Transevropská dopravní síť: nové směrnice a finanční pravidla
|
|
- Jindřich Hruška
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Transevropská dopravní síť: nové směrnice a finanční pravidla Návrhy Komise Transevropská dopravní síť (TEN-T) potřebuje rozšířit, aby se zlepšila územní soudržnost a podpořila konkurenceschopnost a potenciál růstu rozšířené Evropské unie. Rozšíření sítě na budoucí členské státy poskytuje novou příležitost snížit kongesce a hlavních trasách a podpořit intermodalitu v rozšířené Evropě. S touto perspektivou navrhla Komise 1. října 2003 novou revizi směrnic transevropské dopravní sítě a finančních pravidel pro TEN-T s ohledem na jejich nový požadovaný rozměr. Tato navrhovaná revize doplňuje a aktualizuje návrhy na přijetí směrnic z roku 2001 a na přijetí finančních pravidel TEN-T. Cílem je soustředit zdroje na prioritní projekty infrastruktury a usnadnit Radě a Parlamentu dohodu o těchto nových návrzích, aby mohly vstoupit v platnost co nejdříve, jak požaduje Evropská rada. 1. Co je to transevropská dopravní síť? Transevropská dopravní síť (TEN-T) má klíčovou roli v zajištění volného pohybu zboží v Evropské unii. Znamená to asi polovinu všeho nákladu a osob. Směrnice pro TEN-T definují priority Unie připojením značky sítě k určitým trasám, a tak přivádějí finanční podporu EU k projektům s větší přidanou hodnotou Společenství. Rozpočet TEN-T, Fond soudržnosti, ERDF hrají důležitou roli tím, že podporují projekty TEN-T prostřednictvím přímých subvencí, zatímco EIB poskytuje půjčky. Síť slouží jako referenční rámec pro další legislativu Společenství a podporuje ekonomickou, sociální a územní soudržnost Unie. Některé hlavní projekty jsou zahrnuty v seznamu prioritních projektů. Představují pouze část početných projektů TEN-T, nicméně jejich výběr ze širokého okruhu projektů jim dává obrysy a umožňuje koncentrovat, přitáhnout a koordinovat finanční zdroje. Současná TEN-T v číslech km silnic km železničních tratí 330 letišť 270 mezinárodních námořních přístavů 210 vnitrozemských přístavů Systémy řízení provozu, navigační systémy a systémy informací pro uživatele jsou také součástí TEN-T 2. Revize směrnic a finančních pravidel TEN-T První směrnice pro síť TEN-T byly zavedeny v r Je třeba je revidovat. Jak zdůraznila v r Bílá kniha o dopravě 2, měly by být přizpůsobeny tak, aby braly v úvahu 1 Rozhodnutí 1692/96 2 Zveřejněná 12. září 2001a dostupná pro nahlédnutí na (Bílá kniha o dopravě vyšla jako svazek 88 Knižnice dokumentů EU vztahujících se k dopravě)
2 varovný nárůst kongescí kvůli přetrvávajícím dopravně přetíženým místům, chybějícím spojením a nedostatku interoperability a aby uspokojily naléhavou potřebu podpořit změnu rovnováhy mezi druhy dopravy. Vyhlídka na rozšíření zahrnující 12 nových zemí zvýrazňuje potřebu nového přístupu, aby se ochránila konkurenceschopnost evropské ekonomiky a zaručil vyrovnaný udržitelný rozvoj dopravy. Od té doby se Evropské rady v Göteborgu, Barceloně a Bruselu opakovaně obracely na instituce Společenství, aby přijaly revidované směrnice do r a nové prioritní projekty. První omezená revize byla navržena Komisí v říjnu 2001 a byla přijata ve svých širokých obrysech Evropským parlamentem 20. května Komise vydala revidovaný návrh v září 2002, aby nastínila svůj postoj k pozměňovacímu návrhu Parlamentu, ale tento revidovaný návrh dosud čeká na dohodu v Radě pro dopravu. Vzhledem ke zpožděním to ovlivnilo mnoho klíčových prioritních projektů, zejména v jejich přeshraničních úsecích; revize finančních pravidel pro TEN-T 3 byla také navržena v říjnu 2001 s ohledem na zvýšení finanční podpory EU z 10 % na 20 % u železničních projektů ovlivněných obtížnými geografickými podmínkami v jejich přeshraničních úsecích nebo pro přeshraniční úseky s kandidátskými zeměmi. Komise vydala revidovaný návrh v lednu 2003 po dohodě s Parlamentem, ale tento revidovaný návrh dosud čeká na dohodu s Radou. Bez toho, aby čekala na konečné přijetí těchto návrhů, se místopředsedkyně Komise Loyola de Palacio, zodpovědná za dopravu a energetiku, rozhodla iniciovat druhý krok k hlubší revizi směrnic pro TEN-T. Komisí byla vytvořena skupina na vysoké úrovni pro TEN-T, aby byly státy a Evropská investiční banka zapojeny hned od začátku do tohoto rozsáhlého úkolu, vzhledem k důležitému územnímu a finančnímu dopadu hlavních projektů infrastruktury. Skupina, vedená bývalým komisařem Karlem Van Miertem, vydala svou zprávu 30. června Po pečlivém zkoumání zprávy skupiny se Komise rozhodla navrhnout bez čekání nové revidované návrhy směrnic pro transevropskou dopravní síť a finanční nařízení pro TEN-T s ohledem na usnadnění dohody Rady a Parlamentu, jak požaduje Evropská rada. Návrhy Komise nejen definují projekty evropského zájmu, ale také navrhují množství řešení pro usnadnění jejich financování a jejich aktuální zavedení. 