ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Kateřina BEJVANČICKÁ
|
|
- Ján Navrátil
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PRAHA 2014 Kateřina BEJVANČICKÁ
2 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ PROGRAM GEODÉZIE A KARTOGRAFIE OBOR GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A GEOINFORMATIKA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE TESTOVÁNÍ PŘESNOSTI MĚŘENÍ GYROTEODOLITU MOM Gi-B1 Vedoucí práce: Ing. Zdeněk VYSKOČIL, Ph.D. Katedra geomatiky PRAHA 2014 Kateřina BEJVANČICKÁ
3
4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Testování přesnosti měření gyroteodolitu MOM Gi-B1 jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v seznamu zdrojů. V Praze dne (podpis autora)
5 PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Zdeňku Vyskočilovi,Ph.D. za pomoc a rady při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat Jaroslavu Pyškovi a Darje Gáborové za pomoc při měření. Na závěr bych ráda poděkovala rodičům a přátelům za podporu při studiu.
6 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá testováním přesnosti měření gyroteodolitu a určením součtové konstanty přístroje. Testování přesnosti měření probíhalo na základě určení jednotlivých chyb gyroteodolitu. Součtová (přístrojová) konstanta přístroje byla určena z rozdílu známých (vypočtených ze souřadnic) a měřených směrníků. KLÍČOVÁ SLOVA gyroteodolit, nulová torzní poloha, astronomický azimut, přístrojová konstanta gyroteodolitu ABSTRACT This Bachelor thesis deals with the testing of an accuracy measurement of gyrotheodolite and specifying the device s cumulative constant. The measurement testing accuracy was carried out on the basis of the determination upon an individual errors of the gyrotheodolite. The cumulative (instrumentation) constant of the device was intended from a difference between the known (calculated from the coordinates) and measured grid bearings. KEY WORDS gyrotheodolite, zero torque position, astronomical azimuth, cumulative constant of gyrotheodolite
7 Obsah Úvod Gyroteodolit Princip gyroskopu Gyroteodolit Gi B Přípravy před měřením Určení chyb gyroteodolitu Chyba v cílení Chyba ve čtení Chyba v určení nulové torzní polohy Chyba v určení přístrojového azimutu Určení součtové konstanty gyroteodolitu Postup měření Výpočet součtové konstanty gyroteodolitu Výpočet souřadnic stanoviska Určení azimutů záměr Korekce azimutů záměr Meridiánová konvergence Výpočet směrníku v S-JTSK z azimutu Součtová konstanta gyroteodolitu Závěr Seznam zdrojů Seznam zkratek Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh... 39
8 Úvod Úvod S gyroteodolitem jsem se poprvé seznámila v předmětu Geodetické přístroje 2. V rámci tohoto předmětu jsem byla seznámena s jeho funkcí a s postupem určení nulové torzní polohy. Protože určení azimutu je zdlouhavé, v rámci tohoto předmětu byla probrána pouze teorie. I přesto mě měření s gyroteodolitem zaujalo a proto jsem si vybrala toto téma bakalářské práce. Cílem této bakalářské práce je testování přesnosti měření gyroteodolitu na základě určení jednotlivých chyb přístroje. Testování probíhá pomocí přístroje Gi-B1 od maďarské firmy MOM v laboratoři za konstantních atmosférických podmínek. Určovány jsou chyby teodolitové části gyroteodolitu a to chyba v cílení a ve čtení. A dále jsou určovány chyby gyroskopické části přístroje a to chyba v určení nulové torzní polohy a chyba v určení přístrojového azimutu. Dále je cílem této práce určit hodnotu součtové (přístrojové) konstanty gyroteodolitu. Tuto hodnotu je potřeba znát pro určení azimutu. Jelikož přístrojová konstanta použitého exempláře není známa, je její hodnota určena z rozdílu známých (vypočtených ze souřadnic) a měřených směrníků. Měření probíhá na střeše Fakulty stavební. 8
9 1. Gyroteodolit 1 Gyroteodolit Gyroteodolit (obr. 1.1) je přístroj pro přímé určování azimutů zvolených směrů. K orientaci k severu využívá speciálního setrvačníku gyroskopu. Přístroj je používán tam, kde není k dispozici geodetická orientace. U nás především k orientaci geodetických sítí v podzemních prostorách, např. při výstavbě metra. Předností gyroteodolitu v porovnání s kompasem je, že nepodléhá působení vnějších systematických vlivů, které u kompasu mohou zcela znehodnotit výsledky, např. blízkost železných předmětů. Obr. 1.1 Schéma gyroteodolitu 1.1 Princip gyroskopu Gyroskop je zavěšený setrvačník, který se otáčí vysokou rychlostí a pokud je umístěn na povrchu Země, je unášen spolu s rotující Zemí, a tím se obecně mění směr jeho rotační osy. Setrvačník na to reaguje tak, že se snaží zrovnoběžnit svou rotační osu s rotační osou Země. Systematickou chybu v orientaci by mohl způsobit zkroucený závěs, a proto je zapotřebí otáčením alhidády sledovat pohyb gyroskopu. Hlavním důvodem, proč se alhidádou otáčí, je zjištění vratné polohy. Pokud setrvačník nerotuje, ustálí se po čase do polohy, která odpovídá nezkroucenému závěsu (závěs má nulovou torzi). Tato poloha definuje základní orientaci gyroskopu vůči alhidádě teodolitu. 9
10 1. Gyroteodolit 1.2 Gyroteodolit Gi B1 Jedná se o výrobek maďarské firmy MOM. Součásti gyroteodolitu (obr. 1.2) jsou teodolit (1), gyroskop (2), generátor pro napájení přístroje s přepínači funkcí (obr. 1.3), akumulátory (obr. 1.4) a kabeláž. V teodolitové části je provedení jemné vodorovné ustanovky ve formě nekonečného šroubu (3). Na vidlici nad vodorovnou ustanovkou je okulár pro sledování stupnice gyrosystému (4) a nahoře druhý okulár pro odečítání vodorovného kruhu (5). Na válci gyrosystému jsou tři Obr.1.2 Gyroteodolit MOM Gi-B1 ovládací prvky zespodu kotouč transportní aretace (6), z boku dole pracovní aretace (7). Nahoře je pastorek (8), který slouží ke koincidenci stupnic gyrosystému. Obr. 1.3 Generátor pro napájení přístroje Obr. 1.4 Akumulátory Informace z této kapitoly byly čerpány z [1] a [2]. 10
11 2. Přípravy před měřením 2 Přípravy před měřením V rámci předmětu Geodetické přístroje 2 jsem byla seznámena s funkcí gyroteodolitu a s postupem určení nulové torzní polohy. Pro tuto bakalářskou práci bylo také zapotřebí, kromě znalosti určení nulové torzní polohy, seznámit se s postupem pro určení přístrojového azimutu. K tomu jsem využila skripta [1], [3] a podklady pro cvičení z Geodetických přístrojů 2 [2]. Po teoretické přípravě jsem si v laboratoři prakticky zkoušela určování přístrojového azimutu. Před měřením na střeše FSv jsem si připravila skript v programu MATLAB pro výpočet součtové (přístrojové) konstanty gyroteodolitu. Vzorce pro výpočet korekcí, které jsou podrobně popsány v kapitole 4.2.2, byly použity z [4]. Všechny ostatní vzorce v kapitole 4.2 byly použity z [1]. 11
