Specifické potřeby občanů města Ostravy Senioři

Transkript

1 Specifické potřeby občanů města Ostravy Senioři TATO ZPRÁVA BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU KP OSTRAVA, REG. ČÍSLO CZ / /3891, KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM.

2 1. Úvod Charakteristika skupiny Předpokládané potřeby Výsledky průzkumu Bydlení Práce a finance Vzdělávání Sociální péče Dovážka obědů Osobní asistence při péči o vlastní osobu Průvodcovství Osobní asistence při zajištění chodu domácnosti Osobní asistence celodenní Tísňová péče Denní centra (domovinky) Společnost dobrovolníků Domovy důchodců Zařízení pro přechodný pobyt Domovy s pečovatelskou službou LDN Týdenní centra Volnočasové aktivity (kluby) Ostatní Zdraví Volný čas a rodina Informace Bariéry Závěr a doporučení

3 1. Úvod Průzkum specifickým potřeb občanů města Ostravy proběhl v průběhu měsíce září 2006 za účelem vytvoření jednoho z podkladů důležitých pro komunitní plán sociálních služeb ve městě Ostrava na období 2007 až Cílem průzkumu bylo zjistit specifické potřeby občanů města Ostravy ve vztahu k sociálním službám a ověřit, zda nový způsob zjišťování údajů potvrdí předpokládané potřeby. Důležitým cílem bylo ale také informovat občany o konkrétní nabídce sociálních služeb, které se týkají jejich specifických potřeb. Dotazovaným občanům byl rovněž vysvětlován smysl a náplň jednotlivých forem existujících sociálních služeb. Průzkum proběhl formou řízeného rozhovoru, který s respondenty vedli vyškolení tazatelé. Celkem se průzkumu zúčastnilo 499 občanů města Ostravy, kteří byli rozděleni dle jednotlivých pracovních skupin a podskupin vytvořených v rámci komunitního plánu. V průběhu rozhovoru byly postupně zmiňovány oblasti, které by měly obsáhnout celý komplex specifických potřeb bydlení, práce a finance, vzdělávání, zdraví, sociální péče a volný čas a rodina. Dále se rozhovor okrajově dotýkal také informovanosti občanů a bezpečí ve městě. Důležitou částí rozhovoru bylo také povídání o míře dopadu jednotlivých možných bariér. V průběhu řízených rozhovorů se jistě nepodařilo zachytit všechny konkrétní potřeby jednotlivých osob, výsledek průzkumu však může jistě pomoci poukázat na nejcitlivější oblastí potřeb jednotlivých skupin. Důležitým výstupem jsou také pocity a dojmy dotazovaných, které bohužel nejde zachytit do tohoto výstupu a nejde je ani statisticky zpracovat. Tyto informace budou součástí závěrečné souhrnné zprávy. 3

4 2. Charakteristika skupiny V rámci skupiny Senioři se průzkumu zúčastnilo celkem 90 osob. Dotazování jsou jednak uživateli organizací poskytujících příslušné služby a jednak náhodně oslovení občané města Ostravy. V rámci celého průzkumu tvoří dotazování této skupiny asi 18% všech dotazovaných, což přibližně odpovídá zastoupení této skupiny v rámci komunitního plánování rozvoje sociálních služeb města Ostravy. Ve zkoumaném vzorku bylo 50% mužů a 50% žen. Mezi muži byli zastoupeni spíše osoby nižšího věku, mezi ženami spíše osoby starší věk_kategorie Count muž žena nižší věk vyšší věk Pohlaví Dle věku bylo použito pouze rozdělení na dvě skupiny. Podrobnější třídění by vzhledem k počtu respondentů nemělo smysl. Skupina mladších respondentů měla 78 let a méně (51%), skupina starších respondentů měla více než 78 let (49%). Mezi respondenty bylo 93,3% osob ve starobním důchodu. 4,4% dotazovaných se označilo jako částečné invalidní důchodce. Sociální postavení starobní důchodce 84 93,3 93,3 ČID 4 4,4 97,8 neuvedeno 2 2,2 100,0 4

