Univerzita Palackého v Olomouci. Katedra Geografie. Petr ŠAJNA. Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989.

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra Geografie Petr ŠAJNA Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989 Diplomová práce Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Olomouc 2008

2 Tímto prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci sestavil sám a uvedl jsem veškerou použitou literaturu i příslušné prameny, z nichž bylo čerpáno. V Olomouci

3 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu práce Doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za odborné vedení a pomoc při sepisování této diplomové práce. 3

4 Vysoká škola: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta: Přírodovědecká Katedra: Geografie Školní rok: 2007/2008 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Student Petr Šajna Obor Tělesná výchova zeměpis Název práce: Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989 Population development in Moravskoslezský region after 1989 Zásady pro vypracování: Cílem diplomové práce je ověřit, zda republikové trendy ve vývoji obyvatelstva se projevují v regionu postiženém útlumem profilujících průmyslových odvětví. Struktura práce: 1. Úvod zahrnující hlavní a dílčí cíle práce včetně ověřovaných hypotéz. 2. Přehled literatury zabývající se vývojem obyvatelstva v ČR. 3. Použité zdroje dat a zvolená metodika. 4. Hodnocení vývoje počtu obyvatel po roce 1869 do 1991 pomocí bazických a řetězových indexů. 5. Vývoj počtu obyvatel od roku 1991 hodnocení příčin: porodnost, úmrtnost, stěhování (tři období, a to , a ). 6. Vývoj struktury obyvatelstva (podle pohlaví a věku, vzdělání, atd.). 7. Závěr včetně naznačení očekávaných trendů. 8. Shrnutí (v angličtině). 4

5 Diplomová práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: 1. etapa prostudování odborné literatury k řešenému tématu + rešerše v rozsahu zhruba 3 5 stran: 31. ledna etapa zajištění dat pro zpracování práce a jejich počáteční analýza: etapa zpracování analýzy dlouhodobého i současného vývoje: 31. ledna etapa zpracování analýzy struktury obyvatelstva: Rozsah grafických prací: grafy a kartogramy dokumentující vývoj a strukturu obyvatelstva Rozsah průvodní zprávy: stran textu obsahujícího řadu tabulek + práce včetně všech příloh v elektronické podobě. Seznam odborné literatury: Publikace katedry demografie a geodemografie UK v Praze (Pavlík, Rychtaříková, Bartoňová a Kučera), katedry sociální geografie a regionálního rozvoje UK (Čermák, Drbohlav), katedry regionálního rozvoje a veřejné ekonomiky VŠB-TU v Ostravě (Šotkovský) a Centra pro regionální rozvoj MU v Brně (Seidenglanz) + publikace ČSÚ a články v časopisu Demografie. Vedoucí diplomové práce: Doc.RNDr. Václav Toušek, CSc. Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce: vedoucí katedry vedoucí diplomové práce 5

6 Obsah 1. Úvod Přehled literatury zabývající se vývojem počtu obyvatelstva v ČR Zdroje dat a použité metody práce Zdroje dat Data Českého statistického úřadu Data z publikací Data z webových stránek Zvolená metodika Hodnocení vývoje počtu obyvatel po roce 1869 do Vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje v letech Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v letech Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let dle bazických indexů Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let dle řetězových indexů Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v letech Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v letech Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let Pohyb obyvatelstva v MS kraji v období let Porodnost v Moravskoslezském kraji Úmrtnost v Moravskoslezském kraji Migrační saldo v Moravskoslezském kraji Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji Pohyb obyvatelstva v okresech MS kraje v období let Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let Porodnost ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let

7 5.4.2 Úmrtnost ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let Migrační saldo ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let Pohyb obyvatelstva v největších městech Moravskoslezského kraje v letech Vývoj struktury obyvatelstva Moravskoslezského kraje podle pohlaví, věku a vzdělání Vývoj struktury obyvatelstva dle pohlaví Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a ČR dle věku v letech 1991, 2001 a Složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje a ČR dle úrovně vzdělání v letech 1991, 2001 a Závěr Shrnutí (v angličtině) Použité zdroje Příloha 7

8 1. Úvod Moravskoslezský kraj leží na severovýchodě České republiky a je jedním ze 14 krajů. Nachází se v něm 299 obcí, zahrnujících 5 statutárních měst, 35 měst, 3 městyse a 256 obcí, které tvoří 6 okresů Bruntál, Frýdek Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava město. Do působilo v kraji 6 okresních úřadů v Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně, Opavě; v okrese Ostrava-město vykonával působnost okresního úřadu Magistrát města Ostravy. Od v návaznosti na reformu veřejné správy v ČR bylo v kraji ustanoveno 22 nových administrativních center - obcí s rozšířenou působností, z nichž největším z hlediska počtu obyvatel je Ostrava. Moravskoslezský kraj se rozkládá na území o rozloze km 2 a je tak šestým největším krajem. Podle posledních údajů ze dne v něm bylo zaznamenáno obyvatel, z toho 48,8% mužů a 51,2% žen. Stává se tak nejlidnatějším krajem České republiky. Moravskoslezský kraj má 16 měst s počtem obyvatel vyšším než a 3 města nad obyvatel, mezi která patří Ostrava, Havířov a Karviná. Hustota zalidnění v kraji je 230 osob/km 2, největší je v okrese Ostrava město osob/km 2, nejmenší v Bruntále 63 osob/km 2. Okres Ostrava město má největší počet obyvatel v Moravskoslezském kraji, v kterém žije více než lidí. V kraji převažují osoby bez náboženského vyznání, kterých je 52,3%, v menšině jsou věřící, kteří čítají 40,2% a 7,5% bylo nezjištěno. Moravskoslezský kraj charakterizuje vysoká míra nezaměstnanosti, která činí 10,7%. Průměrná měsíční mzda je vypočítána na necelých Kč. Z hlediska přírodních a geografických podmínek je krajina Moravskoslezského kraje velmi rozmanitá. Na západě se rozpíná masiv Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem Praděd (1 492m n. m.), navštěvovaný turisty v každém ročním období, na jihovýchodě vystupují Moravskoslezské Beskydy s nejdeštivějším místem kraje Lysou horou (1 323m n. m.). Dalším geomorfologickým celkem je Opavsko Ostravská pánev, zahrnující nejnižší bod kraje (198m n. m.), kde řeka Odra, patřící k úmoří Baltského moře, opouští území ČR, a se svými přítoky Opavou, Ostravicí, Olší je největší řekou v kraji. Tradičním dopravním spojením s ostatním územím České republiky je Moravská brána. V Moravskoslezském kraji se nachází 3 chráněné krajinné oblasti Beskydy, Jeseníky a Poodří, 6 národních přírodních 8