3. Navržená revize 3.1. Nové prioritní projekty a) Propracovaný koncept Transevropská dopravní síť je tvořena mnoha projekty společného zájmu. Některé projekty nicméně mají obzvláštní význam pro Evropskou unii, daný jejich rozsahem, jejich rolí v podpoře mezinárodního obchodu, posílením soudržnosti v Unii nebo proto, že pomáhají koncentrovat dopravní proudy na dlouhou vzdálenost na druhy dopravy přátelské k životnímu prostředí. Zvláštní úsilí Společenství podpořit tyto projekty je tedy ospravedlnitelné a nezbytné pro zajištění soudržného vývoje sítě a podporu společné vize hlavních os u národních a regionálních úřadů. Tyto projekty, vybrané podle striktní metodologie zahrnuté ve směrnicích, jsou nazývány prioritní projekty. Komise navrhuje pro každý z nich Deklaraci evropského zájmu, která znamená: 3 Nařízení 2236/95 4 Více informací na
3 Koncentraci finančních zdrojů EU. Nový článek návrhu rozhodnutí navrhuje, aby fondy TEN-T, fondy soudržnosti, strukturální fondy a fondy ISPA byly koncentrovány na prioritní projekty. Podnět pro členské státy držet se schváleného rozvrhu zavedením možnosti stáhnout projekt ze seznamu v případě neomluvitelného zpoždění. Hodnocení ex-post každého projektu pro přípravu příští revize a zlepšení metod hodnocení projektu. Tato hodnocení by měla být dostupná Komisi. Koordinované hodnocení a veřejné konzultační procedury, před schválením projektu. V případě určitých přeshraničních úseků, jako jsou tunely nebo mosty, budou mít členové možnost zavést jednotný transnacionální průzkum pro zhodnocení a konzultaci projektu. b) Nový seznam prioritních projektů Komise navrhuje zahrnout všechny projekty definované v seznamu 1 zprávy skupiny na vysoké úrovni publikované 30. června a tři projekty, o kterých se diskutovalo ve skupině a kterým nový vývoj od června umožní splnit kritéria. Tyto nové projekty tedy přicházejí jako dodatek k 6 novým projektům a 2 novým rozšířením navrženým Komisí v říjnu 2001 a schváleným Evropským parlamentem v květnu Nové navržené projekty (v porovnání s návrhem z r. 2001) jsou kurzívou. Předpokládané datum dokončení je v závorce Železniční osa Berlín - Verona/Milán - Bologna - Neapol - Messina - Palermo Halle/Lipsko - Norimberk (2015) Norimberk - Mnichov (2006) Mnichov - Kufstein (2015) Kufstein - Innsbruck (2009) Brennerský tunel (2015), přeshraniční úsek Verona - Neapol (2007) Milán - Bologna (2006) Železniční most přes Messinskou úžinu (2015) 2. Vysokorychlostní osa Paříž - Brusel - Kolín - Amsterodam - Londýn Tunel pod kanálem la Manche - Londýn (2007) Brusel/Liège - Kolín (2007) Brusel-Rotterdam - Amsterodam (2007) 6 3. Vysokorychlostní osa jihozápadní Evropy Lisabon/Porto - Madrid (2011) Madrid - Barcelona (2005) Barcelona - Figueras - Perpignan (2008) Perpignan - Montpellier (2015) Montpellier - Nîmes (2010) Madrid-Vitoria - Irun/Hendaye (2010) 5 Pro přehlednost nejsou uvedeny všechny dokončené úseky. 6 Včetně 2 stanic TGV (Rotterdam a Amsterodam), nepředvídaných v projektu přijatém Evropskou radou v Essenu v r
4 Irun/Hendaye - Dax, přeshraniční úsek (2010) Dax - Bordeaux (2020) Bordeaux - Tours (2015) 4. TGV Jih Paříž - Baudrecourt (2007) Mety - Lucemburk (2007) Saarbrücken - Mannheim (2007) 5. Trať Betuwe (2007) 6. Železniční osa Lyon - Terst/ Koper - Lublaň - Budapešť - ukrajinská hranice Lyon - St-Jean-de-Maurienne (2015) tunel Mont-Cenis ( ), přeshraniční úsek Bussoleno - Turín (2011) Turín - Benátky (2010) Benátky - Terst/Koper - Divača (2015) Lublaň - Budapešť (2015) 7. Dálniční osa Igoumenitsa/Patra - Athény - Sofie - Budapešť Via Egnatia (2006) Pathe (2008) Dálnice Sofie - Kulata - řecko/bulharská hranice (2010), s přeshraničním úsekem Promachon - Kulata Dálnice Nadlac - Sibiu - (úsek směr Bukurešť a Konstanca) (2007) 8. Multimodální osa Portugalsko/Španělsko se zbytkem Evropy Železniční trať Coruña - Lisabon - Sines (2010) Železniční trať Lisabon - Valladolid (2010) Železniční trať Lisabon - Faro (2004) Dálnice Lisabon - Valladolid (2010) Dálnice Coruña - Lisabon (2003) Dálnice Sevilla - Lisabon (dokončena-2001) Lisabonské nové letiště (2015) 9. Železniční spojení Cork - Dublin - Belfast - Stranraer 7 (2001) 10. Letiště Malpensa (dokončeno-2001) 11. Pevné spojení Øresund (dokončeno-2000) 12. Železniční/silniční osa nordického trojúhelníku Silniční a železniční projekty ve Švédsku 8 (2010) Dálnice Helsinky - Turku (2010) Železniční spojení Kerava - Lahti (2006) Dálnice Helsinky - Vaalimaa (2015) Železniční spojení Helsinky - Vainikkala (ruská hranice) (2014) 13. Silniční spojení Velká Británie/Irsko/Benelux (2010) 14. West Coast Main Line (2007) 7 O novém nárůstu kapacity tratě bylo rozhodnuto v r a byl zanesen do projektu č Některé malé silniční a železniční úseky budou dokončeny mezi roky 2010 a 2015.
