začínajícího fakultanta

Transkript

1 začínajícího fakultanta 08

2 FAKULTA Pár slov z historie Přírodovědecké fakulty _1 Historie PřF v bodech _1 Důležití činovníci a orgány fakulty _1 Katedry _2 Pár poznámek k tomu, co vás čeká během studia _3 Zpětná vazba (SHP a Kniha přání a stížností) _5 Drobná ochutnávka ze sekce Slovní.vzkazy _5 Anatomie fakultních prostor _6 Psí záležitost futurama.jcu.cz _8 Mapka pupku světa _9 Exkurze 10 Informační zdroje 14 Základní webové adresy 14 Knihovna 15 chytrost světa 15 Počítače a věci okolo 16 Připojení síťového disku 17 Když cache přeroste přes hlavu ID karty 18 Hromadné adresy Tisk a kopírování 19 Menza 20 Burza Provozovny služeb 21 Bydlení 22 Koleje 22 Internet na kolejích 23 Vedoucí kolejí 24 Ubytovací stipendium Priváty 25 Doprava 26 MHD 26 Jak do Budějc 26 Odjezdy trojky od Jihočeské Univerzity 27 Vložená mapa města 28 Vlastními silami 30 Jak do Budějc (vlak a autobus) 31 Jak pryč z Budějc (Jen pro stopaře) 32 Obchody 32 Nejbližší okolí Potraviny a hypermarkety 32 Papírnictví a kancelářské potřeby 33 Počítače a mobily Elektro Foto Sport 34 Cykloservis Cestování Banky a finance 35 Obchodní centra a Dům služeb 36 Pojďte do hospody! 36 Stáčírny vína 38 Stručný pivní průvodce po Jihočesku 39 Hospody drobná inšpekce 40 Čajovny a kavárny 40 Duševní občerstvovny aneb Kam za kulturou 41 Kina Divadla 41 Hudba 42 Jak si vypůjčit noty, CD, MC 43 Muzea a galerie 44 Uvědomělé dění na fakultě 45 Další studentské aktivity 46 OHEŇ! 47 Sportovní vyžití 47 Outdoorové aktivity 47 Umělé lezecké stěny 49 Krádež kola 50 Indoorové aktivity 51 České Budějovice z příliš nepohnuté historie města 52 Drobné etnografické zamyšlení (Doudlebia) 53 Slovníček pojmů 54 INFORMACE ŽIVOT V ČB Biologové! Ty jsou plný plísní a živočišnosti Neznámý student ZdravSoc v nočním vlaku z Kleti Binolupa nebo též stereomikroskop je zařízení určené k podrobnému prohlížení makro-skopických objektů v odraženém světle. Disponuje relativně malým zvětšením (obvykle 10x až 50x), které rozhodně nestačí na prozkoumání všech detailů a mikrostruktur. Omezenost zvětšení jsou však vyvážena důležitými výhodami. Binolupa totiž umožňuje (obvykle) nedestruktivním pozorování detailů (byť hrubých) v kontextu celku a představuje tak ideální nástroj k prvotnímu podrobnějšímu seznámení se zkoumaným předmětem (ať už je to brouk, kytka nebo třeba shluk krystalů). Právě takové prvotní seznámení s naší fakultou a jejím okolím by Vám měla poskytnout Binolupa 07. Věříme, že se Vám bude líbit, bude užitečná a ulehčí Vaše první kroky na Přírodovědecké fakultě JU. Opravdu podrobné zkoumání fakulty a jejího osazenstva však necháváme na Vás. Nechceme Vás totiž v žádném případě připravit o zážitky spojené s odhalováním všech fakultních tajů a zákoutí, tak jak jsme si ho prožili i my sami. Přejeme Vám při něm spoustu zábavy! A ještě jedna důležitá věc: Ač má Binolupa sloužit všem novým studentům PřF, odkazujeme se v této brožuře nadále převážně na biology a BF. Nebiologové, nezlobte se proto na nás, nemáme v úmyslu nějak přehlížet či podceňovat nebiologickou část fakulty. Důvod je prostý biologové již jsou v Budějcích známým, snad dokonce proslulým a běžně rozšířeným fenoménem a kolují o nich nejrůznější historky a drby, no a taky my, co Binolupu píšeme, jsme všichni biologové. Časem se tohle určitě spraví. Věříme, že nově příchozí nebiologičtí fakultanti budou s námi biology držet krok, obohatí a zpestří život naší fakulty. Editor: Pavel Říha (Pavel.Riha.CB@centrum.cz) Autoři textu: Jakub Těšitel, Pavel Říha, Tamara Malinová, Filip Kolář, Anna Falkenauerová a další Ilustrace: Monika Říhová (titulní), Pavel Říha (Erosův realismus, Alkoholik sám sobě přítelem, Budějce, Kanec), Jakub Těšitel (Hromadnost dopravy, Horolezci v Jihočesku), Kohoutí Pařát tak trochu bez svého vědomí (NKAn a Kultura) a Ema Knotková (Ilustrace k albu Spoutanej) Binolupa 08 se vyvinula z loňské Binolupy 07 v2 a snaží se zohlednit změny, které na nás od té doby sedly, a opravit některé z chyb, které jsme loni nasekali. Použity a upraveny byly také starší texty z fakultního a univerzitního materiálu Kompas 2005

3 Historie PřF v bodech: září 1991 založena Jihočeská univerzita 8. listopadu 1991 Akademickým senátem JU zřízena Biologická fakulta od roku 1992 akreditace na poskytování všech stupňů vysokoškolského vzdělání (bakalářské, magisterské, doktorské) 1994 zaveden kreditní systém 1995 vznikl ŠuKaS od roku 1995 právo konat habilitační (jmenování docentů) a profesorské řízení od roku 2001 nová prostorná budova s moderním vybavením a přednáškovými místnostmi ( Béčko ) nová budova pro katedru Botaniky ( Vila ) na více než 230 kurzech a cvičení se podílí 180 vyučujících v roce 1991 zde studovalo 42 studentů, v současnosti je nás přes srpna 2007 se BF změnila na í D ůležití činovníci a orgány fakulty Děkan prof. Libor Grubhoffer. Je nejvyšším funkcionářem na fakultě a zodpovídá za její chod. Jeho moc je dokonce taková, že prostřednictvím děkanských výjimek je schopen zvrátit lecjaká rozhodnutí jiných fakultních orgánů, což je velmi užitečné, pokud kupříkladu dojde k nějakému nechtěnému úřednímu omylu. Děkan pochopitelně sídlí na děkanátě. Je volen fakultním akademickým senátem na dobu 4 let, přičemž může být zvolen nejvýše dvakrát za sebou (druhé období současného děkana končí v roce 2011). Předcházejícími děkany byli od založení fakulty nejprve prof. Pavel Blažka a po něm prof. Zdeněk Brandl. Děkana obklopuje houf proděkanů majících na starost vždy určitou oblast fakultního života: Studijní proděkanka doc. Šárka Klementová. Na tu se obracejte ve vašich studijních záležitostech. Sídlí v přízemí Béčka (místnost 192) z vestibulu zahnete Než se na to pořádně vrhnem, poslyšte něco málo oficiálna o fakultě; je to tak zvykem a třeba se to může i někdy (za)hodit. Nuže: P ár slov z historie Přírodovědecké fakulty Přírodovědecká fakulta Jihočeské Univerzity je velice mladou institucí. Vznikla transformací Biologické fakulty 1. srpna tohoto roku. Její předchůdkyně, Biologická fakulta byla založena skupinou vědců z ústavů Akademie věd České Republiky v roce Všechny tyto instituty se nacházely původně v Praze, začátkem 80. let byly ale tehdejší totalitní vládou přesunuty do Českých Budějovic, ve snaze oddělit vědce od zahraničních vlivů a od přímého kontaktu s univerzitními studenty. To se samozřejmě nikdy úplně nepodařilo a po reformě vzdělávacího systému v roce 1989 se otevřel prostor pro vznik fakulty zaměřené převážně na biologii. Tento dost neobvyklý způsob vzniku (tedy vydělení vzdělávací instituce od Akademie věd) má zásadní vliv na její současný charakter - tj. že většina přednášejících jsou zároveň i pracovníci Akademie, čímž může fakulta stále nabízet velké množství (speciálních) kurzů, které vyučují odborníci ve svém oboru. Také vám, studentům, se tak ohromně rozšiřuje pole působnosti díky možnostem spolupráce s některým z těchto ústavů. vpravo a pak zase vpravo. Setkávat se s ní budete během prvního ročníku poměrně často i během výuky vede totiž kurz chemické laboratorní techniky a v druhém semestru pak obecnou a fyzikální chemii. Proděkan pro rozvoj nebiologických oborů doc. František Vácha Má na starosti celou agendu spojenou se vznikem a dalším rozvojem nových mimobiologických oborů na vznikající PřF, tedy především chemie, fyziky, matematiky a informatiky. Vzhledem k tomu, že fakulta v současné době nemá vlastního rozvojového proděkana, je Franta Vácha klíčovou osobou při sestavování fakultního rozpočtu (spolu s tajemnicí fakulty, Alenou Kamišovou). Proděkan pro vědu a doktorské studium prof. Miloslav Šimek Má na starosti doktorandy a také různé zahraniční stáže, pobyty či výjezdy na konference. Povoláním je půdní biolog sídlící v druhém patře na Sádkách (č 240)