9 památek, 10 národních přírodních rezervací, 52 přírodních památek a 57 přírodních rezervací. Hlavním cílem mojí diplomové práce je zhodnotit vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989 až do konce roku Práce je doplněna komparační analýzou řady ukazatelů, vyjadřujících situaci ve vývoji obyvatelstva (porovnávanými územními jednotkami byla území Moravskoslezského kraje, okresů Moravskoslezského kraje, správních obvodů obcí s rozšířenou působností a České republiky). Zadání diplomové práce stanovilo několik dílčích cílů práce, a to následovně: a) analyzovat vývoj počtu obyvatel v období let (v Moravskoslezském kraji, okresech a dvaceti největších městech kraje v letech sčítání lidu, včetně bazických a řetězových indexů), b) provést zhodnocení vývoje počtu obyvatel v období let (v Moravskoslezském kraji, okresech kraje, dvaceti největších městech a správních obvodech obcí s rozšířenou působností), c) zhodnotit vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje dle pohlaví, věku a vzdělání, d) ověřit hypotézy související s klesající porodností a prodloužením střední délky života. Pro splnění těchto cílů bylo nutné získat velké množství dat a informací o vývoji počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a České republice. Jednalo se především o data Českého statistického úřadu a publikací, zabývajícími se těmito údaji. 9

10 2. Přehled literatury zabývající se vývojem obyvatelstva v ČR Literatury věnující se vývoji obyvatelstva v České republice je hned několik. Většinou se jedná o publikace kateder vysokých škol anebo o literaturu vydávanou Českým statistickým úřadem. Největší zásluhu na publikaci vědecko-výzkumných prací, věnujících se vývoji obyvatelstva České republiky, v rámci vysokých škol, mají Univerzita Karlova v Praze a její katedry demografie a geodemografie, sociální geografiie a regionálního rozvoje, dále VŠB TU v Ostravě a její katedry regionálního rozvoje a veřejné ekonomiky, a také Masarykova Univerzita v Brně a její pracoviště Centrum pro regionální rozvoj. Katedra demografie a geodemografie UK v Praze vydala Population Development in the Czech Republic , na které se podíleli Z. Pavlík, M. Kučera, D. Bartoňová a kol. V této publikaci se autoři věnují změnám ve věkové struktuře, pohybu i počtu obyvatel v daném období s dodatkem, obsahujícím prognózu vývoje obyvatelstva České republiky do roku Obyvatelstvu, zejména jeho migraci se na Univerzitě Karlově v Praze věnují i Z.Čermák a D. Drbohlav, kteří působí na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. Již zmínění autoři, tedy D. Bartoňová a M. Kučera se také podíleli na publikaci Domácnosti ve sčítání lidu 2001, která vystihuje mimojiné počet obyvatel v daném roce. M. Kučera ve spolupráci s L. Fialovou se podíleli na publikaci Demografické chování obyvatelstva České republiky během přeměny společnosti po roce 1989, která obsahuje podrobný pohled na pohyb obyvatelstva v České republice. Dalšími autory jsou I. Šotkovský, pracující na katedře regionálního rozvoje a veřejné ekonomiky VŠB-TU v Ostravě a D. Seidenglanz publikující v Centru pro regionální rozvoj MU v Brně. Velký podíl na vydaných publikacích, zabývajících se vývojem obyvatelstva České republiky, má Český statistický úřad. ČSÚ vydal mnoho publikací, statistických ročenek, bulletinů, přehledů, výročních zpráv i lexikonů, obsahujících vývoj obyvatelstva ČR. Jedním z nejobsáhlejších děl je Historický lexikon obcí České republiky , na kterém se podíleli Růžková J., Škrabal F.a kol. Je v něm zaznamenáno velké množství informací o vývoji obyvatelstva v jednotlivých obcích, okresech, krajích a také České republice nejen po roce 1989, ale také v období před tímto rokem, dokonce od roku prvního moderního sčítání lidu u nás v roce

