VYMEZEN POJMU INFORMA N V DA VE VYBRAN CH

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYMEZEN POJMU INFORMA N V DA VE VYBRAN CH"

Jindřiška Svobodová
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Lenka Hanzl kovæ VYMEZEN POJMU INFORMA N V DA VE VYBRAN CH ZEM CH Mal slovn Łek pojmu informałn v da rusky: informatika (jen, slovo v da se nepou væ) francouzsky: sciences de l informacion science de informacion anglicky: information science (dł ve informatics) n mecky: Informatik Informationswissenschaft Dokumentalistik und Informacionswissenschaft pan lsky: ciencias de la informaci n Historie informałn v dy V tina pramenø se shoduje na tom, e informałn v da (jako zpracovæn dokumentø) se vyv j ji od połætku vzniku nejstar ch knihoven. Velk m mezn kem v jej m rozvoji je povaovæn rok 1895, kdy vznikæ MezinÆrodn bibliografick œstav zaloen Paulem Ottletem a Henry LaFontainem. ZaŁ næ se opout t klasickø knihovnictv a sp e se płistupuje k dokumentalistice. Ale z obecn j ho hlediska je jej rozvoj sp e zapł Łin n sociæln mi zm nami a to zvlæt, slovy sociologø, płem nou spolełnosti tradiłn ve spolełnost modern a s t m spojen technick pokrok. To se odrazilo zvlæt v mnostv informac, ve kterøm nebylo jednoduchø se vyznat. D ky tomu załala ve 20. letech naeho stolet vznikat jakæsi vzæjemnæ pomoc mezi v dci z jin ch oborø a v dci z oborø pł buzn ch informałn v d (knihovnictv, dokumentalistika). V tomto obdob se vak nepou val term n informałn v da, ale pouze informatika, kter v sob dlouhou dobu nesl, jak technickou strænku v ci (dnen computer science), tak i teoretickou a praktickou (dnen information science). Toto oznałen płetrvalo a do 80.let. Ve 40.letech byl poprvø pouit pojem informałn v dec (information sciencist).

2 V roce 1956 vznikæ Institut informałn ch v dcø, kter byl połætkem vd lævæn v tomto oboru. V roce 1972 ji bylo sebræno 34 definic informałn v dy. Jedn m z næzorø dnen doby je, e dokumentalistika je "mrtvæ", a byla nahrazena term nem informałn v da, præv proto, e dokumentalistika v sob nedokæzala zahrnout pouit sv ch poznatkø v informałn technice. NicmØn, je to stæle to nejroz łen j a nejbli synonymum k informałn v d. InformaŁn v da je obecn povaovæna za humanitn v du, protoe souvis se zkouman m pojmu informace v kontextu nejrøzn j ch aspektø lidskø Łinnosti. V roce 1993 ji Wersig nazval "postmodern v dou", protoe je ł zena potłebou vyvinout strategie k rozłeen problømø zapł Łin n ch klasick m v d n m a technologiemi. Zde takø vznikæ jeden z rozporø v informałn v d, protoe pod pojmem "postmodern v da", tak jak ho chæpe Lyotard, je oznałovæna v da, kteræ ztratila obhajobu sama sebe, svøj jazyk a t m i płesv dłivost vlastn ch c lø. K tøto teorii takø płisp væ to, e informałn v da, jet stæle postrædæ unifikovanou definici, kterou maj napł klad pł rodn v dy. VybranØ definice pojmu informałn v da RUSK 1. Rusko-anglicko-francouzsk terminologick slovn k informałn teorie a praxe, Moskva, 1968 [Russko-anglo-francuzskij terminologiłeskij slovar po informacionnoj teorii i praktike, Moskva, 1968] [teorija naułnoj informacii, informatika] (a) information science, informatics (f) information scientifique,informatique Oblast poznæn, kteræ zkoumæ zækonitosti sb ræn, płem ny, uloen, hledæn a pouit dokumentałn v deckø informace a vymezuj c optimæln organizaci informałn præce na zæklad soułasn ch technick ch prostłedkø. 2. Terminologick slovn k informatiky, Moskva 1975 [TerminologiŁeskij slovar po informatike, Moskva, 1975] [informatika] informatika 2