5 Z hlediska vzdělání byli nejčastěji dotazovány osoby s maturitou (26,7%) a osoby s SOU (25,6%). Vzdělání základní 19 21,1 21,1 praktická škola a OU 14 15,6 36,7 SOU 23 25,6 62,2 maturita 24 26,7 88,9 VOŠ 1 1,1 90,0 VŠ 9 10,0 100,0 Mezi respondenty bylo nejvíce osob ovdovělých (46,7%), 33,3% dotázaných osob bylo ženatých i vdaných. Rodinný stav svobodný 5 5,6 5,6 ženatý/vdaná 30 33,3 38,9 rozvedený 13 14,4 53,3 ovdovělý 42 46,7 100,0 Naprostá většina dotázaných žije v domácnosti sama (45,6%). 23,3% dotázaných osob žijí s partnerem. Osoby, které uvedli jinou možnost, žijí většinou se spolubydlícími. S kým žijete? sám 41 45,6 45,6 s partnerem 21 23,3 68,9 s dětmi 7 7,8 76,7 s partnerem a dětmi 6 6,7 83,3 s rodiči 1 1,1 84,4 jinak 14 15,6 100,0 Většina dotázaných osob ve skupině Senioři byla velmi vstřícná a při vedení rozhovoru i aktivní (70 osob). 18 osob bylo vstřícných, ale při vedení rozhovoru spíše pasivních. Pouze dvě osoby neměli o rozhovor zájem. 5

6 3. Předpokládané potřeby Na tomto místě pouze stručně shrneme potřeby osob spadajících do příslušné skupiny komunitního plánování, jak jsou uvedeny v komunitním plánu rozvoje sociálních služeb do roku Ve skupině "Senioři" byly potřeby definovány na základě vlastních analýz a ze zkušeností poskytovatelů a potenciálních příjemců sociálních služeb. Jako nejdůležitější potřeby ve vztahu k sociálním službám byly definovány tyto: 1. Přístup k informacím o sociálních službách v případě horšího zdravotního stavu 2. Navýšení počtu míst v domovech důchodců 3. Zajištění vlastní bezpečnosti 4. Rozvoj nových forem sociálních služeb 5. Vysvětlení jednotlivých forem sociálních služeb 6

7 4. Výsledky průzkumu 4.1 Bydlení Osoby skupiny senioři nespecifikovali ve významné míře žádné konkrétní problémy v oblasti bydlení. 60% respondentů uvedlo, že bydlí v nájemním bytě na dobu neurčitou. Asi jedna pětina jich bydlí v zařízení sociální péče (21,1%) a 10% jich bydlí v domech s pečovatelskou službou. Bydlení nájemní byt na dobu neurčitou 54 60,0 60,0 azylový dům 1 1,1 61,1 u příbuzných, známých 3 3,3 64,4 v domě s pečovatelskou službou 9 10,0 74,4 v zařízení sociální péče 19 21,1 95,6 jinde 4 4,4 100,0 Spokojenost s bydlením uvedlo pouze 82,2% dotázaných. Ti, kteří nejsou s bydlením spokojeni, uvedli nejčastěji jako důvod nespokojenosti vysokou cenu bydlení (46,7%) a to, že nemají byt ve svém vlastnictvím (13,3%). Jako další důvody byly uvedeny bariérovost bytu a potřeba menšího bytu. Pokud nejste spokojen, dokážete určit hlavní důvod vaší nespokojenosti? Četnost % Platná % Kumulativní % bydlení je pro mě moc drahé 7 7,8 46,7 46,7 nelíbí se mi místo, kde bydlím 1 1,1 6,7 53,3 chtěl(a) bych větší byt 1 1,1 6,7 60,0 chtěl(a) bych bydlet ve svém 2 2,2 13,3 73,3 nejsem spokojen v zařízení, kde bydlím 1 1,1 6,7 80,0 jiný důvod 3 3,3 20,0 100,0 Celkem 15 16,7 100,0 neuvedeno 75 83,3 Žádný s dotazovaných neuvedl možnost, že by chtěl bydlet v místě, kde by na všechno nebyl sám myšleno v domech s pečovatelskou službou či v domovech důchodců. Při dotázaní na konkrétní možnosti zlepšení situace v bydlení uvedli respondenti následující návrhy či připomínky cena bydlení, výtah v domě a samostatný pokoj. 7

