SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb NÁVRH VYTVOŘENÍ METODIKY NA VEŘEJNOSPRÁVNÍ KONTROLU DOPRAVCŮ VYKONÁVAJÍCÍCH ZÁVAZEK VEŘEJNÉ SLUŽBY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Marie KORCHANOVÁ Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zuzana Tučková, Ph.D. Znojmo, duben 2010

2

3

4

5 Anotace Korchanová, M. Návrh vytvoření metodiky na veřejnoprávní kontrolu dopravců vykonávajících závazek veřejné služby. Bakalářská práce. Znojmo, Bakalářská práce se zabývá systémem provádění veřejnosprávní kontroly dopravců vykonávajících závazek veřejné služby. V teoretické části je zaměřena na zjištění základních poznatků o provádění veřejnosprávní kontroly. V praktické části je analyzován systém veřejnosprávní kontroly dopravců vykonávajících závazek veřejné služby na Krajském úřadu Jihomoravského kraje. Annotation Korchanová, M. "Design methodology for the creation of public control carriers performing commitment to public service. Bachelor thesis. Znojmo, The bachelor thesis deals with the implementation of public administration system control carriers to exercise the návajících PSO. The theoretical part is aimed at finding basic information about the implementation of public administration control. The practical part is analyzed public administration system control carriers performing public service obligation to the Regional office of Southern Moravia. Klíčová slova veřejná doprava, základní dopravní obslužnost, závazek veřejné služby, veřejnosprávní kontrola Keywords public transport, basic transport services, commitment to public service and public administration control

6 Obsah Úvod Teoretické aspekty veřejnosprávní kontroly dopravců vykonávajících závazek veřejné služby Věcný a právní úvod do problematiky Veřejná doprava dle platných právních předpisů Pojmy Závazek veřejné služby Smlouva o závazku veřejné služby Prokazatelná ztráta Přiměřený zisk Investice, investiční zdroje, použití investičních zdrojů Program obnovy vozidel Dopravní úřady, Státní odborný dozor nad financováním dopravní obslužnosti Právní předpisy vztahující se k uvedené problematice Kontrola Základní charakteristika kontrolního procesu Organizační struktura systému finanční kontroly Finanční kontrola ve veřejné správě K zákonu o státní kontrole Návrh vytvoření metodiky na veřejnosprávní kontrolu dopravců vykonávajících závazek veřejné služby Veřejnosprávní kontrola v praxi dopravců v rámci Krajského úřadu Jihomoravského kraje Organizace kontroly v rámci Krajského úřadu Jihomoravského kraje Průběh kontroly, grafické znázornění Popis protokolu o výsledku veřejnosprávní kontroly na místě Návrhy na novou sjednocenou metodiku kontroly dopravců Nedostatky, problémy ve veřejné dopravě Legislativní vývoj veřejné dopravy, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/ Zjištěné nedostatky při provádění kontrol Návrhy na novou sjednocenou metodiku veřejnosprávní kontroly dopravců

7 Závěr Seznam použitých zdrojů Přílohy

8 ÚVOD V této bakalářské práci je řešena problematika veřejnosprávní kontroly dopravců vykonávajících závazek veřejné služby vrámci Jihomoravského kraje. Dopravní politika státu v oblasti zajištění dopravy ve veřejném zájmu má zásadní význam pro udržení veřejné dopravy a tím, kromě poskytování této veřejné služby, i pro zlepšení životního prostředí poškozované nadměrnou individuální dopravou. Veřejná doprava se neobejde bez využití veřejných prostředků poskytovaných prostřednictvím veřejných rozpočtů různých vládních úrovní. Dálková veřejní doprava je financována centrem (Ministerstvem dopravy České republiky), regionální veřejná doprava je financována prostřednictvím veřejných rozpočtů a městská hromadná doprava je financována z rozpočtů příslušných měst. Veřejné prostředky umožňují samu existenci veřejné hromadné dopravy osob, protože při neexistenci dotací veřejné dopravě z veřejných rozpočtů by tato doprava nepochybně zanikla. Veřejnou linkovou dopravu realizuje v České republice více než 120 dopravců, kteří ročně přepraví více než 300 mil. osob. 1 Cílem této bakalářské práce je zpracovat teoretické poznatky o provádění veřejnosprávní kontroly dopravců zajišťujících závazek veřejné služby získané z odborné literatury a z legislativy, na základě těchto poznatků provést analýzu provádění veřejnosprávní kontroly dopravců zajišťujících závazek veřejné služby. Dílčím cílem teoretické části je obecně charakterizovat provádění veřejnosprávní kontroly dopravců zajišťujících závazek veřejné služby v rámci Jihomoravského kraje. V praktické části bakalářské práce budu analyzovat nástroje a prostředky, které vedení krajského úřadu využívá při provádění veřejnosprávní kontroly dopravců zajišťujících závazek veřejné služby. Závěrem této bakalářské práce shrnu, jaké metodické zásady byly vytvořeny pro provádění veřejnosprávní kontroly dopravců zajišťujících závazek veřejné služby, upozorním na nedostatky voblasti provádění veřejnosprávní kontroly dopravců zajišťujících závazek veřejné služby a navrhnu řešení uvedených problémů. 1 Financování veřejné dopravy. Vysoká škola finanční a správní. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < 7

