Principy činností soudobých mobilních komunikačních sítí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Principy činností soudobých mobilních komunikačních sítí"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Fakulta informatiky Bakalářská práce Principy činností soudobých mobilních komunikačních sítí Nikol Kokešová 2007

2 Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. Nikol Kokešová

3 Shrnutí Bakalářská práce Principy činností soudobých mobilních komunikačních sítí je studií hodnotící a vysvětlující principy činností a bázové ideje mobilních komunikačních sítí 2., 2.5 a 3. generace. Jejím hlavním cílem, vedle splnění standardních požadavků státní zkoušky, je poskytnout čtenáři (především z řad studentů informatiky na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity) vyčerpávající přehledový studijní materiál, který se věnuje celkovým architektonickým řešením soudobých mobilních komunikačních sítí a jejich aplikačním profilům, který vysvětluje roli relevantních doručovatelských, telematických a dalších doplňkových služeb, technologie přenosu hlasu a dat v buňkové architektuře, principy řízení a správ takových sítí vč. charakteristických postupů tipu roamingu a předávek mezi buňkami. Studie se zaměřuje na technologie uplatněné, resp. perspektivní v evropském kontextu. Studie nejprve čtenáře seznamuje s obecnými principy služeb poskytovaných soudobými mobilními komunikačními sítěmi a poté systematicky popisuje jednotlivé architektury a jim odpovídající technologie tak, jak se postupně vyvíjely. Hlavní principy jsou vyloženy na architektuře systému GSM (Global System For Mobile Communications) a to jednak na úrovni multiplexování přenosových cest tak na úrovni popisu protokolů a architektonických řešení. Studie se v tomto kontextu rovněž zabývá souvisejícími principy implementace mobilních služeb typu navázání hovoru, lokalizace stanice, předávky, přenositelnost čísel, bezpečnost apod. Na tento výklad navazuje výklad principů datových přenosů v mobilních komunikačních sítích, který se přirozeně majoritně věnuje výkladu principů systémů GPRS (General Packet Radio Service) a EDGE (Enhanced Data Rates For Gsm Evolution). V poslední části se studie věnuje výkladu architektonického řešení a technologickým principů systému UMTS (Universal Mobile Telecommunication System) a dalšímu vývoji technologií typu 3G. Studie má formát jednak textové zprávy, kterou lze studovat v listinné formě, tak webové aplikace určené pro zamýšlené aplikace ve sféře e-learningu. Klíčová slova Mobilní komunikační síť, služby mobilních sítí, buňkové sítě, GSM, radiový podsystém, síťový a spínací podsystém, operační podsystém, roaming, předávky, multiplexing, datové přenosy, GPRS, EDGE, UMTS, 3G, operátor

4 1. ROZDĚLENÍ MOBILNÍCH KOMUNIKAČNÍCH SÍTÍ DLE GENERACÍ PŘEHLED SLUŽEB MOBILNÍCH SÍTÍ Doručovatelské služby Telematické služby Hlasové služby Nehlasové služby Doplňkové služby Aplikační technologie GSM (GLOBAL SYSTEM FOR MOBILE COMMUNICATIONS) Důležité milníky ve vývoji GSM Princip buňkového systému Multiplexováni v GSM Frekvenční (FDMA) a časový (TDMA) multiplex Kombinace FDMA x TDMA aneb multiplex v GSM Logická architektura systému Bursty Přenosové kanály (TCH/x) a řídící kanály (CCH) Protokolové sady Architektonické řešení Radio network subsystem (MS, BTS, BSC) Network and switching subsystem (MSC, HLR/VLR, EIR) Operation subsystem (OMC, NMC, ADC, AuC) Základní principy mobilních služeb Princip navázání telefonních hovorů Lokalizace a odposlechy mobilní stanice Handover Přenositelnost mobilních čísel Bezpečnost Datové přenosy uvnitř GSM CSD (Circuit Switched Data) HSCSD (High Speed Circuit Switched Data) GPRS (GENERAL PACKET RADIO SERVICE) Paketový přenos dat Základní koncepce GPRS v rámci GSM Bázový princip přenosu dat Problematika kódovacích schémat Třídy koncových zařízení

5 Přenosová rychlost Kvalita služeb Využití GPRS EDGE (ENHANCED DATA RATES FOR GSM EVOLUTION) Implementace EDGE EGPRS principy přenosu dat PSK modulace Modulační a kódovací schémata Rodiny kódování Inkrementální redundance Metriky měření kvality signálu Ohlédnutí za EDGE UMTS (UNIVERSAL MOBILE TELECOMMUNICATION SYSTEM) Projekt IMT Rodina sítí 3G Významné 3G organizace GPP, 3GPP UMTS Forum G Americas Sítě 3G v Evropě (UMTS) Přehled UMTS releasů Základní rozdělení UMTS FDD (Frequecny Divison Duplex) s WCDMA TDD (Time Division Duplex) s TD-CDMA Infrastruktura sítě Bezdrátová část Core Network Multiplexování s pomocí DS-CDMA HCS (Hierarchical Cell Structure) Handover v UMTS Hard Handover (HHO) Soft Handover (SHO) Softer Handover Příklady handoveru Roaming Bezpečnost NASAZENÍ A VÝVOJ 3G

6 7.1. Fáze nasazení mobilních technologií Vývoj mobilních komunikací (3.5G, 4G) HSDPA (High-Speed Downlink Packet Access) HSUPA (High-Speed Uplink Packet Access) HSOPA (High-Speed OFDM Packet Access) MOBILNÍ OPERÁTOŘI V ČR SLOVNÍČEK DŮLEŽITÝCH ZKRATEK POUŽITÁ LITERATURA

7 1. Rozdělení mobilních komunikačních sítí dle generací Éra prvních mobilních sítí by se dala datovat do 70. let minulého století. Od této doby mobilní technologie urazily velký kus cesty. Změnilo se celkové nazírání na mobilní sítě, celková koncepce se posunula více k datům a do multimediální oblasti, zrodily se nové přístupové metody, techniky modulace signálu apod. Po celém světě se vyrojily desítky mobilních operátorů, vzkvétajících výrobců komponent mobilních sítí a především stovky milionů spokojených koncových uživatelů. Ve světě mobilních standardů lze rozeznat určité charakteristické vývojové stupně často označované jako generace. 1. generace 2.generace 2.5 generace 2.75 generace 3.generace NMT, TACS GSM (CSD, HSCSD) GPRS EDGE UMTS, DECT 1.1. Stručný přehled generací mobilních sítí v evropském kontextu 1G (First Generation Wireless) 80. léta se nesla v duchu generace první. Tyto sítě byly čistě analogové využívající přístupovou metodu FDMA (Frequency Division Multiple Access). Orientovaly se primárně na hlasovou komunikaci. Mezi nejvýznamnější zástupce patří bezesporu systém NMT (Nordic Mobile Telephony), americký AMPS (Advanced Mobile Phone System) nebo britský TACS (Total Access Communication System). Samotný systém NMT se stal v Saudské Arábii celosvětově prvním úspěšně spuštěným buňkovým systémem. Průkopníkem na poli mobilních komunikací v Evropě byl švédský operátor Televerket (dnes Telia), jenž spustil svou mobilní síť pouze o měsíc později. V 80. letech nebyl NMT však jediným evropským standardem, mnoho zemí vyvíjelo svůj vlastní systém. Díky této skutečnosti existovalo asi 6 různých vzájemně nekompatibilních standardů a 11 modifikací. S rostoucím zájmem uživatelů bylo zřejmé, že kapacitní možnosti sítí 1G budou brzy vyčerpány. Bylo potřeba rozšířit nějaký stávající systém nebo vytvořit nový jednotný globální systém vyhovující kapacitním požadavkům. Tímto způsobem se zrodil evropský standard 2. generace GSM (Global System for Mobile Communications). 2G (Second Generation Wireless) Roku 1989 Evropská telekomunikační standardizační instituce ETSI oficiálně definovala GSM jako nový mezinárodní digitální telekomunikační buňkový standard a začala dohlížet dočasně na jeho vývoj, kterého se od roku 1998 chopila skupina 3GPP. GSM sebou přináší změnu metody přístupu, a to na komplexnější kombinaci TDMA (Time Division Multiple Access) a FDMA. V evropském měřítku se největšího zájmu dočkal právě systém GSM, v Americe začal v této době dominovat systém Qualcommu CDMAOne založený na kódové metodě přístupu CDMA (Code Division Multiple Access). Obecně charakteristickým rysem systémů druhé generace je především přechod z analogového světa do světa digitálního, dále snížení vysílacího výkonu a tudíž menší velikost buněk, lepší odolnost vůči chybám, zvýšení bezpečnosti. Orientace na hlasové služby byla stále zachována, ačkoliv s novými systémy byly představeny i nové služby jako SMS zprávy nebo . Mezistupni druhé a třetí generace je tzv. 2.5G a 2.75G. Systémy z této mezigenerační kategorie pouze rozšiřují stávající 2G systémy o nové komponenty, nové služby. V kontextu GSM se jedná o rozšíření spojově orientovaných přenosů na paketově orientované datové přenosy, a to prostřednictvím nadstavbové technologie GPRS (General Packet Radio Service), která má rovněž prvenství v doplnění stávajícího systému o zcela nové komponenty. Představitelem 2.75G se stala technologie EDGE (Enhanced Data Rates for GSM Evolution) zvyšující přenosovou rychlost použitím nové techniky modulace (8-PSK). Rovněž pro americký CDMAOne systém byla vytvořena nadstavba, a to v podobě systému cdma2000 1xRTT

8 3G (Third Generation Wireless) Systémy z rodiny mobilních sítí 3G by se daly stručně charakterizovat jako vysokorychlostní, vysokokapacitní, efektivněji využívající přenosové spektrum, zpřístupňující multimediální služby koncovým uživatelům. Tyto sítě, jejímž evropským zástupcem je UMTS (Universal Mobile Telecommunication System), americkým CDMA2000 (3X), pracují s metodou přístupu CDMA, jsou plně digitální a zaměřeny především na podstatné zvýšení přenosové rychlosti. Ani 3 generací vývoj mobilních sítí nekončí. Již dnes jsou úspěšně nasazovány do praxe softwarové upgrady stávajících 3G sítí zdokonalující mechanizmy uplatněné při přenosu dat. Vnáší do systému nové fyzické a logické kanály, modifikované techniky plánování nebo retransmise porušených paketů apod

