V Líšni ZDARMA. Vážení spoluobčané, Srbští starostové v Líšni

Transkript

1 ROČNÍK XVIII Číslo 2 V Líšni ÚNOR 2008 ZDARMA Vážení spoluobčané, p ihl sil se n m rok 2008 s magickou ËÌslicÌ na konci letopoëtu. Z hlediska historickèho se v tïchto letech zpravidla dïly v znamnè vïci (p ipomenu jenom letopoëty minulèho stoletì ñ 1918, 1938, 1948, 1968, 1989 (mal Ëasov posun). Co by tento rok mïl p edstavovat pro lìöeúskè obëany? Bylo by t eba pokra- Ëovat v nastoupenè cestï. Je nutno si uvïdomit, ûe kaûd n sledujìcì garnitura p ebìr v podstatï ötafetu p edchozì, nenì moûno nesmyslnï a ideologicky mïnit pr bïh a frekvenci v voje. VolebnÌ obdobì Ëty let je velice kr tkè na to, aby bylo moûno vy eöit p ev ûnè problèmy mïstskè Ë sti s obyvateli. MusÌme navazovat na p edeöl obdobì a p ipravovat prostor eöenì pro Ëinnost n sledujìcìch samospr v. V letoönìm roce by bylo pot eba vy eöit problematiku v stavby v prostoru ulice HornÌkovy p ÌpadnÏ Hochmanovy. Vstoupili jsme v jedn nì s naöimi stranick mi kolegy na Magistr tï mïsta Brna a snaûìme se dos hnout odkoupenì pozemk, kde by mïla v stavba probìhat mïstem Brnem. Je nutno si uvïdomit, ûe obecnï jsou samospr vnè org ny vystaveny tlaku developersk ch a stavebnìch lobby, kte Ì se snaûì o v stavbu v prostor ch, kde jiû je vybudov na infrastruktura, bez ohledu na to, ûe doch zì k zahuöùov nì jiû provedenè v stavby. Je pot eba mìt na pamïti i z jmy obëan, kte Ì budou v budoucnosti v tïchto Ñbytov ch komplexechì bydlet moûn po 3ñ4 pokolenì. Samospr va m v rukou pouze jeden d leûit n stroj a to je zemnì pl n. Toto uv dìm z toho d vodu, ûe do roku 2010 m b t schv - len zemnì pl n v oblasti starè LÌönÏ (prostory smïrem ke SlatinÏ a prostory nad Zetorem). Zde se dost vajì do protikladu z jmy majitel pozemk, kte Ì majì snahu co nejv hodnïji svè pozemky zpenïûit (stavebnì parcely) stavebnì firmy, kterè z hlediska sv ch ekonomick ch z jm majì z jem o nejvyööì vytïûenì stavebnìch pozemk a na stranï druhè z jmy obëan, kte Ì zde v budoucnu budou bydlet a i z jmy obce, kter m zajistit fungov nì v tïch oblastech, kterè ji ze z kona o obcìch p ÌsluöÌ. MusÌme br t v vahu, ûe mïstsk Ë st, potaûmo Magistr t mïsta Brna, v LÌöni vlastnì pouze velmi omezenè mnoûstvì pozemk. V letoönìm roce bychom mïli zapoëìt s revitalizacì panelovèho sìdliötï v oblasti ulice Josefy FaimonovÈ. Revitalizace je zpracov na na celè sìdliötï, realizace jednotliv ch etap souvisì ze zìsk nìm finanënìch prost edk z Ministerstva pro mìstnì rozvoj. RegeneracÌ by se zlepöila moûnost parkov nì motorov ch vozidel (v regeneraci se poëìt s 1,05 parkovacìho mìsta na 1 bytovou jednotku), vybudov nì sportoviöù, pìskoviöù i Ë steën oprava chodnìk. D le bychom v letoönìm roce, pokud zìsk me dotaënì tituly Ministerstva vnitra, chtïli zah jit budov nì kamerovèho monitorovacìho systèmu, alespoú zrealizovat v stavbu nïkolika kamer. VÏtöÌ kriminalita podle daj Policie»R je v sìdliöti, proto by prvnì kamery byly instalov ny tam. P eji si, aby pro vöechny obëany LÌönÏ byl letoönì rok tìm rokem lepöìm i p es nep ÌznivÈ dopady r zn ch reformnìch z sah. Ing. VladimÌr Moravec, CSc. 2. mìstostarosta Srbští starostové v Líšni Do JihomoravskÈho kraje zavìtali v listopadu 2007 starostovè a pracovnìci nïkter ch radnic ze äumadijskèho okruhu v Srbsku. BÏhem svèho pobytu byli sezn meni s fungov nìm st tnì spr vy a samospr vy v»r a kompetencemi kraj a ûivotem v kraji. Po dohodï s Jihomoravsk m krajem navötìvili LÌöeÚ ve Ëtvrtek 22. listopadu starostovè z radnice BatoËina a KniË, mìstostarosta z radnice RaËa a pracovnìci radnice Kragujevac a Lapovo. SrbötÌ hostè byli informov ni o zkuöenostech z Ëerp nì finanënìch prost edk z fond EvropskÈ unie. TakÈ byli sezn meni se strukturou lìöeúskè radnice. ZajÌmali je uskuteënïnè a p ipravovanè projekty oprav sìdliötï i historickè LÌönÏ. Po spoleënè prohlìdce lìöeúskèho sìdliötï öumadijötì hostè navötìvili DÏlÚ k, kde folklornì soubor Star LÌöeÚ pod vedenìm Zdeny HaneËkovÈ p ipravil uk zku ze svèho vystoupenì. D le hostè navötìvili St ednì zdravotnickou ökolu (pokraëov nì na str. 2) Zasedání Zastupitelstva MČ Brno-Líšeň se bude konat v hod. v sále líšeňské radnice. LÍŠEÒSKÉ NOVINY 1

2 (pokraëov nì ze str. 1) EvangelickÈ akademie, kter spolupracuje s obdobnou zdravotnickou ökolou v mïstï Kragujevac. Po n vötïvï lìöeúskèho z mku, kde si hostè prohlèdli ob adnì sìú a kapli, zavìtali na z vïr svè n vötïvy do Zetoru, kde uvidïli kompletaci traktor a v stavu historick ch traktor ZETOR. Spolupr ce JihomoravskÈho kraje se samospr vami mïst äumadijskèho okruhu se datuje od srpna roku RozhodnutÌ spolupracovat se samospr - vami mïst Kragujevac, Lapovo, BatoËina, Archandjelovac, Topola, RaËa a KniË vzniklo na z kladï prozatìmnì neexistence region lnìho uspo d nì obdobnèho tomu, jakè je v»eskè republice. HlavnÌm obsahem spolupr ce je p ed v nì zkuöenostì v oblasti regionalizace ve ejnè spr vy, umoûnïnì studia vybran m student m na naöich jihomoravsk ch ökol ch, v uka Ëeötiny na srbsk ch ökol ch a poskytnutì z kladnìho know-how v oblasti zakl d nì rozvojov ch agentur. Z jem o spolupr ci s LÌönÌ je p edevöìm v oblasti kultury. Proto na z vïr n vötïvy bylo vysloveno p nì o uskuteënïnì v mïny folklornìch soubor LÌönÏ a nïkterèho mïsta äumadijskèho okruhu. Ing. ZdenÏk VÌch, CSc. Spolky a sdružení Rodinné centrum Pastelka (n m. Karla IV. 4, Brno , tel.: , klub.pastelka@ .cz) Je za n mi zaë tek roku 2008 a tèmï roënì fungov nì RodinnÈho centra Pastelka. Proto n m dovolte malè ohlèdnutì. Uplynul rok n m p inesl spoustu novèho ñ den po dni jsme se s ostatnìmi maminkami uëily a mnohdy metodou pokus-omyl zjiöùovaly, jak nejlèpe centrum vèst a vytvo it co nejlepöì podmìnky pro Ëinnost. N pad a pl n jsme mïly a st le jeötï m me spoustu. Jak jsme ale velmi brzo zjistily, mezi dïtmi, pèëì o rodinnou pohodu, plotnou a klidem toho Ëasu uû moc nezb v. Snad n m p ÌpadnÈ nedostatky prominete. Douf me ale, ûe se zmïnou organizace centra (hled me finanënì prost edky pro vytvo enì dvou pracovnìch mìst) i tyto pl ny zrealizujeme. Moc n s tïöì, ûe se n m poda ilo najìt dalöì maminky a nadöence, kte Ì n m jiû loni zaëali pom hat a chtïjì pokraëovat i nad le. Jim i vöem st vajìcìm realiz tor m aktivit centra pat Ì n ö velk dìk. Abychom ale neusnuly na vav Ìnech, je jeötï st le hodnï oblastì, ve kter ch musìme hodnï udïlat. Do novèho roku m me proto nïkolik cìl : ñ Zlepöit fungov nì internetov ch str nek (pravidelnè aktualizace, vìce informacì,...). ñ RozöÌ it programovou n plú centra (kr tkodobè hlìd nì dïtì, spoleënè oslavy narozenin,...). ñ DovybavenÌ centra nov mi hraëkami, knihami a p edevöìm vytvo enì technickèho z zemì. ñ RozöÌ enì nabìdky p edn öek a semin. ñ NajÌt dalöì prostory pro Ëinnost. Douf me, ûe se vöe poda Ì v co nejkratöìm Ëase, a ûe na konci roku budeme moci Ìct: ÑZvl dly jsme to!