9 1. TEORETICKÉ ASPEKTY VEŘEJNOSPRÁVNÍ KONTROLY DOPRAVCŮ VYKONÁVAJÍCÍCH ZÁVAZEK VEŘEJNÉ SLUŽBY 1.1 Věcný a právní úvod do problematiky Úvodem je nutno uvést, že posláním veřejné linkové osobní dopravy je zajišťování reálně existujících přepravních vztahů, které mají hromadný charakter, tzn., že slouží především opakovaným hromadným potřebám skupin lidí. Veřejná linková osobní doprava nemůže zohledňovat časově ani směrově individuální přepravní potřeby, pokud s nimi nekorespondují v daném čase a směru jiné přepravní potřeby, které pak v souhrnu vytvoří přepravní potřebu hromadnou. Obstarávání hromadných přepravních potřeb obyvatelstva zákon o silniční dopravě pojmenovává názvem dopravní obslužnost. Zákon hovoří v prvé řadě o základní dopravní obslužnosti. Právo konkretizovat toto poměrně velmi obecné vymezení ze zákona náleží příslušnému dopravnímu úřadu. Zákon totiž blíže neurčuje ani základní standardy této dopravní obslužnosti. Povinnost zajišťovat přepravní potřeby obyvatelstva v rozsahu základní dopravní obslužnosti má ze zákona stát. Mimo základní dopravní obslužnost hovoří pak zákon o silniční dopravě o ostatní dopravní obslužnosti a chápe jí všechny ostatní zbývající potřeby obyvatelstva. Zabezpečování tohoto druhu dopravní obslužnosti náleží obcím (městům) a na rozdíl od základní dopravní obslužnosti obce (města) nemají povinnost tuto dopravu zajišťovat. Pro naplnění těchto úkolů státu a samospráv v rámci jejich územní působnosti zavedl zákon o silniční dopravě v českém právním řádu poprvé právní institut závazku veřejné služby. Současně zákon ukládá objednatelům závazku veřejné služby povinnost hradit dopravci v souvislosti s plněním těchto závazků tzv. prokazatelnou ztrátu k zamezení ekonomické újmy, kterou by provozování dopravy v režimu závazku veřejné služby dopravci způsobovalo. Právní úprava závazku veřejné služby, předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty a prokazatelné ztráty je upravena v ustanovení 19-19b) zákona o silniční dopravě, a dále v nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti. 8

10 Uzavírání smluv o závazcích veřejné služby podléhá režimu zákona č. 513/1991 Sb., v platném znění (dále jen obchodní zákoník ). Protože smlouva o závazku veřejné služby není samostatně upraveným smluvním typem, řídí se tyto vztahy obecnými ustanoveními obchodních závazkových vztahů ( 261 a následující obchodního zákoníku). Smlouva musí být vyhotovena pokaždé písemně ( 19 odst. 2 zákona o silniční dopravě) a její součástí je obligatorně i předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty. Řešení dopravní obslužnosti cestou uzavírání smluv o závazku veřejné služby s následným nárokem dopravce na úhradu prokazatelné ztráty je obligatorním postupem ve všech případech, kdy jsou k financování této zakázky použity státní finanční prostředky (tzv. prostředky státního rozpočtu a krajských rozpočtů). Předmětem závazku veřejné služby může být jen veřejná linková doprava. 1.2 Veřejná doprava dle platných právních předpisů Pojmy Veřejná linková doprava Veřejnou linkovou dopravou se rozumí doprava, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojování přepravních potřeb. 2 Posláním veřejné linkové osobní dopravy je zajišťování reálně existujících přepravních vztahů, které mají hromadný charakter, tzn., že slouží především opakovaným hromadným potřebám skupin lidí. Veřejná linková osobní doprava nemůže zohledňovat časově ani směrově individuální přepravní potřeby, pokud s nimi nekorespondují v daném čase a směru jiné přepravní potřeby, které pak v souhrnu vytvoří přepravní potřebu hromadnou. Veřejný zájem Veřejným zájmem v oblasti veřejné osobní dopravy se rozumí zájem státu na zajištění základních přepravních potřeb obyvatel. O uplatnění veřejného zájmu při zabezpečování dopravní obslužnosti rozhoduje příslušný orgán státní správy nebo samosprávy. 3 Silniční doprava Silniční doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. 4 2 Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění 3 Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění 4 Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění 9

11 Linková osobní doprava Linková osobní doprava je pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase dopravní cesty, při kterém cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách. Linkovou osobní dopravu lze provozovat formou veřejné linkové dopravy nebo formou zvláštní linkové dopravy, a to jako vnitrostátní nebo mezinárodní. Přitom se rozumí: a) veřejnou linkovou dopravou doprava, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojování přepravních potřeb; pokud je doprava uskutečňována pro potřeby města a jeho příměstských oblastí, jedná se o městskou autobusovou dopravu, b) zvláštní linkovou dopravou doprava určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob. 5 Dopravní obslužnost kraje Způsob a postup zajišťování dopravní obslužnosti vychází ze zákona o silniční dopravě, který definuje v ustanovení 19 právní institut závazku veřejné služby ve veřejném zájmu za účelem zajištění dopravní obslužnosti ve veřejné linkové dopravě. Ustanovení 19 písm. a) zákona o silniční dopravě definuje dopravní obslužnost kraje. Dle zákonného vymezení pojmu se dopravní obslužností, rozumí zajištění dopravních potřeb občanů na území kraje nebo státu ve veřejném zájmu. Dopravní obslužnost lze též definovat jako pokrytí všech dopravních potřeb území. Základní dopravní obslužnost Základní dopravní obslužnost je vztažena k území kraje a představuje zajištění přiměřené dopravy po všechny dny vtýdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu. Základní dopravní obslužnost zabezpečuje kraj jak v pracovní dny, jak ve dnech pracovního volna. Nezahrnuje však už např. dopravu do ostatních zdravotnických zařízení, za kulturou, popř. za nákupy, což vede k dalšímu nárůstu individuální osobní dopravy. 6 Zákon blíže neurčuje základní standardy této dopravní obslužnosti. Povinnost zajišťovat přepravní potřeby obyvatelstva v rozsahu základní dopravní obslužnosti má ze zákona stát. 5 Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění 6 Financování veřejné dopravy. Vysoká škola finanční a správní. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < 10

