ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ROZSÍČKA

Transkript

1 ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ARCHITEKTONICKO URBANISTICKÁ PROJEKČNÍ KANCELAŘ, ZAVŘENÁ 32, BRNO ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ROZSÍČKA OBJEDNATEL: OBEC ROZSÍČKA POŘIZOVATEL: MěÚ BOSKOVICE, ODBOR VÝSTAVBY a ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ VEDOUCÍ PROJEKTANT: ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ZODPOVĚDNÍ PROJEKTANTI: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZELEŇ: ING. DRAGA KOLÁŘOVÁ ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA: SVATAVA POLÁKOVÁ DOPRAVA: ING. ROSTISLAV KOŠŤÁL TECHNICKÉ VYBAVENÍ: ING. IVANA NOVOTNÁ, VLADIMÍR MAREK DIGITÁLNÍ ZPRACOVÁNÍ: ING. ROSTISLAV KOŠŤÁL jr., ING. GABRIELA KOŠŤÁLOVÁ ŘÍJEN 2013 ÚZEMNÍ PLÁN CRHOV BYL PODPOŘEN DOTACÍ Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

2 SEZNAM PŘÍLOH TEXTOVÁ ČÁST GRAFICKÁ ČÁST o1 Koordinační výkres 1 : o2 Širší vztahy 1 : o3 Zábor půdního fondu 1 : 5 000

3 TEXTOVÁ ČÁST

4 OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Soulad s Politikou územního rozvoje České Republiky Soulad se Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje Soulad s Programem rozvoje obce, okresu a kraje Širší vztahy Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavitelného zemí Soulad s cíli a úkoly územního plánování Soulad a koordinace v řešeném území Údaje o splnění zadání Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Koncepce rozvoje území obce Koncepce uspořádání krajiny Územní systém ekologické stability Koncepce bydlení Koncepce výroby Koncepce rekreace Koncepce občanské vybavenosti Koncepce dopravního řešení Koncepce vodního hospodářství Koncepce energetických zařízení a spojů Nakládání s odpady Zvláštní zájmy Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech Předpokládané vlivy Územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území Vyhodnocení přínosu zásad územního plánu k naplnění priorit územního plánování Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Postup při pořízení územního plánu Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění... 45

5 ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1 Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů 1.1 Soulad s Politikou územního rozvoje České Republiky Politika územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR) vydaná vládou České republiky dne usnesením č. 929/2009 nenárokuje pro území obce Rozsíčka žádné specifické požadavky. Z PÚR vyplývá: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území nejsou ÚP Rozsíčka dotčeny. Chráněny a rozvíjeny jsou přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území. Zachovány jsou kulturní, přírodní a užitné hodnoty krajiny. Způsob využití krajiny je řešen komplexně, zvyšována je kvalita života obyvatel doplněním technické infrastruktury. Vytvářeny jsou podmínky pro rozvoj cestovního ruchu zatraktivněním území budováním turistických tras a cyklotras a cyklostezek využitelných i pro lyžařskou turistiku. V souladu s komplexními pozemkovými úpravami je zlepšena prostupnost krajiny. Zlepšována je úroveň technické infrastruktury návrhem na rozšíření vodovodních řadů a návrhem splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod. Vztah rozvojových oblastí, os, specifických oblastí, koridorů a ploch dopravy, koridorů a ploch technické infrastruktury vymezených v PÚR ČR, k řešenému územnímu plánu: řešené území neleží v žádné rozvojové oblasti řešené území není součástí žádné rozvojové osy osa prochází ORP, řešeného území se nebude pravděpodobně dotýkat řešené území neleží ve specifických oblastech nadmístního významu vymezených v PÚR ČR. řešené území neleží v trasách transevropských multimodálních koridorů, koridorů vysokorychlostních tratí, koridorů dálnic a rychlostních silnic, koridorů vodní dopravy, koridorů elektroenergetiky, koridorů VVTL plynovodů, koridorů pro dálkovody. 1.2 Soulad se Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) byly Zastupitelstvem Jihomoravského kraje vydány dne Rozsudkem Nejvyššího správního soudu byly dne ZÚR JMK zrušeny. Tento rozsudek nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení. 1.3 Soulad s Programem rozvoje obce, okresu a kraje V souladu s Programem rozvoje obce je územní plán zaměřen na zvýšení počtu trvale bydlících obyvatel návrhem ploch bydlení. Navrženy jsou také plochy pro drobnou výrobu a plochy pro sportovně rekreační aktivity. 3

6 Z Programu rozvoje okresu jsou respektovány zásady zásobení vodou a odkanalizování obce (PRVK) a okresní generel ÚSES. Obec Rozsíčka je součástí území, kde je výkon veřejné správy svěřen do působnosti ORP, kterou je město Boskovice a současně území obce spadá do správního obvodu pověřeného úřadu města Boskovice. Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) pro správní obvod (SO) obce s rozšířenou působností (ORP) Boskovice zpracovaný v rámci Územně analytických podkladů (ÚAP) nedefinuje žádné výrazné střety v území. Katastr obce je definován jako území zranitelných oblastí s ohrožením kvality podzemních a povrchových vod zemědělskou činností. Dále se stanovují tyto požadavky na uspořádání a využití území a tyto úkoly pro územní plánování: zajistit v ÚPD obcí dostatek zastavitelných ploch pro rozvoj socioekonomických funkcí a veřejné infrastruktury, se zvláštním důrazem na zabezpečení vybavenosti pro rekreaci, cestovní ruch a turistiku ve všech obcích oblasti. prověřit a v případě potřeby doplnit v ÚPD obcí záměry a opatření ke zlepšení parametrů dopravní infrastruktury, včetně minimalizace jejich negativních vlivů na kvalitu životního prostředí v obytných a rekreačních územích. v ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES: - pro biocentra: dodržet lokalizaci biocentra dle vydaných ÚAP vymezené biocentrum ve zpřesněných hranicích musí být minimálně 50 % své plochy v překryvu s vymezením plochy dle ÚAP ORP Boskovice. - pro biokoridory: dodržet lokalizaci biokoridoru dle vydaných ÚAP vymezený biokoridor ve zpřesněných hranicích se musí nacházet v celém svém rozsahu uvnitř vymezeného koridoru dle ÚAP ORP Boskovice. 1.4 Širší vztahy Z hlediska administrativně správního je respektováno: Vazba obce Rozsíčka na město Olešnice jako obec s pověřeným stavebním úřadem (dále jen PSÚ ). Vazba obce Rozsíčka na město Boskovice jako obec s rozšířenou působností III. stupně (dále jen ORP ) Vazba obce Rozsíčka na město Boskovice jako obec s pověřeným obecním úřadem (dále jen POÚ ). Vazba obce Rozsíčka na krajské město Brno středisko krajské vybavenosti. Z hlediska širších dopravních vazeb je respektováno: Vazba na silnici I/19 (resp. návazně na silnici I/43 E461) silnicí III/36213 prostřednictvím silnice II/362 nebo silnice III/3652. Vazba na železniční dopravu do Skalice nad Svitavou nebo do Letovic prostřednictvím autobusové dopravy integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Vazba na značené cyklotrasy Klubu českých turistů a na cyklotrasy vybudované v rámci Dobrovolného svazku obcí Olešnicko. Z hlediska obecných vazeb je respektováno: Vazba obce na Olešnici jako středisko občanského vybavení a jako dalšího subcentra ORP na západním okraji regionu. Vazba na bezprostředně sousedící obce a jejich katastrální území. Jedná se o obce Olešnice, Crhov, Louka, Rozseč nad Kunštátem, Petrov, Sulíkov, Křetín a Ústup. Všechny náleží kraji Jihomoravskému. 4