4 Proděkan pro vnější vztahy prof. Václav Hypša (Vacátko) Například propaguje fakultu navenek a to nejen na půdě akademické. Profesně se zabývá molekulární fylogenetikou a sídlí na Parazitologickém ústavu, č. dveří 324. Akademický senát PřF má jedenáct členů, z toho je šest pedagogů předseda Roman Fuchs (Štetke), Jan Kaštovský (Hanys), Jan Šuspa Lepš, Hana Šantrůčková, Marie Šmilauerová a Milan Štech a pět studentů: místopředseda Filip Kolář, Kateřina Diáková, Petr Nguyen (Mao), Pavel Říha (Hobit) a Vlastimil Smýkal. Akademický senát je poměrně důležitý a vlivný orgán akademické samosprávy, který o mnohém rozhoduje nebo se k tomu aspoň vyjadřuje. Je volen na dva roky, příští volby budou probíhat až na podzim Každý člen akademické obce (tj. učitel i student) má právo volit i kandidovat do senátu. A co senát dělá? - kupříkladu schvaluje rozpočet fakulty, volí děkana, rozhoduje o změnách studijního řádu, podmínkách přijímání studentů na PřF, schvaluje kritéria pro přidělování kolejí a v neposlední řadě řeší studentské záležitosti a stížnosti - pokud vás tedy na fakultě něco bude štvát, nebo byste chtěli něco změnit, můžete se obracet na své (studentské) senátory. Studentská komora navíc ze zvyku organizuje SHP, to jest Studentské hodnocení přednášek. Není žádným tajemstvím, že fakulta je součástí univerzity, takže se jí zpropadeně dotýkají i celouniverzitní orgány a ústroječky. Ze studentských členů jednotlivých fakultních senátů je sestavena takzvaná Studentská rada, která má roli poradního sboru rektora. V praxi to vypadá tak, že si SR stanoví nějaký problém k řešení (třeba podobu studentského hodnocení výuky nebo jídlo v menze), pořeší jej, výsledek zkonzultuje s rektorem a ten si pochopitelně může a nemusí nechat poradit. Hlavním zástupcem naší fakulty v SR je Vlastík Smýkal. Krom senátu fakultního, o němž už byla řeč, existuje i senát univerzitní, také řečený Velký (protože větší už je jenom ten opravdický ten, jak se v něm spí). Z celkového množství čtyřiceti jeho hlav patří pět biologům, respektive přírodovědcům. Jmenovitě jde o tyto osoby: Iva Dostálková, Honza Riegert, Petr Koutecký (za pedagogy) a Simona Poláková (místopředsedkyně) s Vojtou Kasalickým za studenty. Velký senát řeší zejména záležitosti vysoké univerzitní politiky, ale jelikož my se výšek bojíme, toto pojednání na tomto místě radši utnem. V biologické části PřF existuje v současnosti devět kateder. V našem seznamu níže uvádíme kromě jejich názvu i jejich zkratku ve Stagu (viz počítače), jméno jejího současného vedoucího a také krátký (a velmi orientační) popis, co se na dané katedře především dělá. Desátou katedrou je oddělení jazyků vedené Petrem Kosem. Kromě této zaběhlé struktury převzaté z BF vznikly v současnosti v souvislosti s rozšiřováním na PřF tři nová oddělení (budou se jmenovat ústavy, ale fungovat jako katedry), která se teprve začnou plnit novými lidmi Chemie a biochemie, Fyzika a biofyzika a Matematika a informatika. KBO» Botaniky prof. Jan Lepš Zde se studuje ekologie (např. invazní druhy, výzkum druhové bohatosti luk, mykorhizní vztahy), systematika, floristika i evoluce vyšších rostlin, ale také biologie mechorostů i hub. Zvláště početná je i skupina řasozpytců (např. ekologie tropických i arktických řas, fylogenetika sinic). Dobrá spolupráce je rozvíjena především s odděleními Botanického ústavu AV ČR sídlícími v nedaleké Třeboni (zejména ekologie vyšších rostlin a algologie) KEO» Biologie ekosystémů (= dříve Ekologie a hydrobiologie) prof. Hana Šantrůčková Tato katedra poskytuje široké možnosti především v oblastech půdní biologie, hydrobiologie (od chemických procesů ve vodě přes řasy, vodní bezobratlé až po ryby), ale i aplikované ekologie (zajišťuje obor Péče o životní prostředí). Spolupracuje se zejména s ústavy Půdní biologie, Systémové biologie a ekologie a s Hydrobiologickým ústavem

5 KFR» Fyziologie rostlin doc. Jiří Šantrůček Tato katedra se skládá z několik laboratoří zabývajících se studiem fyziologických procesů u rostlin od úrovně procesů v globálním měřítku (např. studium oběhu izotopů některých prvků) po úroveň biofyzikální ve spolupráci s ústavem Molekulární biologie rostlin také tato katedra zajišťuje samostatný obor Biofyzika. KFZ» Fyziologie živočichů doc. Dalibor Kodrík Zde se zabývají studiem fyziologických procesů jak u obratlovců (např. ryb), tak, ve spolupráci s Entomologickým ústavem, fyziologií vybraných skupin bezobratlých (např. hormonální regulace u hmyzu). KGN» Genetiky doc. Jindřich Bříza Tato katedra spolupracuje nejvíce s ústavem Molekulární biologie rostlin a Entomologickým ústavem - výzkum je proto soustředěn hlavně na genetiku (nejen) užitkových rostlin (a jejich parazitů) a dále na genetické studium hmyzu (např. evoluce hmyzích chromosomů). KMB» Molekulární biologie prof. Julius Lukeš Tato katedra spolupracuje s Entomologickým a Parazitologickým ústavem a nabízí široké možnosti molekulárně-biologických studií řady modelových organismů (octomilka Drosophila, bourec, hlístice) či původců závažných onemocnění (Trypanosoma). Biochemická část této katedry například odhaluje struktury některých biologických makromolekul. KOB» Medicínské biologie doc. Jan Kopecký Katedra obecné biologie zajišťuje vzdělávání pro práci v biologických a lékařských laboratořích - aplikovaný obor Biomedicínská laboratorní technika. ár poznámek k tomu, co vás čeká během studia P Úplně první věc, která se Vám na fakultě přihodí, je zápis. Dostanete takový sešítek, do něhož Vám bude nalepena fotka, následně oražená razítkem fakulty a celé to bude podepsané panem děkanem. Přestože má ta věc na sobě napsáno Výkaz o studiu na vysoké škole, každý normální člověk tomu neřekne jinak než index. Do indexu si následně KPA» Parazitologie prof. Václav Hypša V rozsáhlé spolupráci s Parazitologickýcm ústavem se zde zkoumá celé spektrum parazitických organismů (prvoci, hlístice, roztoči). Využíváno je přitom mnoho přístupů na různých úrovních - od molekulární (např. způsoby komunikace parazita a hostitele), přes úroveň organismů (např. studium životních cyklů) až po ekologické studie (např. klíšťata). KZO» Zoologie doc. Oldřich Nedvěd Katedra zoologie zaštiťuje práce konané na obratlovcích i bezobratlých, ty druhé v úzké spolupráci s Entomologickým ústavem. Co do způsobu "provádění vědy" je zde možnost stát se laboratorním experimentátorem (za všechny lze uvést např. studie hlodavčích etologií), terénním člověkem (entomologem, ornitologem aj.) i badatelem na převážně teoretické bázi (viz např. některé práce postavené na fylogenetice). Potřeby molekulárního výzkumu jsou z části kryty budějovickými ústavy, z části ústavem populační biologie ve Studenci (u Brna), a v nedávné době roku spustila katedra svou vlastní "bílou" laboratoř, kde už se také vyvíjí věda. Nebiologické katedry/ústavy... jsou zatím v plenkách, je jim teprve rok a své první prváky zažijí letos. Po ne zrovna snadném vybírání souhrnného jména pro tato novorozeňata zvítězilo označení ústav. V hierarchii fakultních orgánů nicméně leží na stejné úrovni jako katedry, proto je prosím nezaměňujete s diametrálně odlišnými ústavy AV ČR, kterých tu také máme jako šlupek. A novými ústavokatedrami a jejich vedoucími se stávají: Ústav matematiky a informatiky doc. V. Křivan Ústav fyziky a biofyziky pověřen prof. T. Polívka Ústav je to sice jednoletý, stará se nicméně o obor Biofyzika, který má na fakultě mnohaletou tradici. Ústav chemie a biochemie doc. F. Vácha Ústav chemie a biochemie zaštiťuje Linecké -nikoli cukroví, ale studenty -, kteří pod hlavičkou koprodukčního oboru Biological Chemistry studují obrok v Rakousku. Nejstarší biologičtí chemici jdou letos do druháku. zapíšete kurzy, které budete v prvním semestru absolvovat. Předtím, než však zimní semestr vůbec začne (což bude ), budete muset projít sérií úvodních kurzů, kterým se souhrnně říká kolotoč. Jde především o to, abyste se seznámili s tím, jak to na fakultě chodí, naučili se používat fakultní počítače a zorientovali se v knihovně a některých důležitých - 3 -

6 internetových zdrojích. Významnou a velmi populární součástí kolotoče je terénní soustředění zvané Vomáčka, na kterém do vás budou nalévány vědomosti z botaniky, zoologie či ekologie a snad i něco málo z roztoků, obsahujících -OH skupinu (v případě některých vedoucí). Již v průběhu kolotoče vás čekají první zápočty, na první kredity si však musíte počkat až do zkouškového, úvodní kurzy kreditované nejsou. Poté již můžete s napětím očekávat příchod semestru, kdy začíná normální výuka. To, kam a kdy máte jít na přednášku či cvičení, se dozvíte z rozvrhu. Ten visí na nástěnce v Béčku a také na fakultním webu v sekci Informace pro studenty (váš, prvácký, rozvrh je v prvním semestru vyvěšován zvlášť). Alespoň zpočátku semestru je dobré vyvěšený rozvrh průběžně kontrolovat, neustále se totiž aktualizuje a konečná verze mívá pořadové číslo tak kolem pětky. Docházka na všechny přednášky je nepovinná, s cvičeními to bývá naopak. Obvykle jsou povoleny 2 3 absence za semestr, ale jsou i výjimky. První semestr je zároveň i posledním semestrem, kdy budete mít v rámci oborů všichni stejný rozvrh, a absolvování kurzů v něm předepsaných je pro všechny povinné. Od dalšího semestru si již budete zapisovat většinu kurzů dle vlastní chuti a vkusu, doporučujeme však brát ohled na výstupní minimum vašeho bakalářského oboru. V průběhu bakalářského studia musíte získat 180 kreditů, tj. v průměru 30 za semestr. V každém semestru si musíte zapsat minimálně 20 kreditů. Běžný semestr (tj. pro vás 2. a další) vypadá takto: nejprve je třeba provést předzápis, tzn. zadat do StAgu (počítačový program provádějící studijní agendu, viz též Počítače) kurzy, které si hodláte zapsat. Předzápis probíhá ke konci předcházejícího semestru a vytváří se podle něj rozvrh. Poté přijde na řadu zápis, tzn. oficiální zapsání kurzů do indexu. Termíny zápisu je nutné dodržet (za pozdní neomluvený zápis se platí nemalý poplatek do fakultní pokladnice), obvykle jsou vyvěšeny s dostatečným předstihem na studijním a také na webu (letos v rubrice Informace pro studenty v pdf souboru se záhadným názvem Organizace školního roku ). No a pak už se chodí na přednášky. Do konce 6. týdne od zápisu lze relativně bezbolestně zapsané kurzy škrtat anebo nové dozapisovat, pouze je třeba zaplatit mírný poplatek (80 Kč za jednu návštěvu studijního, počet změn v indexu je libovolný). Po této lhůtě se však poplatek zvyšuje na 150 Kč a je navíc nutné požádat o schválení změny studijní proděkanku, pro což si dokonce musíte vyrobit vlastní oficiální papír. V případě, že jde o změny nikoliv z vlastní vůle (tj. překryv rozvrhů řádně předzapsaných kurzů, kurz neběží např. pro malý zájem studentstva, není místo v autobuse, takže nemůžete jet na exkurzi) se poplatek neplatí. Po přednáškách následují na konci semestru zkoušky. Specifikem naší fakulty je to, že na zkoušky není zvykem chodit ve společenském obleku (tím se myslí sako a kravata, pro slečny pak večerní róba). A nakonec po zkouškách následuje kontrola indexů na studijním. Pakliže jste všechny zkoušky řádně splnili a máte vážený průměr (ten se váží podle kreditace zkoušek) pod 2,5, není se čeho bát, dostanete do indexu razítko semestr uzavřen a je to. Neprospěli-li jste však u nějaké zkoušky, nebo dokonce u více zkoušek, nebo jste průměrem přeskočili 2,5, obdržíte navíc i razítko výstraha. Výstrahu za prospěch (tj. průměr nad 2,5) lze smazat v dalším semestru jednoduše tím, že budete mít průměr pod tuto kritickou hodnotu. Výstrahu za neudělanou zkoušku smazat nejde, a to ani, když si kurz zapíšete znova a inkriminovanou zkoušku složíte. Pakliže máte na svém kontě dvě výstrahy (kromě případu, že jste dostali první za neudělanou zkoušku a druhou za průměr, to se počítá jako jedna), budiž vám nebe milostivo, protože pak už vám může pomoci jedině pan děkan udělením výjimky, v případě tří výstrah však už pomoci není. V prvním semestru je však všechno trochu jinak. Zaprvé, se vás netýká prospěchová výstraha, můžete mít samé trojky a nic se neděje, ALE na druhou stranu musíte alespoň nějak splnit všechny zápočty a zkoušky kromě jedné (za tu případně dostanete výstrahu, což bychom vám nepřáli). Budou-li vám chybět při první kontrole indexů dvě a více nesplněných zkoušek či zápočtů, se studiem končíte a to bychom vám přáli ještě méně. I takhle může vypadat index