12 Právo konkretizovat toto poměrně velmi obecné vymezení ze zákona náleží příslušnému dopravnímu úřadu. Kraj odpovídá za zajištění vzájemného propojení jednotlivých linek a spojů a jejich propojení s veřejnou drážní osobní dopravou. Obecní úřady předkládají kraji návrhy na zabezpečení dostupnosti služeb ve veřejné linkové dopravě a informují kraj o místních přepravních podmínkách a o veřejném zájmu na přepravních potřebách obyvatel obce. Základní dopravní obslužnost je financována z kapitoly územní rozpočty. Ostatní dopravní obslužnost Mimo základní dopravní obslužnost hovoří pak zákon o silniční dopravě o ostatní dopravní obslužnosti a chápe jí všechny ostatní zbývající potřeby obyvatelstva. Zabezpečování tohoto druhu dopravní obslužnosti náleží obcím (městům) a na rozdíl od základní dopravní obslužnosti obce (města) nemají povinnost tuto dopravu zajišťovat Závazek veřejné služby Závazek veřejné služby ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy, kterou uzavírá kraj s dopravcem za účelem zajištění dopravní obslužnosti územního obvodu kraje. 7 Použití institutu závazku veřejné služby je podmíněno existencí veřejného zájmu na zajištění dopravní obslužnosti území závazky veřejné služby. Jinými slovy řečeno, může být objektivně daná potřeba základní dopravní obslužnosti území, ale nemusí být dán veřejný zájem na jejím zabezpečení prostřednictvím závazků veřejné služby. Existence veřejného zájmu na zajištění dopravní obslužnosti závazky veřejné služby je výrazně podmíněna existencí rozpočtových prostředků vyčleněných pro zajištění dopravní obslužnosti území. 8 Na druhé straně je potřeba říci, že v případech, kdy vsouladu se zákonem o silniční dopravě závazek veřejné služby vznikne, je povinen dopravní úřad dopravci prokazatelnou ztrátu uhradit. Závazek veřejné služby je souhrn tří závazků: 1. závazek provozu, kterým se dopravce zavazuje provozovat veřejnou dopravu plynule a pravidelně podle schváleného jízdního řádu, 2. závazek přepravy, kterým se dopravce zavazuje přepravit cestující za speciální cenu při splnění zvláštních podmínek, 3. závazek tarifní, kterým se dopravce zavazuje přepravit cestující za regulovanou cenu. 7 Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění 8 Financování veřejné dopravy. Vysoká škola finanční a správní. [online]. [cit ]. Dostupný na internetu: < 11

13 1.2.3 Smlouva o závazku veřejné služby Uzavírání smluv o závazcích veřejné služby Uzavírání smluv o závazcích veřejné služby podléhá režimu obchodního zákoníku. Smlouva musí být vyhotovena pokaždé písemně, součástí je obligatorně i předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty. Řešení dopravní obslužnosti cestou uzavírání smluv o závazku veřejné služby s následným nárokem dopravce na úhradu prokazatelné ztráty je obligatorním postupem ve všech případech, kdy jsou k financování této zakázky použity státní finanční prostředky. Předmětem tohoto závazku může být jen veřejná linková doprava. Ve smlouvě o závazku veřejné služby vždy musí být předběžný odhad prokazatelné ztráty (viz Příloha č. 7) na celé období, na které se závazek uzavírá a dopravní úřad může dopravci uhradit pouze prokazatelnou ztrátu ve výši tohoto předběžného odhadu, případně zvýšeného o nepředvídatelné náklady, které dopravce prokáže. Smlouva o závazku veřejné služby počítá s předběžným odhadem ztrát. V případě, že výše skutečné prokazatelné ztráty za dané období je vyšší než předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty, pak Jihomoravský kraj hradí prokazatelnou ztrátu pouze do výše předběžného odborného odhadu. Riziko vyšších skutečných nákladů a nižších skutečných výnosů oproti předpokladu prokazatelné ztráty nese dopravce s výjimkou nepředvídatelných prokázaných nákladů (objížďky, živelné pohromy, zásah do cen ze strany státu úprava spotřební daně, úprava DPH apod.). Objížďky, mýtné Jihomoravský kraj hradí dopravcům v souladu se zákonem o silniční dopravě a v souladu se smlouvou o závazku veřejné služby vícenáklady spojené s objížďkami linek veřejné linkové osobní dopravy, které jsou zařazeny do rozsahu základní dopravní obslužnosti v rámci smlouvy o závazku veřejné služby. Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělené účetnictví závazků veřejných služeb. Finanční prostředky určené k úhradě prokazatelné ztráty nesmí být použity k jiným účelům Prokazatelná ztráta Předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty Podle zákona o silniční dopravě je povinnou součástí smlouvy u závazku veřejné služby dopravcem předložený předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá. Dopravní úřad nebo ministerstvo dopravy uhradí prokazatelnou ztrátu nejvýše ve výši tohoto předběžného odborného odhadu 12

14 zvýšeného pouze o nepředvídatelné prokazatelné náklady. Před uzavřením Smlouvy o závazku veřejné služby musí dopravce předložit smluvní straně na základě požadovaného rozsahu dopravního zabezpečení předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty. Výpočet předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty předkládaného dopravcem provede dopravce sám podle vlastních výsledků z provozování veřejné linkové dopravy v předchozím kalendářním roce Přiměřený zisk 9 Přiměřeným ziskem se pro účely uvedeného nařízení rozumí částka, která se vypočte jako součet částky, která po zdanění a po minimálním přídělu do povinných fondů nepřekračuje 1/8 ceny autobusů používaných zpravidla pro veřejnou linkovou dopravu zajišťující dopravní obslužnost plněním závazku veřejné služby, a částky, která nepřekračuje podíl ceny investic souvisejících s provozováním veřejné linkové dopravy odpovídající době životnosti dle zvláštního zákona (např. zákon o daních z příjmů), pokud s těmito investicemi vyjádřil pro účely jejich zahrnutí do výpočtu prokazatelné ztráty souhlas příslušný dopravní úřad. Tento součet se sníží o částku celkových účetních odpisů autobusů používaných ve veřejné linkové dopravě, o částku celkových účetních odpisů investic souvisejících s provozováním veřejné linkové dopravy a o částku přiznané dotace ze státního rozpočtu na nákup nově vyrobených autobusů a dotace z rozpočtů krajů nebo rozpočtů obcí na nákup nově vyrobených autobusů. Podmínka výše uvedená vyjádřená pojmem "zpravidla" je splněna, ujede-li vozidlo ve veřejné linkové dopravě v daném roce více než 80 % kilometrů z celkového počtu ujetých kilometrů. Pro výpočet přiměřeného zisku použije dopravce cenu oznámenou Ministerstvem dopravy ve Věstníku dopravy pro jednotlivé typy autobusů předem pro kalendářní rok. Ekonomicky oprávněné náklady Zajišťuje li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést odděleně účetnictví závazků veřejných služeb. Finanční prostředky určené k úhradě prokazatelné ztráty nesmí být použity k jiným účelům. 9 Nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti, v platném znění 13

