Dopady 2. intifády na spole nost v Izraeli

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRN Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Obor: Mezinárodní teritoriální studia Dopady 2. intifády na spole nost v Izraeli Bakalá ská práce Autor: Kristýna H íbková Vedoucí práce: Mgr. Eva Taterová Brno, kv ten 2013

2 Prohlá ení Prohla uji, e jsem bakalá skou práci na téma Dopady 2. intifády na spole nost v Izraeli zpracovala samostatn. Ve kerou pou itou literaturu a podkladové materiály uvádím v p ilo eném seznamu literatury. V P erov dne 19. kv tna Podpis 2

3 Pod kování Na tomto míst bych ráda pod kovala paní Mgr. Ev Taterové za její as, za cenné rady, které mi poskytla b hem vedení této práce a zárove d kuji svým blízkým za jejich podporu b hem psaní této práce i b hem celého studia. 3

4 Abstrakt H íbková, K., Dopady druhé intifády na spole nost v Izraeli. Bakalá ská práce. Brno, 2013 Tato bakalá ská práce se zabývá dopady druhé intifády na spole nost v Izraeli. Práce nejprve charakterizuje historii izraelsko-palestinského konfliktu tedy jednotlivé etapy konfliktu ji p ed vznikem státu Izrael a do období druhé intifády. V následující ásti jsou podrobn ji popsány události druhé intifády, tedy období mezi lety 2000 a V praktické ásti bakalá ské práce jsou popsány dopady druhé intifády na ekonomiku Izraele a také dopady na ve ejné mín ní v izraelské spole nosti. Klí ová slova: Izraelsko-palestinský konflikt, druhá intifáda, dopady druhé intifády, Izrael, Palestina, Blízký východ, intifáda Al-Aksa Abstract H íbková, K., The effects of the second intifada on israel s society. The bachelor thesis. Brno, 2013 This bachelor thesis deals with the effects of the second intifada on Israeli society. At first, the thesis describes a history of Israeli-Palestinian conflict, the individual periods of the conflict before the state of Israel was established until the second intifada. In the following part of the thesis events of the second intifada taking place between the year 2000 and 2005 will be described with more details. In the practical part of this bachelor thesis the effects of the second intifada on Israel s economy will be described as well as the effects on the public opinion inside the Israel s society. Key words: Israeli-Palestinian conflict, the second intifada, effects of the second intifada, Israel, Palestina, Middle East, Al-Aqsa intifada 4

5 Obsah 1 ÚVOD Metodologie TEORETICKÁ ČÁST Historie izraelsko-palestinského konfliktu Období do první sv tové války První sv tová válka Druhá sv tová válka Rozd lení mandátní Palestiny Vznik státu Izrael a první arabsko-izraelský konflikt estidenní válka Sedmdesátá a osmdesátá léta První intifáda Události následující po první intifád DRUHÁ INTIFÁDA P í iny druhé intifády Pr b h druhé intifády Konec druhé intifády PRAKTICKÁ ČÁST BAKALÁŘSKÉ PRÁCE DOPADY DRUHÉ INTIFÁDY Ekonomické dopady Dopady druhé intifády na veřejné mínění v Izraeli ZÁV R Seznam použité literatury Kni ní tituly: Elektronické lánky:

6 5.3. Ostatní internetové zdroje: Seznam pou itých p íloh

7 1 ÚVOD Izraelsko-palestinský konflikt je v sou asnosti probíhající konflikt mezi idovským státem Izrael a palestinskými Araby. Svou slo itostí i intenzitou, která se v pr b hu asu m ní, u od svého vzniku ovliv uje sv tovou politiku a mezinárodní d ní. Na druhou stranu je z ejmé, e se jedná o jeden z nejvleklej ích konflikt. Samotná existence Izraele byla zapo ata válkou a v pr b hu existence v ka dé dekád dochází bu k válce s n kterými ze soused, nebo k palestinským povstáním (kterým byla práv druhá intifáda). Tyto politické problémy zem zna n ovliv ují ekonomiku Izraele, zahrani ní vztahy ale i politiku domácí. V první ásti této bakalá ské práce se pokusím stru n popsat historii izraelskopalestinského konfliktu a následn zmapovat situaci v izraelské spole nosti v kontextu událostí druhé intifády. P esto e kni ních i internetových zdroj týkajících se izraelsko-palestinského p ípadn izraelsko-arabského konfliktu je nespo et, vzhledem k tomu, e druhá intifáda byla událostí pom rn nedávnou, budu p evá n erpat ze zdroj zahrani ních. Jedním z cíl této práce je analýza dopad událostí druhé intifády na spole nost v Izraeli. Jsem si v doma, e kv li danému rozsahu nebudu moci pojmout v echny mo né oblasti dopad na izraelskou spole nost, zárove je nutné podotknout, e ne ke ka dé oblasti dopad existují relevantní zdroje, které by v rámci této bakalá ské práce bylo mo né pou ít. Práce se pokusí odpov d t na tyto dv výzkumné otázky: Jaké byly ekonomické dopady druhé intifády? Jaké byly dopady na ve ejné mín ní v Izraeli v pr b hu událostí druhé intifády? V záv ru budou shrnuty odpov di na dv výzkumné otázky, stejn jako bude nastín na podoba izraelsko-palestinského konfliktu v sou asnosti. 7

8 2 Metodologie V první kapitole, teoretické ásti, je popsán historický vývoj izraelskopalestinského konfliktu, v p ípad, e n které události izraelsko-arabského konfliktu budou mít signifikantní dopad i na izraelsko-palestinský konflikt bude jejich podoba také nastín na. V druhé kapitole, teoretické ásti, bude zmapován vývoj událostí druhé intifády. A spole n s první kapitolou budou na základ re er e dané literatury popsány deskriptivní metodou. Praktická ást bude rozd lena na dv ásti. První ást se bude zabývat dopady druhé intifády na ekonomiku zem, tato ást práce bude analyzována díky dané literatu e a získaným údaj m z ekonomických portál. V druhé ásti praktické ásti této práce bude analyzováno ve ejné mín ní v pr b hu událostí druhé intifády, k emu budou pou ita získaná data a následn se bude jednat o komentá autorky této práce. Pro metodologické uchopení této práce je tedy vyu ita empiricko-analytická metoda. V rámci nutného vymezení historických událostí dojde k vyu ití deskriptivních postup, nicmén jádrem práce bude zmín ná analytická ást. Z tematického hlediska bude st edem zájmu druhá intifáda. 8

9 3 TEORETICKÁ ÁST 3.1 Historie izraelsko-palestinského konfliktu Období do první sv tové války Fakt, e idovsko-arabský konflikt existuje od pradávna, je pravd podobn jeden z nejroz í en j ích mýt o sou asném Blízkém východ. idé byli ze Svaté zem vyhnáni ímany okolo roku 70 n.l., ím bylo definitivn zni eno idovské království a na území Palestiny tak z stal jen zlomek p vodního idovského obyvatelstva. idovská men ina sice nebyla v rovnoprávném postavení s muslimskými spoluob any, byla ale respektována jako Lid knihy, n kdy byli idé dokonce vítáni díky novým mo nostem spolupráce. idé ijící v prost edí arabsko-muslimských komunit nebyli v pr b hu d jin zdaleka tolik vystaveni antisemitským tlak m jako jejich souv rci v Evrop. Práv jako reakce na evropský antisemitismus m e být na p elomu 19. a 20. století chápán sílící idovský nacionalismus, jeho hlavním cílem byla obnova idovského státu. Ve 20. letech 20. století nebylo nap tí mezi idy a Palestinci kritické. ( ejka, 2007, str ) První sv tová válka Vzhledem k tomu, e se Britové sna ili získat podporu Arab proti Turk m, stoupnul strategický význam Palestiny vstupem Osmanské í e do první sv tové války na stran centrálních mocností N mecka a Rakouska - Uherska. Takzvanou Sykes- Picotovou dohodou z roku 1916 si mezi sebou Blízký Východ tedy i Palestinu rozd lila Velká Británie a Francie (viz p íloha. 1). (Pojar, 2009, str. 34) Namísto slíbeného arabského státu vznikly mandáty Spole nosti národ a v Palestin za ala být budována idovská národní domovina, Arabové se cítili oklamáni a konflikt byl posílen. Velmi d le itým mezníkem vztahu Velké Británie k sionist m byla také Balfourova deklarace z 2. listopadu ( ejka, 2007, str. 35) Jednalo se o formální deklaraci postoje britské vlády sm rem k idovské domovin na území, které ztratila Osmanská í e b hem první sv tové války. Tento dopis vysloven podporoval vytvo ení idovské domoviny na území Palestiny. (Balfour s declaration, 1917) 9

10 V roce 1919 se ve Versailles konala mírová konference vít zných mocností, která m la rozhodnout o budoucnosti tohoto regionu. (Chapman, 2003, str. 27) Roku 1920 bylo rozhodnuto o z ízení mandátu nad Palestinou a jeho výkon byl sv en do rukou Velké Británie. (Pojar, 2009, str. 36) Konflikt posilovalo i zvy ující se idovské p ist hovalectví (viz p íloha. 2), které sou asn oslabovalo vidinu arabského státu, d sledkem toho za alo docházet k prvním nep im eným reakcím a násilnostem. ( ejka, 2007, str. 42) V letech vypuklo násilí velkého rozm ru v Jeruzalém a Hebronu, kde byly napadeny ortodoxní idovské tvrti, výsledkem t chto st et bylo 133 mrtvých id a 87 Arab. Ve 30. letech se situace je t více vyhrotila, roku 1936 do lo k Arabské revoluci 1, která byla charakteristická pogromem na idy, celonárodní stávkou trvající 7 m síc a po adavkem na zastavení idovské imigrace. (Pojar, 2009, str. 42) Na základ nar stajících nepokoj byla tého roku ustanovena tzv. Peelova komise, která m la za úkol e it budoucí sou ití sionist a palestinských Arab. O rok pozd ji ale dosp la k názoru, e proti sob stojí dva oprávn né nároky a bylo navr eno rozd lení Palestiny na dva státy idovský a arabský (viz p íloha. 3). Návrh komise ov em ztroskotal na nespokojenosti Arab. (Chapman, 2003, str. 28) V dob, kdy se nad Evropou stahovala vále ná mra na, spo íval zájem Brit na Blízkém východ hlavn v obran Egypta a Suezského pr plavu, Palestina se sou asn stala d le itou leteckou základnou, tudí uspokojení arabských zájm bylo op t velice d le ité. ( ejka, 2007, str. 50) V roce 1939 byla vydána Bílá listina, v ní se Britská vláda zavázala, e b hem deseti let poskytne Palestin nezávislost, zastaví p esuny v dr b p dy a na p t let radikáln omezí idovské p ist hovalectví. idovské organizace Bílou listinu odmítly a sou asn p istupovaly k takovému odporu proti Brit m, v n m nechyb li atentáty a zá kodnické akce. (Bro, 2005, str ) 1 Jednalo se o přímé povstání Arabů, které dirigoval Nejvyšší arabský výbor v čele s jeruzalémským Velkým muftím. Hodnost muftího znamená post nejvyššího duchovního v sunnitské větvi islámu, jež má právo rozhodovat o náboženských a náboženskoprávních otázkách. 10

11 3.1.3 Druhá sv tová válka V pr b hu druhé sv tové války do lo k velkému legálnímu i ilegálnímu idovskému p ist hovalectví, ale i dal í polarizaci obou komunit. B hem holocaustu v Evrop Velká Británie ani USA idovské imigranty nep ijímaly, jejich jedinou nad jí se tedy stala Palestina. Díky tomu v roce 1947 idé tvo ili 31 % celkové populace. (Chapman, 2003, str. 28) V roce 1946 byl znovu vypracován návrh na rozd lení Palestiny na dv odd lené provincie, kdy idovská m la mít pouze 17% území, návrh byl zamítnut jak idy, tak Araby. Po átkem roku 1947 se jednání ocitlo ve slepé uli ce a Velká Británie p edala problém Organizaci spojených národ. (Pojar, 2009, str. 50) Rozd lení mandátní Palestiny Po átkem kv tna 1947 se se lo zvlá tní zasedání OSN, aby si vyslechlo stanoviska id i Arab k budoucnosti Palestiny. 15. kv tna byl z ízen Zvlá tní výbor pro Palestinu, známý podle svých iniciálu UNSCOP. Zatímco jednání UNSCOP pokra ovala, násilí nep estávalo. Poslední zasedání UNSCOP se konalo 31. ervence, v t inové stanovisko navrhovalo vytvo ení dvou samostatných a nezávislých stát s m stem Jeruzalémem, jako to odd leným t lesem pod mezinárodním poru enstvím. V dci palestinských Arab tento návrh op t odmítli. 29. listopadu 1947 projednalo Valné shromá d ní OSN návrhy UNSCOP. Návrh na rozd lení pro el v pom ru 33:13. Prohlá ení, e vznikne idovský stát, se stalo mezníkem v d jinách pro idy ijící v diaspo e 2. Zatímco idé s e ením souhlasili, palestin tí Arabové jej naprosto odmítli, tudí vznikl pouze stát idovský. (Gilbert, 2002, str ) Vznik státu Izrael a první arabsko-izraelský konflikt Britský mandát m l oficiáln skon it 15. kv tna 1948, n kolik hodin p ed jeho ukon ením byla v telavivském muzeu shromá d na prozatímní státní rada a slavnostn byla p e tena Deklarace izraelské nezávislosti. V le OSN nebyla respektována Egyptem, Jordánskem, Irákem, Sýrií, Libanonem a Saudskou Arábií. Tyto zem zahájily p edem deklarovaný útok na Izrael a propukla první izraelsko-arabská válka. 2 Diaspora je výraz pro rozptýlení se Židů po světě. 11