7 Studentské hodnocení přednášek ZPĚTNÁ VAZBA a Kniha Přání a stížností Žádný strach - i když je v titulku této sekce slovo "vazba", do vězení se za nespokojené komentáře nedostanete, nikdo vás za váš názor nebude popotahovat, zkrátka a jednoduše, jsme demokratická fakulta poměrně daleko od Osy zla. Abyste rozuměli, dvakráte do roka máte možnost (skoro až občanskou povinnost, řekl by možná někdo) anonymně oznámkovat přednášející za jejich výkony v předešlém semestru, případně je slovně pochválit či pokárat - a rozhodně je nijak nešetřit. Vždy po skončení semestru je na několik týdnů otevřena webová stránka Studentského hodnocení přednášek (shp.prf.jcu.cz), na níž můžete vyplnit dotazník s několika otázkami typu "Přesvědčil tě přednášející, že je odborně na výši?" a podobně; ve většině případů se známkuje jako ve škole, od skvoucí jedničky po hnusnou pětku. Ze stejné stránky máte možnost učitelskému a velitelskému štábu fakulty posílat slovní vzkazy, které se později objeví na stránkách SHP, v ideálním případě komentované adresátem; doporučuji navštívit - není to úplně nejnezajímavější čtení... Fakulta mívá v rámci SHP čtvrtinovou až třetinovou účast studentů, což je, proč bychom se nechválili, celkem slušné číslo. Díky tomu si tato anketa získala solidní referenční status jak mezi studenty, tak mezi přednášejícími; těm prvním napovídá, co si zapisovat (případně co očekávat, zapsali-li si už), těm druhým radí, kde přidat a kde zvolnit. Krom toho se ze známek za celkový dojem pravidelně dělá žebříček a přednášející na nejvyšších šprušlích jsou finančně odměněni - další důvod, proč neházet výsledky SHP za hlavu. Však hlavní sdělení tohoto odstavce je prosté: aby to fungovalo i nadále, musíte ze zapojit i Vy. Předem díky! Studentské hodnocení běží dvakrát ročně a má přeci jenom nějaká ta pravidla. My vám však nabízíme ještě jednu přidruženou službu, která funguje nepřetržitě a je o poznání anarchističtější: Knihu přání a stížností. Na adrese shp.prf.jcu.cz/gb může každý zanechat své připomínky k jakémukoli fakultnímu tématu; vzhledem k tomu, že sem čas od času zavítá i některá z odpovědných osob, existuje šance, že se s problémem pohne (přinejmenším za Studentskou komoru senátu vám můžu slíbit, že si tam občas listujeme). Neváhejte, vyzkoušejte, třeba se na něco zeptejte, postěžujte si, něco si přejte. Ovšem všechno bez záruky :). Drobná ochutnávka ze sekce Slovní vzkazy a odpovědi na ně (za roky ) Ad Míra Voborník:...žádám přednášejícího ať nepoužívá v prezentacích slidy ve kterých se objevuje více než 20 šipek (i když chápu, že pro ně má slabost). Co se týče redukce šipek: bude to pro mě opravdu velká ztráta, se kterou se budu velmi těžko vyrovnávat, ale dobře:((( šipky omezím. Ad Libor Grubhoffer: Nemám nic proti "filosofickému uvedení do tématu", ale v situaci, kdy se nestíhají nejzajímavější a z jiných zdrojů obtížně získatelné partie učiva (hormonální řízení metabolismu a spol.) a kdy se vlastní náplň kurzu (energetický metabolismus) dohání po večerech, považuji 2 přednášky věnované úvodu přinejmenším za luxus. Jsem moc rád za upřímná slova a slibuju svatosvatě (bohužel už po několikáté:-), že napříště už určitě odolám věčnému pokušení povídat o chemické podstatě stvoření světa, neboli o počátcích vesmíru a života na Zemi. Vždyť já dobře vím, do jakých časových problémů mě to dostává. Ad Jan Šuspa Lepš:...Zaujme, je s ním sranda, chlastá a hlavně povídá to, co je zajímavý a ne nějaký "nesmysly" jako jeho kolega přednášející. Šuspa je vědec jak má být. Prohlašuji tímto místopřísežně, že Červený Dvůr navštěvuji pouze z důvodu kontroly experimentálních ploch svých studentů, a že plochy se nacházejí v dostatečné vzdálenosti od léčebny....prof. Lepš je skvělý člověk i chápavý zkoušející...."chápavý zkoušející" je nejhezčí eufemismus pro "dá to každýmu", který jsem zatím slyšel. Ad Anička Lepšová: hlavně by chtělo domluvu mezi sebou, aby sami věděly, které přednášky mají přednášet, taky lépe zpracovat skripta na internetu a zpřístupnit je už před zkouškovým. Repliku lze vyčíst výše. V této poznámce mě zaujala úroveň češtiny, díky, jsem klidnější. Ad Olda Nedvěd: Přijde mi, ze Olda Nedvěd to trochu flákal. Ano, některé týdny jsem to trochu flákal

8 A natomie fakultních prostor Fyzicky se PřF skládá ze čtyř hlavních objektů. Jsou to starý děkanát, děkanát (oficiálně budova A), budova B (Béčko) a Botanická vila. Všechny se nacházejí víceméně v prostoru kampusu JU, takže je to z jednoho do druhého příjemně blízko, minimální je i vzdálenost od kolejí a menzy. Pakliže máte přednášku v Béčku od 8:00, bude vám bohatě stačit, když vyrazíte z koleje v 7:50, začátek přednášky bez problémů stihnete. 1 STARÝ DĚKANÁT Starý děkanát se nachází hned vpravo vedle společné vrátnice pro objekty PřF, ZF a AV ČR. Uvnitř (v 2. patře) najdete především dvě počítačové učebny. Narozdíl od té na Bobíku jsou obě určené výhradně pro studentstvo PřF, což znamená výrazně menší zatížení nějaký ten volný počítač se zkrátka obvykle najde. Navíc jsou přístupné skoro pořád (neměli byste se tu zdržovat mezi 2:00 a 4:00 ráno). Na starém děkanátu sídlí též knihovna, ale té věnujeme samostatnou kapitolku. Pod knihovnou najdete nové učebny P1 P3. Poslední velkou součástí Starého děkanátu je Kongresová hala Akademie věd. V té se dřív hodně učilo (hlavně před dokončením Béčka a taky když bylo Béčko zatopené po povodních) a taky zde probíhaly promoce. Nyní se využívá spíše zřídka, hlavně pro přednášky přesahující kapacity posluchárny B2, což ale na druhou stranu bude případ většiny vašich přednášek v prvním semestru. 2 A, DĚKANÁT Budova (nového) děkanátu (oficiálně budova A) se nachází v zadní části areálu akademie věd. Po průchodu vrátnicí se dáte rovně a po cca 80 m uvidíte šikmo vlevo dveře vedoucí na děkanát. Jak již název napovídá, sídlí zde pan děkan. Kromě něho zde najdete všechny možné administrativní pracovníky, kteří se starají o chod fakulty. Z nich je pro vás nejdůležitější studijní oddělení (úřední hodiny Po Pá: 7:00 11:00, v Po a St: taky 13:00 14:30), jež dlí ve druhém patře přibližně v prostoru nad vstupními dveřmi do budovy. Na studijním se vyřizují všechny možné úřední úkony spojené se studiem: zápis, kontrola indexů po zkouškovém období (při té dostanete do indexu razítko s nápisem semestr uzavřen, někdy i nějaké to další, po něm však nikdo příliš netouží), odevzdávají se zde diplomové práce, dostanete zde potvrzení o studiu (formuláře leží na stolku přede dveřmi). Studijní též funguje jako zdroj nejrůznějších organizačních informací, které jsou během studia zapotřebí. K tomu slouží hlavně nástěnka umístěná před dveřmi, můžete se též zeptat přímo studijních referentek (vyšší se světlejšími vlasy je paní Voldřichová, menší s tmavšími vlasy je paní Firerová). Informace jsou však bez záruky a vás potkají opravdu závažné problémy (např. ztratil jsem index a zítra je kontrola indexů, co mám dělat?) nebo sporné otázky (studijní referentky jeví známky nejistoty), je lepší obrátit se přímo na studijní proděkanku Šárku Klementovou (ta sídlí v přízemí v Béčku). Ve stejném patře na konci levé chodby se nachází třetí počítačovna pro studenty PřF, oficiálně zvaná P3, lidově pak Attavena (jméno zdědila po zde dříve sídlící obecně prospěšné společnosti; otevřena je během pracovního týdne od osmi do půl páté). O patro níže, zhruba pod studijním, se nachází pokladna, kde budete občas nuceni zaplatit nějaký ten poplatek spojený se studiem. V přízemí je vlastní sídlo pana děkana a jeho sekretariátu. Asi nejčastěji budete navštěvovat paní Kopáčkovou při nákupech kopírovacích karet ( Počítače: Tisk, kopírování). Na áčku ve třetím patře hledejte také zaměstnance katedry jazyků všeliké Kosáky (jazykový šéf Petr Kos), Chrise (Chris Steer, anglický rodilý mluvčí), Riče (Rich Klee, americký rodilý mluvčí) a spol., a krom toho si zde v druhém patře zařídili botanici molekulární laborku. 3 BÉČKO Béčko se nachází vedle děkanátu po příchodové cestě napravo. Pozná se podle toho, že je na pohled nejhezčí a že před ním pravidelně někdo kouří. Je béčkem, poněvadž následovalo po Áčku. Zatímco se ovšem označení Áčko stalo spíše roztomilým archaismem (něco jako nejčko nebo tak), s Béčkem je to jiné: svoje písmeno si udrželo a to možná taky proto, že jde o iniciálu někdejšího děkana, fyziologa a velkého skauta, profesora Blažky, který ho - 6 -