12 3. Určení chyb gyroteodolitu 3 Určení chyb gyroteodolitu Na výsledné hodnoty z měření s gyroteodolitem má vliv řada chyb. Tato kapitola bude zaměřena na chyby v cílení, ve čtení, na chybu v určení nulové torzní polohy a na chybu v určení přístrojového azimutu. 3.1 Chyba v cílení Chyba v cílení je závislá na řadě faktorů. Především na optické vlastnosti dalekohledu a kvalitě teodolitu, na cílové značce, na prostředí a na zkušenostech a zrakové dispozici pozorovatele. [5] Při určování chyby v cílení byl v laboratoři nejprve gyroteodolit zhorizontován a poté bylo 20x cíleno v I. a II. poloze dalekohledu na kolimátor a odečteno čtení horizontálního kruhu na stupnici (obr. 3.1). Po měření byla spočtena směrodatná odchylka podle vzorce: Obr. 3.1 Ukázka čtení limbu s = n i=1(x i x ) 2 n 1, (3.1) kde x i jsou naměřené hodnoty, x je průměr hodnot a n je počet měření. Ve výsledné chybě v cílení je obsažena i chyba ve čtení. 12
13 3. Určení chyb gyroteodolitu odchylka. V tabulce 3.1 je zpracované měření z I. a II. polohy a výsledná směrodatná Tab. 3.1: Určení chyby v cílení Dne URČENÍ CHYBY V CÍLENÍ přístroj: I.poloha II.poloha zpracování '18,0'' '11,0'' '44,5'' 105, '19,5'' '10,0'' '44,7'' 105, '14,5'' '09,0'' '41,8'' 105, '19,5'' '08,5'' '44,0'' 105, '14,5'' '11,0'' '42,8'' 105, '17,0'' '09,0'' '43,0'' 105, '19,0'' '08,0'' '43,5'' 105, '16,0'' '09,0'' '42,5'' 105, '14,0'' '08,0'' '41,0'' 105, '15,0'' '10,0'' '42,5'' 105, '16,5'' '11,0'' '43,7'' 105, '18,0'' '13,0'' '45,5'' 105, '15,0'' '08,5'' '41,8'' 105, '18,0'' '08,0'' '43,0'' 105, '19,0'' '13,0'' '46,0'' 105, '19,0'' '12,0'' '45,5'' 105, '17,0'' '10,0'' '43,5'' 105, '19,0'' '15,0'' '47,0'' 105, '18,5'' '11,0'' '44,7'' 105, '19,0'' '10,0'' '44,5'' 105, průměr: '43,7'' 105,57883 směr.odchylka: 1,6'' 0, Chyba v cílení určená z měření v obou polohách dalekohledu je 1,6. Směrodatná odchylka byla také určena pro měření pouze v jedné poloze dalekohledu. Opět bylo stejným postupem cíleno 22x na kolimátor. Naměřené hodnoty a směrodatná odchylka jsou v tabulce
14 3. Určení chyb gyroteodolitu Tab. 3.2: Určení chyby v cílení v jedné poloze dalekohledu přístroj: Dne URČENÍ CHYBY V CÍLENÍ cílení '15,5'' 105, '12,1'' 105, '13,2'' 105, '13,3'' 105, '19,8'' 105, '18,8'' 105, '16,9'' 105, '18,5'' 105, '17,0'' 105, '18,9'' 105, '18,4'' 105, '19,1'' 105, '18,1'' 105, '19,3'' 105, '17,9'' 105, '16,1'' 105, '17,0'' 105, '16,9'' 105, '18,0'' 105, '18,1'' 105, '16,2'' 105, '17,6'' 105, průměr: '17,1'' 105,58809 směr.odchylka: 2,1'' 0, Chyba v cílení, vypočtená ze vzorce (3.1), je pro jednu polohu dalekohledu 2, Chyba ve čtení Chyba ve čtení je závislá především na použité čtecí pomůcce [5]. U gyroteodolitu je použita koincidence. Gyroteodolit byl zhorizontován a bylo zacíleno na kolimátor. Poté byla provedena koincidence a odečteno čtení. Po odečtení byla koincidence porušena a pak bylo opět koincidováno a odečteno. Tento postup byl opakován 32x. Výsledné hodnoty 14
15 3. Určení chyb gyroteodolitu jsou zapsány v tabulce 3.3. Podle vzorce (3.1) byla vypočtena směrodatná odchylka. Tab. 3.3: Určení chyby ve čtení přístroj: Dne URČENÍ CHYBY VE ČTENÍ 15 koincidence '41.0'' 148, '40.5'' 148, '41.0'' 148, '40.3'' 148, '41.6'' 148, '40.9'' 148, '40.6'' 148, '40.0'' 148, '41.5'' 148, '41.0'' 148, '40.0'' 148, '40.1'' 148, '40.3'' 148, '40.7'' 148, '41.0'' 148, '41.3'' 148, '41.0'' 148, '40.0'' 148, '40.3'' 148, '40.9'' 148, '41.4'' 148, '40.7'' 148, '41.0'' 148, '40.0'' 148, '40.5'' 148, '41.5'' 148, '41.0'' 148, '41.0'' 148, '41.0'' 148, '41.0'' 148, '42.0'' 148, '40.0'' 148, průměr: '40,8'' 148,27800 směr.odchylka: 0,5'' 0, Chyba ve čtení, určená z opakované koincidence, je 0,5.
16 3. Určení chyb gyroteodolitu 3.3 Chyba v určení nulové torzní polohy Pro správné určení azimutů je nutné určit nulovou torzní polohu, protože následkem drobných deformací závěsu se mění orientace gyrosystému vůči alhidádě a čtení kruhu by bylo zatíženo touto chybou. Nulová torzní poloha byla určena metodou čtyř kyvů. Nejprve byla jemně uvolněna aretace. Po uvolnění byly na stupnici odečteny hodnoty (obr. 3.3) n i, kde i = 1,2,3,4, které odpovídají čtyřem po sobě následujícím výkyvům, tzv. vratným polohám (obr. 3.2). Poté byla aretace utažena. Současně byla určována doba kmitu, kterou bylo potřeba znát k určení torzní konstanty C. Hodnota torzní konstanty C je -6,81. Byla určena z tabulky přiložené u gyroteodolitu pomocí doby kmitu a zeměpisné šířky Naměřená doba kmitu při určování nulové torzní polohy byla 45 s, přičemž nejkratší doba kmitu uvedená v tabulce je 1 min 10 s, proto byla z tabulky použita právě hodnota torzní konstanty pro tento nejkratší časový úsek. Výsledná ustálená poloha se získá postupným průměrováním dvojic čtení: n 12 = n 1+ n 2 2 n 123 = n 12+ n 23 2, n 23 = n 2+ n 3 2, n 34 = n 3+ n 4 2, n 234 = n 23+ n 34 2 n n 1234 = n n ; ; (3.2) Obr. 3.2 Metoda čtyř kyvů, polohy 1-4 odpovídají čtením n 1 n 2 16
17 3. Určení chyb gyroteodolitu Obr. 3.3 Čtení na stupnicích gyrosystému Protože při opakovaném měření nulové torzní polohy hodnoty postupně klesaly, bylo zapotřebí, pro zjištění směrodatné odchylky, odstranit trend klesající hodnoty pomocí funkce polyfit (x, y, n) v MATLABu, kde x je vektor hodnot nezávislé proměnné, y je vektor hodnot závislé proměnné a n je stupeň polynomu, kterým funkce polyfit proloží měřené hodnoty pomocí lineární regrese. Pak byly hodnoty srovnatelné a bylo možné určit směrodatnou odchylku. Směrodatná odchylka byla vypočtena ze vzorce (3.1), která byla přenásobena torzní konstantou C. Naměřené hodnoty nulových torzních poloh, pro dva gyroteodolity, jsou v tabulkách 3.4 a
18 3. Určení chyb gyroteodolitu Tab. 3.4: Chyba v určení nulové torzní polohy pro gyroteodolit s výr.č Dne CHYBA V URČENÍ NULOVÉ TORZNÍ POLOHY přístroj: nulová torzní poloha 1-24,3 2-23,3 3-22,2 4-21,8 5-21,4 6-21,0 7-21,0 8-20,8 9-20, , , , , , , , , , , , , ,0 průměr: -20,61 směr.odchylka: 3,7'' 18
19 3. Určení chyb gyroteodolitu Tab. 3.5: Chyba v určení nulové torzní polohy pro gyroteodolit s výr.č Dne URČENÍ NULOVÉ TORZNÍ POLOHY přístroj: nulová torzní poloha 1 22,2 2 21,2 3 21,5 4 21,2 5 20,8 6 20,8 7 20,2 8 20,8 9 20, , ,0 průměr: 20,95 směr.odchylka: 3,0'' Chyba v učení nulové torzní polohy pro gyroteodolit s výrobním číslem je 3,7 a pro gyroteodolit s výrobním číslem je 3,0. Informace z této kapitoly byly čerpány z [2]. 3.4 Chyba v určení přístrojového azimutu Před určováním přístrojového azimutu, byl pomocí buzoly (obr. 3.4) přibližně určen sever. Pro správné určení byla buzola na trojnožce otočena tak, aby vzájemně souhlasily červené rysky buzoly a trojnožky. Sever byl přibližně určen proto, aby byl gyroteodolit před měřením vhodně orientován a vyhledání severu probíhalo s rozumnou amplitudou. 19
