Třída 9. května 1366/48, Rumburk Odbor regionálního rozvoje a investic

Transkript

1 Město Rumburk Třída 9. května 1366/48, Rumburk Odbor regionálního rozvoje a investic ČJ.: ORRI/ /chm ORRI/ VYŘIZUJE: Simona Ježková DATUM: Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů zveřejnění návrhu koncepce včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí Jako dotčená obec Rumburk zveřejňujeme v souladu s 16 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe Předkladatelem návrhu koncepce je Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod, Vršovická 1422/65, Praha 10 a Ministerstvo zemědělství, odbor vodohospodářské politiky, Těšnov 17, Praha 1 Zveřejňujeme informaci o návrhu koncepce a o tom, že do návrhu koncepce lze nahlížet na el. úřední desce na webových stránkách města Rumburku a zároveň upozorňujeme, že každý může Ministerstvu životního prostředí, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce. Veřejné projednání návrhu koncepce se uskuteční v pondělí 19. října 2015 od 15 hod v zasedací místnosti č. 959 Ministerstva životního prostředí, Vršovická 65, Praha 10. Do návrhu koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví lze také nahlédnout v Informačním systému SEA na internetových stránkách pod kódem koncepce MZP200K. Ing. Dagmar Mertlová, v.r. vedoucí Odboru regionálního rozvoje a investic Městský úřad Rumburk tel.: fax: e.mail:epodatelna@rumburk.cz

2

3 Poizovatel: Ministerstvo životního prostedí Vršovická 1422/65, Praha Ministerstvo zemdlství Tšnov 17, Praha 1 info@mze.cz Ve spolupráci s: Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, Hradec Králové Povodí Vltavy, státní podnik Holekova 8, Praha 5 Povodí Ohe, státní podnik Bezruova 4219, Chomutov Krajským úadem Jihoeského kraje U Zimního stadionu 1952/2, eské Budjovice Krajským úadem Karlovarského kraje Závodní 353/88, Karlovy Vary Krajským úadem Královéhradeckého kraje Pivovarské námstí 1245/2, Hradec Králové Krajským úadem Libereckého kraje U Jezu 642/2A, Liberec Krajským úadem Pardubického kraje Komenského námstí 125, Pardubice Magistrátem hlavního msta Prahy Staromstské námstí 4, Praha Krajským úadem Plzeského kraje Škroupova 1760/18, jižní pedmstí, Plze Krajským úadem Stedoeského kraje Zborovská 81/11, Praha 5- Smíchov Krajským úadem Ústeckého kraje Velká hradební 3118/48, Ústí nad Labem Krajským úadem Kraje Vysoina Žižkova 1882/57, Jihlava Zpracovatelé: Ministerstvo životního prostedí Vršovická 1422/65, Praha 10 eský hydrometeorologický ústav Na Šabatce 2050/17, Praha 4 Komoany Výzkumný ústav vodohospodáský T.G. Masaryka, v.v.i Poboka Brno, Mojmírovo námstí 16, Brno

4 Obsah strana 1 Úvodní informace o problematice zvládání povodových rizik Právní rámec 1.2 Základní pojmy 1.3 Zabezpeení ochrany ped povodnmi 1.4 Úrovn procesu plánování v oblasti zvládání povodových rizik 2 Struktura plánu pro zvládání povodových rizik Verze plánu pro zvládání povodových rizik 2.2 Seznam zkratek 2.3 Seznam tabulek 2.4 Seznam obrázk 2.5 Seznam píloh 3 Závry pedbžného hodnocení povodových rizik Charakterizace území relevantní pro povodovou problematiku 3.2 Historické povodn 3.3 Informace o pravdpodobných dopadech zmny klimatu na výskyt povodní 3.4 Nebezpeí povodní z pívalových srážek 3.5 Vymezení oblastí s významnými povodovými riziky 4 Mapy povodového nebezpeí a povodových rizik Mapy povodového nebezpeí a mapy povodových rizik 4.2 Závry vyvozené z map povodového nebezpeí a povodových rizik 5 Popis cíl v rámci zvládání povodových rizik Cíle ochrany ped povodnmi v pedchozích plánovacích dokumentech 5.2 Popis cíl pro období platnosti plánu 6 Souhrn opatení pro zvládání povodových rizik Principy pro návrh a hodnocení opatení 6.2 Opatení pedchozích období 6.3 Návrh nových opatení 6.4 Popis stanovení priorit a zpsobu sledování pokroku pi provádní plánu 7 Doplující údaje Souhrn opatení nebo akcí pro informování veejnosti

5 7.2 Postup koordinace procesu zvládání povodových rizik 7.3 Další relevantní a podprné dokumenty 7.4 Kontaktní místa pro získání informací k problematice zvládání povodových rizik 8 Pílohy Seznam oblastí s významnými povodovými riziky 8.2 Seznam map povodového nebezpeí 8.3 Seznam map povodových rizik 8.4 Katalog opatení ke zvládání povodových rizik 8.5 Seznam opatení provedených v pedchozích obdobích (do roku 2015) 8.6 Seznam navrhovaných obecných opatení 8.7 Seznam nov navrhovaných konkrétních opatení

6 1 Úvodní informace o problematice zvládání povodových rizik Povodn pedstavují pro eskou republiku nejvtší pímé nebezpeí v oblasti pírodních katastrof a jsou píinou závažných krizových situací, které provázejí nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovnž ztráty na životech obyvatel postižených území a rozsáhlé devastace kulturní krajiny vetn ekologických škod. (Ministerstvo životního prostedí, 2012) 1.1 Právní rámec Smrnice ES Smrnice evropského parlamentu a rady 2007/60/ES ze dne 27. íjna 2007 o vyhodnocování a zvládání povodových rizik. Smrnice evropského parlamentu a rady 2000/60/ES ze dne 23. íjna 2000 ustavující rámec pro innost Spoleenství v oblasti vodní politiky. Zákonné pedpisy R (ve znní pozdjších pedpis) Zákon. 133/1985 Sb., o požární ochran Oblast úpravy: ochrana života, zdraví a majetku oban pi živelních pohromách nasazení jednotek PO a jejich souinnost. Zákon. 105/1991 Sb., o zízení ministerstev a jiných ústedních orgán státní správy eské republiky Oblast úpravy: psobnost ústedních orgán státní správy. Zákon. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách eské republiky Oblast úpravy: vyžadování pomoci vojenských záchranných útvar, použití vojenské techniky pi mimoádných situacích ohrožujících životy, majetkové hodnoty a životní prostedí, spolupráce armádních složek pi povodových situacích. Zákon. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zízení) Oblast úpravy: samostatná psobnost obce, penesená psobnost a povený obecní úad. Zákon. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zízení) Oblast úpravy: psobnost orgán státní správy. Zákon. 131/2000 Sb., o hlavním mst Praze Oblast úpravy: psobnost orgán státní správy. Zákon. 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví a o zmn nkterých souvisejících zákon Oblast úpravy: práva a povinnosti orgán ochrany veejného zdraví i pro pípady mimoádných událostí. Zákon. 240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon (krizový zákon) Oblast úpravy: definice krizových situací - orgány krizového ízení - finanní zabezpeení krizových situací. Zákon. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zmn nkterých zákon Oblast úpravy: souinnost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému, úkoly a postavení jednotlivých státních orgán v integrovaném záchranném systému.