9 postavil. Tedy ne osobně. I když, kdo ví. Někdy se budově dokonce řekne Blažkův domeček. Přízemí budovy krom malé ale stále se rozrůstající zimní zahrady Stáníka Mihulky a stálé výstavky kostí Radima Šumbery skýtá hlavně tři projekční sály (B1 B3), které měly být hlavním vyučovacím prostorem BF, ale zcela jistě nebudou kapacitně stačit potřebám PřF. Sál B3 je pojmenován po prof. Zdeňku Veselovském, proslulém etologovi, který zasvětil poslední část svého života přednášení studentstvu BF a svou životní pouť zakončil vloni v listopadu. Následují menší učebny B4 Bn (omlouvám se, ale nepočítal jsem to), ve kterých probíhá výuka jazyků, semináře a jiné zábavné aktivity volného času. Uprostřed haly je stolek, na kterém botanici shromažďují pojmenovaný biologický materiál ve snaze přinést trochu vědomostí i těm, kteří nechodí pravidelně do Vily. Velepodstatné jsou katedrové a studijní nástěnky, kde visí důležité informace typu "měl bych pro vás námět na bakalářku" nebo "výsledky zkoušky", a to často i v několika vrstvách. Však ještě podstatnější je, že tu, napravo od vchodu, od automatu na kafe za rohem, sídlí i Šárka Klementová, docentka fyzikální chemie a studijní proděkanka. Přízemí Béčka dále obývají archeobotanici (pracovna Jaromíra Beneše), znalci proteinů (Trantírkova laboratoř strukturní biologie), vývojoví genetici (Doležalovci) a chovatelé roztomilých malookých akomyší stejně jako bytostně zlých akomyší velkookých (Šumberovi lidi). Když už jsme u těch myší, musím nutně zmínit rypoše. Hrabou se v rypošáriu ve sklepě a leckde nám je závidějí, zažil jsem dokonce, že nám je jeden pražský zoolog odmítl uvěřit. Určitě i další pozoruhodnosti by se tu našly, však dost toho. O patro výš totiž žijí zoologové (mají tu katedru) a živočišní fyziologové (nápodobně). Hned u schodů má pracovnu Štetke (Roman Fuchs) a jeho ornitologické děti a vňoučata. Nedaleko sedí Olda Nedvěd, šéf zoologů. Vedle Oldy po obědě pracuje evoluční biolog a ouředník (to slovo má rád) Honza Zrzavý. Našli by jste zde i již zmíněného Blažku a dokonce i ekology (Brandl, Edwards, Hony Květ). Na patře je jednak laboratoř fyziologická, molekulární laboratoř ekologů (ať si to zní divně jak chce) a jednak laboratoř zoologická, z půlky pro molekulární studia a z půlky pro špinavou práci (rozuměj nehygienickou, nikoli nečestnou). Nu a nejvyšší patro patří ekologům (tedy vlastně ekosystémovým biologům) a rostlinným fyziologům. Mají nepřeberné množství laboratoří (nejméně tři!), z nichž nejsofistikovanější se zove Izotopová. Na patře sídlí hlava ekologie, Hana Šantrůčková a s ní i znalost půdy. Jiří Šantrůček a Ivan Šetlík pak s kolegy zastupují rostlinnou fyziologii, mají tam dokonce jakýsi stroj, co nutí kytky svítit (taky tomu moc nerozumím, ale dobrý, ne?). A nakonec musím zmínit mikrobiologa J. Šebestiána. Výš je už jen střecha, takže tímto kapitolku o béčku ukončíme. Zamlčel jsme vám, co je krom rypoušů, hadů a švábů ve sklepě, protože tam se bojím, nebo co se provozuje ve sklenících; vím jen, že cosi s tabákem, takže nejspíš to samé, jako před vchodem. 4 BOTANICKÁ VILA Botanická vila leží poněkud stranou, v podstatě mimo kampus JU. Najdete ji v ulici Na Zlaté stoce na okraji parku Stromovka vedle školního statku Zemědělské fakulty. Sídlo botaniků je opravdu věrné svému názvu, neboť se jedná o krásnou secesní vilu z počátku 20. století, kterou univerzita před nedávnem koupila a zrestaurovala. Na vilové zahradě najdete kromě trávníku a okrasných ploch také plochy pokusné. Z nich asi nejvíce zaujmou pečlivě vyrovnané řádky trsů trav a ostřic a taky pokusný smrkový lesík (někdo ho považuje za rašeliniště) určený k pěstování poloparazitických rostlin. V této části naleznete též kolostav, ke kterému můžete postavit svůj bicykl, dorazili jste li kolmo. Hlavně ho ale nezapomeňte zamknout, jinak se s ním už nejspíš neshledáte. Ne, že by snad botanici kradli, ale již zde za nevyjasněných okolností zmizelo kol povícero (viz Krádež kola). V přízemí vily se nacházejí pracovny studentů a zasedačka (druhé dveře po levé ruce), v té probíhají botanické přednášky a semináře. Prvnímu patru dominují pracovny učitelů a doktorandů a nahoře v podkroví sídlí Šuspa, další doktorandi a taky herbáře. Zajímavou a trochu tajemnou součástí vily je sklep s nejrůznějšími technickými zařízeními: algologické kultivace, sušárna, klimaboxy, chladicí místnost, umývárna laboratorního skla, apod

10 A abych nezapomněl, ještě jedna věc se o vile proslýchá prý tam trochu straší. Není to ale nic nebezpečného, jen se různě rozsvěcí a zhasínají světla v zamčených místnostech a tak podobně. Je to celkem roztomilé. 5 SÁDKA Další budovou, kde se koncentrují hned tři ústavy najednou jsou tzv Sádky (pojmenované podle ulice Na Sádkách). Sídlí zde Hydrobiologický ústav (HBÚ), Ústav půdní biologie (ÚPB) a Ústav systémové biologie (ÚSBE; divné jméno že, ale tenhle ústav se stejně každou chvíli jmenuje jinak, tak si ho asi nemusíte ani až tak moc pamatovat). Pokud půjdete od kolejí přes louku směrem ke Kauflandu už z dálky uvidíte proti sobě na rohu velkou šedou budovu v zahradě. Vstupuje se brankou ležící na křižovatce ulic Na Sádkách a Na Zlaté stoce 7 BIOLOGICKÉ CENTRUM Ústavy Akademie věd ČR se nedávno zdrcly do jednoho velkého Biologického centra. Polovinu z nich najdete pěkně vedle sebe v areálu akademie. Přístup dovnitř je skrze spletitý systém chodeb vedoucí z vrátnice celého areálu (ústavy mají i různé boční, zadní a vedlejší vchody, žel většinu času uzamčené). Na vrátnici se musíte dát prosklenými dveřmi vlevo a pak kolem akademického bufetu a na konci chodby doprava. Vstoupíte do chodby, která se záhy rozvětvuje směr rovně končí v Ústavu molekulární biologie rostlin (ÚMBR), dáte li se vlevo, dorazíte po cca 80 m na další křižovatku, zde vede levá chodba na Partazitologický ústav (PARÚ, Paraziťák) a pravá na Entomologický ústav (ENTÚ, Enťák). 6 AUTOPARK Projdete li vrátnící akademie věd, uvidíte Autopark vpředu po své pravé ruce Je to budova v níž se z jedné strany, která nás tolik zajímat nebude, nacházejí auta, z druhé pak sdružení ekologicky smýšlejících studentů, co si říkají Na Hnízdě. Tamtéž byste našli i několik jazykových učeben. Kdybyste snad chtěli vstoupit dovnitř musíte budovu obejít (vchod je ze strany od Branišovské ulice). Poté již můžete vstoupit dveřmi, které se nacházejí nad schodištěm. PSÍ ZÁLEŽITOST aneb Chcete mě? Delikátní fakultní záležitostí se nedávno stala kauza Psi. Výsledkem táhlých bojů za jejich práva na vstup do fakultních prostor je kompromisní stav: své mazlíčky raději nevoďte do budovy A, laborek na Béčku a na vilu (protože by tam eutrofizovali pokusy). Jen tak pro zakulacení tématu uvádíme přehled fakultních psů, které budete nejčastěji potkávat: Eda - středně velký rozcuchaný ořechoid s kšíry, míčem v tlamě a doc. Konvičkou v zádech. Mangold a Kristýna, zlými jazyky přezdívaní také jako Zlej a Blbá, psi od Lukáše Čížka a Bari, první černý hyperaktivní skorošpic, druhá v barvě kapučína a roztomilou ořeší vizáží, mírně hypoaktiovní. Vlček a Hněv, potomci dvou předešlých jsou zajímavou ukázkou genetiky. Vlček (manželů Robovských) vypadá jako tmavá chlupatá liška (fenotypová regrese?), Hněv (Žabův) se vzhledem k rodičům jeví mozaikovitě, s mírným heterozním efektem (jakože vyrost ). Jak už to se jmény bývá, Hněvivější z těch dvou je Vlček. Kitina a Vendula jsou irští setři manželů Trantírkových. Akim je akita-inu Simony Polákové, Liška pro změnu šiba-inu Věry Říčánkové. Kea je zlatý retrývroid (s kusem ridgebacka a ledasčeho jiného v sobě) Emy Knotkové. Roddy se pozná podle neúměrně malé hlavy, je to vyřazený závodní chrt Katky Švehlové futurama.jcu.cz Ještě by se slušelo napsat pár slov na vysvětlenou bujarých přestaveb a výstaveb, které Vám budou po dobu studia kořenit život v univerzitním kampusu. Ano, je to tak, stejně jako i další dynamicky se rozvíjející univerzity (např. Masarykova univerzita v Brně nebo Železniční univerzita v Čchang-ša), pracuje JU na expanzi svého univerzitního městečka. Nové budovy i s vybavením budou stát přes 400 milionů korun (hodně platí ministerstvo, kus sýra jsme si omočili i v evropském fondue) a hotovo by mělo být do roku Oficiální zpráva říká, že: Dominantou kampusu se stane pětipodlažní budova filozofické fakulty s rektorátem a centrem informačních technologií, klidné studijní prostředí zaručí studentům vnější skleněná předstěna, komplex bude průchozí díky prosklenému bezbariérovému koridoru. Přímo za Béčkem, tam kde z křovištně třtinové plantáže vykukuje dřevěný kompost, vzniknou nové posluchárny PřF, do jejichž skloželezobetonových těl budou (ač netuším jak) vpleteny i oba zádušní stromy, Straškrabova a Veselovského lípa. Epesní zelená kopule, za kterou by se nemuseli stydět ani v Saudské Arábii, byla z plánů bohužel vyškrtnuta. Zůstali v nich alespoň studenti trávící volný čas na rozlehlém dlážděném náměstí s centrálním sousoším a bazénkem. Nutno ještě dodat, že, soudě podle výrazu virtuálních postaviček, to budou studenti tuze spokojení. Kdyby z toho na někoho lezla civilizační fóbie, můžu jej uklidnit, že krom betonových pilotů vysázela PřF ve svém areálu desítky mladých doubků, takže když bude dotyčný dostatečně dlouho protahovat studium, najde za pár desítek let klidné uposednutí ve stínu košaté doubravy. Nuže, ať žije budoucnost!

