MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
|
|
- Milan Vaněk
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Komparace rozvojové pomoci České republiky po roce 1989 Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Daniela Dvořáková Brno, 2012 Vypracovala: Barbora Pavlíčková
2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Komparace rozvojové pomoci České republiky vypracovala samostatně podle metodických pokynů vedoucí práce a s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne
3 Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala své vedoucí bakalářské práce Mgr. Daniele Dvořákové za odborné vedení práce, pomoc a rady, kterými mi přispěla k vypracování této práce.
4 Anotace Cílem této bakalářské práce je provést komparaci zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. První část této práce se zabývá základními pojmy týkající se této problematiky a institucemi, které se rozvojovou pomocí zabývají. Další část je věnována analýze jednotlivých období podle vymezených kritérií, která určují strukturu a charakter rozvojové pomoci. Poslední část představuje komparaci jednotlivých období právě na základě vymezených kritérií. Klíčová slova Komparace, rozvojová pomoc, ODA, koncepce zahraniční rozvojové pomoci, rozvojová země Annotation The goal of this bachelor thesis is to perform a comparison of Czech foreign development assistance. First part of this thesis deals with basic terms regarding this problematic and institutions that deal with development assistance. Next part is dedicated to analysis of particular time periods according to defined criteria that determine the structure and character of development assistance. The last part represents comparison of particular time periods on the base of defined criteria. Keywords Comparison, development assistance, ODA, conception of foreign development assistance, developing country
5 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Metodika Základní pojmy Současná institucionální struktura Rozvojová pomoc České republiky Rozvojová spolupráce ČR v průběhu jednotlivých období Rozvojová spolupráce Československa před rokem Rozvojová pomoc v letech Rozvojová pomoc v letech Česká rozvojová spolupráce Česká rozvojová pomoc Komparace rozvojové spolupráce České republiky dle jednotlivých období Cílové země Cílové sektory Bilaterální ODA dle teritorií Formy zahraniční rozvojové spolupráce Rozpočet Institucionální struktura Postoj veřejnosti Diskuse a závěr Seznam literatury Knižní zdroje Internetové zdroje
6 10 Seznam použitých zkratek Seznam grafů Seznam obrázků Seznam tabulek
7 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Pomoc rozvojovým zemím nebo spolupráce s nimi již několik desítek let roste na významu, objemu či efektivnosti. Zpočátku neměly státy při poskytování rozvojové pomoci pochopení a velkou podporu. To se ale časem změnilo a v současnosti je rozvojová pomoc vyspělých států vnímána jako jedna ze základních součástí zahraniční politiky. V rámci postupného rozvoje této pomoci dochází k jejímu rozšiřování i mimo působnost států. To znamená, že není poskytována jen samotnými státy, ale vznikají i neziskové organizace, které působí buď samostatně, či v kooperaci se státy. Cílem rozvojové pomoci je zlepšit ekonomickou, sociální, nebo např. politickou situaci rozvojové země. Rozvojovou pomoc poskytují země z různých důvodů. Mnoho zemí takto pomáhá svým bývalým koloniím. Chápou pak tuto pomoc jako jakési odčinění za období, kdy danou zemi kolonizovaly. Dalším důvodem pro poskytování rozvojové pomoci je vytvoření dobrého jména země poskytující pomoc. Neméně důležitým důvodem jsou také zájmy v rozvojové zemi (nerostné bohatství, strategická poloha, ), tedy oboustranně výhodné zájmy. V neposlední řadě můžeme také zaznamenat potřebu pomoci slabším. Rozvojová pomoc nebyla vždy vnímána kladně. Postupem času a vývojem struktury pomoci si státy kladou jako jeden z důležitých cílů zlepšení veřejného mínění. V současnosti se od rozvinutých států očekává, že tyto se rozvojové a humanitární pomoci budou zúčastňovat automaticky. Tato bakalářská práce se bude zabývat rozvojovou pomocí České republiky. Ta v této oblasti za ostatními zeměmi určitě nezaostává. S postupem času a množstvím poskytnuté pomoci se měnila jak její forma, cílové země a její objem. Svou pomoc měnila také na základě dění ve světě. V období bipolarity světa byla jakožto socialistický stát, ovlivňována politikou Sovětského svazu. Po skončení bipolarity došlo k orientaci na západ. V současné době je rozvojová pomoc ovlivňována např. politikou EU, či různých organizací, které se touto problematikou zabývají (OSN, OECD a další). Zachycení a analýza těchto změn rozvojové pomoci České republiky je cílem této bakalářské práce. 7
8 1.2 Cíl práce Cílem této práce je, na základě získaných informací, nejprve zanalyzovat postupný vývoj rozvojové politiky České republiky v níže uvedených obdobích a poté provést komparaci těchto období na základě vývoje a změny rozvojové politiky. Dalším cílem je dle získaných poznatků potvrdit či vyvrátit tyto hypotézy, které byly stanoveny před zpracováním této práce: Rozvojová pomoc České republiky se každoročně zlepšuje. Díky zkušenostem, které získává, může efektivněji využít zdroje, které věnuje na rozvojovou pomoc. A pomoc, kterou poskytuje, dokáže lépe zacílit, tedy poskytnout ji těm zemím, které ji více potřebují. Po vstupu do EU se mění struktura české rozvojové pomoci podle požadavků EU. Aby pomoc nebyla neefektivní, v průběhu jednotlivých období nedochází ke změnám ve složení prioritních zemích. 8
9 2 Metodika V této práci budou použity dvě metody: politologická komparativní metoda a metoda analýzy dokumentů. Metoda analýzy dokumentů je založena na studiu a rozboru dokumentů a dat, které řeší danou problematiku a které byly získány vlastním pozorováním, či výzkumem. Tato metoda bude použita pro první a druhou část této práce. Pro lepší pochopení analýzy české rozvojové pomoci budou v úvodu práce nejprve vysvětleny některé základní pojmy. Dále zde budou rozebrány formy rozvojové pomoci, které uplatňuje Česká republika. Pro tuto analýzu poskytnou informace knihy, které se zabývají obecně problematikou rozvojové politiky V další části následuje úvod do problematiky rozvojové spolupráce České republiky, obecné informace o jejich cílech a motivech a její obecný vývoj, ke které bude použita metoda analýzy dokumentů. Ta je aplikována i na následující část této práce, která se věnuje seznámení s institucionální strukturou dnešní rozvojové spolupráce České republiky. Po seznámení se základními pojmy a základy české rozvojové spolupráce následuje popis rozvojové pomoci podle těchto období: Od začátku české rozvojové pomoci do r. 1989, , , , Časové úseky a jsou rozděleny podle ministerstva zahraničních věcí. To ve výše uvedených obdobích vypracovalo Koncepce zahraniční rozvojové pomoci České republiky. I přesto, že ministerstvo zahraničních věcí vytvořilo Koncepci i pro období , bylo toto období rozděleno do dvou dílčích, protože na přelomu těchto období došlo k transformaci rozvojové spolupráce a tím pádem i jejího vývoje. V jednotlivých obdobích jsou popsány cíle a principy rozvojové pomoci, formy rozvojové pomoci, cílové země a kritéria pro jejich výběr, cílové sektory, rozpočet, institucionální rámec, vnímání veřejnosti a objem této pomoci. V závěru každé etapy bude 9
10 zhodnocení daného období jestli byly splněny dané požadavky, atd. Pro tuto část práce aplikuji nejprve analýzu dokumentu. Spolu se studiem těchto koncepcí vytvořených MZV, použiji dokumenty vytvořené některými českými rozvojovými organizacemi. Dále bude následovat politologická komparativní metoda. Politologická komparativní metoda, je náhradou experimentu a umožňuje generalizaci, formulování hypotéz, koncepcí a teorií týkajících se vztahů mezi jednotlivými politickými jevy. Pro samotnou komparaci byl použit druh diachronní komparace, který se zaměřuje na vývoj konkrétného fenoménu v čase a zkoumá dynamiku vývoje a její zákonitosti. Pro komparativní metodu platí tato pravidla: definovat objekt komparace v tomto případě je objektem česká rozvojová spolupráce, určení cíle komparace cílem této komparace je porovnat vývoj zahraniční rozvojové spolupráce, stanovení kritérií komparace cílové země a sektory, forma zahraniční a rozvojové spolupráce, rozpočet, institucionální struktura a veřejné mínění. Na základě těchto kritérií a jejich změn bude provedena v poslední kapitole komparace. Vymezení vztahu komparace k časové ose komparace zahraniční rozvojové pomoci je v této práci provedena v období od roku 1990 po současnost. Problematikou české zahraniční rozvojové spolupráce se nezabývá mnoho tištěných publikací. Proto pro tuto práci byly použity zejména internetové publikace a dokumenty, koncepce zahraniční rozvojové spolupráce, informace od jednotlivých subjektů na jejich internetových stránkách. Většina zdrojů je dostupná v českém jazyce. Některé zdroje, které se zabývají jen specifickými údaji, jsou potom v jazyce anglickém. 10
11 3 Základní pojmy Rozvojová pomoc dle (Adamcová, 2006) je vymezena jako tok kapitálu či veřejných financí ve formě půjček nebo grantů do jiných zemí, které splňují dvě kritéria : a) nekomerční určení kapitálu z pohledu dárce, b) kapitál ve formě půjček je poskytován za lepších podmínek (nižší úroky, delší doba splatnosti) Rozvojová spolupráce - (Adamcová, 2006) vidí rozvojovou spolupráci jako obecnou formu spolupráce mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi, která směřuje k podpoře trvale udržitelného rozvoje v rozvojových zemích. Vládní pomoc tzv. Official development Assistance ODA, je hrazena ze státního rozpočtu Nevládní pomoc je zajišťována prostřednictvím nadací, neziskových organizací, či soukromých dárců. Bilaterální pomoc - je taková pomoc, kterou dárcovská země poskytuje cílové zemi přímo Multilaterální pomoc pomoc, která je zprostředkována mezinárodními organizacemi 11
12 4 Současná institucionální struktura Rozvojovou pomoc v České republice poskytuje řada státních institucí, které úzce spolupracují se soukromým i veřejným sektorem. Hlavní směr rozvojové politiky vymezuje vláda ČR, která působí jako hlavní výkonný orgán. Vláda schvaluje koncepce zahraniční rozvojové spolupráce obsahující sektorové a teritoriální priority, střednědobé programy spolupráce s prioritními zeměmi, roční plány a další klíčové dokumenty české zahraniční rozvojové spolupráce. (Rozvojovka, 2008) V současnosti se ZRS zabývají dle (MZV) tyto instituce: MZV (odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci) je hlavní koordinační institucí ZRS. MZV se zabývá koncepčními otázkami rozvojové spolupráce, plánuje objem a strukturu financí na její poskytování, připravuje programy spolupráce s prioritními zeměmi, sestavuje roční plány rozvojových projektů, projednává dohody o spolupráci s přijímajícími zeměmi, koordinuje rozvojové aktivity s EU, OECD a dalšími mezinárodními institucemi. (Rozvojovka, 2008) Zastupitelské úřady ČR poskytují MZV konkrétní informace o přijímajících zemích, což napomáhá kvalitnější rozvojové pomoci, pomáhají také s identifikací, plánováním a monitorováním projektů d přijímající zemi. Rada pro ZRS Rada se stará o koordinaci mezi cíli a prioritami ZRS a ostatními nástroji vládní politiky. Vytváří a předkládá doporučení pro MZV, dále prodiskutovává koncepce zahraniční rozvojové spolupráce, nebo další důležité dokumenty zahraniční rozvojové spolupráce, zahrnující roční plány a informace. (MZV ČR, 2011b) Česká rozvojová agentura ČRA zabezpečuje realizaci ZRS. Určuje a formuluje vhodné projekty, dále vypisuje výběrová řízení, stará se o podpisy smluv a monitoring projektů. Jejím úkolem je také poskytnutí informací realizátorům a zainteresované veřejnosti o ZRS, podpora českých subjektů usilujících o zapojení do realizace projektů (IFP, 2008). Rezortní ministerstva Ministerstva jsou zapojena do ZRS od roku Účastní se práce v Radě pro ZRS. (Rozvojovka, 2008) přidává ještě další subjekty zapojené do rozvojové spolupráce: 12