11 3. Použité zdroje dat a zvolená metodika 3.1 Zdroje dat V diplomové práci jsou použita data z více zdrojů. Jsou jimi Český statistický úřad, publikace zabývající se vývojem obyvatelstva Moravskoslezského kraje a České republiky a webové stránky Data Českého statistického úřadu Data Českého statistického úřadu můžeme rozdělit do tří základních skupin. Jedná se o data ze sčítání lidu, domů a bytů, data z regionů, měst a obcí, tedy stránek krajských pracovišť a data z databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky ČSÚ z krajského pracoviště Ostrava, Sčítání lidu, domů a bytů, se provádí v intervalu deseti let. Poslední sčítání se uskutečnilo 1. března V diplomové práci jsou nejvíce užita data z let 1991, Předmětné sčítání organizuje a koordinuje Český statistický úřad ve spolupráci s kraji a obcemi. Pro analýzu vývoje obyvatelstva nám tyto údaje poskytují informace především o struktuře obyvatelstva dle velikostních skupin obcí, hlavních charakteristik, pohlaví, dle věku a nejvyššího ukončeného vzdělání. Tato data nám slouží k přehledu vývoje obyvatelstva, avšak nevýhodou je jejich neaktuálnost. Z regionů, měst a obcí nám data poskytují informace o Moravskoslezském kraji a jeho okresech ve vývoji počtu obyvatel dle základních výsledků sčítání lidu, domů a bytů, dle pohlaví a věku, dle nejvyššího ukončeného vzdělání od věku 15 let. Tato data jsou již vcelku objektivní a aktuální, lze z nich přesně analyzovat jakoukoliv strukturální charakteristiku obyvatelstva určenou zadáním diplomové práce. Data z databáze nám slouží k přesnému vyjádření charakteristik vývoje obyvatelstva Moravskoslezského kraje, okresů i jednotlivých obcí, z hlediska počtu obyvatel, narozených, zemřelých, migračního salda a celkového přírůstku v daném období. 11

12 3.1.2 Data z publikací, zabývajících se vývojem počtu obyvatel Moravskoslezského kraje a České republiky Informace, které jsem užil v diplomové práci, jsem získal z publikace katedry demografie a geodemografie Univerzity Karlovy v Praze Vývoj obyvatelstva České republiky v letech Pro období předešlé, tedy , jsem použil data z Historického lexikonu obcí České republiky (1. díl), obsahující informace o České republice, krajích, okresech a obcích, až do roku Data z webových stránek Data z webových stránek jsem použil především do úvodu diplomové práce pro základní charakteristiku Moravskoslezského kraje a jeho jednotlivé údaje užil v dalších kapitolách. Jedná se o internetové stránky zabývající se přímo charakteristikou Moravskoslezského kraje a jeho příslušného území. 12

13 3.2 Zvolená metodika Při analýze vývoje počtu obyvatelstva v Moravskoslezském kraji jsem nejvíce používal metodu komparativní analýzy. Touto metodou bylo porovnáváno sledované území, tj. Moravskoslezský kraj, jak s územími menšími okresy, obce a správní obvody obcí s rozšířenou působností, tak s územím větším Česká republika. V úvodu mé práce jsem také srovnával postavení Moravskoslezského kraje v rámci České republiky s kraji ostatními a vyvodil příslušný závěr. Hlavními ukazateli vývoje obyvatelstva jsou počet obyvatel, pohyb obyvatelstva a struktura obyvatel dle věku, pohlaví a vzdělávání. Pro tyto ukazatele jsou důležité údaje o osobách narozených, zemřelých, přistěhovalých, vystěhovalých a údaje celkového přírůstku. Pro období let byla zvolena metoda bazických indexů z údajů pro území České republiky, Moravskoslezského kraje a okresů kraje. Metoda bazických indexů vychází z údaje prvního roku měřeného období, který je stanoven jako základní hodnota, tedy 100%. Údaje z jednotlivých let se ve vzorci dávají do čitatele, údaj z prvního roku sledovaného období (1869) do jmenovatele a celý vzorec se násobí 100, aby výsledná hodnota vyšla v procentech. období: Vzorec pro výpočet bazických indexů vývoje obyvatelstva sledovaného Ol Bi = x 100, kde Op Bi. bazický index Ol. počet obyvatel při libovolném sčítání Op počet obyvatel při prvním sčítání v roce 1869 Další metodou, zvolenou pro analýzu vývoje, je metoda řetězových indexů, která se počítá pro území České republiky, Moravskoslezského kraje a okresů kraje. Vychází vždy z roku předešlého sčítání, který je stanoven jako základní hodnota, tedy 100%. To znamená, že do čitatele napíšeme sledovaný údaj z roku, pro který 13

14 zjišťujeme řetězový index, do jmenovatele vždy údaj z předešlého roku, celý vzorec vynásobíme 100, a dostaneme tak hodnotu řetězového indexu. období: Vzorec pro výpočet řetězových indexů vývoje obyvatelstva sledovaného Ol Ři = x 100, kde Sp Ři.. řetězový index Ol. počet obyvatel při libovolném sčítání Sp počet obyvatel při sčítání předešlém V období jsem zvolil výše zmiňovanou metodu bazických indexů pro srovnání počtu obyvatel v roce 2006 k roku Dalším ukazatelem, který jsem použil, byla metoda relativních údajů. Vychází z údajů absolutních, které se přepočítávají na údaje relativní, a to tak, že údaj absolutní se vydělí středním stavem obyvatel daného období a následně vynásobí Vzorec pro výpočet relativních údajů vývoje obyvatelstva sledovaného období: AÚ RÚ = x 1000, kde SS RÚ...relativní údaj AÚ...absolutní údaj SS...střední stav obyvatelstva Další metodou, která byla užita v tomto období, byl index maskulinity. Ten vyjadřuje podíl počtu mužů na 1000 žen v daném období. To znamená, že počet mužů se vydělí počtem žen a celý vzorec se vynásobí

15 Vzorec pro výpočet indexu maskulinity sledovaného období: PM Im = x 1000, kde PŽ Im.. index maskulinity PM.počet mužů PŽ. počet žen Poslední metodou, kterou jsem zvolil v diplomové práci, je metoda výpočtu indexu stáří. Ta vyjadřuje stárnutí či omlazení populace ve sledovaném období. Do čitatele zapíšeme počet obyvatel ve věku 65 a více, do jmenovatele počet obyvatel ve věku 0 14 a celý vzorec vynásobíme 100. Tak získáme hodnotu indexu stáří. Vzorec pro výpočet indexu stáří sledovaného období: PO 0-14 Is = x 100, kde PO 65+ Is.. index stáří PO... počet obyvatel 15