12 íseln byla arabská p evaha nesporná, ov em kvalita a efektivita t chto armád byla zna n problematická. Oproti tomu izraelská armáda m la vysokou morálku, odhodlanost a byla velmi dob e organizována, ov em zárove trp la chronickým nedostatkem zbraní, co bylo za ehnáno díky dodávkám vojenského materiálu z eskoslovenska. Izrael následn p e el do protiútoku a arabskou invazi rozdrtil. Na válku daleko více doplatili palestin tí Arabové ne pora ené arabské armády. ( ejka, 2007, str ) P ím í bylo uzav eno v ervenci 1949 a Izraelci na území zv t eném o t etinu oproti p vodnímu plánu rozd lení z roku 1947, za ali budovat sv j stát. Arabové v t inou území, na kterém byl vyhlá en idovský stát, opustili. V t ina z nich na la úto i t v ástech Palestiny okupovaných Egyptem (pásmo Gazy) a Jordánskem (západní b eh Jordánu), dále také v uprchlických táborech v Sýrii, Libanonu, Egypt, Jordánsku nebo Iráku. B hem prvního roku své existence byl Izrael uznán 50 státy a 11. kv tna 1949 byl p ijat za lena OSN. Izrael elil stálým teroristickým útok m ze sousedních arabských zemí, zejména z pásma Gazy, které se stalo základnou teroristických útok namí ených proti Izraeli ze strany Egypta. (Pojar, 2009, 53-54) estidenní válka Pozice Izraele v edesátých letech na Blízkém východ nebyla v bec jednoduchá, nebo v nejbli ím okolí nem l Izrael jakéhokoliv spojence. Protiizraelský postoj zastával p edev ím Egypt, ve stejné dob kdy do lo k blokád Tiranské ú iny, se sna il docílit jednáními na p d OSN odchodu mezinárodních jednotek ze Sinajského poloostrova. Jakmile se mu to poda ilo, za al u ji ních hranic Izraele shroma ovat armádu. Sou asn byl Izrael také ost elován Sýrií, ke které se postupn p idalo Jordánsko a Irák. ( ejka, 2007, str. 113) Hlavní úder byl zahájen 5. ervna a zam il se na sedmnáct egyptských základen a radarových stanic. Tajemstvím úsp chu tohoto n kolikanásobného vzdu ného úderu (jednoho z nejpusto iv j ích a nejodhodlan j ích útok ve vojenské historii) byly p esné zpravodajské informace. Izraelské obranné síly (IOS) získaly rozsáhlé v domosti o t ech arabských armádách, nad kterými zvít zili o jejich struktu e, vyzbrojení, bojové taktice a o vojácích samotných. (Morris, 2011, str. 251) B hem esti dn Izrael dobyl západní b eh eky Jordán, egyptské pásmo Gazy, Golanské vý iny i celý Sinaj, dobyto bylo území t ikrát v t í ne jeho dosavadní 12

13 rozloha (viz p íloha. 4). (Sachar, 1999, str. 504) Válku ukon ilo p ím í z 10. ervna, ztráty na arabské stran byly mnohonásobn v t í ne na stran Izraele. (Pojar, 2009, str. 62) Získání Starého m sta v jordánském východním Jeruzalém, kde se nachází Ze ná k 3, Chrámová hora a dal í posvátná místa judaismu vyvolalo vlnu euforie a nacionalismu mezi mnohými idy v Izraeli i v diaspo e, zárove tu ili, e dobytá území nemusí v budoucnu znamenat jen výhody. Následující spory s Palestinci byly toti do zna né míry práv d sledky estidenní války a sou asn izraelsko-palestinský konflikt získal novou dimenzi. ( ejka, 2007, str ) 22. listopadu 1967 schválila Rada bezpe nosti OSN Rezoluci 242, která po adovala sta ení Izraele z okupovaných území, tuto výzvu Izrael a Arabské státy interpretovaly r zn, dále bylo po adováno nastolení spravedlivého a trvalého míru na St edním Východ. (Gilbert, 2002, str ) estidenní válka se také stala signálem za átku konce izraelsko-francouzského spojenectví, jeho hlavní slo kou byl prodej zbraní. Po estidenní válce se spojencem Izrael staly Spojené státy. (Morris, 2011, str ) Sedmdesátá a osmdesátá léta Po porá ce arabských stát v estidenní válce se vztahy Izraele s oslabeným Egyptem neustále vyost ovaly, Egypt byl schopný se velice rychle vojensky vzpamatovat díky mohutným dodávkám zbraní ze SSSR. V letech prob hla tzv. opot ebovací válka Izraele s Egyptem. Jednalo se spí e o sérii men ích boj, ve kterých se Egypt sna il získat zp t Sinajský poloostrov. ( ejka, 2007 str. 139) Hlavní událostí roku 1970 byl pokus palestinských radikálních sil o vyvolání revoluce v Jordánsku. V zá í se OOP 4 pokusila svrhnout jordánského krále Husajna, jeho nemilosrdná reakce m la za následek 2000 mrtvých bojovník OOP a n kolik tisíc mrtvých civilist. OOP následn uprchla do Libanonu. Nejen uvnit Izraele docházelo k opakovaným teroristickým útok m. (Gilbert, 2002, str ) 3 Zeď nářků byla postavena králem Herodem v roce 20 př.n.l. jako západní zeď jeruzalémského chrámu. Jedná se o jediný zbytek chrámu po jeho zničení Římany v roce 70 n.l., tudíž se jedná o nejposvátnější místo judaismu. 4 Organizace pro osvobození Palestiny 13

14 V zá í roku 1972 bylo jedenáct izraelských sportovc uneseno palestinskými radikály z organizace zvané erné zá í. Teroristé po adovali propu t ní 234 Palestinc zadr ovaných v izraelských v znicích. Kdy p edsedkyn vlády Golda Meirová odmítla, pokusila se n mecká policie osvobodit rukojmí násilím, následn byli sportovci usmrceni. Dva z terorist byli zajati, ale pozd ji op t propu t ni. Mnichovský masakr znamenal obrat v izraelské válce s palestinským terorismem. (Morris, 2011, str ) Roku 1973, v den Jomkippur 5 p ekro ili Egyp ané Suezský pr plav a syrská armáda zaúto ila v Golanských vý inách. Za ala tvrtá arabsko-izraelská válka. Útok byl ne ekaný, co je t více umocnilo na asování na takto významný den v idovském kalendá i. Svátkem paralyzovaný Izrael se ocitl v krizi, kterou byl schopen rychle za ehnat díky americké dodávce zbraní, b hem n kolika dní situaci stabilizoval a p e el do protiútoku. (Krupp, 1999, str ) Oficiální p ím í bylo dosa eno po necelém m síci. Izrael op t roz í il své území o m sto Suez i samotný pr plav. Roku 1979 byla mezi Izraelem a Egyptem podepsána mírová dohoda, která m la o t i roky pozd ji vrátit Egyptu Sinajský poloostrov. Jednalo se o pr lom v dosavadních vztazích dvou nejvýznamn j ích stát na St edním východ. V d sledku této mírové dohody byl následn Egypt na as vylou en z Ligy arabských stát. (Bro, 2005, str ) Poté pozornost izraelské vlády získal Libanon, který se v posledních letech stal hlavní ivnou p dou aktivity arabské guerilly. Uprost ed 70. let se zde nakupilo p es 300 tisíc palestinských uprchlík, kte í zde p e ívali v podmínkách hor ích ne kdekoliv jinde v arabském sv t (s výjimkou pásma Gazy). Kdy mezi lety vypukla v Libanonu ob anská válka, vybudoval Izrael roku 1977 obranný systém podél severní hranice, co ale nezabránilo pronikání terorist OOP na jeho území. Izrael na oplátku odpovídal vzdu nými p ípadn i pozemními odvetnými údery. (Sachar, 1999, str ) V b eznu roku 1978 zahájil Izrael operaci Litani, kdy jeho síly vpadly do Libanonu a okupovaly 10 km iroké pásmo a k ece Litani, které vy istily od 5 Hebrejsky den usmíření po šabatu nejdůležitější z židovských svátků, je připomínaný čtyřiadvacetihodinovým půstem a modlitbami. 14

15 vojenských základek OOP. Po vytvo ení jednotek UNIFIL 6 se Izrael v ervnu tého roku stáhnul zp t. Spole ný zájem Izraele a libanonských k es anských falang zbavit se OOP v Libanonu vedlo k vypracování plánu s cílem zni it základny OOP, nazývaným Mír pro Galileu ( ). (Pojar, 2009, str ) Na konci prvního dne boj dorazila izraelská vojska k ece Litani, zhruba 27 kilometr od severní hranice. 6. ervna Rada bezpe nosti OSN p ijala rezoluci po adující sta ení Izraele z Libanonu, kterou p edseda vlády M. Begin ignoroval. 11. ervna stanuli Izraelci p ed Bejrútem, který byl po dobu deseti týdn ost elován. Libanonskou válku zabíraly televizní kamery jako doposud nikdy v historii válek. Ka dodenní televizní oty izraelského d lost electva ost elujícího Bejrút, detailní záb ry ni ení v etn vá n po kozené nemocnice zp sobily nesmírnou kodu mezinárodnímu image Izraele. Zárove ve ejné mín ní se v Izraeli neprojevilo intenzivn ji ne b hem libanonské války a po ní. Docházelo k opakovaným demonstracím a protidemonstracím. (Gilbert, 2002, str. 493) Zá í roku 1982 se OOP s Jásirem Arafatem p emístila do Tuniska. Následn byl zavra d n nov zvolený prezident Libanonu Ba ir D amaíl, co vyvolalo odvetu ve form vyvra d ní tábor OOP Sabra a atila, kde izraelská armáda nezasáhla, a koliv to bylo v jejích silách. To vyvolalo novou vlnu odporu ve sv t, i v Izraeli. Izrael okupoval rozsáhlá území ji ního Libanonu, ale v zá í 1983 se stáhl na eku Awali a roku 1985 na své hranice. Politická scéna v Izraeli se v d sledku této války je t více polarizovala a rozd lila na dva protich dné tábory. Situace vedla k pádu vlády a odstupu premiéra M. Begina (Pojar, 2009, str. 67) První intifáda V prosinci 1987 za alo v uprchlických táborech v Gaze povstání Palestinc tzv. první intifáda 7 a roz í ilo se na Západní b eh Jordánu a do Východního Jeruzaléma. (Pojar, 2009, str. 68) Jednalo se spí e o ob anské nepokoje v podob demonstrací, stávek, stav ní barikád nebo házení kamen, teroristické útoky byly spí e výjimkou. Mezi hlavní p í iny nepokoj pat ila vysoká nezam stnanost, omezený pohyb mezi jednotlivými palestinskými enklávami i upadající vliv OOP. (Levy, 2001) Nejvíce ivot 6 United Nations Interim Force in Lebanon = Prozatimní jednotky OSN v Libanonu. 7 Arabsky doslova setřesení. 15