13 Soukromé firmy ty se zaměřují především na průmyslový rozvoj, vodohospodářství, ochranu ŽP a zemědělství. Od roku 2007 český soukromý sektor vytvořil Platformu podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci. Nevládní organizace české nevládní organizace zabývající se rozvojovou a humanitární pomocí a rozvojovou výchovou, jsou sdruženy v rámci Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS), založeného v roce Zabývají se hlavně humanitární pomocí. Akademický sektor soustřeďuje se na zlepšování základního, středního a vysokého školství v rozvojových zemích. Na některých školách je možné studovat problematiku rozvojových studií. Státní a příspěvkové organizace - v rámci této skupiny fungují výzkumné ústavy 13
14 5 Rozvojová pomoc České republiky ZRS tvoří důležitý prvek zahraničního působení České republiky. Hlavním cílem je omezování chudoby v rozvojových zemích, jako vedlejší cíle rozvojové spolupráce si Česká republika určila budování dobrých vztahů s rozvojovými zeměmi a pomáhá se zajištěním hospodářských, bezpečnostních a environmentálních zájmů ČR. (Rozvojovka, 2008) Základní bod tvoří Rozvojové cíle tisíciletí (Millenium Development Goals - MDGs). Tradice české rozvojové spolupráce sahají do období před rokem V té době se řídila logikou studení války. Po převratu došlo k zastavení pomoci. Její obnova v polovině devadesátých let byla spojena se začleňováním České republiky do západních politických a hospodářských struktur. Proces přetváření české zahraniční rozvojové spolupráce přetrvává dodnes. (Rozvojovka, 2008) Poskytováním rozvojové pomoci přispívá ČR k zajištění bezpečnosti a stability na globální úrovni i k předcházení konfliktů na regionální a lokální úrovni, omezení nežádoucí migrace, bezpečnosti v oblasti životního prostředí, podpoře demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a posilování právního státu. (MZV ČR, 2007) 14
15 6 Rozvojová spolupráce ČR v průběhu jednotlivých období 6.1 Rozvojová spolupráce Československa před rokem 1989 Počátky české rozvojové pomoci začínají v 50. letech dvacátého století. Forma a způsob poskytování rozvojové pomoci se až do počátku 90. let v mnohém od současné pomoci lišila. (NFM, 2011) Československo patřilo mezi socialistickými státy k silně se angažujícím v pomoci rozvojovým zemím. Intenzita rozvojové spolupráce kolísala, po prvotním rozvoji v 50. letech následně v 60. letech oslabila, v 70. a zvláště pak v 80. letech došlo ale k jejímu zesílení. (Jelínek, 2004b) Cílové země a sektory Podobně jako ostatní státy poskytující rozvojovou pomoc, i Československá socialistická republika byla ovlivněna logikou studené války a jakožto stát východního bloku se řídila principy Rady vzájemné hospodářské pomoci. V duchu politiky Sovětského svazu ČSSR dělila rozvojové země na mimoevropské socialistické země 1, země přednostního zájmu 2, země československého zájmu z hlediska rozvoje dlouhodobých politických a hospodářských vztahů 3 a země v područí imperialismu 4. (Hokrová, 2008) Rozvojovou pomoc omezovala ČSSR na mimoevropské socialistické země a země přednostního zájmu. Spolupráce s ostatními uvedenými skupinami rozvojových zemí byla založena na oboustranné výhodnosti. (Jelínek, 2004b) Československo poskytovalo rozvojovou pomoc různými způsoby. Jedním ze způsobů byla hmotná pomoc (dodávalo potraviny, pracovní nářadí, nebo léky), kterou poskytovalo do socialistických zemí ležících mimo Evropu, zemí přednostního zájmu 1 Do kategorie mimoevropské socialistické státy patřila Kuba, Mongolsko, Severní Korea, Severní Vietnam/Vietnam, po čase i Kambodža a Laos. 2 Mezi země přednostního zájmu byly řazeny na počátku 60. let Ghana, Guinea a Mali, v 80. letech pak Afghánistán, Angola, Etiopie, Jižní Jemen a Mozambik, ve druhé polovině 80. let byla přiřazena i Nikaragua. 3 S touto skupinou chtělo Československo rozvíjet oboustranně výhodné vztahy, patřilo sem velké množství takových států, které do určité míry v ekonomické oblasti praktikovaly plánované hospodářství (v 80. Letech do této skupiny náležely např. Alžírsko, Benin, Guinea- Bissau, Indie, Irák, Írán, Kongo, Libye, Mexiko, Nigérie, Sýrie a Venezuela) 4 Země přiklánějící se na západní demokratickou stranu, ČSR s nimi tedy více nespolupracovala. 15
16 a vybraným národně osvobozeneckým hnutím (alžírská, angolská, jihoafrická, mozambická, namibijská nebo zimbabwská). Další způsobem byla technická pomoc. Československo vysílalo experty, zakládalo výcviková a učební zařízení, a přijímalo stážisty. Do mimoevropských socialistických zemí a zemí přednostního zájmu dodávalo technickou pomoc zdarma. Odborníky ale zajímalo spíše Alžírsko, Kuvajt, Malta a Tunisko, protože zde našli příznivější podmínky pro svou práci (Jelínek, 2004). Materiální a technická pomoc měla často formu tzv. barterového obchodu. ČSSR např. postavilo výrobní závod a zdarma dodalo výrobní zařízení. Za to pak dostalo bezplatně nebo za nižší ceny nerostné suroviny. (Waisová, 2005) Významným způsobem poskytování pomoci byla podpora studentů z rozvojových zemí prostřednictvím stipendií pro studium na českých a slovenských vysokých školách (každý rok se jednalo o asi 500 stipendií). Do počátku 90. let na československých školách absolvovalo studium na dvacet tisíc studentů, kterým byla tato stipendia poskytnuta. (Hokrová, 2008) Československo považovalo za rozvojovou pomoc také poskytování dlouhodobých vládních úvěrů na odběr československého zboží a služeb. (Jelínek, 2004b) Poskytování vládních úvěrů bylo v roce 1991 zastaveno v důsledku rostoucího množství nedobytných pohledávek, s výjimkou dříve uzavřených smluv. (Stojanov, 2005) Formy zahraniční rozvojové spolupráce Československá rozvojová pomoc nabývala jak bilaterální, tak multilaterální formy. Příkladem bilaterálního vztahu byla Angola. Ta v roce 1980 dostala na základě úvěrové smlouvy úvěr v hodnotě 50 milionů USD. Tato částka byla určena na budování obuvnického, potravinářského a textilního průmyslu. (Waisová, 2005) Příkladem multilaterální dohody byla spolupráce s Vietnamem. Ten se roku 1978 stal členským státem RVHP. Československo patřilo mezi ty státy, které Vietnam finančně podpořily. Tato pomoc se postupně měnila do podoby tzv. gastarbeiterů. Do ČSSR přicházeli Vietnamští pracovníci na smluvně upravenou dobu. Svým rodinám pak posílali jak remitence, tak i materiální podporu. Po opuštění ČSSR si pak mohli bez cla do Vietnamu dovézt určité množství zboží. (Waisová, 2005) 16
17 6.1.3 Rozpočet Na rozvojovou pomoc bylo počátkem 80. let vynakládáno asi 200 milionů Kčs každý rok. Dalších 700 milionů Kčs Československo poskytlo jako přirážky k cenám dovezených surovin, zejména pak kubánského cukru. (Jelínek, 2004a) Institucionální struktura Institucionálně bylo poskytování rozvojové pomoci zajištěno řízením Komise pro koordinace poskytování pomoci rozvojovým zemím a národně osvobozeneckým hnutím v roce 1979 a zvláštního odboru pomoci rozvojovým zemím Federálního ministerstva zahraničního obchodu v roce Ten se podílel na formulaci dohod o vědecko-technické spolupráci a prováděcích dokumentů. (Adamcová, 2006) Veřejné mínění Velkým problémem bylo vnímání pomoci poskytované minulým režimem širokou veřejností, která nevěřila politickým postupům komunistického režimu. To vedlo až k úplně nechuti větší části veřejnosti k mezinárodní solidárnosti, s důrazem na tu, která byla jakkoliv zařizována státem.(hokrová, 2008) Zhodnocení realizace Dlouhodobá československá rozvojová pomoc poskytovaná do počátku 90. let zanechala určité pozitivní dopady. S některými zeměmi, které přijímaly československou zahraniční pomoc, zůstaly zachovány přátelské a ekonomické vztahy. (Hokrová, 2008) Záporem tehdejší rozvojové pomoci je ale nevyužití plně zkušeností těch, kteří v rozvojových zemích působili jako experti. (Jelínek, 2004a) Se zánikem komunistického režimu v ČSSR a s pádem východního bloku se zhroutil systém rozvojové spolupráce zemí druhého a třetího světa. Země střední a východní Evropy se náhle stály ze zemí poskytující rozvojovou pomoc na země přijímající rozvojovou pomoc. V těchto státech začal proces ekonomické, politické a společenské transformace. Díky podpoře západoevropských a mezinárodních institucí ČSSR a od roku 1993 ČR dostala finanční pomoc Světové banky. (Waisová, 2005) 6.2 Rozvojová pomoc v letech Po roce 1989 byla zahraniční rozvojová spolupráce Československa do poloviny devadesátých let pozastavena. (Náprstek, 2012) 17
18 Rozmach ČRS nastal až v souvislosti se zapojováním České republiky do západních ekonomických a politických struktur. V roce 1995, po vstupu ČR do OECD byl zřízen nový systém ODA. Tím se ČR stala prvním státem střední a jižní Evropy, která obnovila rozvojovou pomoc. (Hokrová, 2008) Žádostí o vstup do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 1995 dala najevo, že se hlásí k příslušnosti k bohatší části světa a že přistupuje na princip solidarity s rozvojovými zeměmi. S výhlídkami na vstup do OECD začala postupné akce k obnovení programu rozvojové pomoci. Prvotním krokem bylo vytvoření Zásad pro poskytování zahraniční pomoci, které v březnu 1995 vláda schválila. Tímto ČR přijala pravidla OECD pro poskytování rozvojové pomoci. (Hokrová, 2008) Cílové země a sektory Mezi lety 1996 a 2000 poskytovala Česká republika rozvojovou pomoc ve čtyřiceti státech světa. Deset největších příjemců české ZRS je zobrazeno v grafu 1. Díky roztříštěnosti a malému množství poskytované pomoci plynula větší část prostředků na menší projekty, což znamenalo snížení přínosu poskytnutých prostředků pro zlepšení ekonomické a sociální situace, ale také pro udržení vzájemných dobrých vztahů s ČR. Teritoriální roztříštěnost zkomplikovala řízení celého systému (graf 2). (Jelínek, 2004a) Graf 1: Deset největších příjemců bilaterální ODA ČR během let (v mil USD) 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 3,2 2,8 1,7 1,5 1,3 1,3 1,3 1,2 1,2 0,9 Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2002) 18
19 Graf 2: Bilaterální ODA ČR dle regionů v letech Subsaharská Afrika 27,0% 3,8% 15,8% Jižní a Střední Asie Východní Asie a Tichomoří Blízký východ a Severní Afrika 15,3% Latinská Amerika a Karibik 21,8% 6,9% 9,4% Evropa Nespecifikováno (snižování dluhů, stipendia,...) Zdroj:zpracováno dle (MZV ČR, 2002) Formy zahraniční rozvojové spolupráce Dle Zásad pro poskytování zahraniční pomoci byla poskytovaná pomoc bilaterální či multilaterální. Vývoj podílu bilaterální a multilaterální pomoci je zobrazen v grafu 3, 4 a 5. Teoreticky měla být pomoc prioritně poskytnuta zemím s naléhavou situací, tedy zemím s nejnižší sociální a hospodářskou úrovní. Dále pak byl důležitý vztah s ČR, schopnost efektivně využít přijatou pomoc, úroveň demokracie ve státu, nebo dodržování lidských práv. V praxi ale nebyl na tato kritéria brán takový ohled. Mezi zeměmi přijímající českou rozvojovou pomoc byl nejmenší podíl právě nejméně rozvinutých zemí (LDC). (Hokrová, 2008) Graf 3: Podíl bilaterální a multilaterální ODA ČR v roce 1999 Bilaterální Multilaterální Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2002) 19