15 Je proto nezbytné již ve smlouvě o závazku veřejné služby sjednat způsob a rozsah vnitropodnikového účetnictví. Tento způsob je v souladu s Nařízením rady (EHS) č. 1893/91, které stanovuje povinnost, pokud provozovatel neprovozuje výhradně veřejné služby, vést odděleně činnost v oblasti veřejných služeb se zvláštními provozními účty. Cena dopravního výkonu Součet ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku je cena dopravního výkonu. Legislativními normami cenové problematiky jsou zákon o cenách, a vyhláška, kterou se provádí zákon o cenách. Předmětná vyhláška definuje ekonomicky oprávněné náklady jako náklady pořízení odpovídající množství přiměřeného materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, odpovídající platnému systému regulace mezd, technologicky nezbytné přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu Investice, investiční zdroje, použití investičních zdrojů Investicemi souvisejícími s provozováním veřejné linkové dopravy se pro účely Nařízení rozumí investice do: a) technické základny provozu, b) informačního a odbavovacího systému pro cestující, c) vybavení autobusových nádraží, autobusových stanovišť a zastávek, d) technických zařízení pro řízení provozu, jsou-li vlastnictvím dopravce. 10 Vytvořenými investičními zdroji k investičnímu nákupu ze závazku veřejné služby se pro potřebu finanční kontroly rozumí: a) uhrazená výše zúčtovaných odpisů, b) uhrazená výše přiměřeného zisku vypočtená podle Nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti, c) uhrazená výše dotace ze státního rozpočtu v rámci programu podpora obnovy vozidel, městské hromadné dopravy a veřejné linkové autobusové dopravy, d) ostatní výnosy. 10 Nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti, v platném znění, 14

16 1.2.7 Program obnovy vozidel 11 Vláda usnesením č. 632 ze dne schválila program podpory obnovy vozidel městské hromadné dopravy a veřejné linkové dopravy od roku Toto usnesení vlády lze považovat za další významnou podporu veřejné linkové dopravy ze strany státu pro pomoc při řešení obnovy vozového parku. Opatření pro poskytování a čerpání dotace ze státního rozpočtu na pomoc při obnově vozového parku Pro poskytování dotace platí následující pravidla: 1) správcem dotace bylo stanoveno ministerstvo dopravy, 2) státní podpora na obnovu autobusového parku veřejné linkové dopravy bude poskytována dopravcům, kteří zabezpečují základní dopravní obslužnost, 3) státní podpora obnovy autobusů bude poskytována formou fixní částky, která je stanovena do výše 30 % pořizovací ceny autobusů bez DPH v členění podle druhu autobusu, 4) Pořizované autobusy se státní účastí musí splňovat ustanovení vyhlášky o přepravním řádu, např. umožnění přepravy alespoň jednoho dětského kočárku s dítětem), 5) Finanční prostředky státní podpory mohou být použity pouze na: - pořízení nových autobusů z výroby podle druhů formou investičního nákupu - pořízení nových autobusů z výroby podle druhů formou nákupu na leasing. Vozidla pořízená s dotací ze státního rozpočtu musí být zpravidla využívána na zabezpečení dopravní obslužnosti po dobu minimálně 6 let. Podmínka zpravidla je převzata ze zákona o dani silniční a znamená, že pro daný účel je splněna tehdy, ujede-li vozidlo v daném systému více jak 80% kilometrů z celkového počtu ujetých km ve sledovaném období (k příslušného roku). Ve výjimečných případech, projednaných a doporučených příslušným krajským úřadem, lze uznat splnění účelovosti i při nižším procentickém proběhu km autobusu ve veřejné linkové dopravě. U těchto mimořádných případů se stanovuje minimální hranice využití autobusu v daném systému ve výši 2/3 z celkového počtu ujetých km. Z tohoto bodu vyplývá, že vozidla musí v daném roce ujet minimálně 80% km ve veřejné linkové dopravě. 11 Program obnovy vozidel.[on-line]. Praha: ministerstvo dopravy. Dostupný na: 15

17 1.2.8 Dopravní úřady, Státní odborný dozor nad financováním dopravní obslužnosti Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy jsou oprávněny v rámci výkonu státního odborného dozoru kontrolovat použití finančních prostředků na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou z rozpočtu kraje nebo ze státního rozpočtu. Dopravními úřady jsou podle zákona o silniční dopravě krajské úřady. Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti je upraven v nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti. Kontrolu použití finančních prostředků na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy zaměřuje na: - nákladové vstupy, zejména členění režijních nákladů, - evidenci tržeb od cestujících, - účinnost odbavovacího systému pro cestující z hlediska jeho průkaznosti, - doklady používané dopravcem k výpočtu prokazatelné ztráty, předběžného odhadu prokazatelné ztráty a ztráty ze žákovského jízdného, - užití finančních prostředků získaných z úhrady prokazatelné ztráty. Státní odborný dozor nad financováním dopravní obslužnosti Zabezpečení zákonné působnosti ze strany dopravních úřadů lze rozdělit do dvou fází: a) v rámci přípravy smluvních vztahů s dopravcem, b) při kontrole plnění podmínek smlouvy s dopravcem. Těžiště prvního úkolu spočívá jednoznačně v řádném a účelném prověřování podkladů předloženým dopravcem v rámci předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty, především v části výpočtu provozní ztráty. Vzhledem k tomu, že výnosová položka kalkulace (tj. tržby za přepravu) má značně odhadový charakter, je třeba dozorovou činnost v této fázi maximálně orientovat na odůvodněnost a správnost navrhovaných nákladových vstupů. Předmětem pozornosti by měly být zejména: - oprávněnost a průkaznost jednotlivých nákladových položek, - hodnotová úroveň vstupních nákladů v souladu s platnými cenovými, daňovými a jinými předpisy, příp. její srovnatelnost s výsledky jiných dopravců, - rozbor rozhodujících režijních nákladů, - vyloučení nepřípustných nákladů dle zásad kalkulace, 16