ì. Na z vïr bych chtïla podïkovat mamink m, kterè centrum s dïtmi navötïvujì, sponzor m a v neposlednì adï i tïm, kte Ì n m jakkoli jinak pom hajì. Katka Sedl kov Novinky: MasopustnÌ rej ñ sledujte plak t na centru ÑA JE TOì ñ JarnÌ ozdobnè etïzy (nedïlnì vyr bïnì pro dïti i dospïlè, zaë tek ve hod., cena 50,ñ KË ñ dïti do 5 let zdarma). Klub maminek: Valent nsk p nì KolÌËky p ipomìn Ëky PapÌrovÈ kytky ZdobenÌ kvïtin Ëk. KreativnÌ Ëtvrtky (vûdy od hod.) Cena programu z visì na n roënosti techniky Hmota FIMO ñ magnety, ramìnka, öperky Savujeme a jinak barvìme textil (triëka, taöky, prostìr nì s sebou). Školství Prosinec v naší školní družině Jak zaëal si celkem asi 15 dïtì ze ökolnìho klubu p ineslo masky Mikul ö, Ëert a andïl. V tïchto p evlecìch navötïvovaly mladöì kamar dy v jednotliv ch oddïlenìch äd, kde se konaly mikul öskè besìdky. A tak jak to b v, ty zlobivïjöì Ëerti trochu poök dlili,... ale co je d leûitè, vöem dïtem p edali malè balìëky sladkostì. A co bylo d l... V p tek odpoledne se v hojnèm poëtu seöly dïti ze äk, aby i se sv mi kamar dy proûily ötïdr veëer v Klubu. Ve ökolnì kuchyúce si uva ily bramborov sal t a rybì prsty, od maminek p inesly z kusky a cukrovìëka,... a spoleën veëe e u slavnostnï nachystanèho stolu mohla zaëìt. Po veëe i dïti soutïûily, hr ly hry motivovanè lidov mi v noënìmi zvyky a p ed spanìm p iöel i JeûÌöek a p inesl pod v noënì stromeëek spoustu d reëk. A tak jak to doma b v p ed spanìm, i my jsme si, uû zalezlì ve spac ku, pouötïli na videu poh dky. A nesedìme jenom ve ökole... V nedïli jsme se hned po obïdï vypravili do ûivèho BetlÈma, na moc kr snou akci, kterou jiû tradiënï pro dïti po dajì lìöeúötì skauti. Po cestï z VelkÈ Klajdovky na KostelÌËek plnili ËastnÌci r znè poh dkovè koly. Za kaûd splnïn kol do startovnì listiny dost vali obr zek ñ vïtöinou postaviëky, kter pro nï kol nachystala. OdmÏnou vöem, kte Ì se na tento t Ìhodinov pochod vydali, byl z ûitek v samotnèm KostelÌËku. Tam jsme si spoleënï se svatou rodinou zazpìvali nïkolik v noënìch koled, a dïti v klìnï Marie uvidïly i ûivèho JeûÌöka. Jana StehlÌkov, vychovatelka Zä NovolÌöeÚsk Brno 2 LÍŠEÒSKÉ NOVINY

3 Salesku díky! Tak to bylo nïco! My û ci 5. A ze Zä NovolÌöeÚsk jsme navötìvili Salesi nskè st edisko. Byli jsme tam pozv ni 16. listopadu. Uû od r na jsme se tïöili a st lo to za to. TÏlocviËna, horolezeckè stïny, komunikace o d vï e, dorozumìv - nì beze slov, hry o vz jemnè pomoci. A naöe ohlasy? ÑSt edisko je budova pln her.ì ÑDÏkujeme.ì ÑBylo to super.ì ÑDÌky za moûnost vyzkouöet si lezenì na lezeckè stïnï.ì ÑBylo to fakt dobr.ì ÑBylo to ûasn.ì ÑByl to skvïl z ûitek.ì ÑNauËili jsme se, nasm li se, p ekonali jsme strach z v öky a tèmï vöichni jsme vylezli aû nahoru.ì DÌky vöem, kte Ì se tam o n s starali. é ci 5. A t Ìdy, Zä NovolÌöeÚsk Školství Setkání před zápisem V letoönìm ökolnìm roce jsme obnovili tradici setk nì dïtì z okolnìch mate sk ch ökol na naöì z kladnì ökole. V prosinci jsme pro nï p ipravili z bavnè dopoledne. Nejd Ìv se podìvaly na divadelnì p edstavenì û k 3. a 5. t Ìd a potom si v tïlocviënï zasportovaly s û ky dev tèho roënìku. Po splnïnì jednotliv ch disciplìn dostal kaûd p edökol k sladkou odmïnu. Nakonec je panì z stupkynï provedla ökolou, aby se dïti sezn mily s prost edìm, do kterèho moûn v z Ì nastoupì. Douf me, ûe se u n s dïtem lìbilo, a ûe se spoleënï p ÌötÌ ökolnì rok setk me. UËitelky Zä Masarova Florbalový turnaj o Novoměstský pohár R da bych se se vöemi LÌöÚ ky podïlila o radost, kterou n m v p edv noënìm Ëase nadïlili û ci 1. stupnï Zä Masarova. Ve sloûenì: ZdenÏk äëudla, Luk ö Mich - lek, Dominik Krovick, Michal äed, Adam JarolÌm, Michal Huben a Martin Lenert se nejprve probojovali do fin lovèho turnaje, a v nïm nakonec zìskali 1. mìsto. Z roveú byl ZdenÏk äëudla vyhl öen jako nejlepöì brank a Dominik Krovick jako nejlepöì hr Ë turnaje. K tomuto spïchu chlapc m gratulujeme a dïkujeme jim za skvïlou reprezentaci naöì ökoly i celè LÌönÏ. ZdeÚka Zimmermannov Masopust? Bude! Letos jiû po t etì budou moci obëanè LÌönÏ potkat na ulicìch masopustnì rej masek. V ter 5. nora 2008 se û ci, rodiëe a uëitelè waldorfsk ch t Ìd Zä Masarova sejdou, aby si p ipomnïli starè ËeskÈ zvyky, kdy se jako vyvrcholenì zimnìch radov nek po daly masopustnì z bavy, kterè ukonëily obdobì oslav a lidè n slednï vkroëili do postnìho obdobì p ed Velikonocemi. Pr vod tradiënìch i mènï tradiënìch masek vyrazì od Zä Masarova v hod. Na jeho trase k lìöeúskè radnici ho nem ûete p ehlèdnout ani p eslechnout. Do kroku budou hr t muzikanti lidovè pìsnï a zpìvat bude obrovsk sbor (loni ËÌtal 200 hlav). Bude se takè tanëit. Ale to hlavnï p ed radnicì, kam by pr vod mïl dorazit kolem 16. hodiny. Zde chceme potïöit naöe lìöeúskè babiëky a dïdeëky (Klub senior ) a setkat se s panì starostkou a ostatnìmi radnìmi. A koblihy? Ty p ece k masopustu neoddïlitelnï pat Ì. Budou i na tom naöem! Mgr. Jitka Reitterov, obëanskè sdruûenì W-alternativa Předvánoční Vídeň Dne 14. prosince jsme se jako kaûd rok vydali do p edv noënì VÌdnÏ, kter n s vûdy l k svou nenapodobitelnou atmosfèrou, kr snï nazdoben mi a svìtìcìmi uliëkami, l kav mi v lohami a voúav mi trhy. PrvnÌ zast vkou byl oblìben atraktivnì Hundertwasserhaus, kter je zn m sv m atypick m tvarem a barvami, kterè ihned p il kajì pohledy vöech turist, stejnï tak jako stromy a ke e na jeho st eöe. Za shlèdnutì stojì takè kr sn galerie v podkrovì, kde se nach zejì bizarnì obrazy a p edmïty i obch dky se zajìmav mi suven ry. NejvÌce jsme se tïöili na trhy p ed vìdeúskou radnicì, kde uû na n s opravdu d chlo kouzlo V noc i v noënìch tradic. Na st ncìch bylo k dost nì vöe, co k tèhle dobï pat Ì, peëenè kaötany, cukrov vata, sva enè vìno, punë, cukrovinky, vöelijakè v noënì ozdoby, v nï a dalöì p edmïty, kterè lidem dïlajì radost. PotÈ jsme öli proch zkou ke StephansdÛmu, kde jsme se mohli pokochat velikostì a impozantnostì tohoto mìsta. Vzhledem k tomu, ûe hustï snïûilo a my byli prok ehlì a mok Ì, zakotvili jsme v jiû zn - mè hosp dce Rosenberger, kde probìhala tradiënì akce, za k vu a z kusek si kaûd odnesl na pam tku hrnìëek. Dom jsme p ijeli sice unaveni a kaûd se urëitï jiû tïöil na tepl Ëaj od maminky, ale plni z ûitk a p ÌjemnÏ str ven ch chvil, kterè za to urëitï st ly. P ÌötÌ rok se tïöìme opït na shledanou! Terezie PalÌkov, Zä Masarova LÍŠEÒSKÉ NOVINY 3