5 15. Galileo (2008) 16. Nákladní železniční spojení Sines - Madrid - Paříž Nové transpyrenejské vysokokapacitní železniční spojení (2020) Železniční spojení Sines - Badajoz (2010) 17. Železniční osa Paříž - Štrasburk - Stuttgart - Vídeň - Bratislava Baudrecourt - Štrasburk - Stuttgart (2015) s mostem v Kehlu jako přeshraničním úsekem Stuttgart - Ulm (2012) Mnichov - Salzburg (2015), přeshraniční úsek Salzburg - Vídeň (2012) Vídeň - Bratislava (2010), přeshraniční úsek. 18. Rýn/Maas - Mohan - Dunaj vnitrozemská vodní cesta Rýn - Maas (2019) se zdymadlem Lanay jako přeshraniční úsek Vilshofen - Straubing (2013) Vídeň - Bratislava (2015) přeshraniční úsek Palkovičovo - Mohács (2014) Dopravně přetížené úseky v Rumunsku a Bulharsku (2011) 19. Vysokorychlostní železniční interoperabilita Iberského poloostrova Madrid - Andalucia (2010) Nordeste (2010) Madrid - Levante y Mediterráneo (2010) Corredor Norte - Noroeste, včetně Vigo - Porto (2010) Extremadura (2010) 20. Železniční osa Fehmarn Belt Pevné železniční/silniční spojení Fehmarn Belt (2014) Železniční trať pro přístup do Dánska z Øresundu (2015) Železniční trať pro přístup do Německa z Hannoveru (2015) Železniční trať Hannover - Hamburk/Brémy(2015) 21. Námořní dálnice Projekty se týkají jedné z následujících námořních dálnic: Dálnice Baltického moře (spojující členské země u Baltického moře se členskými státy střední a západní Evropy) (2010) Námořní dálnice západní Evropy (vedoucí z Iberského poloostrova přes Atlantický oblouk k Severnímu moři a Irskému moři) (2010) Námořní dálnice jihovýchodní Evropy (propojující Jaderské moře s Jónským mořem a východním Středomořím včetně Kypru) (2010) Námořní dálnice jihozápadní Evropy (západní Středomoří) propojující Španělsko, Francii, Itálii a zahrnující Maltu, a spojující námořní dálnice jihovýchodní Evropy 9 (2010) 22. Železniční osa Athény - Sofie - Budapešť - Vídeň - Praha - Norimberk /Drážďany Železniční trať řecko/bulharská hranice - Kulata - Sofie - Vidin/Calafat (2015) Železniční trať Curtici - Brašov (směr Bukurešť a Konstanca) (2010) 9 Včetně směru k Černému moři.
6 Železniční trať Budapešť - Vídeň (2010), přeshraniční úsek Železniční trať Brno - Praha - Norimberk (2010), Norimberk - Praha jako přeshraniční úsek. 23. Železniční osa Gdaňsk - Varšava - Brno/Bratislava - Vídeň Železniční trať Gdaňsk - Varšava - Katovice (2015) Železniční trať Katovice - Brno - Břeclav (2010) Trať Katovice - Žilina - Nové Město n.v. (2010) 24. Železniční osa Lyon/Ženeva - Basilej - Duisburg - Rotterdam/Antverpy Lyon - Mulhouse - Mülheim, 10 Mulhouse - Mülheim jako přeshraniční úsek (2018) Ženeva - Milán/Novara - švýcarská hranice (2013) Basilej - Karlsruhe (2015) Frankfurt - Mannheim (2012) Duisburg - Emmerich (2009) 11 "Železný Rýn" Rheidt - Antverpy (2010) 25. Dálnice Gdaňsk - Brno/Bratislava - Vídeň Dálnice Gdaňsk - Katovice (2010) Dálnice Katovice - Brno/Žilina (2010), přeshraniční úsek Dálnice Brno - Vídeň (2009), přeshraniční úsek 26. Železniční/silniční osa Irsko/Velká Británie/kontinentální Evropa Silniční/železniční koridor spojující Dublin se severem (Belfast - Larne) a s jihem (Cork) (2010) 12 Silniční/železniční koridor Hull - Liverpool (2015) Železniční trať Felixstowe - Nuneaton (2011) Železniční trať Crewe - Holyhead (2008) West Coast Main Line (2007) 27. Rail Baltica : železniční osa Varšava - Kaunas - Riga - Tallinn Varšava - Kaunas (2010) Kaunas - Riga (2014) Riga - Tallinn (2016) 28. Eurocaprail Železniční osa Brusel - Lucemburk - Štrasburk (2012) 29. Jónský/jaderský intermodální koridor Kozani - Kalambaka - Igoumenitsa (2012) Ioannina - Antirrio - Rio - Kalamata (2014) c) Nový mechanizmus na podporu námořních dálnic Nový prioritní projekt se týká rozvoje námořních dálnic, aby se zajistilo, že transnacionální námořní spojení mezi zeměmi izolovanými ze zeměpisných důvodů nebo dotčenými silničními kongescemi bude mít stejnou důležitost jako pozemní spojení. Cílem je koncentrovat nákladní 10 Včetně TGV Rýn-Rhôna, bez západní větve. 11 Projekt č. 5 (trať Betuwe) spojuje Rotterdam a Emmerich. 12 Včetně úseků essenského projektu č. 13.