18 - optimalizaci neproduktivních dopravních výkonů (přístavné a odstavné km) a struktury vozového parku. V oblasti kalkulovaných tržeb je základním hlediskem dozoru dodržení příslušných cenových předpisů a posouzení návrhů na úpravu cen jízdného, posouzení navrhovaného systému odbavování cestujících a prodeje jízdenek. V oblasti tržeb se dozorová činnost soustřeďuje především na: - organizaci tarifního odbavování cestujících dopravcem (tzn. především na účelovost tohoto systému, jak brání neplacení jízdného), - evidenci tržeb v hotovosti v rámci systému evidence tržeb placených v hotovosti (evidence jízdenek, odpočty při mechanizovaném odbavování), - evidenci časových jízdenek (kupónů) a průkazů na zlevněné nebo bezplatné jízdné. Postup při provádění státního odborného dozoru se řídí příslušnými ustanoveními zákona o státní kontrole (zákon č. 552/1991 Sb.) Kontrola plnění smluvních podmínek ze strany dopravce je pak trvalým úkolem dopravního úřadu formou preventivní nebo systémové dohlídky. Její zaměření by mělo vycházet zejména z: - namátkového prověřování dokumentace (účetnictví, operativně-technická evidence organizace) z hlediska její správnosti a úplnosti na úseku dopravních a přepravních výkonů, nákladů a tržeb, vykazovaných dopravcem na úhradu prokazatelné ztráty, - dodržování smluvních termínů ve finančních vztazích ze strany dopravce, - kontroly dodržování účelovosti zdrojů poskytovaných z rozpočtových prostředků, - sledování čerpání účelových investičních dotací; u rozsáhlejších stavebních investicí účastí na kontrolních dnech stavby a kontrolou fakturace dodavatele ve vazbě na stavební deníky a protokoly, - kontrolu vedení operativních záznamů o provozu vozidla, - kontrolu systému evidence tržeb a odbavovacího systému, - správnost výpočtu prokazatelné ztráty v souladu se zákonnými a smluvními podmínkami. 17

19 1.3 Právní předpisy vztahující se k uvedené problematice Tyto právní normy přesně definují, za jakých podmínek mohou být použity veřejné finance pro úhradu dopravní obslužnosti. Základní rámec právních předpisů upravujících dopravní obslužnost území, závazky veřejné služby a prokazatelnou ztrátu tvoří zejména: - zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, - nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti, v platném znění, - zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, - zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, - zákon č. 526/19990 Sb., o cenách, v platném znění, - zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, v platném znění, - zákon č. 552/199l Sb., o státní kontrole, v platném znění, - zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, v platném znění, - zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, - vyhláška o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě č. 522/2006 Sb. a - nařízení ES č. 1370/ nový zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, v platném znění (účinný od ) Doprava je podle primárního práva ES jednou z oblastí, kde je uplatňována společná politika a tím i právo ES. To vyjadřuje zejména zájmy: - úrovně dopravní obslužnosti obsahuje Zelená kniha EK Síť občana - způsobu integrace státu do řešení dopravní obslužnosti - omezení negativních vlivů dopravy, řeší Zelená kniha EK V oblasti veřejné silniční dopravy je základním právním předpisem zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (dále jen zákon o silniční dopravě ). Tento zákon o silniční dopravě definuje veřejný zájem jako zájem státu na zajištění základních přepravních potřeb obyvatel, přičemž tento zákon nespecifikuje a navíc jeho realizaci při zabezpečování dopravní obslužnosti ponechává na orgánech územních samosprávných celků Plán kontrolní činnosti KrÚ JMK [online]. [cit ]. Dostupný na internetu: < 13 Financování veřejné dopravy. Vysoká škola finanční a správní. [online]. [cit ]. Dostupný na internetu: < 18

20 1.4 Kontrola Základní charakteristika kontrolního procesu V teorii se projevuje značná nejednotnost ve výkladu pojmu kontrola. Pojem kontrola pronikl postupně zejména z oblasti ekonomiky a práva i do jiných vědních oborů. Je možno konstatovat, že každý cílově zaměřený přístup si vyžaduje kontrolu zaměřenou na: 1) zjištění rozdílu mezi skutečným stavem a cílem, 2) analýzu příčin vzniklého rozdílu, 3) zabezpečení souladu mezi cílem a skutečností. Kontrola jako cílevědomá, odborná a organizovaná činnost výrazně posiluje soudržnost a životaschopnost hospodářského systému. Cílem kontroly je konfrontovat zjištěné rozdíly s vytyčenými cíly a nepřetržitě dávat podněty na ovlivňování kontrolních subjektů tak, aby se skutečnost přiblížila k optimálnímu stavu. V této souvislosti je potřeba uvést, že kontrola by měla splňovat tyto základní požadavky: 1) objektivnost, 2) odbornost, 3) včasnost. 14 Předpokladem efektivní a účinné kontroly je komplexní přístup ke kontrolní činnosti. Kontrola má zabezpečit všeobecný zájem dodržování hospodářské a finanční disciplíny jednotlivých subjektů. Metody, techniky a postupy kontrolní práce uplatňované při finanční kontrole Zatím co metodu můžeme charakterizovat jako záměrný, cílevědomý a uvědomělý postup v práci anebo v konání (v procesu poznávání), techniky jsou nástroje a prostředky sloužící na získání informací a uskutečnění cílů kontroly. Kontrolní metody a techniky využívá ve své práci kontrolor, který svou činností působí na posílení důvěryhodnosti a stability ekonomického systému. Nestranně a objektivně sleduje dodržování finanční disciplíny a finančního zdraví při uskutečňování finančních operací. Podstatnou částí jeho činnosti jsou odbornost, nezávislost, čestnost a objektivnost. 14 Sivák, R. Černík, A. a kol. Finanční kontrola veřejných prostředků v tržní ekonomice Praha. EKONOM stran. ISBN s