11 Mapka pupku světa Ke Kauflandu Směr město Na Kapli U Nezmara Sádka Botanická vila h Menza i Hospoda Na Louce Na Švábův hrádek (k UFu) Bobík a Busem do města Vrátnice Starý děkanát d c Rektorát b ParÚ e f ÚMBRo Autopark g Alex Děkanát Béčko EntÚ a Zastávka Jihočeská Univerzita b Bistro Kool, křesílka c Knihovna d Kongresová hala e Ústavové rozcestí U housliček f Ústavy Biologického centra g Studijní oddělení h Hospoda U Šípku i Hospoda na Káčku Orientováno západem dolů 9

12 E xkurze aneb vzhůru (dolů) do terénu Na fakultě naleznete velmi širokou nabídku různých exkurzí nejen po krásách naší vlasti. Alespoň ty, které jsou pořádané v letním semestru, rozhodně nejdou všechny stihnout zaráz Exkurze a praxe uvedené ve studijním přehledu Růženě si zapište do indexu. Ve většině případů vám totiž za to budou proplaceny alespoň částečné náklady na pobyt (tj. cesta a ubytování, nikoliv piva). Na větší autobusové exkurze se ale samozřejmě přispívá také z vlastní kapsy. Všechny exkurze je možné si zapsat při zápise, a pokud si rozmyslíte vaši účast až později, tak za dozapsání i škrtání platíte normální poplatek. Některé exkurze jsou však výběrové (Vertebratologická, Mezioborová, Biologie mořských bezoobratlých, Kurz alpské botaniky a ekologie a Terénní cvičení z tropické ekologie) a tyto exkurze je možné dozapsat i během semestru bez poplatku, až když je jasné, kdo se jich zúčastní. Zápočet za exkurze a praxe se uděluje někdy pouze za účast, jindy budete muset ukázat, že jste snad i něco pochytili, příp. vypracovat nějakou drobnější esej. Kromě těchto oficiálních exkurzí a praxí se pořádají také menší exkurze (převážně po okolí Budějc), které v Růženě uvedené nejsou. Informace o nich naleznete nástěnkách a katedrových webech, do indexu se nezapisují a taky vám je nikdo neproplatí. Mykologické exkurze Nechcete dělat houby?!? Pojďte na houby! Pro nadšené příznivce houbiček a pro ty, kteří chtějí obohatit svůj košík o zajímavější houby než jen bedle jedlé a hříbky praváky, příp. zamachrovat u zkoušky z mykologie, jsou tady mykologické exkurze vedené hlavní mykoložkou (a přednášející kurzu Mykologie) Mílou Kavkovou. Zapsat si můžete několikadenní jarní a/nebo podzimní mykologickou exkurzi do různých koutů naší úrodné vlasti. Mimo tyto větší exkurze pořádá Míla Kavková také jedno-odpolední exkurze za houbami blízkého okolí Budějc. Podrobnější informace o těchto malých výpravách naleznete včas např. na nástěnkách na Béčku, či stránkách katedry botaniky... Zoologické exkurze A už jste viděli prasokrysodlaka? Biologie mořských bezobratlých - tradiční 10denní kurz na chorvatském pobřeží Jadranu příp. v Rudém moři v Egyptě, kde se každý rok v červnu či na přelomu srpna a září autobus kurzantů snaží kouknout na zoubek všeliké mořské zvířeně. Absolvují různé přednášky o dané problematice, mají možnost (respektive povinnost) si zašnorchlovat v mělkých pobřežních vodách a plní různé víceméně zábavné úkoly (přesívání písku v honbě za kopinatcem, rozbíjení kamene hledaje tupohlavce, různé pitvičky aj.). Zkušení potápěči potom nosí hůř dosažitelné úlovky na pobřežní demonstraci a konsekventní konzumaci; kurz je vybaven Olegem zvaným Killer, šnekoznalcem, jenž má neaktivní alelu genu pro strach, takže když budete mít štěstí, přinese vám na noži napíchnutého elektrického rejnoka nebo na potápěčské masce chobotnici. V rámci biologie mořských bezobratlých si můžete udělat (za peníze, samozřejmě) potápěčské zkoušky. Vertebratologická exkurze Ještě nedávno měla PřF kurz s poměrně dost podivným jménem - exkurze Berlín. Nenechte se tím nijak zmást, nešlo o urbanistické nebo třeba historické vycházky ve skutečnosti se objížděly západoevropské zoologické zahrady a zooparky (třeba i pět zaráz). Německo bylo první a opakované, ale také se na Berlin jelo třeba do Polska, což se potom špatně vysvětlovalo doma. Styl kurzu se navíc časem stal více terénním, takže bylo zcela recentně vymyšleno nové jméno: Vertebratologická exkurze. To je sice už méně podivné, ale vzhledem k tomu, že se zhusta dělají i střevlíci nebo třeba motýli (a ti nejsou v uznávaném systému řazeni mezi obratlovce), pořád se název tak úplně netrefuje na hlavičku. Poslední dva velké turnusy se jely do Polska a Maďarska, letošní malý byla německá klasika. Na nadcházející jaro se plánuje opět velká varianta; jestli to bude jako minule, můžete počítat tak s cca 10 dny; cena se pak pohybovává tak kolem 3-4 tis. na osobu (částečně také proto, že zoologové mají rádi pohodlí a narozdíl od "mezioborových" (viz dále) spí (a pijí) v kempech. A kam že to? Když všechno dobře dopadne a budete hodní, možná vás Konva (výrazný motýlář) vezme do severního Řecka -10-

13 Kromě toho existuje i několik specializovaných, vesměs letních exkurzí, jako je malakologická, entomologická, paleontologická (pod vedením Prahy) nebo ornitologické; je dobré sledovat Růženku a využít příležitosti, poněvadž u některých z nich se pořádně neví, kdy se zase ukážou. K ornitologickým exkurzím ještě radno dodat, že krom vícedenní závěrečné akce k nim patří i pravidelné několikahodinové procházky v průběhu celého semestru (např. oblíbené chytání lelků). Specializovanější verze ornitologických exkurzí se jmenuje Cvičení z terénní ornitologie a můžete si zde třeba zamotat vlastní síť. A kdyby to nestačilo, máme tu ještě nepravidelné zoologické vycházky s různorodou tématikou (ptáci, netopýři, hmyz, měkkýši...), vedené doktorandy a magisterskými studenty katedry zoologie. Informace o vycházkách najdete na nástěnce a stránkách katedry zoologie. Hydrobiologické exkurze Je libo si zarochnit? Na těchto exkurzích si procvičíte, jak odebírat slizy a breberky z kamenů v řece a pak z nich vytáhnout nějaké kloudné informace. Kurz probíhá formou několika kratších exkurzí po okolí Budějc a jedné nebo dvou vícedenních exkurzí na nějakou vzdálenější atraktivnější lokalitu; pravidelně se vyráží i na pálavách (nafukovačkách) na nějakou tu menší vodu. Ač se na fakultě nepěstuje oficiální tělocvik, s různými sportovními aktivitami se setkáte přímo v průběhu některých kurzů, které budete během studia absolvovat. Mezi fyzicky poněkud náročnější (alespoň občas) kurzy se řadí všemožné terénní praxe a exkurze. Výjimkou nejsou ani ne snad mimořádné, ale řekněme zaznamenáníhodné sportovní výkony. Mezi ty se řadí třeba asi 45 kilometrový pochod na horu Čivčin (část botanickým tempem cca 1km za 2 hodiny; odchod v 8:00 ráno, návrat v cca 2:00 následujícího dne), dále slézání vysněženým žlabem z hřebene polárního pohoří Chibiny za bouřky (někteří jedinci v sandálech, jiní se závratí) a taky třeba cca tříhodinové měření hloubky sněhu na hřebenu Jeseníků pří -25 C a větru místy přes 20 m/s. Nutno poznamenat, že účastníci těchto exkurzí se vesměs těší pevnému zdraví a valná část z nich se již nemůže dočkat dalších terénních kurzů plných zážitků. Botanické exkurze To je kavyl! Milan zavil Brzy všechny kavyly jely s námi do vily Letní kurz vegetačního mapování pod vedením Karla Erose Pracha si za pár dní osvojíte grif zkušených vegetačních mapovatelů tedy vědecky pojmenovat kdejaké roští. Kurz probíhá jednou za 2 roky, obvykle v září (v letním semestru), přičemž loni kurzanti omapovali Maďarsko, předpředloni zmapovali okolí Rožmberka, a ještě dříve Český Kras a jiné... Zimní kurz ekologických měření pokud holdujete zimním radostem i strastem, jistě nevynechejte tento kurz běžící s dvouletou periodou a opět pod taktovkou Erosovou. Náplní kurzu je vyzkoušet si, co všechno se dá zjistit v zimní krajině hloubka sněhu, jeho fyzikální vlastnosti, závislost hloubky sněhu na reliéfu krajiny... (možná také překonáte svůj osobní rekord v době postávání na sněhu). Na kurzu se obvykle pobíhá (či spíše chodí) na běžkách, pokud ale nepatříte mezi ty nejzdatnější běžce, tak se veskrze taky nic nestane. A kde doposavad zimní kurzy probíhaly? V Krkonoších, na Šumavě, v Nízkých Tatrách, Jeseníkách... Kurz alpské botaniky a ekologie...je zcela novou a napůl sportovní (jak to ti kamzíci dělaj?) exkurzí za poznáním našich nejbližších velehor. Kurz je výběrový (pro cca 15 účastníků) a běží s dvouletou periodou (v létě 2009 snad poběží) pod vedením Honzy Kučery a Milana Štecha. Loni strávili alpinisti červencový týden na ledovci v samotném srdci rakouských Alp - poblíž Gross Glockneru. Terénní kurz bryologie do skal, mokřin, pralesů i stepí se můžete vydat na několikadenní exkurzi za poznáním oněch prastarých sporulujících rostlinek. Kurz probíhá víceméně každoročně v letním semestru pod vedením Honzy Kučery