7 Zákon. 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákon (vodní zákon) Oblast úpravy: plány pro zvládání povodových rizik, povodová opatení, záplavová území, stupn povodové aktivity, povodové plány, povodové prohlídky, pedpovdní a hlásná povodová služba, povodové záchranné a zabezpeovací práce, dokumentace a vyhodnocení povodní, povodové orgány, náklady na opatení na ochranu ped povodnmi. Zákon. 12/2002 Sb., o státní pomoci pi obnov území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o zmn zákona. 363/1999 Sb., o pojišovnictví a o zmn nkterých souvisejících pedpis (zákon o pojišovnictví) Oblast úpravy: poskytování státní podpory pi živelních pohromách. Zákon. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon) Oblast úpravy: podmínky pro snižování nebezpení pírodních katastrof a pro odstraování jejich následk, vyvlastnní práv k pozemkm a stavbám, mimoádné postupy, jimiž se pedchází bezprostedn hrozícím dsledkm živelní pohromy. Vyhláška MZe. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tok a zpsob provádní inností souvisejících se správou vodních tok Oblast úpravy: innost správc vodních tok. Vyhláška MZe. 471/2001 Sb., o technicko-bezpenostním dohledu nad vodními díly Oblast úpravy: výkon odborného technicko-bezpenostního dohledu, kategorizace vodohospodáských dl. Vyhláška MZe. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulaních ád a provozních ád vodních dl Oblast úpravy: obsahy manipulaních a provozních ád. Vyhláška MŽP. 236/2002 Sb., o zpsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území Oblast úpravy: zpsob a rozsah zpracování návrhu záplavového území, zpsob a rozsah stanovování záplavových území. Vyhláška MV. 380/2002 Sb. k píprav a provádní úkol ochrany obyvatelstva Oblast úpravy: zaízení a prostedky civilní ochrany, informování obyvatel, prvky varování a vyrozumní, zvláštnosti provádní evakuace v rámci povodové ochrany. Naízení vlády. 36/2003 Sb. kterým se mní naízení vlády. 462/2000 Sb., k provedení 27, odst. 8 a 28 odst. 5 zákona. 240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon (krizový zákon) Oblast úpravy: obsah innosti a složení krizových orgán zpsob zpracování krizových plán. Vyhláška MMR. 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zpsobu evidence územn plánovací innosti Oblast úpravy: územní plánování. Vyhláška MMR. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby Oblast úpravy: konstrukní zásady staveb v záplavovém území.

8 Normy Odvtvová norma TNV Manipulaní ády vodohospodáských dl na vodních tocích (Zpravodaj MŽP. 2/1998) Oblast úpravy: skladba a obsah manipulaních ád podklady pro vypracování manipulaních ád manipulace za povodní. Odvtvová norma TNV Povodové plány (erven 2006) Oblast úpravy: skladba a obsah povodových plán, druhy povodových plán stupn povodové aktivity podklady pro vypracování povodových plán. eská technická norma SN Hydrologické údaje povrchových vod Oblast úpravy: hydrologické údaje, zásady jejich zpracování a poskytování Odvtvová norma TNV Hospodaení se srážkovými vodami. Oblast úpravy: hospodaení se srážkovými vodami Metodické pokyny Metodický pokyn. 10/98 odboru ochrany vod Ministerstva životního prostedí k zabezpeení technickobezpenostního dohledu na hrázích malých vodních nádrží IV. kategorie (Vstník MŽP. 5/1998) Oblast úpravy: dohled na hrázích malých vodních dl, hodnocení závažnosti zjištných závad, postup pi zjištní závad. Metodický pokyn. 11/98 odboru ochrany vod MŽP k vegetaci na nízkých sypaných hrázích (Vstník MŽP. 5/1998) Oblast úpravy: protierozní funkce devin, vliv devin na stavební objekty, pípustnost devin na hrázích. Metodický pokyn. 2/99 odboru ochrany vod MŽP k posuzování bezpenosti pehrad za povodní (Vstník MŽP. 4/1999) Oblast úpravy: skladba a obsah posudku, zajištní podklad pro posudek, tídní vodních dl z hlediska bezpenosti, okolnosti ovlivující bezpenost VD za povodní. Metodický pokyn. 3/00 odboru ochrany vod MŽP pro stanovení úink zvláštních povodní a jejich zalenní do povodových plán (Vstník MŽP. 7/2000) Oblast úpravy: kvantifikace typ zvláštních povodní, stanovení stup povodové aktivity pi nebezpeí zvláštní povodn, stanovení rozsahu území ohroženého zvláštní povodní. Metodický pokyn. 14/05 odboru ochrany vod MŽP pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem ped zvláštní povodní (Vstník MŽP. 9/2005) Oblast úpravy: vymezení hlavních pojm, vodní díla, pro která se plán zpracovává, postup pi zpracování plánu. Metodický pokyn. 9/11 odboru ochrany vod MŽP k zabezpeení hlásné a pedpovdní povodové služby (Vstník MŽP. 12/2011) Oblast úpravy: vymezení hlavních pojm, hlásná povodová služba, pedpovdní povodová služba, schémata penosu informací.