8 4.2 Práce a finance Vzhledem k sociálnímu postavení respondentů není třeba více analyzovat oblast práce. Vyjádření se respondentů ke své finanční situaci ukazuje na nízkou spokojenost s touto oblastí. Žádný respondent se neřadí mezi bohaté a 30% respondentů se řadí mezi špatně finančně zajištěné, resp. mezi chudé. Dle velikosti majetku průměrně finančně zajištění 63 70,0 70,0 špatně finančně zajištění 24 26,7 96,7 v podstatě chudí 3 3,3 100,0 U vyjádření, jaký příjem by respondenti požadovali, aby byli spokojeni, uváděli v průměru hodnotu 9950,- Kč, kterou by chtěli dosáhnout především navýšením důchodu (13,3%) nebo prací (4,4%) Následující seznam obsahuje položky, které respondenti uvedli v otázce, v čem se musí kvůli malým příjmům omezovat. Nejčastěji jsou uváděny položky dovolená, léky, jídlo a taky sociální služby. léky 8 dovolená 9 jídlo 5 sociální služby 5 volnočasové aktivity 3 oblečení 3 8

9 4.3 Vzdělávání Mezi respondenty je 17,8 osob, které v rozhovorech vyjádřili potřebu dalšího vzdělávání. Z nabízených forem a možností dalšího vzdělávání uváděli respondenti jako potřebné nejčastěji sebevzdělávání (37,5%) a univerzitu třetího věku (31,3%). Dále zde projevili někteří jednotlivci zájem o jazykové a motivační kurzy. Forma dalšího vzdělání Četnost % Platná % Kumulativní % motivační kurz 1 1,1 6,3 6,3 jazykový kurz 1 1,1 6,3 12,5 sebevzdělávání 6 6,7 37,5 50,0 univerzita třetího věku 5 5,6 31,3 81,3 jiné 3 3,3 18,8 100,0 Celkem 16 17,8 100,0 neuvedeno 74 82,2 Osoby, které nemají zájem se dále vzdělávat, uváděli jako důvod především tvrzení, že to nepotřebují (39,2%) a že to nemá smysl (27%). Z dalších konkrétních důvodů je to především vysoký věk. Proč se nechci dál vzdělávat Četnost % Platná % Kumulativní % nemá to smysl 20 22,2 27,0 27,0 myslím, že na to nemám 4 4,4 5,4 32,4 nemám zájem, nepotřebuji to 29 32,2 39,2 71,6 nemám na to finance 1 1,1 1,4 73,0 jiný důvod 20 22,2 27,0 100,0 Celkem 74 82,2 100,0 neuvedeno 16 17,8 9

10 4.4 Sociální péče V této části rozhovoru byly respondentům jmenovány jednotlivé formy sociální pomoci či péče a respondenti vyjádřili své zkušenost s těmito formami. Díky otázky číslo 15 měli respondenti možnost vyslechnout nabídku existujících služeb a jednotlivých činností a případně vyjádřit i potřebu využívat i služeb, které v současné době nabízeny nejsou. U otázky číslo 15 se respondenti skupiny Senioři měli možnost vyjádřit celkem ke čtrnácti službám. 75,6% respondentů uvedlo, že jsou nebo byli příjemci některé z forem sociálních služeb Dovážka obědů Dovážku obědů využívá více než čtvrtina dotázaných seniorů (25,6%). Pouze 6,7% dotázaných uvedlo, že službu využívá od NNO a stejný počet od úřadu. Nejvíce dotázaných uvedlo, že dovážku obědu poskytuje škola. Dovážka obědů a pomáhá mi 23 25,6 25,6 a nepomáhá mi 3 3,3 28,9 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 63 70,0 98,9 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 1,1 100, Osobní asistence při péči o vlastní osobu I tuto služba využívá přibližně čtvrtina respondentů (23,3%). kteří ji považuji za potřebnou. Nejvíce dotázaných uvedlo jako poskytovatele NNO 15,6%. Osobní asistence při péči o vlastní osobu a pomáhá mi 21 23,3 23,3 a nepomáhá mi 4 4,4 27,8 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 64 71,1 98,9 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 1,1 100,0 10