7 dopravu pro některá klíčová spojení na omezený počet přístavů, aby se zvýšila životaschopnost těchto spojení. Členské státy budou povzbuzovány, aby společně vytvořily transnacionální námořní linky, aby se vyhnuly výkyvům v konkurenci: Nákladní toky námořních dálnic (včetně surové ropy) Výchozí rok 2000 (miliony tun) > _ < 100 Projekty mohou zahrnovat jak přístavní infrastrukturu, tak přístupovou infrastrukturu, elektronické systémy pro řízení logistiky a pomoc do začátku. Projekty se musí dotýkat omezeného počtu přístavů a cílů v rozvoji transnacionálních spojení, aby se snížily kongesce nebo propojily okrajové země. Projekty musí být navrženy nejméně dvěma členskými státy, které organizují společně otevřené výběrové řízení. Projekty mohou být potom předloženy Komisi, aby se prokázala jejich vhodnost pro financování ze Společenství.
8 PRIORITNÍ PROJEKTY TEN-T V EVROPSKÉM ZÁJMU 3.2. Zesílení mezinárodní spolupráce Členské státy mají tradičně v oblasti dopravní infrastruktury vlastní plánovací systémy, poskytují většinu veřejných financí, shánějí soukromé investory, řídí komplexní administrativní procesy, které předcházejí schvalování konstrukce, a dohlížejí na udělování kontraktů a schvalování prací. Vzhledem k tomu, že členské státy vykonávají všechny tyto úkoly odděleně, koordinace se stává důležitým problémem. Ziskovost investic je také úzce spojena s pořadím uvádění do provozu různých úseků, o kterých se diskutuje. Investice tedy musí být synchronizovány podél transnacionálních tras. Jak je dáno transnacionálním rozměrem projektů vyhlašovaných
9 v evropském zájmu, Komise využívá příležitosti revize směrnic pro zavedení nových koordinačních mechanizmů. Evropští koordinátoři Pro některé velké projekty umístěné na hlavních evropských trasách tedy Komise navrhuje vytvořit koordinační tým. Po konzultaci s dotčenými členskými státy Komise jmenuje osobu odpovědnou za tuto koordinaci. Tento evropský koordinátor, jednající jménem Komise, bude podporovat spolupráci s uživateli a provozovateli, propagovat projekty mezi soukromými investory a finančními institucemi, včetně EU, a bude informovat EU o pokroku, tak aby, když to bude nutné, mohla být přijata opatření pro překonání jakýchkoliv možných potíží. Komise bude hodnotit činnost těchto evropských koordinátorů, aby mohla plánovat, zda vytvořit společnou strukturu odpovědnou za propagaci projektů mezi soukromými a veřejnými investory, a dokonce je možné uskutečňování projektů. Transnacionální anketa před schválením Některé přeshraniční projekty zažívají obtíže, vzhledem k odděleným hodnotícím a veřejným konzultačním postupům, prováděným členskými státy před administrativním schválením. Aby se překonaly těžkosti spojené s oddělením těchto procedur, Komise navrhuje, aby Deklarace evropského zájmu požadovala po členských státech, aby koordinovaly své národní postupy pro hodnocení environmentálních, ekonomických a sociálních dopadů projektů. V případě určitých přeshraničních úseků, jako jsou mosty nebo tunely, budou muset členské státy provést jednotnou transnacionální anketu založenou na transnacionálním zplnomocnění k anketě, která by zpracovávala hodnotící studie dopadů a získala stanovisko všech zainteresovaných stran v dotčených členských státech před schválením Nová finanční pravidla pro přeshraniční projekty Navrhovaná revize směrnic je doprovázena navrhovanou modifikací finančních pravidel pro TEN-T tak aby přeshraniční úseky projektů deklarovaných v evropském zájmu mohly těžit z fondů EU až do 30 % spolufinancování. Současná maximální úroveň spolufinancování je 10 % a dosavadní pokyny Komise omezují navýšení podíl spolufinancování na 20 % pouze pro železniční projekty na přeshraničních úsecích charakterizovaných přírodními překážkami nebo pro přeshraniční úseky s kandidátskými zeměmi. Tento nový zvýšený podíl spolufinancování EU by vytvořil dostatek podnětů pro vytvoření partnerství soukromého a veřejného sektoru na některých přeshraničních úsecích. Návrh také zavádí víceleté finanční plánování, které dá záruku investorům a zároveň umožní pružnost ve finančních procesech Nové navrhované směrnice v číslech Odhadovaný objem investic požadovaných pro provedení všech prioritních projektů (projektů již navržených v r plus nové projekty podle skupiny na vysoké úrovni) je kolem 220 mld., z toho 80 mld. do r pro projekty nejvíce technicky a finančně zralé. Očekávaný příspěvek ze soukromého sektoru je odhadován na 20 %, zbývající část bude financována národními rozpočty s účinnou podporou z rozpočtu Společenství. Do r dosáhne