9 2. Přehled služeb mobilních sítí Mobilní sítě sebou přinesly oproti klasické telefonii skrze pevnou linku celou řadu nových služeb. Některé z nich se těší velké uživatelské oblibě, jiné upadly v zapomnění. Obecně lze ale říci, že doménou mobilních sítí dneška již není pouze zpřístupnění telefonie mobilním uživatelům, ale také datové služby nebo textová komunikace. Za celou éru mobilních sítí vzniklo vskutku široké spektrum rozmanitých služeb pro koncové uživatele. Pro zjednodušení lze rozeznat tři dílčí kategorie, a to doručovatelské služby orientující se na přenos dat, hlasové a nehlasové telematické služby a služby doplňkové rozšiřující dvě předešlé kategorie služeb Doručovatelské služby V kontextu doručovatelských služeb se pohybujeme vždy pouze v prvních třech vrstvách ISO/OSI modelu. Obecně se jedná o služby zajištující schopnost přenášet data v síti, ať již spojově nebo paketově orientovanou cestou. Každá služba je definována několika znaky mezi které patří typ přenosu (spojová či paketová orientace), přenosová charakteristika (point-topoint, point-to-multipoint) a podporovaná bitová rychlost (konstantní, proměnlivá bit. rychlost...). U 2G síti jsou tyto charakteristiky fixní, tzn. při sestavování přenosu je vybraná vhodná doručovatelská služba, která je po celou dobu přenosu neměnná. U UMTS si aplikace zvolí příslušnou doručovatelskou službu, sít zkontroluje dostupné zdroje a na základě zadaných parametrů, buď odsouhlasí tuto službu nebo navrhne službu s nižšími parametry, dále je již na aplikaci, zda volbu potvrdí nebo ne. V průběhu přenosu se služba automaticky přizpůsobuje nově vzniklým podmínkám přenosu Telematické služby Kategorie telematických služeb zahrnuje širokou paletu uživatelsky atraktivních služeb dostupných v mobilních sítích. Lze ji rozdělit do dvou základních podkategorií, a to na hlasové a nehlasové služby Hlasové služby Neboť primárním účelem mobilní telefonie od dob NMT, dnešního GSM i UMTS je zpřístupnění vysoce kvalitních hlasových přenosů i pro mobilní uživatele, stala se i mobilní telefonie obecně nejdůležitější telematickou službou. Telefonní hovory mohou být jak typu point-to-point tak point-to-multipoint (skupinová volání). Kromě realizace klasických telefonních hovorů je povinností každého operátora zdarma poskytovat volání na tísňové linky. Hovory musí mít nejvyšší prioritu a jsou směrovány do nejbližšího call centra. Zajímavostí je, že jestliže se uživatel GSM pohybuje např. v Americe a vytočí tel. číslo 112 (určeno primárně pro Evropu a veškeré GSM sítě), které zde není podporováno, systém jej automaticky přepojí na linku Nehlasové služby Doménou GSM není jen hlasová komunikace, ale také komunikace textová. 3. prosinec 1992 by se dal považovat za velice významný den, neboť v tento den byla poslána první komerční SMS (Short Message Service) zpráva. Díky špatné propagaci a nepříliš výhodné cenové politice mobilních operátorů nebyly SMSky ve svých počátcích velkým hitem. Jejich obliba ale rok od roku vzrůstala. Dnes skrze útroby mobilních sítí putuji desítky ne-li stovky milionů SMS zpráv ročně. Lze je odesílat nejen prostřednictvím mobilních telefonů, ale i z internetových bran nebo pevných linek. Velikost SMS zpráv byla přesně specifikována ve standardu GSM, je omezena na bitů. Klasické 160 znakové SMSky jsou postaveny na znakové sadě ASCII, která kóduje jeden znak 7 bity. Avšak součástí SMS zpráv mohou být i znaky neobsažené v ASCII znakové sadě jako - 6 -

10 např. znaky s diakritikou. Pro tento typ zpráv je použita znaková sada UCS-2 kódující jeden znak 16 bity. Délka SMS zprávy se tak zkracuje na pouhých 70 znaků. SMSky, ať již 160 nebo 70 znakové, jsou přenášeny prostřednictvím servisních kanálů. V dnešní době SMSky nejsou již jen prostředkem komunikace mezi lidmi, ale SMS zprávy obecně našly své uplatnění např. v bankovnictví, kdy nás informují o aktuálním zůstatku na účtu, o přijatých/provedených platbách nebo aktuálních kurzech podílových fondů, poskytují nám i určitou úroveň zabezpečení při přihlašování k bankovnímu účtu na internetu nebo při potvrzování platebních transakcí, a to prostřednictvím tzv. autorizačních SMS. Dále nás upozorňují na nově příchozí y, umožňují nám hlasovat v soutěžích nebo posílat sponzorské dary (DMS), kdy po odeslání zprávy na speciální telefonní číslo je odesílateli odečtena určitá částka. Pozn. provozovatel DMS vždy garantuje minimální částku, která je směrována do příslušné nadace. Zbytek peněz slouží pro uhrazení nákladů operátora a provozovatele DMS. Je proto mylné domnívat se, že při odeslání 30 Kč příspěvku je celá částka doručena na účet nadace. Ceny SMS zpráv se pohybují od několika haléřů až po jednotky korun. Mobilní operátoři často nabízí svým zákazníkům i bonusové balíčky, kdy v rámci domácí sítě lze odesílat zprávy zdarma v určitém časovém období např. o víkendu či o svátcích nebo poskytují u určitých tarifů volné SMS do vlastní sítě nebo do všech sítí. Ve světě se rovněž začíná prosazovat nový obchodní model, kdy uživatelé za shlédnutí krátkého reklamního spotu na svém mobilním telefonu nebo zaslané odpovědi na jednoduchou otázku, získají volné SMS zprávy nebo minuty zdarma. Samozřejmě se po čase objevily i negativní stránky SMS zpráv. Na internetu bylo možno nalézt programy či služby simulující zaslání SMSky pod identifikaci libovolného uživatele. Dnes se již naštěstí do SMS zpráv odeslaných z internetu automaticky vkládá příznak, díky němuž lze snadno rozeznat, že zpráva nebyla zaslána z mobilního telefonu. Čemu však nelze zabránit je zneužití anonymity odesílatelů. SMS zprávy se tak staly prostředkem pro relativně snadné obtěžování nebo vydírání určité osoby nebo skupiny osob. EMS neboli Enhanced Messaging Service by se dala považovat za rozšíření klasických ryze textových SMS zpráv. Prostřednictvím EMS lze přenášet nejen formátovaný text, ale také jednoduché obrázky, ikony, loga, animace či zvuky, které je možno do mobilního zařízení stáhnout z internetu nebo vytvořit a nahrát z počítače. Ne každé zařízení EMS podporuje. Pošlete-li EMS na koncové zařízení neschopné EMS zpracovat, je tato zpráva zobrazena jako klasická SMS. Z komerčního úhlu pohledu je třeba říci, že tento otevřený standard z dílen 3GPP se s až tak velkým úspěchem nesetkal. Byl zastíněn dalším členem vývojové linie SMS, a to zprávami multimediálního rázu s názvem MMS. MMS (Multimedia Messaging Service) byly standardizovány prvně skupinou 3GPP pro GSM a UMTS, následně pak i americkým uskupením 3GPP2 pro CDMA sítě. Nejenže mohou obsahovat klasický text, ale také obrázky, fotografie, audio či video sekvence v určitém formátu definovaném OMA (Open Mobile Allinace). Chcete-li využívat veškeré přednosti MMS je potřeba vlastnit mobilní telefon s jejich podporou a MMS klienta, jenž vám umožní MMS zkonstruovat a následně odeslat příjemci. Jakým způsobem probíhá doručení MMS? Odesílatel vytvoří příslušnou MMS, adresuje a odešle do domácího MMSC (MMS Centrum). To ji přepošle do MMSC příjemce, jenž zodpovídá za informování příjemce o příchozí MMS zprávě. V závislosti na typu mobilního zařízení příjemce je samotná MMS zpráva, buď ihned doručena do mobilního zařízení nebo je zasláno jen upozornění o existenci MMS zprávy. Koncová zařízení mobilních uživatelů se liší např. podporovaným maximálním rozlišením, použitými audio nebo video kodeky, což by potencionálně mohlo vést k nesprávné interpretaci MMS zpráv. Tento problém řeší někteří mobilní operátoři implementací služby automaticky přizpůsobující obsah přenášené zprávy přijímajícímu koncovému zařízení, čímž zvyšují vzájemnou kompatibilitu jednotlivých formátů

11 Součástí GSM (dnes i UMTS) standardu je také velice zajímavá služba Cell Broadcast často označovaná také jako Short Message Service-Cell Broadcast (SMS-CB). Zatímco klasické SMS zprávy jsou typu point-to-point, SMS-CB byl se dal charakterizovat jako point-to-area, neboť autorizovaná entita neodesílá zprávu konkrétnímu příjemci nebo pevně dané skupině příjemců, nýbrž anonymně do určité oblasti bez ohledu na počet přijímajících uživatelů. Samozřejmě je potřeba zajistit, aby Cell Broadcast zprávy byly včasné, aktuální, přesné a především, aby neobtěžovaly koncové uživatele. Ačkoliv někteří mobilní operátoři CB nevyužívají, je v GSM/UMTS standardu běžně dostupný. Mobilní terminály i základnové stanice CB podporují. Pro broadcasting je vyhrazeno velké množství speciálních broadcastových kanálů, jenž jsou identifikovány s pomocí jedinečného ID, díky čemuž lze přiřadit určité služby do příslušných kanálů (např. kanál 050 informace o poloze MS, kanál 808 lokální informace o počasí apod.). Uživatel následně v nastavení mobilního telefonu přidává nebo ruší příjem informací. S pomocí Cell Broadcastingu lze zasílat uživatelům zprávy s velice rozmanitým obsahem počínaje informacemi o lokaci MS, aktuálním počasí, dopravní informace z dané oblasti, zprávy ze světa či z regionu, upozornění na místní slevy, akce, probíhající výstavy, ale také např. informace o hrozícím nebezpečí. Obecně tísňové zprávy hrají velice důležitou roli v CB. Je to jedinečný způsob jak informovat velké množství lidí vyskytující se v ohrožené oblasti ve velmi krátkém čase. Ve prospěch SMS-CB působí především fakt, že tento typ zpráv je podporován mobilními telefony, samotné zaslání minimálně zatěžuje síť a do různých oblastí lze posílat odlišné aktuální zprávy. Služba Cell Broadcasting vnáší do stávající architektury systému nové komponenty, a to Content Casting Center (CCC) a Cell Broadcast Center (CBC). Zjednodušený životní cyklus SMS-CB zprávy by mohl vypadat následovně: Cell Broadcast entita zformuluje příslušnou zprávu, ta je odeslána do CCC, odkud putuje do Cell Broadcastových center. Každé centrum má na starosti určitou síť základnových stanic, které od CBC přijímají danou zprávu a přeposílají ji všem uživatelům pohybujícím se v jejich dosahu. Kdyby každý uživatel směl zasílat SMS zprávy broadcastově, docházelo by zbytečně k zahlcování sítě a uživatelů rozličnými obtěžujícími zprávami. Z tohoto důvodu pouze autorizovaní pracovníci mohou s CB pracovat. Kromě napsání samotné zprávy je potřeba specifikovat i oblast (jedna základová stanice celá síť), do které zpráva bude směřovat. Není to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. V dané oblasti může být současně spuštěno několik typů sítí (GSM, UMTS, CDMA sítě), navíc nezřídka kdy svým signálem také oblast pokrývá řada konkurenčních mobilních operátorů implementujících hierarchickou strukturu buněk (odlišná velikost, dynamicky měnící se) Doplňkové služby Jak již samotný název této kategorie napovídá jedná se o služby doplňující kategorii doručovacích a telematických služeb. Záleží na každém mobilním operátorovi, zda některou z doplňkových služeb implementuje či ne. Za zmínku stojí např. zrušení/povolení identifikace volajícího, automatické přesměrování všech telefonních hovorů nebo hovorů z určitých telefonních čísel na jiné telefonní číslo (k přesměrování hovorů může dojít nejen automaticky, ale také v případě obsazené telefonní linky nebo po určité době vyzvánění), vygenerování u či SMS zprávy o zmeškaném telefonním hovoru, skupinové volání, zablokování mezinárodních hovorů nebo hovorů mimo určitou skupinu telefonních čísel apod Aplikační technologie Pro tvorbu aplikací určený pro mobilní svět existuje celé spektrum programovacích jazyků, lze se setkat s různými zobrazovacími standardy, protokoly a aplikačními platformami. Pozornost si zaslouží Java, BREW, WAP nebo japonský I-mode. Java Micro Edition Speciální odnož Javy určená pro tvorbu aplikací pro PDA, mobilní telefony byla vyvinuta firmou Sun Microsystems. V průběhu tvorby aplikace je mobilní zařízení emulováno na - 8 -