11 4.4.3 Průvodcovství Službu průvodcovství využilo a jako potřebnou označilo 21,1% dotázaných osob. Mezi dotázanými nebyl ani jeden, který by službu neznal. Jako poskytovatel byly i v tomto případě označeny NNO (13,3%). Průvodcovství a pomáhá mi 19 21,1 21,1 a nepomáhá mi 4 4,4 25,6 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 64 71,1 96,7 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 3 3,3 100, Osobní asistence při zajištění chodu domácnosti Oproti asistenci při péči o vlastní osobu je tato služba využívána více tato služba pomáhá více než polovině dotázaných (55,6%). Jedna pětina dotázaných označila jako poskytovatele NNO, 16,7% pak rodinné příslušníky a stejný počet úřad Osobní asistence při zajištění chodu domácnosti využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 50 55,6 55,6 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 38 42,2 97,8 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 1,1 98,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 1,1 100, Osobní asistence celodenní Služba se dle výsledků průzkumu jeví jako málo využívaná využilo ji pouze 2,2% dotázaných seniorů. Osobní asistence celodenní využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 2 2,2 2,2 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 83 92,2 94,4 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 5 5,6 100,0 11

12 4.4.6 Tísňová péče Tísňová péče byla využita 8,9% dotázaných seniorů. Poměrně velký počet osob ji neznal, ale stejně si myslí, že by ji nevyužil 21,1%. Osoby, které službu využili označili jako poskytovatele především NNO (6,7%). Tísňová péče a pomáhá mi 8 8,9 8,9 a nepomáhá mi 5 5,6 14,4 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 57 63,3 77,8 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 19 21,1 98,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 1,1 100, Denní centra (domovinky) Služba se dle výsledků průzkumu jeví jako málo využívaná nemá s ní zkušenosti žádný z respondentů. Dva z dotázaných si myslí, že by jim tato služba mohla pomoci (2,2%). Denní centra (domovinky) nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 76 84,4 84,4 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 12 13,3 97,8 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 2,2 100, Společnost dobrovolníků Služba se dle výsledků průzkumu jeví jako málo využívaná nemá s ní zkušenosti žádný z respondentů. Šest z dotázaných si myslí, že by jim tato služba mohla pomoci (6,7%) a dalších 25,6% službu taky neznali, ale stejně by ji podle jejich tvrzení nevyužili. Společnost dobrovolníků nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 61 67,8 67,8 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 23 25,6 93,3 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 6 6,7 100,0 12

13 4.4.9 Domovy důchodců V domovech důchodců žije jedna pětina dotázaných respondentů. Domovy důchodců a pomáhá mi 18 20,0 20,0 a nepomáhá mi 1 1,1 21,1 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 69 76,7 97,8 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 2 2,2 100, Zařízení pro přechodný pobyt Služba se dle výsledků průzkumu jeví jako málo využívaná zkušenost s ní má pouze jeden respondent. Zařízení pro přechodný pobyt využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 1 1,1 1,1 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 78 86,7 87,8 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 11 12,2 100, Domovy s pečovatelskou službou V domovech s pečovatelsko službou žije 11,1% dotázaných osob. Domovy s pečovatelskou službou využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 10 11,1 11,1 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 77 85,6 96,7 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 3 3,3 100,0 13

