Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

Transkript

1

2 Biologická fakulta / Ekonomická fakulta / Filozofická fakulta / Pedagogická fakulta / Teologická fakulta / Zdravotně sociální fakulta / Zemědělská fakulta / Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech / Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech 3 Úvodní slovo 4 SLOVA REKTORA Měli bychom přísněji nastavit pomyslné vnitřní zrcadlo vědecké a výzkumné kvalitě 6 Ministryně školství navštívila Jihočeskou univerzitu 7 Transformace Jihočeské univerzity završena 7 Nová přírodovědecká fakulta na jihu Čech 9 Poslední promoce na Biologické fakultě JU 10 Uzavřena nová smlouva o spolupráci s Akademií věd ČR 11 Prezident republiky jmenoval nové profesory 11 Noví docenti Jihočeské univerzity 12 Čestný doktorát převzal odborník na středověkou německou literaturu prof. Dr. Hans Joachim Behr 13 Jak se studuje učitelství na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity 14 První habilitační řízení v oboru ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě JU 14 Ekonomická fakulta JU spolupracuje s univerzitou v Maďarsku 15 Rozpočet Jihočeské univerzity v roce Ke studiu na JU se hlásí uchazeči z celé ČR 18 Cena rektora za prestižní vědeckou publikaci 18 Jihočeská univerzita hodnocena podle mezinárodních kritérií jako čtvrtá nejlepší v ČR 20 Výzkum na Jihočeské univerzitě: poznámky prorektora pro VaV 21 HLAVNÍ TÉMA: Věda a výzkum na fakultách JU Otázky pro proděkany pro vědu 29 Vesmírná mise Foton M3 30 Filozofie vědy, základní a aplikovaný výzkum a jejich současné zákonné postavení 32 Cena A. D. Thaera pro VÚRH JU 32 NÁZOR: Výzkum a věda v podmínkách praktické fakulty 34 Univerzita třetího věku ZSF JU si letos připomíná 15 let existence 35 Malý formát: z mezinárodní výtvarné výstavy vysokoškoláků 36 Vědci z biologické fakulty prováděli výzkum krajiny pyramidových polí 37 XIII. Toxikologická konference 38 O českém antarktickém týmu a výzkumu Antarktidy 41 Univerzitní kariéra iberoromanisty v Německu 42 Den otevřených dveří na Keplerově univerzitě v Linci 43 Spolupráce s Radou Evropy 43 Týden španělské kultury v Českých Budějovicích 44 Sociálně etické výzvy v nové Evropě 45 Druhá scholastika a její badatelský význam 46 Interaktivní metody ve výuce oboru obchodní podnikání 48 Sázení památečných lip na památku profesorů Zdeňka Veselovského a Milana Straškraby 49 Lze zpomalit stárnutí? 50 Exkurze do Krakova 51 Jsem ráda, že jsem mohla pro univerzitu opět vystoupit / rozhovor s G. Demeterovou 52 KRÁTCE 53 Jsou objekty JU přizpůsobeny také potřebám zdravotně hendikepovaných? 54 Studia theologica indexována v databázi W.O.S. 55 Spojenectví Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích představuje prosperující organismus let fakultní psychologické poradny TF JU 57 Kurzy celoživotního vzdělávání na zámku v Nových Hradech 58 Středisko dalšího vzdělávání učitelů / projekt 59 Velký malý mu (J. N. Neumann) 60 Studenti gymnázia v technologickém inkubátoru v Nových Hradech 61 Na okraj dvou výročí zemědělského vysokoškolského studia 64 Letní školy na Jihočeské univerzitě Červenec 2007.

3 Vážené čtenářky, vážení čtenáři, hlavním tématem letního čísla je vědecká a výzkumná činnost univerzity v aktuálně nastavených podmínkách. Připravovaná reforma vysokých škol s výzkumnými školami nebo fakultami počítá. Již nyní je zřejmé, že schopnost získat veřejnou podporu výzkumu a vývoje bude pro vysoké školy a jejich součásti existenční, zásadní záležitostí. K tématu se na stránkách tohoto čísla vyjadřuje rektor univerzity prof. Václav Bůžek ve SLOVECH REKTORA a prorektor pro vědu prof. Jan Zrzavý. V HLAVNÍM TÉMATU informují resortní proděkani o současném výzkumu a vědě s ohledem na zaměření svých fakult. V uplynulém čtvrtroce byla na různých úrovních otevřena celkem široká diskuze na dané téma, na jaře byly mj. v tisku zveřejněny žebříčky vysokých škol hodnocených na základě srovnání výsledků vědecké a publikační činnosti evidované v databázi Web of Science. Z hlediska tohoto porovnání se Jihočeská univerzita jako celek umístila příznivě, jak dokládá i článek na straně 18. Vývoj diskuze a její výsledek bude Jihočeská univerzita i nadále sledovat. Spolupráce univerzity s ústavy Akademie věd ČR je prospěšná oběma stranám. V červnu byla proto uzavřena v pořadí druhá rámcová smlouva na pět let. Do Českých Budějovic ji přijel podepsat spolu s rektorem univerzity předseda AV ČR prof. Václav Pačes. Od srpna se biologická fakulta stává fakultou přírodovědeckou a rozšiřuje nabídku o obory neživé přírody, které budou sloužit zejména kvalitní přípravě učitelů středních škol. Prestiž instituce se posiluje spoluúčastí v mezinárodních výzkumných projektech. Výzkumníci a vědci z Jihočeské univerzity jsou zapojeni v řadě z nich. Tentokrát přinášíme další informace o výzkumu na již dokončené české polární stanici v Antarktidě a vydáváme se do Egypta, kde byl prováděn výzkum krajiny pyramidových polí. Ústav fyzikální biologie a ÚSBE AV ČR vysílají krystalizační experimenty do kosmu, kde budou porovnávat kvalitu proteinových krystalů rostoucích na zemi i ve vesmíru. Řada vědců z univerzity převzala významná ocenění včetně zahraničních. Kvalita univerzity je stále přísněji posuzována v konkurenčním prostředí ostatních vysokých škol. Její rozvoj a řada transformačních proměn, jimiž v posledních letech prošla, jsou příslibem vysoké úrovně i do budoucna. Hezké letní dny. Mgr. Hana Bumbová 3/

4 SLOVA REKTORA Měli bychom přísněji nastavit pomyslné vnitřní zrcadlo vědecké a výzkumné kvalitě Při hodnocení univerzity jako celku vždy kladete velký důraz na srovnání výsledků dosažených na Jihočeské univerzitě s výsledky v konkurenčním prostředí ostatních vysokých škol. Mnohokrát jste se vyslovil, že vysokou úroveň vědy a výzkumu stavíte jako prvořadý předpoklad pro budování prestiže univerzity. V poslední době se řada veřejně přístupných tiskovin začala intenzivněji věnovat zveřejňování žebříčků kvality vysokého školství z různých aspektů - z hlediska zájmu o studium na dané škole, náročnosti přijímacího řízení i studia samotného, z hlediska uplatnění absolventů nebo nejnověji podle mezinárodních kritérií na základě výsledků vědecké a publikační činnosti. Akademické prostředí se tak více otevírá veřejnosti a současně se stává tématem pro jednání na nejvyšších úrovních. Ovlivňuje tento - bezesporu posun - vysoké školství zásadnějším způsobem? Velmi pozorně sleduji rozmanité žebříčky kvality českých vysokých škol, které zveřejňují celostátní deníky, ať jde o uplatnění absolventů na trhu práce, o míru zájmu o studium nebo o výsledky vědecké a výzkumné činnosti. Přestože publikované výsledky a pořadí univerzit osobně nijak nepřeceňuji, dobře vím, že mezi veřejností vzbuzují velkou pozornost. Řada obdobných anket vychází v denním tisku v době, kdy si maturanti a maturantky podávají přihlášky ke studiu na vysoké škole, kdy konají přijímací zkoušky a kdy se rozhodují, na jakou univerzitu se skutečně zapíší, jestliže byli přijati na více vysokých škol. To vše pochopitelně patří k sílícímu konkurenčnímu prostředí, které se pozvolna utváří mezi českými vysokými školami. Ještě více mne však těší, že po letech přešlapování se konečně aspoň trochu hýbají ledy v těch vládních grémiích, která se zabývají metodikou hodnocení vědy a výzkumu na vysokých školách a v dalších institucích, které mají vědeckou, výzkumnou a jinou tvůrčí činnost také v popisu práce. Akademičtí a vědečtí pracovníci univerzit musí jasně vědět, že mezinárodně srovnatelnou kvalitou publikovaných výsledků svého bádání kromě jiného vydělávají peníze na financování výzkumu svých vědeckých kolektivů v příštích letech. Nedávno publikované žebříčky kvality českých vysokých škol jednoznačně ukázaly, že kvalitu nelze rozmělnit do stovek zbytečných sborníků a časopisů okrajového významu, které si v lepším případě vyměňují dvě katedry z opačných konců republiky. Měřitelnou vědeckou prestiž přinášejí stručně řečeno v přírodních vědách časopisy s nejvyšším impaktním faktorem, ve vědách společenských pak zvláště recenzované vědecké monografie a několik základních časopisů mezinárodního významu. Je nezbytné, pokud tomu tak snad někde není, aby se právě takové nároky na kvalitu publikační činnosti zrcadlily v kritériích při jmenování docentů a profesorů. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že kvalita měřitelných vědeckých výsledků, neklesající podíl vědeckých peněz v celkovém rozpočtu vysoké školy, míra uplatnitelnosti vědeckých výsledků ve společenské praxi a v neposlední řadě mezinárodně srovnatelná kvalita počtu úspěšných absolventů a absolventek doktorských studijních programů budou klíčem k nalezení odpovědi na otázku, kterou univerzitu jako celek nebo kterou její součást je možné považovat skutečně za výzkumnou. S tímto žádoucím modelem je třeba počítat v probíhajících diskusích o reformě financování českých vysokých škol, které potřebuje podstatnou změnu. Není dále udržitelné, aby rozhodující jisté peníze v rozpočtech univerzit souvisely pouze s počtem studentů a studentek. Jihočeská univerzita dosahuje zejména v oborech přírodních, historických, literárních, ekonomických a zemědělských věd respektovaných výsledků mezinárodního významu. Srovnatelných výsledků ale nedosahují všechny součásti univerzity. Na základě publikačních výsledků, grantových soutěží i úspěšnosti při získávání výzkumných záměrů a center na univerzitě dobře víme, které součásti dlouhodobě usilují o vytváření světové vědy, které se pohybují ve středoevropských souřadnicích, kterým postačuje vědecký provoz v české kotlině. Máme ovšem i přehled o těch několika pracovištích, kde se tvůrčí činnost spíše předstírá; navíc jde o taková pracoviště, která nemají prakticky žádný význam při akreditacích studijních programů. Pochopitelně záleží na uvážení děkanů a děkanek, zda obdobná pracoviště budou nadále financovat nebo ušetřenými penězi podpoří rozvoj kateder či ústavů, jejichž akademičtí pracovníci přinášejí novou vědeckou kvalitu, kterou navíc dokáží uplatnit ve vysokoškolské výuce. Vedení univerzity má v takových případech jasno. Vědecky neproduktivní a pedagogicky nahraditelná pracoviště, která navíc nepřispívají k akreditaci klíčových studijních programů a oborů jednotlivých součástí, nemohou mít na univerzitě své trvalé místo. Aby nedošlo k omylu univerzita má ve své struktuře řadu pracovišť, která poskytují spíše praktickou výuku zvláště v bakalářských studijních programech a svou tvůrčí činnost směřují také do praxe v mnoha společensky žádoucích 4/