12 počítači, po dokončení je aplikace snadno nahratelná do paměti příslušného zařízení a spuštěna. Software vytvořený s pomocí Javy je nezávislý na konkrétní podobě příslušného zařízení, na použitém operačním systému, a to díky java virtual machine. Pro správnou funkcionalitu je ale potřeba, aby operační systém koncového zařízení JVM podporoval. BREW (Binary Runtime Environment for Wireless) Americká společnost Qualcomm vyvinula nové aplikační prostředí pro bezdrátová zařízení založené na programovacích jazycích C a C++, jenž je nezávislé na konkrétním druhu zařízení, přenosové technologii (GSM, GPRS, EDGE, UMTS, CDMA) a operačním systému. Na rozdíl od Javy ME není potřeba, aby koncové zařízení cokoliv podporovalo pro zajištění správné funkcionality. BREW obecně leží mezi aplikací a operačním systémem, umožňuje stahovat a spouštět aplikace, mobilni hry, posílat soubory apod. Díky malým nárokům na paměť koncového terminálu lze BREW implementovat i do méně výkonných mobilních zařízení. Qualcomm bohužel značně omezil potencionální vývoj aplikací pracujících s BREW, díky čemuž se na něj snesla vlna kritiky. Důvod? Před samotným vývojem aplikace je potřeba stáhnout BREW SDK, jenž je k dispozici na internetu zadarmo. Jeho součástí je mimo jiné emulátor zařízení. Chcete-li podrobit váš program skutečnému testu na mobilním zařízení, je to poněkud komplikovanější. Aplikace musí být digitálně podepsaná. Tento podpis může poskytnout Qualcomm samotný, některé autorizované vývojové týmy nebo společnosti. Není samozřejmě zadarmo, navíc je limitován i počtem použití. Dále pro dílčí testy nelze zvolit libovolné zařízení s podporou BREW (Qualcomm pro testovací účely vyhradil speciální typy koncových zařízení). Jestliže jste v situaci, kdy veškeré testy prošly na výbornou a považujete tím vývoj aplikace za dokončený, je ten pravý čas předložit ji na oficiální TRUE BREW Testování. Teprve po dokončení těchto testů je aplikace nabídnuta mobilním operátorům. Nepříjemný fakt týkající se digitálního podpisu či dalších plateb za testování odrazuje celou řadu amatérských programátorů, kteří by se za normálních podmínek rádi podíleli na tvorbě aplikací pro mobilní prostředí. WAP (Wireless Application Protocol) WAP je aplikační protokol schopný zobrazit internetové stránky na mobilním zařízení jako PDA nebo mobilním telefonu. Nejenže je potřeba vlastnit koncové zařízení s podporou WAPu, ale i WAPový prohlížeč. Zobrazitelné stránky jsou psány v jazyku WML (Wireless Markup Language) a přenášeny k uživateli přes spojově i paketově orientované přenosové technologie. Mezi klíčové marketingové nedostatky první verze WAPu patřila, jak nedostatečná propagace služeb prostřednictvím WAPu, tak nepříliš povedené grafické zpracování WAPových stránek. Mnohé vlastníky internetových webů odradila od WAPu také nutnost ke stávajícím internetovým prezentacím vytvořeným s použitím HTML kódu vytvořit i nový zdrojový kód ve WML pro mobilní podobu webu. WAP verze 2 alespoň tento nedostatek odstranil, když WML jazyk nahradil XHTML. V souvislosti s WAPem se často zmiňují i tzv. WAP Push zprávy neboli speciální SMS zprávy nebo GPRS zprávy obsahující odkaz na nějakou WAP stánku ve WML, XHTML nebo J2ME aplikaci apod. Dle obsahu zprávy lze rozlišit dva typy WAP Push zpráv: Service Indication (SI) a Service Load (SL). Příjme-li uživatel SI zprávu, zobrazí se mu na mobilním zařízení textový řetězec a odkaz, zároveň je dotázán, zda chce daný odkaz navštívit či nikoliv. SL zprávy jsou do jisté míry nebezpečnější, neboť při příjmu dané zprávy, dojde k automatickému navštívení odkazu. Naštěstí SL zprávy nejsou příliš podporovány. V současnosti WAPu konkuruje velice uživatelsky atraktivní technologie z dílen japonského operátora NTT DoCoMo s názvem I-mode. I-mode V roce 1999 japonský operátor NTT DoCoMo spustil ve své síti zcela novou bezdrátovou internetovou službu zvanou I-mode (Pozn. o několik měsíců později konkurenční operátor J-Phone nastartoval obdobnou službu J-sky. Vodafone pohltil J-Phone a J-sky přejmenoval na Vodafone Live). Nejen v Japonsku ale díky licenčním partnerům i v Evropě se může nyní pyšnit více 2.1. I-mode - 9 -

13 jak základnou uživatelů. Pro efektivní používání stačí vlastnit speciální mobilní telefon s i-mode tlačítkem, po jehož stisku se přístupní až na oficiálních internetových stránek a až kolem stránek neoficiálních s velice variabilním obsahem. Můžete brouzdat novinkami ze světa, ze sportu, z módy, navštívit celou řadu zábavních stránek, objednat si vstupenky na oblíbený koncert, zahrát hry, prohlédnout galerii obrázků nebo stáhnout nové y. Uživatelé platí ne za dobu připojení, ale za množství přijatých a odeslaných dat. Veškeré zobrazitelné internetové stránky jsou napsány v jazyku C-HTML, jehož základem je standardní HTML. Formáty obrázků i hudebních souborů jsou běžně známy z internetu. Jen čas ukáže, zda I-mode vytlačí z trhu konkurenční WAP

14 3. GSM (Global System for Mobile Communications) V roce 1989 se GSM systém stal oficiálně novým evropským standardem druhé generace. Za dobu své existence se dokázal rozšířit nejen do všech koutů Evropy, ale pronikl i na ostatní světadíly. Jeho oblibě se v současnosti těší více jak 2 miliardy uživatelů. Tento plně digitální systém téměř 100 % eliminoval předcházející sítě první generace. Kromě zcela nové architektury systému přinesl také podstatně vyšší zabezpečení, představil datové přenosy nebo textovou komunikaci. Navíc díky dobré cenové politice mobilních operátorů se standard GSM a tedy mobilní komunikace staly přístupnými široké veřejnosti Důležité milníky ve vývoji GSM Počátky celosvětového digitálního systému GSM by se daly datovat do roku 1982, kdy se na evropské konferenci CEPT (Conference of European Postal & Telecommunications) zformovala skupina Groupe Spéciale Mobile (GSM), jejímž cílem bylo specifikovat požadavky na nový mobilní komunikační systém. Z počátečních písmen francouzského jména vznikl roku 1986 i název nového standardu 2G Global System for Mobile Communications (GSM). 80. léta byla kolébkou řady návrhů řešení budoucího komunikačního systému. Až roku 1987 na pařížské soutěži jednotlivých konceptů se do popředí dostalo řešení tvůrců Torleiva Masenga a Odda Trandema z Norské univerzity vědy a techniky. Ve stejném roce byly položeny technické základy GSM a 18 zemí se zavázalo podepsáním MoU (Memorandum of Understanding) implementovat buňkový systém 2G založený na GSM specifikaci. Roku 1989 Evropská telekomunikační standardizační instituce ETSI oficiálně definovala GSM jako nový mezinárodní digitální telekomunikační buňkový standard a začala dohlížet na jeho vývoj. O rok později byla dokončena první specifikace GSM pro frekvenci kolem 900 MHz a začala adaptace na frekvence kolem MHz. Netrvalo dlouho a v únoru 1992 se GSM dočkalo prvního komerčního spuštění zásluhou finského operátora Oy Radiolinja Ab. Roku 1995 byla dokončena i druhá specifikace GSM (GSM Phase 2) zahrnující adaptaci GSM na frekvence kolem MHz a následně úspěšně v USA spuštěna. Od roku 1998, kdy se zformovala skupina 3GPP, jejímž cílem byl především návrh sítí další generace, se i GSM začalo vyvíjet pod jejím dohledem. Ve stejném roce se uskutečnily i první úspěšné testy datové technologie HSCSD, o rok později testy protokolu WAP a paketově orientovaných přenosů GPRS, jenž byly oficiálně spuštěny v roce Počet GSM uživatelů rok od roku stoupá. V roce 2004 byla překročena astronomická hranice 1 miliarda uživatelů, o dva a půl roku později 2 miliardy uživatelů GSM, což znamená, že každou minutu do sítě přibylo přibližně 760 nových uživatelů Princip buňkového systému Krátce po druhé světové válce v roce 1946 se v Bellových laboratořích zrodil velice převratný koncept struktury mobilních komunikačních sítí, který zůstal zachován ve své podstatě i v dnešních sítích. Řeč je o buňkové neboli celulární struktuře systému. Předešlé komunikační systémy vycházely z tzv. ostrůvkovité koncepce, kdy jedna základnová stanice pokrývala zpravidla rozsáhlé území a pracovala s relativně velkým počtem kanálů. Jestliže se uživatel dostal mimo území základnové stanice, musel si koncové zařízení sám manuálně přeladit na jiné frekvenční pásmo. V neprospěch tohoto návrhu působila také skutečnost, že vysílací výkon mobilního zařízení ani základnové stanice nebyl nejmenší a rovněž hospodaření s frekvenčním pásmem by se za efektivní dalo jen stěží považovat. Nově vzniklý buňkový princip veškeré neduhy ostrůvkovitého konceptu odstranil. Snížil se vysílací výkon mobilního terminálu i základnové stanice, začalo se daleko efektivněji hospodařit s přiděleným frekvenčním spektrem a především přechod mezi jednotlivými buňkami se zautomatizoval (handover). O principu buňkové systému již bylo napsáno mnohé. O co tedy vůbec jde? Území pokryté mobilním operátorem je rozděleno na jednotlivé vzájemně se překrývající buňky. Každá buňka