9 1.2 Základní pojmy Doba opakování - udává prmrný poet let, ve kterých je uritý jev dosažen nebo pekroen. N-letý prtok Q N je definován jako kulminaní prtok, který je dosažen nebo pekroen prmrn jednou za N let. Hodnoty se zjišují analýzou dlouhodobých asových ad pozorování. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikní. Dokumentace oblastí s významným povodovým rizikem (DOsVPR) - souást plán dílích povodí podle pílohy. 3 vyhlášky. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodových rizik. Úlohou DOsVPR je poskytnout potebné podklady pro sestavení plán pro zvládání povodových rizik. Expozice - stav, kdy jsou objekty v inundaním území (osoby, majetek, píroda, krajina) vystaveny fyzickému psobení povodového nebezpeí. Expozici lze kvantifikovat z hlediska asového (doba psobení povodového nebezpeí) a prostorového (plošný rozsah zaplavené plochy, množství zaplavených objekt a pod.). Oblasti s významným povodovým rizikem - území vymezená na základ pedbžného vyhodnocení povodových rizik, v nichž byla zjištna významná rizika nepíznivých úink povodní na lidské zdraví, životní prostedí, kulturní ddictví a hospodáskou innost. ped povodnmi - soubor opatení k pedcházení a zamezení škod pi povodních na životech a majetku oban, spolenosti a na životním prostedí provádná pedevším systematickou prevencí a operativními opateními. Plány dílích povodí - koncepní dokumenty, které doplují národní plán povodí o podrobné údaje a návrhy opatení, jež jsou nutné k dosažení cíl pro dané dílí povodí na základ zjištného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodových rizik a poteb užívání vodních zdroj. Plány dílích povodí poizují správci povodí dle své psobnosti ve spolupráci s píslušnými krajskými úady a ve spolupráci s ústedními vodoprávními úady. Povode - pechodné výrazné zvýšení hladiny vodních tok nebo jiných povrchových vod, pi kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a mže zpsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda mže zpsobit škody tím, že z uritého území nemže doasn pirozeným zpsobem odtékat nebo její odtok je nedostatený, pípadn dochází k zaplavení území pi soustedném odtoku srážkových vod. Povodové nebezpeí - stav možného výskytu nežádoucích jev (povodové škody) v zaplavovaném území. Kvantifikace povodového nebezpeí se provádí na základ hydrologických charakteristik povodn. Povodové ohrožení kombinace pravdpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodn) a nebezpeí. Povodové ohrožení není vázáno na výskyt a zranitelnost konkrétních objekt a aktivit v zaplavovaném území. Povodové riziko - kombinace pravdpodobnosti výskytu povodn a jejích možných nepíznivých úink na lidské zdraví, životní prostedí, kulturní ddictví a hospodáskou innost. Pojem vyjaduje syntézu povodového nebezpeí, zranitelnosti a expozice. Nepijatelné povodové riziko situace, pi které je pekroena pijatelná míra ohrožení, stanovená pro jednotlivé kategorie funkního využití území v metodice pro mapování povodových rizik.

10 Retence vody - doasné pirozené nebo umlé zadržení vody na povrchu terénu, v pd, v koryt toku, vodní nádrži apod. Záplavová území - administrativn urená území, která mohou být pi výskytu pirozené povodn zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úad. Zaplavovaná (inundaní) území území podél vodního toku zaplavovaná za pirozených povodní. Zranitelnost území - vlastnost území, která se projevuje náchylností prostedí, objekt nebo zaízení ke škodám v dsledku malé odolnosti vi extrémnímu zatížení povodní a v dsledku tzv. expozice. 1.3 Zabezpeení ochrany ped povodnmi Ochranou ped povodnmi se rozumí innosti a opatení k pedcházení a zvládání povodového rizika. Zajišuje se systematickou prevencí a operativními opateními. Nejefektivnjší formou ochrany ped povodnmi jsou preventivní opatení. Mezi hlavní zásady prevence ped povodnmi, které byly formulovány ve Strategii ochrany ped povodnmi na území R a dalších dokumentech, patí zejména: Omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové pomry a zvyšující povodová rizika. Zajišovat efektivní návrhy preventivních protipovodových opatení na základ kvalitních podklad a optimalizace variant koncepcí ešení povodové ochrany s uplatováním rizikové analýzy, analýzy náklad a užitk. Pi návrhu preventivních protipovodových opatení hledat vhodnou kombinaci opatení v krajin i v urbanizovaném území zvyšující pirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatení ovlivujících prtoky a objemy povodových vln. Používat takové zpsoby hospodaení na zemdlské a lesní pd, aby nedocházelo ke zhoršování retenní schopnosti pdy a negativnímu ovlivování vodního režimu v krajin; k tomu je nezbytné pipravit a zavést odpovídající ekonomické nástroje. Zlepšovat technický stav vodních dl a jejich provoz s ohledem na zvýšení jejich bezpenosti za povodní. Do oblasti prevence patí i pípravná opatení, vedoucí ke zvýšení efektivity operativních opatení, která se provádjí v dob nebezpeí povodní a za povodní podle povodových plán. Sem patí organizaní a technická píprava povodové služby, píprava a vybavení složek integrovaného záchranného systému (IZS), píprava hlásné a pedpovdní služby a systém pro informování obyvatelstva, školení a výcvik pracovník povodových a krizových orgán a složek IZS, a v neposlední osvtové akce pro obyvatelstvo a lidi pracující v oblastech se zvýšeným povodovým rizikem. Na zabezpeení realizace preventivních opatení ke snížení škodlivých úink povodní se musí podílet vlastníci a správci nemovitostí, což mohou být rovnž organizace na úrovni regionu, obcí anebo obané. Efektivní preventivní opatení je nutné uplatovat systémov v ucelených (hydrologických) povodích a s ohledem na provázání vliv jednotlivých opatení

11 podél vodních tok. S ohledem na charakter území a geografickou polohu eské republiky je nezbytné ešit ochranu ped povodnmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích ek pesahujících hranice státu. Vzhledem k finanní náronosti je zabezpeení úinné ochrany ped povodnmi víceletý proces, kdy prioritou státního zájmu je podpora prevence oproti úhrad náklad za škody zpsobované povodnmi. Programy financování povodových opatení K podpoe realizace preventivních protipovodových opatení slouží nkolik dotaních program. V psobnosti Ministerstva zemdlství se jedná o program Podpora prevence ped povodnmi III (program ) pro období , který je zamen na podporu protipovodových opatení s retencí (výstavba a obnova vodních nádrží a poldr) a protipovodových opatení podél vodních tok (zvyšování prtoné kapacity koryt, výstavba a rekonstrukce ochranných hrází). Dále jde o dotaní program Podpora obnovy, odbahnní a rekonstrukce rybník a výstavby vodních nádrží (program ), jehož hlavním cílem je podporovat protipovodové funkce rybník a bezpenost rybniních hrází. K podpoe realizace protipovodových opatení slouží také Operaní program Životní prostedí, který je prostednictvím Státního fondu životního prostedí v psobnosti Ministerstva životního prostedí. Tento program je zamen zejména na pírod blízká protipovodová opatení a zvýšení retenní schopnosti krajiny. Pro období se uvažuje i s podporou opatení na pedcházení a ešení rizik souvisejících s oekávanou zmnou klimatu a zvýšení odolnosti vi katastrofám vetn povodní. Povodový informaní systém eské republiky Jako podpora pro komunikaní, koordinaní a rozhodovací innosti na všech organizaních úrovních, které jsou ze zákona povinny ešit povodovou situaci, slouží Povodový informaní systém (POVIS). Poskytuje zainteresovaným složkám veejné správy a veejnosti všechny relevantní informace týkající se ochrany ped povodnmi (mapy povodového nebezpeí a povodových rizik, plány pro zvládání povodových rizik, digitální povodové plány, vyhodnocení probhlých povodní, informace o semináích a školeních atd.). Systém POVIS pedstavuje centrální systém evidence vybraných dat, umožující sdílení tchto dat v jednotlivých úrovních povodových orgán. POVIS obsahuje také nkolik samostatných modul sloužících pro ukládání a prezentaci aktuálních informací v prbhu povodní. Jedním ze základních modul jsou digitální povodové plány (dpp), které jsou propojeny na všech úrovních od dpp obce až po dpp R. Zajišuje pímý pístup k informacím podízených povodových plán a umožuje na všech úrovních zastupitelnost innosti podízené povodové komise. S tím je propojen další modul digitální povodová kniha (dpk), která umožuje povodovým orgánm vést evidenci o povodové události a jednotlivé informace pak dále poskytovat svým nadízeným orgánm. Pipravovaný modul HMÚ poskytuje informace a výstrahy pedpovdní povodové služby a má také umožnit pímé provázání hlásné služby obcí s povodovými plány na jednotlivých úrovních ízení ochrany ped povodnmi. 1.4 Úrovn procesu plánování v oblasti zvládání povodových rizik Proces plánování v oblasti vod probíhá v šestiletých cyklech. V prvním plánovacím cyklu byly v souladu se Smrnicí 2000/60/ES ustavující rámec pro innost spoleenství v oblasti vodní