7 Vazba na město Boskovice jako středisko vyšší občanské vybavenosti. Vazba na turistické trasy, cyklotrasy a lyžařské trasy mikroregionu Olešnicko, sledující významné turistické atraktivity v širším okolí. Z hlediska technické infrastruktury je respektováno: Propojení vodovodu v Rozsíčce s vodním zdrojem v Sulíkově. Požadavek na řešení k.ú. Rozsíčka jako oblasti s protipovodňovou ochranou. Čištění odpadních vod pro stávající i navrženou zástavbu v navržené čistírně odpadních vod. Stávající trasa plynovodu VTL DN150. Z hlediska přírodních poměrů a nadregionálních ÚSES je respektováno: Umístění jižní části k.ú. Rozsíčka v Přírodním parku Svratecká hornatina. Umístění východní části k.ú. Rozsíčka v Přírodním parku Halasovo Kunštátsko. Návaznost lokálních biokoridorů na biokoridory na sousedních katastrech. (Nadregionální a regionální ÚSES do řešeného území nezasahuje.) Řešení Územního plánu Rozsíčka negativně neovlivní okolní obce. 2 Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavitelného zemí 2.1 Soulad s cíli a úkoly územního plánování Na základě vyhodnocení v rámci Programu rozvoje Jihomoravského kraje byla obec Rozsíčka zařazena mezi hospodářsky slabé oblasti. Podporován je proto rozvoj výroby a výrobních služeb. Dle rozvojových programů kraje má obec poměrně dobré předpoklady rozvoje z hlediska přirozeného přírůstku obyvatel. Zabránit je třeba nepříznivému vývoji migrace a negativnímu migračnímu saldu. Nová zástavba bude doplňovaná s ohledem na historické a krajinné hodnoty. Navržené plochy navazují na zastavěné území obce tak, aby zásah do okolního nezastavěného území byl minimalizován. 2.2 Soulad a koordinace v řešeném území Obec je rozvíjena jako funkčně a prostorově ucelený útvar. Zachována je základní stávající urbanistická a architektonická struktura obce, důraz je kladen na zakomponování navržených ploch do této struktury. Územní rozvoj obce respektuje plochy bydlení navržené v Územním plánu sídelního útvaru Rozsíčka (ÚPNSÚ) v roce Při řešení územního plánu bylo respektováno stávající technické vybavení a možnosti jeho dalšího doplnění. Nová výstavba byla přednostně umisťovaná na plochy, které je možné přímo napojit na stávající inženýrské sítě. Udržovány budou evidované louky a pastviny zejména pro jejich protierozní funkci. 3 Údaje o splnění zadání V ÚP jsou respektovány všechny požadavky vyplývající ze Zadání územního plánu Rozsíčka, řešeny jsou jak požadavky obce a občanů, tak i všeobecné podmínky dané pro zpracování 5

8 územních plánů zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, prováděcí vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění a prováděcí vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Při návrhu jednotlivých ploch se dále vycházelo z ÚPNSÚ Rozsíčka a z Územně analytických podkladů, z požadavků obce a z podnětů občanů, které byly korigovány s ohledem na krajinné a přírodní hodnoty a stávající limity využití území a dále doplněny dle názoru zpracovatele. 4 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení zejména ve vztahu k rozboru udržitelné formy rozvoje území. 4.1 Koncepce rozvoje území obce Výchozí hodnoty současného stavu První zmínka o Rozsičce (Rosička, Rosíčka, Rozsíčka) je z r. 1374, kdy náležela k panství Kunštátskému. Obec vznikla v údolí od severu na jih se svažujícím. Náves byla nepravidelná, domy byly založeny ve dvou řadách, většinou těsně podél sebe, štítem do ulice. Stará stavení byla ze dřeva. V obci je malá stará kaplička. Byl zde postaven lihovar a panský dvůr se zámečkem. Rozsíčka je v současné době nepravidelnou "ulicovou" obcí, historické jádro zahrnuje většinu obytného území obce. Starší statky jsou volně rozprostřeny podél komunikace, objekty občanské vybavenosti jsou z pozdější doby, rozmístěné v dnešním středu a na severním okraji obce. Obytné území zabírá podstatnou část řešeného území. Historická část je tvořena většinou rozlehlými statky často s půdorysem ve tvaru čtverce okolo dvora, které jsou řazeny místy k sobě, někde jsou izolované. Tyto statky postupně přecházejí v menší domky a novější zástavbu rodinných domků, které mají již předměstský charakter. Na východním okraji jsou bytové domy. Občanské vybavení je minimální, umístěné je ve středu obce. Zemědělská a potravinářská výroba je situovaná v severozápadní části obce, za historickým tzv. panským dvorem. Navržená obytná zástavba Obytná zástavba je rozdělená dle požadovaného charakteru a umístění v obci: Plochy bydlení venkovského tvoří většinu obytné zástavby obce. Nové plochy jsou navrhovány v návaznosti na novější zástavbu na východním, jihovýchodním a jižním okraji obce. Plochy bydlení v bytových domech jsou situované na východním okraji obce. Nová plocha pouze doplňuje stávající obytnou lokalitu. Plochy smíšené obytné jsou tvořeny zástavbou v severozápadní části obce. Navrženo je doplnění zástavby tímto způsobem na severním a jihozápadním okraji Rozsíčky. Navržené plochy občanského vybavení veřejná vybavenost, sport a rekreace Občanská vybavenost ve městě je na minimální úrovni. Může být doplňovaná v souvislosti s rozšiřováním obytné zástavby v rámci obytných objektů v soukromém sektoru. Plochy sportu a rekreace jsou vyhovující. Navrženo je jejich menší doplnění v rámci stávající plochy. V řešeném území je mnoho rekreačních objektů v obytných zónách. Samostatné plochy individuální rekreace nejsou navrhovány. 6