5 odvětvích především v regionu. Právě výsledky praktické činnosti těchto pracovišť se stávají jedním z pilířů akreditace jejich studijních programů. Taková pracoviště s jasně definovaným posláním mají své jednoznačné místo ve struktuře univerzity. Kdybych měl tuto myšlenku vyjádřit zcela konkrétně, pak musím zopakovat to, co jsem už mnohokrát řekl. Nikdy nemohu srovnávat výsledky vědecké, výzkumné a jiné tvůrčí činnosti jakékoliv lékařské fakulty s jakoukoliv zdravotně sociální fakultou, neboť mají zcela odlišné poslání. Co ovšem mohu udělat srovnat tyto výsledky u všech zdravotně sociálních fakult českých, moravských a slezských univerzit, abych mohl konstatovat, která z nich podle této metodiky je skutečně nejlepší. Při diskusích na toto téma často zdůrazňujete, že i prakticky zaměřené fakulty nesou zodpovědnost za měřitelnou kvalitu výsledků vědecké a výzkumné práce, kterou uznává jejich domácí a zahraniční vědecká komunita. Někteří však namítají, že se výsledky vědy díky praktickému zaměření takové fakulty uplatňují velmi obtížně. Má tato situace řešení? Velice často slýchávám na univerzitě i mimo ni nářky, které pocházejí ze sociálních a humanitních oborů, že nemohou publikovat v zahraničních časopisech s vyšším impaktním faktorem, protože česká problematika ve světě údajně nikoho nezajímá. Sám jsem historik českých a středoevropských dějin a z vlastní vědecké zkušenosti dobře vím, že i český výzkum má své teoretické, metodologické a metodické rozměry, jejichž kupříkladu komparativní pojetí s nečeským výzkumem se stává pro zahraniční publikum atraktivní. Problém malého uplatnění českých výsledků společenských věd v zahraničních časopisech s vyšším impaktem nespočívá v nezájmu ciziny o český výzkum. Příčiny nebývají ani jazykové povahy. Leckdy souvisí zdánlivý nezájem druhé strany s tím, že česká strana sděluje výsledky svého badatelského úsilí tak česky deskriptivně, že cizina nerozumí vědeckému jazyku české vědecké komunity a kategoriím, které užívá. V tom vidím podstatné příčiny údajného nezájmu o výsledky českého společenskovědního výzkumu v zahraničí. Jestliže takové bariéry dokázali prolomit kupříkladu někteří sociologové a psychologové, měli by se o to zřetelněji než doposud pokusit i další badatelé z humanitních oborů. Prvního června byla podepsána již druhá smlouva o spolupráci s Akademií věd ČR, která klade důraz na rozvoj základního výzkumu s řadou teoretických i aplikovaných výstupů podnikatelské veřejnosti. Také z hlediska dlouhodobého záměru se Jihočeská univerzita profi luje jako univerzita výzkumná s orientací zejména na problematiku přírodních, zemědělských a humanitních věd. Znamená to, že by se měla do budoucna celá Jihočeská univerzita podstatně více zaměřovat právě na vědu a výzkum? Mezi svými kolegy a kolegyněmi rektory a rektorkami veřejných vysokých škol v České republice neznám nikoho, kdo by nechtěl, aby právě ta jeho/její univerzita či aspoň fakulta byla výzkumná. I když o kritériích toho, co lze považovat za výzkumné, jak jsem uvedl výše, se prozatím spíše diskutuje, blíží se doba, kdy také Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích bude muset přísněji, než to dělala dosud, nastavit jakési pomyslné vnitřní zrcadlo své vědecké, výzkumné a jiné tvůrčí kvalitě, aby se dobrala k odpovědi. Mám-li se přidržovat skutečnosti, a nikoliv pouze zbožných přání, nedokážu si ve světle všech současných metodik, skutečných výsledků a žebříčků kvality představit, že by naše univerzita mohla být výzkumná jako celek. Ostatně to není ani její jediné poslání! Dokážu si velmi dobře představit, že očekávané výzkumné nároky už dneska splňuje zcela jistě biologická (přírodovědecká) fakulta; nepochybně se k nim budou přibližovat oba naše vysokoškolské ústavy; bez šancí rozhodně nebude filozofická fakulta a zřejmě i některé obory fakulty zemědělské, jestliže na posledně uvedené fakultě skutečně dojde v oblasti struktury a výsledků ve vědě a výzkumu k razantním změnám, jak o to usiluje dosavadní pověřené vedení. Některé předvídatelné kroky diskusí o tom, co je výzkumná univerzita, ostatně naznačily publikované žebříčky kvality českých vysokých škol. A není bez zajímavosti, že uvedené více či méně výzkumné součásti naší univerzity charakterizuje dlouhodobá konkrétní spolupráce s vědeckými ústavy Akademie věd České republiky, s níž Jihočeská univerzita v červnu 2007 podepsala další smlouvu o spolupráci. -hb- Všem akademickým a vědeckým pracovníkům, posluchačům a posluchačkám i zaměstnancům Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích přeji příjemné prožití letních dovolených a prázdnin! Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., rektor Jihočeské univerzity 5/

6 MINISTRYNĚ ŠKOLSTVÍ NAVŠTÍVILA JIHOČESKOU UNIVERZITU zitního kampusu Jihočeské univerzity je jednou z priorit investičních akcí ministerstva, potvrdil náměstek ministryně Mgr. Jaromír Soukup. Pozitivně byl hodnocen také Dlouhodobý záměr Jihočeské univerzity. V pátek 18. května přijela na první návštěvu Jihočeské univerzity ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Dana Kuchtová s doprovodem odborníků svého ministerstva. Úvodního jednání se zúčastnili členové vedení univerzity v čele s rektorem prof. PhDr. Václavem Bůžkem, CSc., místopředseda Správní rady Jihočeské univerzity, děkani a děkanky fakult a ředitelé vysokoškolských ústavů. Přítomen byl předseda studentské rady a studenti doktorských studijních programů. Ministryně školství Mgr. Dana Kuchtová hovořila také o přípravě nového vysokoškolského zákona foto -hb- V první části setkání představil rektor prof. Václav Bůžek rozvoj univerzity a její směřování z hlediska vzdělávání a vědy. Informoval o trvajícím velkém zájmu maturantů o studium na univerzitě, hovořil o publikační aktivitě akademických pracovníků i prioritách dalšího rozvoje z hlediska výzkumu a vývoje (výzkumné záměry, výzkumná centra, granty). Zmíněna byla také mj. účast odborníků z univerzity v prestižních světových výzkumných projektech a úzká spolupráce s ústavy Akademie věd ČR. Především k prezentovaným výsledkům v oblasti vědy a výzkumu se hosté vyjádřili příznivě: Jihočeská univerzita patří v této oblasti k prestižním univerzitám. Rektor univerzity prof. Václav Bůžek informoval o připravené dostavbě univerzitního kampusu foto -hb- Ministryně školství Mgr. Dana Kuchtová hovořila o tvorbě strategického dokumentu vysokých škol, tzv. Bílé knize, o připravované sadě změn v sociálních stipendiích a příspěvcích. Do budoucna se bude na úrovni ministerstva a v odborných grémiích hovořit také o změnách v postavení doktorandů a o plánovaném odstraňování sociálních bariér týkajících se přístupu ke vzdělávání. Zmíněna byla práce na přípravě nového vysokoškolského zákona. Jednou z priorit ministerstva školství je také například reforma středních a základních škol. Diskuze s představiteli akademické obce byla zaměřena na systém středoškolského vzdělávání a potřebu zahájit reformu středního školství, týkala se plánované užší spolupráce ministerstva s odborníky z pedagogických fakult, jedním z témat bylo postavení Akademie věd ČR. Při této příležitosti byla zmíněna konkrétní velmi dobrá spolupráce Jihočeské univerzity s ústavy Akademie věd, z nichž některé sídlí v univerzitním a akademickém kampusu ve Čtyřech Dvorech. -hb- Druhá část prezentace byla zaměřena na informování o nových významnějších (z hlediska objemu) investičních akcích univerzity (bioinkubátor, rekonstrukce technologie menzy, výstavba objektu ZSF JU Vltava, rekonstrukce budovy pedagogické fakulty, apod.). Hovořilo se o plánované výstavbě budovy filozofické fakulty s rektorátem, knihovny a auly, která by měla být letos zahájena: Dostavba univer- 6/

