Bohemian Regional Innovation Strategy - BRIS ANALÝZA EKONOMICKÉHO POTENCIÁLU, TECHNOLOGICKÝCH A SEKTOROVÝCH TRENDŮ REGIONU PRAHA SHRNUTÍ

Transkript

1 Bohemian Regional Innovation Strategy - BRIS ANALÝZA EKONOMICKÉHO POTENCIÁLU, TECHNOLOGICKÝCH A SEKTOROVÝCH TRENDŮ REGIONU PRAHA SHRNUTÍ Popis regionu Dominantní postavení v rámci ČR Praha je jednoznačným hospodářským, vědeckým, vzdělanostním, kulturním a politickým centrem České republiky. Region Praha (zahrnující území Hl. m. Prahy) vytváří v současnosti již více než 25 % HDP České republiky. Podíl Prahy na obyvatelstvu ČR přitom činí necelých 12 %. V Praze se koncentrují zhruba 4/5 vědecko výzkumného potenciálu České republiky z hlediska výzkumných ústavů a to jak státních, tak i soukromých. Počet vysokoškolských studentů v Praze se pohybuje nad hranicí , navíc v Praze studuje skoro studentů doktorského studia. Tito studenti v Praze studují na 8 vysokých školách (z toho 2 univerzity), které mají dohromady 36 fakult, čímž téměř plně pokrývají celé spektrum studijních oborů. Největší rozvoj, mezi všemi regiony v ČR, v Praze zároveň zaznamenává soukromé vysoké školství. Praha nabízí svým obyvatelům největší množství kulturních akcí a historických památek, což se odráží ve skutečnosti, že Praha je nejatraktivnějším regionem ČR z hlediska cestovního ruchu. V Praze, jako hlavním městě České republiky, zároveň sídlí všechny centrální instituce, s výjimkou některých soudních. Ekonomická úroveň Ekonomická úroveň Prahy, měřená ukazatelem HDP/ob., je více než dvojnásobná oproti zbytku České republiky. V tomto směru má Praha výjimečné postavení i mezi zeměmi střední a východní Evropy, kde se rovněž nachází na 1. místě. Při srovnání s regiony stávajících členských zemí Evropské unie je Praha, podle posledních údajů z roku 2003, na 29. místě, čili i tomto případě patří k nejvyspělejším.

2 Atraktivita pro investory Region Praha je z pohledu investorů bezpochyby atraktivní a to především z důvodů: kvalifikované pracovní síly, velmi dobré infrastruktury a skutečnosti, že Praha je centrem České republiky. K omezujícím faktorům z pohledu zahraničních investorů v případě Prahy patří: nižší úroveň státní podpory v důsledku vysoké ekonomické úrovně Prahy a vyšší mzdové náklady ve srovnání se zbytkem ČR. Populace Z hlediska populace vykazuje region Praha jeden základní negativní trend a tím je stárnutí populace. Pokud nedojde ke změně současného trendu (např. zvýšením porodnosti, migrací), pak lze v horizontu let očekávat problémy spojené s fungováním trhu práce. V každém případě však bude zvýšený absolutní počet populace v poproduktivním věku klást nároky na rozvoj některých specifických služeb a výrob pro seniory. Stejně tak se tento vývoj projeví i ve zdravotnictví. Vzdělanostní struktura Region Praha vykazuje nejvyšší úroveň vzdělanosti v rámci České republiky. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva na celkové populaci činí skoro 20 %. Podíl vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaného obyvatelstva na celkové populaci je skoro 84 %. Nezaměstnanost Nezaměstnanost v Praze je dlouhodobě na velmi nízké úrovni a rozhodně není v regionu ekonomickým problémem. Na rozdíl od regionů s vysokou nezaměstnaností, ve kterých nezaměstnaná část populace vytváří určitou rezervu pro fungování trhu práce, v případě Prahy takováto rezerva neexistuje. Dodatečné pracovní síly lze proto v podstatě získat pouze dojížďkou do Prahy či přímo migrací. Základní ekonomické zhodnocení Struktura ekonomiky Posuzujeme-li strukturu ekonomiky regionu Praha z hlediska hrubé přidané hodnoty, tak zjistíme, že zcela dominantní úlohu sehrává sektor služeb, který vytváří přibližně 83 % HPH v regionu. Podíl sektoru průmyslu představuje asi 10,5 % (z toho 8,5 % zpracovatelský průmysl) a podíl sektoru stavebnictví činí cca 6,3 %. Podíl sektoru zemědělství se pohybuje kolem 0,1 %. Struktura zaměstnanosti Z hlediska zaměstnanosti je v Praze rovněž dominantní sektor služeb ve kterém je zaměstnáno přibližně 78 % všech pracovníků. Na druhém místě se nachází průmysl s necelými 12 % procenty (z toho více než 90 % ve