9 Navržené plochy výroby a skladování V obci je velký areál zemědělské výroby a areál potravinářské výroby. V územním plánu jsou tyto plochy ponechány. Nově navržené jsou plochy pro drobnou výrobu v západní části obce. Navržená dopravní infrastruktura Skelet silnic II. a III. třídy zůstává zachován. Úpravy silnic II. a III. třídy jsou možné ve stávajících plochách dopravy nebo přiléhajících veřejných prostranství. Pro zvýšení kapacity parkovacích míst v centru obce je možno využít ploch veřejných prostranství před obecním úřadem. V území řešeném územním plánem jsou doplněny účelové komunikace v souladu s navrženými pozemkovými úpravami. Vedení cyklotras je možné po všech silnicích III. třídy a po místních i účelových komunikacích a po plochách veřejných prostranství. Samostatné cyklostezky nejsou navrhovány. Navržená veřejná prostranství Navržena jsou veřejná prostranství většinou s funkcí místních a účelových komunikací a malých parkovišť. Navržená technická infrastruktura Navrženo je rozšíření jednotné kanalizace do nově navrhovaných lokalit. Rozšířeny jsou vodovodní a plynovodní řady do návrhových ploch Doplněna a posílena je síť trafostanic. Navržená ochrana životního prostředí Ochrana životního prostředí a ekologie je v územním plánu řešena doplněním zeleně a jejím propojením do funkčního územního systému ekologické stability a opatřeními proti negativním důsledkům vodní eroze. 4.2 Koncepce uspořádání krajiny Koncepce využívání a uspořádání krajiny vychází ze základních krajinných charakteristik území obce ležící v severovýchodní části Hornosvratecké vrchoviny (okrsky Kunštátská vrchovina a Olešnická kotlina) a zájmů trvale udržitelného rozvoje, včetně zájmu o zachování a zvýšení estetických, ekologických a rekreačních kvalit krajiny, podpory mimoprodukčních funkcí ploch zemědělských a ploch lesních, zájmů o ochranu a zachování krajinného rázu, ochrany zdravých životních podmínek bez omezení stávající hospodářské činnosti. Nedílnou součástí koncepce je i zachování přírodních a kulturních hodnot vyvážené krajiny s optimálními podmínkami pro únosnou individuální rekreaci v přírodě v rámci přírodního parku Halasovo Kunštátsko a přírodního parku Svratecká hornatina. 7

10 4.2.1 Zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze dle 14 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyhlásit za zvláště chráněná. Na území obce Rozsíčka se nenachází žádná zvláště chráněná území Památné stromy a jejich ochranná pásma Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, za památné stromy. V řešeném území památné stromy nebyly vyhlášeny Lokalita Natura 2000 Natura 2000 je dle 3 odst. 1 písm. p) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (viz 39 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území ( 14 zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů). V řešeném území se nachází evropsky významná lokalita CZ Crhov Rozsíčka ve smyslu Sdělení Ministerstva životního prostředí 81/2008 ze dne 22. února 2008 o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu. Celková rozloha lokality: 27,4885 ha Navrhovaná kategorie ochrany: PP Druhy:přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) Katastrální území: Crhov u Olešnice, Rozsíčka, Sulíkov, převážná část lokality v k.ú. Rozsíčka Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, mají zvláštní postavení významné krajinné prvky. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle 6 tohoto zákona, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Významné krajinné prvky registrované podle 6 zákona nejsou dosud v obci Rozsíčka zastoupené Přírodní parky Jihovýchodní až jižní část katastru Rozsíčky přísluší do dvou přírodních parků. Větší část, omezená silnicí Sulíkov - Rozsíčka - Rozseč, spadá do přírodního parku Halasovo Kunštátsko, zřízeného vyhláškou Okresního úřadu v Blansku ze dne 20. dubna Nepatrná část katastru jihozápadně od silnice Crhov - Rozseč je začleněna do přírodního parku Svratecká hornatina, zřízeného Okresním úřadem v Blansku nařízením č. 1/95 ze dne 1. září Tyto přírodní parky jsou zřízeny k ochraně krajinného rázu území se soustředěnými vysokými biologickými a estetickými hodnotami pro krátkodobou rekreaci občanů a za účelem ochrany zdravých životních podmínek a hodnot bez podstatného omezení stávající hospodářské činnosti. 8