15 má svůj identifikátor a pracuje s určitým počtem frekvenčních kanálů. Velikost buněk není fixní, pohybuje se od několika metrů až po desítky kilometrů v závislosti na konkrétních potřebách v té či oné oblasti. V GSM rozlišujeme makro, mikro, piko a deštníkové buňky. Rozloha makrobuněk se pohybuje v kilometrech (až 35km), z tohoto důvodu našly své uplatnění v řídce obydlených oblastech s rychle se pohybujícími uživateli (dálnice). S mikrobuňkama, jejichž rozloha zřídka kdy překročí jeden kilometr, se lze setkat např. ve městech, kde je vyšší hustota nepříliš rychle se pohybujících uživatelů. Nádraží, letiště, obchodní centra, výstaviště tzn. oblasti s vysokou koncentrací pomalu se pohybujících uživatelů jsou vhodná pro umístění pikobuněk, jejichž rozloha se počítá na desítky metrů. Posledním typem buněk jsou tzv. deštníkové buňky, jenž nalezly své uplatnění v hluchých místech mezi piko nebo mikrobuňkama. Aby GSM systém mohl efektivně využívat přidělené frekvenční pásmo, je potřeba buňky seskupit do určitých logických celků tzv. clusterů (svazků, skupin). V tomto svazku každá buňka disponuje několika frekvenčními kanály, které se vyskytují v daném svazku pouze jednou. Tzn. jestliže je svazek tvořen sedmi buňkami, buňka 1 pracuje s kanály 1 25, buňka 2 s kanály apod., nesmí žádná buňka v daném svazku využívat již tyto definované kanály. Mobilní operátoři obecně vyskládávají svazky jeden vedle druhého na celém území, které chtějí pokrýt signálem. Díky pevné organizaci buněk ve svazku nebude mezi nimi docházet ani 3.2. Svazek buněk 3.1. Buňkový princip k rušení, a to z důvodu splnění interferenční podmínky tzn. že buňky pracující se stejnými frekvenčními kanály, jsou od sebe vzdáleny pětinásobek svého poloměru. Definovat optimální velikost svazku je mnohdy velice obtížné. V případě příliš malého svazku, se buňky se stejnými frekvenčními kanály vyskytují na daném území častěji, těchto kanálů není potřeba mnoho,ale na druhou stranu nemusela by být splněna interferenční podmínka a docházelo by tudíž ke vzniku interferencí. Operátoři mnohdy v různých oblastech seskupují buňky do svazků odlišných velikostí pro dosažení vyšší efektivity. Např. na otevřených prostranstvích, kde není vyžadována vysoká kapacita sítě, lze použít větší svazky, na rozdíl od hustě osídlených oblastí s mnoha překážkami, kde se daleko lépe uplatní svazky menších velikostí. Cílem mobilních operátorů je samozřejmě s přiměřenými náklady, co nejvíce zvýšit kapacitu své sítě. Toho lze dosáhnout mimo jiné i tzv. sektorizací, kdy základnová stanice neobsahuje pouze jednu sadu sektorových antén formující jednu jedinou buňku, ale jeho součástí je více přijímajících/vysílajících antén dělících tuto velkou buňku na 3 nebo 6 menších vzájemně se nepřekrývajících části tzv. sektorů. V každém sektoru lze použít odlišné kanály. Jejich počet se tak ztrojnásobí nebo zšestinásobí. Rozloha 3.3. Sektorizace

16 výsledných buňek (sektorů) je ve srovnání s jednou buňkou menší, rovněž antény mají nižší vysílací výkon. Frekvenční kanály v jednotlivých buňkách v clusteru mohou být přidělovány dvěma způsoby: fixně nebo dynamicky. Fixní přidělování (FCA Fixed Channel Allocation) kanálů je velice jednoduché, snadno implementovatelné, ale ne vždy plně efektivní jak dokazuje následující ilustrační příklad, kdy na okraji města bylo postaveno nové nákupní centrum. Zatímco kapacita buněk (A a B) v dané oblasti byla před výstavbou dostačující, nyní díky přívalu mnoha nakupujících kapacita nestačí. Zatímco kanály těchto dvou buněk jsou plně využity, v ostatních buňkách v clusteru je 70 % kanálů volných. Aby se předešlo těmto problémům, operátoři pracují s dynamickým přidělováním kanálů (DCA Dynamic Channel Allocation), kdy všechny dostupné kanály svazku jsou k dispozici kterékoliv základnové stanici za předpokladu, že dotyčné kanály již nejsou v clusteru nebo okolních buňkách využívány Multiplexováni v GSM Systém GSM je koncipován jako multiuživatelský. Aby nedocházelo ke kolizím při přístupu jednotlivých uživatelů do systému, bylo potřeba zvolit vhodnou přístupovou metodu. Zatímco dřívější analogové systémy využívaly multiplex na bázi frekvencí se všemi jeho výhodami i nedostatky, např. standard pro bezdrátovou telefonii pracuje již s dělením na bázi času. Pro standard GSM byla zvolena kombinace těchto dvou přístupových metod. Frekvenční (FDMA) a časový (TDMA) multiplex Metoda přístupu FDMA neboli Frequency Division Multiple Access odděluje uživatele s pomocí frekvenčních kanálů. Tzn. celé frekvenční pásmo, jenž je k dispozici poskytovateli připojení je rozděleno na dílčí frekvenční kanály s určitou šířkou pásma. Tyto kanály jsou následně jednotlivě přidělovány uživatelům. Tzn. uživatel A má k dispozici celý kanál 1, uživatel B kanál 2 apod. Tato metoda přístupu není náročná na synchronizaci, je snadno implementovatelná, na druhou stranu počet frekvenčních kanálů omezuje i počet uživatelů (10 kanálů = 10 uživatelů). V neprospěch této metody přístupu působí také skutečnost, že i když uživatel nekomunikuje, neposílá žádná data, kanál je stále rezervován. Tímto způsobem dochází zbytečně k plýtvání kapacity sítě Frekvenční multiplex V komunikačních systémech se lze setkat i s dalším typem přístupové metody s TDMA (Time Division Multiple Access). V TDMA uživatelé využívají stejný rádiový přenosový kanál. Tento kanál je ale rozdělen v čase na jednotlivé časové díly (timesloty), jejichž určitý počet formuje TDMA rámec opakující se pravidelně v čase. Z důvodu sdílení frekvenčního kanálu více uživateli není telefonní hovor nebo přenos dat souvislý, daný uživatel má kanál přidělen je po dobu trvání přiděleného časového dílu. Ve srovnání s FDMA vyžaduje TDMA daleko preciznější synchronizaci

17 Zjednodušený princip TDMA ilustruje následující obrázek: 3.5. Časový multiplex TDMA rámec obsahuje tři timesloty. První časový díl byl přidělen uživateli A, druhý uživateli B a třetí uživateli C. Tento TDMA rámec se v čase neustále opakuje. Okamžik, kdy je uživateli B a C přidělen komunikační kanál, je pro uživatele A nepostřehnutelný Kombinace FDMA x TDMA aneb multiplex v GSM GSM systém pracuje v několika rozdílných frekvenční pásmech: GSM 400: GSM 400 : GSM 850: GSM 900 (PGSM): GSM 900 (EGSM): GSM-R: GSM (DCS-1 800): GSM 1 900( DCS-1 900): 450,4 457,6 MHz (DL) a 460,4 467,6 MHz (UL) 478,8 486 MHz (DL) a 488,8 496 MHz (UL) MHz (DL) a MHz (UL) MHz (DL) a MHz (UL) MHz (DL) a MHz (UL) ,8 MHz (DL) a ,8 MHz (UL) MHz (DL) a MHz (UL) MHz (DL) a MHz (UL) Každá z těchto podkategorií GSM využívá jiné frekvenční pásmo, dělí se na odlišný počet kanálů a samozřejmě se liší i dosahem buněk, náchylností na rušení apod.. Základní principy jako hierarchie přenosových kanálů, šířka kanálů, multiplexovnání jsou zachovány. Evropský standard GSM realizuje přenosy, ať již telefonní nebo datové, v plně duplexním režimu, kdy uplink a downlik směr je oddělen s pomocí FDD (Frequency Divission Duplex). Z tohoto důvodu jsou vždy u každého typu GSM systému vyhrazeny dvě pásma frekvencí, jedno pro downlink (BTS MS) a druhé pro uplink (MS BTS). Z kombinace přístupových metod FDMA a TDMA vyplývá dělení kmitočtových pásem. FDMA rozkouskuje pásmo pro uplink i downlink na menší 200 khz kanály, které následně TDMA dělí na časové díly. Např. uvnitř pásma PGSM tak vzniká 124 kanálů s šířkou pásma 200 khz. Poslední 125. kanál se uplatňuje jako oddělovací úsek v dolní i horní části pásma ( khz) Multiplex v GSM Každý kanál je dále rozdělen na časové díly (timesloty) pevné velikosti, přičemž 8 timeslotů formuje jeden TDMA rámec o délce 4,615 ms. V GSM standardu byly definovány i další

18 logické jednotky, které jsou tvořeny vždy určitým počtem TDMA rámců. Např. 26 hovorových TDMA rámců vytváří multirámec. Spojením 51 multirámců dále vzniká 6 s a 120 ms trvající superrámec. Největší jednotkou v hierarchické struktuře TDMA rámců je pak hyperrámec, jenž vznikl spojením superrámců. Opakuje se s periodou přibližně 3 hodiny a 28 minut. Obdobným způsobem jsou strukturovány i TDMA rámce přenášející řídící signály Logická architektura systému Základní přenosovou jednotkou v GSM systému je 156,25 bitový burst. GSM pracuje dohromady s 5 typy burstů, každý má určitou strukturu a hraje podstatnou roli v GSM. V závislosti na typu dat v burstech jsou tyto bursty přenášeny logickými kanály systému (přenosové, řídící kanály), které jsou namapovány na kanály fyzické Bursty Pro přenos hlasových a některých řídících signálů je určen burst normální. Jeho struktura je následující: 3.7. Struktura normálního burstu Tail bits 3 nulové bity na konci a na začátku burstu Training sequence 26 b předdefinovaný vzorek určený pro ekvalizaci signálu Stealing flags příznaky udávají, zda jsou v 57 b datových polích obsaženy řídící nebo hlasové signály Data 2 x 57 b obsahujících data Guard space ochranná doba, ve které může dojít k časovému posunu burstu Frekvenční burst, jehož úkolem je provést frekvenční synchronizaci mobilní stanice a zabránit tak interferencím s kanály jiných stanic, je tvořen samými nulami. Jestliže jej MS obdrží, automaticky od kmitočtu vysílaného signálu odečte 67,7 khz, jenž reprezentuje nemodulovaný signál s 67,7 khz posunem nad nosnou, a získá tak nosnou frekvenci. Frekvenční burst je zasílán např. po zapnutí mobilní stanice, která se okamžitě snaží projít všechny dostupné radiové kanály. Po té co zvolí kanál s nejsilnějším signálem, čeká na kanál frekvenční pro kmitočtovou korekci. Po ní následuje časová synchronizace prostřednictvím burstu synchronizačního. V jeho nitru se skrývají informace o kódu mobilního operátora, identifikaci základnové stanice a čísle TDMA rámce. Neméně důležitý je také přístupový burst s prodlouženou ochrannou dobou na 68,25 bitů, jenž je vysílán při přístupu mobilní stanice do sítě. Jeho zásluhou dochází k eliminaci vlivu zpoždění signálu. Pro správnou korekci časového posuvu slouží však pouze 63 bitů, neboť zbylých 6 bitů tvoří informace od základnové stanice, na jejímž základě MS upraví dobu vysílání. Maximální ochranná doba je 232,6 μs, což odpovídá vzdálenosti 70 km (BTS MS a MS BTS). Prázdný burst má stejnou strukturu jako burst normální, nemá ale žádnou informační hodnotu neboť na 57 b datových pozicích nejsou přenášena uživatelská nebo řídící data, ale předdefinované sekvence 0 a Přenosové kanály (TCH/x) a řídící kanály (CCH) Přenosové kanály TCH (Traffic Channels) jsou určeny pro přenos uživatelských dat, ať již hlasových nebo datových. Dělí se z hlediska přenosové rychlosti na TCH/F14.4, TCH/F9.6, TCH/F4.8, TCH/F2.4 a TCH/H4.8, TCH/H2.4, kde číslo udává uživatelskou přenosovou