12 politiky (Rámcová smrnice) zpracovány plánovací dokumenty k dosažení dobrého stavu vod, ale též k hospodaení s vodou a ochranou ped jejími škodlivými úinky. Na národní úrovni byl zpracován a vládou R schválen Plán hlavních povodí eské republiky (2007). Na úrovni dílích povodí byly následn v termínu poízeny plány oblastí povodí, které obsahovaly kapitolu D. ped povodnmi a vodní režim krajiny. Po nabytí úinnosti Smrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodových rizik (Povodová smrnice) a její transpozici do ustanovení vodního zákona pro plánování v oblasti vod, jsou v souasném plánovacím cyklu poizovány dva typy plán: plánovací dokumenty podle Rámcové smrnice, které jsou ve druhém plánovacím cyklu pezkoumány a aktualizovány, plánovací dokumenty podle Povodové smrnice, které jsou nov poízeny v prvním plánovacím cyklu. Oba druhy plán mají sjednocený termín , piemž k pipomínkování veejnosti jsou zveejnny rok pedem, tedy Struktura plánovacích dokument je následující:

13 Rámcová smrnice 2000/60/ES Mezinárodní plán oblasti povodí Labe Mezinárodní plán oblasti povodí Odry Mezinárodní plán oblasti povodí Dunaje úrove A mezinárodní plány Povodová smrnice 2007/60/ES Mezinárodní plán pro zvládání povodových rizik v oblasti povodí Labe Mezinárodní plán pro zvládání povodových rizik v oblasti povodí Odry Mezinárodní plán pro zvládání povodových rizik v oblasti povodí Dunaje Národní plán povodí Labe Národní plán povodí Odry Národní plán povodí Dunaje úrove B národní plány Plán pro zvládání povodových rizik v povodí Labe Plán pro zvládání povodových rizik v povodí Odry Plán pro zvládání povodových rizik v povodí Dunaje Plán dílího povodí Horního a Stedního Labe Plán dílího povodí Horní Vltavy Plán dílího povodí Berounky Plán dílího povodí Dolní Vltavy úrove C plány povodí Plán dílího povodí Ohe, Dolního Labe a ostatních pítok Labe Plán dílího povodí Horní Odry Plán dílího povodí Lužické Nisy a ostatních pítok Odry Plán dílího povodí Moravy a pítok Váhu Plán dílího povodí Dyje Plán dílího povodí ostatních pítok Dunaje Plány dílích povodí obsahují dokumentace oblastí s významnými povodovými riziky (krom dílího povodí ostatních pítok Dunaje) Plány pro zvládání povodových rizik se zabývají pouze oblastmi s významnými povodovými riziky. Plány dílích povodí se v kapitole V. ped povodnmi a vodní režim krajiny vnují ostatním územím, které nebyly vymezeny jako oblasti s významnými povodovými riziky.

14 2 Struktura plánu pro zvládání povodových rizik 2.1 Verze plánu pro zvládání povodových rizik Plán pro zvládání povodových rizik v povodí Labe je vyhotoven v tištné a elektronické verzi. Elektronická verze obsahuje odkazy na mapy povodového nebezpeí a mapy povodových rizik, dokumentace oblastí s významným povodovým rizikem a listy opatení, které jsou umístny na jiných serverech. 2.2 Seznam zkratek HMÚ CHKO DOsVPR dpk dpp HPPS IZS MKOL MZe MŽP MV MMR OPŽP ORP POVIS PpZPR PPO SIVS ÚPD VD VÚV TGM eský hydrometeorologický ústav chránná krajinná oblast dokumentace oblasti s významným povodovým rizikem digitální povodová kniha digitální povodový plán Hlásná a pedpovdní povodová služba integrovaný záchranný systém Mezinárodní komise pro ochranu Labe Ministerstvo zemdlství Ministerstvo životního prostedí Ministerstvo vnitra Ministerstvo pro místní rozvoj Operaní program životního prostedí obec s rozšíenou psobností povodový informaní systém plán pro zvládání povodových rizik protipovodové opatení Systému integrované výstražné služby územn plánovací dokumentace vodní dílo Výzkumný ústav vodohospodáský T.G.Masaryka, v.v.i. 2.3 Seznam tabulek Tabulka 3.1 Hodnoty N-letých prtok pro vybrané vodomrné stanice Tabulka 3.2 Struktura využívání území (podle CORINE 2006) Tabulka 3.3 Prvky významn ovlivující odtok vody vodní a suché nádrže Tabulka 3.4 Prvky významn ovlivující odtok vody rybníky a vodní nádrže bez ovladatelného ochranného prostoru Tabulka 3.5 Prvky významn ovlivující odtok vody pirozené rozlivy Tabulka 3.6 Prvky významn ovlivující odtok vody podélné ochranné hráze Tabulka 3.7 Pehled významných povodní v povodí Labe

15 Tabulka 3.8 Kulminaní prtoky nejvýznamnjších povodní v povodí Labe Tabulka 3.9 Oblasti s významnými povodovými riziky Tabulka 4.1 Kategorie ohrožení a doporuená pravidla pro využití území Tabulka 4.2 Pijatelné ohrožení pro jednotlivé kategorie funkního využití území Tabulka 4.3 Rozsah ploch dotených povodní a ploch v nepijatelném riziku Tabulka 4.4 Poty obyvatel dotených povodní a poty obyvatel v nepijatelném riziku Tabulka 4.5 Rozsah ploch v nepijatelném riziku v lenní podle jednotlivých kategorií funkního využití území Tabulka 6.1 Typy opatení v návaznosti na aspekty zvládání povodových rizik Tabulka 6.2 Poet navržených konkrétních opatení v povodí Labe Tabulka 7.1 Subjekty zajišující koordinaci procesu zvládání povodových rizik Tabulka 7.2 Kontaktní místa pro získání informacív oblati zvládání povodových rizik 2.4 Seznam obrázk Obrázek 3.1 Územní psobnost správc povodí Obrázek 3.2 Prvky významn ovlivující odtok vody za povodní Obrázek 3.3 Urbanizovaná území vystavená významnému nebezpeí povodní z pívalových srážek Obrázek 3.4 Úseky vodních tok definující oblasti s významnými povodovými riziky Obrázek 4.1 Výez mapy rozsahu povodn s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let Obrázek 4.2 Výez mapy hloubek a rychlostí pro povodový scéná s dobou opakování 100 let výstup z 1D hydraulického modelu Obrázek 4.3 Výez mapy rychlostí pro povodový scéná s dobou opakování 100 let výstup z 2D hydraulického modelu Obrázek 4.4 Výez mapy povodového ohrožení Obrázek 4.5 Výez mapy povodových rizik 2.5 Seznam píloh Píloha 8.1 Seznam oblastí s významnými povodovými riziky Píloha 8.2 Seznam map povodového nebezpeí Píloha 8.3 Seznam map povodových rizik Píloha 8.4 Katalog opatení ke zvládání povodových rizik Píloha 8.5 Seznam opatení provedených v pedchozích obdobích (do roku 2015) Píloha 8.6 Seznam navrhovaných obecných opatení Píloha 8.7 Seznam nov navrhovaných konkrétních opatení