3 Oblast poznæn, kteræ zkoumæ zækonitosti skladby, sb ræn, płem ny, uloen, hledæn, łen a pouit dokumentałn informace a zabezpełuj c optimæln organizaci informałn ho pøsoben. 3. Vorojskij, F. S.: Systematick v kladov slovn k informatiky, Libereja, 1998 [F. S. Vorojskij, SistematiŁeskij tolkovyj slovar po informatike, Libereja, 98] [informatika] informatics, information science Informatika je v da, kteræ zkoumæ informałn procesy a systømy ve spolełenskøm prostłed, jejich roli, metody tvorby, mechanizmus vlivu na lidskou praxi, pos len tohoto vlivu za pomoci poł tałovø techniky. Nejv ce si protiłeł ty ŁÆsti tohoto term nu, kterø vysv tluj jeho semantickou łku. Jako pł klad uvæd m jinø vysv tlen : 4. "Informatika je oblast poznæn, kteræ zkoumæ zækonitosti sb ræn, płem ny, uloen, hledæn a pouit dokumentałn informace a vymezuj c optimæln organizaci informałn præce na zæklad soułasn ch technick ch prostłedkø." - velmi podobnø płedchoz definici, viz. v e. JasnØ rozd ly citovan ch definic se zaklædaj ŁÆsteŁn na tom, e ta druhæ ohraniłuje pojem "informatika" technick mi procesy, kterø se vejdou do fukce informałn ch orgænø, a rovn dokumentałn informac. Je tłeba ł ci, e płes v k tøto definice (rok 1971), prakticky funguje i v soułasnosti ve sføłe pracovn kø informałn ch orgænø a slueb, kde byla takø ve sv ch połætc ch ustavena (definovæna). ESK 5. Technick naułn slovn k, Praha: SNTL, 1982 Informatika v dn obor zab vaj c se teoretick mi a praktick mi otæzkami zpracovæn dat a zvlæt samołinnøho zpracovæn dat stroji na zpracovæn informac. 3

4 6. MalÆ ŁeskoslovenskÆ encyklopedie, Praha: Academia, 1986 Informatika v dn obor zab vaj c ae zkomæn m zækonitost vzniku a płenosu informac. V dn informatika studuje procesy z skævæn, uchovævæn, zpracovævæn, transformace, sd lovæn a vyu væn informac ; vypracovævæ jejich teorii a historii, metodiku a organizaci, jako i vyuit ve v d a technice. 7. Slovn k v połetn techniky : v klad standardn ch pojmø pro v du, kolstv a obchod, Praha: Microsoft press, 1993 (v USA 1991) InformaŁn v da v da zab vaj c se zpøsobem, kter m se informace sb raj, organizuj, zpracovævaj a płedævaj dæle. 8. Cejpek, Jił : Co je informałn v da : strułn næstin (In: i 93, roł. 35 (1993), Ł. 3, s. 61) "InformaŁn v da je v dou o rozmanit ch jevov ch formæch informace, o informałn ch toc ch, procesech a systømech, v da o zprostłedkovæn informace ve spolełnosti a o psychick ch a spolełensk ch œłinc ch t chto jevø a procesø." ANGLICK 9. The ALA glossary of library and information science, Chicago: American library association, 1983 Informatics v da o stłuktułe a vlastnostech informac, tak jako o technologii jejich organizovæn, uklædæn, vyhledævæn a roziłovæn. 4

5 v da o tvorb, uit a organizaci informace ve vech jej ch podobæch [1993] Hipgrave, Richard: Computing terms and acronyms : a dictionary,1985 Information science v da o vzniku, organizaci, płedævæn a uit informac 12. Harrod s librarian s glossary : eigth edition, 1995 Information science v da o uit informac, jejich zdrojø a v voji; obvykle se bere jako odkazuj c na roli v deck ch, technick ch a specializovan ch knihoven a informałn ch stłedisek v płenosu a roziłovæn informac 13. International encyclopedia of information and library science, 1997 Information science v da, kteræ zkoumæ charakteristiku informace a zæklady płenosu informac, ale neztræc praktickø vyuit płi jejich sb ru, ov łovæn, ohodnocovæn a organizaci jejich łen nejrøzn j mi technologiemi NDR 14. Lexikon des Bibliothekswesens, Leipzig: Verlag fur Buch und Bibliothekswesen, 1974 Informatik (auch Informations- und Dokumentationswissenschaft) pojem pro relativn mladou v dn discipl nu, kteræ zkoumæ strukturu a vlastnosti (ne vak konkrøtn obsah) v deck ch informac a danosti v deck ch informałn ch Łinnost, jejich teorii, metodiku, organizaci a d jiny. 5

6 C lem jej ho snaen je sestavit optimæln metody podævæn, vyhledævæn, shroma ovæn a łen informac. 15. Lexikon Information und Dokumentation, Leipzig: VEB Bibliographisches Institut, 1984 Informationswisschenschaften vechny z v dn ch oborø, kterø byly ł zeny anal zou a utvæłen m informłn ch procesu a informałn ch systømø. InformaŁn v dy obsahuj płedm ty z nejrøzn j ch v dn ch discipl n a k praktickømu ovlædæn informałn ch v domost.jsou vyjædłen m rozd lu inf. bædæn a reprezentuj ve svøm celku vnitłn oborov inf. v zkum. Pozn. [informatika] informatics, computer science...skupina disciplin, kteræ se zab væ røzn mi aspekty pouit a rozpracovæn elektr. v połetn techniky (EVT), praktickæ (aplikovanæ) matematika, programovæn, programovø zabezpełen, um læ inteligence, architektura EVT, v połetn s t." [3, 265]... 6

Podobné dokumenty

Jazyk v pojetí F. de Saussure, Ch. Pierce a Ch. W. Morrise

Petra hovæ Jazyk v pojetí F. de Saussure, Ch. Pierce a Ch. W. Morrise Obraz sv ta, tak jak ho vn mæme, je souvisl m vypræv n m o jeho povaze, v voji a ŁÆstech. Sv t je jazykem uchopovæn, interpretovæn