11 Ochranné podmínky pro území parků jsou obsaženy ve zmíněné vyhlášce. Z urbanistického hlediska je hlavním omezujícím faktorem stavební uzávěra vztahující se na individuální rekreační výstavbu mimo zastavěných území obcí a dále na průmyslové, těžební a jiné objekty a zařízení, jež by rušivě zasahovaly do přírodního prostředí parků Ekologicky významné segmenty krajiny - EVSK V rámci obecné ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., byly evidovány referátem životního prostředí bývalého Okresního úřadu Blansko Ekologicky významné segmenty krajiny EVSK, některé z nich jsou významným krajinným prvkem vyjmenovaným v zákoně 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů (les, niva). Zbývající by bylo vhodné jako významné krajinné prvky registrovat. 1) Zadní Žleby Dno údolí pravostranné zdrojnice Crhovského potoka severozápadně od Rozsíčky. Upravený vodní tok je oboustranně lemován širokými pásy mokřadních bylinných společenstev a náletových porostů dřevin (s dominancí olší). Místy je patrná nadměrná eutrofizace (vysoký obsah dusíku v půdě). V katastru Rozsíčky se nachází pouze malá část lokality. V územním plánu lokalita zahrnuta do smíšených ploch nezastavěného území. 2) Pod Kumberkem Část údolí pravostranné zdrojnice Crhovského potoka západně od Rozsíčky. Ve dně údolí podél převážně upraveného toku se táhne pruh mokřadních bylinných společenstev (s převahou rákosu) a kulturních luk, v jižní části doplněný o kvalitní břehové porosty (olše, méně bříza, jasan aj.). Ve spodních částech přilehlých svahů se střídají smrkové lesíky s významnou příměsí listnáčů, kulturní louky a náletové porosty dřevin na kamenicích (bříza, líska, olše, třešeň, borovice aj.). V územním plánu lokalita zahrnuta do smíšených ploch nezastavěného území. 3) Rybník pod Chrástkami součást evropsky významné lokality CZ Crhov - Rozsíčka Dno údolí potoka Rozsíčky jihozápadně od obce. Nad rybníkem je dno s kulturní loukou protékané přírodě blízkým tokem, částečně s břehovými porosty (vrby, olše), částečně v rákosině. Rybník bez břehových porostů lemují rozsáhlá litorální společenstva rákosu (porosty v mělkých pobřežních vodách). Pod hrází pokračují opět kulturní louky a mohutné levobřežní porosty dřevin (s převahou olší). V územním plánu lokalita zahrnuta do ploch přírodních. Vyjmenované EVSK jsou evidovány referátem životního prostředí Městského úřadu Boskovice. Základní legislativní ochrana segmentů podle zákona č. 114/1992 Sb. vyplývá z jejich charakteru. Lesy, vodní toky, rybník a údolní nivy jsou obecně chráněné jako významné krajinné prvky (viz kapitola Významné krajinné prvky). Zbývající části krajiny jsou připraveny k registraci jako významné krajinné prvky podle 6 zákona Ochrana krajinného rázu řešeného území Rozsíčský katastr se rozkládá v severovýchodní části geomorfologického celku Hornosvratecká vrchovina podcelek Nedvědická vrchovina, okrsek Olešnická kotlina. Aktuální stav krajiny odpovídá převážně zemědělskému charakteru katastru, se všemi základními negativními důsledky pro krajinu. Zemědělské velkoplošné intenzivní obhospodařování ochudilo krajinu zejména likvidací trvalé vegetace, regulací vodních toků, a výrazným snížením schopnosti zadržovat vodu. Zrušení řady polních cest má dodnes za následek snížení prostupnosti krajiny. Esteticky hodnotná je západní až jihozápadní část katastru s roztroušenými lesíky a s relativně hustou sítí vodních toků a dále zalesněný severovýchodní okraj katastru v návaznosti na rozsáhlý lesní komplex nad Křetínem. Charakteristický je vysoký podíl zemědělské půdy, s ohledem na členitost terénu výrazně ohrožené vodní erozí. Lesy jsou soustředěny převážně do jihozápadní a západní části katastru, kam zasahuje rozsáhlejší lesní celek. 9

12 Ve zbývajících částech katastru je rozptýleno jen několik menších izolovaných lesních celků. Dominantní dřevinou je smrk, často vytvářející monokultury. Listnáče se významněji uplatňují pouze v prosvětlených částech porostů (např. při lesních okrajích). Bylinné porosty jsou reprezentovány především lučními společenstvy, situovanými většinou v údolních polohách, Z ekologického hlediska nejcennější jsou podmáčené louky, dochované na řadě lokalit. Charakteristická liniová společenstva (částečně udržovaná i neudržovaná) s významným podílem ruderálních (plevelných) druhů tvoří doprovodnou vegetaci silnic a některých úseků cest a vodních toků. Podél komunikací jsou v některých úsecích doplněná o výsadby stromořadí. Územní plán navrhuje pro ochranu zemědělsky využívaného území vedle funkčních ploch lesních a zemědělských též funkční plochy smíšené nezastavěného území, které jsou charakteristické pestrou mozaikou trvalých travních porostů, krajinné zeleně a drobných lesíků a plochy přírodní, zahrnující území evropsky významné lokality CZ Crhov Rozsíčka a plochy navržených lokálních biocenter ÚSES. 4.3 Územní systém ekologické stability V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, je územní systém ekologické stability krajiny (dále jen ÚSES ) definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Biocentrum je definováno prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, jako biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je definován rovněž prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, jako území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Na území obce Rozsíčka je stávající územní systém ekologické stability pouze v lokální úrovni. Pro zakreslení ÚSES v řešeném území byly využity územně analytické podklady ORP Boskovice (výkres limitů, záměrů a problémů), Aktualizace dokumentace sjednoceného generelu ÚSES a zájmů ochrany přírody a krajiny v okrese Blansko (Ageris s.r.o., 2000), platné územní plány okolních obcí a zejména Plán společných zařízení v rámci komplexní pozemkové úpravy. Lokální ÚSES byl upraven dle aktuální situace i výhledové perspektivy využívání území. Jednotlivé navržené trasy a parametry lokálního ÚSES byly upřesněny s ohledem na stanovištní podmínky, které daná větev reprezentuje, s dodržením minimálních rozměrových parametrů pro lokální biokoridory a biocentra. V území jsou 3 větve lokálního ÚSES a to jedna větev převážně mezofilního charakteru a dvě větve hydrofilní. Systém ÚSES byl v rámci řešeného území upřesněn tak, aby navazoval na systém ÚSES v okolních katastrech při splnění základních parametrů pro umístění jednotlivých prvků biocenter a biokoridorů. Názvy biocenter byly převzaty z Aktualizace dokumentace sjednoceného generelu ÚSES a zájmů ochrany přírody a krajiny v okrese Blansko (Ageris s.r.o., 2000). První (mezofilní) větev vychází z lokálního biocentra Špilberk v ústupském katastru a prochází obloukem severně od Rozsíčky ve svahu údolí bezejmenného toku až do navrženého biocentra Kumberk a přes biocentrum Rybník pod Chrástkami dále k jihu mimo řešené území. Oproti původnímu řešení byla mírně upravena trasa této větve tak, aby reprezentovala lokality s mezofilními společenstvy a využívala co nejvíce stávající lesní porosty. Z biocentra s názvem Rybník pod Chrástkami byl vyjmut rybník, neboť jeho využití jako chovného rybníka vylučuje jeho ekologickou funkci a jeho zařazení do systému obou větví ǓSES, které se tu kříží je zbytečné. Druhá (hydrofilní) větev místního ÚSES využívá toku potoka Rozsíčky a jedné z jeho zdrojnic. Na území katastru se dostává od Crhova přes již zmíněné biocentrum Rybník pod Chrástkami 10