20 Graf 4: Podíl bilaterální a multilaterální ODA ČR v roce 2000 Bilaterální Multilaterální Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2002) Graf 5: Podíl bilaterální a multilaterální ODA ČR v roce 2001 Bilaterální Multilaterální Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2002) Mnohostranná pomoc byla poskytována prostřednictvím mezinárodních organizací (tabulka 1). Podmínkou pro poskytnutí pomoci byla celková shoda mezi zaměřením aktivit a prioritami jednotlivých organizací a zájmy ČR. (Vláda ČR, 1995) Tabulka 1: Příspěvky České republiky na multilaterální rozvojovou spolupráci (v mil. USD) OSN 7,82 Skupina Světové banky 11,76 Regionální banky 1,43 Ostatní agencie 8,49 Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2002) Rozpočet V roce 1995 bylo naplánováno zvýšení finančních prostředků pro rozvojovou pomoc. Vzhledem k ekonomické situaci ČR však nebyl plán uskutečněn. Naopak v roce 1997 došlo ke snížení těchto prostředků o polovinu. K navýšení dle plánu již nedošlo. (Jelínek, 2004b) 20
21 Jak již bylo řečeno, po roce 1989 byla rozvojová pomoc pozastavena a její opětovný rozmach začal v polovině devadesátých let. Vývoj v následujících letech ilustruje tabulka 2. Tabulka 2: Objem celkové ODA v letech (v mil Kč) Dvoustranná ODA - 229,5 245,5 568,2 Mnohostranná ODA - 282,0 378,2 439,0 Celkem ODA 623,6 511,5 623,7 1007,2 ODA/HND - 0,027% 0,032% 0,047% Zdroj: zpracováno dle (MZV, 2002), (Stojanov, 2005), (OECD, 2012) Institucionální struktura Česká rozvojová pomoc měla mít systematický charakter, ale ve skutečnosti šlo spíše o jednorázové nezávislé akce. Ty nevycházely z jasně daných priorit, ale řídily se dle zájmu a snahy jednotlivců, což vyústilo v teritoriální a sektorovou roztříštěnost české rozvojové pomoci. (Jelínek, 2004a) Zásady pro poskytování zahraniční pomoci obsahovaly metody a pravomoci resortů a vlády při poskytování rozvojové a humanitární pomoci, stejně tak, jak tomu bylo u dosavadní české pomoci. Ministerstva měla odpovědnost za přípravu a uskutečnění projektů rozvojové pomoci. Na starost měla také finanční prostředky a jejich použití. Koordinaci pomoci zajišťovalo ministerstvo zahraničních věcí. (Hokrová, 2008) V devadesátých letech ve spojitosti s konflikty v bývalé Jugoslávii se začaly rozvíjet i aktivity nevládního sektoru, který poskytoval nejčastěji pomoc humanitární, méně často pak pomoc přesáhla do dlouhodobější stabilizace a rozvoje jednotlivých regionů. Činnosti neziskových organizací byly v 90. letech vnímány českými občany lépe než státní rozvojová pomoc.(jelínek, 2004b) Veřejné mínění S názorem veřejnosti z větší části souhlasil i nový politický režim a poskytování rozvojové pomoci bylo po roce 1989 dočasně utlumeno. To také do určité míry souviselo s transformací československé ekonomiky. Vzhledem k malé domácí poptávce po pomoci 21
22 rozvojovým zemím, se stal novým podnětem pro obnovu České rozvojové pomoci impuls zvnějšku. (Jelínek, 2004b) Tento negativní pohled veřejnosti na rozvojovou pomoc se snažila také změnit kampaň Česko proti chudobě 5, která je součástí světové Make Poverty History. (Stojanov, 2005) Zhodnocení realizace Česká republika jako jedna z transformujících se zemí již v roce 1996 obnovila program zahraniční pomoci dle principů podobných politice vyspělých dárcovských zemí. Tímto se stala z příjemce pomoci jejím dárcem, což lze považovat jako hlavní pozitivum tohoto období. Řada resortů pomohla k plnění zahraničně-politických i ekonomických cílů české rozvojové politiky. Resorty také přispěly k posílení oboustranných vztahů s velkým množstvím rozvojových a transformujících se zemí. (MZV ČR, 2001) Jako další pozitiva můžeme uvést dlouholetou tradici poskytování pomoci a unikátní know-how českých odborníků v mnoha rozvojových oborech. V roce 1995 byl obnoven vládní program zahraniční pomoci. (MZV ČR, 2002) Bohužel tento program byl značně roztříštěn (geograficky i oborově). Bylo potřeba zefektivnit meziresortní spolupráci a koordinační roli ministerstva zahraničních věcí. Také chyběla jednotná metodika pro plánování, řízení a hodnocení rozvojových projektů. Jako další negativum byl vnímán roční rozpočtový cyklus v závislosti na schvalování státního rozpočtu. Ten nebyl vhodný pro financování víceletých projektů. Široká veřejnost nebyla obeznámena s českou zahraniční pomocí a tak se jí nedostávalo veřejné podpory. (MZV ČR, 2002) Mezi negativa patří také nedostatečná efektivnost, transparentnost a systémovost. Splnění těchto bodů bylo důležité ke splnění požadavků plynoucí z členství v OECD. 6.3 Rozvojová pomoc v letech Koncepce zahraniční rozvojové pomoci České republiky na období let 2002 až 2007, kterou v lednu 2002 vláda přijala, byla podnětem k reformě systému české rozvojové pomoci. Tato koncepce vycházela z podrobné Analýzy zhodnocení realizace zahraniční rozvojové pomoci ČR za období let 1996 až , která potvrdila, že předešlý systém a postup při poskytování rozvojové spolupráce nebyl v souladu s mezinárodními 5 Tato kampaň vznikla v roce 2005 a jejím cílem je zasáhnout tu část široké veřejnosti, která o problematice globální chudoby příliš neví, nebo nechce vědět. [2] 6 Analýza zhodnocení realizace zahraniční rozvojové spolupráce byla přijata v lednu
23 tendencemi. Neodpovídala také struktura vynaložených veřejných prostředků. (Hokrová, 2008) Účelem koncepce byla tedy aktualizace cílů, priorit, finančního a organizačního rámce zahraniční rozvojové pomoci pro období (MZV ČR, 2001) Jak již bylo řečeno, hlavním cílem zahraniční rozvojové pomoci ČR je přispět k omezení chudoby v méně vyspělých částech světa cestou ekonomicko-sociálního udržitelného rozvoje. Připojila se tak k Rozvojovým cílům tisíciletí a také prohlásila, že poskytování rozvojové pomoci je součástí zahraniční politiky a přispívá k prosazování demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti, k integraci rozvojových zemí do světového hospodářství a k udržitelnému rozvoji. (Hokrová, 2008) V souladu s mezinárodními rozvojovými cíly bylo ústředním cílem snížení počtu lidí žijících v absolutní chudobě o polovinu do roku (MZV ČR, 2001) Důležitým bodem tohoto období se stal rok Od tohoto roku byla zahájena transformace systému zahraniční rozvojové spolupráce. Impulsem pro tuto transformaci byl vstup ČR do EU. (EDUCON, 2004) Vstupem do EU vznikly pro ČR také závazky. Jedním z nich jsou povinné příspěvky do rozpočtu EU, ze kterého jsou financovány i nástroje rozvojové spolupráce EU. (FoRS, 2008) Zároveň přibyly i další cíle, a to rozvoj průmyslu a zemědělství, postupné sloučení partnerských zemí do globální ekonomiky, posílení demokracie, lidských práv a řádné správy věcí veřejných. (EDUCON, 2004) Cílové země a sektory Hlavní předpokladem pro výběr partnerských zemí byla jejich přesvědčivá snaha o zajištění vlastního rozvoje svými silami. Dalšími kritérii byla naléhavost pomoci, zahraničně-politické vztahy k ČR, úroveň demokracie, existence právního státu, antikorupční prostředí, vhodná infrastruktura pro projekty, existence zastupitelských orgánů či příslušných nadnárodních institucí a v neposlední řadě také spolupráce s ostatními dárcovskými zeměmi. (MZV ČR, 2001) Rozvojová pomoc směřovala do těch sektorů, ve kterých měla ČR komparativní výhodu v porovnání s ostatními dárci. Pomoc tedy směřovala do zdravotnictví, vzdělání, energetiky, některých oblastí strojírenství a životního prostředí. Přesné zaměření naznačuje tabulka 3. (MZV ČR, 2001) Koncepce na období let 2002 až 2007 kladla důraz na zesílení efektivnosti, transparentnosti a systémovosti ČRS. Orientovala se na určité oblasti a území, a proto 23
24 určila dvacet prioritních zemí (zobrazené v tabulce 3) do kterých byla česká rozvojová pomoc poskytována prioritně.(hokrová, 2008) Tabulka 3: Prioritní země a sektory Prioritní země Sektory Životní prostředí (hydrologie, Jemen, Libanon, Palestina, biodiverzita), infrastruktura (energetika, doprava) Good governance, prevence Bosna a Hercegovina, migrace, infrastruktura, Jugoslávie (a Kosovo), (energetika, doprava), životní Makedonie prostředí, krajané, regionální spolupráce Infrastruktura (energetika, Afghánistán, Mongolsko, doprava), životní prostředí Vietnam (hydrologie, pedologie), good governance, zemědělství Prevence přírodních katastrof, Bolívie, Nikaragua, geologie, zalesňování, Salvador školství Zemědělství (rozvoj venkova), školství, Angola, Burkina Faso, zdravotnictví (HIV/AIDS), Etiopie, Mali, Namibie životní prostředí (hydrologie, pedologie) Životní prostředí, doprava, Kazachstán, Ukrajina, prevence migrace, jaderná Uzbekistán bezpečnost, krajané - Stipendia Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2001) Do roku 2005 byly podporovány nejčastěji jednotlivé projekty, které se navzájem nepropojovaly. V roce 2006 se staly ale těžištěm dvoustranné ZRS víceleté programy 24
25 spolupráce v prioritních zemích 7 a sektorech. Součástí ZRS byly i jednotlivé projekty, pokud odpovídají principům, cílům a kritériím ZRS. (Rozvojovka, 2007) Od roku 2006 směřovala zahraniční rozvojová spolupráce do zemí a sektorů, které znázorňuje tabulka 4. Většina těchto zemí tedy byla prioritními již v předešlém období v rámci zavedených víceletých programů spolupráce. Tabulka 4: Prioritní země a sektory ZRS ČR Prioritní země Sektory Angola Zemědělství, školství Ekonomicko-průmyslový rozvoj, Bosna a Hercegovina zemědělství, dopravní infrastruktura Jemen Energetika vodohospodářství Životní prostředí, rozvoj lidských zdrojů (prevence migrace a Moldavsko zmírňování jejich negativních dopadů), vzdělávání Ekonomicko-průmyslový rozvoj, životní prostředí, zemědělství, Mongolsko sociální problematika, prevence obchodování s lidmi a řešení jeho následků Životní prostředí, ekonomickoprůmyslový rozvoj, doprava, Srbsko zdravotnictví, sociální problematika Životní prostředí, zemědělství, Vietnam sociální problematika, ekonomicko-průmyslový rozvoj Zambie Zdravotnictví Zdroj: zpracováno dle (FoRS, 2008) Mezi střednědobé země byly zařazeny Afghánistán a Irák. Do projektových zemí 8 potom ČR začlenila Kambodžu, Palestinská autonomní území, Kosovo a Etiopii. 7 Za prioritní země byly označeny Angola, Bosna a Hercegovina, Jemen, Moldavsko, Mongolsko, Srbsko a černá Hora, Vietnam a Zambie. Za prioritní země se střednědobou prioritou byly vládou označeny Afghánistán a Irák. 8 Projektové země jsou takové země, ve kterých je zahraniční rozvojová spolupráce žádoucí, ale nemůže být založena na dvoustranném programu spolupráce. 25
26 (Sládková, 2011) Z celkových čtrnácti zemí, kam měla pomoc směřovat, jen osm patřilo do nejméně rozvinutých zemí. I přesto, že Česká republika prohlašovala jako jedno z kritérií potřebnost pomoci, soustřeďovala se spíše na historické a politické zájmy. To dokazují i následující grafy graf 6, 7, 8, 9, 10 a 11. Od roku 2002 do roku 2006 se mezi deset největší příjemce české ODA dostaly pouze tři země patřící do skupiny nejméně rozvinutých zemí. Afghánistán se dostal mezi největší příjemce v letech , ale Zambie a Jemen jen v roce Graf 6: Deset největších příjemců bilaterální ODA ČR v roce 2002 (v mil. Kč) , ,4 58,3 49,1 46,8 44, ,7 32,1 29,8 25, Zdroj: zpracováno dle (RSÚMV, 2007) 26
27 Graf 7: Deset největších příjemců bilaterální ODA ČR v roce 2003 (v mil. Kč) , ,7 117,1 110,9 57,6 47,4 46,3 45,7 37,0 30,2 Zdroj: zpracováno dle (RSÚMV, 2007) Graf 8: Deset největších příjemců bilaterální ODA ČR v roce 2004 (v mil Kč) ,1 176,8 156,3 117,7 101,8 78,4 75,6 74,0 35,0 29,3 Zdroj: zpracováno dle (RSÚMV, 2007) 27
28 Graf 9: Deset největších příjemců bilaterální ODA ČR v roce 2005 (v mil Kč) ,7 165, ,7 88,6 72,8 46,9 34,0 32,1 31,4 31,1 0 Zdroj: zpracováno dle (RSÚMV, 2007) Graf 10: Deset největších příjemců bilaterální ODA ČR v roce 2006 (v mil Kč) , ,7 95,1 74,2 61,5 60,8 48,2 43,3 38,8 30,5 0 Zdroj: zpracováno dle (RSÚMV, 2007) 28