21 Kontrolní metody slouží při finanční kontrole k zajištění objektivnosti a úplnosti informací o tom, zda kontrolované osoby naplňují požadavky, na které je kontrola zaměřena. Kontrolními postupy jsou systematicky uspořádané úkony, kterými se na základě zvolených kontrolních metod shromažďují, třídí, vyhodnocují a dokumentují relevantní informace. 15 Kontroly lze rozlišovat podle různých kritérií: - podle subjektu kontroly může jít o kontrolu individuální nebo o kontrolu koordinovanou, - podle vztahu kontroly k objektu kontroly existuje kontrola vnitřní a kontrola vnější, - podle vymezení kontrolního systému k určenému objektu kontroly, - specifickým druhem kontroly je veřejná kontrola. Představuje jeden z charakteristických znaků veřejné správy a svůj název má odvozen od skutečnosti, že je realizována ve veřejném zájmu Organizační struktura systému finanční kontroly Uvedenou problematiku upravuje především zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, v platném znění, (dále jen zákon o finanční kontrole ) upravuje třístupňovou organizační strukturu systému finanční kontroly, která je tvořena: 1) ministerstvem financí ČR jako ústředním správním úřadem a gestorem pro finanční kontrolu. MF zabezpečuje funkci centra metodického řízení, koordinaci a usměrňování finanční kontroly ve veřejné správě, 2) správci rozpočtů kapitol státního rozpočtu a orgány územních samosprávných celků jako správci veřejných rozpočtů, 3) ostatními organizačními složkami státu, organizačními složkami územních samosprávných celků a právnickými osobami, které hospodaří s veřejnými prostředky. 17 Zákon o finanční kontrole pak konkrétně stanoví předmět, hlavní cíle, zásady uspořádání a rozsah finanční kontroly. Kontrolním orgánem je orgán veřejné správy, který je oprávněný finanční kontrolu u kontrolované osoby vykonávat. 15 Rektořík J., Šelešovský J. a kol. Kontrolní systémy veřejné správy a veřejného sektoru. Praha: Ekopress, stran. ISBN s Finanční kontrola ve veřejné správě. Archiv Ministerstva vnitra ČR. [online]. [cit ]. Dostupný na internetu: < 17 Rektořík J., Šelešovský J. a kol. Kontrolní systémy veřejné správy a veřejného sektoru. Praha: EKOPRESS, stran. ISBN s

22 1.4.3 Finanční kontrola ve veřejné správě A. Obecné princip Zákon o finanční kontrole vstoupil v platnost Na zákon navazuje prováděcí Vyhláška MF č. 64/2002 Sb., v platném znění, která stanovuje bližší podrobnosti o kontrolních metodách a kontrolních postupech. Zákon o finanční kontrole vytváří jednotné metodické podmínky pro řízení finanční kontroly v celé veřejné správě (a tím i ve veřejném sektoru). 18 Do zákona jsou promítnuty obecné principy právních předpisů EU, resp. Evropských společenství, které vyžadují, aby finanční prostředky byly využívány hospodárně, efektivně a účelně. Hospodárnost se v zákoně definuje jako použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Hospodárností se rozumí minimalizování nákladů na vykonání činnosti anebo obstarání zboží, práce a služeb při zachování přiměřené úrovně a kvality. Efektivnost je definována jako maximalizování výsledků činnosti ve vztahu k disponibilním veřejným prostředkům. Efektivností se rozumí takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Účelnost uvedený zákon definuje jako vztah mezi plánovaným výsledkem činnosti a skutečným výsledkem činnosti vzhledem na použité veřejné prostředky. Účelnost se vymezuje jako takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů. Za hlavní cíle finanční kontroly je považováno: - hospodárný, efektivní a účinný výkon veřejné správy, - dodržení všeobecně závazných předpisů kontrolovaným subjektů při nakládání s veřejnými prostředky, - dodržování hospodárnosti, efektivnosti, účelnosti při hospodaření s veřejnými prostředky. B. Organizační zajištění finanční kontroly Odpovědnost za organizování, řízení a zajištění přiměřenosti a účinnosti finanční kontroly mají vedoucí orgánů veřejné správy v rámci své řídící pravomoci. Při zavádění a řízení 18 Finanční kontrola ve veřejné správě. Archiv Ministerstva vnitra ČR. [online]. [cit ]. Dostupný na internetu: < 21

23 finanční kontroly v orgánech veřejné správy jejich vedoucí vycházejí z mezinárodně uznávaných standardů, přičemž jsou povinni zejména a) organizovat finanční kontrolu tak, aby byla zajištěna přiměřená jistota, že tato kontrola podává včasné a spolehlivé informace o hospodaření, které jsou podkladem pro zajištění účinného řízení výkonu veřejné správy při plnění schválených záměrů a cílů, b) dbát, aby finanční kontrolu vykonávali zaměstnanci s kvalifikačními předpoklady, kteří jsou zároveň bezúhonní a u nichž nehrozí střet zájmů podle zvláštních právních předpisů; za bezúhonného se považuje zaměstnanec, který nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pro nedbalostní trestný čin majetkové povahy nebo trestný čin související s výkonem veřejné správy, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se podle zvláštního právního předpisu na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen, c) zajistit, aby byly vyloučeny nežádoucí zásahy směřující k ovlivnění zaměstnanců vykonávajících finanční kontrolu; zaměstnanci nesmí být vydán pokyn, který by ohrozil nebo znemožnil objektivní výkon finanční kontroly; pokud byl takový pokyn vydán, zaměstnanec se jím nesmí řídit, d) určit konkrétní cíle finanční kontroly podle charakteru zajišťovaných úkolů veřejné správy a v souladu s jejími hlavními cíli podle 4 zákona o finanční kontrole, e) sledovat a vyhodnocovat výsledky finanční kontroly a při zjištění nedostatků neprodleně přijímat konkrétní opatření k nápravě, jakož i systémová opatření, která mají za cíl předcházet a včas odhalovat nesprávné operace a jejich příčiny. C. Systém finančních kontrol Systém finančních kontrol tvoří: - veřejnosprávní kontrola, - finanční kontrola podle mezinárodních smluv, - vnitřní kontrolní systém. Veřejnosprávní kontrola je systém, který zahrnuje finanční kontrolu skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky, zejména při vynakládání veřejných výdajů u kontrolovaných osob, a to před jejich poskytnutím, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití. 19 Veřejná kontrola je jedním z charakteristických znaků veřejné správy a svůj název má odvozen od skutečnosti, že je realizována ve veřejném zájmu Rektořík J., Šelešovský J. a kol. Finance, rozpočty, veřejná kontrola. Brno. Masarykova univerzita, stran. ISBN s Rektořík J., Šelešovský J. a kol. Finance, rozpočty, veřejná kontrola. Brno Masarykova univerzita stran. ISBN s