19 rychlost a symboly H (half rate) a F (full rate) značí plnou nebo poloviční rychlost. Jednotlivé přenosové kanály se odlišují kanálovým kódováním, prokládáním a zabezpečením proti chybám( s rostoucí přenosovou rychlostí klesá úroveň zabezpečení proti chybám). Druhou početnější skupinou kanálů jsou kanály řídící, které jak již souhrnný název těchto kanálů napovídá slouží k přenosu řídících informací. Řídící kanály se dělí do tří kategorických celků, a to na kanály broadcastové, společné a dedikované. Broadcastové řídící kanály (BCCH) prostřednictvím těchto jednosměrných downlink kanálů posílá základnová stanice mobilním zařízením všeobecné informace jako identifikátor buňky, číslo radiového kanálu, kód oblasti, státu, operátora nebo např. koriguje výkon mobilních stanic, aby nedocházelo k interferencím. Do kategorie broadcastových kanálů je řazen také synchronizační kanál (SCCH) pro časovou synchronizaci MS nebo kanál frekvenční (FCCH). Společné řídící kanály (CCCH) slouží k přenosu informací potřebných k vytvoření spojení mezi MS a BTS. Pro navázání telefonního hovoru ve směru od BTS k MS je vyhrazen Paging Channel (PCH), při přístupu mobilní stanice do sítě je naopak využíván Random Access Channel (RACH) pracující s přístupovou metodou Slotted Aloha. Posledním typem kanálu této kategorie je Access Grand Channel (AGCH) přímo přidělující přenosový kanál. Dedikované řídící kanály (DCCH) jestliže mobilní stanice nedisponuje přenosovým kanálem pro komunikaci s BTS je pro ni dočasně určen Stand-Alone Dedicated Control Channel (SDCCH), kterým proudí informace potřebné k ustanovení TCH. Každý přenosový kanál má přidělen i kanál řídící Slow Associated Dedicated Control Channel (SACCH) přenášející např. důležité informace pro handover tzn. kvalita signálu v dané BTS a v okolních BTS, nebo o nastavení výkonu MS. V případě potřeby přenosu většího množství dat v krátkém čase je k dispozici také rychlejší varianta tohoto kanálu s názvem Fast Associated Dedicated Control Channel (FACCH), který je vložen místo hovorového kanálu TCH. Logické kanály se podle potřeby vzájemně kombinují. V závislosti na typu kanálu je stanovena určitá organizace kanálů v TDMA rámci respektive multirámci, superrámcí nebo hyperrámci Přehled logických kanálů 3.5. Protokolové sady Nejen mobilní systémy ale komunikace obecně vyžadují určitý řád, specifikaci pravidel, definici veškerých mechanizmů pro zajištění správné funkcionality. Za registrací uživatele, zabezpečovacími mechanizmy, aktualizací polohy, směrováním telefonních hovorů, SMS zpráv, datovou komunikací se skrývá spousta řídících signálů, striktně definovaných postupů. Která entita systému bude komunikovat s jinou entitou, kdy dojde k přenosu signálů, jakým způsobem, to vše mají na starost protokoly, jenž jsou standardizovány v systému. Nasazení jednotlivých protokolů je závislé na konkrétním rozhraní. Zabývat se všemi protokoly u všech entit systému by bylo na dlouhé povídání, z tohoto důvodu zde budou popsány jen protokoly jedné entity systému a to mobilní stanice. Nejnižší fyzická vrstva pracuje s fyzickými frekvenčními kanály, provádí rozklad na 0 a 1, kódování, modulaci. Nad radiovým rozhraním leží v protokolové zásobníku modifikovaná verze protokolu LAPD označována LAPDm (Link Access Procedure od Dm Channel), která pro rozlišení jednotlivých rámců nepoužívá speciální příznaky ale jakési hranice, které byly definovány vrstvou fyzickou. Pracuje s LAPDm rámci, jejichž součástí je indikátor délky přenášených informací, adresní pole, řídící pole specifikující typ rámce, přenášené informace a dodatečné bity pro doplnění délky rámce

20 Třetí vrstva protokolového modelu se dělí na tři menší velice důležité podvrstvy ovlivňující HO, roaming, přidělování frekvenčních kanálů, updaty pozice MS apod., a to Radio Resources management (RR), Communication management (CM) a Mobility management (MM). Pozn. třetí vrstva v GSM neodpovídá přesnému rozvržení v klasickém ISO/OSI modelu, některé funkce přesahují rámec standardní síťové ISO/OSI vrstvy. Radio resources management RR formuje strategie efektivního přidělování frekvenčních kanálů, jejich řízení, uvolňování, má na starosti měření kvality signálu, jenž je důležitá především při rozhodování o předávkách mezi frekvenčními kanály (HO) nebo volbě vhodného kódovacího či modulačního schématu, dále se podílí na řízení vysílacího výkonu mobilních terminálů apod. Mobility management MM má na starosti obecně dva typy procedur: specifické procedury (lokační updaty, IMSI attach) a běžné procedury (změna TMSI, IMSI detach, autentizace). Díky mobilní telefonii se uživatel může pohybovat kdekoliv na území nejen svého mobilního operátora ale také na území pokrytém partnerskými operátory. Pro efektivní směrování telefonních hovorů, SMS zpráv je potřeba udržovat v síti informace o alespoň přibližné poloze mobilního uživatele. K tomuto účelu slouží tzv. lokační updaty, které má na starosti MM. Mobilní telefon v pravidelných intervalech přijímá ze sítě informace skrze broadcastové kanály s kódem oblasti, ve které se aktuálně nachází. Jestliže MS oblast nemění, zasílá pouze periodické lokační updaty, čímž informuje síť o tom, že je stále zapnutá, přístupná. Přejde-li uživatel do jiné oblasti, detekuje odlišný kód, je jeho povinností upozornit síť na tuto skutečnost zasláním náhodného lokačního updatu. MSC automaticky zašle SS7 adresu přidruženého VLR do HLR, dojde ke změně kódu oblasti u záznamu uživatele, k nakopírování informací do nového VLR, přiřazení dočasného identifikátoru mobilní stanici TMSI a vymazání informací z předešlého VLR. Veškeré telefonní hovory, SMS zprávy jsou již směrovány prostřednictvím nové ústředny. Se změnami oblastí souvisí i problematika roamingu, kdy území pokryté signálem skrze BTS stanice spadá pod správu jiného mobilního operátora. Dočasný identifikátor TMSI jednoznačně identifikuje mobilní stanici v dané oblasti. Je generován VLR a přidělen MS při vstupu do oblasti pod správou MSC. V závislosti na nastavení mobilního operátora je TMSI měněno i v pravidelných intervalech z důvodu zajištění vyšší bezpečnosti. Komplementární procedury IMSI attach a detach slouží k označení MS ve VLR jako aktivní/neaktivní např. při vypnutí nebo zapnutí MS, při přesunu MS mimo dosah signálu apod. Je-li stanice označena jako neaktivní, telefonní hovory jsou zamítnuty, přesměrovány na jiné telefonní číslo nebo do hlasové schránky. Součástí MM jsou rovněž zabezpečovací procedury jako autentizace uživatele nebo tvorba šifrovacího klíče a následné šifrování. Communication management Ustanovení telefonního hovoru, udržování, uvolnění komunikačního kanálu, řízení spojené se SMS zprávami, doplňkovými službami jsou hlavními úkoly CM Protokoly bezdrátové části GSM

21 3.6. Architektonické řešení Architektura systému GSM je velice propracovaná, hierarchická, snadno rozšiřitelná o další komponenty. Obsahuje celou řadu systémových entit a rozhraní. Pro zjednodušení ji lze rozdělit na tři subsystémy: RNS (Radio Network Subsystem), NSS (Network and Switching Subsystem) a OSS (Operation Subsystem) Architektura GSM Radio network subsystem (MS, BTS, BSC) Bezdrátová část systému označovaná jako Radiový subsystém je jedinou částí GSM architektury, se kterou se můžeme běžně setkat. Je tvořen sítí základnových stanic rozprostírajících se po celém území pokrytém mobilním operátorem, množstvím BSC (Base Station Contoller) neboli řídících základnových stanic a mobilními terminály MS (Mobile Station) koncových uživatelů. Každý BSC řídí provoz několika desítek až stovek základnových stanic, které mají svůj identifikátor a jejich základním cílem je formovat buňky, v jejichž dosahu se pohybují koncoví uživatelé. MS (Mobile Station) Pod pojmem mobilní stanice si lze představit především mobilní telefon nebo PCMCIA kartu do notebooku tzn. hardwarové zařízení přistupující do GSM sítě. V současnosti mobilní telefony na poli koncových zařízení převládají. Nedílnou součástí každého mobilního telefonu je SIM karta (Subscriber Identity Modul), kterou uživatel získá od mobilního operátora obsahující celou řadu důležitých identifikátorů, algoritmů a zabezpečovacích prvků. Za zmínku stojí PIN kód (Personal Identity Number), jenž je nutné zadat při přístupu k mobilnímu telefonu, PUK kód (Personal Unblocking Key) pro případ 3x nesprávně zadaného PIN kódu, osobní ověřovací klíč, autentizační algoritmus a algoritmus pro tvorbu šifrovacího klíče, mezinárodní identifikační kód uživatele (IMSI International Mobile Subscriber Identity). Kromě statických informací se v průběhu komunikace s GSM sítí ukládá na SIM kartu i řada dynamických údajů jako dočasný identifikátor účastníka TMSI (Temporal Mobile Subscriber Identity), identifikátor aktuální buňky, ke které je uživatel připojen nebo číselný kód oblasti (LAI Location Area Identification). Na trhu je celá řada tvarově i funkčně odlišným mobilních telefonů, jejichž výbava kolísá především v závislosti na ceně. Zatímco nejlevnější terminály umožňují uživateli jen základní funkce jako přijímání a odesílání SMS zpráv, realizaci telefonních hovorů, jednoduchý omezený seznam kontaktů, psaní poznámek, kalkulačku apod., dražší zařízení, jejichž cena mnohdy překročí i Kč, mívají zabudovaný operační systém, implementovánu Javu, podporují

