školství, pracovali jiţ zaměstnanci deníku Mladá fronta a časopisu Mladý svět na právně legitimním převzetí těchto titulů. Zaloţili akciovou společnost M a F a zaregistrovali ochrannou známku Mladá fronta DNES. Jelikoţ názvy ani ochranné známky deníku Mladá fronta nebyly v té době právně chráněny, mohli je účastníci privatizace zaregistrovat a deník vydávat se stejným logem a mírně pozměněným názvem. Všichni členové redakce Mladé fronty posléze ukončili své pracovní poměry s Mladou frontou a přestoupili pod společnost M a F a. s. Nový deník Mladá fronta Dnes byl pak doručován předplatitelům původního titulu a na základě smlouvy uzavřené s Mladou frontou byla Mladá fronta Dnes vydávána ve stejných prostorách a se 15 Sovová 2001: Benda 2007: Socialistický svaz mládeţe (SSM) byl na počátku roku 1990 rozpuštěn a jako jeho nástupnická organizace byl zaloţen Svaz mladých (SM), na nějţ přešla majetková práva SSM. Vzhledem k tomu, ţe rozdíl mezi těmito organizacemi je ryze formální, ponecháváme zde z důvodu přehlednosti pouze původní název. 18 Jejich zdůvodněním bylo, ţe se deník Mladá fronta dostal do majetku SSM aţ jako konfiskát a ţe značná část mládeţe jiţ není členy SSM, a tak by výnosy ze zisku deníku slouţily jen některým. 16

17 stejným vybavením jako původní deník. Společnost M a F a. s. poté zakládá společnost MaFra a. s., na kterou později převedla práva k vydávání deníku. 19 Mediální skupina Mafra deník Mladá fronta Dnes vydává doposud. Mezi další tituly, které prošly tzv. spontánní privatizací a pokračovaly ve svém vydávání pod jinými vlastnickými strukturami, patří podle Bendy jiţ zmíněné Rudé právo, dále Zemědělské noviny (později vydávané pod názvem ZN noviny) nebo Československý sport (nově vydávaný jako Sport). Kromě těchto periodik se na českém tiskovém trhu začátkem devadesátých let objevilo i několik nově vzniklých deníků vydávaných českými vydavateli. Většina z nich však byla vydávána pouze krátkodobě a během několika let zanikla. Aţ do roku 2010 z nich přetrvaly pouze Lidové noviny, Hospodářské noviny a Haló noviny. Do současnosti je dále vydáván deník Blesk, jeden z prvních českých titulů zaloţených zahraničními vydavateli (konkrétně společností Ringier ČSFR). K jiţ zaniklým deníkům, konstituovaným ve sledovaném období, patří například Občanský deník (vydávaný Občanským fórem), Polední expres (první český bulvární deník), Právo lidu (vydávané Československou stranou sociálně demokratickou), deník Špígl (vydávaný Ladislavem Froňkem) nebo Metropolitan (od roku 1992 vydávaný pod názvem Metropolitní telegraf). 20 Benda dále uvádí, ţe z regionálního denního tisku vycházely po roce 1989 na našem území 21 dva večerníky (v Praze a Brně) a několik deníků (např. Jihočeská pravda, Pravda, Pochodeň, Svoboda a Rovnost). Vydavatelem těchto deníků se na místo krajských výborů KSČ nově stalo Vydavatelství Rudé právo 22, později všechny zmíněné tituly přešly během spontánní privatizace do soukromého vlastnictví. Kromě toho se etablovaly i nově vzniklé regionální deníky (např. Polední expres, později vydávaný jako celostátní deník Expres aj.). Významný podíl na trhu regionálního tisku získala bavorská společnost Neue Presse Verlags- GmbH 23, jeţ ovládla čtyři ze sedmi regionálních krajských deníků prostřednictvím společností Vydavatelství Vltava, Vydavatelství Labe 24 a PNPRESS, jeţ vlastnila. Moravské krajské deníky Rovnost (vydávaná do konce roku 1991 pod názvem Moravský demokratický deník RT) a Svoboda (původně vydávaná jako Nová Svoboda) byly také privatizovány. Majoritní 19 Privatizací Mladé fronty a Rudého práva se dále zabývá J. Vančura ve článku Ukradená Fronta, ukradené Právo dostupném na adrese ( ) 20 Benda 2007: Myšleno v České socialistické republice, ne v celém Československu. 