16 4. Hodnocení vývoje počtu obyvatel po roce 1869 do 1991 pomocí bazických a řetězových indexů 4.1 Vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje v letech Vývoj počtu obyvatel Moravskoslezského kraje v období let je charakteristický pravidelným růstem, až na výjimku mezi lety , která je specifická svým poklesem. Tento úbytek je způsoben 2. světovou válkou a také územní ztrátou Moravskoslezského kraje. Po tomto období se začal Moravskoslezský kraj postupně rehabilitovat a počet obyvatel se opět zvyšoval, což bylo v souladu s vývojem obyvatelstva České republiky. V roce 1961 přesáhl hranici 1 milionu. V dalších letech překročil hranici 1,1 milionu a v roce 1991 žilo v Moravskoslezském kraji dokonce přes 1,2 milionu obyvatel. Lze konstatovat, že počet obyvatel Moravskoslezského kraje se od roku 1869 do roku 1991 dvojnásobně zvýšil. Obr. 1: Vývoj počtu obyvatel Moravskoslezského kraje v období let Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. 16

17 4.2 Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let V jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje za období let dochází k rozdílným průběhům ve vývoji počtu obyvatel. V okrese Bruntál žilo na začátku období téměř o obyvatel více než při sčítání v roce 1991, kdežto okres Ostrava město se naopak rozrostl o lidí. Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let ; část 1 Roky Území Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Moravskoslezský kraj ČR Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. Pro Moravskoslezský kraj je vyznačeno všech šest okresů a jejich postupný vývoj při sčítání obyvatelstva pro období let v tabulce 1. V roce 1869 žilo v České republice přes 7,5 milionu obyvatel, z toho více než obyvatel v Moravskoslezském kraji. Největší podíl v Moravskoslezském kraji v tomto roce měl okres Bruntál, a to obyvatel. V roce 1880 se počet obyvatel v ČR zvýšil přibližně o , v rámci kraje to bylo o Největší měrou stále přispíval okres Bruntál a nejméně obyvatel žilo v okrese Ostrava město. V roce 1890 byl nárůst počtu obyvatel poněkud menší, v České republice přesáhl hranici 8,5 milionu, z toho přibližně žilo v Moravskoslezském kraji. Nejvíce obyvatel bylo zaznamenáno opět v okrese Bruntál. Ze sčítání z roku 1900 můžeme zjistit, že v České republice žilo přes 9,3 milionu obyvatel a v Moravskoslezském kraji Největší měrou přispívaly okresy Ostrava město, Opava a Bruntál. Roku 1910 bylo na území Moravskoslezského kraje zaznamenáno téměř obyvatel a v rámci celé ČR počet obyvatel překonal hranici 1 milionu. V roce 1921 měl Moravskoslezský kraj přes obyvatel, tudíž došlo k navýšení. V ČR se počet obyvatel snížil, a to o , přesto přesahoval 1 milion. 17

18 Od roku 1930 do roku 1991, což je další sledované období, můžeme shlédnout růst počtu obyvatel v daných okresech, Moravskoslezském kraji i celé ČR. Výjimkou je výkyv mezi lety , který zaznamenává vysoký úbytek obyvatel, který je zapříčiněn světovou válkou, územní ztrátou a tudíž i úbytkem obyvatelstva. Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let ; část 2 Roky Území Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Moravskoslezský kraj ČR Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. Od roku 1950 mají hodnoty počtu obyvatel stoupající tendenci. V roce 1950 počet obyvatel v České republice klesl pod 9 milionů a v Moravskoslezském kraji dokonce pod V následujícím období sčítání obyvatel se jejich počet v kraji i České republice opět zvýšil a překonal hranici 1 milionu, respektive 9,5 milionu, a byl tak zaznamenán největší růst počtu obyvatel v kraji i České republice. Roku 1970 se na počtu obyvatel Moravskoslezského kraje nejvíce podílel okres Ostrava město, který zaznamenal zvýšení počtu obyvatel o Dalšími okresy, nejvíce se podílejícími na vývoji počtu obyvatel, byly Karviná a Frýdek Místek, které přesáhly hranici obyvatel. V roce 1980 sčítání zaznamenalo další nárůst, v České republice se počet obyvatel zvýšil na a v Moravskoslezském kraji na Nejvyšší počet byl zaznamenán opět v okrese Ostrava město. Roku 1991 se počet mírně zvýšil v kraji i v republice. Největším okresem byla Ostrava město, nejmenším Bruntál, který měl jako jediný pod obyvatel. V období let se počet obyvatel zvýšil více než dvojnásobně jak v kraji, tak v republice. Největší podíl na počtu obyvatel v rámci kraje měl okres Ostrava město. Z celkového vývoje počtu obyvatel okresů v Moravskoslezském kraji pro období let můžeme usoudit, že největší nárůst obyvatelstva je v okrese Ostrava město, nejmenší v Bruntále. Ostrava město byla v roce

19 nejmenším z okresů Moravskoslezského kraje, avšak její rapidní nárůst zvýšil populaci v okrese téměř 8 krát. Naopak k celkovému úbytku došlo v okrese Bruntál, který se snížil o 33% obyvatel. U všech okresů je v obrázku 2 znázorněn specifický pokles křivky mezi lety , který je zapříčiněn 2. světovou válkou a ztrátou území, která měla velký vliv na úbytek obyvatel. Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let počet obyvatel Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město roky Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. 4.3 Vývoj obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let dle bazických indexů Klesající i rostoucí vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje, většiny okresů kraje i České republiky, má z hlediska bazických indexů podobnou tendenci. Rozdílné hodnoty však ukazují na skutečnost, že se počet obyvatel v kraji zvyšoval rychleji. Jedině okres Opava měl přibližně stejné hodnoty jako ČR a nejvíce tak charakterizoval vývojové tendence v České republice. 19