13 z katastru obce Crhov. Rybník však obchází břehovými porosty a podmáčenými loukami po jeho jižním okraji a dále sleduje upravený tok Rozsíčského potoka. Jižně od obce přechází mělkou údolnicí podmáčených luk do lokálního biocentra Za strážemi a dále do sulíkovského katastru Celá tato hydrofilní větev ÚSES probíhá v katastru Rozsíčky v rámci evropsky významné lokality CZ Crhov Rozsíčka. Třetí (hydrofilní) větev, vázaná na bezejmenný přítok Crhovského potoka, zasahuje pouze okrajově do severozápadní části katastru, a to okrajem biocentra Rákosiny, totožným s ekologicky významným segmentem Zadní žleby. Způsob navržení jednotlivých prvků ÚSES Prostorové parametry pro biocentra a biokoridory v rozlišení podle jejich biogeografického významu a podle typů požadovaných cílových společenstev vycházejí z doporučené metodické příručky pro tvorbu ÚSES Metodické postupy projektování lokálního ÚSES (Maděra, Zimová, 2005). Prostorové nároky na tvorbu funkčních biocenter a biokoridorů se u různých typů společenstev poněkud liší. Konkrétní vymezení skladebných částí ÚSES závisí především na vhodných přírodních podmínkách a na aktuálním stavu využití území. Výměra navržených biocenter může překročit požadovanou minimální velikost a délka biokoridorů může být kratší. Plochy biocenter a biokoridorů by měly reprezentovat pestrou škálu typických geograficky původních společenstev v území. Doporučená minimální velikost navržených lokálních biocenter: společenstva lesní - 3 ha, společenstva luční - 3 ha, společenstva mokřadní - 1 ha, společenstva kombinovaná - 3 ha. V území jsou navržena biocentra společenstev lučních, lesních a kombinovaných, jejich navržená výměra vždy přesahuje 3 ha, s výjimkou mokřadního biocentra Rákosiny, které přesahuje do k.ú. Olešnice. Doporučená maximální délka lokálních biokoridorů a možnost jejich přerušení: společenstva lesní m, možnost přerušení do 15 m, společenstva mokřadní m, možnost přerušení do 20 m, společenstva luční m, možnost přerušení do 50 m zpevněnou plochou, do 80 m ornou půdou, do 100 m ostatními kulturami, společenstva kombinovaná m, možnost přerušení do 50 m zpevněnou plochou, do 80 m ornou půdou, do 100 m ostatními kulturami. V území jsou navrženy biokoridory společenstev lučních, lesních a kombinovaných, jejich navržená délka nepřesahuje m. Doporučená minimální šířka lokálních biokoridorů: společenstva lesní - 15 m, společenstva mokřadní - 20 m, společenstva luční - 20 m. V území jsou navrženy biokoridory společenstev lučních, lesních a kombinovaných, jejich navržená šířka činí 20 m. Návrh prvků ÚSES je v hlavním výkrese znázorněn jako překryvný režim nad plochami s různým způsobem využití zásadně jsou jako cílový stav navrženy plochy přírodní, plochy lesní a plochy smíšené nezastavěného území. 11

14 Územní systém ekologické stability není v Územním plánu Rozsíčka členěn na části navržené ke stabilizaci a plochy navržené k realizaci, nýbrž pouze ke stabilizaci, spočívající často ve změně dřevinné sklady (zejména v plochách lesních smrkových monokultur), případně doplnění výsadeb v některých úsecích v ploše evropsky významné lokality CZ Crhov Rozsíčka. Proto nejsou plochy ÚSES zařazeny do veřejně prospěšných opatření. 4.4 Koncepce bydlení Současný stav sčítání v r trvale obydlené domy rekr. počet obyvatel Počet bytů pro trvalé bydlení měl klesající tendenci. V současné době je stabilizován a pokračuje zde postupná přeměna trvale obydlených objektů na objekty rekreační. V území se projevuje postupně se lepšící kvalita bydlení. V Rozsíčce převažuje zástavba v rodinných domech. Návrh Při řešení územního plánu se počítá s mírným nárůstem počtu obyvatel. V návrhu se vycházelo z předpokladu realizace cca 5 nových rodinných domů v horizontu 10ti až 15ti let. Plochy bydlení: umístění v obci číslo plochy max. počet RD počet bytů v RD jihovýchodní okraj BV b1 3 3 východní okraj BV b2 2 2 jižní okraj BV b východní okraj BH b4 0 0 severní okraj SO s1 4 5 jihozápadní okraj SO s2 2 2 celkem BV bydlení venkovské, BH bydlení v bytových domech, SO smíšená obytná plocha Vzhledem k tomu, že byla akceptována větší část předložených záměrů občanů a obce, jsou navrženy plochy až pro 13 rodinných domů, což je rezerva reálné potřeby cca 150 %. Tyto počty rodinných domů jsou maximální pro dané území. Vzhledem ke stávajícímu charakteru zástavby je pravděpodobné, že využití navržených ploch bude méně intenzivní. Dá se předpokládat, že plochy budou využity pro cca 10 rodinných domů, což je rezerva cca 60%. Toto řešení je pro návrhové období optimální. Byty mohou být realizovány i v bytovém domě. Nízkopodlažní bytový dům je možno umístit do návrhové plochy pro bydlení venkovské (BV b2). Při řešení byla maximální pozornost věnovaná ucelení zástavby v kompaktní části obce. Plochy venkovského bydlení (BV) navazují na sevřenější novou zástavbu rodinných domů na východním, jihovýchodním a jižním okraji obce. Objekt pro bydlení v bytovém domě je možné realizovat na ploše, která navazuje na stávající bytové domy (BH b4). Smíšené obytné plochy jsou navrženy jednak ve střední části obce v návaznosti na obdobné plochy, jednak v návaznosti na plochy drobné výroby. 12