7 TRANSFORMACE JIHOČESKÉ UNIVERZITY ZAVRŠENA Akademický senát Jihočeské univerzity rozhodl na svém zasedání 15. května 2007 o transformaci Biologické fakulty Jihočeské univerzity a jejím přejmenování na Přírodovědeckou fakultu Jihočeské univerzity. Rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., k tomu říká: Je to další velmi zásadní krok v rozvoji této vysoké školy, o kterém se hovořilo už od poloviny devadesátých let, ale dlouho chyběla konsensuální vůle, aby k tomuto kroku v praxi došlo. Zásadní kroky byly učiněny v posledním roce, zde musím velmi ocenit snahu děkana biologické fakulty prof. RNDr. Libora Grubhoffera, CSc., a také poděkovat dalším participujícím fakultám a ústavům - pedagogické, zemědělské, zdravotně sociální a ekonomické fakultě, a dále výzkumnému ústavu rybářskému a hydrobiologickému a ústavu fyzikální biologie, protože na přírodovědecké fakultě se budou konstituovat vědní obory jako je mj. fyzika, matematika, chemie, a je dobře, že bude existovat širší spolupráce všech těchto součástí univerzity. Přírodovědecká fakulta by měla nově také připravovat učitele středních škol. Co se týče hlavního poslání přírodovědecké fakulty - kromě toho, že bude rozvíjet špičkovou vědu zejména v oborech biologických, jako tomu bylo doposud, bude nadále rozvíjet také obory nebiologické, resp. obory neživé přírody, matematiku, fyziku, chemii, které budou sloužit zejména k přípravě učitelů středních škol. Předpokládá se další rozvoj biofyziky, biochemie, biomedicíny a dalších mezioborových disciplín. V tom vidím obrovský vědecký a rovněž i pedagogický přínos. Na fakultě budou rozvíjeny i některé obory praktičtěji zaměřené bakalářské obory, které mohou uspokojit zájem po přírodovědném/technickém vzdělávání středoškoláků. Tento krok má obrovský význam pro široce pojatý region - na stávající biologické fakultě studují posluchači z celé republiky. A obory praktické, nebo takové, které směřují do aplikací v přírodních/technických vědách jsou velmi prospěšné pro další rozvoj jihočeského regionu. Konečně - řada podnětů pro vznik přírodovědecké fakulty přicházela i z řad podnikatelských kruhů a od reprezentace veřejného života, ti tuto transformaci rovněž jednoznačně podporovali. -hb- NOVÁ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA NA JIHU ČECH Potřeba zřídit přírodovědeckou fakultu v rámci Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích byla dána zejména nutností prohloubit, zkvalitnit a rozšířit výuku širokého základu přírodních věd na univerzitě jako podmínky nutné pro zkvalitnění přípravy budoucích středoškolských učitelů přírodovědných předmětů, resp. jejich kombinací. To na jedné straně, a na straně druhé zkvalitnit rovněž přípravu v odborných/profesních bakalářských a magisterských oborech na rozhraní s přírodními a technickými vědami. Nabízely se v zásadě dva scénáře pro ustavení fakulty přírodních věd, jeden předpokládající vznik zcela nové fakulty s tímto označením a druhý scénář transformační, uvažující s přeměnou stávající Biologické fakulty JU na fakultu přírodovědeckou s podstatně rozšířeným spektrem přírodních věd za hranice věd biologických a ekologických. Bylo zřejmé, že oba scénáře mají svá pro a proti, nakonec se však právě Biologická fakulta JU, její vedení, ale zejména akademická obec a akademický senát fakulty k myšlence přeměny na přírodovědeckou fakultu přihlásili a vzali si celý projekt za svůj. Interiér vstupní haly fakulty foto Z. Reban Od samého počátku však bylo zřejmé, že v procesu přeměny stávající fakulty a postupného budování nové fakulty nemůže Biologická fakulta JU postupovat bez těsné spolupráce s ostatními součástmi univerzity. Nejedná se tedy o dílo pouze či výlučně Biologické fakulty, naopak bude to společné dílo Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, pro které podstatným způsobem přispějí Pedagogická fakulta (zejména pokud jde o matematiku, fyziku a informatiku), Zemědělská fakulta (učitelství chemie pro střední školy), Ekonomická fakulta (informatika), Ústav fyzikální biologie a Zdravotně sociální fakulta (biofyzikální směry; biofyzika, chemie), Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický (posílení stávající zoologie, ekologie vodních organismů). Velmi 7/

8 potěšující je, že také řada ústavů AV ČR chemického, fyzikálního, matematického a informatického zaměření se už zapojila nebo prostřednictvím svých ředitelů nabídla spolupráci při rozvoji a budování nové přírodovědecké fakulty na jihu Čech. foto D. Kříž Biologická fakulta je výzkumnou fakultou, které se úspěšně daří od svého založení v roce 1991 rozvíjet široké spektrum biologických oborů, získala si v tomto ohledu uznání a respekt v národním i mezinárodním měřítku. Je vzdělávací základnou v biologických a ekologických vědách, která původně vznikla z iniciativy vědeckých pracovníků biologických pracovišť Akademie věd lokalizovaných v Českých Budějovicích a Třeboni. Vznikl a postupně se upevnil symbiotický vztah mezi fakultou a Akademií věd, ten umožnil postupný vznik dalších biologických oborů v jejich pestré mozaice, které původně zázemí v badatelských pracovištích akademie zde na jihu Čech ani neměly. V současné době se po stránce kvality badatelské základny jedná o velmi silné uskupení, a tak by transformace/rozšíření stávající biologické fakulty na přírodovědeckou nemělo vyvolat ústup od jejího výzkumného charakteru. Tři objektivní důvody pro transformaci Biologické fakulty JU na fakultu přírodovědeckou: 1) Posílení/zkvalitnění přípravy středoškolských učitelů v přírodovědných oborech/učitelských aprobacích; poznání, že smysl/příspěvek relativně úzce specializované biologické fakulty nemůže být zaměřen nadále pouze na výchovu rostoucího počtu odborných biologů/ekologů, ale že biologie, resp. vědy o živé přírodě musí podstatným způsobem proniknout do přípravy učitelů, včetně středoškolských, zvýšením důrazu na přípravu učitelů získá stávající Biologická fakulta JU v novém uspořádání fakulty přírodovědecké novou dimenzi společenské významnosti a užitečnosti. 2) Nový progresivní rozvoj vlastních biologických/ekologických disciplín na JU a na jihočeských pracovištích Akademie věd je možný jedině za předpokladu nového rozvojového kontextu dosavadní fakulty, a tím je právě přírodovědecká fakulta. Ta vytváří novou výzvu tolik potřebnou k překonání dosažené a v posledních letech již svým způsobem stagnující situace. Jinými slovy, nelze dosáhnout dalšího pozitivního rozvoje/průlomu v biologických/ekologických vědách, aniž by se fakulta nerozšířila a nezískala těsné propojení s exaktními přírodními vědami včetně věd o přírodě neživé. Požadavek na zvyšující se exaktnost v moderních směrech integrativní biologie je samozřejmou skutečností moderní/světové biologie a ekologie. 3) Rozvoj moderních/atraktivních interdisciplinárních oborů na rozhraní biologie, chemie, fyziky, matematiky, informatiky a technických věd: taková příležitost se naskýtá pro kvalitativně novou progresivní formu realizace badatelských programů a v těsné návaznosti v rámci nových navazujících magisterských oborů směrovaných do moderních interdisciplinárních oborů jakými jsou např. biochemie, biofyzika, systémová biologie, bioinformatika, výpočetní chemie, výpočetní biologie. Ruku v ruce s mezioborovým studiem půjde také budování moderních technických směrů k přípravě učitelů odborné technické výuky na středních odborných školách, měřící a výpočetní techniky, přesného strojírenství, resp. mechatroniky. To jsou úkoly plynoucí z poptávky podnikatelské sféry regionu (Jihočeská hospodářská komora), které se nepodaří splnit, pokud by se nepodařilo získat investiční prostředky z Evropských strukturálních fondů v tomto programovacím období Dva cíle před novou přírodovědeckou fakultou: 1) Příspěvek k vědě a výzkumu na Jihočeské univerzitě ambicí nové fakulty přírodních věd, ustavené transformací Biologické fakulty JU, musí být udržení výzkumného charakteru fakulty a posílení exaktnosti rozvíjených badatelských směrů; ruku v ruce s tímto cílem budou vytvářeny zapojením do operačních programů Evropských strukturálních fondů podmínky pro rozvoj infrastruktury fakulty přírodních věd a rozvíjených oborů a inovačních/realizačních forem badatelské práce. Významným pozitivním dopadem badatelských aktivit v novém uspořádání fakulty bude rozšíření stávajícího portfolia doktorských studijních programu/oborů zejména do moderních interdisciplinárních oblastí na rozhraní s biologií, ekologií a zdravotnictvím. 2) Příspěvek k posílení vzdělávacího procesu na Jihočeské univerzitě další rozvoj bakalářských odborných a profesních oborů se širokým základem věd o živé i neživé přírodě a matematiky/informatiky, navazujících magisterských oborů 8/