3 zpracovatelském průmyslu), následovaný stavebnictvím s necelými 10 %. V sektoru zemědělství je zaměstnáno přibližně 0,5 % všech pracovníků. Struktura podnikatelských subjektů Struktura podnikatelských subjektů v regionu Praha je velice široká, což je ovlivněno především postavením Prahy jako centra České republiky a v podmínkách ČR vysokým rozvojem nestátního sektoru. Nejvyšší podíl na celkovém počtu podnikatelských subjektů vykazují fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. Z hlediska subjektů zapsaných v obchodním rejstříku se jedná o společnosti s ručením omezeným. V Praze se nachází rovněž velké množství akciových společností, které zde však v mnoha případech pouze sídlí a podnikatelské aktivity realizují mimo území regionu Praha. Mzdy Průměrná úroveň mezd v regionu Praha je ve všech sledovaných oblastech vyšší než ve zbytku ČR. Tato skutečnost je ovlivněna především celkovou ekonomickou úrovní Prahy, dále potom velkým množstvím zahraničních subjektů v regionu a také přítomností centrálních institucí ČR v Praze. Samotná vyšší úroveň průměrných mezd není překážkou pro další rozvoj regionu za předpokladu, že vývoj mezd nebude předstihovat růst produktivity práce. Z pohledu zahraničních investorů je mzdová úroveň pouze jedním z kritérií při rozhodování o umístění investice a vzhledem k tomu, že Praha disponuje celou řadou jiných výhod, tak není nutné se obávat výrazné ztráty atraktivity pro zahraniční investory. Sektor služeb Z hlediska sektoru služeb v regionu Praha sehrávají klíčovou úlohu především dvě odvětví, jejichž podíl na tvorbě HPH v regionu je vyšší než 20 %. Jedná se o odvětví K - Nemovitosti, pronájem nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj (podíl přibližně 24 %) a odvětví G - Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (podíl přibližně 21 %). Na třetím místě se nachází odvětví J Peněžnictví a pojišťovnictví s podílem necelých 12 %. Ostatní odvětví sektoru služeb vykazují podíly v rozmezí cca 2,5 5,5 %. Odvětví Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a Nemovitosti, pronájem nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj zároveň sehrávají i rozhodující úlohu z hlediska zaměstnanosti. V prvním z nich je zaměstnáno přibližně 17,5 % všech zaměstnanců v regionu Praha, v druhém potom asi 14 %. Významnou úlohu v rámci sektoru služeb sehrává cestovní ruch, který má průřezový vliv na odvětví celého sektoru. Použitá vstupní data Omezení vyplývající z regionálních dat Autoři studie jsou nuceni konstatovat, že v průběhu jejího zpracování se ukázala značná nedostatečnost regionální statistiky zpracovávané Českým statistickým úřadem a to jak z hlediska šířky dat, tak i z hlediska kvality. Například údaje týkající se HDP (členěné nikoli pouze agregované)