16 Palestinc komplikovala výstavba idovských osad. První osady vznikaly v oblastech relativn nízko osídlených Palestinci, postupem asu se za aly roz i ovat i na území s vy í koncentrací palestinského obyvatelstva. Mezi Palestinci docházelo k negativnímu vnímání t chto výstaveb. (Smith 2013, str. 432) Nejen mezi Palestinci, ale i mezi osadníky zapustilo ko eny mno ství radikálních skupin. B hem 80. let byl patrný vzestup proti arabských aktivit v adách izraelské radikální pravice i teroristických skupin. ( ejka 2007, str. 169) Do pop edí se b hem povstání dostávala organizace Hnutí islámského odboje, pro kterou se brzy v ila její hebrejská p ezdívka Hamás 8. V srpnu 1988 uve ejnil Hamás sv j program, legitimita OOP jako to v dce palestinského lidu byla odmítnuta, odmítnut byl také jakýkoliv trvalý kompromis s Izraelem a celé území mandátní Palestiny bylo prohlá eno za muslimské d dictví. V pásmu Gazy dále také p sobila aktivní skupina, která se od t pila od egyptského Muslimského bratrstva Islámský d ihád, jeho cílem byla okam itá vojenská akce proti Izraeli. Hlavní podpora její teroristické innosti pocházela z Iránu. (Gilbert, 2002, str ) B hem n kolika let trvání intifády zahynuly stovky Palestinc, tisíce jich ly do v zení nebo byli deportováni. 9 (Pojar, 2009, str. 68) Povstání se neustále protahovala a izraelská ve ejnost za ínala být otup lá. Oproti válce v Libanonu se nekonaly ádné masové demonstrace, docházelo ale k aktivizaci izraelské radikální pravice a mírových hnutí. (Krupp, 1999, str ) 15. Listopadu 1988 se v Al írsku se la Palestinská národní rada a jednostrann vyhlásila palestinskou nezávislost s hranicemi, jaké byly navr eny revolucí OSN z 29. listopadu Jásir Arafat pokra oval ve své mírové iniciativ, na zvlá tním zasedání Valného shromá d ní OSN v enev p ednesl projev, ve kterém odsoudil terorismus a p ijal rezoluci OSN íslo 242 a 338, které se v eobecn pova ovaly za uznání Izraele. (Morris, 2011, str. 505) 8 Arabské slovo znamenající nadšení. Hamás se sám označuje jako odnož Muslimského bratrstva, egyptské fundamentalistické skupiny. Tato nová síla se hlásila k zavedení islámské vlády nad celou Palestinou. Odmítala jakoukoliv formu židovského státu nebo přítomnost Židů na palestinském území. Rovněž se přihlásila k použití teroru proti Izraeli i proti palestinským Arabům, stavějícím se proti jejich negativistickým cílům 9 Oběti první intifády viz příloha č. 5 16

17 V dubnu 1989 Úst ední výbor OOP prohlásil J. Arafata za prezidenta Státu Palestina, v této chvíli byl tento stát uznán 84 státy sv ta. B hem první poloviny roku 1989 ale sám Jásir Arafat i dal í p edstavitelé OOP proná eli taková prohlá ení, která byla v rozporu s Arafatovým projevem v enev a jeho tiskovou konferenci. (Pojar, 2009, str. 69) Roku 1990, jako to sou ást v eobecného zhroucení komunismu, byla zru ena omezení týkající se vyst hovalectví id, která se dosud p ísn dodr ovala. B hem jediného roku p i lo ze Sov tského svazu do Izraele okolo 200 tisíc id, dal í rok 150 tisíc, co dohromady b hem dvou let p edstavovalo více ne p t procent obyvatel Izraele. (Gilbert, 2002, str. 530) V srpnu roku 1990 napadla irácká armáda Kuvajt, d vodem byly dlouhodobé spory o hranice, obecn se ale p edpokládalo, e Iráku lo spí e o ovládnutí oblasti Perského zálivu, sjednocení Arab a vyu ití jejich hospodá ských zdroj k boji proti Izraeli. (Chapman, 2003, str. 34) 7. Ledna 1991 zapo alo spojenecké bombardování Iráku, o 24 hodin pozd ji byla spln na hrozba Saddáma, e zaúto í na Izrael. Nástrojem jeho volby byly rakety Scud. V d sledku bombardování Izraele zahynulo t ináct civilist a více ne ty i tisíce budov bylo zni eno. (Sachar, 1999, str. 730) Pro Izrael bylo toto období jedno z nejpodivn j ích, nebo v rámci této války musel z stat pasivní. Pokud by se zapojil po boku USA, ztratila by sv tová velmoc podporu arabských stát, hlavn strategicky d le ité Saudské Arábie. ( ejka, 2007, str. 179) V praxi to pro Izrael znamenalo sná et ost elování bez mo nosti odvety. Za tuto zdr enlivost Izraelci obdr eli od USA p íslib obrovských finan ních podpor. (Smith, 2013, str. 434) Jediným spojencem Saddáma Husajna byl Jásir Arafat, jeho podpora ublí ila palestinským zájm m na mnoho let. OOP ztratila své t dré sponzory v Kuvajtu a v Saudské Arábii. Po ukon ení vojenských operací v Zálivu se stal mír v rámci izraelsko-palestinské konfliktu prioritou v rámci americké diplomacie. ( ejka, 2007, str. 179) Americká iniciativa, v jejím ele stál i prezident George W. Bush a ministr zahrani í James Baker, vedla ke svolání t ídenní konference v Madridu ( ). Kv li neochot Izraele uznat OOP byli Palestinci zahrnuti mezi leny 17

18 jordánské delegace, ale mohli nezávisle jednat a v e konzultovat s vedením OOP v Tunisu. Diskuze se soust edila na rezoluce. 242 a. 338 a ob strany se dohodly, e budou v následujících m sících v rozhovorech pokra ovat. V prosinci 1992 za aly probíhat n kolik m síc trvající tajné rozhovory, byla vypracována spole ná Deklarace princip týkající se prozatímního uspo ádání samosprávy. Tato dohoda byla podepsána 13. zá í 1993 ve Washingtonu izraelský premiérem Jicchakem Rabínem a Jásirem Arafatem za p ítomnosti Billa Clintona. Podepsání této dohody je asto ozna ováno jako konec první intifády. 10 (Chapman, 2003, str ) Sd lovací prost edky pojaly tuto událost jako jeden z rozhodujících p ed l moderních d jin Události následující po první intifád M síc po podepisovací ceremonii za ala jednání v egyptské Tab, ú elem byla formulace sm rnice k uskute n ní první p echodné dohody. Roku 1994 p ijel Jásir Arafat do Gazy, kde byl vystaven davové hysterii uvítání od desítek tisíc Palestinc, brzy se v ak ukázalo, e p edseda OOP má pouze omezenou vizi nové palestinské plné moci. (Sachar, 1999, str ) Mírový stav vydr el pouze do únoru Palestin tí Arabové byli vyzýváni zejména v dci Hamásu a Islámského d ihádu, pozvednout zbran a vyu ít teror k tomu, aby byla zaji t na nefunk nost dohod z Osla. Izrael tí extrémisté se také pokou eli dohody sabotovat. 25. Února zahájil izraelský st elec palbu uvnit me ity v Hebronu a zabil dvacet dev t modlících se Arab. Po tomto hebronském masakru p eru il Arafat jednání s Izraelem, následn byl p esv d en, aby ho násilí nesvedlo z cesty k dohod a autonomii. (Gilbert, 2002, str ) Následn byla v kv tnu podepsána Káhirská dohoda, podle které m la Palestinská samospráva dostat legislativní, výkonnou a soudní moc a zodpov dnost. Izrael následn za al vyjednávání s Jordánskem s vyhlídkou na podepsání mírové smlouvy, která byla nakonec podepsána v ervenci (ibid) 10 Tato dohoda počítala se založením ʺpalestinské samosprávyʺ v Gaze a Jerichu, následovalo stažení Izraele z okupovaných míst a předávání pravomocí Palestincům. Izrael poprvé otevřeně uznal OOP jako představitelku Palestinců a OOP přiznala Izraeli právo na existenci. 18

19 Zá í roku 1995 byla podepsána P echodná dohoda 11, týkala se hlavn Západního b ehu. Izraelská armáda m la vyklidit palestinská m sta Betlém, Ramalláh, Nábulus a dal í, která se m la následn dostat pod palestinskou samosprávu. Z velkých palestinských m st ekala na vy e ení u jen otázka Hebronu a Jeruzaléma. Jicchak Rabin byl 4. listopadu 1995 zavra d n pravicovým idovským radikálem, co mírový proces velmi zpomalilo. Po zvolení nového premiéra Benjamina Netanjahu, který byl odp rce územních kompromis, se mírový proces zcela zastavil. Nicmén i p esto byly za jeho funk ního období podepsány dv d le ité dohody a to Hebronský protokol z roku , a Memorandum od Wye River 13. ( ejka, 2011a, str. 245) Roku 1999 se stal novým premiérem Izraele Ehud Barak, jeho kampa byla zalo ena na ukon ení konfliktu se Sýrií, Libanonem a Palestinci. Prob hlo sice jednání s Jásirem Arafatem, které ale nakonec selhalo kv li neshod o sta ení Izraele ze Západního b ehu podle Memoranda od Wye River. V b eznu roku 2000 p edal Izrael Západní b eh pod správu Palestinc. V ervnu se konal mírový summit v Camp David, jeho jednání z stalo na mrtvém bod kv li protich dným nárok m ohledn m sta Jeruzaléma a problému uprchlík. Palestinci a Izraelci se vzájemn obvinili z neochoty d lat kompromisy nezbytné pro mírový proces. Tento neúsp ch p i jednání vedl ke zhor ení vztah, a kdy p edseda Likudu 14 Ariel aron vystoupil za doprovodu po etné ochranky na Chrámovou horu, vyvolalo to obrovské nepokoje a za átek druhé intifády. (Katirai, 2001) 11 Někdy označována jako Oslo II. 12 Podle kterého bylo 80% Hebronu pod palestinskou správou a zbývajících 20 % zůstalo pod izraelskou správou. 13 Podle kterého mělo dojít k předání 13 % území Západního břehu pod správu Palestinců. 14 Likud je pravicová izraelská politická strana. Jejíž představitelem byl například zmíněný Benjamin Netanjahu. 19

20 3.2 DRUHÁ INTIFÁDA Druhá intifáda 15 je sérií izraelsko-palestinského násilí, které vypuklo v srpnu roku 2000 v Jeruzalém a následn se roz í ilo na palestinská území i do Izraele. Od první intifády se odli ovala daleko v t í mírou násilí i vy ím po tem ztrát na obou stranách. 16 ( ejka, 2011a, str. 273, 274) Druhá intifáda byla obdobím dlouhotrvajících a intenzivních teroristických útok zahájených teroristickými organizacemi proti civilnímu obyvatelstvu a voják m státu Izrael. Nejzávazn j í byly sebevra edné atentáty, které se konaly v centrech m st, jejich d sledkem byly velké po ty ob tí mrtvých i ran ných mezi civilním obyvatelstvem. (Shalom Z. a Y. Hendel, 2011, str. 17) P í iny druhé intifády Za átek druhé intifády byl do zna né míry sice spontánní, ale v daleko v t í mí e byl d sledkem událostí následujících po roce 1993, které p ipravily p du pro obnovení konfliktu. Palestinská nespokojenost za ala nar stat ji v dob mírového procesu v Oslu, nebo výsledky mírových dohod neplnily o ekávání Palestinc. Palestinské o ekávání bylo prohloubeno proslovem Jásira Arafata roku 1993 v Oslu: M j lid doufá, e tato smlouva, která je dnes podepisována, zna í za átek konce kapitoly bolesti a utrpení, které trvá po dobu tohoto století, a sou asn bude p edzv stí epochy míru, koexistence a rovnocennosti. O dva roky pozd ji Arafat b hem podpisu Oslo II. pokra oval: Zna ná ást palestinských národních práv bude navrácena do rukou palestinských ob an prost ednictvím jejich kontroly m st, vesnic a obydlených oblastí. V echny vás ádáme o uznání d le itosti tohoto historického kroku, který ukazuje, e izraelský a palestinský lid bude spolupracovat na základ vzájemného uznání práv, a sou asn se bude t it z rovnocennosti a nezávislosti a to bez okupace, opakovaných konflikt nebo terorismu. Palestinci o ekávali zlep ení svých ivotních podmínek, konkrétn svobody pohybu a podmínek socio-ekonomických. I p esto, e prob hly zm ny, izraelská moc nad palestinským ivotem z stala nadále dominantní a aspekty izraelské okupace na 15 Často nazývaná jako intifáda Al-Aksá podle mešity na Chrámové hoře. 16 Oběti druhé intifády viz příloha č. 6 20