22 To se v roce 1990 rozhodnutím parlamentu změnilo na státní společnosti VYDAVATELSTVÍ DELTA a Vydavatelství DELTAPRESS s.p. 23 Od roku 2000 převzala aktivity této společnosti na našem území společnost Verlagsgruppe Passau GmbH. 24 Obě tyto společnosti s ručením omezeným se v roce 2000 transformovaly na akciové společnosti. 17

18 úplně. 26 Na přelomu let 1994 a 1995 byla podle Šmída česká ekonomika jiţ schopná fungovat podíl na společnostech, které tyto moravské deníky vlastnily, koupil francouzský koncern Socpresse SA Česká tištěná média v letech 1993 aţ 2000 Šmíd (2005: 24) shrnuje rozdíly mezi předcházejícím obdobím a druhou polovinou 90. let těmito slovy: Zatímco v prvních letech transformace české společnosti ke standardní demokracii formovala tvář naší mediální scény především politika, v druhé polovině devadesátých let se stále více prosazoval vliv rozvíjejícího se trţního hospodářství a technologického pokroku. Byl to trh a nové technologie, které měly největší vliv na to, jakým způsobem se utvářela podoba české mediální krajiny. Nové podmínky na trhu tištěných médií po roce 1993 se podle Sovové vyznačují především výraznými změnami jak v oblasti vizuální, tak obsahové, coţ mělo vést k získávání nových čtenářských skupin. Pro období mezi lety 1993 a 1994 je charakteristický markantní rozvoj regionálního zpravodajství u celostátních deníků s tím, ţe na trhu nadále zůstávaly i regionálně zaměřené místní deníky. V této době na český trh vstoupili první zahraniční vydavatelé a vedle monopolní ČTK (která byla zřízena zákonem) se na trhu objevily i zahraniční zpravodajské agentury DPA a Bloomberg. Krátce zde působila i tisková agentura ČTA, která měla konkurovat ČTK, avšak jiţ po roce omezila svou činnost a později zanikla na trţním základě a byly dovršeny i hlavní vlny privatizace, proto mohlo dojít k markantnímu rozvoji reklamního trhu. Výrazně stoupl zájem o inzerci jak mezi vydavateli médií, tak mezi potenciálními inzerenty. 27 Reklamní agentury proto vyvíjely tlak na tištěná média, aby nabízela moţnost otištění inzerce i barevně. V roce 1995 však barevně vycházel jen bulvární Blesk a ostatní deníky byly vydávány pouze černobíle s jednou doplňkovou barvou. Dříve neţ české deníky přistoupily k celobarevnému vydávání (které bylo dovršeno aţ v roce 2001), začaly s vydáváním barevných víkendových supplementů (jako první vznikl roku 1996 v barevném provedení Magazín Lidových novin). 28 Jak uvádí Sovová, po roce 1995 docházelo ke stabilizaci trhu s periodickými médii a jednotlivé subjekty pouze upevňovaly své dosavadní postavení. Výraznějšími změnami však opět prošly vlastnické struktury jednotlivých médií. Zahraniční partneři se nově stávali 25 Benda 2007: Sovová 2001: Tímto se zároveň utvořily základní podmínky pro budoucí vznik bezplatných novin v České republice. 28 Šmíd 2005:

19 majoritními akcionáři mnoha vydavatelských společností, kde původně vlastnili pouze minoritní podíly akcií. Cenu novin určovala především snaha vydavatelů udrţet jejich konkurenceschopnost vzhledem k ceně ostatních titulů, aby se zabránilo přechodu čtenářů ke konkurenci z důvodu niţší ceny. 29 Jednou z nejdůleţitějších inovací zkoumaného období, která vedla k mnoha výrazným změnám v ţurnalistické praxi 30 a celkové změně mediálního paradigmatu, je rozšíření internetu. Podle Šmída (2005: 27) v roce 1995 padla exkluzivita internetu, který byl do té doby pouze akademickou záleţitostí trpěnou telekomunikačním monopolem SPT Telecom a Eurotelem, který měl výhradní právo provozovat datové sítě. Roku 1995 se na trhu objevili soukromí poskytovatelé internetového připojení a česká média tak mohla začít působit i ve své internetové podobě (z deníků se o to nejdříve pokoušely Slovo a Lidové noviny). Šmíd (2005: 27) dále uvádí, ţe hodnotu svých informací pro internet si uvědomila i samotná tradiční média, která opustila sluţby zprostředkovatelů a buď sama, nebo ve spojenectví s internetovými operátory se zapojila do budování portálů s informačními sluţbami. Tak vznikly dnešní internetové stránky s adresami idnes.cz, ihned.cz, novinky.cz, lidovky.cz ( ) V devadesátých letech se internetové stránky staly nezbytným doplňkem kaţdého tradičního média, ať uţ šlo o tisk, rozhlas nebo televizi. Byly však z větší části jen doplňkem, propagačním nástrojem, který měl podpořit odbyt, značku a některé produkty příslušných novin, časopisů či rozhlasových a televizních stanic. Podle Sovové bylo pro sektor tištěných médií v letech 1996 aţ 1999 příznačné, ţe docházelo k další stabilizaci postavení nejúspěšnějších periodik a ţe se zvyšovaly rozdíly mezi pozicemi jednotlivých titulů z ekonomického hlediska. Majoritní zahraniční vlastníci mnoha vydavatelství ještě více upevnili své postavení na trhu, coţ rostoucí diferenciaci mezi tituly dále prohloubilo. Toto silně konkurenční prostředí vedlo ke zkvalitňování obsahu vydávaných titulů, k dalšímu růstu grafické atraktivity a k zařazování nových supplementů do novinových sešitů. Ve velké míře se začala uplatňovat především periodika, která byla úzce zaměřená na určitou cílovou skupinu (objevily se tituly zájmové, dále pro ţeny či pro děti a mladistvé). V tomto období se rovněţ masivně rozvíjely velké inzertní agentury, které v rámci svých kampaní ve velkém skupovaly inzertní plochy denního tisku. Spolu s rostoucím počtem 29 Sovová 2001: Šmíd (2005: 29) tyto změny shrnuje slovy: Zatímco dříve museli novináři shánět informace po telefonu a při tom putovat po úřadech, ministerstvech a knihovnách, dnes jim webové stránky umoţňují sledovat krok za krokem legislativní proces, pro tisková prohlášení jiţ nemusejí obráţet tiskové konference, jakékoli dokumenty včetně obrazových mohou získat okamţitě buď přímo z webu, nebo prostřednictvím elektronické pošty. Dnes není ţádný problém udělat interview s celebritou ţijící za oceánem nebo u protinoţců, stačí, kdyţ má ovou adresu a je ochotna komunikovat. 19

20 počítačů s internetovým připojením stoupal počet periodik, která uveřejňovala své články v plné či zkrácené podobě i na internetu. Jako první ryze internetový deník vznikl v roce 1996 Neviditelný pes (dnes přístupný přes server lidovky.cz). 31 Výše zmíněné majoritní podíly ve vydavatelstvích nabyli zahraniční vydavatelé díky ochotě původních majitelů prodat jim své podíly, které získali za výrazně menší částky během privatizace. 32 Nejvíce se na českém trhu uplatnili zejména vydavatelé z Německa a ze Švýcarska. Jejich cílem bylo expandovat do dosud neobsazených trhů a vyplnit mezery na českém mediálním trhu. Mezi nejaktivnější zahraniční vydavatele patřili podle Bendy 33 v uvedeném období tito: Ringier ČR 34 první zahraniční vydavatel na českém trhu, v letech 1993 aţ 1994 začal tento švýcarský koncern vydávat první český nedělník Nedělní Blesk, koupil týdeník Reflex, časopis ABC a Lidové noviny (ty ale roku 1998 zase prodal). Roku 1998 kupuje časopis Týden. 