4 za region Praha nejsou oficiálně k dispozici vůbec a proto autoři použili údaje vztahující se k hrubé přidané hodnotě, které jsou však dostupné pouze v omezené struktuře. Rovněž kvalita dat je značně diskutabilní, například ve vztahu k zaměstnanosti v regionu Praha. Omezení vyplývající ze struktury dat Z hlediska struktury zkoumané ekonomiky regionu Praha bylo nutno použít rozšířeného členění Oborové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) pracující zásadně s jednopísmenným označením odvětví. V jiném členění nejsou běžně k dispozici oficiální statistická data. Mimoto ještě existuje dvouciferné členění na detailněji stanovené obory, které je však ve statistické ročence uvedeno pouze za celou ČR, a to jedině v přehledu zaměstnanosti. V regionální statistice není toto členění oficiálně k dispozici nikde, což je ke škodě kvality prací v jakémkoliv regionálním průřezu. Stručný popis jednotlivých odvětví Zpracovatelský průmysl V poměrech regionu Praha je zpracovatelský průmysl jednoznačně rozhodující složkou celého odvětví průmyslu. Při absenci pro hlavní město nevhodného těžebního průmyslu a výroby energií představuje přes 80 % objemu hrubé přidané hodnoty vyprodukované v pražském průmyslu jako celku. Vnitřní struktura tohoto komplexu činností z hlediska jejich výsledného efektu pomocí hrubé přidané hodnoty jednotlivých odvětví však nelze vyhodnotit, poněvadž potřebné členění není předmětem statistického sledování. Zhodnocení odvětví DA Potravinářský a tabákový průmysl. Postavení tohoto odvětví na špici pomyslného žebříčku je nepochybné. Také jeho odbytové možnosti nebudou výrazněji ohroženy a proto by mělo být potravinářství považováno zcela nepochybně mezi nosná průmyslová odvětví pražské ekonomiky. DE Průmysl papírenský, polygrafický a vydavatelská činnost. V tomto seskupení za region Praha hraje jednoznačně vedoucí úlohu průmysl polygrafický a vydavatelská činnost. Vlastní výroba papíru není v Praze prakticky vůbec zastoupena a druhotné zpracování papíru provozuje celkem 20 firem s více než 10 zaměstnanci. DI Průmysl sklářský, keramický a výroba stavebních hmot. Toto odvětví má v Praze relativně velmi nízké zastoupení. Na celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu se tu podílí pouhými 2,5 %, zatím co celorepublikově činí tento podíl 6,9 %. Naproti tomu má vcelku dobrou velikostní strukturu firem, když zde podniká 48 podniků s více než 10 zaměstnanci. DL Výroba elektrických, elektronických a optických přístrojů. Jedná se o konglomerát příbuzných nicméně dost různorodých oborů, ale téměř všechny prožívali v posledních létech své konjunkturální období. A tak lze konstatovat, že všechny obory tohoto odvětví jsou a s největší

5 pravděpodobnosti i v nejbližší budoucnosti budou značně progresivními. DH Průmysl gumárenský a plastikářský. Uvedené odvětví může některými svými výrobami narušit životní prostředí svého okolí. V Praze však jde většinou o druhotné zpracování uváděných surovin, vhodné především do oblasti malého a středního podnikání, kde také v Praze leží jeho těžiště. DG Průmysl chemický a farmaceutický. Oblast chemických výrob v tomto odvětví reprezentují především obory spotřební chemie, které jsou přijatelnější do velkoměsta z hlediska jeho životního prostředí. Spotřební chemii a výrobu léčiv lze považovat za progresivní a nosné ve struktuře pražské ekonomiky. Identifikace nejvýznamnějších odvětví zpracovatelského průmyslu Na základě provedených analýz lze konstatovat, že z pohledu rozvoje pražského průmyslu se mezi čtyři nejvýznamnější odvětví řadí (podle OKEČ): 1) Potravinářský a tabáková průmysl (DA), 2) Papírenský a polygrafický průmysl a vydavatelská činnost (DE), 3) Sklářský a keramický průmysl, výroba stavebních hmot (DI) a 4) Výroba elektrických optických strojů a přístrojů (DL). V rámci zpracování studie byla analyzována i odvětví spadající do sektoru služeb. Vzhledem k omezené vypovídací schopnosti dat týkajících se jednotlivých odvětví nebylo možné provést detailní analýzu až na úroveň pododvětví. Základní analýzy na úrovni odvětví ukázaly, že nejsilnější z hlediska sektoru služeb jsou odvětví K Nemovitosti, pronájem, služby pro podniky, výzkum a vývoj a G Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží. Nezanedbatelnou úlohu rovněž sehrává odvětví J Peněžnictví a pojišťovnictví. Zároveň se autorům studie jeví jako perspektivní impuls pro rozvoj jednotlivých odvětví další nárůst cestovního ruchu v regionu Praha. Přesná kvantifikace dopadů cestovního ruchu do jednotlivých odvětví není v důsledku neexistujících dat možná, nicméně z provedených analýz vyplývá, že cestovní ruch má bezpochyby průřezový dopad na všechna odvětví sektoru služeb. Vzhledem k trvalému přetížení pražského komunikačního systému bude s největší pravděpodobností doprava (I Doprava, skladování, pošty a telekomunikace) absorbovat v blízké budoucnosti nejvyšší podíl veřejných prostředků. Také obor telekomunikace čeká určitý rozvoj v souvislosti se zaváděním a zdokonalováním veřejných informačních sítí. Ostatní odvětví a obory školství (M), zdravotnictví (N Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti) a další veřejné služby (O Ostatní veřejné a sociální služby) budou mít za cíl udržet svůj solidní standard. Ani to se ovšem neobejde bez dílčích inovačních zásahů do jejich technické základny. Specifické postavení má v Praze odvětví L Veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení, což souvisí s koncentrací centrálních institucí v regionu Praha a s významem regionu jako hlavního města České republiky.