20 Tab. 2: Vývoj obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let (bazické indexy, rok 1869 = 100); část 1 Roky Území Bruntál ,8 102,4 98,2 97,9 92,5 Frýdek - Místek ,7 113,1 122,5 131,1 130,9 Karviná ,0 149,8 219,6 285,7 322,8 Nový Jičín ,7 107,6 113,8 123,8 118,3 Opava ,5 114,7 123,2 130,4 133,0 Ostrava - město ,4 218,9 374,5 482,1 514,1 Moravskoslezský kraj ,9 120,0 140,3 158,2 161,6 ČR ,7 114,6 123,9 133,2 132,3 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty. V okrese Bruntál můžeme vidět klesající hodnoty od roku 1869 do roku 1921, ale například u Ostravy je zjevný nárůst při každém sčítání obyvatel. U všech okresů je charakteristický přírůstek v každém období sčítání, jen pro okres Bruntál je typický úbytek. Nejvyšší nárůst zaznamenala Ostrava město, která dosáhla zvýšení až o 850 %. V kraji se počet obyvatel mezi lety zvýšil o 50 % dle bazických indexů. Tab. 2: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let (bazické indexy, rok 1869 = 100); část 2 Roky Území Bruntál 97,8 57,5 62,7 63,8 69,3 69,4 Frýdek - Místek 149,3 148,1 169,2 186,2 203,6 209,9 Karviná 353,0 331,8 441,5 567,6 592,8 592,4 Nový Jičín 125,7 106,9 121,7 128,1 141,1 145,9 Opava 141,2 114,2 134,3 140,8 151,4 155,3 Ostrava - město 568,8 559,1 658,8 769,9 834,4 848,2 Moravskoslezský kraj 176,0 153,8 182,3 206,8 222,8 226,6 ČR 141,1 117,6 126,5 129,6 136,0 136,2 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty. Od roku 1930 do roku 1950 je patrný úbytek obyvatelstva. Největší rozdíl je v okrese Bruntál, kde tato skutečnost byla způsobena také ztrátou pohraničních oblastí, které získalo Německo. Od roku 1950 je stoupající tendence počtu obyvatel zřejmá ve všech okresech, nejvíce opět v okrese Ostrava město, který se stal průmyslovým střediskem s množstvím pracovních příležitostí. V okrese Bruntál, který má nejmenší zastoupení, je necelých 70% obyvatelstva v porovnání s rokem 1869, kdežto v okrese Ostrava město se počet obyvatel zvýšil přibližně 8,5 krát. V kraji došlo ke zvýšení na 227% a v České republice na 136%. 20

21 Pro srovnání jsem vytvořil graf počtu obyvatel dle bazických indexů pro Moravskoslezský kraj a Českou republiku. V Moravskoslezském kraji je nárůst počtu obyvatel větší než v České republice. Zvýšení počtu obyvatel v kraji je více než dvojnásobné, kdežto v republice je o necelých 50 %. Obr. 3: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a ČR v letech (bazické indexy; rok 1869 = 100) bazické indexy v % Moravskoslezský kraj ČR roky Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty. 4.4 Vývoj obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let dle řetězových indexů Z hlediska řetězových indexů, vypočítaných pro okresy Moravskoslezského kraje, kraje samotného a České republiky, lze konstatovat, že vývojový trend všech uvedených území by byl podobný, avšak hodnotově by se České republice podobal pouze okres Opava. 21

22 Tab. 3: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let (řetězové indexy, rok 1869 = 100); část 1 Roky Území Bruntál ,8 99,6 95,9 99,7 94,5 Frýdek - Místek ,7 105,0 108,3 107,0 99,8 Karviná ,0 119,8 146,6 130,1 113,0 Nový Jičín ,7 103,8 105,7 108,8 95,6 Opava ,5 105,7 107,5 105,8 102,0 Ostrava - město ,4 150,5 171,1 128,7 106,6 Moravskoslezský kraj ,9 109,2 116,9 112,8 102,2 ČR ,7 105,4 108,2 107,5 99,3 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty. Ve většině okresů Moravskoslezského kraje by křivka počtu obyvatel dle řetězových indexů kulminovala v roce 1900, poté mírně klesala. To znamená, že mezi lety byl zaznamenán největší nárůst počtu obyvatel. U okresu Bruntál největší hodnota byla naměřena v roce 1880, která jako jediná přesahovala 100 %, avšak největší rozdíl byl mezi lety , kde se nárůst zvýšil o 4%. Hodnoty u ostatních okresů se pohybovaly ve většině případů nad 100%, kromě údajů z roku 1921 pro Nový Jičín a Frýdek Místek. Tab. 3: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let (řetězové indexy, rok 1869 = 100); část 2 Roky Území Bruntál 105,8 58,8 109,0 101,8 108,6 100,0 Frýdek - Místek 114,1 99,2 114,2 110,1 109,4 103,1 Karviná 109,4 94,0 133,1 128,6 104,4 99,9 Nový Jičín 106,3 85,0 113,9 105,3 110,1 103,4 Opava 106,2 80,9 117,6 104,8 107,5 102,6 Ostrava - město 110,6 98,3 117,8 116,9 108,4 101,6 Moravskoslezský kraj 108,9 87,4 118,6 113,4 107,7 101,7 ČR 106,6 83,3 107,6 102,5 104,9 100,1 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty. Mezi lety 1930 a 1950 je zřejmý úbytek počtu obyvatel, jehož příčina je objasněna již v předešlých tabulkách a grafech. Od roku 1950 do roku 1961 se hodnoty zvyšovaly na maximum, poté klesaly až na hodnoty uvedené pro rok Největší rozdíl můžeme opět spatřit mezi lety 1950 a 1961, kde v roce 1961 byl přírůstek nejvyšší. 22