20 3. Určení chyb gyroteodolitu Obr. 3.4 Buzola Poté byl na trojnožku nasazen gyroteodolit tak, aby červená ryska na gyroteodolitu souhlasila s červenou ryskou na trojnožce. Části soupravy pak byly vzájemně spojeny kabely. Nejprve bylo nutné určit nulovou torzní polohu A 1 před měřením přístrojového azimutu. Postup při určování nulové torzní polohy byl stejný jako v kapitole 3.3. Po změření nulové torzní polohy bylo zkontrolováno, jestli je aretace utažena. Přepínač generátoru byl přepnut na proud a fázový přepínač na fázi III. Pak byl zapnut motor. Pro kontrolu, zda je běh motoru ustálen, byl generátor přepnut na napětí a fázový přepínač byl postupně přepínán na fázi I, II, III. Když byla při přepínání fází hodnota napětí stejná, byl přepínač generátoru přepnut na kontrolu. Na vodorovném kruhu gyroteodolitu byla přibližně nastavena hodnota, které byla zjištěna buzolou při určování severu. Poté byla uvolněna aretace a gyroskop začal vyhledávat sever. Aby nedošlo ke kroucení závěsu a aby bylo možné odečíst vratnou polohu, pohybem jemných vodorovných ustanovek bylo sledováno kývání gyroskopu. Ve vratných polohách byly koincidovány indexy stupnice gyrosystému. Koincidence byla provedena proto, aby indexy byly rovnoběžně srovnané a nedošlo k chybnému odečtení vratné polohy a následně ke špatnému určení přístrojového azimutu. Poté byla provedena koincidence vodorovného kruhu a bylo odečteno. Tento postup byl opakován pro čtyři vratné polohy. 20
21 3. Určení chyb gyroteodolitu Po odečtení vodorovného kruhu byla aretace utažena. Kontrolní přepínač byl přepnut na proud, motor byl vypnut a byla zapnuta elektromagnetická brzda. Po zhasnutí červené kontrolky brzdy byla opět měřena nulová torzní poloha A 2. Postup byl opět stejný jako v kapitole 3.3. Ustálené polohy A 1 a A 2 byly vypočteny postupným průměrováním podle vzorce (3.2). Výsledná nulová torzní poloha A0 byla spočtena podle vzorce: A0 = A 1+ A 2 2. (3.3) Hodnota nulové torzní polohy byla přenásobena torzní konstantou C a tím byla získána oprava ΔN: N = A0 C. (3.4) Přístrojový azimut N byl vypočten postupným průměrováním ze vzorce (3.2). Přístrojový azimut byl opraven o hodnotu ΔN a tím byla získána výsledná hodnota přístrojového azimutu: N0 = N + N, (3.5) Naměřené hodnoty a směrodatná odchylka vypočtená ze vzorce (3.1) jsou v tabulkách 3.6 a
22 3. Určení chyb gyroteodolitu přístroj: průměr: směr.odchylka: Tab. 3.6: Chyba v určení přístrojového azimutu 1 nulová torzní poloha A0 1 25,0 Dne CHYBA V URČENÍ PŘÍSTROJOVÉHO AZIMUTU torzní oprava konstanta ΔN=A0*C C neopravený přístroj.azimut N přístrojový azimut N0 = N + ΔN -0 2'50,16'' '16,0'' '25,8'' 2 25,0-0 2'50,16'' '06,0'' '15,8'' 3 25,0-0 2'50,16'' '12,5'' '21,8'' 4 25,0-6,81-0 2'50,16'' '10,5'' '19,8'' 5 25,0-0 2'50,16'' '00,0'' '9,8'' 6 25,0-0 2'50,16'' '10,0'' '19,8'' 7 25,0-0 2'50,16'' '15,0'' '24,8'' '19,7'' 5,5'' přístroj: průměr: směr.odchylka: Tab. 3.7: Chyba v určení přístrojového azimutu 2 nulová torzní poloha A0 1 4,4 Dne CHYBA V URČENÍ PŘÍSTROJOVÉHO AZIMUTU torzní oprava konstanta ΔN=A0*C C neopravený přístroj.azimut N přístrojový azimut N0 = N + ΔN -0 0'29,83'' '14,6'' '44,7'' 2 4,4-0 0'29,83'' '17,4'' '47,5'' 3 4,4-0 0'29,83'' '18,1'' '48,2'' - 6,81 4 4,4-0 0'29,83'' '21,7'' '51,8'' 5 4,4-0 0'29,83'' '18,7'' '48,8'' 6 4,4-0 0'29,83'' '16,2'' '46,3'' '47,9'' 2,4'' Výsledná chyba v určení přístrojového azimutu byla vypočtena jako průměr z těchto dvou směrodatných odchylek a je tedy 4,0. Informace z této kapitoly byly čerpány z [1], [2] a [4]. 22
23 4. Určení součtové konstanty gyroteodolitu 4 Určení součtové konstanty gyroteodolitu 4.1 Postup měření Měření potřebné pro zjištění součtové konstanty gyroteodolitu probíhalo na střeše Fakulty stavební v Praze. Pro měření bylo vybráno stanovisko, ze kterého bylo vidět na body střed makovice věže kostela sv. Matěje v Dejvicích, věž Bohoslovecké koleje v Dejvicích a na bod střed makovice věže chrámu sv. Víta na Hradčanech. Na vybraném stanovisku byla pomocí buzoly provedena centrace a horizontace gyroteodolitu. Poté byla buzola na trojnožce otočena tak, aby červené rysky souhlasily a mohl být určen sever (více viz kap. 3.4). Po určení severu byl na trojnožku nasazen gyroteodolit tak, aby červená ryska na gyroteodolitu souhlasila s červenou ryskou na trojnožce. Poté byly části soupravy spojeny kabely. Při připojení k baterii bylo dbáno na správnou polaritu svorek kabelu. Hlavní vypínač generátoru a přepínač osvětlení byly zapnuty. Nejprve byla měřena osnova vodorovných směrů. Měřeno bylo v obou polohách dalekohledu. V první poloze bylo měřeno na bod a bylo pokračováno na body a V druhé poloze bylo měřeno nejprve na bod a pak proti směru hodinových ručiček bylo pokračováno na body a Po změření osnovy vodorovných směrů, byla měřena nulová torzní poloha před pozorováním. Postup určení nulové torzní polohy byl stejný jako v kapitole 3.3. Poté už byl měřen přístrojový azimut. Postup byl stejný jako v kapitole 3.4. Po vypnutí motoru byla znovu měřena nulová torzní poloha. Postup byl opět stejný jako v kapitole 3.3. Nakonec byla znovu měřena osnova vodorovných směrů. Postup měření je uveden výše. Po skončení měření byly ještě pomocí GNSS měřeny souřadnice stanoviska, které bylo potřeba znát pro výpočet směrníků a následné určení součtové konstanty. 23
24 4. Určení součtové konstanty gyroteodolitu Měření probíhalo metodou RTK (z angl. Real Time Kinematic), tedy kinematická metoda řešená v reálném čase. Přesnost této metody je centimetrová. 4.2 Výpočet součtové konstanty gyroteodolitu Výpočet souřadnic stanoviska Souřadnice stanoviska byly změřeny pomocí GNSS metodou RTK. Použitý přístroj Topcon Hiper+ (obr. 4.1) prostřednictvím GSM internetového připojení stahoval data z referenční stanice CPRG sítě CZEPOS. Souřadnice v systému ETRS89 byly určeny 3x vždy observací po dobu 1 minuty. Pro každou observaci přístroj nově fixoval počáteční fázovou ambiguitu, byly tedy získány 3 nezávislé výsledky. Jelikož se tyto 3 výsledky téměř nelišily, pro další výpočty byl použit průměr z těchto hodnot. Jak bylo uvedeno výše, výsledné souřadnice stanoviska byly v souřadnicovém systému ETRS89 a bylo tedy nutné tyto souřadnice převést do souřadnicového systému S-JTSK, aby mohly být spočteny směrníky ze souřadnic (viz kapitola 4.2.6). Souřadnice byly převedeny pomocí softwarové aplikace Easy Transform 2.2 [7], kde byl pro transformaci zvolen globální transformační klíč a kontrolně byly vypočteny v geoportálu ČÚZK [8]. Obr. 4.1 Topcon Hiper+ 24