24 Veřejnosprávní kontrolu, jejímž předmětem je zpravidla prověřování a vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti systému finanční kontroly u kontrolovaných osob nebo prověření skutečností rozhodných pro vynakládání veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory následně po jejich využití kontrolovanými osobami, zajišťují kontrolní orgány prostřednictvím pověřených osob. Finanční kontrolu metodicky řídí a koordinuje Ministerstvo financí ČR jako ústřední správní úřad pro výkon finanční kontroly ve veřejné správě. Finanční kontrola je součástí systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky. Obsahuje následující podsystémy čí segmenty: a) systém finanční kontroly vykonávaní kontrolními orgány (Ministerstvo financí České republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, územně samosprávní celky). Označuje se pojmem veřejnosprávní kontrola, b) systém finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv, c) vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správy. D. Opatření k nápravě Kontrolovaná osoba je povinna přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při veřejnosprávní kontrole bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem. Kontrolní orgány ukládají kontrolovaným osobám opatření k nápravě, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo předávají svá kontrolní zjištění orgánům veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolovaným osobám opatření k nápravě. V takovém případě se na orgány veřejné správy a jejich zaměstnance vztahuje povinnost mlčenlivosti podle zákona o finanční kontrole nebo zvláštního právního předpisu. Orgány veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolované osobě opatření k nápravě, jsou povinny písemně informovat kontrolní orgán o jejich uložení a o jejich splnění, a to ve lhůtách do 3 měsíců od jejich uložení a splnění. Kontrolním orgánem orgán veřejné správy se rozumí orgán veřejné správy, který je podle zákona o finanční kontrole nebo zvláštního právního předpisu oprávněný finanční kontrolu u kontrolované osoby vykonávat. Kontrolované osoby jsou povinny písemně informovat kontrolní orgán o přijetí opatření k odstranění nedostatků a o jejich splnění ve lhůtách, které jim tento orgán stanovil. Kontrolní orgány jsou oprávněny prověřit u kontrolovaných osob, které jsou povinny přijmout opatření k nápravě nedostatků, plnění těchto opatření. Zákon o finanční kontrole umožňuje ukládat pokuty za nepřijetí nebo neplnění přijatých opatření k nápravě nedostatků ( 20 a násl. uvedeného zákona), a to až do výše ,- Kč. 23

25 1.4.4 K zákonu o státní kontrole Povinností kontrolních pracovníků je zjistit při kontrole skutečný stav věci. Kontrolní zjištění jsou kontrolní pracovníci povinni prokázat doklady. Kontrolní pracovníci jsou dále povinni: a) oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly, b) šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob, c) předat neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominou-li důvody jejich převzetí, d) zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití, e) pořizovat o výsledcích kontroly protokol, f) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneužít znalosti těchto skutečností. Kontrolované osoby jsou povinny vytvořit základní podmínky k provedení kontroly, zejména jsou povinny poskytnout součinnost odpovídající oprávněním kontrolních pracovníků uvedeným v zákoně o státní kontrole. Kontrolované osoby jsou povinny v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze jejich činnosti a technickému vybavení poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly. Protokol o námitkovém řízení O kontrolním zjištění se pořizuje protokol, který obsahuje zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, které byly porušeny. V protokole se uvádí označení kontrolního orgánu a kontrolních pracovníků na kontrole zúčastněných, označení kontrolované osoby, místo a čas provedení kontroly, předmět kontroly, kontrolní zjištění, označení dokladů a ostatních materiálů, o které se kontrolní zjištění opírá. Protokol podepisují kontrolní pracovníci, kteří se kontroly zúčastnili. Povinností kontrolních pracovníků je seznámit kontrolované osoby s obsahem protokolu a předat jim stejnopis protokolu. Seznámení s protokolem a jeho převzetí potvrzují kontrolované osoby podpisem protokolu. Odmítne-li kontrolovaná osoba seznámit se s kontrolním zjištěním nebo toto seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu. 24

26 Proti protokolu může kontrolovaná osoba podat písemné a zdůvodněné námitky, a to ve lhůtě pěti dnů ode dne seznámení s protokolem, nestanoví-li kontrolní pracovník lhůtu delší. O námitkách rozhoduje vedoucí kontrolního orgánu, nestanoví-li zákon jinak. Kontrolní pracovník může o námitkách sám rozhodnout, jestliže jim v plném rozsahu vyhoví (autoremedura), jinak předloží námitky do sedmi dnů od jejich doručení vedoucímu kontrolního orgánu. Proti rozhodnutí o námitkách není opravný prostředek přípustný. 25