14 LDN Služeb LDN využívá nebo využila téměř jedna čtvrtina respondentů (24,4%). Dalších 23,3% služeb LDN využilo, ale dle jejich tvrzení jim tyto služby nepomohly. Všichni dotázaní označili jako poskytovatele úřad. LDN a pomáhá mi 22 24,4 24,4 a nepomáhá mi 21 23,3 47,8 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 47 52,2 100, Týdenní centra Služba se dle výsledků průzkumu jeví jako málo využívaná nemá s ní zkušenosti žádný z respondentů. Jeden z dotázaných si myslí, že by mu tato služba mohla pomoci (1,1%). Týdenní centra nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 78 86,7 86,7 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 11 12,2 98,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 1,1 100, Volnočasové aktivity (kluby) Volnočasové aktivity patří spíše mezi známější služby, využilo nebo využívá je ale pouze 11,1% dotázaných seniorů. Tito shodně označili za poskytovatele NNO. Volnočasové aktivity (kluby) využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 10 11,1 11,1 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 76 84,4 95,6 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 3 3,3 98,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 1,1 100,0 14

15 Ostatní V další otázce mohli respondenti uvést další služby, které považuji za potřebné. V možnostech se objevila pouze potřeba zlepšení nabídky převozu osob na vozíku. V otázce 16 respondenti uvedli, od kterých možných poskytovatelů by očekávali ještě větší míru podpory, než jakou mají teď. Nejčastěji se v odpovědích objevily možnosti lékař (42,2%) a úřad (20%). Od koho z možných poskytovatelů služeb myslíte, že byste potřebovali větší pomoc? lékař 38 42,2 42,2 NEUVEDENO 31 34,4 76,7 NNO 1 1,1 77,8 rodina 2 2,2 80,0 úřad 18 20,0 100,0 Poslední otázka oblasti sociální péče se týká placení za sociální služby. Ukázalo se, že pouze 4,4% dotázaných není ochotno za služby platit, 45,6% dotázaných by za ně platilo v každém případě a 50% by platilo, kdyby na služby dostalo peníze od státu. Jsou vaše potřeby na sociální služby tak vysoké, že byste za uvedené byl ochoten platit? neplatil bych za ně 4 4,4 4,4 zaplatil bych za ně v každém případě 41 45,6 50,0 zaplatil bych za ně, kdybych na ně dostal peníze 45 50,0 100,0 15

16 4.5 Zdraví Co se týká vlastního pohledu na zdravotní stav, popsalo jej nejvíce osob (44,4%) jako spíše špatný. Poměrně hodně osob však svůj zdravotní stav označilo za dobrý 43,3%. Zdravotní stav velmi dobrý 1 1,1 1,1 dobrý 39 43,3 44,4 spíše špatný 40 44,4 88,9 špatný 10 11,1 100,0 Mezi respondenty je pouze 13,3% těch, kteří si myslí, že jejich špatný zdravotní stav je ovlivněn jejich špatnou finanční situaci. Zdraví negativně ovlivněno penězi? ano 12 13,3 13,3 ne 78 86,7 100,0 Mezi dotazovanými nebyl nikdo, kdo by neměl svého ošetřujícího lékaře nebo průkaz pojištěnce. S odmítnutím lékaře se setkal pouze jeden dotázaný. Jako největší problém v oblasti zdravotnictví uvádějí respondenti především cenu léků a zdravotní péče vůbec. Co považujete za svůj největší problém v oblasti zdravotní péče? ARCHITEKTONICKÉ BARIÉRY 4 ČASTÉ STŘÍDÁNÍ PEČOVATELE 1 DLOUHÉ ČEKÁNÍ U LÉKAŘŮ 2 DOPRAVA SANITKOU 2 DRAHÉ LÉKY 17 NEOCHOTA LÉKAŘŮ 5 16