29 Graf 11: Příjemci bilaterální ODA ČR v roce 2007 (v mil Kč) ,74 57,3 46,66 45, ,18 25,59 22,34 5,02 0 Zdroj: zpracováno dle (FoRS, 2008) V průběhu let docházelo k velkým změnám v cílových regionech české zahraniční rozvojové spolupráce, což poukazuje na její roztříštěnost a neefektivnost. Pomoc byla poskytována do zemí, ve kterých se chudoba nevyskytuje v tak velkém měřítku. Do nejchudší části světa bylo naopak směřováno jen nepatrné množství pomoci. Rozdělení bilaterální pomoci dle teritorií je zobrazen v grafu 12, 13, 14 a 15. I při změnách u prioritních zemí v roce 2006 se Česká republika nezaměřovala na nejméně rozvinuté státy. I přesto, že po roce 2006 počet nejméně rozvinutých zemí mezi cílovými zeměmi vzrostl, v součtu byl největší podíl rozvojové pomoci směřován do rozvinutějších zemí, zejména Evropy a Asie (graf 16). Graf 12: Bilaterální ODA ČR dle regionů v roce 2002 Subsaharská Afrika 38,39% 3,70% 15,04% 27,46% 8,47% 3,93% 3,00% Jižní a Střední Asie Východní Asie a Tichomoří Blízký východ a Severní Afrika Latinská amerika a Karibik Evropa Nespecifikováno (snižování dluhů, stipendia,...) Zdroj: zpracováno dle (RSÚMV, 2007) 29
30 Graf 13: Bilaterální ODA ČR dle regionů v roce 2003 Subsaharská Afrika 10,92% 2,71% 10,25% 7,39% 14,65% 2,30% 51,78% Jižní a Střední Asie Východní Asie a Tichomoří Blízký východ a Severní Afrika Latinská Amerika a Karibik Evropa Nespecifikováno (snižování dluhů, stipendia,...) Zdroj: zpracováno dle (RSÚMV, 2007) Graf 14: Bilaterální ODA ČR dle regionů v roce 2004 Subsaharská Afrika 16,9% 6,0% 15,9% Jižní a Střední Asie Východní Asie a Tichomoří 16,6% 16,1% Blízký východ a Severní Afrika Latinská Amerika a Karibik 4,1% Evropa 24,4% Nespecifikováno (snižování dluhů, stipendia,...) Zdroj: zpracováno dle (RSÚMV, 2007) 30
31 Graf 15: Bilaterální ODA ČR dle regionů v roce 2005 Subsaharská Afrika 22,9% 6,2% 15,4% Jižní a Střední Asie Východní Asie a Tichomoří 10,9% Blízký východ a Severní Afrika Latinská Amerika a Karibik 26,4% 3,3% 14,9% Evropa Nespecifikováno (snižování dluhů, stipendia,...) Zdroj: zpracováno dle (Hlavičková, 2008) Graf 16: Bilaterální ODA ČR dle regionů v roce 2006 Subsaharská Afrika 19,2% 7,4% 10,9% Jižní a Střední Asie Východní Asie a Tichomoří 24,5% 3,3% 23,0% 11,7% Blízký východ a Severní Afrika Latinská Amerika a Karibik Evropa Nespecifikováno (snižování dluhů, stipendia,...) Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2009b) 31
32 Graf 17: Bilaterální ODA ČR dle regionů v roce 2007 Subsaharská Afrika 26,0% 8,0% 20,0% Jižní a Střední Asie Ostatní asijské země a tichomoří Blízký východ a Severní Afrika 26,0% 5,0% 3,0% 12,0% Latinská Amerika a Karibik Evropa Nespecifikováno (snižování dluhů, stipendia,...) Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2009b) Formy zahraniční rozvojové spolupráce Převládající formou pomoci byla dvoustranná. Hlavním zaměřením této pomoci měly být víceleté programy spolupráce s omezeným počtem prioritních partnerských států a v prioritních sektorech vymezených v předchozí kapitole. Neznamená to ale, že pomoc nemůže být poskytována i v jiných zemích, pokud splňují cíle, principy a kritéria ZRS. Do skupiny prioritních států patří zejména tzv. nejméně vyspělé země. Dle doporučení OSN a OECD by měl jejich podíl na ZRS stoupat. Dvoustranná pomoc nabývala podobu finanční, materiální, nebo technickou 9 (poradenství, know-how, semináře). Nedílnou součástí rozvojové pomoci bylo poskytování vládních stipendijních míst, či odpuštění a restrukturalizace dluhů. Finanční podporu Česká republika preferuje ve formě grantů před půjčkami. Granty nezadlužují přijímající země a mají nekomerční charakter.(mzv ČR, 2001) Výrazným prvkem dvoustranné pomoci je i spolupráce s nevládními organizacemi. Ty mají k dispozici experty a mohou tedy v některých případech lépe zohlednit potřeby přijímacích zemí. Nevládní organizace také pomáhají s propagací konceptu globální solidarity. (MZV ČR, 2001) Česká republika se zaměřovala zejména na bilaterální pomoc. Po vstupu do EU, a s ním souvisejícími povinnými příspěvky na rozvojovou pomoc, se množství bilaterální pomoci rapidně snížilo. Od roku 2004 množství stále, s malými výkyvy, klesá. Česká 9 Technická pomoc tvořila významnou část ZRS. 32
33 republika stále více spolupracuje s nadnárodními organizacemi, což způsobuje růst multilaterální pomoci. Vývoj podílu bilaterální a multilaterální pomoci je zachycen v grafech 18, 19, 20, 21, 22 a 23. Rok 2004 znamenal navýšení prostředků poskytnutých na bilaterální pomoc. Graf 18: Podíl bilaterální a multilaterální ODA ČR v roce ,0% 69,0% Bilaterální Multilaterální Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2009b) Graf 19: Podíl bilaterální a multilaterální ODA ČR v roce ,3% Bilaterální Multilaterální 88,7% Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2009b) Graf 20: Podíl bilaterální a multilaterální ODA ČR v roce ,3% Bilaterální 58,7% Multilaterální Zdroj: zpracováno dle (FoRS, 2011a) 33
34 Graf 21: Podíl bilaterální a multilaterální ODA ČR v roce ,3% 47,7% Bilaterální Multilaterální Zdroj: zpracováno dle (RSÚMV, 2007) Graf 22: Podíl bilaterální a multilaterální ODA ČR v roce ,7% 48,3% Bilaterální Multilaterální Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2009b) Graf 23: Podíl bilaterální a multilaterální ODA ČR v roce ,0% 46,0% Bilaterální Multilaterální Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2009b) Zvýšení podílu multilaterální pomoci zobrazuje i tabulka 5. V roce 2004 došlo k několikanásobnému zvýšení mnohostranné pomoci, hlavně díky příspěvkům do EU. Zatímco ostatní příspěvky mají spíše stagnující tendenci, příspěvky EU se během čtyř let zdvojnásobily. 34
35 Tabulka 5: Příspěvky České republiky na multilaterální rozvojovou spolupráci (v mil. Kč) Rok Rok Rok Rok Rok Rok OSN 219,3 149,9 141,9 106,6 118, Skupina Světové 163,4 68,9 63,7 58,91 84,11 83 banky Evropské společenství ,8 1478, , Ostatní 78,2 68,9 80,2 50,53 123,45 87 Celkem 460,9 287,7 1148,6 1694, , Zdroj: zpracováno dle: (RSÚMV, 2007), (Hlavičková, 2008) Rozpočet V tomto období činily finance vyčleněné na zahraniční rozvojovou pomoc 200 mil Kč. Od roku 2002 došlo k nárůstu prostředků vyčleněných na zahraniční rozvojovou pomoc. (Jelínek, 2004b) V roce 2002 ČR vynaložila na ODA 0,065% HND. Objem finančních prostředků na ZRS ČR vykazoval mírný, ale stálý nárůst, jen s mírným poklesem v roce Tento růst byl způsoben zejména stoupajícím objemem prostředků, které byly vymezeny pro rozvojovou spolupráci, ale i kvalitnějším výkaznictvím ze strany MZV. Na zasedání Evropské rady v Barceloně v roce 2002 se členské státy zavázaly dosáhnout do roku 2006 podílu oficiální rozvojové pomoci (ODA) na HND minimálně 0,33%. Dlouhodobě stanovený cíl v rámci OSN pak vyžadoval, aby vyspělé země věnovaly minimálně 0,7% HND. Což znamenalo pro ČR velké úsilí pro splnění stanoveného cíle. (Jelínek, 2004b) V roce 2003 došlo k nárůstu na bilaterální a multilaterální projekty na 250 mil. Kč. Vedle toho můžeme do ODA také přičíst i příspěvky na rekonstrukci Afghánistánu, Iráku a Balkánu, stejně jako příspěvky agenturám OSN, mezinárodním finančním institucím, nebo prostředky na oddlužení či na péči o uprchlíky. Do ODA nebyla započítána pomoc mířící do zemí Střední a východní Evropy. Tato pomoc je zařazena do kategorie oficiální pomoc (OA). V roce 2003 poprvé došlo k překročení hranice 0,1% ODA/HND (ČRA, 2011) Výše finančních prostředků na ZRS ČR vykazoval mírný, ale stálý nárůst, jen s mírným poklesem v roce 2007 (tabulka 6). Tento růst byl způsoben zejména stoupajícím 35
36 objemem prostředků, které byly vymezeny pro rozvojovou spolupráci, ale i kvalitnějším výkaznictvím ze strany MZV. (Rozvojovka, 2007) Tabulka 6: Objem celkové ODA v letech (v mil Kč) Dvoustranná 1025,0 2268,3 1631,5 1541, ,7 1643,92 ODA Mnohostranná 460,9 287,6 1148,6 1694, ,2 1988,9 ODA Celkem ODA 1485,9 2555,9 2780,1 3235, , ,82 ODA/HND 0,065% 0,101% 0,106% 0,114% 0,12% 0,11% Zdroj: zpracováno dle (RSÚMV, 2007) Institucionální struktura Institucionální forma se měla podobat srovnatelným dárcovským zemím. To znamenalo podobnost s principy OECD/DAC a s praxí EU. V systému ale nebyla centrální instituce, která by poskytování ZRS koordinovala. O koordinaci se oficiálně staralo ministerstvo zahraničních věcí. V praxi ale byly projekty vyhlašovány a řízeny jednotlivými resortními ministerstvy. Tím pádem docházelo ke špatné provázanosti aktivit těchto ministerstev, netransparentnost a malé efektivitě (FoRS, 2008). Propojenost jednotlivých institucí ukazuje obrázek 1. Obrázek 1: Systém ZRS ČR před transformací Zdroj: (FoRS, 2008) 36
37 Významnou události, které přispěla i nová koncepce, byla transformace institucionálního rámce poskytování pomoci. Systém ZRS se začal transformovat směrem k programovému zaměření, které je založeno na zúženém počtu prioritních zemí.(ooams, 2009) Prvním krokem bylo vytvoření Rozvojového střediska v roce 2002, který fungoval jako odborná poradní složka v systému zahraniční rozvojové pomoci. Rozvojové středisko pracuje jako poradní orgán MZV a má na starost kontrolu programů a projektů ZRS, kooperaci s resorty při zajišťování provedení projektů, monitoring a vyhodnocování programů a projektů, a kooperaci s podobnými ústavy jiných zemí poskytující pomoc. V roce 2002 bylo také zřízeno České fórum pro rozvojovou spolupráci, které sdružuje neziskové nevládní organizace zabývající se rozvojovou spoluprací a výchovou humanitární pomocí. (EDUCON, 2004) V roce 2002 byla pro posuzování návrhů připojena tzv. Expertní skupina, ad hoc orgán, který byl jmenován MZV, byla tvořena zástupci doporučnými jednotlivými resorty. Její členové posuzují návrhy projektů. MZV na základě jejich návrhů potom o projektech rozhoduje. O rok později byl v rámci MZV vytvořen Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, který převzal agendu ZRS od Odboru vnějších ekonomických vztahů a odboru mezinárodních organizací. (Hokrová, 2008) Rok 2007 byl zlomovým bodem v poskytování ZRS. Rozhodnutím vlády č ze dne 19. září 2007 byla odsouhlasena transformace systému ZRS. Cílem této transformace bylo sjednotit zodpovědnost a pravomoci postupným přesunem velké části projektů do gesce MZV (viz obrázek 2). Dalším cílem bylo sjednocení rozpočtu ZRS a jeho zahrnutí do rozpočtové kapitoly MZV. (FoRS, 2008) V roce 2008 byla zřízena Rada pro ZRS, která zastupuje resortní ministerstva. V rámci transformace byla zřízena i Česká rozvojová agentura 10, která na poslání Rozvojového střediska navázala a dále pak jeho činnost v oblasti zahraniční rozvojové pomoci prohloubila. (Hokrová, 2008) 10 ČRA vznikla
38 Obrázek 2: Systém zahraniční rozvojové spolupráce po jeho transformaci Zdroj: (FoRS, 2008) Dosud nepoužitým prvkem v koncepci se stala vstřícnost a otevřenost k nestátním subjektům. Partnery vlády se staly dle koncepce nevládní organizace, soukromý sektor, odbory, akademická obec, média a církve. Nevládní organizace, které měly v plánu působit v oblasti rozvojové pomoci, vytvořily v roce 2002 organizaci Fórum rozvojové spolupráce (FORS), jehož úkolem bylo zastřešování činností nevládních organizací (Jelínek, 2004b) Veřejné mínění Vláda ČR si uvědomovala klíčovost postoje veřejnosti pro kvalitní rozvojovou spolupráci a tak chtěla průběžně informovat jak odborníky, tak i širokou veřejnost o ZRS. To bylo součástí nepřetržitého úkolu zvyšování kvality a objemu ZRS. Při vzniku Koncepce zahraniční rozvojové pomoci byl kladen důraz na princip transparentnosti a otevřenosti veřejné debatě. Právě podpora odborné i laické veřejnosti byla nezbytnou podmínkou pro dlouhodobé naplňování této koncepce. (MZV ČR, 2001) Hlavním cílem informačních aktivit bylo posílení veřejného mínění v ČR. Což mělo přinést větší solidaritu s rozvojovým světem a větší pochopení vládní zahraniční pomoci. Tuto funkci v prvním období plnilo Rozvojové středisko v rámci MZV ČR, po vstupu do EU pak rozvojová agentura. (MZV ČR, 2001) Tato koncepce se také zaměřovala na rozvojové vzdělání. Rozvojové středisko, resp. Rozvojová agentura se zaměřila na úzkou spolupráci s vysokými školami. Ty připravují odborníky na rozvojovou problematiku. (MZV ČR, 2001) 38