4 Školství Salesiánské středisko mládeže Brno-Líšeň Stalo se MalÈ ohlèdnutì za uplynul m rokem 2007 Program SaVIO v naöem Salesi nskèm st edisku ml deûe vznikl teprve ned vno. Dovolte mi tedy, abych p edstavil kr tkou historii, z mïry a Ëinnost tohoto novèho sektoru, vëetnï v hled a pl n do budoucna. Za zrod sektoru SaVIO (Salesi nskè VzdÏl vacì a InspirativnÌ Okruhy) vdïëìme jak naöim dobrovolnìk m, tak vedenì SaSM. UvÏdomili jsme si nutnost trvale ûivit osobnì r st dobrovolnìk a tìm zkvalitnit i jejich Ëinnost ve prospïch dïtì a ml deûe. Ne, ûe by do minulèho roku vzdïl v nì chybïlo. VzpomeÚme tzv. Ñ -kurzì (kurz pro anim tory organizovan salesi ny Jaroslavem Tr vnìëkem a P. Ji Ìm Vesel m v letech 1995ñ2000) nebo dodnes fungujìcì ÑSva kì (Salesi nsk vzdïl vacì dn anim torsk kurz, veden postupnï P. V clavem»unkem, Evou Hor Ëkovou a v souëasnosti Ond ejem äabatkou). CennÈ byly takè p edn öky v Klubu maminek nebo besedy s r zn mi osobnostmi v r mci Klubu VeSPOD. V z Ì 2007 vznik samostatn sektor SaVIO, jehoû posl nìm je zast eöovat vzdïl vacì iniciativy jiû zmìnïn ch sektor SaSM. Klade si za cìl profesion lnì a osobnì r st dobrovolnìk (anim tor SaSM z ad ml - deûe a dospïl ch) i öirokè ve- ejnosti. ProbÌh formou p edn öek a diskusì s odbornìky pedagogiky, psychologie, kultury, teologie a politiky, zpravidla dvakr t do mïsìce v SaSM (Kotlanova 13) od 19 hodin. Aktivitu naöeho sektoru odstartovala 26. z - Ì loúskèho roku beseda s n zvem ÑSirotci z Ugandyì. Fotograf Michal P Ìhoda nastìnil nelehk osud dïtì tèto africkè zemï. Druh m po- Ëinem SaVIA se stal ÑKurz efektivnìho rodiëovstvìì, veden Ing. Bc. Eliökou Vondr Ëkovou z Centra pro rodinu. Po devït veëer se mohli rodiëe dovìdat, jak porozumït svèmu dìtïti, Ëi jak zvl dat n roënè situace, o kterè p i v chovï neb v nouze. PovÌd nì spojenè s vernis ûì malì ky Jany HejlovÈ neslo n zev ÑÿeË barev a tûn ì. ProbÏhlo 6. Ìjna v r mci Dne otev en ch dve Ì. Ve stejn den k n m zavìtal Doc. Michal Kapl nek, Th.D. z JihoËeskÈ univerzity, aby n m u p Ìleûitosti osmdes tèho v roëì p Ìchodu salesi n do naöì vlasti p iblìûil p sobenì tèto kongregace u n s, v letech totality i dnes. Jak vìte, salesi ni Dona Boska majì b t znamenìm a nositeli BoûÌ l sky k mlad m. Aby mohli naplúovat toto posl nì, ËerpajÌ l sku u Krista, snaûì se vytv et bratrskè spoleëenstvì a vychov vajì dïti a ml deû po vzoru svèho zakladatele, sv. Jana Boska. A pr vï o jeho pedagogice, naz vanè tèû ÑPreventivnÌ systèmì, se uskuteënila 14. Ìjna p edn öka PaedDr. Pavla Kucha e. V sou- Ëasnosti p sobì na TeologickÈ fakultï JU v»esk ch BudÏjovicÌch, kromï toho je zodpovïdn za intelektu lnì p Ìpravu mlad ch salesi n. Do trojlìstku p edn öejìcìch na TF JU pat Ì i host listopadovèho SaVIA, ThLic. AntonÌn Praûan. P edn ökou ÑOtaznÌky nad BiblÌì nabìdl z kladnì orientaci pro Ëten e Bible (O jakou knihu se jedn a jak ji s uûitkem ËÌst?). Z vïr roku pat il odbornìk m psychologie. TÌm prvnìm byla Mgr. Dominika KoneËn OSF. P edn öku o v vojovè psychologii prokl dala p Ìklady ze svè vìceletè praxe v oboru. Se zaujetìm ji sledovaly Ëty i desìtky posluchaë. O v znamu ticha a o cestï k vnit nì vyrovnanosti promluvila 12. prosince karmelit nka Mgr. R ûena Sekulov. A na co se m ûete tïöit v roce 2008? Jednak na voln pokraëov nì nïkter ch tèmat, jednak na setk nì s nov mi odbornìky. ThLic. Pavel» p n s 16. ledna v 19 hodin sezn mì s mlad mi, kte Ì se nechali inspirovat Janem Boskem. RozhodnÏ si nenechte ujìt jeho p edn öku ÑHrdinovÈ vöednìch dn ì. Nebo snad zn te Pier Giorgia Frassatiho, temperamentnìho syna bohatèho italskèho politika, öpanïlskou mystiëku Alexandrinu da Costa Ëi univerzitnìho profesora Giuseppe Quadria? Ve st edu 30. ledna v 19 hodin n s m ûe uklidnit a inspirovat p edn öka jiû zn mèho PaedDr. Pavla Kucha e o salesi nskè asistenci. P iblìûì n m tuto metodu v chovnèho umïnì Jana Boska a jejì uplatúov nì v 21. stoletì. ThLic. AntonÌn Praûan Donboskovsk orato TradiËnÌ oslava Dona Boska se nesla v duchu pohodovè akce a p ÌjemnÈ atmosfèry. P iblìûenì naöich ko en a toho, co dïl me, jsme nastìnili formou soutïûnì hry. P ÌbÏh Dona Boska prov zì jednotlivè bloky hry. CÌlem je Ìct o sobï co nejvìc vïcì, ale z roveú se takè dozvïdït... Poznat sebe i druhè. B t otev en a Ìct sv j n - zor, ale z roveú respektovat druhèho ËlovÏka. Poznej nejd Ìve to, co jsme a co dïl me a pak o tom m ûeö mluvit... Chyst se v noru So Ladovsk zima aneb ZabijaËka v Salesku. JARNÕ PR ZDNINY ñ JarnÌ pr zdniny pro dïti do 14 let, JesenÌkyñBrann ñ JarnÌ pr zdniny pro ml deû, JesenÌkyñBrann. ORATOÿ t, st, Ët, p, ne 15ñ18 hod. (6ñ14 let). VeSPOD VolnoËasov (otev en ) klub VeSPOD funguje v r mci Salesi nskèho st ediska ml deûe Brno-LÌöeÚ jiû Ëtvrt m rokem. ProË ho tedy znovu p edstavovat? Od novèho roku by mïly prostory klubu zìskat zcela nov Ñkab tì, a tak n m p i tèto p Ìleûitosti p ipad vìce neû symbolickè, p edstavit takè Ñnov ì klub, nov pravidla a moûnosti, kterè klub nabìzì. N ö hlavnì cìl Vzhledem k tomu, ûe jsme Ñotev en klubì je naöì hlavnì snahou nabìdnout co moûn nejöiröì skupinï ml deûe mìsto a prostor k neform lnìmu potk v nì se, popovìd nì si, posezenì Ëi aktivnì h e. SnaûÌme se vytvo it p irozenè ÑshromaûdiötÏì, kde mohou dospìvajìcì aktivnï tr vit sv j voln Ëas a realizovat svè n pady. Kaûd p tek a sobotu bude mìt ml deû z blìzkèho okolì k dispozici od do hod.: a) prostory pro volnou z - bavu (nealkoholick bar, p eds lì); b) hernu (kuleënìk, öipky, stolnì fotbal...); c) s lek (klidov zûna ñ poslech hudby, ËtenÌ, stolnì hry...). NedÏlnÌ veëery (od do hod.) budou vïnov ny cestopis m, p edn ök m, zajìmavostem ze svïta filmu, hudby apod. NezapomÌn me ani na sport. Tomu bude vïnov na (tak jako doposud) vûdy poslednì nedïle v mïsìci. PravidelnÌ n vötïvnìci p teënìho a sobotnìho klubu budou mìt moûnost Ñprot hnout svè kostiì v tïlocviënï po p edchozì domluvï s vedoucìm, Ëi jin m pracovnìkem klubu. V jarnìch a letnìch mïsìcìch bude moûnost vyuûìt h iötï p ed SaSM a zahr t si nap. softball. CÌlov skupina Klub je volnï p Ìstupn a otev en vöem od 14 do 26 let; ml deûi bez rozdìlu pohlavì, n rodnosti, rasovè p Ìsluönosti, n boûenskèho vyzn - nì a soci lnìho postavenì ve spoleënosti. Volnost a neomezenost vstupu bude platit i v novèm roce. Budeme vöak p ÌsnÏji db t na dodrûov nì stanoven ch pravidel a podmìnek klubu VeSPOD (kaûd n vötïvnìk m moûnost se s nimi sezn mit p i vstupu). Z staneme tak zav enì pro ml deû: ñ neochotnou tato pravidla tolerovat a dodrûovat; ñ agresivnì, pod vlivem n vykov ch l tek (alkohol, drogy apod.); ñ öikanujìcì a poniûujìcì ostatnì. Vize do budoucna? ChtÏli bychom, aby se klub a jeho prostory staly do budoucna mìstem, kde budou mladì nach zet moûnost Ñseberealizaceì, nap. v stavou vlastnìch fotek, obraz apod. nebo p edvedou svè umïnì Ñna ûivoì, nap. koncerty mlad ch kapel, vlastnì soutïûe, diskotèky, hip-hopovè Ëi rappovè akce. (pokraëov nì na str. 6) LÍŠEÒSKÉ NOVINY 5