23 Obr. 4: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a ČR v letech (řetězové indexy; rok 1869 = 100) řetězové indexy v % Moravskoslezský kraj ČR roky Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty. Graf vývoje počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a České republiky, zhotovený dle řetězových indexů, znázorňuje podobnou křivku u obou sledovaných oblastí, začínajících i končících blízko hranice označující 100%. Nejvyšší hodnota Moravskoslezského kraje je v roce 1961, u České republiky v roce Největší rozdíly jsou definovány pro obě křivky v období let Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v letech Na vývoji obyvatelstva Moravskoslezského kraje se nejvíce podílela jeho největší města, především Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek Místek a Opava. Samozřejmě, že při sčítání v různých letech se pořadí a podíly těchto měst měnily, pro názornost jsem vybral 20 největších měst roku 1991 a srovnal s celkovým vývojem Moravskoslezského kraje. 23

24 Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v období let ; část 1 Roky Města Ostrava Havířov Karviná Frýdek - Místek Opava Třinec Orlová Český Těšín Nový Jičín Krnov Kopřivnice Bohumín Bruntál Hlučín Frenštát pod Radhoštěm Studénka Frýdlant nad Ostravicí Rýmařov Příbor Bílovec Celkem Moravskoslezský kraj % Moravskoslezského kraje 33,7 37,5 41,7 48,7 52,5 54,6 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. Prvním obdobím pro údaje o vývoji počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje, jejich srovnání s daty pro celý kraj a následné procentuální vyjádření těchto hodnot, jsem stanovil období let Největšími městy tohoto období byly Ostrava, Opava, Karviná, Orlová a Bohumín. Ostrava zaznamenala největší nárůst, přibližně o mezi lety Nejvyšší rozdíl byl v období let , kdy se Ostrava rozrostla o obyvatel. V této tabulce je ve sledovaném období znázorněno procentuální zastoupení největších měst na počtu obyvatel celého Moravskoslezského kraje, a jak je vidno, došlo k úměrnému zvýšení. V roce 1869 to bylo pouhých 33,7%, kdežto v roce 1921 až 54,6%, to znamená, že 20 největších měst Moravskoslezského kraje se podílelo více než polovinou na počtu obyvatel. 24

25 Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v období let ; část 2 Roky Města Ostrava Havířov Karviná Frýdek - Místek Opava Třinec Orlová Český Těšín Nový Jičín Krnov Kopřivnice Bohumín Bruntál Hlučín Frenštát pod Radhoštěm Studénka Frýdlant nad Ostravicí Rýmařov Příbor Bílovec Celkem Moravskoslezský kraj % Moravskoslezského kraje 55,4 59,3 62,1 67,2 69,2 70,5 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. Druhá část tabulky uvádí údaje o vývoji počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje, jejich srovnání s daty pro celý kraj a následné procentuální vyjádření těchto údajů mezi lety Největšími městy v tomto období jsou Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek Místek a Opava. Od roku 1930, kdy bylo 55,4% obyvatelstva soustředěno do největších měst, pokračuje vzrůstající procentuální podíl obyvatel největších měst k počtu obyvatel Moravskoslezského kraje až na 70,5%. 25

26 5. Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let Moravskoslezský kraj je rozdělen na 6 okresů, jsou jimi Bruntál, Frýdek Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava město. Největšími okresy z hlediska rozlohy jsou Bruntál, který má přes km 2 a Frýdek Místek (téměř km 2 ). Naopak k nejmenším řadíme Ostravu město s 214 km 2 a Karvinou s 347 km 2. Ovšem z pohledu počtu obyvatel je velikost okresů zcela jiná. Obr. 5: Územní členění Moravskoslezského kraje na okresy Pramen: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let dle údajů ze statistického úřadu klesl přibližně o Je zřejmé, že nejvyšší hodnoty počtu obyvatel Moravskoslezského kraje dosahovaly v roce 1994, přibližně , nejmenší v roce 2006 a to necelých Největší úbytek obyvatel kraje je mezi 26

27 roky 2000 a 2001, který činil více než obyvatel. Obr. 5: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let počet obyvatel MS kraj roky Pramen: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let V okresech Moravskoslezského kraje došlo během sledovaného období ke značným změnám ve vývoji počtu obyvatel. Zvolil jsem údaje z let 1991, 1996, 2001 a Následně jsem vypočítal bazický index let 2006 a 1991 pro porovnání vývoje počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje, kraje samotného a České republiky. Tab. 5: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let Roky Území index 2006/1991 Bruntál ,3 Frýdek - Místek ,1 Karviná ,9 Nový Jičín ,7 Opava ,8 Ostrava - město ,0 MS kraj ,7 ČR ,9 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. (údaje z let 1991 a 2001); Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]. 27