39 6.3.6 Zhodnocení realizace Impulsem pro přeměnu českého systému rozvojové spolupráce byl vstup ČR do EU v roce Kromě zapojení do rozvojové spolupráce Evropského společenství (prozatím zejména participaci na vnější pomoci zemím Asie, Latinské Ameriky, Středomoří, Balkánu a bývalého SSSR prostřednictvím příspěvku do obecného rozpočtu ES), se do české bilaterální spolupráce promítla především harmonizace českého právního řádu s legislativou ES v oblasti vnitřního trhu. Rozhodující dopad měla zejména harmonizace v oblasti veřejných zakázek, konkrétně schválení nového českého zákona o veřejných zakázkách. Prvotní Koncepce zahraniční rozvojové pomoci na období let byla v roce 2004 doplněna Zásadami zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU. Ty zachovaly dosavadní roztříštěný systém ZRS, ale zavedly některé metodické změny, zejména důraz na program spolupráce s osmi prioritními zeměmi. Tyto zásady byly v roce 2005 doplněny o Pravidla pro výběr a financování projektů ZRS. Tento institucionálně-organizační rámec pocházel z roku Nedokázal ale již vyhovět potřebám efektivního řízení ZRS. Nejvýznamnějšími chybami byla nesrozumitelná odpovědnost, roztříštěnost, malá podpora ZRS, a další. Vláda si nedostatků byla vědoma a přijala rozhodnutí o Transformaci systému ZRS, jehož cílem bylo sjednocení a zefektivnění tehdejšího roztříštěného systému. Vláda také přijala další významná opatření pro efektivnější a transparentnější realizaci rozvojové spolupráce. ČR se postupně do systému rozvojové pomoci EU zapojovala. Toto zapojování spočívalo v následujících úkonech: přistoupení k Dohodě z Cotonu, účast na financování Evropského rozvojového fondu a harmonizace celních preferencí poskytovaných rozvojovým zemím. Tyto kroky pro ČR znamenaly finanční, institucionální a organizační dopady. Dle Zásad se ČR rozhodla o ještě užší skupinu cílových teritorií. ČR uvážila potřebnost pomoci, kapacity pro příjem pomoci a intenzitu tradice rozvojové spolupráce 11. Vstupem do EU a vzájemná spolupráce v oblasti rozvojové pomoci znamenaly určité výhody. Obě složky se mohou navzájem doplňovat a efektivněji poskytovat pomoc, subjekty z ČR se mohou podílet na realizaci rozvojových projektů a dalších zakázkách financovaných z ERDF. (MZV ČR, 2001) 11 Jako prioritní země poté určila: Angolu, Bosnu a Hercegovinu, Černou horu, Jemen, Moldavsko, Mongolsko, Vietnam a Zambii, ze střednědobé priority určila Afghánistán a Irák. 39
40 I přesto, že tyto úpravy přinesly plno pozitiv, některá negativa přetrvávají. Mezi složky, které negativně ovlivňují efektivitu české rozvojové spolupráci, patří vysoký počet programových zemí, nepřesně definované sektorové priority a nedostatečná fixace víceletého financování. (MZV ČR, 2001) 6.4 Česká rozvojová spolupráce V červnu 2009 byl přijat Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí. Tento zákon se stal důležitým bodem při zefektivňování systému české rozvojové spolupráce. V roce 2009 se začala prosazovat Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci jako meziresortní koordinační orgán Cílové země a sektory V roce 2008 pokračovala pomoc v osmi prioritních zemích, které byly schváleny na období (Tabulka 7tabulka 7). Připomeňme si, že v tomto roce se staly těžištěm dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce víceleté programy. V roce 2009 byly definovány nové projekty v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, sociálního rozvoje a dopravy. Tabulka 7: Prioritní země ZRS ČR v letech Prioritní země Angola Bosna a Hercegovina Jemen Moldavsko Mongolsko Sektory Zemědělství, školství Ekonomicko-průmyslový rozvoj, zemědělství, dopravní infrastruktura Energetika vodohospodářství Životní prostředí, rozvoj lidských zdrojů (prevence migrace a zmírňování jejich negativních dopadů), vzdělávání Ekonomicko-průmyslový rozvoj, životní prostředí, zemědělství, sociální problematika, prevence 40
41 obchodování s lidmi a řešení jeho následků Životní prostředí, ekonomicko-průmyslový Srbsko rozvoj, doprava, zdravotnictví, sociální problematika Životní prostředí, zemědělství, sociální Vietnam problematika, ekonomickoprůmyslový rozvoj Zambie Zdravotnictví Zdroj: zpracováno dle (FoRS, 2008) Vedle prioritních zemí byl vypracován program spolupráce pro střednědobé priority, kam byly zařazeny Afghánistán a Irák. Do projektových zemí potom začleněny Kambodža, Palestinská autonomní území, Kosovo a Etiopie. (Sládková, 2011) Nejvíce pomoci bylo poskytnuto Mongolsku a Srbsku. Na pomoc v osmi prioritních zemích bylo poskytnuto cca 70% z prostředků na bilaterální pomoc. Angola, Jemen i Zambie jsou jediné země patřící do skupiny nejméně rozvinutých. I přesto je na ně vynakládáno nejméně prostředků (graf 24 a graf 25). Graf 24: Příjemci bilaterální ODA ČR v roce 2008 (v tis. Kč) Zdroj: (FoRS, 2008) 41
42 Graf 25: Příjemci bilaterální ODA ČR v roce 2009 (v mil Kč) , ,4 86,4 85,1 67,4 58,9 44,1 26,4 24,9 0 Zdroj: zpracováno dle (FoRS, 2011b) I přes snahu zefektivnění poskytnuté pomoci, je nejvíce pomoci dodáváno do stále stejných regionů, tedy do Evropy a některých asijských států. Do nejméně rozvinutých zemí, kam měla pomoc dle koncepcí směřovat, směřuje stále jen malé množství (graf 26, graf 27). Graf 26: Bilaterální ODA ČR dle regionů v roce 2008 Subsaharská Afrika 9,8% 8,0% Jižní a Střední Asie 19,8% Východní Asie a Tichomoří Střední východ a Severní Afrika 3,6% 41,5% Latinská Amerika a Karibik 7,3% Evropa 10,0% Nespecifikováno (snižování dluhů, stipendia,...) Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2009b) 42
43 Graf 27: Bilaterální ODA ČR dle regionů v roce ,9% 29,4% 10,8% 4,0% 3,8% 3,9% 21,2% Subsaharská Afrika Jižní a Střední Asie Východní Asie a Tichomoří Blízký východ a Severní Afrika Latinská Amerika a Karibik Evropa Nespecifikováno (snižování dluhů, stipendia,...) Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2009a) Formy zahraniční rozvojové spolupráce Jak již bylo zmíněno, trendem v poskytování zahraniční rozvojové pomoci je klesání podílu bilaterální pomoci. V roce 2008 a 2009 tento trend pokračoval (graf 28 a 29). Nárůst multilaterální pomoci byl způsoben zejména růstem příspěvku do rozvojového rozpočtu Evropské unie. Graf 28: Podíl bilaterální a multilaterální ODA ČR v roce ,0% 47,0% Bilaterální Multilaterální Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2009b) 43
44 Graf 29: Podíl bilaterální a multilaterální ODA ČR v roce ,0% 48,0% Bilaterální Multilaterální Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2010b) Česká republika považuje mnohostrannou pomoc za velmi důležitou formu své zahraniční rozvojové spolupráce, proto dochází k jejímu stálému nárůstu. I přesto došlo v roce 2009 k mírnému poklesu (graf 30), který byl způsoben celosvětovou krizí. Graf 30: Příspěvky České republiky na multilaterální rozvojovou spolupráci (v mil Kč) Rok 2008 Rok 2009 Podíl členského příspěvku ČR do EU 1941, ,10 Platby do OSN a dalších mezinárodních organizací 153,83 234,30 Skupina Světové banky 89,77 125,52 Ostatní 65,07 7,8 Celkem 2249, ,72 Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2009a) Rozpočet V roce 2008 se opět zvýšil podíl ODA na HND. V následujícím klesl celkový objem poskytnuté pomoci v důsledku snížení bilaterální i multilaterální pomoci. Tento úbytek byl způsoben celosvětovou ekonomickou krizí. I přesto, že obě složky ODA klesly, podíl celkové ODA na HND zůstal neměnný, jak znázorňuje tabulka 8. Tabulka 8: Objem celkové ODA v letech (v mil Kč) Dvoustranná ODA 1995, ,17 Mnohostranná ODA 2249, ,26 Celkem ODA 4245, ,43 ODA/HND 0,12% 0,12% Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2011a), (FoRS, 2008) 44
45 6.4.4 Institucionální struktura V roce 2008 byla v rámci transformace zřízena Rada pro ZRS, ve které jsou zastoupena resortní ministerstva. (FoRS, 2008) Důležitým krokem v rámci transformace bylo zřízení nové organizační složky státu České rozvojové agentury 12, která nahradila Rozvojové středisko Veřejné mínění Ministerstvo zahraničních věcí v tomto období neměnilo žádným významným způsobem postup při informování veřejnosti o této problematice Zhodnocení realizace Česká republika kladla v těchto letech důraz na naplnění hlavního Rozvojového cíle tisíciletí omezit extrémní chudobu a hlad. Rozvojové agentury se tedy zaměřily na zajištění kvalitnějších potravin a přístupu k pitné vodě. (MZV ČR, 2009a) Vedle transformace, která začala, Česká republika přijala mnoho důležitých opatření, které podporují efektivnost a transparentnost. Mezi tato opatření patří například přijetí zákona a zahraniční rozvojové spolupráci, zřízení ČRA, příprava a naplnění prvních programů spolupráce s osmi partnerskými zeměmi, nebo zvyšování povědomí o rozvojové spolupráce u veřejnosti. (MZV ČR, 2010a) I přesto, že kladných kroků ke zlepšování zahraniční rozvojové spolupráce bylo mnoho, stále existovaly složky, které efektivnost snižovaly. Největším nedostatkem byl vysoký počet prioritních zemí, nepřesně definované sektorové priority a nedostatečná fixace víceletého financování. (MZV ČR, 2010a) 6.5 Česká rozvojová pomoc Během roku 2010 došlo k další části transformace systému rozvojové spolupráce, díky které se zefektivnil. (MZV ČR, 2011a) Od roku 2010 je hlavním koordinátorem odpovědným za tvorbu politiky MZV, Česká rozvojová agentura pak odpovídá za administraci ZRS. Unikátní institucí je Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci, která působí jako meziresortní poradní orgán MZV a jejím hlavním úkolem je zajistit lepší koordinaci ODA a dosáhnout politické soudržnosti s ostatními politikami. Pozorovateli jsou: České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS), platforma soukromých subjektů a Svaz měst a obcí ČR. (Sládková, 2011) 12 Ta vznikla
46 Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci dohotovila a vláda poté odsouhlasila Koncepci ZRS ČR pro období , která určila nové teritoriální a sektorové priority. Na přelomu roku 2010 a 2011 vznikaly nové programy pro prioritní země a byla přehodnocena metodika projektového cyklu dvoustranných rozvojových projektů. Podle doporučení speciálního přezkoumání DAC/OECD bylo ČR doporučeno zaměřit se na omezený počet partnerských zemí a zvýšit mezi nimi podíl LDC, zejména v subsaharské Africe. V souladu s těmito doporučeními vláda snížila počet prioritních zemí z osmi na pět. Počet LDC zemí se snížil na jednu Etiopii. Celkový počet partnerských zemí se nezměnil. Počáteční bod pro plnění cílů tvoří rozvojové cíle tisíciletí. I v tomto období je stále hlavním cílem odstraňování chudoby, dále pak podpora bezpečnosti a prosperity prostřednictvím efektivního partnerství. To pomůže rozvojovým zemím uskutečnit jejich rozvojové cíle. V méně vyspělých částech světa pomáhá ČR odstraňovat chudobu prostřednictvím udržitelného socioekonomického rozvoje. Současně se pomáhá k zajištění bezpečnosti a stability na globální úrovni i k přecházení konfliktů na regionální a lokální úrovni. Podpoře demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a posilování právního státu. (MZV ČR, 2010a) Základní principy vychází z Evropského konsensu o rozvoji, Pařížské deklarace 13 o efektivnosti pomoci a Akční agendy z Akkry 14. (MZV ČR, 2010a) Zásadním aspektem efektivnosti pomoci je vlastnictví rozvojového procesu samotnými rozvojovými zeměmi. Rozvojová politika ČR je řízena poptávkou partnerských zemí a jejich potřebami a je založena na partnerství. (MZV ČR, 2010a) Dalším principem je podpora posilování systémů partnerských zemí. V koncepci je opět kladen důraz na transparentnost a otevřenost veřejné diskuzi. (MZV ČR, 2010a) Cílové země a sektory Pro stanovení nových cílových teritorií bylo důležité posouzení dosavadní rozvojové spolupráce s prioritními zeměmi z hlediska potřeby, efektivnost, udržitelnost přínosů pro přijímající zemi, sektorové a tematické náplně programu. Důležitým bodem bylo také 13 PD zdůrazňuje vlastnictví rozvojového procesu rozvojovými zeměmi, harmonizaci postup donorů při přípravě programů a při dokládání výsledků, respektování rozvojových programů připravených rozvojovými zeměmi a vzájemnou odpovědnost. (MZV ČR, 2010a) 14 Klade důraz na využívání administrativních systémů partnerských zemí, na zvýšení podílu poskytované přímé rozpočtové pomoci z celkové rozvojové pomoci, na dělbu práce mezi dvorskými zeměmi, na nevázání pomoci i na její víceleté plánování. (MZV ČR, 2010a) 46