35 Neue Presse Verlags-GmbH (dále jen NPV) v roce 2000 se stala jejím vlastníkem společnost Verlagsgruppe Passau GmbH (VGP). Do vlastnictví tohoto koncernu spadá i společnost Vltava-Labe-Press, specializující se na vydávání regionálního periodického tisku (podrobněji níţe). Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft mbh 36 (RBVG) od roku 1994 vlastník mediální skupiny Mafra 37, vydává deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, bezplatný deník Metro. Mittelrhein-Verlag GmbH (MRV) vydavatel deníku Expres a tehdejších ZN novin. Benda dále upozorňuje na to, ţe všechny zmíněné německé vydavatelské společnosti, které se v Česku prosadily, patří v německém mediálním prostoru spíše k menším a méně významným vydavatelstvím. Silné mediální koncerny jako např. Westdeutsche Allgemeine Zeitungs- und Verlagsgesellschaft nebo Axel Springer AG u nás tolik neprorazily Sovová 2001: Zajímavý komentář o českém tisku vlastněném zahraničními majiteli je pod názvem Mít tak české noviny k dispozici na adrese ( ). Původně uveřejněno v časopise Národní osvobození roku Benda 2007: Tento název začala společnost uţívat od roku 1993, předtím působila jako RINGIER ČSFR a.s ( ) 36 Aktuální název holdingu je Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft mbh. 37 V roce 1993 byl podle Bendy (2007) majoritní podíl společnosti MaFra a. s. prodán společnosti Socpresse SA, která svůj podíl v roce 1994 prodala zmíněnému vydavatelství Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft mbh. Toto vydavatelství v uvedeném období postupně získalo stoprocentní podíl na společnosti MaFra a. s. 38 Benda 2007:

21 V období mezi lety 1993 a 2000 na území České republiky podle Bendy vycházely následující deníky, které byly většinově vlastněny zahraničními koncerny: Mladá fronta Dnes (vlastněná RBVG), Expres (Ringier), Blesk (Ringier), ZN noviny (MRV), Svobodné slovo (MRV), Hospodářské noviny (ve sledovaném období vycházely ve vydavatelství Ekonomia 39, jehoţ většinovým vlastníkem byl holding Handelsblatt Dow Jones Investments B.V), Lidové noviny (od roku 1993 patřily společnosti Ringier ČR, jejímţ spolumajitelem se v roce 1996 stal koncern Axel Springer AG. Ten v roce 2000 svůj podíl prodal zpět společnosti Ringier, která jej převedla na vydavatelství Lidové noviny, jeţ prostřednictvím své společnosti Pressinvest koupil koncern RBVG). V uvedeném období na našem území začal vycházet i bezplatný deník Metro (v té době vydávaný koncernem Metro International). 40 Novin, které v uvedeném období majoritně vlastnily české společnosti, byla menšina. Patří mezi ně například tituly Český deník, Špígl, Rudé právo, Práce nebo Metropolitní telegraf. 41 Benda dále uvádí, ţe v oblasti regionálních periodik měla v letech 1993 aţ 2000 i nadále největší podíl na trhu společnost NPV, jejíţ tituly vycházely pod jednotným označením Deníky Bohemia (byly to např. Plzeňský deník, Jihočeské listy, Hradecké noviny aj.). V roce 2000 ovládl mezinárodní aktivity této společnosti koncern VGP, který sloučil svá česká vydavatelství Vydavatelství Vltava, a.s., Vydavatelství Labe, a.s., PNPRESS, a.s., PRAGOPRINT, a.s. a A-B IMMOINVEST, a.s. se společností MÍR, a.s., a tu pak přejmenoval na společnost VLTAVA-LABE-PRESS, a.s (dále jen VLP). Kromě toho se mezi vydavateli regionálních periodik v uvedeném období prosadily i další zahraniční společnosti jako RBVG (ta převzala tituly vydávané společností Socpresse SA, tedy Moravské noviny Rovnost a Moravskoslezské noviny Svoboda) a Ringier AG (deník Moravskoslezský den, později jej prodal vydavatelství Mittelrhein-Verlag GmbH). 