10 celkový rozpočet transevropské sítě včetně projektů společného zájmu, které nejsou definovány jako prioritní projekty, 600 mld.. Hodnocení dopadů prováděné pro Komisi 13 svědčí o tom, že splnění těchto projektů, když bude koordinováno s intermodalitou, interoperabilitou a zpoplatněním infrastruktury, jak je navrhováno v Bílé knize o evropské dopravní politice 14, by: - přineslo významné úspory času, které by mohly dosáhnout téměř 8 mld. za rok; - snížilo emise CO 2, vytvářené meziregionálními dopravními proudy, až o 17 mil. tun ročně; - snížilo ostatní emise, což by omezilo externí náklady na znečištění ovzduší o více než 700 mil. ročně; - změnilo rovnováhu mezi jednotlivými druhy dopravy na segmentech mezinárodního trhu; - stimulovalo mezinárodní obchod, zejména v přistupujících zemích; - přineslo další výhody včetně snížení silničních kongescí až o 14 % a zlepšení bezpečnosti jako výsledek podpory alternativ silniční dopravy a tím snížení počtu dopravních nehod na silnicích; - zlepšilo blahobyt, což by mohlo vést ke zvýšení ekonomického růstu až o 0,23 % HDP. Zdroj: MEMO DG Energy and Transport Překlad a korektura: ODIS 13 Viz SEC (2003) 1060 (Vyšlo v edici Dokumenty Evropských společenství č. 11/2003) 14 Více informací na
Postup transevropské dopravní sítě: Loyola de Palacio vítá dnes přijaté nové směrnice
Postup transevropské dopravní sítě: Loyola de Palacio vítá dnes přijaté nové směrnice Evropský parlament přijal 21. dubna 2004 směrnice k transevropské dopravní síti, pouze týden po jejich přijetí Radou
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 27.7.2009 KOM(2009) 391 v konečném znění 2009/0110 (COD) Svazek VI Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o hlavních směrech Společenství pro
VíceVysokorychlostní železniční tratě
Vysokorychlostní železniční tratě L u k á š T ý f a Ústav dopravních systémů (K612) Téma č. 4 Evropská síť vysokorychlostních tratí Anotace: Vývoj evropské sítě VRT Transevropské dopravní sítě Klíčové
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 3. října 2007 (04.10) (OR. en) 13057/07 TRANS 277 MAR 72 ECOFIN 373
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 3. října 2007 (04.10) (OR. en) 13057/07 TRANS 277 MAR 72 ECOFIN 373 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí:
Více(Text s významem pro EHP) s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na první odstavec článku 156 této smlouvy,
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (Text s významem
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 13.3.2007 KOM(2007) 94 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Transevropská
VíceEVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava
EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2004 Část doprava Kapitola 5: Infrastruktura Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem 1.5.1 Železnice: hustota
VíceNová politika EU v oblasti dopravní infrastruktury souvislosti
EVROPSKÁ KOMISE ZPRÁVA Brusel 17. října 2013 Nová politika EU v oblasti dopravní infrastruktury souvislosti Čím se vyznačuje politika EU v oblasti infrastruktury? Doprava má pro evropské hospodářství zásadní
VíceEVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava
EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2002 Část doprava Kapitola 2: Infrastruktura Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem Železnice 1.2.1 Železnice:
VíceSTŘEDNĚDOBÝ PŘEZKUM portfolia projektů v rámci víceletého programu TEN-T za období 2007 2013
MEMO/10/526 V Bruselu dne 27. října 2010 STŘEDNĚDOBÝ PŘEZKUM portfolia projektů v rámci víceletého programu TEN-T za období 2007 2013 1. Co je politika a program TEN-T? Dobře fungující dopravní infrastruktura
VíceČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy
ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy Historický vývoj politiky TEN-T 1996 Rozhodnutí č. 1692/1996/ES Cílem vytvoření evropské multimodální
VíceTransevropské sítě Základní informace
Transevropské sítě Základní informace Myšlenka transevropských sítí (TEN) vyvstala v 80. letech v souvislosti s navrhovaným jednotným trhem. Nemělo příliš smysl hovořit o velkém trhu se svobodou pohybu
VíceRozšíření a dopravní politika Evropské unie
Rozšíření a dopravní politika Evropské unie Výzvy a přínosy pro nové členské státy v oblasti dopravy (případ České republiky) Předmluva Rozšíření je neopakovatelnou historickou příležitostí k dalšímu prohloubení
VícePředseda: Pietro LUNARDI Ministr pro infrastrukturu a dopravu Italské republiky
C/03/80 Lucemburk 9. října 003 1845/03 (Tisk 80) 531. zasedání Rady - Doprava, telekomunikace a energie Lucemburk 9. října 003 Předseda: Pietro LUNARDI Ministr pro infrastrukturu a dopravu Italské republiky
VíceEVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava
EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2003 Část doprava Kapitola 2: Infrastruktura Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem 1.2.1 Železnice: délka
VíceNová politika EU pro dopravní infrastrukturu souvislosti
EVROPSKÁ KOMISE ZPRÁVA Brusel 11. září 2014 Nová politika EU pro dopravní infrastrukturu souvislosti Čím se vyznačuje politika EU v oblasti infrastruktury? Doprava má pro evropské hospodářství zásadní
VíceNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR Ing. Petr Kolář SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD Železniční doprava v České republice má své začátky na počátku 19. století.