9 odborných (zejm. interdisciplinární obory, např. biochemie, biofyzika, systémová biologie, bioinformatika, výpočetní chemie, výpočetní biologie) a učitelských pro přípravu středoškolských učitelů v přírodovědných oborech/aprobacích. Zvláštní pozornost bude věnována přípravě nových bakalářských profesních oborů s požadavky na širší základ v přírodních vědách, a to v těsné vazbě na požadavky trhu práce, a s nároky programů/ poptávkou po oborech celoživotního vzdělávání. Vznik Přírodovědecké fakulty JU transformací Biologické fakulty včetně zřízení nových organizačních jednotek (ústavy/katedry chemie a biochemie; fyziky a biofyziky; matematiky a informatiky) se ukázalo jako nejpřirozenější řešení tohoto jistě nesnadného úkolu. Předpokladem jeho realizace byla, je a bude dobrá vůle, dostatek porozumění a trpělivosti u všech zúčastněných subjektů. Zatím se zdá, že tomu tak je, a to je jistě dobrá zpráva. V první transformační vlně bylo připraveno ve spolupráci s kolegy z kateder matematiky a fyziky Pedagogické fakulty JU celkem 9 akreditačních žádostí pro nové odborné bakalářské obory a 4 pro navazující magisterské obory učitelství biologie, chemie, fyziky a matematiky. Příprava dalších akreditačních žádostí bude následovat během podzimu 2007, včetně magisterského přeshraničního studia v anglickém jazyce Biological Chemistry, které bude realizováno spolu s Keplerovou univerzitou v Linci (stejnojmenný bakalářský obor běží od akademického roku ). Dobrou zprávou také je, že všechna grémia fakultní i univerzitní, tj. akademická obec, senát a vědecká rada Biologické fakulty, vědecká rada Jihočeské univerzity, vedení a kolegia děkana Biologické fakulty a rektora Jihočeské univerzity, jakož i Akademický senát Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích schválily jednotlivé kroky transformace včetně změny názvu na Přírodovědeckou fakultu JU s platností od 1. srpna Přejme si, aby nová fakulta byla důstojnou pokračovatelkou Biologické fakulty JU a aby i nadále rozvíjela tolik potřebné badatelské a pedagogické vazby s Akademií věd České republiky. prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., děkan Biologické fakulty JU POSLEDNÍ PROMOCE NA BIOLOGICKÉ FAKULTĚ PODĚKOVÁNÍ REKTORA UNIVERZITY Ve čtvrtek 12. července 2007 se v Domě kultury Slavie konaly promoční obřady posledních absolventů a absolventek Biologické fakulty Jihočeské univerzity. Završila se tím šestnáctiletá historie této fakulty, z níž se od srpna stává Přírodovědecká fakulta JU. Při této příležitosti poděkoval rektor univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., děkanům fakulty a všem těm, kteří se o její rozvoj zasloužili. foto D. Klement Dnešní promoční obřad zaujímá v šestnáctiletých dějinách biologické fakulty zvláštní místo. Je to promoce, při které obdrželi absolventi a absolventky naposledy diplomy Biologické fakulty Jihočeské univerzity. Další posluchači této fakulty, kteří úspěšně složí státní zkoušky a obhájí kvalifikační práce, budou opouštět svou alma mater s diplomy bakalářů, magistrů a doktorů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Rád bych při této výjimečné historické příležitosti poděkoval všem děkanům, kteří stáli v uplynulých šestnácti letech v čele biologické fakulty pánům profesorům Pavlu Blažkovi, Zdeňku Brandlovi a současnému děkanovi Liboru Grubhofferovi za osobní nasazení, kterým přispěli k vybudování mimořádné vědecké a pedagogické prestiže fakulty. Slova upřímného poděkování bych rád předal nejen všem akademickým a vědeckým pracovníkům biologické fakulty, ale také ředitelům českobudějovických ústavů Akademie věd. Úzká spolupráce mezi akademickou a univerzitní vědou, která je charakteristická v Českých Budějovicích pro Biologickou fakultu Jihočeské univerzity a ústavy sdružené do Biologického centra Akademie věd České republiky, přispívá k vynikajícímu postavení biologických oborů naší almae matris v domácí i zahraniční vědecké konkurenci. Vám, spectabilis, pane děkane, přeji hodně sil a radosti při utváření vědecké a pedagogické tváře Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která si vyžádá ještě hodně sil celé akademické obce. -hb- 9/

10 UZAVŘENA NOVÁ SMLOUVA O SPOLUPRÁCI s Akademií věd ČR V pořadí druhou rámcovou smlouvu o spolupráci mezi Akademií věd ČR a Jihočeskou univerzitou 1. června 2007 slavnostně podepsali předseda Akademie věd ČR prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., a rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. K podpisu smlouvy, jemuž předcházela prezentace aktuálních výsledků a plánu rozvoje univerzity v podání rektora prof. Václava Bůžka, byli do univerzitní auly přizváni členové vedení univerzity a dále děkani biologické, filozofické a zemědělské fakulty a ředitelé obou vysokoškolských ústavů, tedy pracovišť, která s jednotlivými ústavy AV ČR konkrétně spolupracují. Prostřednictvím vedení Biologického centra AV ČR, v.v.i., byli pozváni také představitelé českobudějovických akademických ústavů. Spolupráce Jihočeské univerzity s Akademií věd si nesmírně vážím. Když se dnes zejména v akademických kruzích řekne Jihočeská univerzita, je to již automaticky chápáno jako symbol významného úzkého pracovního propojení obou institucí, řekl rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.: Díky tomu zde vznikla velmi silná vědecká základna přírodovědně a dnes již i společenskovědně zaměřeného základního výzkumu, která nabízí řadu teoretických i aplikovaných výstupů podnikatelské veřejnosti. Jedná se zejména o inkubační centra, biotechnologie, téma obnovy lidských zdrojů, trvale udržitelný rozvoj krajiny i jejích kulturních hodnot a podobně. O rozvoji univerzity a stavu vědy a výzkumu hovořil rektor prof. V. Bůžek foto V. Pancer Předseda AV ČR prof. Václav Pačes podporuje spolupráci univerzit s výzkumnými ústavy; před podpisem smlouvy JU a AV ČR s rektorem univerzity prof. Václavem Bůžkem foto V. Pancer Předchozí smlouva o spolupráci byla uzavřena v roce 2001 na pět let a její naplňování a výsledky zhodnotily obě strany velmi příznivě. Gratuluji ke spolupráci Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity, tato spolupráce je klíčem k současnému životu, podporuji ji a jsem za toto partnerství velmi rád, řekl v úvodu předseda Akademie věd ČR prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.: Vysoká škola a Akademie věd jsou blízcí partneři, kterým v řadě oblastí doporučuji vystupovat společně, neboť mají také společné zájmy. Rovněž velmi oceňuji vznik Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a musím říci, že také výzkumné pracoviště v Nových Hradech (ÚFB JU) je velmi dobrým příkladem výborné spolupráce univerzity a Akademie věd. Jsem rád, že můžeme podepsat tuto smlouvu, i přesto, že je její podpis spíše formální záležitostí, neboť naše spolupráce k oboustranné spokojenosti dokáže fungovat i bez smlouvy. Strany potvrdily další zájem o spolupráci ve výzkumné, vývojové a pedagogické oblasti, v oblasti technologických a ekonomických aplikací výsledků výzkumu a vývoje, při využívání informačních zdrojů a rozvoji knihoven, při výstavbě, využívání a údržbě areálů AV ČR a JU v Českých Budějovicích, Nových Hradech a v Třeboni. Významná oblast spolupráce se bude týkat tak jako v minulém období i doktorských studijních programů. Smluvní strany umožní zaměstnancům a studentům využívat zařízení svých pracovišť pro potřeby vědeckovýzkumné a pedagogické činnosti. Strany budou podporovat vytváření řešitelských týmů na bázi společných výzkumných projektů, vzájemně působit například v oborových radách, odborných nebo hodnotitelských komisích a podobně. Spolupráce je deklarována i při praktickém budování výzkumných pracovišť. V současné době žijeme - Akademie věd i Jihočeská univerzita - společným plánováním projektů pro Operační program výzkum a vývoj pro inovace v rámci evropských strukturálních fondů, říká děkan biologické fakulty prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.: Snažíme se v těsné spolupráci připravit dva projekty, kterými bychom posílili jak aplikovaný výzkum pro inovační technologie v jihočeském regionu, tak i výukovou infrastrukturu pro přírodní vědy a zemědělské biotechnologie. 10/