25 4. Určení součtové konstanty gyroteodolitu Určení azimutů záměr Nejprve bylo nutné zpracovat měření osnovy vodorovných směrů a vypočítat průměr z měření před a po měření přístrojového azimutu. Výsledné hodnoty naměřených směrů jsou v tabulkách 4.1 a 4.2. Tab. 4.1: Osnova vodorovných směrů 1 Dne Sv. Matěj Bohoslovecká kolej Sv. Vít MĚŘENÉ SMĚRY - M na začátku na konci I. poloha II. poloha I. poloha II. poloha průměr '04'' '56'' '07'' '58'' 343 9'31,3'' '20'' '11'' '12'' '05'' 343 9'52,0'' '10'' '05'' '20'' '10'' 343 9'41,3'' '16'' '10'' '09'' '03'' 343 9'39,5'' '11'' '03'' '29'' '21'' 343 9'46,0'' '28'' '21'' '25'' '15'' 343 9'52,3'' '22'' '15'' '21'' '09'' 343 9'46,8'' '08'' '02'' '22'' '12'' '41,0'' '22'' '14'' '30'' '22'' '52,0'' '16'' '08'' '25'' '19'' '47,0'' '26'' '19'' '34'' '27'' '56,5'' '33'' '27'' '47'' '40'' '06,8'' '45'' '40'' '45'' '36'' '11,5'' '43'' '36'' '39'' '33'' '07,8'' '02'' '52'' '29'' '23'' 165 1'51,5'' '32'' '28'' '15'' '08'' 165 1'50,8'' '22'' '20'' '31'' '23'' 165 1'54,0'' '30'' '23'' '29'' '22'' 165 1'56,0'' '26'' '22'' '32'' '24'' 165 1'56,0'' '33'' '24'' '50'' '43'' 165 2'07,5'' '55'' '43'' '39'' '35'' 165 2'13,0'' 25
26 4. Určení součtové konstanty gyroteodolitu Tab. 4.2: Osnova vodorovných směrů 2 Sv. Matěj Bohoslovecká kolej Sv. Vít Dne MĚŘENÉ SMĚRY - M na začátku na konci I. poloha II. poloha I. poloha II. poloha průměr '14'' '06'' '12'' '10'' '40,5'' '11'' '08'' '21'' '15'' '43,8'' '09'' '03'' '25'' '23'' '45,0'' '28'' '23'' '14'' '05'' '47,5'' '23'' '17'' '19'' '12'' '47,8'' '33'' '25'' '40'' '37'' '03,8'' '35'' '23'' '32'' '25'' '58,8'' '33'' '24'' '41'' '32'' '02,5'' '40'' '36'' '49'' '40'' '11,3'' '46'' '41'' '31'' '24'' '05,5'' '35'' '31'' '36'' '28'' '02,5'' '31'' '26'' '24'' '20'' '55,3'' '22'' '15'' '36'' '33'' '56,5'' '36'' '33'' '22'' '18'' '57,3'' '49'' '40'' '39'' '30'' '09,5'' Nulová torzní poloha byla počítána postupným průměrováním ze vzorce 3.2 a výsledný přístrojový azimut byl počítán podle vzorců z kapitoly 3.4. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce
27 4. Určení součtové konstanty gyroteodolitu přístroj: nulová torzní poloha A0 1 4,9 torzní konstanta C Tab. 4.3: Přístrojový azimut URČENÍ PŘÍSTROJOVÉHO AZIMUTU oprava ΔN=A0*C neopravený přístroj.azimut N přístrojový azimut N0 = N + ΔN -0 0'33,20'' '23,3'' '50,1'' 2 3,2-0 0'21,96'' '43,2'' '21,2'' 3 2,9-0 0'19,96'' '38,7'' '18,7'' 4 1,7-0 0'11,53'' '36,2'' '24,7'' 5 1,2-0 0'07,92'' '16,0'' '08,1'' 6 1,4-0 0'09,75'' '42,3'' '32,5'' - 6,81 7 1,8-0 0'12,51'' '24,4'' '11,9'' 8 4,7-0 0'31,67'' '58,1'' '26,4'' 9 3,9-0 0'26,60'' '08,6'' '42,0'' 10 3,4-0 0'23,03'' '39,2'' '16,2'' 11 2,8-0 0'18,90'' '52,3'' '33,4'' 12 2,5-0 0'17,32'' '57,2'' '39,9'' průměr '23,8'' '31,5'' směr. odchylka 25,2'' 10,5'' Pro určení součtové konstanty gyroteodolitu bylo potřeba vypočítat azimuty záměr A podle vzorce: A = M N0 + Δ, (4.1) kde M jsou měřené směry, N0 je přístrojový azimut a Δ je přibližná hodnota součtové konstanty. Hodnoty azimutů záměr jsou uvedeny v tabulce
28 4. Určení součtové konstanty gyroteodolitu Tab. 4.4: Azimuty záměr URČENÍ AZIMUTŮ ZÁMĚR měřený směr M přístr. azimut N0 M-N0 souč.konstanta Δ azimut záměry A '31,3'' '50,1'' '41,2'' 90 27'42'' '23,2'' '52,0'' '21,2'' '30,8'' 90 27'42'' '12,8'' '41,3'' '18,7'' '22,6'' 90 27'42'' '04,6'' '39,5'' '24,7'' '14,8'' 90 27'42'' '56,8'' '46,0'' '08,1'' '37,9'' 90 27'42'' '19,9'' '52,3'' '32,5'' '19,8'' 90 27'42'' '01,8'' '46,8'' '11,9'' '34,9'' 90 27'42'' '16,9'' '41,0'' '50,1'' 42 47'50,9'' 90 27'42'' '32,9'' '52,0'' '21,2'' 42 47'30,8'' 90 27'42'' '12,8'' '47,0'' '18,7'' 42 47'28,3'' 90 27'42'' '10,3'' '56,5'' '24,7'' 42 47'31,8'' 90 27'42'' '13,8'' '06,8'' '08,1'' 42 47'58,7'' 90 27'42'' '40,7'' '11,5'' '32,5'' 42 47'39,0'' 90 27'42'' '21,0'' '07,8'' '11,9'' 42 46'55,9'' 90 27'42'' '37,9'' '51,5'' '50,1'' 57 16'01,4'' 90 27'42'' '43,4'' '50,8'' '21,2'' 57 15'29,6'' 90 27'42'' '11,6'' '54,0'' '18,7'' 57 15'35,3'' 90 27'42'' '17,3'' '56,0'' '24,7'' 57 15'31,3'' 90 27'42'' '13,3'' '56,0'' '08,1'' 57 15'47,9'' 90 27'42'' '29,9'' '07,5'' '32,5'' 57 15'35,0'' 90 27'42'' '17,0'' '13,0'' '11,9'' 57 15'01,1'' 90 27'42'' '43,1'' '40,5'' '26,4'' '14,1'' 90 27'42'' '56,1'' '43,8'' '42,0'' '01,8'' 90 27'42'' '43,8'' '45,0'' '16,2'' '28,8'' 90 27'42'' '10,8'' '47,5'' '33,4'' '14,1'' 90 27'42'' '56,1'' '47,8'' '39,9'' '07,9'' 90 27'42'' '49,9'' '03,8'' '26,4'' 43 17'37,4'' 90 27'42'' '19,4'' '58,8'' '42,0'' 43 17'16,8'' 90 27'42'' '58,8'' '02,5'' '16,2'' 43 17'46,3'' 90 27'42'' '28,3'' '11,3'' '33,4'' 43 17'37,9'' 90 27'42'' '19,9'' '05,5'' '39,9'' 43 17'25,6'' 90 27'42'' '07,6'' '02,5'' '26,4'' 57 15'36,1'' 90 27'42'' '18,1'' '55,3'' '42,0'' 57 15'13,0'' 90 27'42'' '55,0'' '56,5'' '16,2'' 57 15'40,3'' 90 27'42'' '22,3'' '57,3'' '33,4'' 57 15'23,9'' 90 27'42'' '05,9'' '09,5'' '39,9'' 57 15'29,6'' 90 27'42'' '11,6'' 28
29 4. Určení součtové konstanty gyroteodolitu Korekce azimutů záměr Azimuty záměr bylo nutné převést na referenční elipsoid, aby poté bylo možné porovnat směrník vypočtený ze souřadnic se směrníkem měřeným. K převedení azimutů záměr na referenční elipsoid bylo třeba zavést tři korekce. Korekce δ 1 z rozdílu tížnice a normály k elipsoidu byla počítána ze vzorce: δ 1 = ξ sin α η cos α cotg z, (4.2) kde ξ a η jsou meridiánová a příčná složka tížnicové odchylky Θ, α je azimut záměry a z je zenitový úhel. Korekce δ 2 z výšky cíle nad elipsoidem (z nadmořské výšky) byla počítána ze zjednodušeného vzorce: δ 2 = 0,108 H 2(km ) cos 2 φ sin 2α, (4.3) kde H 2 je nadmořská výška cíle a φ je zeměpisná šířka stanoviska. Korekce δ 3 azimutu normálového řezu na azimut geodetické čáry byla počítána ze zjednodušeného vzorce: δ 3 = 0,028 cos 2 φ sin 2α ( s km 100 )2. (4.4) Pak bylo nutné azimuty záměr převést na přímou spojnici v rovině Křovákova zobrazení. Pro tento převod byl použit vzorec: δ 12 = D 2 D 1 (2 K R K R 1 R 2 ), (4.5) 1 R 2 kde K i = sin S 0 sin S i 6 sin S 0, R i 2 = Y i 2 + X i 2, D i = arctg Y i X i. 29
30 4. Určení součtové konstanty gyroteodolitu Meridiánová konvergence Meridiánová konvergence (obr. 4.2) je úhel, který svírá v daném bodě rovnoběžka s osou X s obrazem místního poledníku. Osa X je obraz základního poledníku a její kladný směr směřuje k jihu. Hodnota meridiánové konvergence byla vypočtena ze vzorce (4.6). Její hodnota roste od základního poledníku směrem na západ. V západním cípu naší republiky dosahuje téměř 10. Hodnota meridiánové konvergence na stanovisku je uvedena v tabulce 4.5. C = 0, Y + 2,373 Y X, (4.6) kde souřadnice stanoviska Y, X byly dosazeny v kilometrech. Obr. 4.2 Meridiánová konvergence 30
31 4. Určení součtové konstanty gyroteodolitu Tab. 4.5: Hodnota meridiánové konvergence na stanovisku Meridiánová konvergence 7 50'57,9'' Informace z této kapitoly byly čerpány z [6] Výpočet směrníku v S-JTSK z azimutu Z vypočtených azimutů záměr bylo možné vypočítat směrník v souřadnicovém systému S-JTSK. Z obr. 4.3 byl odvozen vzorec (4.7) pro výpočet směrníku. σ = A + C + ΔA ± 180, (4.7) kde A je azimut, C meridiánová konvergence a ΔA je vliv stočení sítě S-JTSK. Hodnota stočení sítě je blízká 10 a tato hodnota byla použita pro výpočet. K tomuto stočení došlo při vzniku Základní jednotné trigonometrické sítě v roce 1926, kdy z důvodů urychlení prací na tvorbě sítě byla převzata astronomická měření z rakouské vojenské triangulace pomocí Helmertovy transformace. Touto Obr. 4.3 Výpočet směrníku z azimutu transformací byl stanoven rozměr sítě, umístění a orientace na Besselově elipsoidu. Helmertova transformace předala síti i toto stočení. Chybné stočení bylo způsobeno tížnicovou odchylkou v referenčním bodě Hermannskogel (trigonometrický bod u Vídně). Informace byly čerpány z [1]. 31