21 Západním b ehu a v pásmu Gazy situaci pouze zhor ily. Nespokojenost na stran Palestinc byla je t více prohloubena po neúsp chu summitu v Camp David, který podpo il více konfronta ní p ístup k Izraeli. (Pressman, 2003) Dal í p í inou bylo také zdvojnásobení populace idovských osadník na palestinském území, idovské osady se velmi rozrostly a postupn zcela uzav ely et zec okolo Jeruzaléma, z eho bylo z ejmé, e nebude mo né, aby se jeho východní ást stala hlavním m stem budoucího Palestinského státu, co v o ích Palestinc sni ovalo nad ji na vznik vlastního plnohodnotného státu a sou asn tím také podrývalo d v ru v mírový proces. ( ejka 2007, str. 214) Palestinská ekonomika také zaznamenávala výrazný propad, ivotní úrove poklesla o 30% a nezam stnanost na n kterých místech stoupla a na 50%. Palestinská nespokojenost ústila jednak z izraelských restrikcí obchodu, ale také z Arafatovy vlády, je byla charakteristická zneu íváním zahrani ních finan ních prost edk a jejich p erozd lování mezi orgány exekutivy. (ibid) Jak bylo zmín no v první kapitole, vypuknutí druhé intifády bylo vyprovokováno vstupem Ariela arona na Chrámovou horu 17, který byl pouhou jiskrou a následn rozpoutal vlnu násilí. (Chapman, 2003, str. 36) Pr b h druhé intifády Po aronov náv t v Chrámové hory následovala rychlá eskalace nap tí a do lo k prvním záva ným incident m. B hem muslimských páte ních modliteb do lo k vypuknutí nepokoj, p i kterých izrael tí vojáci zabili n kolik Palestinc. Násilí vzplanulo rovn v pásmu Gazy a do lo k p est elkám mezi Palestinci a izraelskou armádou, p i kterých byl zabit dvanáctiletý Mohammed ad-durra a post elen jeho otec, který ho chránil vlastním t lem. Tento okam ik zachytila francouzská kamera a tato událost m la velmi emotivní dopad na Palestince a akcelerovala jejich hn v a násilí. ( ejka, 2011a, str. 274) 17 Chrámová hora je posvátné místo pro Židy i muslimy a Šaronova návštěva byla považována za extrémní provokaci. 21

22 O dvanáct dní pozd ji byli zabiti dva izrael tí vojáci, kte í dle izraelské vlády patn odbo ili a zabloudili do Ramalláhu. Mu i byli pova ováni palestinskými policisty za izraelské agenty a odvle eni na policejní stanici, kam následn vrthnul rozlícený dav Palestinc a oba mu i byli ubiti a ubodáni k smrti. Následn byla jejich zmrza ená t la vyhozena oknem. Jejich smrt byla stejn jako smrt chlapce nato ena kamerami a záb ry oblet ly celý sv t. (BBC News, 2000a) Tato událost m la emotivní dopad jak na Izrael samotný, tak i na jeho spojence. Izrael následn zaúto il a za pomoci vrtulníku a raket zni il policejní budovu. (Schmulovich, 2012) Jásir Arafat mezitím na ídil zat ení zodpov dných za vra dy v Ramalláhu. Nová nad je na diplomatický pr lom se objevila ve chvíli, kdy generální tajemník OSN Kofi Annan zmínil o ekávání summitu b hem víkendu. U inil tak po rozmluv s Arafatem. Ov em izraelský premiér necht l p ijmout podmínky Arafata a OSN vyjád ila vá nou obavu z eskalace konfliktu, zárove ale odmítla ádost ze strany Palestinc o mimo ádnou sch zi Rady bezpe nosti. (BBC News, 2000b) Premiér Izraele Ehud Barak zahájil novou taktiku tzv. mimosoudní fyzické likvidace, p i které byli vybraní palestin tí teroristé zne kod ováni pomocí raket odpálených izraelskými vrtulníky. lo o zna n kontroverzní po in nejen kv li samotné mimo soudnosti likvidací, ale také z d vodu, e velmi asto b hem podobných likvidací zahynuli nevinní lidé. ( ejka, 2007, str. 215) Jako tragédii vnímal druhou intifádu i americký prezident Bill Clinton, který okam it za al jednat o zastavení násilí. Inicioval sérii setkání a rozhovor mezi Ehudem Barakem a Jásirem Arafatem, jejich vyvrcholením byl summit v arm a - ajchu v íjnu 2000, který oba aktéry zavázal k dal ím mírovým jednáním a uklidnil vyhrocenou situaci. (BBC News, 2004a) V lednu 2001 do lo k dal ímu izraelsko-palestinskému setkání v egyptské Tab, zde Izraelci Palestinc m nabídli 92% území pásma Gazy a Západního b ehu, pro Jeruzalém z stala otázka suverenity nad Chrámovou horou nevy e ena a rovn se nepoda ilo najít obecnou formulaci pro právo návratu uprchlík a nalezení hranic, které by ho vymezovaly. Tato jednání byla ov em p íli ovlivn na trvající intifádou a 22

23 blí ícími se volbami v Izraeli, ne aby mohla p inést kone nou dohodu. (Pojar, 2009, str. 92) Pokra ování a eskalace útok zpochybnily jak schopnost Izraele uplatnit odstra ující prost edky, tak izraelskou politiku omezení a kontroly. Baraka p ipravil zp sob, kterým se k druhé intifád postavil, nejprve o d v ru ve ejnosti a nakonec i o premiérské k eslo. (Schulze, 2012, str. 89) V únoru 2001 tedy v premiérských volbách vít zí nad Ehudem Barakem jeho protivník Ariel aron a následn v b eznu nastupuje do premiérského k esla s p íslibem míru a bezpe nosti. Je sestavena vláda národní jednoty. 18 ( ejka, 2011a, str. 275) aron zm nil p ístup Izraele k druhé intrád a z krátkodobých reakcí se stala dlouhodobá strategie jednostranného p eru ení kontakt, nebo byl p esv d en, e Arafat není partnerem pro vyjednávání a e proces z Osla je uzav en. (Schulze, 2012, str. 89) Vý e zmín ný summit v arm a - ajchu dal podn t k vytvo ení vy et ovací komise pod vedením amerického senátora George Mitchella. Tato komise 30. dubna vydala dokument známý jako Mitchellova zpráva. Tato zpráva poukazovala na nutnost e ení problém mezi ob ma národy, okam ité skoncování s násilím, zastavení výstavby idovských osad a konec uplat ování teroristických metod. Tento dokument se stal dobrou platformou pro obnovení bilaterálních rozhovor mezi ob ma stranami konfliktu. Izrael reagoval kladn na výzvy mezinárodní Mitchellovy komise a zastavil v echny ofenzivní reakce proti Palestinc m, ti to ov em ozna ili za propagandistický trik, co v podstat znamenalo, e se k výzv nep ipojili. (The Mitchell report 2001) 19 Dal ím pokusem o obnovení bezpe nostní spolupráce a udr ení p ím í byl Tenet v plán, navr ený 10. ervna 2001 editelem americké CIA G.J.Tenetem. Obsahoval v echny významné po adavky Izraele i Palestiny, které ob strany konfliktu p ijali. Sou asn p edpokládal sedmidenní asový úsek bez násilností, aby se mohlo za ít s jeho realizací. Izraelská strana se pokou ela co nejd íve a co nejlépe splnit 18 Tzn. Velká koalice pravicového bloku vedeného stranou Likud s levicovým blokem vedeným Stranou práce. Vláda složená výlučně z pravice by byla ve vyhrocené politické situaci intifády neúnosná. 19 Dostupné na: 23

24 dohodnuté po adavky, z palestinské strany ale op t do lo k teroristickým útok m. (The Tenet plan, 2001) 20 B hem roku 2001 vystup ovali Palestinci teror v i izraelskému obyvatelstvu. V sebevra edných atentátech jich zahynulo desítky a Izrael útoky tvrd oplácel akcemi proti Hamásu, Islámskému d ihádu i Lidové fronty za osvobození Palestiny. Jednou z ob tí teroristických útok se stal také izraelský ministr Rehavam Ze evi, který byl zavra d n v hotelu ve východním Jeruzalém. (Pojar, 2009, str. 92) Vliv útok z 11. zá í Teroristické útoky na USA se nemohly nepromítnout do d ní v Izraeli a na palestinských územích. Po teroristických útocích na USA izraelské i palestinské vedení atentáty ve ejn odsoudilo. Ve stínu útok na USA aron zesílil aktivity izraelské armády a b hem dvou dní následujících bezprost edn po 11. zá í 2001 bylo zabito nejmén estnáct Palestinc a více ne sto zran no. ( ejka, 2007, str ) V prosinci 2001 Ariel aron p ednesl zásadní projev, ve kterém p ipomenul zásadní války, ke kterým byl Izrael donucený, ale v dy zvít zil a uzav el p ím í. Dále také zmínil, e cílem palestinských terorist je uvrhnout zemi do beznad je a vyhnat její lid. (Velenský, 2002, str. 210) Jásira Arafata dokonce p irovnal ke str jci útok z 11. zá í Usámu Bin Ládinovi a uvedl, e je hlavní p eká kou míru a stability na Blízkém Východ. (Christinson, 2004) Izrael se samoz ejm obával, e by útoky na USA mohly znamenat nep íznivý obrat a vést ke konci desetiletí trvající podpory ze strany Spojených stát. Objevila se toti teze, e vy e ení izraelsko-palestinského konfliktu ve prosp ch Palestinc by mohlo výrazn zlep it reputaci USA v Arabském sv t a sou asn také sní it sympatie a podporu Al-Káid ze strany místních obyvatel i vládních p edstavitel. Události 11. zá í ale vzbudily velké obavy i u Palestinc a to hlavn z toho d vodu, e je západní státy za nou sm ovat s Al-Káidou a tím pádem ztratí jejich politickou i ekonomickou podporu. (Pressman, ) 20 5 Dostupné na: 21 Bližší počet obětí prvního roku Al-Aksa intifády viz příloha č

25 Události roku 2002 Rok 2002 byl v bec nejhor í z hlediska teroristických útok za posledních 10 let. Nejbrutáln j í násilnosti m ly na sv domí radikální islámská hnutí Hamás a Islámský d ihád, která zdokonalovala sebevra edné zbran (výbu né opasky). Výbuchy probíhaly v autobusech, kavárnách, no ních klubech a tak dále. ( ejka, 2007, str. 220) Roku 2002 se k sebevra edným akcím p idalo i hnutí Fatah. Sebevra edný terorismus byl z hlediska Fatahu pomstou Izraeli za únos Fatahského aktivisty, ale v druhé ad také vyjád ení nespokojenosti nad chováním Jásira Arafata k Izraeli. ím více byl umoc ován cyklus násilí a sou asn rostl po et ob tí na palestinské stran, v d sledku tvrdé odvety ze strany Izraele, objevovalo se stále více dobrovolník, kte í se cht li ú astnit sebevra edných atentát. V d sledku zvy ujícího se po tu sebevra edných atentát se objevil nový mýtus, kdy sebevra dy za aly být brány jako ob tování vlastního dobra pro v eobecné blaho a sebevra ední atentátníci se stávali hrdiny. (Schweitzer, 2010) Se zvy ujícím se po tem sebevra edných atentát za al Izrael s konstrukcí bezpe nostní zdi na Západním b ehu v délce 640 kilometr. Ze byla strukturována tak, aby udr ela palestinské atentátníky mimo Izrael. (BBC News, 2004a) Pozice Jásira Arafata byla pon kud slo itá, jeho pozice na mezinárodní scén byla oslabená a Arafat elil silné opozici i na domácí p d a to jak ze strany islámských fundamentalist, tak i ze strany umírn n j ích politik a iroké ve ejnosti, kte í mu vytýkali rozsáhlou zkorumpovanost jeho vlády a také pon kud autoritativní zp sob jeho vládnutí. Od dubna 2002 byl dokonce zadr ován v domácím v zení v Ramalláhu. (MidEast Web, 2004b) Události v b eznu 22 roku 2002 zm nily ustanovení izraelské bezpe nostní politiky týkající se boje s terorismem. Palestinci spustili vlnu 15 sebevra edných útok proti Izraeli, co znamenalo skoro jeden útok denn, a v d sledku t chto útok i dal ího násilí ve form st ílení bylo zabito nejmén 130 Izraelc. Proto izraelská armáda zahájila operaci Obranný tít zam enou proti palestinskému teroru. Cílem operace bylo obnovení kontroly nad velkými m sty Západního b ehu, konkrétn lo o m sta Ramallah, Betlém, Jenin nebo Nablus, stejn jako nad dal ími men ími m sty. Jednalo 22 Březen roku 2002 bývá označován jako Černý březen. 25