16 3 Závry pedbžného hodnocení povodových rizik 3.1 Charakteristika území relevantní pro povodovou problematiku Mezinárodní povodí Labe je svojí plochou km 2 tvrté nejvtší ve stední a západní Evrop (po Dunaji, Visle a Rýnu). Zasahuje do území ty stát: eské republiky, Polska, Rakouska a Nmecka. Plocha povodí Labe na území R iní km 2, tj. 33,7 % celého povodí. Prmrná nadmoská výška eské ásti povodí je 461 m n.m., piemž tém 80 % plochy povodí leží v rozmezí 200 až 600 m n.m.. eka Labe pramení v Krkonoších ve výšce m n.m. Délka jejího toku na území R je 370,7 km a plocha povodí v hraniním profilu Hensko iní ,2 km 2 (vetn menších ástí povodí ležících na území sousedních stát). Nejvtším pítokem je z levé strany Vltava (28 099,4 km 2 ), která je v míst soutoku z hydrologického hlediska hlavním tokem, dalšími významnými pítoky jsou z levé strany Orlice (2 038,3 km 2 ) a Ohe (5 605,9 km 2 ), z pravé strany Jizera (2 192,2 km 2 ) a Plounice (1 193,8 km 2 ). Pítoky ze sousedních zemí jsou z hlediska povodní nevýznamné, vtší plochu má pouze horní ást povodí Ohe v Bavorsku (cca 916 km 2 ). Povodové prtoky z této ásti povodí jsou vtšinou tlumeny úinkem nádrží Skalka a Jesenice. Území se nachází v mírném klimatickém pásu, s pravidelným stídáním ty roních období a kombinací vlivu oceánského a kontinentálního podnebí. Prmrná roní teplota je 7,2 C, prmrný roní úhrn srážek 655 mm (období ). Nejvyšší msíní úhrny srážek pipadají na kvten až srpen, nejmén srážek je v únoru, beznu a íjnu. V zim vypadává ást srážek ve form snhu, který odtává vtšinou v beznu, astá však jsou dílí tání i v prbhu zimy. Ve snhov bohatém roce, jako nap. na jae 2006, mohou zásoby vody vesnhové pokrývce v povodí init až 5 mld. m 3. Obr. 3.1 Územní psobnost správc povodí

17 eská ást povodí Labe je rozdlena do pti dílích povodí: HSL povodí Horního a stedního Labe HVL povodí Horní Vltavy BER povodí Berounky DVL povodí Dolní Vltavy OHL povodí Ohe, Dolního Labe a ostatních pítok Labe Sí vodních tok zahrnuje cca km tok (s povodím nad 5 km 2 ), z toho km významných vodních tok a km drobných vodních tok spravují Povodí Labe, státní podnik, Povodí Vltavy, státní podnik a Povodí Ohe, státní podnik. Územní psobnost správc povodí je v map na obr Tab. 3.1 Hodnoty N-letých prtok pro vybrané vodomrné stance v m 3.s -1 Tok Profil Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 Q 500 Labe Jarom Orlice Týništ n.o Chrudimka Nemošice 69,9 99, Labe Pelou Cidlina Sány 70, Jizera Pedmice Labe Kostelec n.l Vltava. Budjovice Malše Roudné 90, Nežárka Lásenice 47,8 69,0 87, Lužnice Bechyn Otava Sušice Blanice Hema 56,0 94, Otava Písek Sázava Zru n.s Sázava Nespeky Mže Stíbro 70, Radbuza Stakov 49,8 81, Úhlava Štnovice 55,5 86, Berounka Plze-B.Hora Úslava Plze-Koterov 70, Stela Plasy 51,0 84, Litavka Beroun 55, Berounka Beroun Vltava Praha-Chuchle Labe Mlník

18 Tok Profil Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 Q 500 Ohe Karlovy Vary Ohe Louny Labe Ústí n.labem Bílina Trmice 26,6 40,2 52,0 65,0 84, Plounice Benešov n.p. 70, Labe Dín Pirozené povodn mohou být tchto typ: Zimní a jarní povodn zpsobené táním snhové pokrývky, vtšinou v kombinaci s dešovými srážkami. Tyto povodn se nejvíce vyskytují v podhorských vodních tocích a propagují se dále v nížinných úsecích velkých tok. Znané mohutnosti a rozsahu nabývají v pípadech, kdy ped povodní leží sníh i v nižších polohách. Píklad bezen 1981 (horní a stední Labe, Ohe), bezen 2000 (Jizera, horní Labe), bezen 2006 (Sázava, Lužnice a další toky). Letní povodn zpsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti, piemž srážky trvají i nkolik dní a zasahují pomrn velká území. Nkdy pichází srážky ve dvou i více vlnách s odstupem nkolika dní až týdn a zpsobují dv po sob jdoucí povodové vlny. Píklad ervenec 1981 (Berounka, Otava, Plounice), srpen 2002 (Vltava, Berounka, dolní Labe), erven 2013 (Vltava, Berounka, Sázava, dolní Labe). Pívalové letní povodn zpsobené krátkodobými srážkami velké intenzity, které zasahují obvykle malá území. Mohou se vyskytnout kdekoliv na malých vodních tocích, katastrofální dsledky mají zejména na sklonitých vjíovitých povodích. Píklad ervenec 1998 na Rychnovsku, ervenec 2009 na Dínsku. Nkdy se lokální pívalové srážky vyskytnou v kombinaci s regionální srážkou a místn ješt prbh povodn zhorší, píklad srpen 2002 na eskokrumlovsku, srpen 2010 na Frýdlantsku, erven 2013 ve Stedních echách. Zimní povodové situace zpsobené ledovými jevy i pi relativn menších prtocích. Vyskytují se v úsecích tok náchylných ke vzniku ledových zácp pi chodu ledových ker a nápch pi chodu ledové kaše. Píklad leden 1982 (Berounka, Cidlina, Ohe). V poslední dob pomrn mírných zim asto perušovaných doasným táním, kdy dojde i k odlednní koryt vodních tok, již není tento typ povodní významný. Krom pirozených povodní se mohou vyskytnout povodn zpsobené haváriemi vodních dl, které jsou oznaovány jako zvláštní povodn. Píkladem je povode, která vznikla protržením pehrady na Bílé Desné. V dnešní dob podléhají vodní díla vymezená vyhláškou. 471/2001 Sb. technickobezpenostnímu dohledu, který zajišuje jejich vlastník. Pomrn astým jevem je však protržení hrází rybník nebo jiných malých vodních nádrží, pevážn z dvodu jejich pelití bhem pirozené povodn. Napíklad pi povodni v srpnu 2002 se protrhlo 23 rybniních hrází, v ervnu 2013 to bylo 7 rybník. Vtšinou jde o vodní díla spadající z hlediska technickobezpenostního dohledu do IV. kategorie. Dost asto není technický stav tchto malých vodních nádrží, jejichž poet je v R odhadován pes , dobrý a za povodní pedstavují významné potencionální riziko.