6 Samostatně bylo v rámci předložené studie analyzováno odvětví stavebnictví. K této analýze je však třeba opět podotknout, že byla provedena pouze na úrovni odvětví, nikoli na úrovni pododvětví. Odvětví stavebnictví se na základě této analýzy jeví jako perspektivní, a to především pro vysokou míru investic, které budou v Praze realizovány. Autoři studie se v rámci jejího zpracování pokusili analyzovat i rozvoj informačních technologií v regionu Praha. Vzhledem ke skutečnosti, že podnikání v oblasti informačních technologií je obsaženo hned v několika odvětvích klasifikace OKEČ a vzhledem k tomu, že autoři studie neměli možnost získat podrobná data o jednotlivých odvětvích OKEČ, nebylo možné nakonec podrobnou analýzu podnikání v oblasti informačních technologií provést. Autoři se proto při zpracování této studie omezili na provedení dílčí analýzy založené na využití databáze Albertina. Závěry a doporučení 1. Na základě provedených analýz autoři studie doporučují zvážit k podpoře rozvoje v regionu Praha následující obory v rámci zpracovatelského průmyslu: o Potravinářství, polygrafie, vydavatelská činnost, sklářství, výroba stavebních hmot, výroba elektrických a optických přístrojů, výroba léčiv, spotřební chemie. 2. Na základě provedených analýz autoři studie doporučují podpořit rozvoj cestovního ruchu v regionu Praha a to především z důvodu jeho pozitivního průřezového vlivu na rozvoj sektoru služeb. 3. Vzhledem k nedostatkům v datové základně nebylo možné v rámci této studie odhalit specifické technologické trendy v regionu Praha. Autoři studie se domnívají, že pro detailnější analýzu podnikatelského prostředí v regionu Praha by bylo nutné provést rozsáhlejší a podrobnější speciální šetření za účelem identifikace stavu firem podle jednotlivých oddílů, pododdílů OKEČ, neboť existující dostupné údaje týkající se jednotlivých odvětví a podnikatelských subjektů (obzvláště drobné a malé podnikání) jsou, jak již bylo naznačeno v úvodu, velice nedostatečné. 4. Při snaze o identifikaci technologických trendů autoři postrádali nejen nedostatek statistických dat na regionální úrovni (jak je to uvedeno v předchozím textu), ale také nedostatek výhledových expertních názorů. Z toho vyplývá potřeba zpracovaní širších analytických a výhledových studií v oblasti VaV a inovací s cílem identifikace technologických trendů a potenciálu regionu Praha se zaměřením především na hightech a jiné obory zabývající se progresivními technologiemi ovlivňující konkurenceschopnost regionu. Při analýze technologických trendů by měl být

7 uplatněn komplexnější přístup. Výsledkem by neměl být pouze souhrn faktografických údajů, ale také komplexní vícestranný expertní zhodnocení a predikce. V analýze bude nutné také zohlednit regionální specifika Prahy jakožto vědeckovýzkumného centra České republiky. Zpracovatel: Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Praha, září 2003