26 se p edev ím o uprchlické tábory, ze kterých proniklo do Izraele n kolik sebevra edných atentátník. B hem t chto útok utrp ly ob strany zna né ztráty na ivotech. (The Jewish Virtual Library, 2002a) V ervnu nastínil americký prezident George Bush ve svém projevu principy tzv. Cestovní mapy míru ( The road map for Peace ). Mírový plán jako takový vznikl za spolupráce tve ice zvané Kvartet 23. Ve t ech fázích m l ukon it izraelskopalestinské násilí, usnadnit provedení politických reforem v Palestinské autonomii, zmrazit výstavbu idovských osad, znovuo ivit mírový proces a po vy e ení otázek Jeruzaléma a palestinských uprchlík dát do roku 2005 vznik Palestinského státu. ( ejka, 2011a, str. 283) Dal ím z ne astných výsledk druhé intifády bylo zdr ování palestinských sanitek ze strany Izraele. R zné ob ansko-právní organizace a politici v celém Arabském sv t obvi ovali Izrael z bezd vodného zdr ování palestinských sanitek, mí ících ze Západního b ehu do Izraele, vedoucí ke zdravotním komplikacím, n kdy i k smrti nemocných pasa ér. Pravdou bylo, e palestinské sanitky byly zastavovány a prohledávány na izraelských checkpointech, ov em na druhou stranu sanitky byly asto zneu ívány pro p evoz bomb a mnoho sebevra edných atentátník se do Izraele dostalo práv t mito vozy. (The Jewish Virtual Library, 2002b) Po átkem listopadu p t izraelských ministr opustilo vládu a premiér Ariel aron vyhlásil rekonstrukci izraelské vlády a sou asn p ed asné volby na leden V prosinci aron poprvé navrhnul vznik Palestinského státu na 40% území pásma Gazy a to v roce (Pojar, 2009, str. 94) Události roku 2003 V parlamentních volbách 28. ledna 2003 zvít zila strana Likud 24 premiéra Ariela arona. V kv tnu premiér nazval izraelskou p ítomnost na Západním b ehu a v Jednalo se o USA, EU, OSN a Rusko. Naopak Strana práce podporující mírový proces dosáhla vůbec nejhoršího výsledku ve své historii. 26

27 pásmu Gazy za okupa ní a dva dny nato se poprvé se el s palestinským premiérem. (Pojar, 2009, str ) V b eznu byl spáchán sebevra edný atentát na autobus, co m lo za následek 17 ob tí, v t ina z ob tí byla mlad ích 20 let, 53 dal ích osob bylo zran no, úto níkem byl len Hamásu. (Israel Ministry of Foreign Affairs, 2004) Izrael po této události vyhlásil totální válku Hamásu a podnikl est raketových útok v pásmu Gazy. Koncem ervna Hamás, Islámský d ihád a Fatah vyhlásili t ím sí ní p ím í, jednalo se ale o prázdné gesto, nebo i v dob p ím í do lo k n kolika sebevra edným atentát m na n kolika místech Izraele. (Pojar, 2009, str. 95) Oficiálním ukon ením p ím í bylo 20. srpna p iznání odpov dnosti Hamásu k velkému sebevra ednému atentátu na autobus v Jeruzalém, p i kterém zem elo 23 lidí. Izrael pokra oval v boji proti teroristickým skupinám, zatímco Palestinci se sna ili uskute ovat útoky proti civilnímu obyvatelstvu a voják m uvnit Izraele i v teritoriích. (Jeager D. a M. Paserman, 2008) V ervnu prob hlo oficiální setkání vysokých blízkovýchodních p edstavitel v jordánské Akab, kterého se zú astnil i americký prezident George Bush, izraelský premiér aron, nový palestinský premiér Mahmúd Abbás i jordánský král. Palestinský prezident Arafat na sch zku pozván nebyl. Pozvání premiéra Abbáse místo samotného Arafata zna ilo zm nu v p ístupu mezinárodního spole enství k Arafatu samotnému. ( ejka, 2011a, str. 286) Dne 11. Listopadu místop edsedkyn vlády E. Olmert prohlásil, e strana Likud zva uje jednostranné sta ení idovských osad z palestinských území. Koncem roku dosáhl po et osadník ve 145 osadách, to znamená o 16% více ne p i nástupu Ariela arona v únoru 2001 do vlády. (Pojar, 2009, str. 95) Na sklonku roku 2003 zorganizovali opozi ní izrael tí a palestin tí politici Josi Bejlin a Jásir Abed Rabbo bez pov ení svých vlád v enev alternativní mírová jednání. Podle tzv. enevské dohody se m l budoucí Palestinský stát rozkládat na 98 % Západního b ehu a pásma Gazy, v Arabské ásti Východního Jeruzaléma v etn Chrámové hory a Ze ná k by z stala Izraeli. Palestin tí uprchlíci by m li právo se vrátit do Palestinského státu, nikoliv do Izraele. A dohoda také navrhovala, aby hranice 27

28 v po átku zaji ovaly mnohonárodnostní síly. Dohod se ale nepoda ilo získat oficiální podporu ani palestinské, ani izraelské vlády. Velmi tvrd byla odmítnuta aronovou administrativou. ( ejka, 2007, str. 237) Ve ejné mín ní v samotném Izraeli o správném e ení palestinské otázky nebylo jednotné. Nap í izraelskou spole ností sílila únava z dlouhotrvajícího konfliktu, do jisté míry patné sv domí kv li utrpení palestinských civilist a s ní i nár st pacifistických tendencí. Výrazným p íkladem takového nesouhlasu byl dopis izraelských elitních letc premiéru aronovi z podzimu (McGreal, 2003) Dvacet sedm izraelských letc podepsalo dopis, jeho obsah byl zve ejn n 24. zá í: My, piloti vzdu ných sil, kte í jsme byli vychováni podle hodnot Sionismu, ob tovali jsme se státu Izrael a stáli v dy v p edních liniích. My, veteráni a aktivní piloti, kte í jsme slou ili a stále slou íme státu Izrael po dlouhé týdny ka dý rok, jsme proti uskute ování na ízených útok, které jsou ilegální a nemorální. Odmítáme pokra ovat ve zra ování nevinných. 25 (Shalom Z. a Y. Hendel, 2011, str. 25) Události roku 2004 V b eznu byl zabit duchovní v dce Hamásu Ahmad Jasin, který byl osobn zodpov dný za mnoho vra edných teroristických útok. Ve ejn volal po pokra ování v boji proti Izraeli a po zintenzivn ní teroristické kampan proti civilnímu obyvatelstvu. Spole n s ním bylo zabito n kolik dal ích len Hamásu. (Israel Ministry of Foreign Affairs, 2004) Následovalo velké rozho ení Palestinc provázené nepokoji a adou protiizraelských demonstrací v celém muslimském sv t. O m síc pozd ji je zabit nový v dce Hamásu. Od této chvíli dr í Hamás své velitele v tajnosti. ( ejka, 2011a, str. 290) V dubnu roku 2004 p edstavil premiér Izraele pom rn zásadní politický krok o jednostranném 26 sta ení izraelských vojsk a osadník z pásma Gazy. I navzdory opozici své vlastní strany byl aron v plán schválen izraelskou vládou i parlamentem. Tento plán vyvolal pom rn velký rozruch, áste n i kv li tomu, e práv aron býval zap isáhlým odp rcem evakuace osad. Zru ení osad bylo také jedním z po adavk 25 Jedná se o vlastní překlad a zkrácenou verzi dopisu. 26 Jednostranné z toho důvodu, že Izrael již neuznával Ararata jako partnera a zástupce palestinské strany, s kterou by bylo možné vést jednání. 28

29 palestinské samosprávy i teroristických organizací, ty ale kupodivu ádnou radost neprojevily. Islámský d ihád i Hamás ozna ily toto rozhodnutí za vít zství svého ozbrojeného boje a zd raznily, e násilnosti neukon í. aronovo rozhodnutí provázel nesouhlas p edev ím izraelských politik a ve ejnosti. (Zbavitelová, 2004b) Vznikly r zné petice, prob hla ada demonstrací a n kte í z osadník prohlásili, e p i evakuaci osad odmítnou vojenskou poslu nost. Objevily se také výhru ky ob anskou válkou, pokud plán bude uskute n n. Simon Perez situaci okomentoval slovy: Bojím se, e se n kdo pokusí spáchat atentát na premiéra. (BBC News, 2004b) Následn roku 2005 opravdu do lo k vysídlení v ech idovských osad z pásma Gazy a ty osad na území Západního b ehu Jordánu. (MidEast Web, 2004a) V kv tnu Izrael zahájil operaci Duha jako reakci na úmrtí 13 izraelských voják. Zatímco Izrael obhajoval uskute n ní operace bezpe nostními d vody, zprávy humanitárních organizací informovali o nahodilém st ílení resident, v etn d tí. (Parry, 2004) Tato operace hluboce zasáhla dv oblasti Rafahu 27, kde údajn dv t etiny palestinských civilist p i ly o ivot, v etn deseti osob mlad ích 18 let a dvanácti ozbrojených mu. Izraelské bezpe nostní síly zni ily 166 dom. Krom dom byly zni eny cesty a velké zem d lské plochy a to ve velké mí e bez d kazu, e vojenský zásah byl opravdu pot ebný. Mezinárodní organizace Amnesty International ozna ila izraelské po ínání za vále ný zlo in. (Human Rights Watch, 2005) V srpnu dva sebevra ední atentátníci vyhodili do pov t í dva autobusy v centru m sta Beer eva, co m lo za následek estnáct mrtvých a více ne sto ran ných. Jednalo se o nejhor í útok b hem posledního roku. Oba dva autobusy vyrazily z autobusové stanice ve stejnou chvíli, poté co prob hla první exploze, idi druhého autobusu prozírav otev el dve e, ím umo nil uniknout mnoha lidem p edtím, ne nastal druhý výbuch. (Hans, 2008) V zá í byla z pásma Gazy odpálena raketa Kasám, která zp sobila smrt dvou d tí ve m st Sderot, které se stalo ter em útok b hem ty dn ji pojedenácté. Premiér Ariel aron proto vydal rozkaz k zahájení rozsáhlé a asov neomezené 27 Rafah je palestinské město ležící v jižním cípu pásma Gazy. 29

30 operace Dny pokání s cílem zamezit dal ím raketovým útok m a vy istit oblast od terorist. Výsledkem boj je a 90 mrtvých Palestinc, v etn ty vysoce postavených velitel teroristických organizací. O ivot v ak p i li i civilisté, p esto e Izrael poukazoval na to, e ozbrojenci je asto vyu ívali jako ivé títy. (Zbavitelová, 2004a) Koncem íjna byl Jásir Arafat p evezen do nemocnice v Pa í i, kde bojoval s neznámou nemocí a v listopadu ve v ku p tasedmdesáti let umírá. Na palestinských územích jsou po jeho smrti zahájeny bezprecedentní bezpe ností opat ení. Izraelská armáda úpln uzav ela jak západní b eh Jordánu, tak pásmo Gazy. (Táborská et.al, 2004) S postupem intifády se palestinské ve ejné mín ní za alo odklán t od podpory neefektivní a mezinárodn izolované Palestinské autonomii sm rem k podpo e Hamásu, tato skute nost vy la jasn najevo práv po Arafatov smrti. Spojené státy spole n s Izraelem v ili, e jeho nástupce Mahmúd Abbás bude schopen dostat násilí pod kontrolu, reformovat PA a obnovit jednání. (Schulze, 2012, str. 88) Rok 2004 byl charakteristický frekventovan j í inností IDF 28 v pásmu Gazy a na Západním b ehu, v etn dopadení leader Hamásu nebo dokon ení separa ní bariéry mezi Izraelem a Západním b ehem. (Schachter, 2010) Konec druhé intifády Stejn jako probíhají dohady ohledn po átk druhé intifády, tak je stejn náro né ur it, kdy p esn druhá intifáda skon ila. N kte í auto i se domnívají, e skon ila nebo alespo byla za átkem konce smrt Jásira Arafata. (Schachter, 2010) Pravdou je, e sebevra edné atentáty po roce 2004 ustaly a rovn izraelské odvety se zmírnily. Sou asn relativn brzy po Arafatov smrti byl vyhlá en termín p ímých prezidentských voleb, které se konaly 9. ledna 2005 a jednalo se v po adí o druhé palestinské volby. Nad kandidujícími jmény u od za átku vy níval Mahm d Abbás, v e se zm nilo v moment, kdy zaregistroval svou kandidaturu Marwán Barghútí 29, který se v pr b hu druhé intifády pon kud zradikalizoval a postavil se do ela militantních Brigád mu edník od Al-Aksá. Nakonec z volebního boje odstoupil Israel defence forces = izraelské obranné síly. Barghútí si kvůli domnělému podílu na atentátech odpykává pětinásobné doživotí. 30

31 Samotné volby prob hly regulérn a vyslou ily si pochvalu od mezinárodního spole enství. D le ité byly také volby do místních zastupitelstev, nakonec na Západním b ehu vyhrál Fatah, v pásmu Gazy výrazn zvít zil Hamás. 30 ( ejka, 2007, str ) Zvolení Hamásu v pásmu Gazy zm nilo situaci k hor ímu, Fatah se odmítl s vít zstvím Hamásu smí it a mezi kádry obou stran se rozho el konflikt. Mezinárodní spole enství reagovalo zmrazením rozvojových fond a hospodá ské pomoci, co nem lo p íli pozitivní dopad na ji churav jící palestinskou ekonomiku. (Schulze, 2012, str. 88) Dne 8. února 2005 do lo k setkání mezi vrcholnými izraelskými, palestinskými, jordánskými a egyptskými p edstaviteli v egyptském arm a - ajchu. Abbás a aron p islíbili ukon ení násilí. Izrael p islíbil stáhnout se z palestinských m st a propustit 900 palestinských v z. Egypt s Jordánskem slíbily znovuotev ení svých ambasád v Izraeli. Tento summit bývá pova ován za ukon ení druhé intifády. ( ejka, 2010, str. 293) Na Západním břehu vyhrál Fatah s 44,4%, velmi blízko za ním skončil Hamás s 35,6%. Zatímco v pásmu Gazy získal Fatah pouhých 30% a Hamás 65% všech křesel v místních zastupitelstvech. Tento výsledek potvrdil značně odlišné rozdělení politických sil na obou palestinských územích a daleko větší míru radikalismu v pásmu Gazy. 31 Ukončení druhé intifády summitem v Šarm aš-šajchu považují mimo jiné i BBC News a MidEast Web. 31