15 4.5 Koncepce výroby Zemědělská výroba Současný stav: Na většině pozemků v katastru Rozsíčka hospodaří převážně VSP Group.a.s., menší podíl připadá na soukromé vlastníky. VSP Group a.s. (dříve CORPO, s.r.o.) se sídlem v Olešnici provozuje živočišnou výrobu především chov skotu. V areálu této společnosti v Rozsíčce je v současné době cca 70 kusů skotu, tzn. 70 ekvivalentních velkých dobytčích jednotek. Společnost hospodaří na zemědělské půdě v k.ú. Olešnice na Moravě, Crhov, Křtěnov, Kněževes, Louka, Rozseč, Veselka, Ústup, Petrov, Rozsíčka, Sulíkov, Vřesice, Křetín, Ořechov, Předměstí a Trpín, z toho na k.ú Rozsíčka na ploše cca 556 ha. V areálu je i bramborárna výroba bramborových polotovarů. Společnost zaměstnává v Rozsíčce cca 40 zaměstnanců. Pásmo hygienické ochrany (PHO) je orientačně vypočteno metodikou Klepal od hypotetických emisních středů znečištění ovzduší. Pro 70 ks hovězího dobytka to je 67 m. Další soukromí zemědělci zde chovají maximálně do 3 kusů hovězího dobytka. Pásmo hygienické ochrany nepřekročí hranice pozemku. Návrh Nové plochy nejsou navrhovány. Na ploše areálu VSP Group jsou možnosti i pro další činnosti drobnou výrobu, skladování apod. Pozn.: Použity jsou dobové názvy podniků, které se průběžně se změnou vlastníků mohou měnit Rybářství Jižně od obce je rybolovný rybník. Další vodní plochy pro chov ryb nejsou navrhovány Lesnictví Současný stav: Lesy v katastrálním území Rozsíčka patří převážně soukromým vlastníkům, obci Rozsíčka patří pouze malá část. Výkon správy lesů provádí Lesy České republiky s.p., lesní správa Rájec Jestřebí. Lesy plní většinou hospodářskou funkci. Návrh: Zalesnění pozemků je možné na plochách navazujících na stávající pozemky určené k plnění funkce lesa dle požadavků jejich vlastníků na půdách s nižším stupněm ochrany ZPF. Zahrnuty jsou do ploch smíšených nezastavěného území Plochy výroby a skladování průmyslová výroba a sklady Současný stav: V Rozsíčce je podnik potravinářského průmyslu Gronka výroba polotovarů. Má zde vlastní prodejnu a pracuje v něm celkem cca 20 zaměstnanců. Umístěn je v areálu zemědělské výroby. Návrh: Stávající plochy výroby nejsou zcela využité, nové podnikatelské subjekty zde mají možnosti realizace. Pozn.: Použity jsou dobové názvy podniků, které se průběžně se změnou vlastníků mohou měnit. 13

16 4.5.5 Plochy výroby a skladování drobná výroba a výrobní služby Současný stav: V západní části obce je situován Lamex drobná kovovýroba. Zaměstnává cca 20 pracovníků. Návrh: Navrženy jsou malé plochy v návaznosti na stávající výrobní areály v západní části obce. Pozn.: Použity jsou dobové názvy podniků, které se průběžně se změnou vlastníků mohou měnit Smíšené výrobní plochy Smíšené výrobní plochy nejsou v územním plánu definovány. 4.6 Koncepce rekreace Současný stav: Z hlediska dokumentu Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období (schváleno usnesením vlády ČR č ze dne 7. listopadu 2007) lze zařadit obec Rozsíčka do kategorie obcí s rekreační funkcí. Území leží svojí jižní částí v Přírodním parku Svratecká hornatina a východní částí v Přírodním parku Halasovo Kunštátsko. Sídlo je obklopeno atraktivní krajinou. Celé řešené území je velice zajímavé jak pro letní turistiku a cykloturistiku, tak i pro zimní lyžařskou turistiku. Severovýchodním okrajem řešeného územím prochází značená cyklotrasa č v evidenci KČT (viz kap. Cyklistická doprava). Turistické značené trasy v evidenci KČT řešeným územím nevedou. V obci je cca 20 rekreačních objektů chalup. O tento způsob rekreace je v obci i nadále zájem. Návrh: Plochy rekreace nejsou navrhovány. Možná je další změna z trvalého na rekreační bydlení. 4.7 Koncepce občanské vybavenosti Veřejná správa Současný stav: Obecní úřad je umístěn ve středu obce v budově, která má víceúčelový sál a slouží rovněž jako místní knihovna a ve které je umístěna také hasičská zbrojnice. Prostory jsou dostatečné a vyhovující. Poštovní služby zajišťuje Česká pošta v Olešnici, která je dodávací poštou III. kategorie. Nejbližší peněžní ústavy jsou v Olešnici. Farní úřad pro Rozsíčku je v Sulíkově, kde je i hřbitov. Návrh: Nové objekty nebo zařízení nejsou navrhovány. Školství a výchova Současný stav: V Rozsíčce je budova školy z roku 1893, neslouží ale svému účelu je využívána pouze pro bydlení. V současné době I. stupeň základní školy navštěvují děti převážně v Sulíkově. Starší děti ( třída) dojíždějí do školy v Olešnici. 14

17 Mateřská škola je v Olešnici. Gymnázium je v Boskovicích a v Letovicích. Návrh: Nové plochy pro školství nejsou navrhovány. Kulturní zařízení Současný stav: V budově Obecního úřadu je pro kulturní akce využíván víceúčelový sál. V objektu je i místní knihovna. Pro pořádání letních zábav je využíván taneční parket na severním okraji obce. Vybaven je přístřeškem pro hudbu a kioskem pro občerstvení. Návrh: Nové plochy nejsou navrhovány. Zdravotnictví Současný stav: Zdravotní středisko je v Olešnici. Stálou ordinaci tam mají 2 praktičtí lékaři, dětský lékař a zubař. Externě tam ordinuje gynekolog a ortopéd. V objektu tohoto zdravotního střediska je umístěna také lékárna. Nemocnice a další odborná zdravotní péče je v Boskovicích. Návrh: V případě zájmu je možné ordinace či zdravotní služby zřizovat v objektech bydlení nebo občanského vybavení a služeb. Sociální služby Současný stav: Penzion pro seniory je situován v Olešnici. Návrh: Nové plochy nejsou navrhovány. Maloobchodní síť Současný stav: Prodejna smíšeného zboží Coop je ve středu obce. Dále je v Rozsíčce prodejna produktů firmy Gronka hotová jídla a polotovary. Návrh: Maloobchodní prodejny je možné zřizovat v objektech bydlení nebo občanského vybavení a služeb. Veřejné stravování a ubytování Současný stav: V obci není provozovna pohostinství. Výčep piva funguje v zasedací místnosti hasičské zbrojnice a sezónně též v areálu výletiště. Možnosti ubytování zde nejsou. Návrh: Vzhledem k možnostem rekreace v okolí je třeba zvážit zřízení ubytovacích kapacit. 15