11 Týž den předseda Akademie věd ČR prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., slavnostně jmenoval nového ředitele českobudějovického Biologického centra AV ČR, v.v.i., jímž se stal prof. RNDr. František Sehnal, CSc. Předseda AV ČR prof. V. Pačes rovněž poděkoval panu Vítu Našincovi, CSc., za odvedenou práci v době, kdy stál v čele této vědecké instituce. Vznik Biologického centra AV ČR, v.v.i., které sdružuje pět českobudějovických ústavů Akademie věd, je významnou organizační změnou, od které si mimo jiné slibujeme pružnější spolupráci s Jihočeskou univerzitou a její rozšíření do nových oblastí, říká nově jmenovaný ředitel Biologického centra prof. František Sehnal: Pracovníci Biologického centra se podílejí a budou podílet na budování Přírodovědecké fakulty a rýsuje se velmi konkrétní rozšíření spolupráce s dalšími fakultami Jihočeské univerzity. Máme jasné představy o některých společných vědecko-výzkumných projektech s teoretickým i praktickým zaměřením. Neméně významná je i spolupráce při vytváření celkové koncepce rozvoje vzdělávání, vědy a výzkumu v Jihočeském kraji. Vzájemně se podporujeme ve snahách vytvořit jednotný akademický areál, který bude střediskem vzdělanosti celoevropského významu a který bude významnou součástí nejen kulturního, ale i ekonomického života regionu. Pracovníci Biologického centra AV ČR jsou připraveni udělat vše pro naplnění této vize. -hb- Prezident republiky jmenoval nové profesory Prezident republiky Václav Klaus jmenoval 16. dubna 2007 ve Velké aule Karolina, na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol, šedesát osm nových profesorů vysokých škol. Mezi nově jmenovanými jsou čtyři profesoři Jihočeské univerzity: *Prof. Ing. Jiří Kopáček, Ph.D. pro obor hydrobiologie / na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích *Prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D. pro obor biofyzika / na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci *Prof. RNDr. Pavel Tlustý, CSc. pro obor statistika / na návrh Vědecké rady Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. NOVÍ DOCENTI JIHOČESKÉ UNIVERZITY Na prvním zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity v novém funkčním období rektora 17. května 2007 byly předány diplomy nově jmenovaným docentům Jihočeské univerzity. Jsou jimi: *Doc. Dr. Ing. Oto Hanuš z Výzkumného ústavu pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Doc. Dr. Ing. Oto Hanuš byl s účinností od 1. února 2007 jmenován docentem pro obor Speciální zootechnika a obhájil habilitační práci na téma Analýza výzkumu a vývoje vztahů mezi referenčními a rutinními metodami a zajištění kvality výsledků při stanovení složení a vlastností mléka. *Doc. RNDr. Miroslav Martiš, CSc., z České zemědělské univerzity, Fakulty lesnické a environmentální Doc. RNDr. Miroslav Martiš, CSc., byl s účinností od 1. února 2007 jmenován docentem pro obor Aplikovaná a krajinná ekologie a obhájil habilitační práci na téma Klasifikace ekologické zranitelnosti krajiny a proveditelnosti rozvojových záměrů a koncepcí. *Doc. RNDr. Libor Pechar, CSc., ze Zemědělské fakulty JU Doc. RNDr. Libor Pechar, CSc., byl s účinností od 1. února 2007 jmenován docentem pro obor Aplikovaná a krajinná ekologie a obhájil habilitační práci na téma Procesy eutrofizace mělkých vod - studie rybničních ekosystémů. *Doc. Ing. Jan Pulkrábek, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze Uhříněvsi Doc. Ing. Jan Pulkrábek, CSc., byl s účinností od 1. února 2007 jmenován docentem pro obor Speciální zootechnika a obhájil habilitační práci na téma Hodnocení jatečních těl prasat. *** K 31. březnu 2007 měla Jihočeská univerzita 84 profesorů a 154 docentů. -hb- *Prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc. pro obor české dějiny / na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 11/

12 Čestný doktorát převzal odborník na středověkou německou literaturu prof. Dr. Hans Joachim Behr (2000, 2004). V roce 2003 se z podnětu prof. Behra konala podobná konference v Bamberku, které se účastnili studující a učitelé ze čtyř univerzit z Českých Budějovic, Bamberku, Braunschweigu a Salzburku. Ze sdělení prof. RNDr. Miroslava Papáčka, CSc. Na slavnostním zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity, které se konalo dne 24. května 2007 v obřadní síni českobudějovické radnice, byla udělena čestná vědecká hodnost doctor honoris causa v oboru Německá literatura, kterou převzal prof. Dr. Hans Joachim Behr, profesor germanistiky na univerzitě v Braunschweigu, odborník na středověkou německou literaturu a světově uznávaný specialista na problematiku starší německé literatury v Čechách. Jeho obsáhlá vědecká činnost představuje řadu monografií, jak edic, tak knižních prací, a velký počet vědeckých studií a recenzí. Jeho badatelská činnost je reflektována i v české vědecké literatuře (práce prof. Václava Boka, doc. Viktora Viktory a překladatele Jindřicha Pokorného). Prof. Dr. Hans Joachim Behr se výrazně zasloužil o institucionalizaci spolupráce mezi univerzitami foto J. Hrdina Od počátku 90. let spolupracuje prof. Behr intenzivně s katedrou germanistiky na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Pravidelně zde přednáší a beseduje se studenty. Jeho snaha o institucionalizaci spolupráce byla završena dohodou o spolupráci v rámci programu Socrates/ Erasmus, která spojuje od roku 1997 katedru germanistiky PF JU s německým seminářem univerzity v Braunschweigu. Jde o konkrétní vědeckou a pedagogickou spolupráci, na níž se podílejí učitelé i studenti germanistiky obou univerzit. Prof. J. Behr převzal v pořadí jedenáctý čestný doktorát Jihočeské univerzity; na snímku s rektorem JU prof. V. Bůžkem foto J. Hrdina Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích uděluje čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa významným domácím a zahraničním osobnostem, které výrazně přispěly k rozvoji oblastí, které tvoří zaměření a dlouhodobou orientaci univerzity. O udělení rozhoduje vědecká rada. Hodnost je vždy udělována na akademickém obřadu. Za dobu své existence udělila Jihočeská univerzita deset čestných doktorátů. Poslední předchozí čestný doktorát byl udělen v roce 2006 přednímu světovému lékaři prof. MUDr. Vladimíru Krčmérymu, DrSc., v oboru veřejného zdravotnictví (viz Jihočeská univerzita 2/2006, s. 9-12). V prosinci převzal čestný doktorát v oboru ekologie prof. Dr. Anthony Frederick George Dixon, přední odborník na ekologii mšic a jejich predátorů (viz Jihočeská univerzita 1/2007, s ). -hb- Z podnětu prof. Behra se rovněž konají každý druhý rok blokové semináře, kde studující a pracovníci obou univerzit představují své vědecké projekty (např. diplomové práce, disertace, granty). Semináře se konají jak v České republice (Tejmlov , 2002), tak v Braunschweigu 12/

13 Jak se studuje učitelství na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity Rozhovor s děkankou doc. PhDr. Alenou Hošpesovou, Ph.D. Na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity ukončilo v červnu studium slavnostní promocí na 300 studentek a studentů učitelství pro základní a pro střední školu. Uvádí se, že absolventi pedagogických fakult obecně nemají problém s uplatněním v praxi; charakter studia umožňuje získávat jazykové, komunikační, informační i specifi cky učitelské dovednosti, jejichž kombinace předpokládá dobrou adaptabilitu na trhu práce. Platí to i v případě pedagogické fakulty v Českých Budějovicích? V současné době naši absolventi nemají potíže s uplatněním v praxi. Tradičně se při jejich hodnocení uvádí, že jsou dobře připraveni ve svém oboru. Jejich studium není jen nasloucháním přednášek a čtením skript. Nejlepší z nich spolupracují na řešení vědeckých úkolů i různých projektů Evropské unie (programy Comenius, Lingua). Mnozí využívají výhod programu Erasmus a studují semestr na některé zahraniční univerzitě. Jejich pedagogicko-psychologická příprava je podpořena logicky uspořádaným a strukturovaným systémem absolvovaných praxí. Mají kompetence jazykové, jsou schopni používat informační a komunikační technologie. Toto všechno naši absolventi uplatňují ve školství i mimo ně. formální vzdělání, ale jinak jsou dobrými pedagogy, učit i bez diplomu, jaký je Váš názor? Asi neočekáváte, že s tímto názorem budu souhlasit. Přirozeně nesouhlasím a mám pro to dobré důvody. Celosvětově se požaduje, aby se zlepšila kvalita a efektivita vzdělávání a odborné přípravy. Ve svých strategických záměrech ji předpokládají i členské státy EU spolu s Evropskou komisí. To pro období příštích desetiletí vyvolává potřebu zlepšovat také vzdělávání učitelů. V definovaných strategických cílech jsou učitelé považováni za nejdůležitější aktéry očekávaných proměn. I jejich role se ve společnosti znalostí či jinak vyjádřeno v učící se společnosti výrazně mění. foto archiv PF JU Podle současného zákona o pedagogických pracovnících, který platí od , získává učitel prvního i druhého stupně základní školy odbornou kvalifi kaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu a pokud nesplňuje předepsanou odbornou kvalifi kaci, může vykonávat přímou pedagogickou činnost (po dni nabytí účinnosti zákona) nejdéle pět let, pokud v této době nezahájí (a úspěšně ukončí) studium, kterým potřebnou kvalifi kaci získá. Objevil se však také krajní návrh, že by nadále mohli ti, kterým sice chybí V současnosti zaznamenáváme u nás například značný posun v chápání kurikula. Postupná realizace Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání výrazným způsobem a dlouhodobě mění orientaci škol na posilování činností zaměřených na získávání životně důležitých kompetencí u žáků, na schopnost tvůrčím způsobem inovovat vzdělávací program a zabezpečit jeho realizaci, na společné vytváření specifik jednotlivých škol. Tím, jak se proměňuje rodina a celkový životní styl, stává se stále významnější socializační funkce školy. Začíná se i uvažovat o nutných změnách v charakteru vzdělávání s ohledem na to, že se mnohem více počítá s celoživotním vzděláváním. Může těmto požadavkům vyhovět maturant? -hb- 13/