5 Školství (pokraëov nì ze str. 5) NaöÌ velkou snahou takè je, aby se klub Ve- SPOD stal pro mladè bodem jistoty a bezpeëì. MÌstem, kam se budou nejen r di vracet, ale kde najdou jistè z zemì, podporu, radu a pomoc v obtìûn ch ûivotnìch situacìch. Oporu, radu a pomoc m ûete vûdy najìt u anim tor a asistent, tedy t mu klubu Ve- SPOD, kte Ì majì snahu vytv et pro v s p ÌjemnÈ prost edì, chystat r znè akce Ëi b t jen pomocnìkem p i realizaci vaöich n pad. Nem te o vìkendu nic na pr ci? Nechcete b t sami? NudÌte se? P ijôte do klubu VeSPOD. P ijôte jen tak posedït, sezn mit se, najìt novè kamar dy, zahr t si t eba kuleënìk, rozöì it si svè znalosti nebo prot hnout kosti v tïlocviënï. TÏöÌ se na v s t m klubu VeSPOD! VeSPOD_Plus ñ Matograf ñ JarnÌ pr zdniny ñ zav eno. SaVIO ñ salesi nskè vzdïl vacì informaënì okruhy ñ cyklus besed, p edn öek, vzdïl vacìch program pro öirokou ve ejnost ThLic. AntonÌn Praûan ñ OtaznÌky nad biblì: SZ ñ knihy historickè PhDr. Josef Tr vnìëek ñ Lidov kultura v LÌöni. ZaË tky vûdy v 19 hodin. V pondïlì 11. nora od hod. v r mci programu SaVIO odstartuje jiû druh bïh ÑKurzu efektivnìho rodiëovstvìì; devìtidìln cyklus besed, kde se z jemci dozvì, jak odpovìdat efektivnï na dïtsk hnïv, jak reagovat na odmlouv nì a dïtsk negativismus, jak vychov vat bez k iku a trest nì a jak dïti ËinnÏ povzbudit bez p emìry odmïn. RodiËe se budou sch zet 1 za 14 dnì a je nutnè se p edem p ihl sit. BliûöÌ informace ke vöem program m a aktivit m najdete na naöich webov ch str nk ch SALESI NSK STÿEDISKO ML DEéE ñ DŸM DÃTÕ A ML DEéE BRNO-LÕäE, KOTLANOVA 13 NABÕZÕ K PRON JMU VOLN KAPACITY pro po d nì semin, ökolenì, prezentacì... vìce Ëelov s l (VeSPOD) s kapacitou 20ñ80 lidì ñ flexibilnì uspo d nì, p ipojenì k Internetu, datov projektor a obëerstvenì vìce Ëelov s l (VeSPOD) + nealko bar + velk aparatura p ÌpadnÏ i jinè kombinace pro sportovnì aktivity tïlocviënu (basketbal, volejbal, kopan, floorball), horolezeckou stïnu pro jinè aktivity v tvarnou dìlnu univerz lnì mìstnost s tatami BLIéäÕ INFORMACE A CENÕK mail: pronajmy@lisen.sdb.cz Internet: Vítězství volejbalistek v Memoriálu Františka Odehnala Den se stal historick m dnem v ûivotï naöeho ökolnìho volejbalu. Druûstvo û - kyú ÑAì dok zalo i p es nep ÌzeÚ osudu vyhr t soutïû brnïnsk ch z kladnìch a st ednìch ökol Memori l Frantiöka Odehnala (d Ìve Poh r sportovnìho gymn zia). Pr bïh turnaje byl zpoë tku jasn. Skupinu jsme vyhr li hladce, pak n sledoval z pas se Zä Vejrostova ÑAì, kter jsme rovnïû vyhr li 2 : 0 a Ëekalo n s dramatickè fin le. DÏvËata do nïj nastoupila s bojovnostì a od poë tku setu si drûela 2ñ3 bodov n skok p ed soupe em, kter m bylo Gymn zium älapanice. Velmi z hy po zaë tku setu se zranila naöe klìëov bloka ka Andrea a vöe vypadalo na okamûik ztraceno. DÏvËata se vöak brzy vzpamatovala a bojovala i za vy azenou Andreu. éaneta svou roli neëekanèho n hradnìka zvl dla v bornï. I vöechna ostatnì dïvëata bojovala jako lvice. Bylo to mnohem tïûöì neû na zaë tku setu, ale v le zvìtïzit n m pomohla dot hnout set do spïönèho konce. Byli jsme vûdy kr Ëek p ed soupe em. Bylo vöak jasnè, ûe älapanice se jen tak nevzdajì a druh set nebude v bec jednoduch. Pr bïh byl rychl a soupe nekompromisnì. Neû jsme se nad li, bylo to 24 : 12 pro soupe e. Na pod nì p iöla Lucka, v tè dobï vypadala jiû znaënï psychicky i fyzicky vyëerpan. Vypadalo to na konec setu. Ale Lucka je star bojovnice, a tak nïkde vyk esala poslednì zbytky sil a dok - zala sv m pod nìm p itlaëit soupe e tak, ûe byl stav 24 : 24. Pak jsme p idali 13. bod, takûe stav byl 25 : 24 pro n s. Vypadalo to, ûe m me vìtïzstvì nadosah, ale soupe vïdïl, ûe jde o vöe. P iöli 3 naöe chyby a stav byl 1 : 1 na sety.»ekal n s tedy poslednì, rozhodujìcì set. nava hr Ëek byla znaën, psychickè vyëerp nì viditelnè, ale touha zvìtïzit pro sebe, pro zranïnou Andreu, nemocnou Krist nu i nep Ìtomnou ä rku byla velik. MÌöa nastoupila se sv m nekompromisnìm pod nìm a zajistila tak naöemu druûstvu n - skok. Ten jsme si jiû udrûeli do konce setu, a tak se n m splnil sen, na kter se dïvëata t i roky p ipravovala. M me prvnì mìsto! Druûstvo nastoupilo v tomto sloûenì: Z kladnì sestava: nahr vka ñ Pol Ëkov, Klikov, smeë ñ Lauöov, Spi Ìkov, blok ñ Dr palov, Karniöov. Z kladnì sestava ve fin lovèm z pase: 1. set ñ zaë tek stejnï, po zranïnì Dr palovè na bloku Ulrichov. 2. a 3. set: nahr vka ñ Pol Ëkov, Klikov, blok ñ Karniöov, Spi Ìkov, smeë ñ Lauöov, Ilkov. Druûstvo ÑBì ve sloûenì: Semencova Petra, Semencova Michala, Horv thov Veronika, OraËkov Karolina, Veverkov PavlÌna, Markov Nikola, Skoup PavlÌna, Sedl kov Barbora, Hrachy Barbara obsadilo celkovè 8. mìsto. Druûstvo ÑCì nemïlo û dnè ambice, jelo si zahr t a skonëilo na 12. mìstï, coû povaûuji za solidnì v kon. Hr Ëky: Katolick, Halamov, Drmotov, Beranov, Brablecov., ÿeh nkov, Klikov K., SmolÌkov, Heindlov, P ezvinsk. Celkem se turnaje z Ëastnilo 16. druûstev. Vzhledem k tomu, ûe z p vodnìch 4 druûstev (37 hr Ëek) se turnaje nakonec z Ëastnila pouze 3 druûstva (bïhem poslednìho t dne 10 hr Ëek Ëast od eklo), se domnìv m, ûe turnaj probïhl spïönï a pomohl dïvëat m nab t dalöì novè hernì zkuöenosti a v sledky jsou uspokojivè. Druûstvo ÑBì dostane p ÌötÌ rok p Ìleûitost si napravit reputaci a pokusit se podat p esvïd- ËivÏjöÌ v kon. Pavla KoËvarov trenèr Zä NovolÌöeÚsk 6 LÍŠEÒSKÉ NOVINY