47 zhodnocení přístupu partnerské země, její názor na program české ZRS a míra kooperace se státními orgány a institucemi. (MZV ČR, 2010a) MZV uplatňovala při výběru teritorií čtyři kritéria - dvoustranné a rozvojové vztahy s ČR, potřebnost rozvojové spolupráce na straně partnerské země (úroveň socioekonomického rozvoje) klíčovým ukazatelem je klasifikace zemí vytvořená OECD/DAC podle HND a indikátorem potřebnosti je index lidského rozvojepřipravenost země pomoc přijímat zdárný program rozvojové spolupráce je možné realizovat jen v zemi, která má snahu se vypořádat s vlastními problémy, zohlednění dělby práce s ostatními dárci důležitým indikátorem je poměr ODA na hlavu. (MZV ČR, 2010a) Po analýze těchto čtyř kritérií Česká republika vybrala jako prioritní země s programem spolupráce tyto státy: Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie a Moldavsko (viz tabulka 9). (MZV ČR, 2010a) Jako projektové země byly vybrány tyto (MZV ČR, 2011c) : Projektové země: Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území a Srbsko Země, v nichž bude pokračovat spolupráce v jiném rozsahu a zaměření, než v předchozím programovém období: Angola, Jemen, Vietnam a Zambie. Sektorové priority odrážejí obecné priority mezinárodního společenství, uvedené v Rozvojových cílech tisíciletí. Česká rozvojová spolupráce je tedy soustředěna do těchto sektorů: životní prostředí, zemědělství, sociální rozvoj (včetně vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb), ekonomický rozvoj (včetně energetiky), podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace. (MZV ČR, 2010a) Česká republika opět v koncepci uvedla jako hlavní z kritérií poskytnutí pomoci potřebnost rozvojové spolupráce. I přesto, že snížila počet zemí a tím došlo ke snaze o zefektivnění, snížil se i počet nejméně rozvinutých zemí na dvě Afghánistán a Etiopii. Stejně tak jako v minulých letech, byl výběr zemí založen na politickém a historickém vztahu. 47
48 Tabulka 9: Sektorové priority u prioritních zemí s programem spolupráce Prioritní země s programem spolupráce Sektory Životní prostředí, zemědělství, ekonomický Afghánistán rozvoj (včetně energetiky) Životní prostředí, ekonomický rozvoj (včetně energetiky), sociální rozvoj (včetně Bosna a Hercegovina vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb), zemědělství Životní prostředí, sociální rozvoj (včetně Etiopie vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb), zemědělství Životní prostředí, sociální rozvoj (včetně Moldavsko vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb), zemědělství Životní prostředí, zemědělství, sociální rozvoj (včetně vzdělávání, sociálních a Mongolsko zdravotnických služeb), ekonomický rozvoj (včetně energetiky), Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2010a) Česká republika dlouhodobě poskytuje rozvojovou pomoc do Afghánistánu, kam směřuje velké množství pomoci. V roce 2010 se mezi deset největších příjemců bilaterální ODA dostalo také Haiti, jako jedna z nejméně rozvinutých zemí, a to z důvodu rozsáhlého zemětřesení (graf 31). O rok později, v roce 2009 se rozvojová pomoc do Afghánistánu téměř přerušila. Pomoc byla omezena jen na oblast vzdělávání a do Afghánistánu putovaly pouze Kč. Zvýšila se ale pomoc poskytovaná Etiopii (LDC), viz graf 32 (ČRA, 2011) 48
49 Graf 31: Deset největších příjemců bilaterální ODA ČR v roce 2010 (v mil Kč) Zdroj: zpracováno dle (ČRA, 2011) Graf 32: Deset největších příjemců bilaterální ODA ČR v roce 2011 (v %) 20% 19% 15% 10% 5% 15% 13% 12% 9% 8% 5% 4% 4% 4% 0% Zdroj: zpracováno dle (ČRA, 2011) 33). Bilaterální pomoc směřuje tedy zejména do asijského a evropského regionu (graf 49
50 Graf 33: Bilaterální ODA ČR dle regionů v roce ,3% 10,2% Afrika 26,6% 7,0% 46,9% Asie Amerika Evropa Nespecifikováno (snižování dluhů, stipendia,...) Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2011) Formy zahraniční rozvojové spolupráce Snahou dvoustranné pomoci je zlepšení životních podmínek v dané zemi a tato pomoc má velký význam pro budování kapacit české ZRS. Tato forma pomoci hraje také významnou roli při zvyšování podpory rozvojové spolupráci, jelikož jejich výsledky jsou pro širokou veřejnost patrné. (MZV ČR, 2010a) V rámci dvoustranných projektů se česká ZRS soustřeďuje hlavně na technickou spolupráci. V některých případech pak na projekty finančního charakteru. Zvláštní kategorii pak tvoří tzv. malé lokální projekty realizované při zastupitelských úřadech, jejichž cílem je přispět místním subjektům na menší rozvojové projekty. (MZV ČR, 2010a) V rámci mnohostranné pomoci se Česká republika podílí na práci organizací v systému OSN, brettonwoodských institucí a orgánů EU (viz tabulka 10). Také se zúčastňuje debat o rozvoji prostřednictvím příslušných pracovních skupin a platforem EU, OSN, OECD a WTO. Finančně přispívá na aktivity těchto institucí, což způsobuje růst multilaterální pomoci (graf 34, 35 a 36). (MZV ČR, 2010a) 50
51 Graf 34: Podíl bilaterální a multilaterální ODA ČR v roce ,0% 39,0% Bilaterální Multilaterální Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2010b) Graf 35: Podíl bilaterální a multilaterální ODA ČR v roce ,0% 36,0% Bilaterální Multilaterální Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2010b) Graf 36: Podíl bilaterální a multilaterální ODA ČR v roce ,0% 34,0% Bilaterální Multilaterální Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2010b) 51
52 Tabulka 10: Příspěvky České republiky na multilaterální rozvojovou spolupráci (v mil. Kč) výhled výhled Podíl členského příspěvku ČR do EU Platby do OSN a dalších mezinárodních organizací Platby do mezinárodních finančních organizací Multilaterální oddlužení Příspěvky do EDF Financování záruk členských zemí EU na úvěry poskytované EIB Celkem Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2010b) Rozpočet Od roku 2010 se ČR snaží o každoroční nárůst pomoci o 0,01%HND. V roce 2010 došlo k navýšení podílu rozvojové spolupráce na HND (tabulka 11Tabulka 11), ale bylo to způsobeno snížením růstu HND a zároveň výrazným nárůstem mnohostranné pomoci. [6] Závazkem po vstupu do EU bylo dosáhnout v roce 2010 podílu 0,17% ODA/HND. I přes neustálý růst již v tomto období ČR této hranice nedosáhla. (Rozvojovka, 2007) Bilaterální spolupráce byla v roce 2010 nejnižší za poslední čtyři roky právě v důsledku rostoucí multilaterální pomoci, a tudíž se projevuje potřeba vytvořit a použít strategii mnohostranné spolupráce, která by vymezila cíle rozvojové politiky ČR v mezinárodních organizacích. ČR nesplnila závazek pro EU-12, tj. dosažení poměru 0,17% HND v roce Novým závazkem je dosažení 0,33% HND v roce Tabulka 11: Objem celkové ODA v období (v mil Kč) (výhled) 2012(výhled) Dvoustranná ODA , ,24 Mnohostranná ODA , ,76 ODA ODA/HND 0,13% 0,13% 0,13% Zdroj: zpracováno dle (MZV ČR, 2010b) 52
53 6.5.4 Institucionální struktura Do roku 2010 stále probíhala transformace systému zahraniční rozvojové spolupráce. Díky transformaci došlo ke sjednocení odpovědností pravomocí a sjednocení rozpočtu. (FoRS, 2011b) V současnosti se ministerstvo zahraničních věcí stará o přípravu dokumentů, Plány dvoustranné rozvojové spolupráce i střednědobé výhledy. V jeho kompetenci je i zadávání evaluací jednotlivých projektů a také řídí činnost České rozvojové agentury. Agentura má implementační funkci, tedy identifikaci vhodných projektů, vypisování výběrových řízení, podpisy smluv a monitoring projektů. Rada pro ZRS sdružuje resortní ministerstva a stará se o koordinaci a koherenci mezi jednotlivými cíli a prioritami ZRS. Nedílnou součástí institucionální struktury jsou zastupitelské úřady v prioritních zemích, které dohlíží na jednotlivé projekty. Vzájemnou propojenost mezi jednotlivými institucionálními složkami znázorňuje obrázek 3. Obrázek 3:Institucionální zajištění ZRPČR Zdroj: (MZV ČR, 2011a) Veřejné mínění Jak již bylo řečeno, předpokladem pro efektivní realizaci RS je podpora široké veřejnosti. MZV uskutečňuje informační aktivity (vydává publikace a tiskoviny, pořádá konference, spolupracuje s novináři, ) a snaží se o zvyšování politické podpory. Důležitou součástí zvyšování povědomosti veřejnosti o ZRS je globální rozvojové vzdělání. Jedná se o celoživotní vzdělávací proces, díky kterému může veřejnost chápat rozdíly mezi lidmi v rozvinutých zemích a rozvojových zemích. Snahou MZV je i budování odborných kapacit na všech úrovních realizace ZRS. 53
ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY
ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Milan Konrád, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Ministerstvo zahraničních věcí Letní škola rozvojové spolupráce 2012, Olomouc Definice a cíle
VíceOficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC)
Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC) Column1 ODA celkem 4 291,28 4 124,54 4 403,83 4 893,85 I.A Bilaterální ODA 1 298,03 1 115,57 1 298,90
VíceZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY. Letní škola rozvojových studií 2011, Olomouc
ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Letní škola rozvojových studií 2011, Olomouc Definice a cíle Odstranění chudoby a udržitelný sociálně-ekonomický rozvoj Plnění Rozvojových cílů tisíciletí
VíceZahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014
Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014 Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je důležitou součástí zahraniční politiky České republiky, která přispívá k odstraňování chudoby v kontextu
VíceNOVÉ PRIORITY ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY
NOVÉ PRIORITY ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Pavel Bobek ORS MZV ČR Rámec zahraniční rozvojové spolupráce ČR Legislativní rámec Strategický rámec Programy a plány Realizace Výsledky a
VíceZahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2015
Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2015 Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je významnou součástí zahraniční politiky České republiky, která se zasazuje o bezpečnost, stabilitu, prosperitu
VíceVLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. března 2004 č. 302 + P
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. března 2004 č. 302 + P o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie Vláda I. m ě n í usnesení vlády
VíceZahraniční rozvojová spolupráce ČR v gesci MŽP se zaměřením na problematiku kontaminovaných míst
Zahraniční rozvojová spolupráce ČR v gesci MŽP se zaměřením na problematiku kontaminovaných míst David TOPINKA Ministerstvo životního prostředí Odbor ekologických škod Historie zahraniční rozvojové pomoci
VíceDEVELOPMENT COOPERATION OF THE CZECH REPUBLIC
ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY DEVELOPMENT COOPERATION OF THE CZECH REPUBLIC Klíčová slova: Bc. Pavla Brodská Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní, Ústav regionálních a bezpečnostních
VíceZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY. Zuzana Hlavičková MZV ČR
ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Zuzana Hlavičková MZV ČR Obecná definice zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Zahraniční rozvojová spolupráce pomoc rozvojovým zemím (definovaným
VíceOficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC)
mil. USD Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC) Column1 ODA celkem 4 426,18 4 291,28 4 124,54 4 403,83 I.A Bilaterální ODA 1 359,88 1 298,03
VíceZahraniční rozvojová spolupráce ČR (ZRS ČR)
Zahraniční rozvojová spolupráce ČR (ZRS ČR) Martin Náprstek Česká rozvojová agentura (ČRA) Letní škola rozvojové spolupráce Olomouc, 7.9. 2015 Cíle ZRS ČR pomoc při odstraňování chudoby v méně vyspělých
VícePlán ZRS ČR indikativně
Plán ZRS ČR 2018 + indikativně - Region / země 2018 TÉMATA ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE (ČRA) PRIORITNÍ ZEMĚ ZRS ČR (dle UV č. 631/2016) Udržitelné nakládání s přírodními zdroji Řádná (demokratická) správa věcí
VíceStřednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2010
IV. Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2010 Dle usnesení vlády č. 248 z roku 2003 k materiálu Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové
VíceRole Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci
Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře e exportu: 1. Podílíme se na tvorbě koncepcí a strategií 2. Poskytujeme
VíceEvaluace v zahraniční rozvojové spolupráci České republiky. PhDr. Zuzana Hlavičková MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci
Evaluace v zahraniční rozvojové spolupráci České republiky PhDr. Zuzana Hlavičková MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Evaluace v rozvojové spolupráci ČR do r. 2008 Rozvojové středisko
VíceObjem finančních prostředků 2019 (v tis. Kč) Ekonomický růst (peněžní dar pro UNDP BaH na pokračující projekt)
roky a 2019 TÉMATA ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE (ČRA) PRIORITNÍ ZEMĚ ZRS ČR (dle UV č. 631/2016) Udržitelné nakládání s přírodními zdroji Řádná (demokratická) správa věcí veřejných 24 000 38 000 38 000 20 000
VíceMožnosti zapojení podnikatelského sektoru do projektů ZRS ČR Ing. Michal Pastvinský ředitel Česká rozvojová agentura (ČRA)
Možnosti zapojení podnikatelského sektoru do projektů ZRS ČR Ing. Michal Pastvinský ředitel Česká rozvojová agentura (ČRA) Finanční podpora podnikatelských záměrů v rozvojových zemích Černínský palác Praha,
VíceUdržitelná města a obce pro rozvoj Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce
Udržitelná města a obce pro rozvoj Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce Co je humanitární pomoc? Definice humanitární pomoci Souhrn činností, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na
VíceZahraniční rozvojová spolupráce ČR a role České rozvojové agentury
Zahraniční rozvojová spolupráce ČR a role České rozvojové agentury Mgr. Hana Geroldová Česká rozvojová agentura (ČRA) Letní škola rozvojové spolupráce Olomouc 3. září 2012 Česká rozvojová agentura působí
VíceTematické okruhy. ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor. Mezinárodní rozvojová studia
Tematické okruhy ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor Mezinárodní rozvojová studia 2008 1 Geografie a regionální rozvoj (KGG/SZZRR) 1. Hydrologické podmínky a faktory rozvoje (zásoby vody na
VíceStatut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále
VíceAIDWATCH2015 ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY VE SVĚTLE NOVÝCH CÍLŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
AIDWATCH2015 ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY VE SVĚTLE NOVÝCH CÍLŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Pohled FoRS Českého fóra pro rozvojovou spolupráci na zahraniční rozvojovou spolupráci ČR za rok
VíceHistorie a současnost české zahraniční rozvojové spolupráce
Historie a současnost české zahraniční rozvojové spolupráce Zdeněk Opršal Katedra rozvojových a environmentálních studií Univerzita Palackého v Olomouci Obsah prezentace Kořeny Z dárce příjemcem pomoci
VíceNAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ
NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE Tisková konference MPO 5. 3. 2013 1 IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE 2012 2020 Naplnění poptávky českých exportérů Zaměření exportní
VíceROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix
ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři
VíceSVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY PODPORA ČESKÉHO EXPORTU ČTVRTEK, 22. LISTOPADU
SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY PODPORA ČESKÉHO EXPORTU ČTVRTEK, 22. LISTOPADU 2018 WWW.SPCR.CZ Svaz průmyslu a dopravy ČR kdo jsme Největší nestátní organizace zaměstnavatelů a podnikatelů v České republice.
VíceBilaterální rozvojová spolupráce České republiky s Kambodžou
Bilaterální rozvojová spolupráce České republiky s Kambodžou Lucie Chudá, Velvyslanectví České republiky v Phnompenhu 1 BILATERÁLNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY S KAMBODŽOU 22.11.2018 1 Kambodža
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.6.2016 COM(2016) 385 final ANNEX 3 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE o zřízení nového rámce pro partnerství se
VíceZahraniční rozvojová spolupráce ČR a role. České rozvojové agentury. Česká rozvojová agentura (ČRA) Mgr. František Zouhar
Zahraniční rozvojová spolupráce ČR a role České rozvojové agentury Mgr. František Zouhar Česká rozvojová agentura (ČRA) Letní škola rozvojové spolupráce Olomouc 29. srpna 2011 Česká rozvojová agentura
VíceČtvrtletní zpráva o migraci II. 2018
Čtvrtletní zpráva o migraci o d b o r a z y l o v é a m i g r a č n í p o l i t i k y 2. č t v r t l e t í 2 0 1 8 Aktuální situace v České republice Počet cizinců pobývajících na území ČR 542 746 159
VíceMezinárodní ekonomické vztahy po 2.světové válce a jejich subjekty
Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Studijní program: Hospodářská politika Studijní obor: Veřejná správa a regionální rozvoj Forma studia: prezenční Školní rok: 2003/2004 Mezinárodní
VíceJak Česko pomáhá řešit globální rozvojové problémy?
Jak Česko pomáhá řešit globální rozvojové problémy? Michal Kaplan Česká rozvojová agentura Setkání s Diplomatickou akademií MZV Praha, 18. listopadu 2014 Obsah dnešní přednášky 1. Chudoba a nerovnost ve
VícePrezentace nové podoby Programu rozvojového partnerství pro soukromý sektor (zkráceně Program B2B) Praha, , MZV ČR
Prezentace nové podoby Programu rozvojového partnerství pro soukromý sektor (zkráceně Program B2B) Praha, 23.11.2016, MZV ČR Česká rozvojová agentura je státní organizace, která působí pod Ministerstvem
VíceVÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ
VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ EACEA 14/2018 Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU: Technická pomoc pro vysílající organizace Budování kapacit přijímajících organizací v oblasti humanitární pomoci Nařízení
VíceFEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983 IV. volební období. Návrh
FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983 IV. volební období 117 Návrh usnesení Federálního shromáždění Československé socialistické republiky k vnějším vztahům československé ekonomiky
VícePříloha č. 1a - Témata zahraniční rozvojové spolupráce v roce 2017 dle zemí a indikativní výhled na roky 2018 a 2019
Příloha č. 1a - Témata zahraniční rozvojové spolupráce v roce 2017 dle zemí a indikativní výhled na roky 2018 a 2019 V. Region / země Tematické priority ZRS Sektor dle terminologie OECD 2017 (v tis. Kč)
VíceOdpovědi respondentů. Jakou zastupujete organizaci? ODPOVĚĎ POČET LOKÁLNĚ
Odpovědi respondentů Jakou zastupujete organizaci? LOKÁLNĚ státní instituci nebo instituci na podporu rozvoje vzájemných hospodářských vztahů polostátní (např. smíšené obchodní komory) 12 50% soukromou
VíceVÝZVA K PODÁVÁNÍ NÁVRHŮ EACEA/13/2019 Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU. Technická pomoc pro vysílající organizace
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast VÝZVA K PODÁVÁNÍ NÁVRHŮ EACEA/13/2019 Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU Technická pomoc pro vysílající organizace Budování kapacit přijímajících
VícePříloha 1. Grafy složení a úspěšnosti vládních stipendistů
Příloha 1. Grafy složení a úspěšnosti vládních stipendistů Graf 1. Složení stipendistů podle priority země původu Neprioritní Prioritní 0 100 200 300 400 500 600 Graf 2: Úspěšnost stipendistů podle priority
VíceRozpočtové návrhy Komise pro rok 2001
IP/00/458 V Bruselu, 10. května 2000 Rozpočtové návrhy Komise pro rok 2001 Komise ve středu přijala předběžný návrh rozpočtu (PDB) na rok 2001. "Předběžný návrh rozpočtu na rok 2001 je rigorózním návrhem
VíceStatut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy
Příloha usnesení vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 362 Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Článek 1 Úvodní ustanovení Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen Rada
VíceKonference k 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině v ČR
Konference k 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině v ČR 21. dubna 2015, Lichtenštejnský palác, Praha Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D. náměstek sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstvo životního
VíceRozvojová spolupráce České republiky vůči zemím subsaharské Afriky v letech
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce Rozvojová spolupráce České republiky vůči zemím subsaharské Afriky v letech 1995-2017 Markéta Urbánková Plzeň 2018 Západočeská univerzita
VíceStatut Stálého výboru pro jadernou energetiku. Článek 1 Stálý výbor pro jadernou energetiku
Příloha č. 1 usnesení vlády ze dne 25. ledna 2016 č. 48 Statut Stálého výboru pro jadernou energetiku Článek 1 Stálý výbor pro jadernou energetiku Stálý výbor pro jadernou energetiku (dále jen Výbor )
VíceStrategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí
Strategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí Dlouhodobý koncepční záměr pro léta 2016-2020 Projednáno poradou vedení CENIA a schváleno Rozhodnutím 12-2015, č.j. 3692/CEN/15 ze
VíceEnvironmentální politika v EU a ČR
Environmentální politika v EU a ČR Environmentální politika a udržitelný rozvoj 4.Přednáška 30.10.2014 KPŽP PF UK v Praze Doc.JUDr.Vojtěch Stejskal, Ph.D. Milníky vývoje environmentální politiky ES/EU
VícePříležitosti pro zapojení soukromého sektoru do rozvojové spolupráce České republiky. Jozef Špánik MZV ČR
Příležitosti pro zapojení soukromého sektoru do rozvojové spolupráce České republiky Jozef Špánik MZV ČR Výchozí body ZRS ČR Rozvojové cíle tisíciletí, nové priority rozvoje po roce 215, HLF-4, Globální
VícePOZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-24
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro rozvoj 2015/2104(INI) 3.9.2015 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-24 Anna Záborská (PE564.990v01-00) Úloha EU v rámci OSN jak lépe dosáhnout cílů EU v oblasti zahraniční politiky
VíceDotační program B2B. Seminář Indonésie a Filipíny exportní příležitosti pro české firmy Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Dotační program BB Seminář Indonésie a Filipíny exportní příležitosti pro české firmy Ministerstvo zahraničních věcí ČR Barbora Latečková, Česká rozvojová agentura Praha, 3..07 Česká rozvojová agentura
VíceČeská rozvojová agentura. Zpráva o činnosti České rozvojové agentury ve druhém pololetí roku 2008
Č e s k á r e p u b l i k a Česká rozvojová agentura Zpráva o činnosti České rozvojové agentury ve druhém pololetí roku 2008 Zpráva o činnosti České rozvojové agentury ve druhém pololetí roku 2008 Činnost
Více1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR
1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR Mezi základní normy upravující oblast bankovnictví patří: 1) zákon č. 6/13 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších novel 2) zákon č. 21/12 Sb.,