32 4. Určení součtové konstanty gyroteodolitu Součtová konstanta gyroteodolitu Pro výpočet součtové konstanty gyroteodolitu bylo ještě zapotřebí spočítat hodnoty směrníků ze souřadnic podle vzorce: tg φ = Y X, (4.8) kde platí pro výpočet směrníku: v I. kvadrantu σ = φ, ve II. kvadrantu σ = 2R φ, ve III. kvadrantu σ = 2R + φ, ve IV. kvadrantu σ = 4R φ. Poté byly porovnány hodnoty směrníků vypočtených ze souřadnic a z azimutu (viz tabulka 4.6). Rozdíl těchto směrníků Δσ pak byl přičten k přibližné hodnotě součtové konstanty Δ a tím byla získána výsledná hodnota součtové konstanty gyroteodolitu: výsledn á = + Δσ. (4.9) Výsledná hodnota součtové konstanty gyroteodolitu je v tabulce 4.7. směrník ze souřadnic σs Tab. 4.6: Porovnání směrníků POROVNÁNÍ SMĚRNÍKŮ směrník z azimutu σa rozdíl Δσ = σs-σa '17,6'' '25,2'' -0 17'07,6'' '47,7'' '44,2'' -0 16'56,4'' '31,8'' '35,8'' -0 17'04,0'' 32
33 4. Určení součtové konstanty gyroteodolitu souč.konstanta Δ Tab. 4.7: Součtová konstanta gyroteodolitu SOUČTOVÁ KONSTANTA GYROTEODOLITU Δσ výsledná souč.konstanta Δvýsledná = Δ + Δσ směrodatná odchylka 90 27'42'' -0 17'07,6'' -0 16'56,4'' 90 10'34,4'' 90 10'45,6'' 90 10'39,3'' 27,0" -0 17'04,0'' 90 10'38,0'' Při výpočtu směrodatné odchylky byla součtová konstanta vyjádřena pomocí měřených směrů a přístrojového azimutu, protože ostatní hodnoty byly považovány za konstanty: výsledn á = M + N0. (4.10) Přechodem na skutečné chyby byl získán vztah: ε výsledn á = ε M + ε N0, (4.11) pak přechodem na směrodatné odchylky: 2 σ výsledn á 2 2 = σ M + σ N0, (4.12) kde σ N0 byla vypočtená váženým průměrem z jednotlivých směrodatných odchylek uvedených v tabulce 4.3, kde váhou byly počty naměřených hodnot: σ N0 = n 1 σ 2 N01 + n 2 σ 2 N02. (4.13) n 1 + n 2 Stejným způsobem byla vypočtena směrodatná odchylka měřených směrů σ M. Součtová (přístrojová) konstanta gyroteodolitu, určená z rozdílu známých (vypočtených ze souřadnic) a měřených směrníků, má hodnotu 90 10'39,3'' a je určená s chybou
34 Závěr Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo otestovat přesnost měření gyroteodolitu a určit součtovou konstantu přístroje. Testováním přesnosti měření gyroteodolitu, které jsem provedla na základě určení jednotlivých chyb přístroje, jsem zjistila, že chyby teodolitu, tedy chyba v cílení, která je 1,6 a obsahuje i chybu ve čtení a chyba ve čtení, která je 0,5, nemají významný vliv na přesnost výsledné hodnoty měření. Dále jsem určila chybu v určení nulové torzní polohy, která je 3,7 pro gyroteodolit s výrobním číslem a 3,0 pro gyroteodolit s výrobním číslem , se kterým probíhala veškerá další měření a chyba v určení přístrojového azimutu, která je 4,0. Součtová konstanta přístroje, kterou jsem zjistila z rozdílu známých (vypočtených ze souřadnic) a měřených směrníků, je 90 10'39,3'' a je určená s chybou 27. Pro výpočet konstanty, jsem do výpočtu nezahrnula měření na Bohosloveckou kolej ze dne (viz tab. 4.2), hodnoty naměřených vodorovných směrů si sice odpovídají, ale při výpočtu azimutů záměr jsem zjistila nesoulad s azimuty záměr vypočtených z měření vodorovných směrů ze dne (viz tab. 4.1), a proto jsem pro další výpočty toto měření neuvažovala. 34
35 Seznam zdrojů [1] Hauf, M.: Geodézie II - Gyroteodolity. 1. vydání. Praha: ČVUT, [2] Předmět Geodetické přístroje 2. FSv ČVUT Praha [online]. Dostupné z: ftp://athena.fsv.cvut.cz/emeg/gyroteodolit.pdf [3] Hauf M., Krpata F.: Základy elektronických metod v geodesii. 2. vydání. Praha: ČVUT, [4] Výuka v terénu z vyšší geodézie. Fsv ČVUT Praha [online]. Dostupné z: ftp://athena.fsv.cvut.cz/vtvg.2012/data_ostatni/zadani_vtvg_2012.pdf [5] Předmět Inženýrská geodézie: Sylabus přednášky 5. FSv ČVUT Praha [online]. Dostupné z: [6] Cimbálník M., Mervart L.: Vyšší geodézie vydání. Praha: ČVUT, [7] Třasák, P.: Easy Transform: softwarová aplikace [online] Dostupné z: [8] ČÚZK: Geoportál [online] Dostupné z: (l5alaxytklijyo55lr4k3245))/default.aspx?head_tab=sekce-01-gp&mode=textmeta &text=wcts&menu=19 [9] Böhm J.: Vyšší geodézie I (geometrická). Státní nakladatelství technické literatury Praha, [10] Google: obrázky [online]. Dostupné z: 35
36 Seznam zkratek ČVUT ETRS S-JTSK FSv GNSS RTK GSM CPRG CZEPOS ČÚZK České vysoké učení technické Evropský terestrický referenční systém Souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální Fakulta stavební Globální navigační družicový systém Real Time Kinematic měření GPS v reálném čase Globální systém pro mobilní komunikaci Permanentní stanice sítě CZEPOS Praha Síť permanentních stanic GNSS České republiky Český úřad zeměměřický a katastrální 36
37 Seznam obrázků 1.1 Schéma gyroteodolitu [2] Gyroteodolit MOM Gi-B Generátor pro napájení přístroje Akumulátory Ukázka čtení limbu Metoda čtyř kyvů [2] Čtení na stupnicích gyrosystému Buzola Topcon Hiper Meridiánová konvergence [6] Výpočet směrníku z azimutu 31 37
38 Seznam tabulek 3.1 Určení chyby v cílení Určení chyby v cílení v jedné poloze dalekohledu Určení chyby ve čtení Chyba v určení nulové torzní polohy pro gyroteodolit s výr.č Chyba v určení nulové torzní polohy pro gyroteodolit s výr.č Chyba v určení přístrojového azimutu Chyba v určení přístrojového azimutu Osnova vodorovných směrů Osnova vodorovných směrů Přístrojový azimut Azimuty záměr Hodnota meridiánové konvergence na stanovisku Porovnání směrníků Součtová konstanta gyroteodolitu 33 38
39 Seznam příloh Elektronická příloha CD obsahující: bakalarska_prace.pdf výpočetní skript - adresář obsahující výpočetní skripty pro určení součtové konstanty - JTSK_POL - PLANE_SF - SF_EL - vypocet_konstanty tabulky - adresář obsahující všechny tabulky uvedené v této práci - chyby teodolitové části gyroteodolitu - chyba v určení nulové torzní polohy - chyba v určení přístrojového azimutu + zápisník - součtová konstanta 39
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Kosmická geodézie 5/ Určování astronomických zeměpisných
VíceJiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015
Kartografie 1 - přednáška 6 Jiří Cajthaml ČVUT v Praze, katedra geomatiky zimní semestr 2014/2015 Kartografická zobrazení použitá na našem území důležitá jsou zejména zobrazení pro státní mapová díla v
VíceTriangulace a trilaterace