6 Školství Z kultury Vánoční koncert Ve veëernìch hodin ch dne naplnily tûny a v noënì hudba kr snè prostory zcela zaplnïnè MoravskÈ galerie v BrnÏ. Jiû tradiënì v - noënì koncert uspo dalo lìöeúskè Gymn zium INTEGRA BRNO. Neb v p Ìliö zvykem, aby st ednì ökoly po daly koncerty podobnèho rozsahu a charakteru. Gymn zium INTEGRA tak jiû t etìm rokem obdarov v svè profesory, rodi- Ëe, û ky i ve ejnost v podobï tohoto netradiënìho v noënìho d rku. Cel veëer byl rozdïlen do dvou programov ch blok. V prvnì p li veëera nejprve zaznïly v noënì pìsnï A. V. Michny z Otradovic a v noënì koledy v prav ch brnïnsk ch skladatel Frantiöka Fialy a Martina JakubÌËka. Musicu da Cameru Brno, PÏveck sbor gymn zia INTEGRA a BrnÏnsk akademick orchestr Ìdil ätïp n Policer. Tento absolvent PedagogickÈ fakulty MU a JAMU je v brnïnskèm hudebnìm prost edì zn m p edevöìm jako sbormistr a dirigent, z roveú je vöak i pedagogem gymn zia INTEGRA. Z vïr tèto Ë sti programu pat il spoleënï nacviëenèmu spiritu lu, kter vzbudil velk aplaus. Druh p le koncertu pat ila vok lnìmu ans mblu Musica da Camera Brno se sv m sbormistrem Martinem Franzem. Jejich Ña capellov ì program byl vïnov n v noënìmu reperto ru vok lnìch skupin Take 6 a The Singers Unlimited. Slyöet tento netradiënì program je v naöem prost edì naprostou raritou a vz cnostì, protoûe k nïmu v podstatï neexistuje û dn notov materi l. Vok lnì projev ans mblu Musica da Camera Brno byl vyrovnan, kultivovan, intonaënï Ëist a celkovï velmi profesion lnì. P ekvapenìm veëera bylo unik tnì, vok lnï-dramatickè zpracov nì p sma nïkolika veëernìëkov ch melodiì. NadöenÈ publikum Musicu da Cameru Brno odmïnilo bou liv m potleskem a vyû dalo si dalöì p Ìdavky. Cel veëer byl tak kr snou teëkou za uplynul m rokem a z roveú p inesl v noënì atmosfèru do nadch zejìcìch sv tk. Jejich tv rc m tedy pat Ì velk dìk. Mgr. Hana NÏmeck Foto J. ProdÏlal Termíny výstav v Galerii Hády při ZŠ Horníkova 1 v roce ( ter ) ñ (nedïle) Ivan Kulheim krajinomalby oleje ( ter ) ñ (nedïle) Jaro v Brně 5. ročník spoleën v stava brnïnsk ch v tvarnìk ( ter ) ñ (nedïle) Jan Pokorný dřevořezba (relièfy, d evïnè plastiky) ( ter ) ñ (nedïle) Jaroslav Sklenář v stava k ûivotnìmu jubileu ( ter ) ñ (nedïle) Líšeňský kulturní podzim 10. ročník spoleën v stava brnïnsk ch v tvarnìk ( ter ) ñ (nedïle) Výstava fotografií ze soutěže pořádané týdeníkem NOS ( ter ) ñ (nedïle) Ivo Kalabis olejomalby NadaËnÌ fond Galerie H dy p i Zä HornÌkova 1 V s srdeënï zve na v stavu Ivan KULHEIM krajinomalby ñ oleje, v termìnu ñ Vernis û, kterou doplnì vystoupenì û k hudebnì ökoly Yamaha, se kon v ter v hod. ProvoznÌ doba galerie: pondïlì ñ Ëtvrtek, ñ hod., nedïle ñ hod. LÍŠEÒSKÉ NOVINY 7

7 Z kultury KOTLANOVA 7, BRNO - LÍŠEÒ kclisen@kclisen.cz PÁTEK 19:00 PÁTEK 19:00 SOBOTA 19:30 NEDÌLE 16:00 ÚTERÝ 18:00 PÁTEK 19:00 SOBOTA 8:00 NEDÌLE 16:00 ÚTERÝ 18:00 1. vstupné: 240,- 8. vstupné: 80,- 9. vstupné: 50,- 10. vstupné: 40,- 12. vstupné: 60,- 22. vstupné: 100, vstupné: 40,- 26. vstupné: 60,- loutkové divadlo Olgy Markové & Vrati Schildera hod., DÏlÚ k LÌöeÚ, (Klajdovsk 28, Brno), Divadlo LÌöeÚ: Paramisa ñ Chytr hloup Rom ñ cik nsko-g dûovsk polìvka z lìöeúskèho papiú ku. P edstavenì na motivy romsk ch poh dek pro dospïlè i dïti. SvÈr zn, energick jeviötnì rej ñ inscenace Paramisa ñ vznikl ve spoleënèm tv r- ËÌm st etu lìöeúsk ch divadelnìk a romsk ch umïlc ñ muzikant, herc a taneënìk. Hra vych zì ze sbìrky romsk ch poh dek Mileny H bschmannovè. Romsk vypr vïnì, hudba a tanec se na jeviöti divadla LÌöeÚ setk vajì s principy ËeskÈho lidovèho divadla. P ÌbÏh vypr vì o romskèm chlapci, KLAJDOVSKÁ 28 BRNO - LÍŠEÒ tel.: mobil: delnak@kclisen.cz ÚNOR 2008 PØIPRAVUJEME: 2.3. DÌTSKÝ KARNEVAL Zastupitelé Mìstské èásti Brno - Líšeò vás zvou na XII. LÍŠEÒSKÝ PLES Hraje Night and Day Band divadlo Líšeò: hlavní partner KCL: PARAMISA cigánsko-gádžovská polívka z líšeòského papiòáku Veèer s cimbálovou muzikou LÍŠÒÁCI TJ Sokol Zastávka a loutkoherecký soubor AMOK POHÁDKA O ZLATOVLÁSCE Marek Audy V E N E Z U E L A zemì stolových hor BESEDA U CIMBÁLU s Františkem Èerným a sólisty BROLNu Memoriál MUDr. Josefa Holze konaný pod záštitou I. místostarosty MÈ Brno-Líšeò Ing. Zdeòka Vícha, CSc. O zajíèkovi a zlé koze O Mášence a medvìdovi Darja Milošová INDONÉSIE zemì 17 tis. ostrovù PRONÁJMY SÁLU DÌLÒÁKU na plesy, firemní veèírky, spoleèenské akce, studentstké párty VOLEJTE: , výstava LADISLAV VYKOUKAL fotografie jenû naöel svou ûivotnì l sku a utkal se o ni s drakem. AË jìm byl roztrh n na tisìc kousk, mïl nakonec tolik ötïstì, ûe dostal to, co chtïl. Dokonce mnohem vìc. Slovo PARAMISA (poh dky) znamen v romskèm prost edì vypr vïnì, jeû jsou urëena takè dospïl m. Jsou metaforou spletitèho a mnohdy nep edvìdatelnèho re lnèho ûivota, v nïmû ne kaûd l ska konëì öùastnï a ne kaûd hrdina vìtïzì dìky sv m vlastnìm schopnostem. V tomto duchu se nese takè inscenace divadla LÌöeÚ. KulturnÌ centrum LÌöeÚ Kotlanka v s zve na akce: 2. 2., 9.00ñ16.00 hod. PletenÌ z pedigu ñ pletenì podle vlastnìho p nì , 17.00ñ20.00 hod. Z klady drh nì ñ textilnì technika pro tvorbu odïvnìch doplúk a öperk , 9.00ñ16.00 hod. KoöÌky z vrbovèho proutì ñ koöìk na ovoce nebo houby , 17.00ñ20.00 hod. Ozdobn velikonoënì vejce ze stuh ñ atraktivnì dekorace nebo d rek , 17.00ñ19.30 hod. ätìhlejöì, zdravïjöì ñ kurz sniûov nì nadv hy STOB, 12 lekcì. 18.ñ22. 2., 8.00ñ17.00 hod. N hradnì babiëka o jarnìch pr zdnin ch ñ p ÌmÏstsk t bor pro malè ökol ky, tepl obïd, pitn reûim zajiötïn. P ihl öky p edem nutnè, info na tel. ËÌsle a Burza knih, Ëasopis, CD, DVD a dalöìch nosië. V bïr zboûì , 14.00ñ18.30 hod., prodej , 9.00ñ18.00 hod. ï ï ï ï ï 1. nora zaëìn i na Kotlance 2. pololetì. NabÌzÌme voln mìsta v nïkter ch kurzech. M ûete se p ihl sit do individu lnìch hudebnìch kurz hry na klavìr, keyboard, flètnu, kytaru a housle, takè ve cviëenì pro seniory, tensegritï a pilates se najde volnè mìsto. Na dalöì voln mìsta se z jemci mohou informovat osobnï v recepci Kotlanky nebo na tel.: ï ï ï ï ï Ve st edu 13. nora 2008 zahajujeme kurz sniûov nì nadv hy STOB, kter jsme nazvali ÑätÌhlejöÌ, zdravïjöìì. Kurz vede odbornï vyökolen lektorka Iveta Holeöovsk, kterou pravdïpodobnï nïkterè zn te ze str nek Ëasopisu Tina. Po 12 t dn v s bude uëit prov dït vhodn cviëenì, vybere s v mi vhodn zp sob hubnutì pod odborn m vedenìm. SouË stì kurzu je i vypracovan metodika, kter uëì sestavit jìdelnìëek z jìdel dietnìch, ale chutn ch, takûe nebudete trpït ani na tïle, ani na duöi. PoprvÈ jsme na Kotlance systèm hubnutì vyzkouöeli na ja e Osm odv ûn ch ûen se po 12 t dn sch zelo, eöilo s lektorkou svè problèmy s v hou, nauëilo se z sady zdravèho ûivotnìho stylu a v sledky se dostavily ñ bytky na v ze se pohybovaly od cca 4 kg do 13 kg. Kurz mïl i v born dopad na psychiku z ËastnÏn ch ûen. Vöechny spojoval stejn cìl, proûìvaly podobnè problèmy, vychutn valy si chv lu ve svèm okolì p i kaûdèm ztracenèm kilogramu a hlavnï se spoleënï hodnï zasm ly. HubnutÌ na Kotlance pod vedenìm Ivety HoleöovskÈ je prostï radost! Nev hejte, jaro na sebe ned dlouho Ëekat! Pr vï teô je Ëas vylepöit si postavu do plavek! P ihl öky p ijìm me do 8. nora LÍŠEÒSKÉ NOVINY