32 4 PRAKTICKÁ ÁST BAKALÁ SKÉ PRÁCE 4.1 DOPADY DRUHÉ INTIFÁDY Ekonomické dopady V této ásti bakalá ské práce se budu zabývat obdobím od roku 2001, nebo nep edpokládám, e ji v roce 2000 by se projevily n jaké ekonomické dopady intifády vzhledem k tomu, e se nejednalo o celý rok a zárove míra konfliktu nebyla nejvyhrocen j í. Politické nap tí b hem druhé intifády se samoz ejm také odrazilo v ekonomické situaci zem. Druhá intifáda áste n zp sobila ekonomickou krizi a nebývalý pokles hospodá ských ukazatel v Izraeli. Zhor ená bezpe nostní situace zp sobená trvajícím konfliktem m la za následek navý ení bezpe nostního rozpo tu, eho bylo dosa eno omezením rozpo t v jiných oblastech, zejména v oblasti kolství, zdravotnictví a sociálního zabezpe ení zem. D sledkem této politiky, byly sociální podpory slab ím skupinám obyvatel ve velkém rozsahu sní eny. (Sela-Shayovitz, 2005) Hospodá ské ukazatele Izraele v roce 2001: - HDP (cena v miliardách USD): 113,6 - Export (cena v miliardách USD): 35,0 (pokles o 5,5 %) - Import (cena v miliardách USD): 42,7 (pokles o 6,4 %) - Míra nezam stnanosti: 9,3 % ( osob) - Inflace: 1,4 % - Deficit státního rozpo tu (v % HDP): 4,4 % - P ímé zahrani ní investice (v miliardách USD): 3,6 (Ministry of Finance, 2005) Ukázalo se, e v echny ekonomické indikátory dosáhly hor ích výsledk, ne se o ekávalo, v etn rekordní nezam stnanosti, kolapsu v ech sektor ekonomiky a rozsáhlých nepokoj pracovník, zp sobených práv vysokou nezam stnaností. Nejv t í nezam stnanost byla mezi nov p íchozími do zem (11,5 %) a mezi izraelskými Araby (24 %). Na konci roku 2001 byl stát Izrael zachvácen pracovními stávkami. Se ty týdenní stávkou se potýkal Národní poji ovací Institut, co m lo za 32

33 následek nevyplacení d chod pro rozsáhlou ást senior v zemi. Stávka prob hla mezi u iteli, co zp sobilo uzav ení hlavní univerzity, dále na ministerstvu práce a sociálních v cí i mezi hasi i. (Andromidas, 2001) Nejhor í ekonomické dopady zaznamenala pr myslová výroba, kde byla sní ena produkce ve výrob, byl sní en po et zam stnanc i jejich pracovní doba. Zna n byl zasa en i turismus zem, který ka doro n p iná el do pokladny Izraele okolo 2 miliard USD, ov em v roce 2001 utrp l 50 % pokles. Nejd le it j í letecká spole nost (Israel Aircraft Industries) vid la kolaps zisk jako p ímý d sledek intifády, ale i d sledek propadu ve sv tovém leteckém pr myslu. Hlavním tahounem izraelské ekonomiky se v posledních letech stávala bytová výstavba, která ale v roce 2001 zaznamenala zna ný propad, co se odrazilo v rostoucí relativní chudob. Migrace do Izraele byla výrazn ni í, kv li zhor ené bezpe nostní situaci a málo pracovních p íle itostem pro nov p íchozí. (ibid) P ehledn j í zobrazení nov p íchozích turist do Izraele b hem druhé intifády je vyobrazeno v p íloze. 7. Izrael se oficiáln potýkal s ekonomickou krizí. Ekonomická krize trvající mezi lety byla áste n zp sobena sv tovou krizí, kterou zp sobil propad na trhu cenných papír a prasknutím globální hig-tech bubliny. Tato krize zasáhla Evropu, Spojené státy a Japonsko. Vzhledem k tomu, e USA spole n s Evropskou unií jsou pro Izrael nejv t í obchodní partne i je jasné, e i Izrael byl touto krizí postihnut. Dále je ale t eba dodat, e evropské a Severo-americké firmy se z krize dostaly pon kud rychle, zatímco v Izraeli krize trvalo nejen déle, ale m la hluboký dopad na izraelskou spole nost. D vodem byla trvající intifáda. (Swirski, 2010) Stát byl donucen provést oslabení základních sociálních opat ení, mezi které pat ili sociální poji ovací systém, systém d chod, ve ejné kolství a vy í vzd lávací systémy, zdravotní systém nebo také program na podporu bydlení. (Swirski et al., 2008) Nejvíce byly postihnuty podpory pro nezam stnané, p ísp vky na d ti a p ísp vky na vý ivné. Dále byl také zm n n v k pro odchod do d chodu u mu z 65 let na 67 let a u en z 60 let na 64 let. (Swirski, 2010) 33

34 Ekonomická krize byla nejvá n j í v bec od zalo ení státu Izrael a rok 2002 byl z ekonomického hlediska v bec nejhor ím, ekonomická krize v tomto roce dosáhla svého vrcholu. Hospodá ské ukazatele zem v roce 2002: 2. HDP (cena v miliardách USD): 104,2 3. Export (cena v miliardách USD): 37,0 4. Import (cena v miliardách USD): 45,6 5. Míra nezam stnanosti: 10,3 % 6. Inflace: 6,5 % 7. Deficit státního rozpo tu (v % HDP): 3,8 % 8. P ímé zahrani ní investice (v miliardách USD): 1,8 (Ministry of Finance, 2005) Z hospodá ských ukazatel je patrný pokles HDP a p ímých zahrani ních investic. Naopak zvý ení nezam stnanosti a inflace. Zhor ená bezpe nostní situace v zemi vyvolala nedostatek d v ry ve vlastní m nu a byla zvý ena poptávka po cizích m nách, d sledkem byla devalvace izraelského ekelu. (Melnick R. a Y. Mealem, 2009) V pr b hu roku 2002 bylo zvý eno procento lidí ijících pod hranicí chudoby na 18,1 %, emu pomohlo sni ování rozpo t v sociální sfé e b hem období druhé intifády. I p esto, e se po konci intifády míra chudoby sni ovala, prozatím se nevrátila na p vodní hodnotu p ed za átkem druhé intifády. Nejv t í míra chudoby je patrná u arabských rodin ijících v Izraeli, jejich hodnoty v roce 2002 vystoupaly a k 47,6 % a rostly a do roku Míra chudoby je mezi Araby a 2,6 krát vy í ne u id, výjimkou jsou idé ultra ortodoxní, jejich míra chudoby je srovnatelná s mírou chudoby u arabské populace. (Swirski S. a E.K. Attias, 2011) D vod pro arabská populace Izraele vykazuje v t í míru chudoby je n kolik. Mezi arabským obyvatelstvem je vysoká nezam stnanost, pouze limitovaná ást arabských en pracuje a mzdy arabských zam stnanc jsou pom rn nízké. Typická je také nízká míra vzd lanosti. (Nathanson, 2011) Detailn j í pohled na míru chudoby v Izraeli znázor uje p íloha

35 V pr b hu roku 2002 nebylo je t poci ováno postupné zotavování v hi-tech pr myslu, z tohoto d vodu pokra oval pokles obchodu v této oblasti a o ivení exportu hi-tech pr myslu bylo patrné a ke konci roku (Melnick R. a Y. Mealem, 2009) Hospodá ské ukazatele zem v roce 2003: 9. HDP (cena v miliardách USD): 110,4 10. Export (cena v miliardách USD): 38,4 11. Import (cena v miliardách USD): 44,3 12. Míra nezam stnanosti: 10,7 % 13. Inflace: -1,9 % 14. Deficit státního rozpo tu (v % HDP): 5,6 % 15. P ímé zahrani ní investice (v miliardách USD): 3,9 (Ministry of Finance, 2005) V roce 2003 u HDP zaznamenalo r st. Na druhou stranu se zlep ila situace a do zem plynulo v t í mno ství p ímých zahrani ních investic, oproti roku p edchozímu to byl nár st o polovinu. Cíle pro rok 2003 byly udr et finan ní stabilitu a zastavit pokles ekonomiky Izraele. A do kv tna ve vzduchu visela nejistota, zda vláda bude schopna dodr et závazek zastavení r stu schodku státního rozpo tu. Tento fakt spole n s bezpe nostn politickou situací na po átku roku 2003 vedl ke zvý ení úrokových mír jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého hlediska. Ekonomická krize pokra ovala a p inesla pokles p íjm per capita a dal í zvý ení nezam stnanosti, které bylo v pr b hu druhé intifády v roce 2003 v bec nejvy í. (Melnick R. a Y. Mealem, 2009) Dále rostla míra chudoby kv li politickým zm nám, které p inesly dal í krty v sociální oblasti, konkrétn se sní ily sociální poplatky pro rodiny s velkým po tem d tí. Politika omezování uskute n ná v roce 2003 zp sobila pokles domácí poptávky (vládní i soukromé), co byl d sledek poklesu transferových plateb a poklesu reálných mezd ve ve ejném sektoru, ale dále zp sobila také nár st poptávky, po em následoval prudký nár st cen na akciových trzích, tento nár st pozitivn ovlivnil soukromou spot ebu. V tém e roce také nastal obrat ve vývoji dlouhodobých i krátkodobých 35

36 kapitálových tok. Stalo se tak áste n v d sledku o ivení hi-tech pr myslu. Za ú elem zvý ení inflace v rozmezí 1-3% implementovala Centrální banka expanzivní m novou politiku. Nicmén i z údaj uvedených vý e je patrné, e tato politika neusp la a Izrael se potýkal s deflací ve vý i -1,9%. (Melnick R. a Y. Mealem, 2009) Období po roce 2003, tj bylo charakteristické rapidním r stem izraelské ekonomiky, v pr m ru 5,5 % za rok. Tento r st byl zp soben zejména zrychlením mezinárodního obchodu, ale také klidným obdobím z bezpe nostního hlediska. (Nathanson, 2011) Je patrné, e intifáda sice dále trvala, ale ekonomické dopady na Izrael u nebyly tak významné, proto se jimi u nadále nebudu zabývat. Osud izraelské ekonomiky zále í jak na vývoji sv tové ekonomiky, tak na stupni politické stability v zemi, zejména v oblasti izraelsko-palestinského konfliktu, co dokazuje, e politická dohoda mezi t mito dv ma stranami není jen cíl politický, ale zárove cíl ekonomický i sociální. (Swirski et al., 2008) 36

37 Dopady druhé intifády na ve ejné mín ní v Izraeli Ve ejné mín ní je zna n komplexní a mnohostranný fenomén. Nap íklad je velký rozdíl zda se jedná o politické hodnoty, jako jsou nap íklad Stát Izrael jako stát idovský nebo Velký Izrael, tyto hodnoty reflektují hlavní názory spole nosti a jsou pom rn imunní v i n jakým zm nám, oproti tomu názory na konkrétn j í témata jako jsou t eba vznik Palestinského státu, stát míru nebo ochota k odsunu osadník jsou tématy pon kud náchyln j ími ke konkrétním událostem, v tomto p ípad k událostem druhé intifády. Vzhledem k vá nosti událostí druhé intifády, zvlá t b hem nejvyhrocen j í fáze, tj. od druhé poloviny roku 2001 do první poloviny roku 2003, je jasné, e intifáda musela mít dopad na ve ejné mín ní v Izraeli. Nicmén data ukazují, e vliv intifády na idovské ve ejné postoje týkající se hlavních témat, byl spí e nejasný. Mimo to, rozsah událostí druhé intifády nem l opravdový vliv na ve ejné mín ní, ve v t in p ípad byl tento vliv pouze do asný a ve velké mí e slábnul spole n s ústupem násilí b hem druhé intifády. (Meir Y.B. a O. Bagno-Moldavsky, 2010) Následující ást se bude odvíjet od výsledk projektu, který se zabýval modifikací ve ejného mín ní v Izraeli b hem druhé intifády. Respondenty tohoto výzkumu byla dosp lá izraelská populace. Zkoumány byly oblasti nejd le it j ích hodnot izraelské spole nosti v pr b hu druhé intifády, podpora p ípadn nepodpo ení zalo ení Palestinského státu, podpora principu zem za mír, podpora odsunu osadník, míra v jaké si respondenti myslí, e Palestinci stojí o mír, v eobecn arabské touhy a ance na vypuknutí války v pr b hu p í tích t í let. Výzkum se zabýval obdobím , já se ale ve své práci pokusím zanalyzovat období druhé intifády, to znamená roky Následující ást bude tedy vlastním komentá em získaných dat. V první ásti byli respondenti vyzváni, aby ur ili d le itost ty hodnot stát s idovskou v t inou, Velký Izrael 32, demokratický stát a stát míru. Vliv intifády na hodnoty izraelské spole nosti byl krátkodobý a limitovaný, tento vliv reflektuje p íloha. 9. Z grafu je patrné, e nejd le it j í hodnotou roku 2002 byl stát míru, co je 32 Velkým Izraelem je myšleno území současného státu Izrael společně s palestinskými územími. Příležitostně je také označován jako Země zaslíbená. 37