Výuka v terénu z vyšší geodézie Triangulace a trilaterace Staré Město pod Sněžníkem 2015 1 Popis úlohy V rámci úlohy Triagulace budou metodami klasické geodézie (triangulace, trilaterace, astronomické
VícePro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:
SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů: 1. SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY STABILNÍHO KATASTRU V první polovině 19. století bylo na našem území mapováno
VíceKlasická měření v geodetických sítích. Poznámka. Klasická měření v polohových sítích
Klasická měření v geodetických sítích Poznámka Detailněji budou popsány metody, které se používaly v minulosti pro budování polohových, výškových a tíhových základů. Pokud se některé z nich používají i
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1 (Souřadnicové výpočty 4, Orientace osnovy vodorovných směrů) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. prosinec
VícePopis teodolitu Podmínky správnosti teodolitu Metody měření úhlů
5. PŘEDNÁŠKA LETNÍ 00 Ing. Hana Staňková, Ph.D. Měření úhlů Popis teodolitu Podmínky správnosti teodolitu Metody měření úhlů GEODÉZIE 5. PŘEDNÁŠKA LETNÍ 00 POPIS TEODOLITU THEO 00 THEO 00 kolimátor dalekohled
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE. Teodolit a měření úhlů
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE Teodolit a měření úhlů ještě doplnění k výškovému systému jadranský systém udává pro stejný bod hodnotu výšky o cca 0,40 m větší než systém Bpv Potřebujeme vědět
VíceÚHLŮ METODY MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ CHYBY PŘI MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ
5. PŘEDNÁŠKA LETNÍ 00 ING. HANA STAŇKOVÁ, Ph.D. MĚŘENÍ ÚHLŮ METODY MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ CHYBY PŘI MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ GEODÉZIE 5. PŘEDNÁŠKA LETNÍ 00 METODY MĚŘENÍ ÚHLŮ. měření úhlů v jedné poloze dalekohledu.
VíceMěření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů.
Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů Kartografie přednáška 10 Měření úhlů prostorovou polohu směru, vycházejícího
Více4.1 Základní pojmy Zákonné měřicí jednotky.
4. Měření úhlů. 4.1 Základní pojmy 4.1.1 Zákonné měřicí jednotky. 4.1.2 Vodorovný úhel, směr. 4.1.3 Svislý úhel, zenitový úhel. 4.2 Teodolity 4.2.1 Součásti. 4.2.2 Čtecí pomůcky optickomechanických teodolitů.
Více6.1 Základní pojmy - zákonné měřící jednotky
6. Měření úhlů 6.1 Základní pojmy 6.2 Teodolity 6.3 Totální stanice 6.4 Osové podmínky, konstrukční chyby a chyby při měření 6.5 Měření úhlů 6.6 Postup při měření vodorovného úhlu 6.7 Postup při měření
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE. Teodolit a měření úhlů
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE Teodolit a měření úhlů ještě doplnění k výškovému systému jadranský systém udává pro stejný bod hodnotu výšky o cca 0,40 m větší než systém Bpv Potřebujeme vědět
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 3. ročník S3G
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ JS pro 3. ročník S3G ROZPIS TÉMAT PRO ŠK. ROK 2018/2019 1) Kartografické zobrazení na území ČR Cassiny-Soldnerovo zobrazení Obecné konformní kuželové zobrazení Gauss-Krügerovo
VíceJiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015
Kartografie 1 - přednáška 1 Jiří Cajthaml ČVUT v Praze, katedra geomatiky zimní semestr 2014/2015 Úvod přednášky, cvičení, zápočty, zkoušky Jiří Cajthaml (přednášky, cvičení) potřebné znalosti: vzorce
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 4 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 4 Z GEODÉZIE 1 (Měření svislých úhlů Chyby ovlivňující úhlová měření a jejich eliminace) 1 ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc Ing Jaromír Procházka CSc
VícePřípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Výšky relativní a absolutní
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství MĚŘENÍ VÝŠEK Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto leden 2017 Výšky relativní a absolutní
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Kosmická geodézie 1/99 Výpočet zeměpisné šířky z měřených
VíceVýuka v terénu I. Obory: Inženýrská geodézie a Důlní měřictví. Skupiny: GB1IGE01, GB1IGE02, GB1DME
Výuka v terénu I Obory: Inženýrská geodézie a Důlní měřictví Skupiny: GB1IGE01, GB1IGE02, GB1DME01 27. 4-30. 4. 2015 1. Trojúhelníkový řetězec Zásady pro zpracování úlohy: Zaměřte ve skupinách úhly potřebné
VíceSouřadnicové výpočty. Geodézie Přednáška
Souřadnicové výpočt Geodézie Přednáška Souřadnicové výpočt strana 2 Souřadnicové výpočt (souřadnicová geometrie) vchází z analtické geometrie zkoumá geometrické tvar pomocí algebraických a analtických
VíceTransformace dat mezi různými datovými zdroji
Transformace dat mezi různými datovými zdroji Zpracovali: Datum prezentace: BUČKOVÁ Dagmar, BUC061 MINÁŘ Lukáš, MIN075 09. 04. 2008 Obsah Základní pojmy Souřadnicové systémy Co to jsou transformace Transformace
VícePřednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze
Seminář z geoinformatiky Měření vodorovných úhlů Seminář z geo oinform matiky Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze Základním
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Vyšší geodézie 2 2/6 Transformace souřadnic z ETRF2000 do
VíceTrigonometrické určení výšek nepřístupných bodů na stavebním objektu
Trigonometrické určení výšek nepřístupných bodů na stavebním objektu Prof. Ing. Jiří Pospíšil, CSc., 2010 V urbanismu a pozemním stavitelství lze trigonometrického určování výšek užít při zjišťování relativních
VíceT a c h y m e t r i e
T a c h y m e t r i e (Podrobné měření výškopisu, okolí NTK) Poslední úprava: 2.10.2018 9:59 Úkolem je vyhotovit digitální model terénu pomocí programového systému Atlas DMT (úloha U_7, vztažné měřítko
Více7.1 Definice délky. kilo- km 10 3 hekto- hm mili- mm 10-3 deka- dam 10 1 mikro- μm 10-6 deci- dm nano- nm 10-9 centi- cm 10-2
7. Měření délek 7.1 Definice délky, zákonné měřící jednotky 7.2 Měření délek pásmem 7.3 Optické měření délek 7.3.1 Paralaktické měření délek 7.3.2 Ryskový dálkoměr 7.4 Elektrooptické měření délek 7.5 Fyzikální
VíceSYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR)
SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. březen 2015 1 Geodézie 2 přednáška č.6 GEODETICKÉ
Více5.1 Definice, zákonné měřící jednotky.
5. Měření délek. 5.1 Definice, zákonné měřící jednotky. 5.2 Měření délek pásmem. 5.3 Optické měření délek. 5.3.1 Paralaktické měření délek. 5.3.2 Ryskový dálkoměr. 5.4 Elektrooptické měření délek. 5.4.1
VíceÚloha č. 1 : TROJÚHELNÍK. Určení prostorových posunů stavebního objektu
Václav Čech, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 008 Úloha č. 1 : TROJÚHELNÍK Určení prostorových posunů stavebního objektu Zadání : Zjistěte posun bodu P do P, umístěného na horní terase Stavební fakulty.