14 Sobotní botanické exkurze probíhají v letním i zimním semestru, někdy také o nedělích. Obvykle je vedou učitelé, doktorandi či magistranti katedry botaniky, směřujíce do malebného okolí Budějovic. Proč tedy občas nevyrazit místy zasněženou krajinou za půvabem prvních jarních květin či vybarveným podzimem za sušenými ščagélky... Mezioborová exkurze Marně řeším, jestli ubrat, nebo si dát eště Zubra Znáte už výborně faunu a flóru západního či východního Mediteránu, vegetaci hor či vzdálené tundry? Pokud ne, můžete tuto mezeru zaplnit kulturně-biologickou exkurzí do (převážně) vzdálených končin Evropy. Biologové navštívili už např. Portugalsko, Ukrajinu, Turecko, severozápadní Rusko, Skandinávii, jižní Slovensko, Černou Horu aj. a to vše jediným modrým (dříve ale červeným) autobusem s fajnovými řidiči a stádečkem Zubrů na palubě! Exkurze probíhá každý rok v letním semestru a obrok se střídá kratší a delší verze ta je bezesporu největším pravidelným podnikem fakulty. Oficiálními patrony jsou Karel Eros Prach a Milan Štech, tedy dva botanici, což je, pravda, trochu znát, nicméně se pravidelně účastní i zoologové. Příští rok na jaře se bude nejspíš konat kratší, tj. cca 2 týdenní, exkurze pravděpodobně do jižní Itálie a na Sicílii. Don Ramazotti i s celou Rodinou se nás prý již velice těší : ). Terénní cvičení z tropické ekologie Na to berte zřetel, že betel není jetel! Je libo pečené banány, žvýknout si betelu či holuba korunáče? Tohle a mnohé další nabízí terénní cvičení v nižších zeměpisných šířkách na ostrově Papua Nova Guinea. Exkurze není pochopitelně finančně pokryta z fakultních peněz úplně, vlastní příspěvek se ale zcela jistě vyplatil. Účastníci (cca 10 šťastlivců) pod vedením Vojty Novotného a Šuspy a ve spolupráci s Papuánci a terénní stanici ve Wannangu chytali (kromě malárie a lamblie) různé pralesní potvůrky, obdivovali zachovaný primární prales a vystoupali na nejvyšší horu široko daleko v celé Oceánii. Nebylo to však zadarmo. Jako správní vědátoři, každý kurzant musel před odletem navrhnout vlastní projekt, nasbírat data a dále je zpracovat. Druhý ročník exkurze proběhl letos, další bude snad už za dva roky... Terénní praxe Pojeďte na vomáčku, uvařte chatu! Je to trošku jako s exkurzí Berlín: pro terénní praxe používají budějčtí biolozi kódové slovo vomáčka (nejspíš, aby ostatní uvěřili, že už jsou opravdu mimo). Tento výraz je odvozen od univerzitního statku U Vomáčků (nedaleko Zlivi), kam část prváků odjíždí na samém začátku studia, aby udělali svůj první zážitek tohoto druhu Vomáčku I. První vomáčka bude vždycky první, nicméně pro většinu studentů nezůstane poslední; přijdou i další: Vomáčka II má všeobecné zaměření na kytky i zvířata. Běží každý rok v letním semestru buď na terénní stanici poblíž obce Lužnice, nebo na stanici Dálava poblíž Benešova nad Černou. Podobá se jedničce v tom, že je opravdu

15 mnohooborová a vystřídá se na ní kopa přednášejících. Vomáčka III týdenní botanická a částečně i zoologická praxe probíhající na podzim (v zimním semestru). Střídají se dvě varianty: Šumava pod vedením Milana Štecha (Terénní praxe III. 1.) zaměřená hlavně na floristiku, a Mohelno (dříve Křivoklátsko) pod Šuspovým odborným vedením (Terénní praxe III. 2.), zaměřené spíše na kvantitavní metody ekologie rostlin i živočichů. Vomáčka IV- Botanická část se táhne za převážně kvetoucími objekty zájmu pod vedením Milana Štecha. Praxe běží v letním semestru v květnu či červnu. Zde se pravidelně střídají 3 varianty výletů do jihomoravského termofytika a to Podyjí, Pálava a Bílé Karpaty. K Terénní praxi IV skalních botaniků (rozumněj skalních přesvědčením, nikoli biotopem) mají zoologové vlastní variantu, která se kupodivu jmenuje stejně a stejně se i zapisuje, ale dělají se tam různé zvířecí věci, podle toho, kdo přijede. Zoologická vomáčka IV je letní občasník, tuším, že zhruba obroční. Mnoho dalších kurzů má navíc ve svých cvičeních také zahrnuté exkurze (a to až několikadenní), např.: geobotanika, geologie, dendrologie, chráněná území světa seminář, mykologie a lichenologie, mikrobiální biotechnologie a mnohé další. Právoplatní studenti těchto kurzů často kapacitu exkurze nenaplní, takže se tam po domluvě s vedoucím můžete s klidným svědomím vetřít a bez těžké hlavy si to užít. Platí to hlavně pro sádloexkurzi (viz dále) a geobotánu. Takže na to Aj na terénní praxi, Platí, že jen Prach jsi a v prach se zase obrátíš Však dobrou vůli neztratíš, Konat zlé i dobré věci pro makaky v kleci, No a hlavně pro mrože, žeroucího plže, hořčicí to zajed Musíme ho zajet, Autobusem!!!! Šel tudy Jarda Šoun, vykulený ušoun, Zjevně nějakej ufoun, co unáší lidí, odpadky netřídí a po nocích skládá básně, Protože ho bolí dásně.. Erose však ctít je třeba Je lepší než žvanec chleba, má měkoučký masíčko, nehodíš si lasíčko Má křupavé kostičky, tvrdé má jen stoličky Možná ještě játra, Hoří mu v nich vatra. Spoustu peněz projí Madla, pak to řeší projímadla Jen, aby si dobře sedla, každýmu to jinak tráví Ať jste leví nebo praví, běžte sbírat kytičky Štechovi do vázičky Jen ať to má doma hezký, stejně si tam vodí ženský, I ne! Milan nikdy! Dyť má krátký nohy K alkoholu vlohy Bylo by mi smutno, kdyby makat bylo nutno, Bude mi však dobře, když se klaním kobře Pak mě čeká vrchol blaha Jenže Půža se furt zdráhá, Takže zase nebude nic. Najíme se z přírody je v ní spousta úrody. Vyžerem ji z gruntu, vemem na ni flintu. Možná že se trefíme. Do čeho? To nevíme. A pak rychle utečeme, králíka si upečeme Nabančíme tomu, kdo neposlouchá Milana. Tomu řekne: Milá, na sbírej pěkně kytičky. Vše poctivě zakládej, se mnou něžně nakládej. Drobná ukázka z lidové tvořivosti Krymského a taky Černohorského autobusu ( Mezioborová exkurze). Je třeba dodat, že ač v ní padají konkrétní jména, jsou zasazena do naprosto náhodného kontextu a neznámí autoři vůbec nevěděli, co dělají (dětská hra s přehnutým papírem) nezapomeňte, až si budete plánovat, čím zaplácnout zbytečně volné zkouškové...:-). Právě sádloexkurze a geobotána se postupem času staly jakýmsi fenoménem, který stojí za to zažít a taky mu zde věnovat trochu prostoru. Geobotanická exkurze Erosovou vrstevnicí vzhůru na vrchol!... je populární záležitost a zdaleka nejenom mezi botaniky. No, uvažte, za čtyři dny vidět většinu vegetačních typů, co jich v naší zemi máme. To se Vám jinde nepoštěstí. Na geobotánu se jezdí každoročně v květnu autobusem. Střídají se dvě trasy: česká a moravská. Těžko říct, která je lepší, obě stojí za to. No, a abych nezapomněl, večerní program bývá často také velmi pestrý. Sádloexkurze Dobrý Sádlo, to je žrádlo! Sádloexkurze je pojmenovaná po svém vedoucím Jiřím Sádlovi, geniálním a trochu výstředním botanikovi z Prahy. Jezdí se na prodloužený víkend, většinou do Středohoří nebo k Bechyni a oficiálně se to jmenuje syntaxonomická exkurze, podle trochu obskurní vědy, jejímž cílem je rozklasifikovat vegetaci (asi tak jako se klasifikují druhy v normální taxonomii). Zkrátka, jde o to pojmenovat kdejaký lesík, křoví, louku, škarpu atd. Sádlo je specialista právě na škarpy, smetiště a okolí restauračních zařízení. No, a vlastně nejen okolí, dekorace ze sušených (či umělých) kytek a hospodském stole je přece taky vítaný botanický objekt