Více31996D1692. Avis juridique important. Official Journal L 228, 09/09/1996 P. 0001-0104
Avis juridique important 31996D1692 Official Journal L 228, 09/09/1996 P. 0001-0104 ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj
VíceTransevropská dopravní síť z pohledu dopravní koncepce Moravskoslezského kraje Ing. Ivo Muras vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství
Transevropská dopravní síť z pohledu dopravní koncepce Moravskoslezského kraje Ing. Ivo Muras vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Strategická pozice Moravskoslezského kraje 2 Motiv Slezského
VíceInformace o vývoji ERTMS v České republice
Informace o vývoji ERTMS v České republice Petr Varadinov varadinov@szdc szdc.czcz www.szdc.cz 1 Interoperabilita Základní cíl Evropského společenství volný pohyb osob, zboží a kapitálu vyžaduje flexibilní
VíceJednoúčelové poskytování půjček EIB na železniční infrastrukturu
Evropská investiční banka, hlavní zdroj bankovních financí pro infrastrukturu transevropské dopravy, rozšiřuje významné financování půjček na železniční infrastrukturu spojení vysokorychlostními vlaky,
Více2
2 Úvod Je třeba přijmout opatření ke zmírnění závažných obtíží, jimž členské státy, zejména regionální a místní orgány, čelí při provádění a řízení činností v souvislosti s územní spoluprací v rámci rozdílných
VíceSdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region
Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bylo založeno počátkem devadesátých let, v současnosti
VíceEVROPSKÁ DOPRAVNÍ POLITIKA. Doprava = klíčový faktor moderních ekonomik: - rozpor (mobilita nepříznivé dopady) optimalizace dopravního systému
EVROPSKÁ DOPRAVNÍ POLITIKA Doprava = klíčový faktor moderních ekonomik: - rozpor (mobilita nepříznivé dopady) optimalizace dopravního systému Římská smlouva - neexistence společné dopravní politiky Maastrichtská
VíceÚřední věstník Evropské unie
L 3/6 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/6 ze dne 5. ledna 2017 o evropském prováděcím plánu evropského systému řízení železničního provozu EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
VíceNavzdory finančním omezením má nový rozpočet pomoci ekonomickému růstu
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Brusel 11. června 2014 Navzdory finančním omezením má nový rozpočet pomoci ekonomickému růstu Propojení dědictví minulosti s pomocí, aby Evropa i s omezenějšími prostředky
Více10105/19 ds/tj/vmu 1 TREE.2
Brusel 1. července 2019 (OR. en) 10105/19 PV CONS 30 TRANS 374 TELECOM 253 ENER 323 NÁVRH ZÁPISU Z JEDNÁNÍ RADA EVROPSKÉ UNIE (Doprava, telekomunikace a energetika) 6. a 7. června 2019 10105/19 ds/tj/vmu
VíceL 194/60 Úřední věstník Evropské unie 25.7.2009
L 194/60 Úřední věstník Evropské unie 25.7.2009 ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 22. července 2009, kterým se mění rozhodnutí Komise 2006/679/ES, pokud jde o provádění technické specifikace pro interoperabilitu
VíceOperační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu
Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.4.2016 COM(2016) 183 final 2016/0094 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie, pokud jde o mezinárodní nástroj, jejž mají vypracovat
VíceEvropská dopravní politika kritika a geografické hodnocení
Evropská dopravní politika kritika a geografické hodnocení Daniel Seidenglanz Geografický ústav Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno 1. EVROPSKÁ DOPRAVNÍ POLITIKA - ÚVOD Hlavní cíle: trvale
VíceNÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.1.2015 COM(2015) 11 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 PŘIPOJENÝ K NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O EVROPSKÉM FONDU
VíceRada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0114 (COD) 9672/17 ADD 2 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. června 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: SWD(2017)
VícePRÁVNÍ ZÁKLAD CÍLE VÝSLEDKY
TRANSEVROPSKÉ SÍTĚ HLAVNÍ SMĚRY Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) zachovává transevropské sítě v odvětví dopravy, energetiky a telekomunikací. Tyto sítě byly poprvé zmíněny v Maastrichtské smlouvě
VíceVýstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR
Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti období 2004-2006 - Sektor dopravy - PŘEHLEDNÝ POPIS PROJEKTU Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR I Projekt
VíceNově přijatá a připravovaná TSI
Vývoj v technické normalizaci a železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2011, Praha, 04.05.2011 RISC Výbor pro železniční interoperabilitu a bezpečnost zřízený na základě směrnice 2008/57/ES
VíceIng. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy
Priority rozvoje transevropské, národní a regionální dopravní sítě ve světle kohezní politiky Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy Východiska rozvoje dopravního sektoru Strategie Evropa
VíceZákladní informace o rozšiřování schengenského prostoru
MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém
VíceZáklady dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách, které zavádějí společná pravidla mezinárodní dopravy, volný přístup k poskytování
Filip Zelenka Základy dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách, které zavádějí společná pravidla mezinárodní dopravy, volný přístup k poskytování dopravních služeb pro všechny členské státy
VícePOLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020
INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti
VíceDOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY
DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE. Výroční zpráva nástroje předvstupních strukturálních politik (ISPA) 2005 SEK(2006)1430
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 10.11.2006 KOM(2006)674 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE Výroční zpráva nástroje předvstupních strukturálních politik (ISPA) 2005 SEK(2006)1430 CS CS OBSAH 1.
VíceDopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR
Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Ing. Martin Tlapa, MBA Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Strategie vychází z Analýzy konkurenceschopnosti ČR a ze závěrečné zprávy podskupin
VíceŘešení tranzitní dopravy v pražské aglomeraci. Praha Ďáblice
Řešení tranzitní dopravy v pražské aglomeraci Praha Ďáblice 5.6. 2019 Tranzitní vs. městská doprava SOKP je součástí transevropské dopravní sítě TEN-T multimodálního koridoru č. IV, jejíž základní principy
VíceEvropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie
Brusel 13. 4. 2010 Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje 2 OBSAH PREZENTACE 1. Tradice a zkušenosti s územní spoluprací 2. Region
VícePOZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-19
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 10. 12. 2010 2010/2139(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-19 Jaromír Kohlíček (PE450.650v01-00) o zprávě za rok 2010 o provádění programů politiky
VíceTEN-E (transevropská energetická síť)
ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, květen 2014 Ing. Zdeňka Kučerová Porada s kraji 5. 6. 2014 TEN-E (transevropská energetická síť) Legislativa EU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013 ze dne
VíceCesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje
Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Předloha ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne [ ],
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne K(200.) NENÍ URČENO KE ZVEŘEJNĚNÍ Předloha ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne [ ], kterým se přijímá operační program Praha adaptabilita pro pomoc Společenství z Evropského
VíceFINANCOVÁNÍ TRANSEVROPSKÝCH SÍTÍ
FINANCOVÁNÍ TRANSEVROPSKÝCH SÍTÍ Realizace transevropských sítí (TEN) je financována částečně Evropskou unií a částečně členskými státy. Finanční podpora EU slouží jako katalyzátor, přičemž většinu finančních
VíceCOVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise
COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní
VíceNázev projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více
Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický
VíceTransevropská osa BALT- JADRAN
Transevropská osa BALT- JADRAN a BATCo Balticko Adriatická dopravní spolupráce Prezentaci zpracovalo leden 2012 Obsah 1) Co je Balticko Jaderská osa 2) Přínosy dopravní osy pro rozvoj přilehlých regionů
VíceStřednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice
Veřejná konzultace Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice V letošním roce uskuteční Komise střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice do r. 2010. Toto přezkoumání
VíceEvropská politika soudržnosti 2014 2020
Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování
VíceMANAŽERSKÝ SOUHRN VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011
Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Úřad Regionální rady MANAŽERSKÝ SOUHRN VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011 ke
VíceEvropská politika. soudržnosti. Návrhy Evropské komise. Politika. soudržnosti
Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Jaký je dopad politiky soudržnosti EU? 2. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 3. Jaké
VíceRámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni
Zahájení diskuse na téma: Role a očekávaný přínos inteligentních dopravních systémů Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni Martin Pichl vedoucí oddělení ITS Odbor kosmických technologií a
VíceANNEX PŘÍLOHA. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.6.2018 COM(2018) 438 final ANNEX PŘÍLOHA Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 19.3.2012 COM(2012) 113 final 2012/0052 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Evropská unie zaujmout v Radě ministrů AKT-ES k revizi podmínek investičního financování
Více(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP)
ORIENTAČNÍ FINANČNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO OBDOBÍ 2004 2006 (Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) Počínaje rokem vstupu
VíceVysokorychlostní železnice větší kvalita života
Praha a Středočeský kraj: Místo pro život 11.6.201 Stanice Champagne-Ardenne TGV, FR Vysokorychlostní železnice větší kvalita života Petr Šlegr, CEDOP VR propojení v Evropě Relace Vzdálenost Jízdní doba
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.7.2004 KOM(2004) 475 v konečném znění 2004/0154 (KOD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční
VíceDOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001
DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v
VícePŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.9.2014 COM(2014) 578 final ANNEX 7 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi státy západní Afriky, ECOWAS a WAEMU na jedné straně
VícePUBLIC RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 30. října 2013 (OR. en) 14707/13 LIMITE PV/CONS 46 TRANS 524 TELECOM 259 ENER 460. NÁVRH ZÁPISU Z JEDNÁNÍ 1 Předmět:
Conseil UE RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 30. října 2013 (OR. en) 14707/13 NÁVRH ZÁPISU Z JEDNÁNÍ 1 Předmět: 3261. zasedání Rady Evropské unie LIMITE PUBLIC PV/CONS 46 TRANS 524 TELECOM 259 ENER 460 (DOPRAVA,
VíceŘešení tranzitní dopravy kolem Prahy
Řešení tranzitní dopravy kolem Prahy Tranzitní vs. městská doprava SOKP je součástí transevropské dopravní sítě TEN-T multimodálního koridoru č. IV, jejíž základní principy jsou definovány v rozhodnutí
VícePropojená Evropa: Nová hlavní dopravní síť EU
MEMO/11/706 V Bruselu dne 19. října 2011 Propojená Evropa: Nová hlavní dopravní síť EU Komise dnes přijala návrh, jehož cílem je přetvořit stávající nesourodý systém evropských silnic, železnic, letišť
VíceDopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD
Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD Ing. Peter Marec MD odbor infrastruktury a ÚP Liberec 19. 20. září 2013 Dopravní plánování Evropská úroveň Bílá kniha Cesta k jednotnému evropskému
Více14127/14 ADD 1 zs/lk 1 DPG
Rada Evropské unie Brusel 10. listopadu 2014 (OR. en) 14127/14 ADD 1 NÁVRH ZÁPISU Z JEDNÁNÍ Předmět: PV/CONS 47 TRANS 470 TELECOM 176 ENER 426 3335. zasedání Rady Evropské unie(doprava, TELEKOMUNIKACE
VíceGeografie České republiky. Doprava
Geografie České republiky Doprava Doprava Poloha ČR uvnitř Evropy usnadňuje rozvoj dopravy a dopravních cest Rozsáhlá dopravní infrastruktura co do rozsahu dopravních sítí (výsledek roztříštěnosti sídelní
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE
Směrnice (ES) 2888/2000 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2000 o rozdělení povolení pro těžká nákladní vozidla cestující Švýcarskem (Regulation (EC) 2888/2000 of the European Parliament
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.2.2009 KOM(2009) 72 v konečném znění Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má zaujmout Evropské společenství v rámci Rady ministrů AKT-ES k rozhodnutí
VíceVÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC
VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC Dosud bylo realizováno celkem pět víceletých finančních rámců: Delorsův balíček I (1988 1992), Delorsův balíček II (1993 1999), Agenda 2000 (2000 2006), víceletý finanční rámec
VíceLenka Kárová DG ENV, Evropská komise
Lenka Kárová DG ENV, Evropská komise 1 Obsah prezentace 1. Představení GŘ ŽP 2. Natura 2000 3. Financování Natura 2000 4. Finanční rámec EU 5. Navazující projekt 2 Generální ředitelství životní prostředí
VíceSDĚLENÍ KOMISE. Budování hlavní dopravní sítě: Koridory hlavní sítě a Nástroj pro propojení Evropy. {SWD(2013) 542 final}
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.1.2014 COM(2013) 940 final SDĚLENÍ KOMISE Budování hlavní dopravní sítě: Koridory hlavní sítě a Nástroj pro propojení Evropy {SWD(2013) 542 final} CS CS SDĚLENÍ KOMISE Budování
VíceBATCo Baltic-Adriatic Transport Cooperation Baltsko-jaderská dopravní spolupráce. Standard Project Presentation
BATCo Baltic-Adriatic Transport Cooperation Baltsko-jaderská dopravní spolupráce Standard Project Presentation V současné době Evropská unie reviduje Evropský dopravní systém (TEN-T). Nastává tedy vhodný
VíceAdriatic CESKY ˇ. European TEN-T Core Network
The Baltic Adriatic Axis Element CESKY ˇ of the future European TEN-T Core Network Transevropské dopravní síteˇ Na základě Maastrichtské dohody z roku 1992 Evropská unie (EU) v roce 1996 vydala Pokyny
VíceRada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en) 13231/16 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada 12390/16
VíceEvropská politika soudržnosti
Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Jakou roli může sehrát Moravskoslezský pakt zaměstnanosti? Prezentace vychází z pracovních návrhů nové evropské legislativy Politika soudržnosti Zůstávají rozdíly
VíceSDĚLENÍ KOMISE RADĚ. Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu. Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.6.2017 COM(2017) 299 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků CS CS
VíceStudie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany
Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel Odboru strategie SŽDC Praha, 26. února 2018 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé
VícePříprava Operačního programu Doprava 2014-2020
Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude
VíceFakulta Dopravní ČVUT v Praze. Semestrální práce z předmětu Y2VT. LGV Est - trasa 2.fáze (Baudrecourt Vendenheim)
Fakulta Dopravní ČVUT v Praze Semestrální práce z předmětu Y2VT LGV Est - trasa 2.fáze (Baudrecourt Vendenheim) Marek Sýkora, 2 56 2009/2010 Celá trať LGV Paris - Strasbourg je součástí 1500 km dlouhé
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.10.2016 COM(2016) 684 final 2016/0341 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v příslušných výborech Evropské hospodářské komise
VíceRPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství
RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství
VíceOperační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013
Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE VÝROČNÍ ZPRÁVA NÁSTROJE PŘEDVSTUPNÍCH STRUKTURÁLNÍCH POLITIK (ISPA) 2004 {SEC(2005) 1552}
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 1.12.2005 KOM(2005) 612 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE VÝROČNÍ ZPRÁVA NÁSTROJE PŘEDVSTUPNÍCH STRUKTURÁLNÍCH POLITIK (ISPA) 2004 {SEC(2005) 1552} CS CS OBSAH
VíceNázev projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více
Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický
VíceČeské zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky
České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky Ondřej Mátl Praha, 30. března 2006 Postavení zdravotnictví v Evropské unii Národní nebo evropská záležitost? 0% 20% 40% 60%
VíceEvropské ETCS koridory a ETCS v České republice
Úvod Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie Mezi základní cíle Evropského společenství (dále jen ES) patří zajistit volný pohyb osob, zboží
VíceNa cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství
Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0482/3. Pozměňovací návrh. Sven Giegold, Jordi Solé, Tilly Metz, Bas Eickhout za skupinu Verts/ALE
10.1.2019 A8-0482/3 3 Bod odůvodnění 13 a (nový) (13a) Program InvestEU by měl posílit postavení občanů a komunit, kteří chtějí investovat do udržitelnější a dekarbonizované společnosti, včetně transformace
VícePříloha 4 Synergie a komplementarity s ostatními operačními programy
Příloha 4 Synergie a komplementarity s ostatními operačními programy Tab.1 Operační program Doprava Integrovaný regionální operační program Tematický cíl a investiční priorita TC: Podpora udržitelné dopravy
VíceNÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 7 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2013 SOUHRNNÝ VÝKAZ PŘÍJMŮ. SOUHRNNÝ VÝKAZ VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Oddíl III Komise
EUROPEAN COMMISSION Brussels, 25.7.2013 COM(2013) 557 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 7 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2013 SOUHRNNÝ VÝKAZ PŘÍJMŮ SOUHRNNÝ VÝKAZ VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Oddíl III Komise CS
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.10.2016 COM(2016) 689 final 2013/0028 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady k přijetí
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2017
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 25.10.2016 COM(2016) 710 final ANNEX 2 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Pracovní program
VícePartnerství veřejného a soukromého sektoru - částečné řešení nedostatku investic
Partnerství veřejného a soukromého sektoru - částečné řešení nedostatku investic Mike Knutton, hlavní poradce redakce Trh železničního zařízení a technických systémů ve střední a východní Evropě se do
VíceSWOT analýza dopravní infrastruktury MSK. Zahraniční projekty VLC. Materiálové toky Doplňkový průzkum
SWOT analýza dopravní infrastruktury MSK Zahraniční projekty VLC Materiálové toky Doplňkový průzkum Co je Veřejné logistické centrum? Veřejné logistické centrum (VLC) je definováno jako ohraničený prostor,
Více