42 Jak jiţ bylo naznačeno výše, v roce 1997 se na českém trhu objevují i první bezplatné noviny, a sice deník Metro. Ten zpočátku vydávala česká pobočka koncernu Metro International a i na příkladu české podoby tohoto bezplatného deníku je moţné demonstrovat, jak sloţité byly vlastnické struktury periodik vydávaných zahraničními společnostmi na našem území. Benda (2007: 141 2) k vlastnictví Metra uvádí následující: V roce 1997 přišla na český trh regionálního denního tisku společnost Metro Česká republika, a.s., kterou přes nizozemskou společnost Clarita, B. V., vlastněnou holdingovou společností Metro 39 Od roku 2008 vlastní majoritní podíl na vydavatelství Economia společnost Respekt Media, a.s., jejímţ jediným akcionářem je Zdeněk Bakala. (viz 40 Benda 2007: Benda 2007: Benda 2007:

22 International S.A., vlastnila do roku 2000 divize MTG Publishing AG švédské mediální skupiny Modern Times Group MTG AB, mezinárodní mediální skupiny, která (...) je ovládána švédskou investiční skupinou Investment AB Kinnevik (zaloţena 1936). V srpnu 2000 byla změněna struktura společností a Metro International S. A. byla podřízena přímo Investment AB Kinevik. Metro bylo nejen prvními, ale dlouhou dobu i jedinými bezplatnými novinami, které na našem území vycházely (další bezplatný titul se objevil aţ osm let po jeho vzniku). Deník Metro byl v uvedeném období distribuován pouze v Praze. 3.3 Česká tištěná média od roku 2001 do současnosti Jirák (2005: 19 20) v souvislosti se současnými médii zmiňuje vliv marketingového myšlení na jejich podobu: Pro současná masová média je příznačná vysoká míra závislosti na jejich trţní úspěšnosti. Tento trend bývá obyčejně nazýván komodifikací médií (média se stále více sama stávají zboţím) a komercionalizací médií (mediální produkty ať jde o zpravodajství, komentáře, publicistiku, či zábavu jsou svým charakterem stále více podřízeny tomu, aby byly trţně úspěšné).( ) Proces transformace českých médií v průmyslové odvětví podřízené zákonitostem trhu a potřebám inzerentů je dnes uţ v zásadě dovršen. V českém prostředí došlo podle Jiráka k rychlejšímu a hlubšímu procesu komodifikace a komercionalizace proto, ţe u nás prakticky neexistovala tradice seriózních deníků a ţe nebyly tolik zaţité tradiční liberálně-demokratické nároky na média jako v jiných zemích. Těmito procesy se podrobněji zabývá kapitola 5.3. Po roce 2001 dochází k dalším vizuálním proměnám hlavních českých deníků, které jsou jiţ vydávány v celobarevné podobě. Milan Šmíd (2005: 25) uvádí toto: Přechod českých deníků na barvu završilo jaro 2001, kdy jak Lidové noviny, tak MF Dnes začaly vycházet barevně, u MF Dnes navíc v přehlednější sešitové úpravě jednotlivých sekcí. Počet stran se u některých deníků za posledních deset let 43 téměř zdvojnásobil, totéţ se však týká i jejich ceny. Léta 2001 aţ 2010 jsou charakteristická stabilizací trhu s českými periodickými tištěnými médii, ale i dalšími změnami v jejich vlastnické struktuře. Svou činnost podle Bendy ukončila společnost MRV, která prodala moravské regionální noviny Den a celostátní deníky ZN Zemské noviny a Slovo společnosti VGP, coţ vedlo k dalšímu posílení převahy vydavatelství VLP v oblasti regionálních periodik. Na Moravě tomuto vydavatelství konkurovala společnost Pressinvest, vydávající Moravské noviny Svoboda a Moravské noviny Rovnost. Konkurencí Slovu a Zemským novinám byly i celostátní deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny. Toto silně konkurenční prostředí však 43 Myšleno období let