16 Informační zdroje Asi nejvíce využívaným informačním zdrojem na fakultě budou vaši nejlépe o něco starší a tedy (alespoň teoreticky) zkušenější spolužáci. Kvalita informací obdržených touto cestou je však poněkud kolísavá. Na druhou stranu se takto lze dozvědět i informace, které by se nikdo neodvážil vyvěsit na nástěnku či na web (obzvláště v tomto případě bývá věrohodnost poněkud pochybná). V některých případech je však tento informační tok životně důležitý, protože se stává, že některé informace na webu ani na nástěnkách nejsou, i když, dle logiky věci, by tam být měly. Pokud jde o konvenční informační zdroje, tak primárně jsou to nástěnky. Ty se nacházejí všude možně po fakultních budovách. Největší koncentraci najdete v přízemí Béčka. Vedle posluchárny B2 je hlavní nástěnka, kde by se měly objevovat důležité informace týkající se studia obecně, ale i jednotlivých kurzů (např. rozvrh). Tyto informace se zde opravdu objevují, velmi neochotně však mizí, stanou-li se neaktuálními. To vede k jisté celkové neuspořádanosti, nicméně po chvíli praxe se zde naučíte najít přesně to, co vás zajímá. Veledůležitý je též panel stojící ve volném prostoru vpravo od posluchárny B3, který se vyznačuje nápisem zápočty a zkoušky. Právě tady se v průběhu zkouškového období objevují termíny i výsledky většiny zkoušek a zápočtů. Věřte nebo nevěřte, ale docela se vyplatí sledovat, zda jste uspěli a můžete si tedy zajít nechat zapsat výsledek do indexu, anebo neuspěli a na zkoušku musíte znovu. Kromě těchto dvou nástěnek najdete v přilehlé chodbě ještě několik dalších. Ty jsou vyhrazeny pro jednotlivé katedry, najdete zde tak nabídky diplomových prací, programy seminářů apod. Je třeba vědět, že některé katedry mají nástěnky i přímo na své vlastní půdě a logicky tak svoji nástěnku v Béčku zanedbávají. To platí hlavně pro botaniky. Drtivou většinu důležitých botanických informací najdete na nástěnce v přízemí botanické vily, i když ty opravdu klíčové obvykle proniknou i do Béčka. Mimoto jsou v Béčku nástěnkami obložené též sloupy v prostoru před posluchárnami. Důležitá je ta s informacemi od kolejní komise (zde se dozvíte, zda vám byla, či nebyla přidělena kolej na příští rok). Ostatní nástěnky obsahují všemožné nabídky komerčního charakteru (brigády, kurzy potápění, prodej všeho možného) a taky články a inzeráty ekologických aktivistů. Mimo béčkových nástěnek je zcela zásadní ta, která se nachází na studijním. Tady najdete informace, bez nichž se v průběhu studia neobejdete a které obvykle nenajdete nikde jinde. Bohužel takovéto informace se objevují cca jednou za rok a jinak se toho na této nástěnce příliš mnoho nemění. Málokdo tak má chuť nástěnku na studijním průběžně sledovat. Velmi užitečným vnitrofakultním komunikačním prostředkem je . Pomocí něho jsou na vaše fakultní ové schránky (viz Optimismus je jen nedostatek informací Stokrát omletý, ale pořád dobrý aforismus Teďka vám prozradíme, kam všude se musíte koukat; oni totiž přílišní optimisti nemusí vždycky dlouho vydržet Počítače) rozesílány nejrůznější informace (většinou důležité). Není tedy radno existenci této vaší schránky ignorovat, pokud ji nehodláte využívat, tak si alespoň nastavte přesměrování na schránku, kterou používáte. Pro snadnou výměnu studijních či jinak fakultních informací mezi studenty navzájem, případně studenty a šéfstvem, byla předčasem zřízena Kniha přání a stížností (shp.prf.jcu.cz/gb). Ta občas vskutku zafunguje, jak má, a zvídavému tazateli se dostane odpovědi od někoho informovaného. Jindy jsou ovšem její stránky zaplaveny přehršlí osobních výtek a jiných nepěkností inu, to je zřejmě osud všech podobných diskusních fór. Co se týče fakultního webu, i zde se objevují nejrůznější informace. Není jich však mnoho a jsou to v podstatě pouze ty nejdůležitější a taky ty oficiální, které se na web prostě vyvěsit musí. Nová struktura stránek, která se od srpna zaběhává, slibuje celkem přehlednou orientaci a dosažitelnost každé přítomné informace během pár kliků. Horší to je s univerzitním webem. Ten je momentálně (již delší dobu) ve stadiu rozkladu a není zde v podstatě nic. Spoustu užitečných informací naopak najdete na webových stránkách jednotlivých kateder. Základní webové adresy>_ Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita Menza jcu.cz/ Koleje a menza knihovny JČU (agenda) WebMail Studentské hodnocení přednášek Růženka on-line studijni_agenda/ruzenka.pdf Entomologický ústav Hydrobiologický ústav Parazitologický ústav Ústav systémové bio. a ekologie Ústav molekulární biologie rostlin Ústav půdní biologie Adresa PřF: Sekretariát děkana Přírodovědecká fakulta telefon: Jihočeská univerzita, Branišovská 31 fax: České Budějovice

17 Záhy zjistíte, že Společná knihovna PřF JU a AV ČR (toť oficiální název) je instituce neskonale důležitá a zajít sem alespoň jednou za čas je veskrze příjemná povinnost. Do knihovny se chodí tak, že se dáte vpravo na vrátnici akademie věd a za dveřmi potom po schodech nahoru (cesta je značená cedulkami se šipkami). Vládnou zde paní knihovnice laskavé bytosti, které se starají, aby byl každý zásoben potřebnými informacemi (tedy obzvláště těmi, které nejsou běžně dostupné např. na internetu). Knihovna disponuje poměrně slušným fondem časopisů, odborných knih, učebnic a jazykových příruček. Najdete zde i obhájené diplomové práce svých starších kolegů. Kromě časopisů odebíraných v papírové podobě, disponuje fakulta i poměrně rozsáhlou databází odborných časopisů, ke kterým má zaplacený přístup on-line. Databázi časopisů najdete na internetu na adrese: /fl.phtml?bibid=jcu&notation=w Trochu komplikované, že? Nicméně velmi užitečné. Některé časopisy jsou přístupné pouze z knihovny, jiné z celé fakultní sítě, je třeba to vyzkoušet. Mimochodem, nezřídka se stává, že se vám podaří stáhnout článek i z časopisu, který se tváří jako nepřístupný (opačná situace je naopak celkem zřídkavá). Kromě odborného čtiva je knihovna zásobena i denním tiskem. K dispozici je též kopírka, pro okopírování čehokoliv z knihovního fondu (na jiné věci by se používat neměla, aby dlouho vydržela). Funguje na kopírovací kartu. Velkou vymožeností knihovny je nově spuštěný knihovní systém Daimon. Ten je vskutku ďábelský umožňuje provádět prodlužování výpůjček, zadávání rezervací a další vymoženosti, aniž byste se museli namáhat do knihovny osobně. Dobrý, ne? No a jak se do Daimona dostanete: Na adrese daimon.lib.jcu.cz si zvolte knihovnu (PřF). Pak jděte na záložku moje konto. Bude po vás vyžadováno přihlašovací jméno (rodné číslo bez lomítka) a heslo (1111), heslo si nezapomeňte při prvním přihlášení změnit. CHYTROST SVĚTA. Ježto je úkolem vysokých škol mimo jiné vychovat ze studentů masu samostatně myslících individualit, budete jistojistě záhy po svém příchodu nuceni vypracovávat různé samostatné úkoly - zejména různé eseje a referáty. Podívejme se, jen tak pro přehled, kde hledat data pro podobné účely. V současné době je zdaleka nejinformovanější neteologickou entitou na planetě (a hádám, že i pár kilometrů kolem) Google, takže je dobré si vaše téma nejdřív jednoduše progůglovat. Máte poměrně velkou šanci, že vám gůglboti krom balastu donesou i příslušné vědecké články. Ty jsou často k mání pouze za určitý dolarový poplatek, ale přes Google se k nim zhusta dostanete zadarmo (díky tomu, že si je někdo stáhnul z placeného serveru na vlastní stránky). Pokud ne, zkuste je stáhnout z knihovny, ta má zaplacenou fůru databází. Další kon, kterým rozhodně nic nezkazíte, je návštěva Wikipedie (raději té anglické); dneska už je v této samostvůrné encyklopedii ledascos, od scénářů k jednotlivým dílům Simposnů až po životopis prof. Jana Zrzavého - jak pilné jsou ty lidské včeličky... Ale dejte si pozor na důvěryhodnost informací, radši nevěřte ničemu, co není ocitované v referencích, obzvláště pokavaď se zrovna zaobíráte angažovaným tématem typu ptačí chřipky, GMO nebo globálního oteplování, ochlazování, schnutí, vlhnutí nebo blbnutí. Jináč statistika říká, že na každé tři chyby v encyklopedii Britannice (která je hrozně vážená a zpoplatněná) má Wikipedie, psaná davem, necelé chyby čtyři. Někde napůl cesty mezi těmito lidovými nástroji a sofistikovaným udělátkem pro vědu je Scirus.com. Vyhledává v databázích mnoha nakladatelství, univerzit, ústavů a podobně a má přístup i tam, odkud nepřátelští intelektuálové vykázali gůglboty. Kdyby Wikipedie nevěděla a Google se Scirem vás zasypali nejapnými nesmysly, můžete zkusit najít japné smysly na některém ze serverů pro vědeckou práci. Naprosto zásadním nástrojem je Web of Science (isiknowledge.com), na němž jsou odkazy na všechny vědecké články, které kdy vyšly (ty, co tam nejsou, nejsou vědecké - tak zní základní pravidlo světa). Bohužel, WOS je občas celkem hloupý, co se týče vyhledávací empatie a moc vám nepomůže, pokud jen tak tápete. Znáte-li jméno vaše oblíbeného autora (pozor, WOS neuznává křestní jména) nebo máte-li úzce vyhraněnou oblast zájmu, pravděpodobně uspějete. Lidštější (ale tím i chybovější) vyhledávání ve vědeckých publikacích nabízí například PubMed (ncbi.nih.gov) nebo gůglův výhonek scholar.google.com; ty ale bohužel nemají přístup do tak obsáhlé databáze jako WOS. Ve všech případech platí, že když se ke kýženému pejpru (z anglického označení pro papír - tak říkají inteligenti článkům) dostanete, je dobré si projít i citace - jak ty uvedené přímo pod článkem, tak ty, které na něj naopak míří; v mnoha případech je to vyvedené v podobě klikacího pavouka a lze se takto snadno došplhat k nevídanému vědění. Občas je dobré přijít s nějakou žhavou novinkou, která by posluchačům povyrážela dechy. K tomu účelu poslouží nejlépe databáze sciencedaily.com a newscientist.com, obě při zveřejňování aktualit rychlé jak kýchnutí a přitom pořád dost seriózní. Malou, ale milou českou obdobou těchto velkých serverů je Osel.cz, který poslouží zejména na poli evolučních věd, fyziky vesmíru, globální ekologie, paleontologie, mozku, hospodářských zvířat nebo třeba zábavných molekul (mnohé z toho díky našemu internímu, tedy niternému, abychom mluvili česky, přispěvateli Standovi Mihulkovi). Novinky se na oslu objevují jen s malým zpožděním a jsou často žertovně okomentovány, zkuste to, jestli osla neznáte. No, a když už jsme u českých zdrojů, nedá mi to opomenout webové stránky časopisu Vesmír ( Jsou na nich zdigitalizované všechny články od roku 1994, poměrně slušná knihovnička. Problém je, že se v ní dost špatně hledá a některé položky jsou placené. My k nim však máme přístup díky knihovní licenci uživatel spolecna_knihovna a heslo library. (Teď mě napadá, že by se heslo teoreticky nemělo používat mimo knihovní počítače, a proto vás přede všemi snažně prosím, aby jste jej mimo knihovní počítače teoreticky nepoužívali. Dík!)