14 První habilitační řízení v oboru ošetřovatelství na ZSF JU V dubnu roku 2006 získala Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity práva k habilitačnímu řízení v oboru ošetřovatelství. Fakulta se tímto krokem stala jediným pracovištěm v České republice s habilitačními právy pro tento obor. Za rok poté se uskutečnily první dvě přednášky a obhajoby habilitačních prací. PhDr. Sylva Bártlová, CSc., z Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů Brno uvedla přednášku na téma Je povolání sestry autonomní profesí? a Mgr. Kateřina Ivanová, Ph.D., z Ústavu sociálního lékařství a zdravotní politiky Olomouc hovořila na téma Ošetřovatelská versus lékařská etika společná i rozdílná východiska. Obě práce zaujaly členy vědecké rady fakulty. Po obhajobě a tajném hlasování členů vědecké rady bylo doporučeno rektorovi Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václavu Bůžkovi, CSc., přiznat oběma žadatelkám titul docent, uvedl děkan zdravotně sociální fakulty prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc. Pro habilitační řízení se před rokem připravovala přísná kritéria: Pokud se v budoucnu uskuteční během roku 2-3 habilitace, budeme spokojeni, informoval tehdy děkan fakulty prof. Miloš Velemínský: Akreditace nám umožní povznést tento obor na úroveň, jaká je v západní Evropě. Je to výrazný příspěvek k tomu, aby se ošetřovatelství stalo samostatným vědeckým oborem de facto, de iure už tomu tak je. Proděkanka pro pedagogickou činnost a vedoucí katedry ošetřovatelství ZSF JU doc. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., R.N., doplnila: Ošetřovatelství by se mělo postupně stát oborem postaveným na výzkumu, jehož výsledky by měly přispívat k vývoji oboru, resp. ošetřovatelské teorie a samozřejmě k paralelnímu zvyšování kvality ošetřovatelské péče. -hb- Ekonomická fakulta JU spolupracuje s univerzitou v Maďarsku V rámci zahraniční spolupráce uzavřela nově vzniklá Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity a Faculty of Economic and Social Sciences (Institute of Regional Economics and Rural Development), Stent István University Gödöllő v Maďarsku bilaterální dohodu o vzájemné spolupráci s platností do roku Za EF JU se jednání zúčastnila děkanka prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., a proděkani doc. Ing. Ladislav Rolínek, Ph.D., prof. Ing. František Střeleček, CSc., Dr.h.c., RNDr. Renata Klufová a Dr. Ing. Dagmar Škodová Parmová. Cílem dohody je vzájemně umožnit odborný rozvoj pedagogů a studentů obou vysokých škol a přispět k ekonomickému a sociálnímu rozvoji regionů s využitím znalostí a dovedností získaných na základě spolupráce na společném projektu s názvem Possible influences of EU agricultural financing on production efficiency and technological development of agriculture in Czech Republic and Hungary První výsledky spolupráce budou prezentovány na mezinárodní vědecké konferenci Tradition and Innovation, která se uskuteční v Gödöllő. Součástí spolupráce výše zmíněných škol budou i výměnné pobyty studentů a pedagogických a vědeckých pracovníků. Dohoda pamatuje i na spolupráci při magisterských a doktorských programech s cílem vytvořit v budoucnu společné studijní programy. V rámci programu ERASMUS, který je zaměřen na vysokoškolské vzdělávání a odborné vzdělávání na vysokoškolské úrovni prostřednictvím mobilit studentů a pedagogických pracovníků, má Ekonomická fakulta uzavřeny smlouvy s univerzitami na Slovensku (Slovenská poľnohospodářská univerzita v Nitře, Univerzita Konštantina Filozofa v Nitře), ve Francii (Université de Rouen, Universite de Bretagne, Université Claude Bernard Lyon), v Německu (Universität Kaiserslautern, Universität Konstanz, Universität Passau, TU - München), Rakousku (Universität für Bodenkultur Sien), Maďarsku (University of Pannonia Veszprem, Szent István University Gödöllö), Polsku (Akademia Rolnicza w Szczecinie, University of Wroclaw), Španělsku (Universitat de Lleida ) a v Itálii (Universitá degli Studi di Firenze). V příštím akademickém roce v rámci těchto smluv vycestuje více než 40 studentů a 30 pedagogických pracovníků EF JU. Ve spolupráci se zahraničním oddělením rektorátu a zahraničním oddělením ekonomické fakulty. -hb- 14/

15 ROZPOČET JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ROCE 2007 Na svém posledním předprázdninovém zasedání a zároveň na prvním jednání v novém složení po volbách dne 20. června 2007 schválil Akademický senát JU návrh tvorby a užití centrálního fondu reprodukce investičního majetku (FRIM) JU v roce Tím byl dokončen proces schvalování a projednávání rozpočtu JU pro tento rok. Tradičně prvním krokem v tomto procesu bylo seznámení AS JU s návrhem rektora na rozdělení normativně přidělovaných prostředků ze státního rozpočtu mezi jednotlivé součásti JU. Tento návrh schválil AS JU na svém zasedání dne 13. března Následovalo projednávání skladby nákladů ve vazbě na očekávané zdroje na jednotlivých součástech JU. Rozpočet v podobě zjednodušeného výkazu zisků a ztrát, sestavený pro rok 2007 jako ziskový, byl následně představen Správní radě JU, která jej projednala dne 24. dubna Základní rámec rozpočtu JU jak pro oblast provozní, tak pro oblast investiční je tak pro tento rok kompletní. Rozhodující objem prostředků na zajištění provozu získává JU z MŠMT. Podle Pravidel MŠMT pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám podle zákona č.111/1998 Sb. je to zejména příspěvek na uskutečňování akreditovaných studijních programů a s nimi spojenou tvůrčí činnost, zahrnující rovněž prostředky na stipendia studentů v doktorských studijních programech, stipendia ubytovací a sociální, dále je to dotace na projekty v rámci Rozvojových programů a Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ) a dotace na podporu projektů mezinárodní spolupráce včetně mobilit studentů a pedagogů v rámci programu Sokrates Erasmus. limitován je celkovým rozsahem disponibilních prostředků MŠMT vyčleněných na tento dotační titul a pro každou veřejnou vysokou školu také stanovenou horní hranicí financovatelného nárůstu počtu studentů. JU má letos na zajištění svých vzdělávacích a tvůrčích aktivit k dispozici částku 548,4 mil. Kč, což je cca o 10 % více než v roce Počet studentů, který je rozhodujícím ukazatelem pro určení této částky, vzrostl o 9 % (údaje vycházejí ze stavů k obou let). Rozdělení příspěvku mezi jednotlivé součásti JU využívá stejných principů, z jakých vychází MŠMT. Základem jsou údaje o počtech studentů a struktura studijních programů jednotlivých součástí JU. Před rozdělením příspěvku na fakulty a vysokoškolské ústavy JU byla vyčleněna částka určená pro financování provozu rektorátu a aktivit celouniverzitního charakteru zajišťovaných centrálně. Tato částka činí tis. Kč. Příspěvek roku 2007 schválený pro jednotlivé součásti uvádí následující tabulka: Fakulta / ústav Pøíspìvek na vzdìlávací èinnost roku 2007 v tis. Kè Biologická fakulta Ekonomická fakulta Filozofická fakulta Pedagogická fakulta Teologická fakulta Zdravotnì sociální fakulta Zemìdìlská fakulta Ústav fyzikální biologie Výzkumný ústav rybáøský a hydrobiologický 976 Objem příspěvku na vzdělávací činnost pro rok 2007 je generován počtem studentů a ekonomickou náročností jednotlivých studijních programů; Významný podíl na celkovém rozpočtu JU má institucionální a účelová podpora výzkumu a vývoje poskytovaná státním rozpočtem podle zákona 130/2002 Sb. Základním zdrojem financování výzkumné činnosti JU jsou prostředky určené na řešení výzkumných záměrů; realizaci šesti záměrů JU letos podporuje MŠMT částkou 102,7 mil. Kč. Další dotační titul z této oblasti je podpora specifického výzkumu na VŠ. Jeho objem závisí jak na objemu prostředků získaných na řešení projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů v minulém roce a na vykázaných výsledcích výzkumu, tak na kvalifikační struktuře akademických pracovníků a na struktuře studentů. Objem podpory specifického výzkumu na JU se v průběhu posledních let téměř nemění pro tento rok činí 33,6 mil. Kč. 15/