27 2. NÁVRH VYTVOŘENÍ METODIKY NA VEŘEJNOSPRÁVNÍ KONTROLU DOPRAVCŮ VYKONÁVAJÍCÍCH ZÁVAZEK VEŘEJNÉ SLUŽBY Kapitolu č. 2 této bakalářské práce rozdělím kvůli přehlednosti do dvou částí. První z nich se bude týkat popisu vlastní kontroly dopravců vykonávajících závazek veřejné služby, v druhé části navrhnu některé postupy vztahující se k metodice, zejména koordinaci uzavírání smluv o závazku veřejné služby k zajišťování dopravní obslužnosti, jednotné veřejnosprávní kontroly financování dopravní obslužnosti, jednotné termíny lhůt, sankce dle sazebníku v rámci všech krajů České republiky. 2.1 Veřejnosprávní kontrola dopravců v praxi Krajského úřadu Jihomoravského kraje Organizace kontroly v rámci Krajského úřadu Jihomoravského kraje Územní samosprávné celky vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují. KrÚ JMK se člení na 17 odborů a 3 útvary, jejichž přesná náplň činností je vymezena organizačním řádem. Odbor dopravy se člení na 5 oddělení, z nichž oddělení veřejné osobní dopravy provádí financování veškerých druhů plateb dopravcům zajišťujícím základní dopravní obslužnost v rámci Jihomoravského kraje. Oddělení veřejné osobní dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje (dále jen oddělení veřejné osobní dopravy KrÚ JMK ) zajišťuje financování veškerých plateb dopravcům, kteří zajišťují na základě smlouvy o závazku veřejné služby základní dopravní obslužnost v rámci Jihomoravského kraje. Z rozpočtu kraje probíhá úhrada tzv. prokazatelné ztráty plateb: závazku veřejné služby, žákovského jízdného, uzavírek, mýtného. Použití přiměřeného zisku je účelově vázáno na investice, takže probíhá veřejnoprávní kontrola u dopravních společností. Jihomoravský kraj kontroluje, zda nedochází u dopravců k neoprávněnému použití veřejných prostředků určených na úhradu prokazatelné ztráty. 26

28 Předmět kontroly: - vedení účetnictví a účetní evidence závazku veřejné služby, - nákladové položky: složení a rozúčtování nákladů, - přiměřený zisk, - doložení profinancování vytvořených zdrojů ze závazku veřejné služby, použití přiměřeného zisku účelově vázaného na investice. 27

29 2.1.2 Průběh kontroly grafické znázornění č. 1 28

30 2.1.2 Průběh kontroly grafické znázornění č. 2 29

31 2.1.3 Popis protokolu o výsledku veřejnosprávní kontroly na místě V úvodních ustanoveních protokolu je uvedeno, že kontrola byla provedena na základě ustanovení 19b odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, 7 a násl. zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění, a části třetí zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném znění, vyhlášky č. 50/1998 Sb. o prokazatelné ztrátě ve veřejné linkové dopravě, Nařízení vlády 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti a na základě smluv o závazku veřejné služby. A. Předmět kontroly, rozsah kontroly Předmět kontroly: - kontrola výpočtu prokazatelné ztráty za konkrétní rok a s ním související období, - vedení účetnictví a účetní evidence závazku veřejné služby, - nákladové vstupy (složení a rozúčtování nákladů v souvislosti s plněním ZVS), - způsob evidence dalších dokladů používaných dopravcem k výpočtu prokazatelné ztráty, - použití finančních prostředků určených na úhradu prokazatelné ztráty za konkrétní rok a s ním související období, - přiměřený zisk a doložení profinancování vytvořených zdrojů ze ZVS za konkrétní rok a s ním související období. Identifikace subjektu: Kontrolovaný subjekt: společnost ABC a.s. se sídlem..ič Kontrolované období: rok. a období účetně související Rozsah kontroly, požadované doklady Kontrola vychází zpředložených dokladů a materiálů. Kontrolovaným subjektem budou při kontrole na místě předloženy nebo zapůjčeny tyto doklady: - účtový rozvrh za rok.. - příloha k účetní závěrce k rozvaha a výkaz zisku a ztrát k výroční zpráva za rok.. 30

32 - přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok. - kolektivní smlouva na rok. - stav bankovních účtů a pokladny k počátku a na konci roku.. - přehled využití vozidel za rok.. - úvěrové smlouvy, kupní smlouvy, faktury na nákup busů - inventární karty majetku - Dop(MD) 2-04 a Dop(MD) 3-04 za rok - Souhrnná rekapitulace přepravní činnosti ve veřejné linkové osobní dopravě za rok.., propočet a použití přiměřeného zisku za rok - Výkaz nákladů a tržeb z přepravní činnosti za rok (VNT) - Vyúčtování prokazatelné ztráty za linky v IDS i mimo IDS za rok Dodatečné doložení dokladů Kontrolovaný subjekt dále doloží, na základě žádostí kontrolního orgánu o doplnění podkladů ke kontrole, další doplňující podklady a informace. B. Kontrolní zjištění Nejprve se popisuje organizační struktura společnosti např.: společnost je založena na střediskovém uspořádání. Základním organizačním útvarem společnosti je hospodářské středisko, které je organizačně a ekonomicky samostatný celek. Společnost je rozdělena na jednotlivá střediska z hlediska rozhodujícího předmětu činnosti takto: - správa společnosti, - středisko pravidelné vnitrostátní osobní dopravy, - středisko nepravidelné osobní dopravy, - středisko pravidelné vnitrostátní osobní dopravy IDS. Následně se popisují skutečnosti z účetnictví a příslušné evidence dopravce např.: popis toho, jak dopravce stanovuje ekonomicky oprávněné náklady, jak o nich účtuje, jak účtuje o ZVS, dále např. položky majetku společnosti jsou podle způsobu a intenzity využívání pro danou činnost zařazeny na jednotlivá střediska. Stejně tak i zaměstnanci podle pracovní činnosti. Náklady související s majetkem nebo zaměstnanci jsou přímo účtovány na středisko podle zařazení. V případě využití daného majetku nebo zaměstnance jiným střediskem je poměrná část nákladů souvisejících s tímto využitím přeúčtována na příslušné středisko v poměru počtu ujetých kilometrů. Výjimku tvoří pouze 31