8 Líšeňské pohádky a pověsti část 1. ÿada POH DEK A POVÃSTÕ NASBÕRAN CH V LÕäNI U BRNA NA MORAVà NAPSAL MUDr. FRANT. ELPL V PRAZE 1904 POH DKY vod. P. T. Ëten m d v se na vïdomost, ûe nebyl ps n vod tento jen aby byl ps n, n brû aby byl takè Ëten. Mimo p vodnì list, s kter m se tato knìûka vyd v na pouù, najdeö v nïm i struën v klad, co poh dka jest a jakè jsou jejì dïjiny. Poh dky tyto nejsou nezn my. HledÏlo se jenom, aby byly vypravov ny tak, jak je asi vypravuje lid, t. j. slohem jasn m a srozumiteln m, bez öroubovan ch vït, bez vztaûn ch z jmen a p echodnìk. Poh dk t eba Ëte: ÑBylo to v sedmdes tè sedmè krajinï, za Ëerven m mo em, za sklenïn m vrchem a za d evïnou skalou, kde ûil jedenkr te kr l, kter mïl t i syny.ì Kdyû to potom s m vypravuje, ekne: ÑBylo to v sedmdes tè sedmè krajinï, za Ëerven m mo em, za sklenïn m vrchem a za d evïnou skalou. Tam ûil jedenkr te kr l a mïl t i syny.ì Tj. ovöem jen lehounk h Ìch, jenû odpouötì se r d a s dobr m svïdomìm, ale kolikr t se Ëtou vïci s jednoduch m a srozumiteln m sp sobem lidov ch poh dek se nesrovn vajìcì, t eba: Ñkr l poslal na nïho lva a poruëil mu, aby je trochu prohnal, ale û dnèmu aby neublìûil. Lev z posuúk p na svèho vyrozumïl, ûe se tu jedn o ûert.ì ñ SbÏratel hledïl se vûìti ve zlatè Ëasy, kdy s chlapci jsme si je vykl dali po ûundrech (v klencìch p ed domovnìmi dve mi) a poslouch vali je v kuchyni, kde se dr valo pe Ì. HledÏl jsem, abych je vypravoval tak, jak by je vykl dal nïkter m j kamar d nebo jak s m bych je byl tehdy vypravoval. Dobr poh dka se pozn. SlyöÌ se t eba jen zaë tek: ÑByl jeden kr l a byl uû star a nemïl neû jednoho syna. Jednou toho syna k sobï povolal a ekl mu: ÑM j mil synu, vìö dob e, ûe zralè ovoce opad v, aby uhnulo jinèmu. M hlava uû taky dozr v a snad uû brzy na ni slunce svìtit nebude; ale prve neû mï pochov ö, p ece bych jeötï r d vidïl svou budoucì dceru, tvou manûelku. OûeÚ se, synu m j!ì A kaûd vì, ûe je to poh dka. Jindy se zase Ëte: Ñ»erven karkulka byla malè hodnè dïv- Ë tko, jeû kaûd miloval, nejvìce vöak babiëka jejì, kter darovala jì jednou k sv tku sametovou ËepiËku, od nìû dostalo se dìvence pozdïji jmèna.ì Napiöte si k tomu, ûe je to poh dka t eba desetkr t a nikdo tomu neuvï Ì. Leda kdo poh dky jakûiv neslyöel ani neëetl. ÿeklo se hned na zaë tku, ûe poh dky tyto nejsou nezn my. Podobnost a shoda v poh dk ch p ich zejì nejen ve krajìch a zemìch, n brû u cel ch n rod. Tak mnohè poh dky moravskè, jeû sebral Kulda, podobajì se Ëesk m a slovensk m poh dk m B. NÏmcovÈ. T eba: Siln Jura = Neohroûen Mikeö = Valibuk. A ve vöech t ech: O Popeluöce. Kuldov ch poh dek jsou 4 svazky; prvnì dva (z okolì roûnovskèho) sbìral Kulda s m, t etì (z okolì oleönickèho) mu poslal P. PleskaË a Ëtvrt (z okolì kamenickèho) mu poslal P. Orel. V oleönick ch a kamenick ch jsou nïkterè, jeû se podobajì roûnovsk m jako vejce vejci, jenûe nejsou vypravov ny tak sviûnï, jsou trochu rozvl ËnÏjöÌ. Ve slovensk ch poh dk ch B. NÏmcovÈ ps no jest: O äirokèm, DlouhÈm a é rookèm. JÌ podobna jest Erbenova: Dlouh, äirok a Bystrozrak. Kuldova poh dka: O t ech holubicìch m podobn dïj jako Erbenova: Zlatovl ska nebo NÏmcovÈ: Zlat vrch (O Jozovi). Kuld v: Hloup Jan a jeho k Ú p ipomìn zas Erbenovy: T i zlatè vlasy dïda VöevÏda nebo NÏmcovÈ: T i zlat pèra. A pozn me, ûe mnohè poh dky nïmeckè podobajì se naöim aû n padnï; nïkterè jen v rysech z kladnìch, jinè v jednotlivostech. Grimm to vysvïtluje takto: ÑN rodovè jsou celky sobï podobnè, tìm podobnïjöì, ËÌm mìú odd lila je vzdïlanost. HlavnÌ body, v nichû podobnost ta se jevì, jsou zp sob ûivota, mrav a zvyky, pìseú a poh dky.ì Jin mi slovy: srozumitelnost, vïtöì nebo menöì obraznost a vìce nebo mènï citu jsou ve vöech poh dk ch, v naöich i v cizìch. A zvl ötï srozumitelnost, aby jim rozumïli nejen dospïlì, n brû i dïti. Pr vem a dob e napsali br. GrimmovÈ na svoje sbìrky: Poh dky pro d m a pro dïti. Po lidu vypravovati nenì tak snadno, jak by se mohlo mysliti. V tè p ÌËinÏ pravì LudevÌt ät r (S. O n rodnìch pìsnìch a povïstech plemen slovansk ch, str. 140): ÑÿeË povïstì jako tvor prastar ch, dozajista kromï jazyka nejstaröìho to pam tnìka otc naöich, je nev z na, vypravujìcì a ve vypravov nì svèm kr tka a odmï ena. Kr tkè pr povïdi n sledujì jedna za druhou, proto vyh b se eë p ÌËestÌm, pr povïdi svazujìcìm, a öet Ì p i tom malebnosti a n zornosti. Opakov nì slov zvuën ch, zvïdavost budìcìch, n zorn ch, zvl ötï z poë tku povïstì, r da m a v pr bïhu zaokrouhlenosti se p idrûuje.ì ñ NÏkdy b v vypravov na poh dka jako rom n, jindy jako b seú nebo satira, b seú v prûse myslìm, ani dïj nenì poh dkov. ProsÌm, abyste si p eëetli jen zaë tek takovè poh dky: Ñäiroko daleko v mo i je voda modr jako lìstky nejkr snïjöìch chrp a jasna jako nejëistëì sklo, ale tuze hlubok, ûe tam ani û dn kotva na dno nedos hne; mnoho kostelnìch vïûì by se musilo na sebe postavit, aby se dostala öpiëka tè nejho ejöì na vodu. Tam p eb v mo sk lid. Ale nemyslete si, ûe je tam na dnï hol bìl pìseëek. O nè! Tam rostou nejdivnïjöì stromy a kvïtiny, a ty majì stonky a listì tak ohebnè a mïkkè, ûe, jak o nï vodnì proud jen trochu zavadì, h bajì se jako ûivè. Ryby velikè i malè provlèkajì se jejich vïtvemi zrovna jak u n s na zemi pt ci ve vzduchu. Na nejhluböìm mìstï je z mek mo skèho kr le. Zdi jsou z kor l v a vysok hrotnat okna jsou z jantaru naëisto pr hlednèho, st echa je z muölì, a ty se otvìrajì a zavìrajì jak voda proudì. To je tuze pïkn podìvan, protoûe v kaûdè leûì z ivè perly; jedin z nich byla by jiû p ekr sn m skvostem v korunï kaûdè kr - lovny.