VíceFoRS České fórum pro rozvojovou spolupráci Letní škola rozvojové spolupráce, Olomouc, Pavel Přibyl
FoRS České fórum pro rozvojovou spolupráci Letní škola rozvojové spolupráce, Olomouc, 7. 9. 2015 Pavel Přibyl 1 Kdo je do rozvojové spolupráce zapojen Vláda Ministerstva Nevládní neziskové organizace Nadace
VíceVLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost Rady
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. ledna 2015 č. 48 Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro konkurenceschopnost
VíceMINISTERSTVO ZAHRANICNÍCH VECÍ CESKÉ REPUBLIKY KONCEPCE ZAHRANICNÍ ROZVOJOVÉ POMOCI CESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ LET 2002 AŽ 2007
MINISTERSTVO ZAHRANICNÍCH VECÍ CESKÉ REPUBLIKY KONCEPCE ZAHRANICNÍ ROZVOJOVÉ POMOCI CESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ LET 2002 AŽ 2007 PRAHA, PROSINEC 2001 OBSAH, VYSVETLIVKY Obsah Úvod... 1 Analýza systému a
VíceAKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI
AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné
VíceL 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014
L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014
Více1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA. 1.4 Posílení efektivity a výzkumné činnosti v doktorských studijních programech
AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU MASARYKOVY UNIVERZITY NA ROK 2012 1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA 1.1 Profilace a diverzifikace studijních programů koordinaci přijímacích
VíceStrategie programu Aid for Trade v rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR
Strategie programu Aid for Trade v rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR Obsah I. Úvod II. Aid for Trade definovaný WTO, OECD III. Aid for Trade v podmínkách ČR IV. Cíle Aid for Trade I. Úvod Aid for
VíceNástroje EU v kontextu spolupráce s třetími státy
Nástroje EU v kontextu spolupráce s třetími státy Veřejná správa, sluţby, agentury, vzdělávací instituce, hospodářské komory, investoři, občanská sdruţení, zástupci průmyslu Důvody existence nástrojů z
VíceVýzkumný projekt 14/02/11 Optimalizace sítě ekonomických diplomatů na zastupitelských úřadech
Výzkumný projekt 14/02/11 Optimalizace sítě ekonomických diplomatů na zastupitelských úřadech Závěrečná zpráva z vědeckého projektu zpracovaného Národním výborem Mezinárodní obchodní komory v České republice
VíceRada pro zdraví a životní prostředí Statut (Text po změně dle usnesení vlády č. 660 ze dne 21. srpna 2013)
Článek l Úvodní ustanovení Rada pro zdraví a životní prostředí Statut (Text po změně dle usnesení vlády č. 660 ze dne 21. srpna 2013) (1) Rada pro zdraví a životní prostředí (dále jen "Rada") je stálým
VíceOperačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015
XVIII. celostátní finanční konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015 Základní informace o OP VVV Základní východiska Důraz na Specifická doporučení Rady pro ČR intervence
VíceTematické okruhy. ke státní zkoušce pro bakalářský studijní obor. Mezinárodní rozvojová studia
Tematické okruhy ke státní zkoušce pro bakalářský studijní obor Mezinárodní rozvojová studia 1 Ekonomické a politické aspekty rozvojové a humanitární pomoci (MRS/SZZAP) 1. Humanitární pomoc definice, poslání,
VíceZapojení českých firem a nevládních organizací do rozvojové spolupráce financované z EDF
Zapojení českých firem a nevládních organizací do rozvojové spolupráce financované z EDF Dagmar Kubínová zástupkyně ČR v PS Rady pro AKT Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu O čem bude prezentace Právní
VíceDlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020
Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,
VíceKonference ekonomických radů
Konference ekonomických radů Spolupráce vládních resortů při podpoře vnějších vztahů 20. června 2016 Ing. Robert Plaga, Ph.D. 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 5, 118 12 Praha
VíceGymnázium, Brno, Elgartova 3
Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE Autor: Mgr. Richard Trávníček Ph.D. Název: Politický zeměpis
VíceStatut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny
Statut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny schválený usnesením vlády ze dne 29. března 2010 č. 254 ve znění usnesení vlády ze dne 4. ledna 2012 č. 13 Článek 1 Úvodní ustanovení (1)
VíceCelostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha
Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010
VíceEtika pomoci. Člověk v tísni, o. p. s.
Etika pomoci Člověk v tísni, o. p. s. Cílem společnosti Člověk v tísni je: spolupodílet se na vytvoření tolerantní aotevřené společnosti, ve které jsou kulturní, etnické, rasové a jiné odlišnosti zdrojem
Více10995/15 id/bl 1 DG C 2A
Rada Evropské unie Brusel 20. července 2015 (OR. en) 10995/15 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 20. července 2015 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace CFSP/PESC
VíceErnst & Young diskusní setkání
Ernst & Young diskusní setkání 30. května 2013 Strategie ve veřejné správě v České republice 30. května 2013 Vážené dámy, vážení pánové, dne 30. května 2013 jsme uspořádali diskusní setkání k tématu Strategie
VíceStudie o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky za rok 2007
Jak Česká republika pomáhá Studie o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky za rok 2007 FoRS České fórum pro rozvojovou spolupráci Praha 2008 Dovolte mi ujistit Vás, že Česká republika plně podporuje
Více10254/16 eh/vmu 1 DGC 2B
Rada Evropské unie Brusel 20. června 2016 (OR. en) 10254/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 20. června 2016 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace COHOM 78
VíceTransformace systému bilaterální rozvojové spolupráce České republiky
MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Transformace systému bilaterální rozvojové spolupráce České republiky Magisterská práce Stanislav Švára
VíceNárodní nanotechnologický
Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
VíceSYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova
Společnost pro regionální ekonomicképoradenství SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Paradoxy v rozvoji venkova Seminář Venkov 2011 1. února 2011 SYNERGIE V PŘÍSTUPU K ROZVOJI VENKOVA Výzkumný projekt
VíceHodnocení. na základě spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR a Platformy podnikatelů pro ZRS
Hodnocení potřeb pro zapojení českých subjektů do rozvojové spolupráce a zejména programů zahraniční pomoci EU podle dotazníku publikovaného na http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/zahranicni-obchod/1000435/
VíceII. Průběžné hodnocení implementace Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 (rok 2016)
II. Průběžné hodnocení implementace Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 (rok 2016) Obsah O Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020... 2 Hodnocení postupu realizace a naplňování cílů strategie...
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0392/1. Pozměňovací návrh. Harald Vilimsky, Mario Borghezio za skupinu ENF
5.12.2018 A8-0392/1 1 Bod odůvodnění G G. vzhledem k tomu, že s globalizací vzrostla vzájemná závislost, kdy rozhodnutí přijatá v Pekingu nebo Washingtonu přímo ovlivňují naše životy; vzhledem k tomu,
VíceStrategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)
272/B2 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 1. Úvod 1.1. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Materiál Strategie
VíceTematické okruhy. ke státní zkoušce pro navazující magisterský studijní obor. Mezinárodní rozvojová studia. pro rok 2011
Tematické okruhy ke státní zkoušce pro navazující magisterský studijní obor Mezinárodní rozvojová studia pro rok 2011 Geografie a regionální rozvoj (MRS/SZZRR) 1. Obyvatelstvo Země srovnání vývoje a současné
VíceSoučasný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví
Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení
VíceÚvod do ekonomie Týden 5. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 5 Tomáš Cahlík Obsah Evropská ekonomická integrace Proces prohlubování EU Proces rozšiřování EU Základní fungování EU Ekonomická geografie a regionální politika EU Zkouškové otázky,
VícePodpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020
Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem
VíceEvropská konfederace rozvojových NNO. Výbor pro rozvojovou spolupráci OECD (Development Assistance Committee OECD)
Seznam zkratek ADRA CONCORD ČR ČRA ČvT DAC EU EK ECHO ESF FoRS HDP HDI HND HNP HP IDA LL MDGs MKC Adventist Developmentvand Relief Agency (Adventistická agentura pro pomoc a rozvoj) Evropská konfederace
VícePRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE STOA
5.1.2. PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE STOA ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA ZE DNE 4. KVĚTNA 2009 1 PŘEDSEDNICTVO EVROPSKÉHO PARLAMENTU - s ohledem na čl. 23 odst. 2 jednacího řádu 2, - s ohledem na své rozhodnutí ze dne
VíceREGIONÁLNÍ ROZVOJ A ROZVOJOVÁ POMOC NA PŘÍKLADU VYBRANÉ ZEMĚ Z OBLASTI BALKÁNU - SRBSKO
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210 6257 2013 42 REGIONÁLNÍ ROZVOJ A ROZVOJOVÁ POMOC NA PŘÍKLADU VYBRANÉ ZEMĚ Z OBLASTI BALKÁNU - SRBSKO REGIONAL DEVELOPMENT AND DEVELOPMENT ASSISTANCE ON EXAMPLE SELECTED COUNTRY
Vícepracovní skupina Veřejná správa občanská společnost a rozvoj území
pracovní skupina Veřejná správa občanská společnost a rozvoj území 13. 8. 2013 Pracovní verze vize opatření E 1: Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční Stálí
VíceKlíčová slova regionální rozvoj, rozvojová pomoc, Srbsko, zahraniční rozvojová spolupráce
Regionální rozvoj a rozvojová pomoc na příkladu vybrané země z oblasti Balkánu - Srbsko Regional development and development assistance on example selected country of the Balkan - Serbia Bc. Lenka Tomšíková,
VíceStrategie migrační politiky České republiky
Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v
VíceTisková zpráva 15. 03. 2011. 2010: Finanční oživení potvrzeno 2011: Strategická změna zaměření na úvěrové pojištění
Tisková zpráva 15. 03. 2011 2010: Finanční oživení potvrzeno 2011: Strategická změna zaměření na úvěrové pojištění Setrvalý růst obratu Prudký pokles škodní kvóty Obnova dynamiky pozitivních výsledků Posílení
VíceVEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika
1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické
VíceS T A T U T Rady vlády po energetickou a surovinovou strategii České republiky
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 9. března 2011 č. 172 S T A T U T Rady vlády po energetickou a surovinovou strategii České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro
VícePLÁN REALIZACE STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU FAKULTY STROJNÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI NA ROK 2017
Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci PLÁN REALIZACE STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU FAKULTY STROJNÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI NA ROK 2017 Plán realizace Strategického záměru schválil Akademický senát
Vícepředmětu EVROPSKÁ INTEGRACE
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.
VíceZávěry Rady Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů
RADA EVROPSKÉ UNIE Lucemburk 15. října 2012 (OR. en) 14535/12 DEVGEN 264 RELEX 890 ACP 188 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Závěry Rady Kořeny demokracie a udržitelný
VíceSvětový den výživy
Světový den výživy 16. 10. 2017 Změňme budoucnost migrace investujme do potravinového zabezpečení a rozvoje venkova Co je Světový den výživy? Organizace FAO každoročně vždy 16. října slaví Světový den
Více