23 podle Bendy vedlo k dohodě mezi jejich vlastníky, tedy RBVG a VGP, přičemţ první zmíněná společnost se zaměřila pouze na celostátní denní tisk, druhá jen na regionální tisk. 44 Čelovský (2001:12) v této souvislosti dokonce hovoří o kartelové dohodě obou společností. Benda k tomu uvádí, ţe roku 2001 RBVG přenechala své regionální tituly společnosti VGP. VGP moravské regionální deníky sloučila pod společný název Deníky Moravia. V témţe roce vydavatelství VLP (spadající pod VGP) sjednotilo i obsah a grafiku všech svých regionálních deníků (s výjimkou Večerníku Praha). ZN Zemské noviny a Slovo byly sloučeny do titulu Praţské slovo (patřící k Deníkům Bohemia), a tím došlo k jejich zániku. Na základě uvedených skutečností se dá podle Bendy mluvit o úplné monopolizaci českého regionálního tisku společností VGP. V roce 2006 pak všechny regionální deníky publikované vydavatelstvím VLP změnily svou grafickou podobu a začaly být vydávány pod jednotným titulem Deník. 45 Z českého celostátního denního tisku vychází i nadále Mladá Fronta Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Právo, Sport a zmíněný Deník. Celostátně jsou vydávány i bulvární deníky Blesk a nově i Šíp (celostátní bulvární deník, poprvé vyšel v roce 2005, jeho vydavatelem je VLP) a Aha! (původně nedělník, od roku 2006 se jako reakce na vznik Šípu stal také deníkem. Vydávala jej společnost Ebika, od roku 2007 pak Ringier). Po roce 2001 došlo u několika titulů ke změně vlastníka a další tituly zanikly. Ze zaniklých titulů lze zmínit například Zemské noviny, Deník Špígl nebo bulvární listy Super, Impuls a SuperSpy. Ke změně vlastnické struktury došlo například u deníku Sport (nově vydávaný společností Ringier) a Hospodářských novin (většinový podíl ve vydavatelství Ekonomia získala společnost Respekt Media patřící podnikateli Zdeňku Bakalovi). 46 Po roce 2005 došlo k výrazné expanzi bezplatného tisku a na českém tiskovém trhu se objevila řada nových, bezplatných novin. 47 V období let 2005 aţ 2010 vzniklo pět nových titulů novin zdarma, avšak tři z nich se na trhu udrţet nedokázaly. V listopadu 2005 začal být vydáván deník 24 hodin, v dubnu 2006 pak Kurýr a Metropolitní expres. Tyto tři tituly spolu s deníkem Metro vycházely pouze v Praze a okolí. Relativně dlouho dokázal vycházet deník 24 hodin, vydávaný společností Ringier, který byl distribuován tři roky, a sice od listopadu 2005 do prosince Naopak nejkratší bylo působení deníku Kurýr Praha, jehoţ vydávání 44 Benda 2007: Benda 2007: Benda 2007: Je nutné však upozornit na nedostatek odborných zdrojů, ze kterých by se dalo při deskripci vývoje bezplatného tisku u nás vycházet. V nezbytných případech jsme se proto museli opírat o zdroje publicistické, které jako jediné potřebné informace uváděly. 23