17 4.6 Volný čas a rodina Většina respondentů uvedla, že má děti (82,2%). Větší část z nich uvádí, že s nimi tráví hodně času (60,8%). Z hlediska cíle průzkumu jsou však důležitější fakta týkajících se volného času samotných respondentů. Jak často trávíte čas společně jako rodina? Četnost % Platná % Kumulativní % vůbec 6 6,7 8,1 8,1 velice málo 5 5,6 6,8 14,9 spíše málo 18 20,0 24,3 39,2 spíše často 24 26,7 32,4 71,6 často 14 15,6 18,9 90,5 téměř pořád 7 7,8 9,5 100,0 Celkem 74 82,2 100,0 neuvedeno 16 17,8 Více než tři čtvrtiny dotázaných má dostatek volného času a využívá ho (75,6%). Jedna pětina dotázaných seniorů volný čas má, ale neví, jak ho naplnit, Víte vy sám, co s volným časem? nemám volný čas 4 4,4 4,4 mám volný čas, ale nevím, jak ho naplnit 18 20,0 24,4 mám volný čas a využívám ho 68 75,6 100,0 Osoby, které neví, jak naplnit svůj volný čas, opět poukazují především na nadbytek tohoto volného času (47,1%). Asi čtvrtina respondentů pak uvádí jako problém nedostatek financí (23,5%). Co vám chybí k tomu, abyste ho měl čím vyplnit? Četnost % Platná % Kumulativní % mám ho obrovský nadbytek 8 8,9 47,1 47,1 nevím o žádných možnostech 3 3,3 17,6 64,7 nemám na to peníze 4 4,4 23,5 88,2 vyhovuje mi to takhle 2 2,2 11,8 100,0 Celkem 17 18,9 100,0 neuvedeno 73 81,1 17

18 K nejčastějším způsobům trávení volného času patří mezi dotazovanými především sledování TV (32,9%). Dotazovaní, kteří vybrali jinou možnost, uváděli ruční práce, zahrádku a procházky. Jak ho trávíte? Četnost % Platná % Kumulativní % kultura 6 6,7 8,6 8,6 sport 1 1,1 1,4 10,0 TV 23 25,6 32,9 42,9 četba 13 14,4 18,6 61,4 akce členských organizací 9 10,0 12,9 74,3 jiné 18 20,0 25,7 100,0 Celkem 70 77,8 100,0 neuvedeno 20 22,2 V trávení volného času není pro respondenty velkou překážkou nedostačující pocit bezpečí ve městě - jako problém ho uvádí pouze 8,9% dotázaných. Omezuje vás nebo vaše děti v trávení volného času nedostačující pocit bezpečí ve městě? ano 8 8,9 8,9 ne 82 91,1 100,0 Celke m ,0 18

19 4.7 Informace Přísunem informací se zabývá otázka číslo tři, která se ptá na hlavní zdroje získávání informací, jež jsou pro dotazované důležité. Nejčastěji jsou zde uváděna jako zdroj informací televize (44,4%) a rozhlas (23,3%). Zdroje získávání informací tisk 15 16,7 16,7 rozhlas 21 23,3 40,0 televize 40 44,4 84,4 příbuzní 7 7,8 92,2 známí 2 2,2 94,4 schůzky klubu, jehož jsem členem 3 3,3 97,8 internet 1 1,1 98,9 jiné 1 1,1 100,0 19

20 4.8 Bariéry Jako podstatné bariéry se v průzkumu ukázaly být pro respondenty skupiny Senioři v různé míře následující: architektonické bariéry (56,7%) vůbec se mě netýká 39 43,3 43,3 způsobuje mi občas problémy 38 42,2 85,6 často mi to komplikuje život 11 12,2 97,8 je to můj největší problém 2 2,2 100,0 můj fyzický stav (88,9%) vůbec se mě netýká 10 11,1 11,1 způsobuje mi občas problémy 51 56,7 67,8 často mi to komplikuje život 24 26,7 94,4 je to můj největší problém 5 5,6 100,0 20