21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM

21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM 21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM Digitální síť GSM (globální systém pro mobilní komunikaci) je to celulární digitální radiotelefonní systém a byl uveden do provozu v roce 1991. V České republice byl systém spuštěn

Více

37MK - Semestrální práce. Signalizace v GSM

37MK - Semestrální práce. Signalizace v GSM 37MK - Semestrální práce - Signalizace v GSM Vypracoval: Václav Outerský Signalizace je u sítě GSM nedílnou součástí komunikace. Stará se o navazování hovoru, ostatní servisní komunikaci s mobilními terminály

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Scénáře a sestavování hovorů v GSM. Fakulta elektrotechnická Duch Zdeněk. Katedra radioelektroniky

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Scénáře a sestavování hovorů v GSM. Fakulta elektrotechnická Duch Zdeněk. Katedra radioelektroniky ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Katedra radioelektroniky Scénáře a sestavování hovorů v GSM - semestrální práce z předmětu 37MK - 2007 Duch Zdeněk Dříve než se podíváme na

Více

Mobilní komunikace. Semestrální úloha GSM stručný přehled

Mobilní komunikace. Semestrální úloha GSM stručný přehled Mobilní komunikace Semestrální úloha GSM stručný přehled Jméno: Jan Melich Datum měření: 27.2.2006 1.Úvod: GSM (Global Systém for Mobile communication) - Globální Systém pro mobilní komunikaci Jedná se

Více

Datové přenosy CDMA 450 MHz

Datové přenosy CDMA 450 MHz 37MK - seminární práce Datové přenosy CDMA 450 MHz Vypracoval: Jan Pospíšil, letní semestr 2007/08 43. Datové přenosy CDMA 450 MHz CDMA Co je CDMA CDMA je zkratka anglického výrazu Code Division Multiple

Více

Analogové mobilní systémy AMPS 463 467,5 453 457,5 25 180 NMT 450 869 894 824 849 30 832 TACS 935 950 890 905 25 1000

Analogové mobilní systémy AMPS 463 467,5 453 457,5 25 180 NMT 450 869 894 824 849 30 832 TACS 935 950 890 905 25 1000 37MK - Semestrální práce NMT 450 síť první generace v ČR Vypracoval: Vojtěch Šprongl Analogové systémy 1.generace První generací mobilních systémů jsou analogové radiotelefonní mobilní systémy, které využívají

Více

Rádiové rozhraní GSM fáze 1

Rádiové rozhraní GSM fáze 1 Mobilní komunikace Semestrální práce Rádiové rozhraní GSM fáze 1 Martin Klinger 22.5.2007 V průběhu 80.let Evropa zaznamenává prudký nárůst analogových celuárních systémů, bohužel každá země provozuje

Více

37MK Semestrální práce. UMTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace

37MK Semestrální práce. UMTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace 37K Semestrální práce UTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace Vypracoval: Filip Palán Datum: 8.5.2005 Úvod S rostoucím trhem datových služeb se systém GS dostal do problémů s přenosovou kapacitou. Proto

Více

Mobilní sítě. Počítačové sítě a systémy. _ 3. a 4. ročník SŠ technické. Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0

Mobilní sítě. Počítačové sítě a systémy. _ 3. a 4. ročník SŠ technické. Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Mobilní sítě sítě 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Mobilní sítě _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr. 1 Síťové prvky

Více

co to znamená pro mobilního profesionála?

co to znamená pro mobilního profesionála? funkce Vstupte do širokopásmové sítě WWAN Vstupte do širokopásmové sítě WWAN: co to znamená pro mobilního profesionála? Bezporuchové, vysokorychlostní připojení je ve vzrůstající míře základní podmínkou

Více

Mobilní komunikace. Vývojové trendy sítě GSM (2G) a 3G. Petra Píšová

Mobilní komunikace. Vývojové trendy sítě GSM (2G) a 3G. Petra Píšová Mobilní komunikace Vývojové trendy sítě GSM (2G) a 3G Petra Píšová Mobilní síť: GSM - Globální Systém pro Mobilní komunikaci, Global System for Mobile communications - digitální buňková radiotelefonní

Více

Identifikátor materiálu: ICT-3-50

Identifikátor materiálu: ICT-3-50 Identifikátor materiálu: ICT-3-50 Předmět Téma sady Téma materiálu Informační a komunikační technologie Počítačové sítě, Internet Mobilní sítě - standardy Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si

Více

Semestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005

Semestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005 Václav Pecháček Semestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005 Provozní parametry celulárních sítí Celulární systém -struktura založená na určitém obrazci, ve kterém je definované rozložení dostupného

Více

PB169 Operační systémy a sítě

PB169 Operační systémy a sítě PB169 Operační systémy a sítě Řízení přístupu k médiu, MAC Marek Kumpošt, Zdeněk Říha Řízení přístupu k médiu Více zařízení sdílí jednu komunikační linku Zařízení chtějí nezávisle komunikovat a posílat

Více

Použité pojmy a zkratky

Použité pojmy a zkratky Použité pojmy a zkratky Použité pojmy a zkratky ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) asymetrická digitální účastnická linka ARPU ukazatel stanovující průměrný měsíční výnos ze služeb připadající na

Více

Systémy pozemní pohyblivé služby

Systémy pozemní pohyblivé služby Lekce 1 Systémy pozemní pohyblivé služby umožňují komunikaci pohyblivých objektů během pohybu (mobilní) nebo při zastávkách (přenosné) veřejné neveřejné veřejné radiotelefonní sítě (GSM) dispečerské sítě

Více

Struktura sítě GSM. obr. 1.1 Buňková struktura

Struktura sítě GSM. obr. 1.1 Buňková struktura Struktura sítě GSM 1 Buňková struktura Síť GSM je jedním z celulárních (buněčných) systémů. Základní idea je taková, že obsluhovanou oblast rozdělíme na 14 šestiúhelníkových buněk, které tvoří dva svazky

Více

České vysoké učení technické v Praze

České vysoké učení technické v Praze České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra radioelektroniky Přenosové formáty mobilních systémů 1. generace - semestrální práce z předmětu 37MK - autor semestrální práce: Stanislav

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním ICS 35.240.60 materiálem o normě. Dopravní telematika Vyhrazené spojení krátkého rozsahu (DSRC) Datová

Více

EXTRAKT z mezinárodní normy

EXTRAKT z mezinárodní normy EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS: 03.220.01; 35.240.60 Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM)

Více

Identifikátor materiálu: ICT-3-04

Identifikátor materiálu: ICT-3-04 Identifikátor materiálu: ICT-3-04 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu Mobilní sítě Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí vývoj mobilních sítí.

Více

ZÁKLADY INFORMATIKY VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ. Ing. Roman Danel, Ph.D. Ostrava 2013

ZÁKLADY INFORMATIKY VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ. Ing. Roman Danel, Ph.D. Ostrava 2013 VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY INFORMATIKY Ing. Roman Danel, Ph.D. Ostrava 2013 Ing. Roman Danel, Ph.D. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava ISBN 978-80-248-3052-0

Více

Sítě GSM, datové přenosy GPRS, HSCSD, EDGE

Sítě GSM, datové přenosy GPRS, HSCSD, EDGE X32MKS - Mobilní komunikační systémy Sítě GSM, datové přenosy GPRS, HSCSD, EDGE Měřící skupina č. 2 Vypracovali: Tomáš Nemastil, Jan Sadílek, Jan Hlídek, Jaroslav Jureček, Putík Petr Zadání 1) Odeslání

Více

Datové přenosy GPRS, EDGE

Datové přenosy GPRS, EDGE 37MK Datové přenosy GPRS, EDGE Semestrální práce Martin Štorek 17. 5. 2007 Obsah 1 Jak přenášet data v sítích GSM... 2 2 Základní rozdělení datových přenosů v GSM... 2 2.1 CSD (Circuit Switched Data)...

Více

SIM karty a bezpečnost v mobilních sítích

SIM karty a bezpečnost v mobilních sítích Spojujeme software, technologie a služby SIM karty a bezpečnost v mobilních sítích Václav Lín programátor 19.5.2009 1 Osnova SIM karty Role SIM karet v telekomunikacích Hardwarové charakteristiky Bezpečnost

Více

Radiové rozhraní UMTS

Radiové rozhraní UMTS České Vysoké Učení Technické Fakulta elektrotechnická Seminární práce Mobilní komunikace Radiové rozhraní UMTS Michal Štěrba Alokace spektra UMTS Spektrum se skládá z jednoho párového pásma (1920-1980

Více

České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická

České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická Semestrální práce z předmětu 37MK UMTS Rychlík Ondřej Úvodem Od roku 1986 pracoval ITU na definici nového systému, který umožňuje celosvětový roaming

Více

Vývoj GSM I. 1986 testy technologií digitálního vysílání v Paříži (TDMA a FDMA) 1987 12 zemí sepsalo memorandum o technologii GSM (MoU)

Vývoj GSM I. 1986 testy technologií digitálního vysílání v Paříži (TDMA a FDMA) 1987 12 zemí sepsalo memorandum o technologii GSM (MoU) Lekce 4 Vývoj GSM I 1982 CEPT zakládá skupinu GSM (Groupe Spécial Mobile) jejímž úkolem je navrhnout panevropský systém s následujícími kritérii: kvalitní přenos lidské řeči digitální ISDN kompatibilní

Více

Mobilní telefonie a její možnosti využití v oblasti IZS ČR

Mobilní telefonie a její možnosti využití v oblasti IZS ČR Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informačních technologií a elektronického obchodování Mobilní telefonie a její možnosti využití v oblasti IZS ČR Diplomová práce Autor: Bc. Radek Jančík Informační

Více

Rádiovéprostředky v účastnických telefonních sítích. 5.přednáška

Rádiovéprostředky v účastnických telefonních sítích. 5.přednáška MOBILNÍKOMUNIKACE X32MKO MOBILNÍKOMUNIKAČNÍSYSTÉMY X32MKS Mobilnísítě 2007/2008 Rádiovéprostředky v účastnických telefonních sítích. 5.přednáška Jiří Chod CHOD@FEL.CVUT.CZ Mobilní stanice Současnost

Více

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Přístup WCDMA v systémech UMTS

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Přístup WCDMA v systémech UMTS SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Přístup WCDMA v systémech UMTS Vypracoval: Pavel Mach Úvod Sítě třetí generace budou implementovány do existujících sítí druhé generace. Koncept využití mobilních sítí třetí generace

Více

Standard IEEE

Standard IEEE Standard IEEE 802.11 Semestrální práce z předmětu Mobilní komunikace Jméno: Alena Křivská Datum: 15.5.2005 Standard IEEE 802.11 a jeho revize V roce 1997 publikoval mezinárodní standardizační institut

Více

Y32PMK Projekt č.3 Protokol z měření

Y32PMK Projekt č.3 Protokol z měření České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Y32PMK Projekt č.3 Protokol z měření Autor: Tomáš Dlouhý Úloha: Sítě UMTS, CDMA datové přenosy Akademický rok: 2009/2010 Cvičení a paralelka:

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY MONITORING GSM SÍTĚ MONITORING OF GSM NETWORK DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY MONITORING GSM SÍTĚ MONITORING OF GSM NETWORK DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKACNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS

Více

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení.