28 V období let klesl počet obyvatel v okresech Frýdek Místek, Nový Jičín, Opava a Ostrava město. V Bruntále a Karviné se naopak mírně zvýšil. Celkový údaj pro Moravskoslezský kraj se snížil přibližně o Mezi lety 1996 a 2001 se počet obyvatel snížil v okresech Bruntál, Karviná a Ostrava město. Ke zvýšení došlo v okresech Frýdek Místek, Nový Jičín a Opava. V tomto období se zvýšil počet obyvatel i v Moravskoslezském kraji téměř o Největší podíl na této statistice měl okres Frýdek Místek, který zaznamenal nárůst o více než V období let došlo k úbytku obyvatel ve všech okresech kromě okresu Ostrava město, kde byl nárůst o V celkovém údaji pro kraj se počet obyvatel dostal pod hranici 1, 25 milionu. Z hlediska bazických indexů pro rok 1991 a 2006 můžeme konstatovat, že jediný okres Ostrava město se dostal přes hranici 100%. Nejmenší ukazatel je vypočítán pro Frýdek Místek 92,1%. V Moravskoslezském kraji ukazuje bazický index hodnotu 97,7% a pro Českou republiku téměř 100%. 5.2 Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let V kapitole pohybu obyvatelstva Moravskoslezského kraje jsem se soustředil na údaje o počtu osob narozených, zemřelých, přirozené měně, migračním saldu a celkovém přírůstku. Tab. 6: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let (absolutní údaje) Rok Narození Zemřelí Přirozená měna Migrační saldo Celkový přírůstek Celkem Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]., vlastní výpočty. 28

29 Za 16leté období se v Moravskoslezském kraji narodilo přes osob, nejvíce v roce 1991 přes , nejméně naopak v roce 2000, a to přibližně Zemřelých v tomto období bylo o více než narozených, největší úmrtnost se zaznamenala v roce 1991, téměř , nejmenší úmrtnost byla v roce 2006, přes V poslední době měla úmrtnost klesající tendenci. Přirozená měna je logickým vyústěním rozdílu narozených a zemřelých a v konečném výsledku vychází záporně, a to Kladných hodnot dosahovala jen v letech , pak už následovaly hodnoty záporné. Dalšími údaji pro výše uvedenou tabulku jsou hodnoty migračního salda. Tyto hodnoty jsou výsledkem rozdílu osob přistěhovalých a vystěhovalých. Jsou ve všech letech záporné, což je důkazem o převaze vystěhovalých z Moravskoslezského kraje. Za období se vystěhovalo o obyvatel více než přistěhovalo. Poslední hodnoty v tabulce 6 jsou údaje o celkovém přírůstku, což je rozdíl přirozené měny a migračního salda. Za 16leté období je výsledek Kladné hodnoty jsou jen pro období , poté následují hodnoty záporné. Tab. 7: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let (relativní údaje) Roky Narození Zemřelí Přirozená měna Migrační saldo Přirozený přírůstek (úbytek) ,5 10,8 2,7-0,6 2, ,5 10,7 1,8 0,2 1, ,4 10,5 1,8-0,6 1, ,9 10,4 0,5-0,1 0, ,9 10,7-0,8 0,0-0, ,4 10,2-0,8-0,4-1, ,3 10,3-1,0-0,1-1, ,1 10,1-1,0-0,6-1, ,9 10,0-1,1-0,8-1, ,8 9,7-0,9-1,4-2, ,9 10,3-1,3-1,7-3, ,0 10,4-1,3-1,3-2, ,2 10,6-1,5-0,4-1, ,4 10,4-1,0-1,1-2, ,7 10,4-0,7-1,3-2, ,9 10,1-0,2-1,0-1,2 Celkem 10,1 10,4-0,3-0,7-1,0 Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]., vlastní výpočty. Tabulka 7 vychází z hodnot tabulky předešlé, údaje jsou však relativní. Nejvyšší hodnoty narozených, zemřelých i přirozené měny nalezneme v roce 1991, nejmenší v roce 2000, akorát pro přirozenou měnu je největší rozdíl v roce 2003, -1,5%. 29

30 5.2.1 Porodnost v Moravskoslezském kraji Porodnost Moravskoslezského kraje se pohybuje v nadprůměrných hodnotách ve vztahu k ostatním krajům České republiky. Například v roce 2001 se narodilo v Moravskoslezském kraji hned po kraji Středočeském nejvíce obyvatel České republiky. Obr. 6: Porodnost v Moravskoslezském kraji a ČR 16,0 14,0 12,0 % 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Porodnost v MS kraji Porodnost v ČR roky Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]. Vývoj porodnosti Moravskoslezského kraje v období let je obdobný v porovnání s údaji pro Českou republiku. Křivky vývoje porodnosti u MS kraje a ČR se kopírují, tudíž údaje naměřené pro Moravskoslezský kraj a pro Českou republiku jsou velice podobné. Křivky dosahují největších hodnot v roce 1991, pak klesají do roku 1996 (respektive do roku 2000), do roku 2002 mají konstantní hodnoty a pak mírně stoupají až do roku

31 5.2.2 Úmrtnost v Moravskoslezském kraji V úmrtnostní statistice Moravskoslezský kraj dominuje. Úmrtnost se sice snižuje, avšak rovina úmrtnosti je stále vysoká. V relativních údajích se hodnoty podobají údajům pro Českou republiku, dokonce jsou nižší, což znamená, že existuje více krajů, kde úmrtnost je vyšší. Obr. 7: Úmrtnost v Moravskoslezském kraji a ČR 14,0 12,0 10,0 % 8,0 6,0 Úmrtnost v MS kraji Úmrtnost v ČR 4,0 2,0 0, roky Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]. V obrázku 7 jsou znázorněny křivky úmrtnosti charakteristické pro Moravskoslezský kraj a Českou republiku. Mají sestupnou tendenci do roku 2000, pak mají vzestupnou fázi do roku 2003 a poté opět mírně klesají. Stále však dosahují vyšších hodnot než u porodnosti. Proto je zřejmé, že přirozená měna je záporná. 31