ì Spisovateli poh dek je tedy hledïti, by nepsal ani b snï, ani rom nu, n brû poh dku, kde se vöe jinak dïje neûli ve svïtï p irozenèm, ale vypravuje se tak, jakoby se to ve svïtï p irozenèm dïlo. kolem jeho jest, aby psal tak, jako by s m poh dku vypravoval neb aspoú, aby poh dku dob e odposlouchal. A tu zase z leûì na tom, kde se sbìrajì, a kdo je vypravuje. Krajiny, kde se hodnï pase, kde se pe Ì dere a kde k sobï r di chodìvajì lidè na besedu, budou mìti jistï vìce poh dek neûli krajiny, kde d vïrnost veökeru zaplaöil boj o ûivot. Potom nenì jedno, kdo vypravuje. Prav poh dk neopakuje jenom, co slyöel, on takè tvo Ì, p id v ze svèho, kdyû chtïjì mìti posluchaëi, zejmèna dïti, poh dku hodnï dlouhou. Jeho z soba je skoro nevyëerpatelna, coû jest moûno jedinï tìm, ûe se jich mnoho naposlouchal a jeötï vìce navypravoval. Odtud jeho smïlè kolikr t a p ece zda ilè sestavy, jakoû i snadn p echod z poh dky do poh dky. Jeho eë jest poh dce vlastnì: struëna jsouc a jasna vystihuje p ece dob e tajemn r z jak bytostì tak i vïcì vöelik ch a divn ch, o nichû vypravuje. MÌsty st v se divadelnì d vajìc osob m sv m mluviti p Ìmo; zdrav m ûert m vyh b se mènï neûli b snick m lìcnìm a nudn m vah m. Ëel jejich je docela prost : napìnati mysl a baviti. S tìm se spokojuje vïtöina ne-li Ëten, tak aspoú posluchaë. MajÌ r di pïknou poh dku tak jako lìbeznou hudbu nebo vonnou r ûi. Oni kr sno vycìtì; proë je to kr snè, po tom se nept nikdo z nich a s P nem Bohem to nech v hlav m uëenïjöìm. Vypravovati poh dky lze se nauëiti cvikem. Proto lze raditi mlad m sbïratel m drobnostì lidopisn ch v bec a zvl ötï poh dek, aby neûli se pustì do nïjakè vïci, probrali nap ed sbìrky, jeû o vïci tè neb o vïcech podobn ch byly jiû seps ny. Kdo chce sbìrati poh dky, nechù si p eëte sbìrku mistrn ch poh dek Erbenov ch, PÏknÈ poh dky Kuldovy, jakoû i v bornè slovenskè poh dky Boûeny NÏmcovÈ. A kdyû ne to, tak aspoú Erbenovu menöì sbìrku n rodnìch poh dek a povïstì, v nìû kraluje slavn poh dkov trojice: Dlouh, äirok a Bystrozrak, T i zlatè vlasy dïda VöevÏda a Zlatohl vka, ale tïm aby se nauëil zrovna na pamïù. A potom aù jde hledat poh dky. Ne Ìk m, aby se z vodilo zrovna s Erbenem, protoûe je to sotva moûno. Neboù poh dky jeho skl dali vlastnï lidè dva: jeden, jenû l tku sbìral a to byl Erben sbïratel a druh, jenû vypravoval, a to byl Erben b snìk. Odtud ta kr sa jeho poh dek nedostiûen a snad i nedostiûiteln. V Praze 2. ledna 1904, E. F. (pokraëov nì p ÌötÏ) LÍŠEÒSKÉ NOVINY 9

9 Z dopisů čtenářů Hned dva liter rnì p ÌspÏvky doputovaly do naöì redakce v dobï tïsnï p ed koncem roku S menöìm zpoûdïnìm je zve ejúujeme aû nynì. V prvnìm se autor s smïvem zam ölì nad psìm putov nìm po VÌdni. K druhèmu p ÌspÏvku n m autorka napsala: V naöì mysli se rodì ta nejtajnïjöì p nì a tuûby. Snad jako kaûdè dìtko, tak i j milovala ten kouzeln poh dkov svït, kdy mi maminka p edëìtala o vìl ch a stateën ch rytì Ìch. UvÏdomila jsem si, ûe i j bych r da jednou do knihovniëky vloûila vlastnì knìûku. Pl nov nì je kr snè. Avöak cesta k spïchu vrtkav a ËlovÏk se m st le co uëit... Aû bude moje knìûeëka v plenk ch, budu ji vychov vat s l skou a vidinou, ûe bude p Ìnosem vöem sv m Ëten m. Dnes je mi patn ct let, st le se jmenuji Diana TrtÌlkov a jsem studentkou gymn zia, kde pracuji ve ökolnìm Ëasopise. L ska k literatu e tedy d le jen kvete a roste. R da bych i LÌöeÚskÈ noviny vloûila do srdcì nejen mal ch Ëten (Diana TrtÌlkov ). Z psího cestovního deníku: Vídeňská zastavení Tak jsem si z LÌönÏ haf trochu vyjel... do VÌdnÏ. A hned m m z ûitky, dobrè i öpatnè. PrvnÌ vïc, kterou ve VÌdni ihned zaregistrujete, je ve vöech parcìch se opakujìcì Hundeverbot, z kaz vstupu ps. Vöimli jste si snad, ûe by nïkdy nïkde byl Katzenverbot? OsobnÏ se mne to dot k a povaûuji z kaz za nespravedliv ; ba co vìc, vidìm to na Evropsk soud pro psì pr va. V tramvajìch se lze zase setkat s n pisem Nur mit Beiflkorb und Leine. I kdyû to, ûe m m b t haf s beiskorbem, tedy po naöem s koöìkem Ëi n hubkem, spìöe pochopìm: vûdyù nïkte Ì pasaûè i se chovajì tak, ûe by nezaslouûili nic jinèho neû b ti pokous ni. A jeötï jinou zkuöenost jsem zaûil s vìdeúskou tramvajì. äel jsem tak po ulici, kdyû tu se p i Ìtila tramvaj, byla to linka ÑOì. To by ani nebylo tak podivnè, jako ûe na Ëele nesla n zev koneënè stanice v podobï Raxstrafle. Je celkem evidentnì, ûe se spr vnï m jednat o Rexstrafle, pojmenovanou po slavnèm Ëlenovi naöeho psìho rodu, rekovnèm detektivnìm hrdinovi Rexovi. KomolenÌ jeho jmèna mne tuze a mnoho rozlìtilo. I zaötïkal jsem na onu tramvaj mohutnï a silnï, aû, p edem vzd vajìc nerovn boj, odrachotila kodrcajìc a t esouc se. Samoz ejmï strachy; pln b znï a hany. A tak j, lìöeúsk Ëesk fousek, dosil jsem slavnèho vìtïzstvì na Straflebahnhaltestelle u Landstrafle. ZajistÈ je v m zn mo, ûe jin v znamn pes, Emil Robert Tlapka (ve zkratce Hund E. R. T.) ve VÌdni postavil vodnì d m neboli Wasserhaus, v znamnou to pam tku psì architektury. Tragick m omylem je pojmenov nì cìsa ova sìdla na Hofburg. Jiû ve star ch kronik ch se pìöe, ûe se spr vnï jedn o Hafburg. Pojmenov n je na pam tku proötïku (rozumïj: ötïkavèho proslovu), kter mïl Honorius, pes zakladatele, p i pokl d nì z kladnìho kamene stavby. P ed tìmto Hafburgem stojì ada povoz, do nichû jsou Návod na chutné přátelství JistÏ ten blahod rn pocit zn te. Kup Ìkladu, kdyû dostanete d rek od milovanè osoby, potïöì v s. VÌd te se se svou uliënickou bandou, podnik te v pravy, proûìv te radosti i strasti. TÏöÌ v s vz jemn p Ìtomnost, letm smïv, pohlazenì... MnozÌ jste jiû z ejmï odhalili, ûe ono pomyslnè pouto s ostatnìmi jedinci je pouto p telstvì. Ano, ËlovÏk s m o sobï je tvor spoleëensk. Projevy tohoto ÑspoleËenstvÌì lze sledovat hnedle po narozenì, kdy dìtï p ilne k starostlivèmu rodiëi a vyhled v jeho n ruë jako tulnè teplè hnìzdeëko, kam nezabloudì nebezpeëì ani strach. Jak uû to vöak b v, dïtskè st evìëky po Ëase odloûìme a s mladistv m nadöenìm vplujeme do p Ìstavu domnïlè dospïlosti. Snad si v tak velkèm uspïchanèm svïtï p ipad me sami, cizì, najednou musìme jednat, jak se Ìk, na vlastnì triko. Hrdost n m ale nedovolì uch lit se zpït do n ruëe maminky. Tehdy vyhled v me oporu p Ìtele, jeû umì pomoci z nastalè ölamastiky, slepè uliëky. Kdo poëìt mnoûstvì dajn ch p tel, z st v mnohdy udiven, kolik mu jich zbylo, kdyû se ut pïl ve tmï. P telstvì lze ch pat jako dar, o nïhoû se opìrajì a vz jemnï prolìnajì dalöì ctnosti i vlastnosti pot ebnè k jeho existenci. Nebo takè neust l kolobïh, jak si pomysln hra. Hr Ëi obda enì poctivostì, riskem a schopnostì odpouötït jin m figurk m na tahu hernìho pl nu. I p telstvì Ëi vztahy mezi opaën mi pohlavìmi si zakl dajì na tolerantnosti, obïtavosti a pomoci. P itom nesmìme p ehlìûet skuteënost, ûe naöe svoboda i volnost konëì tam, kde hraniëì s volnostì druhèho. K p ijetì p telstvì je nezbytnè otev Ìt se nejprve sobï, d le oùuk - vat druhè, aû n m v srdìëku ze semìnka vyklìëì pevn, pruûn strom, zap aûeni konï. Za jednìm z nich jsem öel a p telsky na nïj ötïkl. Odfrkl a zat sl hlavou; jak neumìm koúsk jazyk, tak soudìm, ûe to bylo gesto vyjad ujìcì nïco jako: ÑS tebou se nebavìm.