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. 10. Bezdrátové sítě Studijní cíl Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. Doba nutná k nastudování 1,5 hodiny Bezdrátové komunikační technologie Uvedená kapitola

Více

Bezdrátové sítě Wi-Fi Původním cíl: Dnes

Bezdrátové sítě Wi-Fi Původním cíl: Dnes Bezdrátové sítě Nejrozšířenější je Wi-Fi (nebo také Wi-fi, WiFi, Wifi, wifi) Standard pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN, WLAN) a vychází ze specifikace IEEE 802.11. Původním cíl: Zajišťovat vzájemné

Více

Stručně o GSM tzv. uplink tzv. downlink E-GSM (Extended-GSM) GSM-R (Railway GSM)

Stručně o GSM tzv. uplink tzv. downlink E-GSM (Extended-GSM) GSM-R (Railway GSM) Stručně o GSM Technické parametry systému GSM určeného pro provoz mobilních telefonů jsou závazně určeny souborem norem GSM, který v roce 1989 vypracoval Evropský telekomunikační standardizační úřad (ETSI,

Více

1 Pro účely této vyhlášky se rozumí a) základnovou stanicí základnová stanice veřejné komunikační sítě,

1 Pro účely této vyhlášky se rozumí a) základnovou stanicí základnová stanice veřejné komunikační sítě, Částka 133 Sbírka zákonů č. 357 / 2012 Strana 4733 357 VYHLÁŠKA ze dne 17. října 2012 o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem

Více

Nastavení telefonu Nokia 3220

Nastavení telefonu Nokia 3220 Nastavení telefonu Nokia 3220 Telefon Nokia 3220, zakoupený v prodejní síti společnosti T-Mobile Czech Republic a.s., má potřebné parametry pro použití T-Mobile služeb již přednastaveny. Pokud je potřeba

Více

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které

Více

Druhy sdělovacích kabelů: kroucené metalické páry, koaxiální, světlovodné

Druhy sdělovacích kabelů: kroucené metalické páry, koaxiální, světlovodné 7. Přenos informací Druhy sdělovacích kabelů: kroucené metalické páry, koaxiální, světlovodné A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark MODULACE proces, při kterém se, v závislosti

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 03.220.01, 35.240.60 materiálem o normě. Dopravní a cestovní informace (TTI) TTI ČSN P CEN předávané

Více

Mobilní komunikace GSM

Mobilní komunikace GSM Mobilní komunikace GSM 1.Úvod GSM (Global Systém for Mobile communication) - Globální Systém pro mobilní komunikaci. Jde o plně digitální systém, který byl budován jako celoevropský systém na celulární

Více

T-Mobile Internet. Manager. pro Windows NÁVOD PRO UŽIVATELE

T-Mobile Internet. Manager. pro Windows NÁVOD PRO UŽIVATELE T-Mobile Internet Manager pro Windows NÁVOD PRO UŽIVATELE Obsah 03 Úvod 04 Požadavky na hardware a software 04 Připojení zařízení k počítači 05 Uživatelské rozhraní 05 Výběr sítě 06 Připojení k internetu

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 35.240.60 materiálem o normě. Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM) Architektura

Více

Mobilní a satelitní systémy

Mobilní a satelitní systémy Mobilní a satelitní systémy Robert Bešák Umožují souasnou komunikaci nkolika úastník ve stejné oblasti. FDMA (Frequency Division Multiple Access) 1 úastník = 1 frekvence TDMA (Time Division Multiple Access)

Více

Úloha B Měření parametrů GSM

Úloha B Měření parametrů GSM Úloha B Měření parametrů GSM 1. Zadání: Změřte GSM parametry a funkčnost svého mobilního telefonu pomocí daného testeru v operačním módu AUTOTEST v operačním módu FAULT FIND 2. Vypracování: Měřený přístroj:

Více

Příloha č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí přístupu k veřejné komunikační síti Vodafone formou národního roamingu. Příloha č. 1. Služby

Příloha č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí přístupu k veřejné komunikační síti Vodafone formou národního roamingu. Příloha č. 1. Služby Příloha č. 1 Služby 1. Rozsah 1.1 Vodafone se zavazuje poskytovat NR partnerovi služby přístupu do své mobilní komunikační sítě (dále jen Služby ), které jsou specifikovány v článku 1.2, a NR partner se

Více

Bezdrátový přenos dat

Bezdrátový přenos dat Obsah Počítačové systémy Bezdrátový přenos dat Miroslav Flídr Počítačové systémy LS 2007-1/21- Západočeská univerzita v Plzni Obsah Obsah přednášky 1 Úvod 2 IrDA 3 Bluetooth 4 ZigBee 5 Datové přenosy v

Více

Mobilní sítě 3G a železniční bezdrátová přenosová síť

Mobilní sítě 3G a železniční bezdrátová přenosová síť Miloslav Macháček 1 Mobilní sítě 3G a železniční bezdrátová přenosová síť Klíčová slova: HSDPA, HSPA, HSUPA, LTE, odezva, rychlost připojení, download, výběrová směrodatná odchylka, UMTS, ŽBPS Úvod Vzhledem

Více

Ceský telekomunikacní

Ceský telekomunikacní Ceský telekomunikacní úrad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní prihrádka 02, 225 02 Praha 025 Praha 2. prosince 2008 Cj. 89 287/2008-613 Ceský telekomunikacní úrad (dále jen "Úrad") jako príslušný

Více

INFORMACE NRL č. 10/2001 Základní principy GSM v souvislosti s posuzováním expozičních situací v okolí základnových stanic

INFORMACE NRL č. 10/2001 Základní principy GSM v souvislosti s posuzováním expozičních situací v okolí základnových stanic 1. Úvod INFORMACE NRL č. 10/2001 Základní principy GSM v souvislosti s posuzováním expozičních situací v okolí základnových stanic GSM - z angl. Global System for Mobile Communication - je terestriální

Více

Očekávané vlastnosti a pokrytí ČR sítěmi LTE

Očekávané vlastnosti a pokrytí ČR sítěmi LTE Doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. Očekávané vlastnosti a pokrytí ČR sítěmi LTE 1 Co umožní LTE? LTE (Long Term Evolution 4G mobilní sítě) Inzerované rychlosti v hodnotách 60, 75,100 Mbit/s Jaká bude realita?

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 03.220.01, 35.240.60 materiálem o normě. Dopravní a cestovní informace (TTI) TTI ČSN P CEN předávané

Více

Communication for the open minded. Siemens Enterprise Communications www.siemens.cz/enterprise

Communication for the open minded. Siemens Enterprise Communications www.siemens.cz/enterprise HiPath Cordless Enterprise V3.0 HiPath Cordless Enterprise V3.0 je integrované řešení rádiového systému pro IP komunikační systémy HiPath 4000 od V2.0, pracující v reálném čase, které umožňuje provoz bezšňůrových

Více

EXTRAKT z mezinárodní normy

EXTRAKT z mezinárodní normy EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS: 35.240.60; 03.220.01 Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM)

Více

ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ

ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ Komunikační kanál (přenosová cesta) vždy negativně ovlivňuje přenášený signál (elektrický, světelný, rádiový). Nejčastěji způsobuje: útlum zeslabení, tedy zmenšení amplitudy

Více

IEEE802.16 WiMAX. WiMAX

IEEE802.16 WiMAX. WiMAX IEEE802.16 WiMAX WiMAX 1 Předmět: Téma hodiny: Počítačové sítě a systémy IEEE802.16 WiMAX Třída: 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr. 1 Síťové

Více

SMS a MMS. Jaroslav Krejčí

SMS a MMS. Jaroslav Krejčí SMS a MMS Jaroslav Krejčí SMS Úvod První SMS zpráva byla poslána v prosinci roku 1992, a to z osobního počítače na mobilní telefon v britské síti Vodaphone. Byla to obyčejná, jednoduchá textová zpráva.

Více

MĚSTO ČESKÁ TŘEBOVÁ Staré náměstí 78, Česká Třebová, IČ ZADÁVACÍ PODMÍNKY PRO UCHAZEČE O VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU NA SLUŽBY

MĚSTO ČESKÁ TŘEBOVÁ Staré náměstí 78, Česká Třebová, IČ ZADÁVACÍ PODMÍNKY PRO UCHAZEČE O VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU NA SLUŽBY ZADÁVACÍ PODMÍNKY PRO UCHAZEČE O VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU NA SLUŽBY název Smlouva o službách elektronických komunikací a o prodeji elektronických komunikačních zařízení a jejich příslušenství Únor

Více

Cisco Networking Accademy. 7. Bezdrátové sítě (Wireless Networks)

Cisco Networking Accademy. 7. Bezdrátové sítě (Wireless Networks) Cisco Networking Accademy 7. Bezdrátové sítě (Wireless Networks) Elektromagnetické spektrum vlnová délka a frekvence vhodnost pro různé technologie licenční vs. bezlicenční použití zdravotní omezení IRF

Více

Datové přenosy GPRS, EDGE - rozšíření GSM

Datové přenosy GPRS, EDGE - rozšíření GSM Datové přenosy GPRS, EDGE - rozšíření GSM Úvod GSM (Global System for Mobile Communications) je již druhou generací mobilních sítí. Síť první generace byla založena na analogovém přenosu, její využití

Více

Dvoupásmový přístupový bod pro venkovní použití Návod k obsluze - EC-WA6202 (EC-WA6202M)

Dvoupásmový přístupový bod pro venkovní použití Návod k obsluze - EC-WA6202 (EC-WA6202M) Dvoupásmový venkovní přístupový bod / systém mostů poskytuje služby přístupového bodu nebo mostů prostřednictvím radiových rozhraní s frekvencí 5 GHz nebo 2,4 GHz. Bezdrátové přemosťovací jednotky lze

Více

X32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření

X32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření 31.10.2007 X32MKO - Mobilní komunikace projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření měřící skupina č.3 středa 14:30-16:00 Zadání: 1. Vybudování DECT sítě Vybudujte síť DECT podle

Více

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav radioelektroniky. prof. Ing. Stanislav Hanus, CSc v Brně

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav radioelektroniky. prof. Ing. Stanislav Hanus, CSc v Brně Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav radioelektroniky Autor práce: Vedoucí práce: prof. Ing. Stanislav Hanus, CSc. 3. 6. 22 v Brně Obsah Úvod Motivace

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: MEIV - 2.1.1.1 Základní pojmy Bezdrátové sítě WI-FI Obor: Mechanik Elektronik Ročník: 4. Zpracoval(a): Bc. Martin Fojtík Střední průmyslová škola Uherský

Více

Identifikátor materiálu: ICT-3-49

Identifikátor materiálu: ICT-3-49 Identifikátor materiálu: ICT-3-49 Předmět Téma sady Téma materiálu Informační a komunikační technologie Počítačové sítě, Internet Mobilní sítě - vývoj Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí

Více

Základní komunikační řetězec

Základní komunikační řetězec STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základní komunikační řetězec PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL

Více

ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ

ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ Komunikační kanál (přenosová cesta) vždy negativně ovlivňuje přenášený signál (elektrický, světelný, rádiový). Nejčastěji způsobuje: útlum zeslabení, tedy zmenšení amplitudy