32 5.2.3 Migrační saldo v Moravskoslezském kraji Obr. 8: Migrační saldo v Moravskoslezském kraji 0,5 0, ,5 % Migrační saldo v MS kraji -1,0-1,5-2,0 roky Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]. Zaměřil jsem se na zhodnocení migračního salda v Moravskoslezském kraji pro období let Tyto relativní údaje vložené do grafu mají několik po sobě následujících vzestupných a sestupných tendencí, které pouze v jednom případě, a to v roce 1992, dosahují plusových hodnot. Od roku 1992 do roku následujícího křivka klesá pod úroveň -0,5%. Poté do roku 1995 stoupá a dosahuje téměř hranice, rozdělující kladné a záporné hodnoty. Mezi roky 1995 a 1996 křivka klesá, poté opět stoupá. Od roku 1997 až do roku 2001 prudce klesá až pod hranici - 1,5 %, což je minimum migračního salda pro období Hodnoty poté rostou až do roku 2003, kdy se křivka dostává nad hodnotu -0,5 %. V období má křivka sestupnou tendenci a pak mírně stoupá v roce 2006, téměř na úroveň -1,0 %. 32

33 5.2.4 Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji Jednou z nejdůležitějších charakteristik je celkový přírůstek obyvatel, což je rozdíl přirozené měny a migračního salda. Proto jsem zhotovil graf celkového přírůstku. V něm můžeme shlédnout, jak si Moravskoslezský kraj stojí v porovnání s Českou republikou. Obr. 9: Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji a ČR 4,0 3,0 2,0 % 1,0 0,0-1, Celkový přírůstek (úbytek) v MS kraji Celkový přírůstek (úbytek) v ČR -2,0-3,0-4,0 roky Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]. Ve výše uvedeném grafu jsou znázorněny křivky charakterizující celkový přírůstek obyvatel Moravskoslezského kraje a České republiky. Obě křivky mají podobný průběh sestupnou tendenci mezi lety ( kromě období pro Českou republikou, tam byla jemně stoupající ), kde vidíme jejich minimum. Poté křivka určená pro Českou republiku stoupá až do roku 2006, u Moravskoslezského kraje jen do roku 2003, pak mírně klesá do roku 2004 a v období let má opět vzestupnou tendenci. Lze konstatovat, že rok 2006 je maximum z hlediska celkového přírůstku vztahujícího se k hodnotám pro Českou republiku, pro Moravskoslezský kraj je maximem rok

34 5.3 Pohyb obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let Abychom mohli jednoznačně určit, které území se nejvíce podílí na pohybu obyvatelstva v Moravskoslezském kraji, musíme kraj rozdělit na okresy. V nich už rozpoznáme jednotlivé rozdíly v pohybu obyvatel. Tab. 8 : Pohyb obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let (absolutní údaje) Okresy Narození Zemřelí Přirozená měna Migrační saldo Přirozený přírůstek Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava MS kraj Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]. Na celkovém součtu narozených osob v Moravskoslezském kraji se za období let nejvíce podílel okres Ostrava město, ve kterém se narodilo téměř lidí. Nejméně se jich narodilo v okrese Bruntál, necelých Vzhledem k celkovému počtu obyvatel v okrese Ostrava město je logické, že zde bylo nejvíce zemřelých, a to Nejméně opět v okrese Bruntál. Velké rozdíly mezi okresy můžeme spatřit v údajích přirozené měny. Kladných hodnot dosahují okresy Bruntál, téměř 1 900, Nový Jičín a také Opava. Záporné hodnoty jsou naměřeny v okresech Frýdek Místek, Karviná a Ostrava město. Údaje migračního salda nám ukazují převážně záporné hodnoty, což znamená větší počet vystěhovalých obyvatel než přistěhovalých. Více přistěhovalých je pouze ve Frýdku Místku a Novém Jičíně. Podobná statistika je i u celkového přírůstku, který vychází z přirozené měny, migračního salda. 34

35 Tab. 9: Pohyb obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let (relativní údaje) Okresy Narození Zemřelí Přirozená měna Migrační saldo Přirozený přírůstek) Bruntál 10,7 9,5 1,2-1,8-0,6 Frýdek - Místek 10,1 10,7-0,5 0,7 0,2 Karviná 9,9 10,5-0,6-1,2-1,8 Nový Jičín 10,6 10,1 0,5 0,1 0,6 Opava 10,1 10,1 0,0-0,3-0,3 Ostrava 9,9 10,9-0,9-1,4-2,4 MS kraj 10,1 10,4-0,3-0,7-1,0 Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]. V tabulce 9 jsou vypočítány údaje v relativních hodnotách, které vychází z hodnot tabulky 8. Vzhledem k rozdílným poměrům hodnot tabulky 8 a středním stavům jednotlivých okresů nejvyšších hodnot dosahuje okres Bruntál, nejnižších Karviná a Ostrava Město. V kategorii zemřelých dominuje naopak Ostrava město, nejmenší hodnoty jsou vypočítány pro okres Bruntál. Údaje přirozené měny jsou vypočítány z hodnot tabulky 8 a převažují záporné hodnoty. Výrazně kladné jsou jen u okresu Bruntál. U migračního salda a celkového přírůstku převažují záporná čísla, jen u Frýdku Místku a Nového Jičína jsou údaje kladné. Tab. 10: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let (absolutní údaje) Období Narození Zemřelí Přirozená měna Migrační saldo Celkový přírůstek Celkem Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]. Pohyb obyvatelstva Moravskoslezského kraje za 16leté období lze rozdělit do tří období: , a Nejvyšší porodnost byla v období (i přesto, že poslední období je šestileté), kdy se v kraji narodilo téměř obyvatel. Nejnižší naopak v období let , kdy byl značný pokles až na , zapříčiněný nižší porodností. V období bylo nejvíce zemřelých, nejméně v letech V období vidíme kladné hodnoty u přirozené měny a celkového přírůstku, jinak je zbytek hodnot záporných. 35