19 Významným faktorem ovlivujícím rychlost odtoku a formování povodní je zpsob využití území a druh vegetaního pokryvu území. Struktura využívání území v eské ásti povodí Labe je uvedena v tab Na zemdlsky obhospodaovanou pdu pipadá tém 48 % území, lesy tvoí zhruba jednu tetinu plochy území. Rozdlení les je nepravidelné, souvislé lesní porosty jsou ve stedních a vyšších polohách, v nížinách pevládá zemdlská pda. Tab. 3.2 Struktura využívání území v povodí Labe (podle CORINE 2006) Typ plochy Výmra (km 2 ) Výmra (%) Zastavné plochy Plochy bez vegetace nebo ídká vegetace Orná pda Trvalé zemdlské kultury Travinná a kovinná vegetace Listnaté a smíšené lesy Jehlinaté les Mokady Vnitrozemské vodní plochy Celkem Povodí Labe zabírá 63,3 % plochy eské republiky. Spadají do nj územní obvody 10 kraj: Hl. msto Praha, Stedoeský a Karlovarský kraj, vtšina kraje Jihoeského, Plzeského, Ústeckého a Královéhradeckého a ásti kraj Libereckého, Pardubického a Kraje Vysoina. Na tomto území žije 6,6 milionu obyvatel. Nejvtšími msty jsou krom Prahy (1 250 tis. obyvatel) dále Plze (168 tis.), Ústí nad Labem (94 tis.), Hradec Králové (93 tis.), eské Budjovice 93 tis.) a Pardubice (90 tis.). Všechna tato msta leží na velkých vodních tocích. Hydrologický režim v povodí Labe je ovlivnn údolními nádržemi a rybníky, kterých je znané množství zejména v povodí Vltavy. Nádrže obecn psobí na vyrovnání hydrologického režimu a ásten snižují prbh povodní. V povodí se nachází celkem 135 nádrží s objemem vtším než 0,3 mil. m 3, jejichž celkový objeme je 2,5 mld. m 3, což iní zhruba 25 % prmrného roního odtoku z povodí. Významné z hlediska ochrany ped povodnmi jsou zejména vodní nádrže, které mají vymezen ovladatelný ochranný (retenní) prostor. Nejvtší ovladatelné ochranné prostory jsou na vodních dílech Lipno I, Orlík a Nechranice. V pípad povyprázdnného zásobního prostoru mohou významn ovlivnit prbh povodn nádrže Slapy a Švihov. U nádrží bez ovladatelného retenního prostoru a rybník psobí neovladatelný retenní prostor, jehož velikost závisí na velikosti zatopené plochy nádrže a výšce pepadového paprsku na pelivu. Významný retenní vliv mají rozsáhlé rybniní soustavy v jižních echách. Významný retenní úinek za velkých povodní mají rozsáhlé oblasti pirozených rozliv na soutoku Labe a Vltavy (Mlnicko) a Labe a Ohe (Terezínsko). Naopak prbh povodn urychlují podélné ochranné hráze, které zabraují rozlivm. Souvislé ohrázování je na nkterých pítocích Labe, ale jejich vliv je spíše lokální. Lokalizace prvk významn ovlivujících odtok vody, které jsou uvedeny v tab.3.3 až 3.6, je v map na obr. 3.2.

20 Tab. 3.3 Prvky významn ovlivující odtok vody vodní a suché nádrže, rybníky s ovladatelným ochranným prostorem ID Vodní dílo Vodní tok. km hráze Dílí povodí Kraj Ovladatelný ochran. objem (mil. m 3 ) Uvedení do provozu VN1 Labská Labe 1063 HSL H 1, VN2 Les Království Labe 1041,45 HSL H VN3 Rozkoš Rozkošský p. 3,6 HSL H VN4 Pastviny Divoká Orlice 89,4 HSL H 4,778 Z 4,449 L 26,837 Z 19,797 L 1,962 Z 1,253 L VN5 Hamry Chrudimka 96,25 HSL E 1, VN6 Se Chrudimka 52 HSL E 3, VN7 Paížov Doubrava 41,1 HSL E 1, VN8 Josefv Dl Kamenice 31,5 HSL L 1, VN9 Souš erná Desná 4,9 HSL L 1, VN10 Hvzda Tebovka 23,65 HSL E 1, SN11 Lipkovský poldr Lipkovský p. 0,4 HSL E 1, SN12 Poldr. 1 Tebovka 33,7 HSL E 0, SN13 Poldr. 2 Tebovka 31,95 HSL E 0, SN14 Hroška Ješetický p. 5 HSL H 0, SN15 Lichkov Tichá Orlice 91,7 HSL E 0, Pod suchým SN16 Tichá Orlice 95,8 HSL E 1,03 potokem 2007 SN17 Poldr Vkoše Labe 996,05 HSL H 0, VN18 Lipno I Vltava 329,54 HVL C 33, VN19 ímov Malše 21,85 HVL C 1, VN20 Humenice Stropnice 47,04 HVL C 0, VN21 Husinec Blanice 57,59 HVL C 2, RB40 Rožmberk Lužnice 93.9 HVL C 7, RB41 Dvoišt Miletínský p HVL C 3, RB42 Velký Tisý ryb. Tisý p. 3,5 HVL C 1, RB43 Záblatský ryb. Pondražský p. 4,72 HVL C 2,361 *) 1479 RB44 Horusický ryb. Bukovský p. 1,06 HVL C 2,310 *) 1512 VN22 Nýrsko Úhlava 91,83 BER P 2, VN23 Luina Mže 96,35 BER P 0, VN24 Hracholusky Mže 22,19 BER P 4, VN25 Žlutice Stela 70,82 BER K 1, VN26 Orlík Vltava 144,65 DVL S 62,