VíceObr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku
4 ZÁKLADY SFÉRICKÉ ASTRONOMIE K posouzení proslunění budovy nebo oslunění pozemku je vždy nutné stanovit polohu slunce na obloze. K tomu slouží vztahy sférické astronomie slunce. Pro sledování změn slunečního
VícePřípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ. VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008 METODY MĚŘENÍ DÉLEK PŘÍMÉ (měřidlo klademe přímo do měřené
VíceBUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK
GNSS SEMINÁŘ 2018 BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK 21. ročník semináře Družicové metody v geodézii a katastru Brno, GNSS SEMINÁŘ 2018 Úvod Problematika:
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G říjen 2014 1 7. POLOHOVÉ VYTYČOVACÍ SÍTĚ Vytyčení je součástí realizace
VíceTachymetrie (Podrobné měření výškopisu)
Tachymetrie (Podrobné měření výškopisu) Úkolem je vyhotovit digitální model terénu pomocí programového systému Atlas DMT (úloha U_8). Pro jeho vytvoření je potřeba znát polohu a výšku vhodně zvolených
VíceMetodika převodu mezi ETRF2000 a S-JTSK varianta 2
Výzkumný ústav geodetický topografický a kartografický v.v.i. Stavební fakulta ČVUT v Praze Metodika převodu mezi ETRF a S-JTSK varianta Jan Kostecký Jakub Kostecký Ivan Pešek GO Pecný červen 1 1 Úvod
VíceÚvod do předmětu geodézie
1/1 Úvod do předmětu geodézie Ing. Hana Staňková, Ph.D. IGDM, HGF, VŠB-TU Ostrava hana.stankova@vsb.cz A911, 5269 1 Geodézie 1/2 vědní obor o měření části zemského povrchu, o určování vzájemných vztahů
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM III Úloha číslo: 16 Název: Měření indexu lomu Fraunhoferovou metodou Vypracoval: Ondřej Hlaváč stud. skup.: F dne:
VíceGeodézie Přednáška. Měření úhlů Přístroje pro měření úhlů Přesnost a chyby při měření úhlů
Geodézie Přednáška Měření úhlů Přístroje pro měření úhlů Přesnost a chyby při měření úhlů Měření úhlů strana 2 úhly jsou pro geodézii jednou ze základních veličin a jejich měření představuje základ pro
VíceGeodézie Přednáška. Geodetické základy Bodová pole a sítě bodů
Geodézie Přednáška Geodetické základy Bodová pole a sítě bodů Geodetické základy strana 2 každé geodetické měření většího rozsahu se musí opírat o předem vybudované sítě pevných bodů body v těchto sítích
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA GEODÉZIE A POZEMKOVÝCH ÚPRAV název předmětu
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA GEODÉZIE A POZEMKOVÝCH ÚPRAV název předmětu VÝUKA V TERÉNU Z GEODÉZIE 1, 2 - VY1 kód úlohy název úlohy K PŘÍMÉ
VícePodpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.
Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011. Obsah Křovákovo zobrazení 1 Křovákovo zobrazení Obsah Křovákovo zobrazení 1 Křovákovo zobrazení Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011. Křovákovo zobrazení Křovákovo zobrazení
VíceGEODETICKÝ MONITORING PŘIROZENÝCH PODZEMNÍCH PROSTOR
XV. konference SDMG Kutná Hora 2008 GEODETICKÝ MONITORING PŘIROZENÝCH PODZEMNÍCH PROSTOR Pavel Hánek Ilona Janžurová Alena Roušarová (SMALL spol. s r. o.) Podzemní dutiny - Umělé (historické, současné),
VíceMěření vzdáleností, určování azimutu, práce s buzolou.
Měření vzdáleností, určování azimutu, práce s buzolou. Měření vzdáleností Odhadem Vzdálenost lze odhadnout pomocí rozlišení detailů na pozorovaných objektech. Přesnost odhadu závisí na viditelnosti předmětu
VíceOBSAH 1 Úvod Fyzikální charakteristiky Zem Referen ní plochy a soustavy... 21
OBSAH I. ČÁST ZEMĚ A GEODÉZIE 1 Úvod... 1 1.1 Historie měření velikosti a tvaru Země... 1 1.1.1 První určení poloměru Zeměkoule... 1 1.1.2 Středověké měření Země... 1 1.1.3 Nové názory na tvar Země...
VíceGEODÉZIE VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ VYSOKÉ MÝTO. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství GEODÉZIE Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 16. 12. 2016 VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ A
VíceAPROXIMACE KŘOVÁKOVA ZOBRAZENÍ PRO GEOGRAFICKÉ ÚČELY
APROXIMACE KŘOVÁKOVA ZOBRAZENÍ PRO GEOGRAFICKÉ ÚČELY Radek Dušek, Jan Mach Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava Gymnázium Omská, Praha Abstrakt
Více4. přednáška ze stavební geodézie SG01. Ing. Tomáš Křemen, Ph.D.
4. přednáška ze stavební geodézie SG01 Ing. Tomáš Křemen, Ph.D. Měření úhlů Základní pojmy Optickomechanické teodolity Elektronické teodolity, totální stanice Osové podmínky, chyby při měření úhlů Měření
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Vyšší geodézie 1 2/3 GPS - Výpočet drah družic školní rok
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Inženýrská geodézie II 1/5 Určení nepřístupné vzdálenosti
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu Geodézie v podzemních prostorách 10 úloha/zadání U1-U2/190-4 název úlohy Připojovací
VíceCvičení software Groma základní seznámení
Cvičení software Groma základní seznámení 4 2 3 1 Obr. 1: Hlavní okno programu Groma v.11. Hlavní okno 1. Ikony základních geodetických úloh, lze je vyvolat i z menu Výpočty. 2. Ikona základního nastavení
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 2 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 2 Z GEODÉZIE 1 (Tvar a rozměry Země, základní součásti geodetických přístrojů) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. říjen
VíceSouřadnicové systémy v geodatech resortu ČÚZK a jejich transformace
Souřadnicové systémy v geodatech resortu ČÚZK a jejich transformace Zeměměřický úřad, Jan Řezníček Praha, 2018 Definice matematická pravidla (rovnice) jednoznačné přidružení souřadnic k prostorovým informacím
VícePřednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze
Seminář z geoinformatiky Úvod do geodézie Seminář z geo oinform matiky Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze Úvod do geodézie
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Fyzikální geodézie 3/7 Výpočet lokálního geoidu pro body
VíceSystém vykonávající tlumené kmity lze popsat obyčejnou lineární diferenciální rovnice 2. řadu s nulovou pravou stranou:
Pracovní úkol: 1. Sestavte obvod podle obr. 1 a změřte pro obvod v periodickém stavu závislost doby kmitu T na velikosti zařazené kapacity. (C = 0,5-10 µf, R = 0 Ω). Výsledky měření zpracujte graficky
VíceJiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015
Kartografie 1 - přednáška 7 Jiří Cajthaml ČVUT v Praze, katedra geomatiky zimní semestr 2014/2015 válcové konformní zobrazení v transverzální poloze někdy také nazýváno transverzální Mercatorovo nebo Gauss-Krügerovo
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. Úloha č. VII Název: Studium kmitů vázaných oscilátorů Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne: 27. 2. 2012 Odevzdal
VíceGEODETICKÉ VÝPOČTY I.