16 Rovněž tato část rozpočtu je v rámci JU dělena mezi jednotlivé součásti podle stejných pravidel, jaká používá MŠMT. Na zajištění celouniverzitních aktivit v oblasti výzkumu a vývoje a především na podporu projektů Grantové agentury JU jsou vyčleněny prostředky ve výši tis. Kč. Schválený objem dotace pro jednotlivé součásti JU je uveden v následujícím přehledu: Fakulta / ústav Podpora specifického výzkumu v roce 2007 v tis. Kè Biologická fakulta Ekonomická fakulta 385 Filozofická fakulta Pedagogická fakulta 405 Teologická fakulta 1 Zdravotnì sociální fakulta 579 Zemìdìlská fakulta Ústav fyzikální biologie Výzkumný ústav rybáøský a hydrobiologický Celkový obraz o příjmové stránce rozpočtu JU doplňuje řada dalších příspěvků a dotací: součástí příspěvku na uskutečňování studijních programů jsou již zmíněné zdroje na stipendia studentů doktorských studijních programů v očekávané výši 23 mil. Kč, dále prostředky na ubytovací a sociální stipendia v předpokládané výši 34,5 mil. Kč. Účelové dotace na realizaci projektů Rozvojových programů MŠMT dosahují částky cca 37 mil. Kč, na řešení projektů FRVŠ je určeno 9,6 mil. Kč. V oblasti účelové podpory výzkumu a vývoje má v současné době JU k dispozici prostředky v celkové výši 60 mil. Kč. Výzkumné projekty podporované MŠMT tvoří z této částky 21 %, největší podíl - 36 % (21,5 mil. Kč) - představují prostředky poskytnuté GA ČR. Dalšími poskytovateli dotací jsou Ministerstva zemědělství s 21 %, Grantová agentura AV ČR s 16 %, Ministerstvo průmyslu a obchodu s 4 % a Ministerstvo zdravotnictví s 2 %. Nezanedbatelným zdrojem rozpočtu JU jsou vlastní tržby plynoucí jednotlivým součástem JU z jejich činnosti: fakultám a ústavům např. z přijímacího řízení, ze služeb pro studenty, z doplňkové činnosti, kolejím a menzám JU z ubytování a stravování. Finanční plán roku 2007 předpokládá vlastní tržby v celkovém objemu cca 200 mil. Kč. V oblasti investičních zdrojů a potřeb hraje významnou roli centrální FRIM JU. Jeho tvorba je podmíněna existencí potřebného objemu odpisů z dlouhodobého majetku JU a schválena v takovém rozsahu, který umožňuje jednak realizaci centrálně zajišťovaných investičních akcí roku 2007, jednak vytvoření potřebných rezerv pro zajištění investiční výstavby v blízké budoucnosti. V tomto roce bude do centrálního FRIM převedeno celkem 20 mil. Kč. Při koncipování plánu tvorby a čerpání centrálního FRIM vychází JU ze svého dlouhodobého záměru v oblasti investic. Základní rámec investiční výstavby JU je dán programem reprodukce majetku veřejných vysokých škol na léta 2003 až Akce zahrnuté do tohoto programu by měly být dokončeny do roku JU v současné době očekává souhlas MŠMT se zahájením výstavby své významem i objemem největší akce tohoto programovacího období - pavilonu Filozofické fakulty s rektorátem a pavilonu univerzitní knihovny. Zdroje vytvořené v centrálním FRIM slouží mimo jiné k dofinancování této akce, na kterou má JU obdržet ze státního rozpočtu dotaci ve výši cca 400 mil. Kč. Čerpání centrálního FRIM v roce 2007 je dále směrováno do doprovodných akcí navazujících na připravovanou výstavbu. Jedná se o projektovou přípravu vnitroareálového parkoviště, vybudování příjezdové komunikace pro hasičský záchranný sbor, položení základů budoucí auly JU (založení auly až v době, kdy budou stát oba nové pavilony, by představovalo pro statiku obou nových objektů velké riziko) a výstavbu náhradních garáží pro možnost uvolnit jejich budoucí směnou za stávající garáže prostor kampusu JU před novými objekty. Centrální FRIM bude v rámci schváleného rozpočtu také využit pro přípravu projektů, kterými chce JU vstoupit do nového programovacího období EU. Na urbanistickou a architektonickou přípravu dvou významných projektů směrovaných do operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace získala JU v tomto roce příspěvek Krajského úřadu Jihočeského kraje. Nicméně na oba projekty Rozvoj výukových kapacit pro přírodovědné obory a Evropské rybářské vědecko-výzkumné centrum je třeba v přípravné fázi vynaložit v roce 2007 rovněž vlastní prostředky JU. Se zamýšlenou realizací dostavby kampusu JU v Českých Budějovicích a uvažovaným řešením dopravní obsluhy jeho západní části souvisí i plánovaný výkup pozemku přiléhajícího k areálu JU a Biologického centra AV ČR. Schválený objem tvorby centrálního FRIM vytváří zdroje použitelné v případě potřeby i pro tento záměr. Předpokládané a z větší míry již potvrzené zdroje rozpočtu JU na rok 2007 vytvářejí prostor pro zajištění všech aktivit JU v rozsahu překračujícím 1 mld. Kč. Ing. Hana Kropáčková, kvestorka Jihočeské univerzity 16/

17 Ke studiu na JU se hlásí uchazeči z celé ČR K 31. květnu 2007 bylo na Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích podáno celkem přihlášek ke studiu do bakalářských a dlouhých magisterských studijních programů, což představuje oproti roku 2006 nárůst přibližně o 900 přihlášek. Ukazuje se, že v posledních třech letech dochází k nárůstu počtu přihlášek podávaných uchazeči o studium z Jihočeského kraje. V roce 2005 byl podíl přihlášek z Jihočeského kraje 50,6 %, v roce 2006 to bylo již 54,3 % a v roce 2007 dokonce 57,7 %. Členění přihlášek pouze na přihlášky z Jihočeského kraje a dopočítáním do 100 % na přihlášky z krajů ostatních je členění velmi hrubé a pro další potřeby JU i jednotlivých fakult nedostačující. Proto z podnětu vedení JU vznikl materiál Přihlášky do bakalářských a dlouhých magisterských studijních programů , který podává informace o tříletém vývoji počtu přihlášek ke studiu na jednotlivých fakultách i na univerzitě jako celku, a to v detailním členění na jednotlivé kraje a okresy. Údaje jsou za kraje i okresy uvedeny jednak v absolutních číslech (tj. počet přihlášek z daného kraje a okresu), jednak v procentech, která vyjadřují podíl doručených přihlášek z jednotlivých krajů a okresů na celkovém počtu přihlášek doručených v daném roce na konkrétní fakultu JU (příp. univerzitu jako celek). Tento materiál také obsahuje za každou fakultu a za každý sledovaný rok ( ) mapu České republiky v členění na okresy, která pomocí barevné škály zobrazuje počet přihlášek ke studiu podaný daný rok z jednotlivých okresů. Srovnání regionálního původu přihlášek doručených na jednotlivé fakulty v letech umožňuje fakultám JU sledovat určité trendy např. posilování nebo oslabování zájmu o studium na konkrétní fakultě JU v jednotlivých krajích a vývoj rozložení přihlášek v jednotlivých okresech. Součtem údajů za jednotlivé kraje se dá vysledovat vývoj počtu přihlášek podaných na danou fakultu JU z celé České republiky v jednotlivých letech. Rozložení přihlášek ke studiu podaných na JU v roce 2007 podle jednotlivých krajů: Tabulka 1 - Přihlášky do Bc. a dlouhých Mgr. programů na JU v roce 2007 Jihoèeský ,7% Vysoèina ,4% Støedoèeský ,9% Plzeòský 828 6,5% Hlavní mìsto Praha 430 3,4% Jihomoravský 366 2,9% Ústecký 250 2,0% Pardubický 201 1,6% Karlovarský 196 1,6% Královéhradecký 163 1,3% Liberecký 112 0,9% Moravskoslezský 102 0,8% Zlínský 88 0,7% Olomoucký 87 0,7% Nevyplnìno 79 0,6% Z tabulky vyplývá, že kromě již zmíněného Jihočeského kraje je poměrně velký zájem o studium na JU také v kraji Vysočina a ve Středočeském kraji. Z těchto krajů (Jihočeský, Vysočina a Středočeský kraj) bylo v roce 2007 podáno více než ¾ všech přihlášek doručených na JU. Pokud bychom se chtěli blíže podívat na přihlášky pouze z Jihočeského kraje, zjistíme, že největší počet uchazečů o studium na JU je z okresu České Budějovice (2 228 přihlášek v roce 2005, přihlášek v roce 2006 a přihlášek v roce 2007). Tradičně nejmenší počet přihlášek v rámci Jihočeského kraje je odesílán z okresu Prachatice (407 přihlášek v roce 2005, 513 přihlášek v roce 2006 a 559 přihlášek v roce 2007). Bližší informace o počtu přihlášek v rámci jednotlivých okresů Jihočeského kraje v roce 2007 podává tabulka 2. Tabulka 2 Členění přihlášek ke studiu na JU v roce 2007 podle okresů Jihočeského kraje Èeské Budìjovice ,9% Tábor 880 7,0% Jindøichùv Hradec 792 6,3% Èeský Krumlov 733 5,8% Strakonice 657 5,2% Písek 654 5,2% Prachatice 559 4,4% Kompletní materiál Přihlášky do bakalářských a dlouhých magisterských studijních programů ve formátu PDF je k dispozici pro 17/

18 Ve výsledném srovnání českých veřejných vysokých škol podle vědeckých výsledků za rok 2006 se umístila Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích na čtvrté pozici s celkovým koeficientem 26. Na prvním místě je Vysoká škola chepřípadné stažení na internetových stránkách Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na adrese Z podkladů Centra informačních technologií JU (Ing. Jan Volf, RNDr. Ludmila Bulánová) zpracoval Bc. Tomáš Klimpera Cena rektora za prestižní vědeckou publikaci udělena Na prvním zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity v novém funkčn í m ob dobí d ne 17. května 2007 předal rektor univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., Cenu rektora za dvě prestižní publikace Mgr. Pavlu Markovi, Ph.D., a kolektivu autorů pod vedením prof. RNDr. Vojtěcha Novotného, CSc. Předložené návrhy z fakult a ústavů JU na kandidáty ocenění posuzovala Grantová rada Grantové agentury Jihočeské univerzity. Cena rektora byla udělena Mgr. Pavlu Markovi, Ph.D., za práci Svědectví o ztrátě starého světa. Manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna za ediční zpřístupnění jazykově i paleograficky náročných dopisů Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a jeho ženy Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. Dvojjazyčná česko-španělská edice lobkovické korespondence je doplněna rozsáhlou úvodní studií a jako celek představuje významný příspěvek české historiografie k problematice bělohorské doby (viz Jihočeská univerzita 1/2006, s ). Prestižní ocenění získal také kolektiv autorů pod vedením prof. RNDr. Vojtěcha Novotného, CSc., za práci Why are there so many species of herbivorous insects in tropical rainforest? Science 313: (2006) za zpracování prioritních výsledků ekologické analýzy biodiverzity herbivorního hmyzu z lesů tropického a mírného pásu, založené na dlouholeté činnosti terénní stanice Biologického centra AV ČR a Biologické fakulty JU v Nagadě na Papui-Nové Guineji. Z materiálu oddělení pro vědeckou a výzkumnou činnost JU. -hb- Jihočeská univerzita hodnocena podle mezinárodních kritérií jako čtvrtá nejlepší v ČR MF Dnes z přinesla v příloze Vzdělávání hodnocení českých veřejných vysokých škol. Vůbec poprvé byla při hodnocení použita mezinárodní, snadno dostupná kritéria - výsledky vědecké a publikační činnosti indexované v databázi Web of Science (WoS), kterou vytváří Thomson Scientific ve Filadelfii. Pro uchazeče o studium na vysoké škole znamená zveřejněné hodnocení kvalitativní posun, protože dosud neexistovalo přehledné srovnání kvalit jednotlivých univerzit a jejich fakultních součástí. Středoškolští studenti si dosud vybírali školu podle nejrůznějších, často velmi subjektivních kritérií. Nyní mají díky zmíněnému hodnocení veřejných vysokých škol možnost vybrat si školu i podle kvality pěstované vědy. Právě věda a její publikované výsledky mají velký vliv na kvalitu výuky. Rozdělují školy do dvou pomyslných kategorií, na školy výzkumné, které do vzdělání studentů přinášejí vlastní poznatky a na školy bez vlastního výzkumu, které jen reprodukují poznatky jiných. Autor průzkumů, prof. RNDr. Josef Berger, který působí na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, vycházel při sestavování žebříčků z uznávaných pravidel, podle kterých britské noviny The Times každoročně sestavují žebříček nejlepších univerzit světa. Ten vychází v The Times Higher Education Supplement. Pro Českou republiku jsou použitelná následující kritéria: počet publikací v mezinárodní databázi Web of Knowledge a počet publikací v prestižních vědeckých časopisech Nature a Science; ve výpočtu se zohledňuje i velikost univerzity (počet studentů). Prof. Berger k použité metodice dodává: Každé vysoké škole či fakultě byly započteny ty publikace, u nichž byla u autora uvedena adresa dané instituce. Vedle oficiálních názvů jsem vyhledával i podle názvů neoficiálních. Aby byla potlačena subjektivita spojená s vyhledáváním dodatečně indexovaných publikací, zahrnul jsem do žebříčků jen publikace vydané s datem 2006 a indexované ve Filadelfii od do /