21 ID Vodní dílo Vodní tok. km hráze Dílí povodí VN27 Hostiva Boti 13,27 DVL A VN28 Skalka Ohe 242,41 OHL K VN29 Jesenice Odrava 4,17 OHL K Kraj Ovladatelný ochran. objem (mil. m 3 ) 0,944 Z 0,535 L 12,554 Z 1,349 L 13,150 Z 3,486 L Uvedení do provozu VN30 Bezová Teplá 8,21 OHL K 3, VN31 Stanovice Lomnický p. 3,2 OHL K 4,194 Z 2,406 L 1978 VN32 Nechranice Ohe 103,44 OHL U 36, VN33 Jirkov Bílina 72,7 OHL U 0, VN34 Újezd Bílina 66,8 OHL U VN35 Janov Loupnice 9,7 OHL U 3,230 Z 2,087 L 0,315 Z 0,032 L Hamr - Rudý sever VN36 Bílý potok OHL U 0, (boní nádrž) VN37 Loupnice Loupnice 4,96 OHL U 0, VN38 Všechlapy Boulivec 4,26 OHL U 0, VN39 Stráž pod Ralskem Plounice 85,65 OHL L 0, *) Rybník nemá bezpenostní peliv, ochranný ovladatelný prostor je uvažován až po hladinu vody pi 100leté povodni Tab. 3.4 Prvky významn ovlivující odtok vody rybníky a vodní nádrže bez ovladatelného ochranného prostoru ID Vodní dílo Vodní tok. km hráze Dílí povodí Kraj Zatopená plocha ( km 2 ) Uvedení do provozu RB45 Bezdrev Bezdrevský p HVL C 3, VN46 Slapy *) Vltava 91,69 DVL S 11, VN47 Švihov Želivka 4,29 DVL S 14, RB48 Máchovo jezero Robeský p. 15,82 OHL L 3, *) M VD Slapy umožuje v zimním období využít volný zásobní prostor o velikosti 23,756 mil. m 3 pro zachycení povodových prtok Tab. 3.5 Prvky významn ovlivující odtok vody pirozené rozlivy ID Vodní tok Úsek/lokalita íní km Dílí povodí Kraj Plocha rozlivu ( km 2 ) RZ49 Labe Mlnicko HSL S 25,67 RZ50 Labe Terezínsko OHL U 23,11

22 Tab. 3.6 Prvky významn ovlivující odtok vody podélné ochranné hráze ID Vodní tok Úsek/lokalita íní km Dílí povodí Kraj Délka hráze ( km) HR51 Mrlina Nymburk - Kinec 0 15,65 HSL S 15,65 HR52 Výrovka Písty Peky 0 10,6 HSL S 10,6 Kraje: S Stedoeský, C Jihoeský, P Plzeský, K Karlovarský, U Ústecký, L Liberecký, H Královéhradecký, E Pardubický, J Kraj Vysoina, A Hl. msto Praha

23 Obr. 3.2 Prvky významn ovlivující odtok vody za povodní

24 3.2 Historické povodn V rámci pedbžného hodnocení povodových rizik byly shromáždny informace o významných povodních a jejích dsledcích pibližn za posledních 30 let, z nichž lze dohledat hodnotící zprávy. Poínaje rokem 1997, kdy došlo k významným povodním na Morav, byly velké povodn vyhodnoceny formou komplexních projekt (finann podpoených ze státního rozpotu), jejichž výstupy jsou uloženy u jejich koordinátor, tj. v eském hydrometeorologickém ústavu nebo ve Výzkumném ústavu vodohospodáském T.G.Masaryka, v.v.i. Vlastní zprávy o povodních jsou také uloženy u jednotlivých správc povodí. Je teba dodat, že ped tím bylo v eských zemích ve druhé polovin 20. století období relativního klidu bez rozsáhlých regionálních povodní. Pehled významných povodní v povodí Labe za poslední období je v tab Nejvtší událostí v tomto období byly jednoznan povodn v srpnu 2002, které zasáhly pevážnou ást povodí Vltavy a postupovaly dále po dolním Labi. Povodn zpsobily obrovské materiální škody a znané ztráty na lidských životech. Na druhém míst jsou povodn z ervna 2013, které ješt nemohly být zaazeny do pedbžného hodnocení povodových rizik, nicmén pi formulování cíl a opatení plán pro zvládání povodových rizik již byly vzaty v úvahu. Tab. 3.7 Pehled významných povodní v povodí Labe Povode Typ povodn Zasažená oblast bezen 1981 ervenec 1981 ervenec 1997 ervenec 1998 bezen 2000 srpen 2002 bezen/duben 2006 jarní povode, tání snhu a déš letní povode regionální dešt letní regionální, dv povodové vlny pívalová povode jarní povode, tání snhu a déš letní regionální, dv povodové vlny jarní povode, tání snhu a déš povodí horního Labe, povodí Ohe, Mže, Sázava, Morava povodí Otavy, Berounky, dolní Vltava, Labe horní Labe, povodí Orlice Ddina, Blá (pravostranné pítoky Orlice) povodí horního Labe a Jizery povodí Vltavy a Berounky, dolní Labe povodí Sázavy, Lužnice a další ásti povodí Labe Maximální dosažená N-letost 20 až 50 ojedinle až 100 ojedinle >100 Dsledky povodní nejsou známy nejsou známy 10 až 50 62,6 mld. K obtí *) >100 1,8 mld. K 6 obtí 50 až 100 výjimen > až 1000 nkde >1000 3,8 mld. K 2 obti 73,1 mld. K obtí 50 až 100 6,0 mld. K 9 obtí *) Dokumentace povodn hydrologická zpráva hydrologická zpráva komplexní projekt (HMÚ), zpráva správce povodí hydrologická zpráva, zpráva správce povodí zpráva HMÚ, zpráva správce povodí komplexní projekt (VÚV), zprávy správc povodí komplexní projekt (VÚV), zprávy správc povodí

25 Povode Typ povodn Zasažená oblast Maximální dosažená N-letost Dsledky povodní Dokumentace povodn erven/ervenec 2009 pívalové povodn Dínsko (Kamenice), jižní echy (Blanice, Volyka) 50 až 100 výjim. >>100 8,5 mld. K 15 obtí *) komplexní projekt (CHMÚ) srpen 2010 erven 2013 letní povode s prvky pívalové povodn letní regionální, dv povodové vlny povodí Plounice a Kamenice povodí Vltavy a Berounky, dolní Vltava, Labe 50 až 100 >100 výjim. >> až 50 ojedinle >100 10,1 mld. K 5 obtí *) 15,4 mld. K 16 obtí komplexní projekt (HMÚ), zprávy správc povodí komplexní projekt (HMÚ), zprávy správc povodí Poznámka: *) škody v celé R, dsledky v povodí Labe nejsou samostatn vyísleny V databázi HMÚ jsou ovšem zaznamenány i další povodn od poátku systematického pozorování a vyhodnocování vodních stav a prtok, tedy na velkých vodních tocích od konce 19. století. Individuáln byly vyhodnoceny i nkteré starší historické povodn, nap. v Praze byl vyíslen kulminaní prtok povodn v roce O prbhu a dsledcích tchto povodní jsou však pouze kusé záznamy v kronikách. Kulminaní prtoky nejvtších povodní ve vybraných stanicích v povodí Labe jsou uvedeny v tab Jsou zde uvedeny jednak kulminace velkých novodobých povodní z tabulky 3.7, ale také kulminace starších historických povodní, pokud byly v dané stanici vtší. Tab. 3.8 Kulminaní prtoky nejvýznamnjších povodní v povodí Labe Kraj Vodní tok Profil Horní a stední Labe (HSL) Královéhradecký Labe Vestev (Debrné) Královéhradecký Labe Jarom Královéhradecký Orlice Týništ n. Orlicí Rok výskytu Prtok [m 3.s -1 ] N-letost Královéhradecký Ddina Mitrov Pardubický Chrudimka Nemošice Pardubický Labe Pelou Stedoeský Cidlina Sány Stedoeský Mrlina Vestec >100 Stedoeský Výrovka Plaany Liberecký Jizera Železný Brod