ì Nechal jsem tedy konï konïm a bïûel do p ilehlèho parku. Park p ed Hafburgem je uëinïn psì r j. Je totiû mìstem, kde v jimeënï neplatì û dn Hundeverbot, a tak zde dov dïla spousta kamar d rozliën ch a r zn ch ras. Byla zde tèû poëetn skupina kokröpanïl opeëov van sv m p neëkem; byl totiû kokrofil, coû ostatnï, jak je prok z no, je z sadnï lepöì b ti neûli nekrofil. A tak pro dneöek konëìm, neb mne bolì tlapa, neb je urëena ke bïh nì sem a tam a ne k ùuk nì do poëìtaëovè kl vesy tèhle a k tomu jeötï onè. Z psìho denìku vyëetl a do eëi lidskè p evedl Pavel Krafl s jehoû ko eny spojìme sami sebe a ostatnì p ÌsluönÌky spoleëenstvì lidskèho. Potr pili jsme hlaviëky vodnì stranou praktickè kucha ky. Ale k vytvo enì chutnèho, opravdovèho p telstvì, tedy produktu lidskè snahy i öikovnosti, pot ebujeme krapet vìce ingrediencì. P izdobìme se obtïûkanou penïûenkou a jelikoû modernì doba n m chce vyjìt vst Ìc, zamì Ìme do nejbliûöìho supermarketu. HlavnÏ sledujte datum öarûe, proölè zboûì nebrat! Nenechte se zl - kat ani horliv mi akënìmi nabìdkami. Mnohdy neb vajì na skladï. Vraùme se k samotnèmu nakupov nì. VybÌr me vyv ûenï a s ohledem na zdravì! Pot ebujeme deset kelìmk otev enosti k lidem, deset balìëk odvahy a z jmu, deset kilo up Ìmnosti, p ihodìme obïtavost, deset kus vst Ìcnosti a hleôte kup edu, kde se vracì l hve arogance, strachu, nad- azenosti Ëi lenosti. ZajistÈ neuökodì ani nïjakè ty mlsky. Deset s Ëk pochval, podïkov nì, cty, d vïry, p ibereme i pozdrav. To se n m ta spolupr ce dob e da Ì, viôte? No ne, t mhle nabìzì rodinnè balenì lidskè d stojnosti, dokonce snìûenè mnoûstvì tuku. Nejsem si zcela jist, zda m m dostateën obnos penïz. P jdeme radöi k pokladnï, stejnï uû mne nenapad, co jeötï p ibrat do pokrmu. Uû vìm, trochu vtipnè kaöe! VÌtejte zpït u va enì s praktickou kucha kou. NynÌ vöe nakl d me s citem p Ìmo do srdce a pamïti. Za st lèho mìch nì p ivedeme k varu. Pod v me s smïvem, odhodl nìm a l skou. Dobrou chuù! Diana TrtÌlkov 10 LÍŠEÒSKÉ NOVINY

10 Nová mezinárodní třída v Brně zahajuje svoji Ëinnost v lednu 2008 na Vinohradech. V Montessori pedagogice se klade velk d raz na tzv. Ñcitliv obdobìì, kdy se dìtï nejsnadnïji uëì, lèpe eëeno Ñabsorbujeì. V p ÌpadÏ osvojov nì jazyka toto obdobì nast v kolem druhèho roku a trv p ibliûnï do 7 let vïku dìtïte. Dlouhodob studie v oblasti jazykovèho vzdïl v nì uk zala, ûe lidsk mozek je schopen podchytit dva jazyky stejnï snadno jako jeden. A co vìce nedoch zì k neurologickèmu zatìûenì. Ned vnè v zkumy inteligence, tvo- ivosti myölenì a schopnosti ch p nì ukazujì p i srovn v nì dvojjazyën ch a jednojazyën ch dïtì na jasnè v hody v uëenì pro dvojjazyënè dïti. DÏti, kterè se jiû v p edökolnìm za ÌzenÌ uëì dennï 2 hodiny hravou formou druhèmu jazyku, jsou po absolvov nì test ve srovn vacì skupinï stejnï dobrè v prvnìm jazyce, ale lepöì v matematice. Marie Montessori se d le zab vala pozn v nìm, jak m zp sobem dïti ÑabsorbujÌì jazyk bez vynaloûenì vïtöìho silì, zatìmco dospïlì musì p i studiu tvrdï pracovat. DÌtÏ, kterè proch zì citliv m obdobìm pro uëenì se lidskè eëi, absorbuje jazyk, jeho fonetickè vzory, slovnì z sobu a gramatickou konstrukci, bez vïdomèho usilì. Je schopno se uëit dvïma i vìce jazyk m bez vz jemnèho ruöenì. DÌtÏ do 6 let vïku m schopnost vst ebat jazyk neuvï itelnou rychlostì (tato schopnost se obvykle ztr cì ve vïku 7 let). V zkumy ukazujì, ûe dìtï, kterè je vystaveno r zn m jazykov m prost edìm m rychlejöì rozvoj pozn v nì neû dìtï, kterè ûije pouze v prost edì jednoho, rodnèho jazyka. DÏti (mluvìcì Ëesky) se nauëì anglickèmu jazyku velmi rychle od uëitel, rodil ch mluvëìch. äkolka jim nenabìzì pouze bloky anglickèho jazyka nebo uëenì angliëtiny. äkolka m dva jazyky pro komunikaci po cel den. Pro dïti (nemluvìcì Ëesky) ûijìcì v»eskè republice je uëenì Ëeötiny skvïlou p ÌleûitostÌ rozöì it si sv j obzor jakoû i znalost dalöìho jazyka. V budoucnosti m ûe b t schopnost komunikovat v ËeötinÏ velmi pot ebn. DÌtÏ se rovnïû nauëì ËeskÈ pìsniëky a p ÌbÏhy od rodil ch mluvëìch. UËenÌ Ëeötiny nebude dìtï nijak omezovat v uëenì angliëtiny. DÌtÏ je schopno zvl dnout snadno oba jazyky. Od z Ì 2008 p ipravujeme: Otev enì mate skèho centra SlunÌËko ñ pro rodiëe s dïtmi od 1 roku do 3 let v ËeskÈ i anglickè verzi. Otev enì z kladnì ökoly Montessori ñ I. stupeú. Od z Ì 2008 vznikne komplexnì centrum Montessori, kterè svou ËinnostÌ bude pokr vat ûivot dìtïte od ranèho dïtstvì aû po z kladnì ökolu. Svoje dìtï k n m m ûete p ihl sit osobnï, pìsemnï i elektronicky p es . SrdeËnÏ V s zveme se p ijìt podìvat k n m na Lesnou. Kontakty: Mate sk ökola SlunÌËko ñ Montessori, är mkova 14, Brno-Lesn ; Brechtova 6, Brno-Lesn ; Bzeneck 23, Brno-Vinohrady; tel: , ms.slunicko1@volny.cz, A KLUBY ČR, o.p.s. A Poradna PoradenstvÌ pro lidi, kte Ì pociùujì, ûe majì problèm s konzumacì alkoholu, poradenstvì a pomoc rodin m ohroûen m alkoholismem. Sluûby jsou poskytov ny v BrnÏ a zdarma. ï Poskytujeme psychologickè ambulantnì poradenstvì ve formï: individu lnì, rodinnè, skupinovè. ï SvÈpomocn skupina AnonymnÌ alkoholici. KaûdÈ pondïlì od hod. a st edu od hod. v prostor ch A Klub. KontaktnÌ osoby: LaÔka , Marcela ï Krizov intervence (linka d vïry), , , internetovèho poradenstvì: ñ linkaduvery.akluby@seznam.cz, skype: Linka d vïry A kluby»r. ï Soci lnì poradenstvì. Zahrnuje pomoc a podporu p i eöenì konkrètnìch soci lnìch problèm Kde n s najdete? K enov 62a, Brno.1. patro. Tel.: , , , akluby@seznam.cz, bliûöì informace na PracovnÌ doba: PoñP : 8.00ñ16.00 hod., p ÌpadnÏ po domluvï i v jinèm termìnu. Na Vaöi n vötïvu a p Ìpadnou spolupr ci se tïöì kolektiv pracovnìk A klub»r. Abstinence od alkoholu, drog Ëi hazardnìho hranì nenì podmìnkou pro vyuûitì sluûeb A Poradny! Sport Poděkování Ve dnech aû jsem se z Ëastnila z vodu eurot m ve sportovnì gymnastice na Gran Canaria. SoutÏûe se z Ëastnilo 7 reprezentaënìch t m. KromÏ naöeho druûstva Moravsk Slavia Brno se na Kan rsk ch ostrovech p edstavily vedle dom cìch i t my z Anglie a D nska. V tèto silnè evropskè konkurenci se n m poda ilo zvìtïzit a zìskat poh r pro vìtïze. R da bych nynì podïkovala MÏstskÈ Ëasti Brno-LÌöeÚ, kter mi sv m finanënìm p ÌspÏvkem umoûnila Ëast na tèto mezin rodnì akci. VÏ Ìm, ûe i v budoucnu budu moci reprezentovat nejen mïsto Brno a»eskou republiku, ale i mïstskou Ë st Brno-LÌöeÚ. Sandra Sodomkov, Brno-LÌöeÚ (na fotografii v druhè adï druh zprava) Kronik LÌönÏ Dlouh lèta vedl kroniku LÌönÏ pan Jan Kozel, kter radnici poû dal o uvolnïnì z externì spolupr ce. ObracÌm se proto na lìöeúskou ve ejnost s v zvou moûnosti externì spolupr ce ve vedenì lìöeúskè kroniky. Informaci z jemc m poskytne mìstostarosta Ing. ZdenÏk VÌch, telefon: nebo , mistostarosta1@lisen.brno.cz. Panu Kozlovi za pr ci kronik e dïkujeme. LÍŠEÒSKÉ NOVINY 13