18 P očítače a věci okolo "PC na konci století bude díky teletexovému rozhraní a navigačnímu kormidlu snadno použitelné pro každého. Vzhledem k ceně technologií a velikosti stroje si jej ovšem běžná rodina nebude moci dovolit" Popular Mechanics, prognostika z roku 1954 Fakulta je připojena k velké sítí optickým kabelem, který umožňuje přenos dat 1 Gb za sekundu, rychlostí nesčíslněkrát vyšší, než je rychlost myšlenky, takže o tom radši dál nepřemýšlejte a vemte to prostě jako fakt. Virtuálno fakultní sítě má svůj hmotný základ na linuxovém víceserveru Tomcat a Vy, jakožto prváci, z něj po přidělení uživatelského jména (např. nakyjm00) dostanete také svůj krajíček: Domovský disk \\tomcat.prf.jcu.cz\nakyjm00 (\\ \nakyjm00) \\prfsw01.prf.jcu.cz\domslozky\nakyjm00 (\\ \DomSlozky\nakyjm00) 300 MB \\prfsw01.prf.jcu.cz\domslozky2\nakyjm00... (\\ \DomSlozky2\nakyjm00) H: V rámci tomkatovské sítě by mělo být háčko vaším hlavním datovým úložištěm. Jednak je největší, jednak je zodpovědně zálohováno. Navíc má tu komfortní vlastnost, že pomocí webového rozhraní WebMailu ( máte odkudkoli přístup k uloženým souborům - můžete stahovat, nahrávat nebo mazat do sytosti. Když přešvihnete velikost dat Vám zhůry vyměřenou, nebudete ihned zexekutováni, nýbrž Vám začne pravidelně kolem čtvrt na jednu chodit na mejl hláška "Překročili jste diskovou kapacitu", což je vlastně dobrá připomínka, že je čas na oběd. Nicméně po čase (prý po týdnu), se mohou přihodit i opravdu nepříjemné věci, jako je odpojení fakultního u a tak, takže je asi dobré s tím něco dělat. Webové hnízdo J: 200 MB \\tomcat.prf.jcu.cz\www\nakyjm00 (\\ \ www\nakyjm00) Máte-li potřebu obohatit Velkou síť také kouskem sebe, je k tomu k dispozici jéčko. Soubor "Index.html" bude automaticky předhozen světu na adrese " Když už budete v tom, dejte pozor na velká a malá písmena ve jménech souborů - Tomcat, jsa linuxem, je poněkud malicherný a striktně je rozlišuje. Seznam všech lidí, kteří se nechali tímto způsobem automaticky vystavit je na adrese " Pokavaď si nenastavíte posílání pošty ven z WebMailu, budou Vám mejly ukrajovat megabajty z oné vyměřené sedmdesátky. Temporary I: 40 GB \\prfsw01.prf.jcu.cz\temporary (\\ \ Temporary) Na íčko může každý kreslit, může psát, ba i listy vytrhat (takže tam nic dlouho nevydrží). Využití tohoto disku představuje v některých situacích nejsnazší způsob, jak přenášet velký náklad mezi různými počítači. Íčko se nicméně každému nezobrazuje samo od sebe a je proto občas třeba připojit ho manuálně - viz boxík Připojení síťového disku (jak se nám krásně posouvá představa manuální práce, že?). Plovoucí profil 30 MB C:\Documents and Settings\nakyjm00 Zajišťuje, že při nalogování se Vám ukáží Vaše Dokumenty, plocha, nastavení a tak. Má jen hodně omezenou paměť, takže není těžké nechat ho přetéci; když se Vám to přihodí, systém se ozve prudným hlášením a počítač nepůjde vypnout žádným civilizovaným způsobem, dokavaď nadměrný náklad nesmažete. Upozorňuji na to hlavně proto, abyste se pak moc nelekli a třeba se neopotili. Tento prostor je coby úložiště dat nejméně spolehlivý a semtam z něj může i něco ztratit, takže věci radši na ploše a v Dokumentech moc válet nenechávejte. Navíc čím více toho budete v profilu mít uloženého, tím pomaleji se budete logovat. Vizte také box Když cache přeroste přes hlavu

19 Výše popsané záležitosti platí pro počítačovny Pč # a víceméně i pro většinu počítačů nainstalovaných na vile. Zmíněnými počítačovnami máme na mysli Pč1 a Pč2 nad knihovnou, mladší Pč3 vedle studijního a konečně i zbrusu novou Pč4 na UMBRu. Na fakultě je ale navíc i řada strojů, které fungují v tomkatovské síti, ale Vaše nastavení přímo nenačítají; u nich je třeba manuálně připojit všechny kýžené disky stejným způsobem, jak je popsáno u íčka. Setkáte se s tím například na Béčku nebo na Sádkách. Počítače v knihovně nejsou k tomkatu připojené, takže si tam s mými radami moc neškrtnete. Mají však jedno ohromné pozitivum: nabízejí on-line přístup k mnoha placeným vědeckým časopisů z různých světových databází, takže tam můžete stáhnout PDFka, jaká jinde svět neviděl (tedy krom ústavů). Vizte také Všechna chytrost světa. Věřme tomu, že to byl zlomyslný Osud, kdo tomu chtěl, že pouze knihovní počítače mají ze všech veřejných strojů na fakultě jako jediné vypalovací CD mechaniku. Tento fakt dělá z lidí, co ještě nemají svůj osobní flashdisk, tak trochu méněcenou vrstvu; ale co, já si svůj mindrák například léčím psaním chytrých rad. Ježto fakulta je součástí univerzity, máme přístup i do všeuniverzitní internetové místnosti na Bobíku. Bobíkovská síť má vlastní heslo a pravidla, ale to už Vás odkážu k tamnímu správci, který dbá na to, aby se všichni připojení chovali podle programu. Však: jsou tam dvě vypalovačky a skener, takže i Bobík se může hodit. [otevírací doba: 07:00-23:00] Uživatelské jméno, kterým se hlásíte do tomketí sítě, je zároveň základem fakultní ové adresy (např. nakyjm00@prf.jcu.cz), na níž jsou zasílány všechny hromadné mejly. Na fakultní e- mail je navíc přesměrovávána pošta, kterou někdo poslal na adresu ve tvaru "Jmeno.Prijimení@prf.jcu.cz". Mejly si pak lze vybrat pomocí poštovního klienta WebMailu na adrese Pokud by Vám WebMail nebyl z nějakého důvodu sympatický (třeba proto, že neumí větší než čtyřmegové přílohy), můžete jej ze svého života vypustit aktivací přeposílacího filtru, který Vám sám nabídne na kartě Nastavení. Krom toho si můžete vybrat, jestli chcete přeposlané zprávy zálohovat na tomkatu. Je to na Vás, ale zvažte, jak moc můžete se svým omezeným diskovým prostorem vyhazovat z kopejtka. Stag: Každý kdo je na Univerzitě, je i ve Stagu. Do jeho rozsáhlé matice jsou zaznamenávány všechny vaše studijní výkony; systém ví jaké kurzy máte již za sebou i jaké Vám ještě chybí, sleduje Vaše prohřešky a nikdy neodpouští. Běžný smrtelník nicméně přijde do kontaktu se Stagem hlavně při takových nevinných aktivitách, jako je předzápis (potažmo zápis) nebo hodnocení výuky; k tomu slouží webové rozhraní na Pro Stag jste číslo začínající písmenem "B" a následované osobním pěticiferným kódem (lze dohledat), vstupním heslem je písmeno X + Vaše rodné číslo. Spíše pozitivní zprávou je, že při konfliktu Stagu s údaji z indexu je stále dávána přednost staré poctivé kombinaci papír & propiska. Ono se dá obecně říct, že spousta věcí se na fakultě dělá ještě postaru - např. termíny zkoušek se zapisují na visalý papír namísto toho, aby se uploadovaly do nějaké databáze, jak je tomu jinde. Připojení síťového disku: Z menu jakékoli složky vyberte příkaz Nástroje > Připojit síťovou jednotku, do okýnka "Jmenovka" zadejte libovolné volné písmeno (např I:) a do "Složky" napište adresu kýženého disku - např: \\prfsw01.prf.jcu.cz\temporary. Jestli se Vás stroj zeptá na identitu (dělává to mimo počítačovny), přihlašte se jako PRF\nakyjmeno00. \\prfsw01.prf.jcu.cz\temporary PRF\nakyjm

20 Když cache přeroste přes hlavu: Edit Tools 8 Preferences Settings Internet options Cache 5 Tools Na strojích ve fakultních počítačovnách se občas stává jedna nepříjemná věc: celou dobu se chováte střídmě, žádné opulentní soubory nikam neukládáte a přesto váš 30-megový profil z ničeho nic přeteče a komp vás nenechá odhlásit. Je to tím, že internetové prohlížeče ukládají obsah navštívených stránek -mimo jiné i obrázkydo cache, což česky znamená schovávačka a celkem šikovně se skrývá v prostoru vašeho profilu. Internet Explorer ukládá svojí cache do C:\Documents.and.Settings\Vasejm00\Local.Settings\ Temporary.Internet.Files\, Firefox (a vlastně všechny Mozilly) jsou ještě rafinovanější a používají různě pojmenované podsložky v adresáři C:\Documents.and.Settings\Vasejm00\Local.Settings\ Data.aplikací\Mozilla\... Když tyto složky vymažete, nic zlého nestane, ba naopak, vytřískáte pár megabajtů k dobru, a o to jde. Options Network Aby se situace neopakovala, můžete prohlížečům zatrhnout hýření pomocí volby Tools > Internet Options > Browsing history Settings > Disk space to use (pro IE), nebo Tools > Options > Advanced > Network > Cache (pro Firefox). Staré Mozilly mají tuto volbu skrytou pod Edit > Preference; všechny tyto možnosti vidíte na obrázku. Nebojte se nastavit novou hodnotu na nějaké malinké číslo, klidně na 8 megabajtů. 8 ID karty: Místo normálního názvu zkratka - co si má pod tím student začínající na PřF představit?? ID je zkratka pro identifikační kartu studenta a je jednou z nejdůležitějších věcí, kterou si musíte pořídit. V dnešní době plné všech možných i nemožných technických vymožeností už není dost dobře možné chodit do menzy na jídlo na stravenky ani s papírovou průkazkou do knihovny. ID karta Vám slouží k tomu,abyte se mohli najíst v menze, půjčovat si knihy z knihovny a v neposlední řadě je potřeba ke vstupu do Počítačových učeben. Pomocí ní můžete tisknout i kopírovat a skenovat a dostanete se taky do budov PřF po zavírací době. JU (a tedy i PřF) má 2 typy ID karet a to ISIC (zelená) a kartu JU (hnědá). Rozdíl mezi nimi je jednak v ceně (ISIC je dražší- 190,-, karta JU stojí 90,-),ale hlavně v možnostech uplatnění. Karta JU slouží jenom pro účely univerzity a fakulty, zatímco ISIC (= International Student Identity Card) sdružuje identifikační kartu s mezinárodní, tudíž platí i mimo území ČR. Vlastnit ji se vyplatí jednak při cestách do zahraničí, ale i domácímu typu nebude k zahození, neboť se na ni dají uplatnit slevy na vstupné, v restauracích, v hotelech a v obchodech, jako je knihkupectví a sport. O výhodách ISIC se dozvíte víc na stránkách společnosti GTS international a společnosti alive.cz