26 Kraj Vodní tok Profil Rok výskytu Prtok [m 3.s -1 ] N-letost Stedoeský Jizera Pedmice Stedoeský Horní Vltava (HVL) Labe Kostelec n. Labem (Brandýs n. Labem) Jihoeský Vltava Vyšší Brod Jihoeský Vltava Bezí Jihoeský Malše Roudné Jihoeský Vltava eské Budjovice Jihoeský Lužnice Pila Jihoeský Nežárka Lásenice Jihoeský Lužnice Bechyn Jihoeský Otava Sušice Jihoeský Blanice Hema Jihoeský Otava Písek > Jihoeský Lomnice Dolní Ostrovec Jihoeský Skalice Varvažov Stedoeský Vltava VD Orlík Berounka (BER) Plzeský Mže Stíbro > Plzeský Radbuza Stakov Plzeský Radbuza Lhota Plzeský Úhlava Štnovice Plzeský Berounka Plze-Bílá Hora Plzeský Úslava Koterov Plzeský Klabava Nová Hu Plzeský Stela Plasy ,3 2-5

27 Kraj Vodní tok Profil Rok výskytu Prtok [m 3.s -1 ] N-letost Stedoeský Berounka Zbeno * Stedoeský Litavka Beroun * >500 Stedoeský Berounka Beroun Dolní Vltava (DVL) Stedoeský Kocába Štchovice , Stedoeský Sázava Zru n. Sázavou Stedoeský Blanice Radonice * 200 Stedoeský Sázava Nespeky (Poíí n.s) hl. msto Praha Vltava Zbraslav hl. msto Praha Vltava Praha-Chuchle Stedoeský Vltava Vraany Ohe, Dolní Labe a ostatní pítoky Labe (OHL) Stedoeský Labe Mlník Karlovarský Ohe Karlovy Vary Ústecký Ohe VD Nechranice Ústecký Ohe Louny Ústecký Labe Ústí n. Labem Ústecký Plounice Benešov n. Plounicí Ústecký Labe Dín Ústecký Kamenice Hensko Poznámka: *) odborný odhad

28 3.3 Informace o pravdpodobných dopadech zmny klimatu na výskyt povodní V podmínkách R není možný vliv oekávaných klimatických zmn na výskyt a intenzitu povodní doposud zcela objasnn a kvantifikován. Klimatické modely podle rzných scéná predikují oekávané zmny dlouhodobých charakteristik teploty vzduchu, avšak již daleko mén prkazn oekávané zmny charakteristik srážek. Obecný nárst roních srážkových úhrn je oekáván v severní Evrop, pokles srážek naopak v jižní Evrop. Naše území se nachází v pásmu mezi tím a predikce možné zmny roních srážek se zde pohybují kolem nuly, pípadn se uvádí mírný nárst nebo pokles podle rzných model. Pomrná shoda je v oekávané zmn sezónního rozdlení srážek, kdy se oekává uritý nárst srážek v zim a úbytek srážek v lét. Možná zmna povodového režimu by však musela vycházet ze zmny režimu extrémních srážek, a už vícedenních regionálních, nebo lokálních a krátkodobých. V tomto smru se sice asto v rzných materiálech objevují úvahy o oekávaném nárstu extrémních srážek a povodní, tyto však nejsou doloženy a kvantifikovány konkrétními výpoty. V pípad výskytu povodní z tání snhu mohou v budoucnu psobit dva protichdné faktory, nárst zimních (snhových) srážek na stran jedné a teplejší zimy s horšímimi podmínkami pro akumulaci snhu na stran druhé. Souasné zimy jsou pravideln perušovány jedním i více obdobími oblevy, kdy snhová pokrývka z nižších poloh mizí. Velké povodn z tání snhu, které se vyskytovaly zhruba do poloviny minulého století, jsou tak již daleko mén pravdpodobné. V posledním období byly významné jarní povodn zaznamenány v roce 2000 v povodí Jizery a horního Labe a v roce 2006 spíše v povodích moravských ek. Výzkum zmn klimatu a jejich možného vlivu na hydrologické procesy byl pedmtem nkolika úkol a bude jist pokraovat v budoucnosti. Výsledky grantového výzkumného projektu SP/1a6/108/07 Zpesnní dosavadních odhad dopad klimatické zmny v sektorech vodního hospodáství, zemdlství a lesnictví a návrhy adaptaních opatení ukazují na velkou nejistotu možného vývoje, danou velkými rozdíly v simulovaném množství srážek jednotlivými klimatickými modely. Pitom se zdá, že zásadní vliv na simulovaný povodový režim, zejména v oblasti delších dob opakování prtok, má pedpokládané množství srážek v letním období. Avšak simulované rozdíly oproti souasnému období nejsou výrazné a pohybují se vtšinou do 5 %. Z výsledk projektu není zejmý žádný jednoznaný trend zmn ve velikosti povodní pro budoucí období 21. století. Lze se domnívat, že pípadný dopad klimatických zmn na povodový režim ve stední Evrop nebude znamenat zásadní nárst prtok Q 100 a eský hydrometeorologický ústav zatím neuvažuje se zvyšováním oficiáln vydávaných hodnot N-letých prtok. 3.4 Nebezpeí povodní z pívalových srážek Pívalová povode vzniká nejastji následkem rychlého povrchového odtoku zpsobeného pívalovými srážkami, které mají lokální charakter a velmi silnou intenzitu, zpravidla více než 30 mm za hodinu. Projevuje se velmi rychlým vzestupem hladiny vody a následn i velmi rychlým poklesem. Vedle intenzity srážek zde sehrává velmi dležitou úlohu schopnost pdního povrchu vsakovat srážkovou vodu. Tato schopnost infiltrace je primárn ovlivnna jak zpsobem využívání území, tak i jeho morfologickými charakteristikami, zejména sklonitostí svah. Podstatný je rovnž aktuální stav nasycení pdního povrchu pedchozími srážkami.