24 zanikl. 48 Naproti tomu deník Metro na českém trhu úspěšně expandoval a v roce 2006 rozšířil společnost Iditara zastavila po pouhých osmi měsících. Kurýr Praha vycházel od dubna do listopadu 2006, byl koncipován jako odpoledník a distribuován lidem do schránek. Těsně po uvedení Kurýru Praha začal být vydáván i další bezplatný deník nazvaný Metropolitní expres, rovněţ od dubna Ten vydávala společnost Mafra a byl určen zejména mladým Praţanům, ale na českém tiskovém trhu se také dlouho neudrţel a po necelých dvou letech svou distribuci zprvu do krajských měst (kromě Jihlavy a Karlových Varů), v září 2006 byl distribuován do dalších měst a celkem tak vycházel v Praze a 40 dalších městech. 49 V prosinci 2007 pak deník Metro změnil vydavatele a jeho majoritním vlastníkem se stala mediální skupina Mafra (patřící holdingu RBVG). Mafra odkoupila 60 procent akcií společnosti Metro ČR, která byla dceřinou společností Metro International. 50 Mafra vydávala i jiný bezplatný deník, a sice výše zmíněný Metropolitní expres, distribuovaný pro Prahu a střední Čechy 51. Jeho vydávání však v dubnu 2008 ukončila tím, ţe jej sloučila s deníkem Metro. 52 V roce 2007 na trh bezplatných novin vstoupilo vydavatelství Mladá fronta, které začalo v listopadu vydávat ekonomicky zaměřený deník E15 a v dubnu 2009 pak regionální týdeník Sedmička, který vychází v 29 regionálních mutacích. Vydavatelství Mladá fronta na našem území působí od roku 1945 a vydává hlavně společenské a odborné časopisy. 53 Ze všech zmíněných bezplatných novin vychází v roce 2010 v České republice jen Metro, které je na českém tiskovém trhu z bezplatných novin nejdéle, dále pak deník E15 a týdeník Sedmička. K podrobnější analýze všech zmíněných titulů dojde v sedmé kapitole. Významnou změnou celoevropského významu, která započala v roce 2010, je fúze společností Ringier AG se sídlem v Curychu a Axel Springer AG se sídlem v Berlíně. Obě společnosti spojily své aktivity ve východní Evropě a zaloţily novou společnost, na níţ se obě podílejí rovným dílem. 54 K 1. červenci 2010 zaloţily joint venture, čímţ se spojily jejich aktivity ve střední a východní Evropě. Nová organizace vystupuje pod názvem Ringier Axel 48 Při dataci vycházíme z exemplářů národního konzervačního fondu Národní knihovny a online katalogu Národní knihovny dostupného na ( ). 49 Benda 2007: Ročenka Unie vydavatelů Ročenka Unie vydavatelů Viz Vojtěchovská, Martina Odchází další hráč z deníků zdarma. Pp. 28 in Marketing & Media 2008, r. 9, vydáno nebo také Gerbery, Juraj Český mediální trh se dále konsoliduje. Pp. 6 in TREND Marketing, r. 5, vydáno Je však třeba zmínit, ţe toto vydavatelství si nenechává u společnosti ABC ověřovat tištěné náklady ţádného ze svých titulů a podobně netransparentní je i vlastnická struktura vydavatelství. 54 Unie vydavatelů ( ), dále také ( ) 24

25 Springer Media AG, přičemţ v České republice budou aktivity vydavatelství Axel Springer začleněny do struktury vydavatelství Ringier ČR Závěr Třetí kapitola měla za cíl shrnout hlavní rysy českého trhu s tištěnými médii a stručně zmapovat jeho vývoj a transformace od roku 1989 aţ do současnosti. Období let 1989 aţ 2010 je charakteristické tím, ţe přestoţe se jednalo o relativně krátký časový úsek, došlo v něm k několika markantním proměnám českého mediálního sektoru. Po bouřlivé privatizaci se obnovila řada původních periodických titulů a konstituovalo se mnoho nových, z nichţ se pouze ty nejúspěšnější udrţely na tiskovém trhu aţ do současnosti. Podle kaţdoročních dat uveřejňovaných v Ročence Unie vydavatelů se zdá, ţe přední tři místa v konkurenčním boji nejúspěšnějších periodik co do čtenosti a tistěného nákladu zabírají uţ několik let stále