38 logické, nebo práv tento rok byl nejvyhrocen j ím rokem, co se tý e útok z palestinské strany. Od roku 2003 je nejd le it j í hodnotou stát s idovskou v t inou, tato hodnota je nadále nejd le it j í a do konce druhé intifády. V letech 2001 a 2002 je také patrný nár st d le itosti hodnoty Velkého Izraele. Nicmén mimo t chto dvou let kolísalo procento respondent vidící tuto hodnotu jako tu nejd le it j í mezi pouhými 7 a 11 %. Krom roku 2002 byla hodnota Velkého Izraele hodnocena jako ta nejmén d le itá. Pokles d le itosti hodnoty demokratického státu m e být snad p ímým d sledkem intifády, proto e demokratický stát by byl brán jako stejná politická práva pro v echny, tedy i pro palestinské Araby ijící na území Izraele. Z grafu lze toti vypozorovat, e v roce 2000, kdy intifáda nem la p íli velkou mo nost se projevit byla hodnota demokratického státu podpo ena 32 % respondenty jako ta nejd le it j í, to znamená, e celá t etina idovské populace ji podpo ila, v pr b hu intifády, ale klesala a dr ela se mezi hodnotami 14 a 18 %. I léta po konci vykazují mnohem ni í hodnoty ne p ed za átkem nebo práv v roce Jak ji bylo zmín no vý e, rok 2002 byl vrcholným rokem druhé intifády a práv v tomto roce vize demokratického státu byla brána jako ta nejmén d le itá, co mo ná reflektuje sílící negativní postoj v i Arab m, v etn izraelských Arab jako d sledek intifády, dokazuje to také vysoká d le itost hodnoty státu míru mezi respondenty. Dal í ást výzkumu se týkala politických postoj Izraelské spole nosti a tím, jak zda by respondenti podpo ili i odmítli zalo ení Palestinského státu v pásmu Gazy a na Západním b ehu. Výsledky ukazuje p íloha. 10. Je patrné, e p ímá spojitost mezi druhou intifádou a podporou i ne podporou zalo ení Palestinského státu z ejm nebude p íli velká. Je pravdou, e v roce 2002 podpora zalo ení Palestinského státu sice poklesla na 49 %, ale hned o rok pozd ji, kdy se stále jednalo o vrchol druhé intifády, podpora zalo ení op t vzrostla na 59 % a následn v roce 2004 op t poklesla na 50 %, aby v roce 2005 mohla zase vzr st na 58 %. Je tudí pom rn slo ité vypozorovat n jakou spojitost s událostmi druhé intifády a s ochotou idovské populace podpo it zalo ení Palestinského státu v rámci trvalé dohody, která by mo ná v budoucnu signalizovala ukon ení izraelsko-palestinského konfliktu. 38

39 Dal í zále itostí je, zda druhá intifáda ovlivnila ve ejné mín ní v Izraelské spole nosti ohledn odsunu osadník. V následující ásti byli respondenti dotázáni, zda by m li být evakuováni v ichni osadníci, pouze men í skupiny a izolovaní osadníci nebo by nem li být evakuováni ádní osadníci. Výsledky p ibli uje p íloha. 11. Graf ukazuje, e závislost mezi událostmi druhé intifády a mezi zm nou názor ohledn odsunu idovských osadník je spí e men í. A koliv v pr b hu nejvyhrocen j ích let intifády, tedy 2001 a 2002 ást ve ejnosti, která byla p ipravena na odsun osadník za jakýchkoliv podmínek, se pom rn zvý ila a to asi o 10 % na úrovn 36 % a 34 %. Od roku 2003 do 2005 se hodnoty vrátily na úrove roku 2000, tedy na za átek intifády. Pravdou je, e izraelská ve ejnost se nestav la proti odsunu osadník úpln, spí e ale podporovala odsun men ích skupin osadník a odsun osadník izolovaných. V roce 2005 se nejv t í ást respondent tedy 20 % vyjád ila, e by nem li být evakuováni ádní osadníci, jinak tento postoj zastávala spí e men í ást respondent, konkrétn ji mezi %. Dal ím mo ným parametrem zda druhá intifáda ovliv uje politické pozice v Izraeli je zásada zem za mír. Respondenti byli po ádáni ozna it na kále od 1-7 jejich souhlas s návrhem: Území by m lo být vráceno za mír. Výsledky jsou znázorn ny v p íloze. 12. Tento graf dokazuje jasnou závislost mín ní na událostech druhé intifády. Zatímco v roce 2000, 50 % respondent souhlasilo s touto zásadou a 36 % nevyjád ilo souhlas. ím déle intifáda trvala, tím více ztrácela idea zem za mír svou popularitu a o pouhé dva roky pozd ji, to znamená v roce 2002, nastal zvrat a pouze 37 % respondent souhlasilo s tímto principem a naopak 50 % tuto ideu nepodpo ilo. Nicmén jakmile nastal obrat v druhé intifád a intifáda za ala odeznívat, podpora zásady op t vzrostla. V roce 2005 se ísla vrátila na úrove podobné roku 2000, kdy 48 % souhlasilo a 38 % vyjád ilo nesouhlas. Po sko ení druhé intifády (co sice tento graf neukazuje, ale ráda bych to zmínila), tedy od roku 2006 sice podpora této zásady op t klesla, d vodem bylo vít zství Hamásu ve volbách a pokra ující terorismus z pásma Gazy. D le itým aspektem ve ejného mín ní, obzvlá t týkající se izraelskopalestinského konfliktu, zahrnuje p edpoklady a dojmy ohledn úmysl a ambicí druhé 39

40 strany. V tomto p ípad m la intifáda sice zna ný ne v ak nezvratný vliv na ve ejné mín ní v izraelské spole nosti. V této ásti byli respondenti dotázání v jaké mí e, si myslí, e Palestinci cht jí mír. Výsledky jsou zazna eny v p íloze. 13. Z grafu se dá vypozorovat, e pom rn kolísá. Na po átku intifády, to je v roce 2000 si respondenti mysleli z 52 %, e Palestinci tou í po míru, naopak s tím, jak se události druhé intifády vyost ovaly, lze vysledovat sestupnou tendenci a v roce 2002 si respondenti myslí z pouhých 37 %, e by palestinská spole nost tou ila po míru. V následujících letech graf stoupá a zase klesá. Na konci intifády, tedy v roce 2005 je vid t, e hodnota je nejvy í, konkrétn 56 % respondent si myslí, e Palestinci cht jí mír. Ur it je logické, e názory v této oblasti se musely n jakým zp sobem formulovat práv v pr b hu intifády, na druhou stranu bych spí e p edpokládala, e v roce 2004 budou ísla vy í oproti roku 2003, co se ale nestalo. Podobný trend, je i u dal í otázky týkající se obecn Arabských zám r a ambicí, nikoliv konkrétn palestinských Arab. V p íloze. 14 je znázorn n názor izraelské ve ejnosti na nejpravd podobn j í zám ry arabské populace. Konkrétn m li respondenti na výb r, zda si myslí, e Arabové cht jí navrátit ást území získaných v roce 1967, navrátit v echna území, okupaci státu Izrael nebo okupaci státu a sou asn zni ení zna né ásti izraelské idovské populace. Je t eba dodat, e první dv mo nosti jsou brány jako oprávn né mo nosti, zatímco zbylé dv jsou pova ovány za neoprávn né a p ijímány velmi negativn. V rámci tohoto tématu byla izraelská spole nost více i mén v rozporu. V roce % izraelské ve ejnosti vnímali Arabské touhy, jako ty mén negativní, tedy získat zpátky území zabraná v roce 1947 nebo získat zpátky v echna území. V pr b hu nejvyhrocen j ích let intifády je patrné, e Izraelci vnímali Arabské aspirace jako ty více negativní, v roce 2002 dokonce z 68 % a roku 2004 z 64 %. Dobýt Izrael a zni it zna nou ást idovské populace v n m bylo roku 2002 ze 42 % pova ováno za hlavní touhy Arab, není se emu divit, nebo rok 2002 byl rokem plným sebevra edných atentát a bylo by zvlá tní, kdyby se to takovým zp sobem neprojevilo. V pr b hu let intifády nejmén respondent p edpokládalo, e by Arabskými touhami bylo navrácení území zabrané roku 1967, tato hodnota kolísala mezi 7-11 %. 40

41 Poslední otázkou bylo, zda si respondenti myslí, e je ance, aby v p í tích t ech letech propukla válka. Výsledky jsou zobrazeny v p íloze. 15. Je z ejmé, e co se tý e vnímání n jaké bezpe nostní hrozby, m la intifáda ur it vliv na vnímání izraelské spole nosti. V roce % respondent vnímalo mo nost budoucí války b hem dal ích t í let, v roce 2002 se po et dotazovaných vnímajících situaci stejn vy plhal a na 78 %, co jsou t i tvrtiny ve ejnosti. ím více bylo jasné, e Izrael p ekoná druhou intifádu, tím více strach z války klesal, v roce 2003 dokonce a na hodnotu 34 %, co je o více ne polovinu mén, ne v roce p edchozím. V letech 2004 a 2005 se hodnoty dr ely na 35 % a 39 %. Je patrné, e n která témata ve ejného mín ní v Izraeli byla intifádou více ovlivn na a n která mén nebo tém v bec. Dá se p edpokládat, e zm ny ve ve ejném mín ní b hem druhé intifády souvisí s ur itou záva ností n kterých událostí intifády, nicmén bez pochyby bylo ve ejné mín ní ovlivn no také jinými faktory, které hrály významnou roli v ovliv ování ve ejného mín ní. V demokratickém stát, pozice leader má také významný vliv na formování ve ejného mín ní. A zárove za ur itých okolností leade i mohou jednat proti ve ejnému mín ní, které zrovna v té dob p eva uje. Al-Aksa intifáda zp sobila zm ny ve ve ejném mín ní, zatímco propukala v plné síle, nicmén velká ást t chto zm n byla pouze do asná. Události intifády ur it zna n sní ily pocit bezpe í mezi izraelskou spole ností, a koliv s ústupem intifády se pocit bezpe í, stejn jako v eobecné spole enské rozpolo ení i individuální rozpolo ení lep ilo. Zárove postavení izraelské spole nosti týkající se nedostatku dobré v le ze strany Arab bylo prohloubeno. V t ina výkyv v názorech ve ejného mín ní, která se objevila v pr b hu intifády, byla krátkodobá. Al-Aksa intifáda m la za následek n kolik vá ných událostí, které n jakým zp sobem rozru ily izraelskou spole nost, jejich vliv na v t inu názor nebo politických hodnot je ale pouze do asný. 41