19 micko-technologická v Praze (celkový koeficient 72), druhou příčku obsadila Univerzita Karlova v Praze s koeficientem 53, třetí je s koeficientem 39 Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně. Do žebříčků byly podle stejných kritérií seřazeny i fakulty s příbuzným zaměřením. I v těchto žebříčcích se jednotlivé fakulty JU objevují na předních místech. V kategorii přírodovědné a jim příbuzné fakulty zaujala Biologická fakulta JU přesvědčivé první místo. S koeficientem 248 nenašla mezi českými přírodovědnými fakultami konkurenci, v pořadí druhá Matematicko-fyzikální fakulta UK má koeficient 112. foto archiv JU Pedagogické a tělovýchovné fakulty byly pro účely hodnocení zařazeny do společné kategorie. Pedagogická fakulta JU, která má koeficient 1,9, je mezi tuzemskými fakultami nejlepší. Obecně pro tuto kategorii ale platí, že pedagogické fakulty publikují ze všech typů fakult v České republice nejméně. Filozofická fakulta JU patří mezi institucemi humanitního vzdělávání k špičkovým pracovištím. V celkovém hodnocení zaostala jen za Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy, s koeficientem 4,1 předstihla veškeré zbývající humanitně zaměřené fakulty. Zemědělské a veterinární fakulty se od ostatních typů fakult odlišují především dlouhodobějším charakterem pěstovaného výzkumu. Zemědělská fakulta JU v konkurenci nepropadla s koeficientem 27 se umístila na třetí pozici. Na žebříčku se před ní objevily Agronomická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. nelékařských pracovníků (ošetřovatelé, rehabilitační a laboratorní pracovníci atd.), zatím za tradičními lékařskými fakultami ve vědě zaostávají. Tento fakt potvrzuje i jedenácté místo Zdravotně sociální fakulty JU s výsledným koeficientem 2. Zveřejněné hodnocení mělo velký ohlas a vyvolalo diskusi o úrovni českého vysokého školství. Prof. RNDr. Josef Berger vyslovil přání, aby diskuse směřovala ne k tomu, proč je konkrétní instituce na určitém místě žebříčku, ale proč výsledky vědecké a publikační činnosti českých vysokých škol jako celku výrazně zaostávají za světovou špičkou. *** Srovnání vysokých škol podle vědeckých výsledků za rok 2006 Pořadí / Název univerzity 1. Vysoká škola chem.-technol. v Praze 2. Univerzita Karlova v Praze 3. Veter. a farm. univerzita v Brně 4. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích 5. Masarykova univerzita v Brně 6. Univerzita Pardubice 7. Univerzita Palackého v Olomouci 8. České vysoké učení technické v Praze 9. Mendelova zem. a les. univerzita v Brně 10. Ostravská univerzita v Ostravě 11. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 12. Vysoké učení technické v Brně 13. Západočeská univerzita v Plzni 14. Slezská univerzita v Opavě 15. Technická univerzita v Liberci 16. Česká zemědělská univerzita v Praze 17. VŠB Technická univerzita Ostrava 18. Univerzita Hradec Králové 19. Vysoká škola ekonomická v Praze 20. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. Labem 21. Vys. škola polytechnická v Jihlavě Zdrojem informací pro článek byla příloha deníku MF Dnes Vzdělávání z a rozhovor s autorem žebříčků prof. RNDr. J. Bergerem, CSc. Mgr. Jiří Váňa Poslední hodnocenou kategorií byly lékařské a zdravotnické fakulty. Tradiční lékařské fakulty patří podle vypočtených koeficientů mezi nejkvalitnější fakulty v České republice. Fakulty, které vznikly po roce 1990 a zaměřují se na výchovu 19/

20 Výzkum na Jihočeské univerzitě: poznámky prorektora pro VaV Prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc. Výzkum je obecně považován za zásadní součást pobývání na vysoké škole a všechny vysoké školy deklarují svou ambici stát se univerzitami výzkumného typu. Připravovaná reforma vysokého školství s výzkumnými školami či fakultami počítá, byť zatím není shoda v tom, jak se výzkumná fakulta pozná, kdo a jak ji za výzkumnou vyhlásí a především co z toho ta fakulta bude mít. Ať to dopadne jakkoli, lze předpokládat, že schopnost získat veřejnou podporu výzkumu a vývoje bude zásadní pro budoucnost Jihočeské univerzity i jejích fakult a ústavů. Ne proto, že nevýzkumné instituce zahynou, ale proto, že se budou muset začít zabývat něčím jiným. Neudržitelný a finančně zhoubný nebude nevýzkum, nýbrž hra na výzkum, tedy výzkum mizerný. V posledním roce dospěla Rada pro výzkum a vývoj, garant velké novely zákona o podpoře výzkumu a vývoje, k obecnému konsensu, že výzkumné záměry coby forma institucionálního financování výzkumu budou nahrazeny financováním podle předchozích výsledků. (Abychom si rozuměli, grantový systém pochopitelně zůstane zachován stejně jako projektové financování aplikovaného výzkumu a vývoje.) Nikdo nebude hodnotit vizi instituce, co hodlá dělat v budoucnu, odpadnou oponenti a komise, postačí databáze výsledků a trojčlenka. Nestane se, že by dobrá instituce nedostala nic, ale také se nestane, že by špatná instituce peníze omylem dostala a pak byla léta za vodou. Dosavadní systém vše, nebo nic se změní v plynulý převod jednotlivých výsledků v jednotlivé koruny. Jistě nás čeká delší přechodné období mnohé instituce, které mají výzkumný záměr, ale skoro žádné relevantní výsledky, by se mohly jednorázově zhroutit, což by údajně vadilo. Za druhé se postupně upřesňuje bodový systém, který bude hodnotit různé druhy výsledků v žádném případě nebude kus jako kus. Zatím lze spolehlivě predikovat základní trendy: Budou vysoce hodnoceny výsledky publikované v časopisech s vysokým impaktfaktorem. Zdůrazňuji vysoký IF proto, že samotné publikování v impaktovaném časopisu není žádná hodnota, když je IF toho časopisu nízký (už jsem tu psal, že IF je něco jako IQ není důvod radovat se, že máme IQ, bez ohledu na jeho konkrétní výši). Dále budou vysoce hodnoceny praktické aplikace. Všechno ostatní půjde prudce dolů. Už v letošní metodice se bodová hodnota článků ve sbornících sníží desetkrát, což zredukuje celkovou váhu sborníkových článků z 20 % v roce 2007 na 1 % v roce Už bylo zavedeno rozdělení vědních oborů na společenskovědní a ostatní, protože je zjevné, že články v neimpaktovaných časopisech a knihy mají pro historika zcela jiný význam než pro biologa. Problém je, že s tímto rozdělením se svezli i psychologové, sociologové, ekonomové apod., kteří se nezabývají primárně národní tematikou a nic jim nebrání publikovat v USA. Lze tedy očekávat mnohem jemnější definici humanitních oborů, které budou chráněny proti diktatuře impaktů, a převedení většiny společenských věd do kategorie nechráněné. Vysokoškolský pracovník, když je v práci, buď přednáší, anebo dělá něco jiného, čemuž je zvykem říkat věda. Svět vyžaduje spoustu kvalifikovaných prací postavit most, vytrhnout zub, inscenovat operu a tuto kvalifikaci příslušní pracovníci získávají na vysokých školách, ale věda to není. Značná část pracovníků JU se nezabývá výzkumem, nýbrž jinými vysoce kvalifikovanými činnostmi, je to tak dobře a netřeba to měnit. Lidí, kteří na výzkumné peníze nedosáhnou, a budou se tudíž muset zabývat něčím jiným, bude přibývat; důležité je, aby to dělali na špičkové, konkurenceschopné úrovni a aby na to dokázali získat finance. Vážené kolegyně, milí kolegové, odpovězme si zkusmo na tyto otázky: Děláme vědu? A vydělali jsme tím v posledních letech dost peněz (třeba ve výši vlastního hrubého příjmu) z jiných než veřejných zdrojů? Pokud ne, protože děláme základní výzkum, znamená to, že publikujeme v nejprestižnějších světových periodikách a nakladatelstvích? Pokud ne, je to proto, že se zabýváme oborem zásadním pro rozvoj české národní vzdělanosti a kultury a publikujeme v nejprestižnějších středoevropských periodikách či nakladatelstvích? A pokud ani to ne, děláme opravdu vědu? Autor je proděkanem JU pro vědu a výzkum 20/