tytéţ tituly (jmenovitě bulvární Blesk, regionální Deník a seriózní Mladá fronta Dnes), přestoţe jejich náklad rok od roku klesá. Výrazné byly i změny ve vlastnických strukturách jednotlivých vydavatelství, z nichţ naprostá většina postoupila do vlastnictví zahraničních mediálních skupin a koncernů. Majoritní část českého trhu s denním placeným tiskem je nyní rozdělena mezi pouhé tři vlastníky na poli celostátního denního tisku v čele s mediální skupinou Mafra (vlastněnou německým holdingem Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft mbh), v oblasti tisku regionálního zastoupená faktickým monopolem vydavatelství Vltava-Labe- Press (v rukou koncernu Verlagsgruppe Passau GmbH) a zbývající část trhu zabral švýcarský Ringier (v Česku nyní působící pod názvem Ringier Axel Springer). Přestoţe po formální stránce došlo za posledních dvacet let u českých novin k výraznému vizuálnímu posunu, deníky jsou vydávány barevně, jsou přehledně členěny na jednotlivé sešity a nechybí ani barevné atraktivní supplementy, úroveň jejich obsahu je vystavována časté kritice. Podle některých kritiků utvořily procesy komodifikace a komercionalizace z novin na místo seriózního zdroje uţitečných informací spíše zboţí, které je nabízeno v co nejatraktivnější podobě inzerentům a jehoţ cílem není nic jiného neţ co největší zisky. Vzhledem k tomu, ţe oba zmíněné procesy stojí v mediálním výzkumu uţ léta v popředí zájmu a souvisejí i s problematikou bezplatného tisku, budeme se jim věnovat samostatně v páté kapitole. 55 Viz tisková zpráva Ringieru ( ). 25

26 Spolu se vznikem internetových verzí jednotlivých novinových titulů vyvstala otázka ohledně jejich dalšího směřování. Jsou patrné tendence ke sniţování nákladů denního tisku kvůli jeho klesající čtenosti a oproti tomu návštěvnost hlavních zpravodajských serverů stoupá. Provoz zpravodajských portálů a s tím spojený prodej internetové reklamy však zatím není pro tištěné tituly příslibem dostatečných příjmů. Některé novinové tituly proto uvaţují o zpoplatněném přístupu ke svému internetovému zpravodajství (například portál idnes.cz) 56 a jiné to uţ (ať uţ zcela či částečně) udělaly (zpoplatněný je například archiv Hospodářských novin na ihned.cz). Princip bezplatného zpravodajství uplatňují kromě internetových zpravodajských portálů i nově vzniklé bezplatné noviny, které to mají s udrţením na trhu sloţitější neţ placené noviny 57, ale mohou být odpovědí na nastalou krizi tradiční tištěné ţurnalistiky 58. Přesto je ze třetí kapitoly patrné, ţe pro bezplatné noviny není jednoduché se na tiskovém trhu udrţet. Z šesti bezplatných titulů, které u nás dosud vycházely, v roce 2010 vycházejí uţ jen tři. Budoucí směřování jak internetového, tak tištěného zpravodajství v tuto chvíli není moţné ještě odhadnout. Některé prognózy mluví o úplném zániku tištěných novin, ty optimističtější něco takového vůbec nepředpokládají. Jaké bude příští směřování tištěných novin a médií obecně, bude moţné zjistit aţ v průběhu následujících let. 56 Viz nebo ( ). 57 Bezplatným novinám chybí dlouhá tradice placených novin a jejich jediným zdrojem příjmů je inzerce. 58 O krizi současné ţurnalistiky se nemluví jen v českém mediálním prostředí, ale týká se ve větší či menší míře všech vyspělých států. Například Picard (2004: 54) uvedl o americkém novinovém průmyslu, ţe čelí nejisté budoucnosti. Příčiny vidí v stagnaci trhů, rostoucí konkurenci jiných médií a měnících se preferencích inzerentů. 26