21 5. Závěr a doporučení Provedený průzkum se okrajově dotkl jednotlivých možných oblastí specifických potřeb. Dle předpokladu se ukázalo, že nejmenší spokojenost projevili respondenti s oblastí "zdraví" (průměr 2,70) a s oblastí "finance" (průměr 1,84). Naopak jsou respondenti velice spokojení v oblasti sociální péče (1,45) a bydlení (1,46). Spokojenost v jednotlivých oblastech Spokojenost - bydlení 1,46 Spokojenost - finance 1,84 Spokojenost - práce Spokojenost - vzdělávání 1,41 Spokojenost - sociální péče 1,45 Spokojenost - zdraví 2,70 Spokojenost - volný čas a rodina 1,62 Spokojenost - duševní pohoda 1,60 X V oblasti bydlení osoby skupiny senioři nespecifikovali ve významné míře žádné konkrétní problémy. Osoby, které žijí mimo ústavy sociální péče a domovy s pečovatelskou službou neprojevili zájem bydlet v místech, kde by nebyli na všechno sami. Z analýzy oblasti finance vyplývá, že nedostatek financí tíží seniory především z hlediska péče o vlastní zdraví nejvíce jsou nuceni omezovat se kromě dovolených právě v nákupu léků. Jednotlivé sociální služby nabízené v průběhu řízeného rozhovoru byly respondentům vesměs známé. Nejméně věděli respondenti o službách společnost dobrovolníků, denní centra, zařízení pro přechodný pobyt, ale také tísňová péče. Z výsledků průzkumu v této oblasti vyplývá, že respondenti jsou dostatečně o existujících službách informováni. Tento fakt je samozřejmě ovlivněn také skutečností, že mezi respondenty bylo mnoho klientů stávajících služeb, kteří mají v této oblasti dostatečný přehled. Proto nelze tento výsledek interpretovat tak, že již není třeba dále služby propagovat v širší veřejnosti. Naopak nejvyužívanější a nejčastěji uváděná jako potřebná se ukázala být služba osobní asistence při zajištění chodu domácnosti. Obecně lze vysokou míru potřebnosti sociálních služeb usoudit z míry ochoty dotazovaných osob platit za sociální služby, a to i v případě, že by na služby nedostali peníze od státu. Výrazně se v průzkumu projevila nespokojenost respondentů s angažovanosti lékařů při řešení problémů respondentů. Výsledky v oblasti "Zdraví", kterou lze ze strany poskytovatelů sociálních služeb velice těžko ovlivnit, ukazují především na potíže s nedostatkem financí. Za zmínku jistě dále stojí poukázání na důležitost bariér, které osobám skupiny Senioři komplikují život. Těmito bariérami jsou především vlastní zdravotní stav a architektonické bariéry. Je otázkou nakolik a jakou cestou je možno pracovat na odstranění těchto bariér. 21

22 Pokud budeme výsledky porovnávat s předpokládanými potřebami, můžeme vyčíst v mnoha oblastech shodu, ale současně je zde zřejmý i jistý posun, způsobený (snad i) implementací prvního komunitního plánu. Určitě průzkum potvrdil potřebu i nadále vysvětlovat obsah jednotlivých sociálních služeb. S tím souvisí i vytvoření snadno dostupného zdroje těchto informací, kterým by mohla být například určitá forma Call centra - v rámci využití kapacit takové služby by mohla být společná pro všechny ohrožené skupiny. Určitý rozpor vyplynul v oblasti pocitu bezpečí seniorů, kde dotazovaní senioři téměř nevyjadřovali obavy z ohrožení vlastní bezpečnosti. Pro hlubší interpretaci výsledků průzkumu je třeba brát v úvahu výběr respondentů, podmínky za kterých byl prováděn a na samotné výsledky je nutné nahlížet především v kontextu dalších zdrojů a informací. Je třeba využít zkušenosti z práce s konkrétními seniory. Vzhledem k počtu respondentů nemá smysl pouštět se na tomto místě do rozborů výsledků dle pohlaví, věku či vzdělání. V případě potřeby je možno tyto údaje vyčíst z tabulek a grafů v příloze. Důležitou skutečností při nahlížení na výsledky průzkumu je především skutečnost, že senioři, kteří by některé formy služeb potřebovali nejvíce se průzkumu vůbec nezúčastnili, stejně jako by se nezúčastnili schůzek s uživateli. Jde o osoby s horším zdravotním stavem, handicapované či izolované osoby. Je třeba hledat cesty, jak zmapovat potřeby i těchto seniorů. 22