42 4. ZÁV R Hlavním cílem této bakalá ské práce byla analýza dopad událostí druhé intifády. Jak bylo zmín no v praktické ásti této práce, ekonomické dopady b hem druhé intifády byly pom rn zásadní. Pravdou je, e ekonomická krize, která Izrael zasáhla, byla áste n vyvolána celosv tovou krizí v high-tech pr myslu, na druhou stranu je ale d le ité podotknout, e ostatní zem zasa ené touto krizí se s ní vypo ádali pom rn rychle a bez v t ích problém, proto je z ejmé, e izraelská ekonomika byla událostmi druhé intifády pom rn výrazn oslabena. Výrazná ekonomická krize byla p ímým d sledkem druhé intifády, nebo zát státního rozpo tu plynoucí z této fáze konfliktu byla obrovská. Uklidn ní ekonomické recese nebylo d sledkem zmírn ní situace, ale spí e o ivením sv tového trhu pr myslových a high-tech výrobk a zárove zrychlením ekonomických r st v USA a v EU, co jsou dva hlavní odbytové trh pro izraelské výrobky. Dal í ástí analýzy byla modifikace ve ejného mín ní v pr b hu intifády. Z výsledk popsaných vý e je patrné, e intifáda sice vliv na zm nu ve ejného mín ní m la, v t inou byl tento vliv krátkodobý a v moment, kdy p icházel konec druhé intifády, byl zaznamenán také obrat ke stejným nebo velmi podobným hodnotám jako p ed druhou intifádou. V sou asné dob izraelsko-palestinský konflikt nebyl vy e en a p etrvává nadále i p esto, e jeho vy e ení je klí ové pro stabilizaci vztah na Blízkém východ. Nehled na to, e po edesáti letech jeho trvání se ji tolik zm nilo, e návrat do p vodního stavu u není mo ný a neustálé e ení historického a Bo ího práva na území takté nemá význam. Osobn p edpokládám, e pokud nebudou vy e eny sporné otázky, jako je statut Jeruzaléma, osud palestinských uprchlík, kone né vymezení hranic a s tím související problematika idovských osad, nebude mo né se posunout kup edu a izraelsko-palestinský konflikt stabilizovat i eliminovat. V budoucnosti se situace mezi Izraelci a Palestinci z ejm stabilizuje, p inejmen ím v n kterých rovinách konfliktu. Otázkou je, zda se bude jednat o budoucnost blízkou i vzdálenou. 42

43 5. Seznam pou ité literatury 5.1. Kni ní tituly: 1. BRO, Ivan. Arabsko-izraelské války: vyd. Praha: Epocha, ISBN EJKA, Marek. D jiny moderního Izraele. 1. vyd. Praha: Grada, 2011a, 351 s. ISBN EJKA, Marek. Izrael a Palestina: minulost, sou asnost a sm ování blízkovýchodního konfliktu. 2., aktualiz. vyd. Brno: Spole nost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2007, 321 s. ISBN GILBERT, M. Izrael : d jiny. Praha: BB art, s. ISBN HERZOG, C. Arabsko-izraelské války: válka a mír na Blízkém východ od války za nezávislost v roce 1948 po sou asnost. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny; s. ISBN CHAPMAN, C. í je Zem zaslíbená - Pokra ující krize mezi Izraelem a Palestinci. Praha: Volvox Globator, ISBN KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael: historický nástin. Vyd. 1. Praha: Vy ehrad, 1999, 242 s. ISBN MORRIS, B. -- BLACK, I. Mossad : izraelské tajné války. Brno: Jota, s. ISBN POJAR, M. Izrael. Praha: Libri, s. ISBN SACHAR, H M. D jiny státu Izrael. Praha: Regia, s. ISBN SELA, Avraham. The Continuum political encyclopedia of the Middle East. New York: Continuum, 2002, 944 s. ISBN SCHULZE, Kirsten E. Arabsko-izraelský konflikt. 1. vyd. Brno: CPress, 2012, 182 s. ISBN SMITH, Charles. Palestine and the Arab-Israeli Conflict: A History with Documents. USA: Palgrave Macmillan, 2013, 624 s. ISBN VELENSKÝ, Jan. Izrael - ukazatel posledních as : Izrael dnes - palestinská intifáda. 2., dopl. vyd. Hradec Králové: Maranatha, 2002, 282 s. ISBN Elektronické lánky: 1. ANDROMIDAS, Dean. In Midst of War Drive, Israel's Economy Falls. Executive Intelligence Review [online]. 2001,. 28 [cit ]. Dostupné z: 43

44 2. CHRISTINSON, Kathleen. "All those old issues": George W. Bush and the Palestinian-Israeli conflict. JSTOR: Journal of Palestine Studies [online]. 2004,. 33 [cit ]. Dostupné z: &sid= MEIR, Yehuda Ben a Olena BAGNO-MOLDAVSKY. The Second Intifada and Israeli Public Opinion. INSS: The Institute for National Security Studies [online]. 2010,. 13 [cit ]. Dostupné z: 4. PRESSMAN, Jeremy. Israeli Unilateralism and Israeli Palestinian Relations, Wiley Online Library [online] ,. 7 [cit ]. Dostupné z: 5. PRESSMAN, Jeremy. The Second Intifada: Background and Causes of the Israeli- Palestinian Conflict. The Journal of Conflict Studies [online]. 2003, XXIII. [cit ]. Dostupné z: 6. SELA-SHAYOVITZ, Revital. The effects of the second Intifada, terrorist acts, and economic changes on adolescent crime rates in Israel: A research note. Journal of Experimental Criminology [online]. 2005,. 1 [cit ]. Dostupné z: 7. SHALOM, Zaki a Yoaz HENDEL. The Unique Features of the Second Intifada. In: INSS [online] [cit ]. Dostupné z: 8. SCHACHTER, Jonathan. The End of the Second Intifada?. INSS [online]. 2010,. 13 [cit ]. Dostupné z: 9. SCHWEITZER, Yoram. The Rise and Fall of Suicide Bombings in the Second Intifada. INSS [online]. 2010,. 13 [cit ]. Dostupné z: Ostatní internetové zdroje: 1. 2 Palestinians charged with involvement in 2000 Ramallah lynching of IDF reservists. In: SCHMULOVICH, Michal. The times of Israel [online] [cit ]. Dostupné z: 2. Al-Aksa Intifada: Operation "Defensive Shield". In: Jewish Virtual Library [online]. 44

45 2002a [cit ]. Dostupné z: 3. Al-Aqsa Intifada timeline. In: BBC News [online]. 2004a [cit ]. Dostupné z: 27]. Dostupné z: 5. Biography of Yasser Arafat. In: MidEast Web [online]. 2004b [cit ]. Dostupné z: 6. Employment Sector Employment Working Paper No. 83. In: NATHANSON, Roby a Employment Policy Department INTERNATIONAL LABOUR OFFICE. Growth, economic policies and employment linkages: Israel [online]. Geneva: ILO, 2010 [cit ]. ISBN Dostupné z: emp_policy/documents/publication/wcms_ pdf 7. HANS, Jeffrey. INTIFADA II AND FIGHTING AND TERRORISM IN ISRAEL AND PALESTINE IN THE 2000s. In: Facts and Details [online] [cit ]. Dostupné z: 8. Checkpoints and Palestinian Ambulances. In: Jewish Virtual Library [online]. 2002b [cit ]. Dostupné z: 9. IDF strike kills Hamas leader Ahmed Yassin. In: Israel Ministry of Foreign Affairs [online] [cit ]. Dostupné z: 4. Ariel Sharon's Disengagement Plan. In: MidEast Web [online]. 2004a [cit Obstacle+to+Peace/Terrorism+and+Islamic+Fundamentalism- /Sheikh+Yassin+killed+in+IDF+attack+22-Mar-2004.htm 10. Israel s Economic Overview. In: Ministry of finance [online] [cit ]. Dostupné z: JEAGER, David A. a M. Daniele PASERMAN. The Cycle of Violence? An Empirical Analysis of Fatalities in the Palestinian-Israeli Conflict. In: American Economic Review [online] [cit ]. Dostupné z: KATIRAI, Negar. HISTORY OF THE ISRAELI-PALESTINIAN CONFLICT. In: PBS [online] [cit ]. Dostupné z: LEVY, Gideon. The long, dry summer. In: REDS Die Roten [online] [cit ]. Dostupné z: Lynch mob's brutal attack. In: BBC News [online]. 2000a [cit ]. 45

46 Dostupné z: MCGREAL, Chris. 'We're air force pilots, not mafia. We don't take revenge'. In: TheGuardian [online] [cit ]. Dostupné z: MELNICK, Rafi a Yosef MEALEM. Israel's Economy: In: Jewish Virtual Library [online] [cit ]. Dostupné z: PARRY, Nigel. Key Israeli distortions about "Operation Rainbow" in Rafah. In: The Electronic Intifada [online] [cit ]. Dostupné z: Razing Rafah: Mass Home Demolitions in the Gaza Strip. In: Human Rights Watch [online] [cit ]. Dostupné z: Renewed clashes in Mid-East. In: BBC News [online]. 2000b [cit ]. Dostupné z: Sharon 'at risk of assassination'. In: BBC News [online]. 2004b [cit ]. Dostupné z: SWIRSKI, Shlomo a Etty Konor ATTIAS. ISRAEL: A SOCIAL REPORT. In: Adva Center: Information on Equality and Social Justice in Israel [online] [cit ]. Dostupné z: SWIRSKI, Shlomo, Etty KONOR-ATTIAS a Halla ABU-KHALA. Israel: a social report In: Adva Center [online] [cit ]. Dostupné z: SWIRSKI. Israel and the Financial Crisis. In: Adva Center: Information on Equality and Social Justice in Israel[online] [cit ]. Dostupné z: TÁBORSKÁ, Marika, Veronika UHLÍ OVÁ-LEFRANCOIS, Jaromír JANEV a Milan KOPP. Palestinský v dce Jásir Arafat je mrtev. In: Zpravy.rozhlas.cz [online] [cit ]. Dostupné z: The Balfour Declaration. In: Israel Ministry of Foreign Affairs [online] [cit ]. Dostupné z: ration.aspx 26. The Mitchell Report. In: Jewish Virtual Library [online] [cit ]. Dostupné z: The Tenet Plan. In: MidEast Web [online] [cit ]. Dostupné z: 46

47 28. ZBAVITELOVÁ, Gita. Izraelské operace proti raketám Kásam v pásmu Gazy. In: eský rozhlas [online]. 2004a [cit ]. Dostupné z: ZBAVITELOVÁ, Gita. Izraelský premiér navrhuje zru ení osad v pásmu Gazy. In: eský rozhlas [online]. 2004b [cit ]. Dostupné z: EJKA, Marek. Jaké jsou souvislosti dne ního bou livého d ní na Blízkém východ. In: Blízkovýchodní stránky Marka ejky[online] [cit ]. Dostupné z: Israel. In: Focus MIGRATION [online] [cit ]. Dostupné z: PALESTINE MAPS. PASSIA - The Palestinian Academic Society for the Study of International Affairs [online] [cit ]. Dostupné z: Fatalities in the first Intifada. In: B TSELEM [online] [cit ]. Dostupné z: Intifada toll In: BBC News [online] [cit ]. Dostupné z: 47

48 6. Seznam pou itých p íloh P íloha. 1: Rozd lení vlivu moci dle Sykes Picotovy dohody Zdroj: ejka, 2011b P íloha. 2: Vývoj idovského p ist hovalectví mezi lety Zdroj: Focus MIGRATION,

49 P íloha. 3: Ustanovení Peelovy komise z roku 1937 Zdroj: Palestinian Academic Society for the Study of international Affairs, 2012 P íloha. 4: Území Izraele po estidenní válce Zdroj: Palestinian Academic Society for the Study of international Affairs (2012) 49

50 P íloha. 5: Ob ti první intifády Zdroj: Vlastní návrh grafu dle: B TSELEM, 2001 P íloha. 6: Ob ti druhé intifády Zdroj: Vlastní návrh grafu dle: BBC News,

51 P íloha. 7: Po et nov p íchozích do Izraele b hem pr b hu druhé intifády Zdroj: Vlastní návrh dle dat z: Ministry of Finance, 2005 P íloha. 8: Míra chudoby v Izraeli v pr b hu druhé intifády Zdroj: Vlastní návrh dle dat z: Ministry of Finance,

52 P íloha. 9: Nejd le it j í hodnoty izraelské spole nosti v pr b hu druhé intifády Zdroj: Vlastní návrh dle: (Meir Y.B. a O. Bagno-Moldavsky, 2010) P íloha. 10: Ne/podpora pro zalo ení Palestinského státu v pr b hu druhé intifády Zdroj:Vlastní návrh grafu dle: (Meir Y.B. a O. Bagno-Moldavsky, 2010) 52

53 P íloha. 11: Vliv druhé intifády na podporu odsunu osadník jako sou ást trvalé dohody Zdroj: Vlastní návrh grafu dle: (Meir Y.B. a O. Bagno-Moldavsky, 2010) P íloha. 12: Podpora principu zem za mír b hem druhé intifády Zdroj: Vlastní návrh grafu dle: (Meir Y.B. a O. Bagno-Moldavsky, 2010) 53

54 P íloha. 13: V jaké mí e si izraelská spole nost myslí, e Palestinci cht jí mír v pr b hu druhé intifády Zdroj: Vlastní návrh grafu dle: (Meir Y.B. a O. Bagno-Moldavsky, 2010) P íloha. 14: Základní arabské touhy z pohledu izraelské ve ejnosti v pr b hu druhé intifády Zdroj: Vlastní návrh grafu dle: (Meir Y.B. a O. Bagno-Moldavsky, 2010) 54

55 P íloha. 15: ance na vypuknutí války b hem p í tích t í let z pohledu izraelské ve ejnosti v pr b hu druhé intifády Zdroj: vlastní návrh grafu dle: (Meir Y.B. a O. Bagno-Moldavsky, 2010) 55