18 Služby v oblasti ubytování a stravování jsou většinou záležitostí právnických nebo fyzických osob a je možno je realizovat v rámci ploch občanského vybavení, smíšených ploch, popř. obytných zón. Nabízejí se i možnosti agroturistiky s ubytováním, které jsou možné v plochách bydlení venkovského ve smíšených obytných plochách. Nevýrobní služby Současný stav: Provozovny služeb menšího rozsahu jsou v současné době rozmístěny po celém řešeném území. Návrh: Konkrétní návrhy v územním plánu nejsou. Veškerým snahám o zřízení dalších služeb je třeba maximálně vycházet vstříc. Větší možnosti provozování jsou na plochách zástavby smíšené obytné. Tělovýchova a sport Současný stav: Na severním okraji obce je fotbalové hřiště a hřiště pro volejbal či nohejbal. Areál je doplněn dětským hřištěm. Návrh: Možnosti úpravy a doplnění hřišť a sportovních zařízení je možné ve stávajícím sportovním areálu. Malou tělocvičnu je možné zřídit v budově obecního domu na návsi jako alternativní využití víceúčelového sálu. 4.8 Koncepce dopravního řešení Pozemní komunikace Silnice Soupis silnic Katastrálním územím Rozsíčka procházejí silnice II/362 III/36213 III/36214 Polička - Olešnice - Rozseč nad Kunštátem Rozsíčka - Trpín - Hamry Sulíkov - Ústup Kněževes Silnice II/362 prochází po severní hranici řešeného území. Silnice III/36214 prochází mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Silnice III/36214 prochází obcí. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch bydlení, ploch smíšených obytných a ploch občanského vybavení obsahuje požadavek, že chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb lze do území umístit až na základě hlukového vyhodnocení prokazujícího, že celková hluková zátěž v území nepřekročí hodnoty hygienických limitů stanovených pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb a že před vydáním územního rozhodnutí musí být deklarován soulad záměrů s požadavky stanovenými právními předpisy na úseku ochrany před hlukem, případně vibracemi. Tzn., nemohou být vzneseny na provozovatele komunikace požadavky na omezování vlivu hluku. 16

19 Schéma silniční sítě v řešeném území ukazuje následující obrázek (výřez ze silniční mapy Jihomoravského kraje) Silnice III/36213 navazuje na jižní straně na silnici II/362, která je tahem krajského významu, silnice III. třídy jsou tahy lokálního významu. Silnice III/36213 tvoří v Rozsíčce základní komunikační osu a zajišťují přímou obsluhu řešeného území. Silnice III/36214 probíhá pouze po severovýchodním okraji řešeného území, silnice II/362 pak po jeho jihozápadním okraji. Návrhy a požadavky na řešení silniční sítě v rámci kraje a ČR Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK), jejichž platnost ale byla dne rozsudkem Nejvyššího správního soudu zrušena a tím z ní nevyplývají na řešené území z hlediska vyšší dopravní infrastruktury žádné nároky. Generel dopravy Jihomoravského kraje jako územně plánovací podklad zachovává na silniční síti v řešeném území stávající stav. 17

20 Generel krajských silnic Jihomoravského kraje jako územně plánovací podklad vymezuje silnice v řešeném území jako tahy lokálního významu. Návrh změn ve skeletu silniční sítě v řešeném území, úpravy silnic a jejich zatřídění a kategorizace Ve skeletu silniční sítě žádná nadřazená ÚPD či ÚPP nenavrhuje změny. Rovněž Územní plán Rozsíčka žádné změny nenavrhuje. Návrh na zatřídění silnic a jejich kategorizaci vychází z dokumentu JMK Návrhová kategorizace silnic JMK do roku 2030 (viz následující obrázek). Návrh zatřídění silniční sítě Kategorie silnic mimo zastavěné území obce jsou navrženy v souladu s Návrhovou kategorizací krajských silnic vypracovanou OD JMK v roce 2008 pro výhledový stav silniční sítě a provozu k roku 2030 v návaznosti na Generel krajských silnic. Uvedeny jsou v tabulce na konci této kapitoly. Dále jsou stanoveny hlavní typy místních komunikací (MK) jako hlavní parametry dopravního prostoru dle ČSN pro průjezdní úseky krajských silnic. 18

21 Intravilánový úsek silnice III. třídy (průtah v souvisle zastavěné části obce) by měl odpovídat svým šířkovým uspořádáním silnicí v nezastavěném území (extravilánu). Silnice III. třídy bude zařazena ve funkční skupině C. Posuzována je dle ĆS Projektování místních komunikací. Typ příčného uspořádání místní komunikace bude následující: V návaznosti na silnice kategorie S 6,5 (silnice III. třídy) jako základní bude typ MO2 8/7/30, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhů 2,75 m s vodícími proužky 0,25 m s jednostranným chodníkem šířky 1,5 m. Základní typ komunikací může být dle místních podmínek lokálně transformován na typ s parkovacím pruhem nebo zastávkovým pruhem (zálivem) apod. Lokální úpravy těchto komunikací včetně vytvoření odstavných či parkovacích míst je třeba řešit v podrobnější územně plánovací dokumentaci (v projektové dokumentaci na úrovni dopravních studií apod.). Silnice by v průtahu obcí měly být v souladu s ČSN "Projektování místních komunikací". Stavební návrh úprav by měl zajistit, aby průtahy silnic zabezpečovaly nejen funkci dopravní z pohledu automobilové dopravy, ale i funkce odpovídající dalším zájmům jednotlivých účastníků (obsluha přilehlých nemovitostí, pohyb chodců apod.). Navržené zatřídění komunikací do funkčních skupin a kategorií je uvedeno v následné tabulce. silnice návrh v zastavěném území funkční skupina typ mimo zastavěné území kategorie poznámka II/ S 7,5 III/36213 C MO2-8/7/30 S 6,5 III/ S 6,5 Návrh úprav silniční sítě Na silniční síti nejsou navrhovány žádné konkrétní úpravy. Úpravy pro uvedení silnic do souladu s požadovanou kategorizací silnic v parametrech ČSN "Projektování silnic a dálnic"je možné v rámci stávajících ploch silniční dopravy nebo ploch veřejných prostranství. Místní komunikace ÚP povětšině respektuje stávající místní komunikace v existující zástavbě. Některé z nich mají větší dopravní význam a jsou proto zařazeny ve funkční skupině C. Jde především o komunikace, které navazují na výrobní podniky nebo tvoří kostru dopravní obsluhy s větší frekvencí vozidel. Ostatní místní komunikace jsou ve funkční skupině D1 (zklidněné komunikace). Účelové komunikace Zemědělské a lesní cesty v území jsou většinou stabilizovány. V dopravním řešení jsou respektovány všechny veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území obce ve smyslu 63 a 76 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Účelové komunikace stavové i návrhové jsou zakresleny podle navržených Komplexních pozemkových úprav. Vzhledem ke konfiguraci terénu, místním podmínkám i frekvenci veřejné dopravy na silniční síti i frekvenci dopravy zemědělské, bude zemědělská doprava i nadále částečně využívat silnice i místní komunikační síť Železniční tratě Řešeným územím neprochází žádná železniční trať. Železniční trať č. 260 Brno Česká Třebová jako součást I. tranzitního železničního koridoru (Děčín Praha Česká Třebová Brno Břeclav) je vedena údolím řeky Svitavy. Nejbližší dostupná železniční stanice je v Letovicích. 19