Více

Nastavení telefonu HTC Sensation

Nastavení telefonu HTC Sensation Nastavení telefonu HTC Sensation Telefon HTC Sensation, zakoupený v prodejní síti společnosti T-Mobile Czech Republic a.s., má potřebné parametry pro použití T-Mobile služeb již přednastaveny. Pokud je

Více

EVOLVEO StrongPhone Accu

EVOLVEO StrongPhone Accu Manuál k telefonu 1. Popis telefonu 2. Před zapnutím telefonu Vložte SIM kartu jako na obrázku - uživatelská příručka Stránka 1 z 5 Verze 1.1 3. Připojte USB kabel (připojený k nabíječce nebo k PC) a před

Více

Radiové rozhraní GSM prakticky. Karel Mikuláštík

Radiové rozhraní GSM prakticky. Karel Mikuláštík Radiové rozhraní GSM prakticky Karel Mikuláštík Kmitočty pro GSM a DCS Uplink Pásmo 900 MHz: 890.2 MHz po 200 khz až 914.8 MHz (kanály 1 až 124) Pásmo 1800 MHz: 1710.2 MHz po 200 khz až 1784.8 MHz (k 512

Více

Nastavení telefonu Nokia N9

Nastavení telefonu Nokia N9 Nastavení telefonu Nokia N9 Telefon Nokia N9, zakoupený v prodejní síti společnosti T-Mobile Czech Republic a.s., má potřebné parametry pro použití T-Mobile služeb již přednastaveny. Některé položky v

Více

Příloha č. 1 Technická specifikace služeb

Příloha č. 1 Technická specifikace služeb Příloha č. 1 Technická specifikace služeb Název veřejné zakázky: Poskytování služeb elektronických komunikací pro Královéhradecký kraj a jím zřizované příspěvkové organizace a založené obchodní společnosti

Více

MOBILNÍ KOMUNIKACE STRUKTURA GSM SÍTĚ

MOBILNÍ KOMUNIKACE STRUKTURA GSM SÍTĚ MOBILNÍ KOMUNIKACE STRUKTURA GSM SÍTĚ Jiří Čermák Letní semestr 2005/2006 Struktura sítě GSM Mobilní sítě GSM byly původně vyvíjeny za účelem přenosu hlasu. Protože ale fungují na digitálním principu i

Více

Mobilní komunikace pro chytré měření v energetice a službách. 29.1.2014 Ing. Jan Brzák, Vodafone CZ Ing. Tomáš Hejl, Landis+Gyr

Mobilní komunikace pro chytré měření v energetice a službách. 29.1.2014 Ing. Jan Brzák, Vodafone CZ Ing. Tomáš Hejl, Landis+Gyr Mobilní komunikace pro chytré měření v energetice a službách 29.1.2014 Ing. Jan Brzák, Vodafone CZ Ing. Tomáš Hejl, Landis+Gyr Mobilní komunikace pro chytré měření v energetice a službách Agenda: 1. Představení

Více

Nastavení telefonu Sony Ericsson XPERIA X8

Nastavení telefonu Sony Ericsson XPERIA X8 Nastavení telefonu Sony Ericsson XPERIA X8 Telefon Sony Ericsson XPERIA X8, zakoupený v prodejní síti společnosti T-Mobile Czech Republic a.s., má potřebné parametry pro použití T-Mobile služeb již přednastaveny.

Více

DIAGNOSTIKA ERTMS NOVÝ DIAGNOSTICKÝ PROSTŘEDEK TÚČD

DIAGNOSTIKA ERTMS NOVÝ DIAGNOSTICKÝ PROSTŘEDEK TÚČD DIAGNOSTIKA ERTMS NOVÝ DIAGNOSTICKÝ PROSTŘEDEK TÚČD Jiří ŠUSTR Ing. Jiří ŠUSTR, ČD TÚČD Cílem tohoto příspěvku je v krátkosti seznámit přítomné s novým prostředkem diagnostiky u TÚČD měřícím vozem ERTMS,

Více

1. Základy bezdrátových sítí

1. Základy bezdrátových sítí 1. Základy bezdrátových sítí Bezdrátová síť (WLAN) Je to typ počítačové sítě, ve které je spojení mezi jednotlivými účastníky sítě uskutečňováno pomocí elektromagnetických vln. Z hlediska funkčnosti a

Více

Převrat v bezpečném telefonování!

Převrat v bezpečném telefonování! Převrat v bezpečném telefonování! Nová generace oblíbeného bezpečného mobilního telefonu Enigma je nyní ještě bezpečnější, lehčí, rychlejší, tenčí a krásnější. Nástupce oblíbeného telefonu Enigma zajišťuje

Více

Metody multiplexování, přenosové systémy PDH a SDH

Metody multiplexování, přenosové systémy PDH a SDH Metody multiplexování, přenosové systémy PDH a SDH KIV/PD Přenos dat Martin Šimek O čem přednáška je? 2 Vzorkování lidského hlasu Multiplexace kanálů PDH SDH Digitalizace lidského hlasu 3 Při telefonním

Více

Zabezpečení dat při přenosu

Zabezpečení dat při přenosu Zabezpečení dat při přenosu Petr Grygárek rek 1 Komunikace bez spojení a se spojením Bez spojení vysílač může datové jednotky (=rámce/pakety) zasílat střídavě různým příjemcům identifikace příjemce součástí

Více

Nastavení telefonu Windows Phone 8S by HTC

Nastavení telefonu Windows Phone 8S by HTC Nastavení telefonu Windows Phone 8S by HTC Telefon Windows Phone 8S by HTC, zakoupený v prodejní síti společnosti T-Mobile Czech Republic a.s., má potřebné parametry pro použití T-Mobile služeb již přednastaveny.

Více

Nastavení telefonu HTC One S

Nastavení telefonu HTC One S Nastavení telefonu HTC One S Telefon HTC One S, zakoupený v prodejní síti společnosti T-Mobile Czech Republic a.s., má potřebné parametry pro použití T-Mobile služeb již přednastaveny. Pokud je potřeba

Více

MADE TO PROTECT. zabezpečovací systém

MADE TO PROTECT. zabezpečovací systém MADE TO PROTECT zabezpečovací systém zabezpečovací ústředna Váš system může být: drátový bezdrátový hybridní Bezdrátová komunikace na frekvenci 433 MHz: obousměrná s klávesnicí PRF-LCD-WRL a se sirénou

Více

íta ové sít baseband narrowband broadband

íta ové sít baseband narrowband broadband Každý signál (diskrétní i analogový) vyžaduje pro přenos určitou šířku pásma: základní pásmo baseband pro přenos signálu s jednou frekvencí (není transponován do jiné frekvence) typicky LAN úzké pásmo

Více

Nastavení telefonu Motorola V300

Nastavení telefonu Motorola V300 Nastavení telefonu Motorola V300 Telefon Motorola V300, zakoupený v prodejní síti společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. má potřebné parametry pro použití T-Mobile služeb již přednastaveny. Pokud je

Více

Připojení k rozlehlých sítím

Připojení k rozlehlých sítím Připojení k rozlehlých sítím Základy počítačových sítí Lekce 12 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Telefonní linky ISDN DSL Kabelové sítě 11.10.2006 Základy počítačových sítí - lekce 12 2 Telefonní linky Analogové

Více

Počítačové sítě, v. 3.6

Počítačové sítě, v. 3.6 Počítačové sítě, v. 3.6 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Lekce 10: mobilní komunikace Slide č. 1 prehistorie mobilních komunikací 1910: Lars Magnus

Více

Počítačové sítě, v. 3.3. Počítačové sítě. Lekce 10: mobilní komunikace. J. Peterka, 2008

Počítačové sítě, v. 3.3. Počítačové sítě. Lekce 10: mobilní komunikace. J. Peterka, 2008 8 Počítačové sítě, v. 3.3 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Lekce 10: mobilní komunikace J. Peterka, Slide č. 1 prehistorie mobilních komunikací

Více

Connection Manager - Uživatelská příručka

Connection Manager - Uživatelská příručka Connection Manager - Uživatelská příručka 1.0. vydání 2 Obsah Aplikace Správce připojení 3 Začínáme 3 Spuštění Správce připojení 3 Zobrazení stavu aktuálního připojení 3 Připojení k internetu 3 Připojení

Více

Název Kapitoly: Přístupové sítě

Název Kapitoly: Přístupové sítě Cvičení: UZST, ČVUT Fakulta DOPRAVNÍ Název Kapitoly: Přístupové sítě Cíle kapitoly: Definice základních pojmů přístupová síť, transportní síť. Klasifikace přístupových sítí, Druhy přístupových sítí Metalické

Více

9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST

9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST 9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST Modulace tvoří základ bezdrátového přenosu informací na velkou vzdálenost. V minulosti se ji využívalo v telekomunikacích při vícenásobném využití přenosových

Více

Nastavení telefonu T-Mobile move

Nastavení telefonu T-Mobile move Nastavení telefonu T-Mobile move Telefon T-Mobile move, zakoupený v prodejní síti společnosti T-Mobile Czech Republic a.s., má potřebné parametry pro použití T-Mobile služeb již přednastaveny. Pokud je

Více

Technologie GSM. Telekomunikační systémy. Bc. Petr Luzar

Technologie GSM. Telekomunikační systémy. Bc. Petr Luzar Technologie GSM Telekomunikační systémy Bc. Petr Luzar Semestrální práce 2011 OBSAH ÚVOD...3 1 POČÁTKY KOMUNIKACE...4 2 GENERACE MOBILNÍCH SÍTÍ...7 2.1 SÍŤ PRVNÍ GENERACE...7 2.2 SÍŤ DRUHÉ GENERACE...9

Více

Specifické charakteristiky celulárních sítí

Specifické charakteristiky celulárních sítí Specifické charakteristiky celulárních sítí Zápočtová práce z předmětu Mobilní komunikace Karel Hoffmann Letní semestr 2006/2007 Cvičení Po 16:15 Úvod: Trocha historie Počátky bezdrátové komunikace jsou

Více

EXTRAKT z technické normy ISO

EXTRAKT z technické normy ISO EXTRAKT z technické normy ISO Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě. Inteligentní dopravní systémy Kooperativní ITS Zkušební architektura ISO/TS 20026

Více

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/korna35h2wci)

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/korna35h2wci) III. Platné znění dotčené části vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 357/2012 Sb., o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů, s vyznačením změn 2 Rozsah uchovávání provozních

Více

Lekce 10: mobilní komunikace

Lekce 10: mobilní komunikace verze 4.0, lekce 10, slide 1 : (verze 4.0) Lekce 10: mobilní komunikace Jiří Peterka verze 4.0, lekce 10, slide 2 využití frekvencí chtějí-li spolu (bezdrátově) komunikovat dvě strany, potřebují k tomu

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Fakulta elektrotechniky a informatiky. Mobilní datové sítě 3. generace Vojtěch Richter

UNIVERZITA PARDUBICE. Fakulta elektrotechniky a informatiky. Mobilní datové sítě 3. generace Vojtěch Richter UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta elektrotechniky a informatiky Mobilní datové sítě 3. generace Vojtěch Richter Bakalářská práce 2012 Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně.

Více