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 2.ročník GEODETICKÉ VÝPOČTY I. PRAVOÚHLÉ SOUŘADNICE V ČR ZOBRAZOVÁNÍ POLOHY BODŮ (SOUSTAVY) Soustavu souřadnic lze označit jako vzájemně jednoznačné
VíceSeminář z geoinformatiky
Seminář z geoinformatiky Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz Délka je definována jako vzdálenost dvou bodů ve smyslu definované metriky. Délka je tedy popsána v jednotkách, tj. v násobcích
Vícezpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS
Setkání geodetů 2014 konference KGK (Beroun, 5. - 6.6.2014) zpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS Ing. Pavel Taraba Prvotní realizace systému ETRS89
VíceSemestrální projekt. Vyhodnocení přesnosti sebelokalizace VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Semestrální projekt Vyhodnocení přesnosti sebelokalizace Vedoucí práce: Ing. Tomáš Jílek Vypracovali: Michaela Homzová,
VíceOrientace v terénu bez mapy
Písemná příprava na zaměstnání Terén Orientace v terénu bez mapy Zpracoval: por. Tomáš Diblík Pracoviště: OVIÚ Osnova přednášky Určování světových stran Určování směrů Určování č vzdáleností Určení č polohy
VíceFAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ
FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO NMSP GEODÉZIE A KARTOGRAFIE PRO AKADEMICKÝ ROK 009 010 OBOR: GEODÉZIE A KARTOGRAFIE 1. tg ( α ) = o tg α B) cot gα C) tgα D) sin( 90 α) o. cotg 70 = B) 0
VíceSYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE
SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE (Řešení kruţnicových oblouků v souřadnicích) 3. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. prosinec 2015
VíceMěření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem
Úloha č. 3 Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem Úkoly měření: 1. Určete tíhové zrychlení pomocí reverzního a matematického kyvadla. Pro stanovení tíhového zrychlení, viz bod 1, měřte
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu Geodézie v podzemních prostorách 10 úloha/zadání H/190-4 název úlohy Hloubkové
VíceÚvodní ustanovení. Geodetické referenční systémy
430/2006 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. srpna 2006 o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání ve znění nařízení vlády č. 81/2011
VíceZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN
Vyhotovitel Za Kostelem 421, Jedovnice IČO: 75803216, tel.: 603325513 Číslo geometrického plánu (zakázky) 510-5/2017 ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN Katastrální úřad pro Katastrální pracoviště Obec Katastrální
VíceIng. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy
Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy SRS (Spatial reference system) CRS (Coordinate Reference system) Kapitola 1: Základní pojmy Základní prostorové pojmy Geografický prostor Prostorové vztahy (geometrie,
VíceGlobální navigační satelitní systémy 1)
1) Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským sociálním fondem astátním rozpočtem
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Kosmická geodézie 4/003 Průběh geoidu z altimetrických měření
VíceZaměření a vyhotovení polohopisného a výškopisného plánu (tachymetrie)
Zaměření a vyhotovení polohopisného a výškopisného plánu (tachymetrie) Braun J., Třasák P. - 2012 1. Převzetí podkladů pro tvorbu plánu od investora Informace o zaměřovaném území (vymezení lokality) Účel
VícePřípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008 Jednotná trigonometrická
VíceVLIV REDUKCÍ Z TÍŽNICOVÝCH ODCHYLEK NA PŘESNOST ZÁKLADNÍ ORIENTAČNÍ ÚSEČKY PŘI PŘIPOJOVACÍM A USMĚRŇOVACÍM MĚŘENÍ GYROTEODOLITEM V DOLE
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Řada hornicko-geologická Volume L (2004), No.2, p. 33-38, ISSN 0474-8476 Jitka MUČKOVÁ * VLIV REDUKCÍ Z TÍŽNICOVÝCH ODCHYLEK NA
Více3. Souřadnicové výpočty
3. Souřadnicové výpočty 3.1 Délka. 3.2 Směrník. 3.3 Polární metoda. 3.4 Protínání vpřed z úhlů. 3.5 Protínání vpřed z délek. 3.6 Polygonové pořady. 3.7 Protínání zpět. 3.8 Transformace souřadnic. 3.9 Volné
VíceZAMĚŘENÍ PŘETVOŘENÍ ŽELEZNIČNÍHO MOSTU V KLÁŠTERCI NAD OHŘÍ
Komora geodetů a kartografů ZAMĚŘENÍ PŘETVOŘENÍ ŽELEZNIČNÍHO MOSTU V KLÁŠTERCI NAD OHŘÍ Ing. Jaroslav Braun 1 Ing. Martin Lidmila, Ph.D. 2 doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D. 1 1 Katedra speciální geodézie,
VíceZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN
Vyhotovitel Za Kostelem 421, Jedovnice IČO: 75803216, tel.: 603325513 Číslo geometrického plánu (zakázky) 1241-5/2017 ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN Katastrální úřad pro Katastrální pracoviště Obec Katastrální
VíceSTANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE
DANIEL TUREČEK 2005 / 2006 1. 412 5. 14.3.2006 28.3.2006 5. STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE 1. Úkol měření 1. Určete velikost tíhového zrychlení pro Prahu reverzním
VíceProtokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS
Protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS Lokalita (název): Hosek246 Okres: Rakovník Katastrální území: Velká Buková ZPMZ: Organizace-firma zhotovitele:air Atlas spol. s
VícePrůmyslová střední škola Letohrad
Průmyslová střední škola Letohrad Manuál pro obsluhu geodetických přístrojů 2014 Zpracoval: Ing. Jiří Štěpánek Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF)
VíceJiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015
Kartografie 1 - přednáška 2 Jiří Cajthaml ČVUT v Praze, katedra geomatiky zimní semestr 2014/2015 Kartografické zobrazení kartografické zobrazení vzájemné přiřazení polohy bodů na dvou různých referenčních
Více4. Matematická kartografie
4. Země má nepravidelný tvar, který je dán půsoením mnoha sil, zejména gravitační a odstředivé (vzhledem k rotaci Země). Odstředivá síla způsouje, že tvar Země je zploštělý, tj. zemský rovník je dále od
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE STA NIVELACE VÝŠKOVÉ MĚŘENÍ A VÝŠKOVÉ BODOVÉ POLE JS
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE STA NIVELACE VÝŠKOVÉ MĚŘENÍ A VÝŠKOVÉ BODOVÉ POLE JS NIVELACE - úvod NIVELACE je měření výškového rozdílu od realizované (vytyčené) vodorovné roviny Provádí se pomocí
VíceVytyčení polohy bodu polární metodou
Obsah Vytyčení polohy bodu polární metodou... 2 1 Vliv měření na přesnost souřadnic... 3 2 Vliv měření na polohovou a souřadnicovou směrodatnou odchylku... 4 3 Vliv podkladu na přesnost souřadnic... 5
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Základy fyzikální geodézie 3/19 Legendreovy přidružené funkce
VíceVliv realizace, vliv přesnosti centrace a určení výšky přístroje a cíle na přesnost určovaných veličin
Vliv realizace, vliv přesnosti centrace a určení výšky přístroje a cíle na přesnost určovaných veličin doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D. Fakulta stavební ČVUT v Praze 1 Úvod Při přesných inženýrsko geodetických
VíceSouřadnicové výpočty I.
Geodézie přednáška 7 Souřadnicové výpočt I. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta ugt.mendelu.cz tel.: 545134015 Výpočet směrníku a délk stran v základním i podrobném bodovém poli
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z Všeobecné základy MAP Mapování řeší problém znázornění nepravidelného zemského povrchu do roviny Vychází se z: 1) geometrických
VíceZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN
Vyhotovitel Za Kostelem 421, Jedovnice IČO: 75803216, tel.: 603325513 Číslo geometrického plánu (zakázky) 506-5/2017 ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN Katastrální úřad pro Katastrální pracoviště Obec Katastrální
VíceGeodézie pro architekty. Úvod do geodézie
Geodézie pro architekty Úvod do geodézie Geodézie pro architekty Ing. Tomáš Křemen, Ph.D. B905 http://k154.fsv.cvut.cz/~kremen/ tomas.kremen@fsv.cvut.cz Doporučená literatura: Hánek, P. a kol.: Stavební
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Vyšší geodézie 1 3/3 GPS - výpočet polohy stanice pomocí
VícePříklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání
Příklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání Doporučujeme spočítat příklady za nejméně 30 bodů. http://www.physics.muni.cz/~tomtyc/mech-prik.ps http://www.physics.muni.cz/~tomtyc/mech-prik.pdf 1.
Více6.1 Základní pojmy. 6.1.1 Zákonné měřicí jednotky.
6. Měření úhlů. 6.1 Základní pojmy 6.1.1 Zákonné měřicí jednotky. 6.1.2 Vodorovný úhel, směr. 6.1.3 Svislý úhel, zenitový úhel. 6.2 Teodolity 6.2.1 Součásti. 6.2.2 Čtecí pomůcky optickomechanických teodolitů.
VíceGeodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D.
Geodetické základy ČR Ing. Hana Staňková, Ph.D. 1 Geodetické základy ČR polohopisné výškopisné tíhové Geodetické základy Bodová pole Polohové Výškové Tíhové 2 Polohové bodové pole Množina pevných bodů
VíceGEODETICKÝ MONITORING PŘIROZENÝCH PODZEMNÍCH PROSTOR
GEODETICKÝ MONITORING PŘIROZENÝCH PODZEMNÍCH PROSTOR Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. (s využitím DP Ing. Aleny Roušarové) Následující stránky jsou doplňkem přednášek předmětu IG4 2018 PODZEMNÍ DUTINY - Umělé
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Praha 2015 Anna Mihalovičová ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ PROGRAM GEODÉZIE A KARTOGRAFIE OBOR GEODÉZIE, KARTOGRAFIE
VíceTECHNICKÁ NIVELACE (U_6) (určování výšek bodů technickou nivelací)
Pracovní pomůcka TECHNICKÁ NIVELACE (U_6) (určování výšek bodů technickou nivelací) Pořadem technické nivelace (TN) vloženého mezi dva dané nivelační body (PNS-Praha, ČSNS), které se považují za ověřené,
VíceReferenční plochy a souřadnice na těchto plochách Zeměpisné, pravoúhlé, polární a kartografické souřadnice
Referenční plochy a souřadnice na těchto plochách Zeměpisné, pravoúhlé, polární a kartografické souřadnice Kartografie přednáška 5 Referenční plochy souřadnicových soustav slouží k lokalizaci bodů, objektů
VíceK metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR
K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR Vlastimil Kratochvíl * Příspěvek obsahuje popis vlastností některých postupů, využitelných pro transformaci souřadnic mezi geodetickými systémy
Více