22 4.8.3 Obsluha území hromadnou dopravou osob Veřejná hromadná doprava osob (VHD) je zajišťována autobusovou dopravou. Tato doprava je součástí integrovaného dopravního systému (IDS) Jihomoravského kraje. Obec leží v tarifní zóně 277. Obsluhována je linkou IDS č. 256 Olešnice - Boskovice. V Olešnici navazuje na linku 301, která zajišťuje spojení s Brnem. Severně od obce po silnici III/36214 je vedena linka 275 Olešnice Letovice, která je s linkou 256 provázaná a nabízí tak současné spojení nejen do Boskovic, ale i do Letovic na železniční dopravu. Zastávka na lince 256 (Rozsíčka) je situována na návsi a svojí polohou vyhovuje s ohledem na docházkové vzdálenosti (do 400 m). Zastávka na lince 275 (Rozsíčka, U lípy) je vzdálena od centra obce cca 700 m. Zastávky lze ale upravovat jak v poloze, tak ve stavebním uspořádání v rámci ploch silniční dopravy nebo ploch veřejných prostranství Pěší doprava Pěší tahy nejsou v obci zvláště výrazné. Komunikace funkční skupiny D2 (stezky pro pěší a cyklisty) nejsou vymezovány. Pěší a cyklistické trasy lze vést přes plochy jiných funkcí, jak je uvedeno v regulativech pro jednotlivé funkční plochy Cyklistická doprava Cyklistika jako subsystém dopravy plní funkci přepravy osob. Současně však zasahuje i do oblasti sportovní a rekreační. Cyklistika jako jedna z forem přepravy nemá zatím v současné době pro obec zásadní význam. Pro funkci přepravní k místům soustředěných pracovních příležitostí jsou využívány místní komunikace. Výraznější je s ohledem na atraktivitu území cykloturistika. Katastrálním územím Rozsíčky prochází cyklotrasa č. 5085, evidovaná Klubem českých turistů (KČT). Trasa je vedena po silnici III/36214 severně od obce a obcí přímo neprochází. (zdroj: 20

23 Pro zvýšení atraktivity obce pro turisty je možné trasovat lokální cyklotrasy po účelových komunikacích (např. na Olešnici) nebo po silnici III. třídy č (směrem na Louku apod.). V ÚP jsou zakresleny cyklotrasy spojující Rozsíčku s Olešnicí, s Crhovem a se Sulíkovem. Pro doplnění systému cyklotras trasami cykloturistickými nebo lokálními dopravními není třeba v rámci ÚP navrhovat žádná řešení, neboť beze změny funkčního využití je lze trasovat na stávající místní a účelové komunikace, resp. veřejná prostranství Doprava v klidu Odstavení motorových vozidel je řešeno pro stupeň automobilizace 1:2,5 podle ČSN a upraveno pomocí příslušných koeficientů. Pro odstavování vozidel jsou využívány garáže v obytných objektech či na jejich pozemcích, garáže u bytových domů a veřejné parkovací plochy, dále pak parkoviště výrobních podniků a podniků služeb. Parkovací možnosti ve starší zástavbě jsou s ohledem na šířky komunikací problematické. Z pohledu platných dopravních předpisů by je bylo třeba kvalifikovat jako nedostatečné (automobily se odstavují i na plochách, ať již zpevňovaných nebo nezpevněných, přiléhajících k místním komunikacím, resp. přímo na komunikacích), s ohledem na prostorové možnosti a frekvenci je však lze s výjimkou průtahu silnice III. třídy akceptovat. Doplnění míst pro parkování a odstavování vozidel je řešeno následujícím způsobem: Zvýšení kapacity garážování a odstavování osobních vozidel je možné přestavbou či dostavbou vhodných objektů na vlastních pozemcích RD. Nové parkovací plochy lze získat v rámci stávajících veřejných prostranství. Parkoviště pro zaměstnance stávajících podniků jsou v současnosti většinou na vlastních pozemcích, případný deficit bude řešen stejným způsobem, tj. na vlastních pozemcích. Garážování je v navrhované zástavbě uvažováno na vlastních pozemcích, v objektech RD (případně BD) nebo ve dvorních traktech Doprovodná zařízení pro silniční dopravu V řešeném území není veřejná čerpací stanice pohonných hmot ani jiné doprovodné zařízení pro silniční dopravu. ÚP s jejich výstavbou neuvažuje Ochranná pásma Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v platném znění. Pro silnice II. a III. třídy je 15 m oboustranně od osy silnice Hluk z pozemní dopravy Zdrojem hluku z pozemní dopravy je doprava silniční. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostředí stanoví nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění pozdějších předpisů. Jsou dány součtem základní hladiny hluku 50 db (A) a korekcí přihlížejících k místním podmínkám a denní době v závislosti na způsobu (funkci) vyžití území. Výpočet hlukového zatížení byl proveden dle platné metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy a posouzen dle Nařízení vlády č. 272/2011, přílohy č. 3. Situace byla posouzena i pro výhled r. 2035, pro odrazivý terén v průjezdném úseku obytnou zástavbou. Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb jsou dány přílohou č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb.: 21