V. Soustavy s chemickou reakcí dokončení

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "V. Soustavy s chemickou reakcí dokončení"

Transkript

1 V. Soustavy s chemckou eakcí dokončení Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 1

2 5.5 Chemcká ovnováha vatných eakcí c A c R c B c S c A(t) c B(t) c R(t) c S(t) c AEQ c BEQ c REQ c SEQ c A, c B, c R, c S [kmol.m -3 ] c A c B Vatná eakce: 1 (ϕ A A ϕ B B ϕ R R ϕ S S) R A S Rovnováha c REQ c AEQ c SEQ B c BQE c R c S t t EQ t [s] 1 () k 1 c A ν A c B ν B 1, [kmol. m -3.s -1 ] () t 1 k 1 c A ϕ A c B ϕ B 1 > k c R ϕ R c S ϕ S 1EQ k 1 c AEQ ϕ A c BEQ ϕ B EQ k c REQ ϕ R c SEQ ϕ S t EQ 1EQ EQ t [s] Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze

3 Rovnováha Vatné eakce Rovnovážná konstanta 1 ϕ A A ϕ B B ϕ R R ϕ S S R S k1( ) cre q cseq ϕ ovnovážná konstanta K c Kc c f ( ) ϕ A ϕ B k ( ) c c 1 ϕ Aeq ϕ Beq ovnovážná konstanta K n K n ϕ R n q Re ϕ A naeq n n ϕ S Seq ϕ B Beq n ϕ ovnovážná konstanta K K ϕ R q Re ϕ A Aeq ϕ S Seq ϕ B Beq ϕ vzájemný vztah mez K c, K, K n K K ) c ϕ ϕ ( R Kn n kde ϕ Σϕ Alkace: ř znalost ovnovážné konstanty lze s využtím stechometcké ovnce vyočítat o dané výchozí složení směs ovnovážné složení Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 3

4 Odvození: ovnovážná konstanta 1 ovnovážná konstanta K c k ϕ ( cre R S ϕ A ϕ B ϕ R ϕ S 1 q Seq ϕ 1 caeq cbeq k cre q cseq Kc c f ( ) ϕ A ϕ B k k ) ( ) c Aeq c c ϕ Beq ovnovážná konstanta K n c nv n c V V konst. c nv n K n ϕ R n q Re ϕ A naeq n n ϕ S Seq ϕ B Beq n ϕ ovnovážná konstanta K R nv n c R V c K ϕ R q Re ϕ A Aeq ϕ S Seq ϕ B Beq ϕ Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 4

5 Příklad Konveze oxdu uhelnatého obíhá dle ovnce CO H O CO H. Po ustavení ovnováhy obsahovala lynná směs 3,1% CO, 3,1% vodní áy, 6,9% CO a 6,9% H (ocenta objemová). Vyočítejte ovnovážnou konstantu K n. Předokládejte deální chování lynné směs. Pozn.: Výše uvedená eakce se oužívá o úavu syntézního lynu na učtý omě CO/H ožadovaný dalším zacováním (nař. výoba syntetckých alkoholů, aldehydů,...). Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 5

6 La Chateleův nc akce a eakce okud za daných odmínek není dosažtelná ovnováha dostačující (nař. malé množství žádaného oduktu) lze změnou vnějších odmínek dosáhnout osunutí ovnováhy v žádaném směu nc ř oušení ovnováhy vnějším zásahem efeuje soustava tu z eakcí, kteá obnoví ovnováhu Příklad 1 NH 4 Cl (s) NH 3 (g) HCl (g) ozklad NH 4 Cl Rozklad NH 4 Cl se odoří odebáním NH 3 nebo HCl. Příklad SO ½ O SO 3 H - 99 kj/mol Exotemcká eakce ve směu tvoby SO 3 chlazením se odoří vznk SO 3 ohříváním se odoří ozklad SO 3 na SO a O Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 6

7 5.6 Látková blance chemckého eaktou Látka (kontnuálně). n Další látky (kontnuálně) V ustáleném stavu je akumulace. Rychlost vznku R o eakc ϕ A A ϕ B B ϕ R R ϕ S S R ϕ V (V je objem eakční směs) 1. kok ř návhu eaktou n R n Výstu (kontnuální).. n n - ϕ V akumulace látky za jednotku času řívod látky za jednotku času odvod látky ychlost vznku látky za jednotku za jednotku času času Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 7

8 Látková blance A. Konveze (stueň řeměny) výchozí složky X udává, jaká část z ůvodního (výchozího) očtu molekul zeagovala X ; 1 defnce X n n X X 1 žádná molekula složky ještě nezeagovala všechny molekuly složky zeagovaly [-] n n n (1 X ) Pozn. konveze obvykle učována o složku, jejíž koncentac lze snadno analytcky sledovat. B. Rozsah eakce (stueň ůběhu eakce) ξ učuje očet tzv. eakčních obatů látkové nezávslý aamet o všechny složky eakce stejný defnce ξ n n ϕ [mol] [kmol] es. ξ n& n& ϕ [mol/s] [kmol/s] C. Vzájemný vztah X a ξ X ξ ϕ n X n ξ ϕ Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 8

9 Postu blancování 1. Učení ozsahu eakce ξ omocí konveze složky. Výočet látkového množství složky na výstuu n ξ ϕ n 3. Sestavení tabulky látkové blance Složka n (kmol) VSUP m (kg) n (kmol) VÝSUP m (kg) Σ Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 9

10 Příklad Vyočtěte hmotnost Na 3 PO 4 otřebného ke změkčení (tj. odstanění Ca ontů) m 3 vody, jejíž vzoek byl dodán. Měřením bylo zjštěno, že koncentace Ca ontů ve vzoku je 76,8 mg/l. Váenaté onty se odstaní vysážením řídavkem fosfoečnanu sodného. Za ředokladu, že váník je ve vodě ve fomě Ca(HCO 3 ), obíhá eakce odle ovnce: 3 Ca(HCO 3 ) Na 3 PO 4 Ca 3 (PO 4 ) 6 NaHCO 3. Fosfoečnan musí být dávkován v řebytku tak, aby zbytková koncentace fosfoečnanu ve změkčené vodě byla c mv Na3PO4 1 mg/l. Předokládejte, že za daných odmínek byla dosažena zbytková koncentace váenatých ontů,86 mg Ca /l, tj. c mv Ca(HCO3) 11,568 mg/l. Návod: 1 mg Ca 4, mmol Ca 4, mmol Ca(HCO 3 ) 4,448 mg Ca(HCO 3 ) Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 1

11 5.7 Enegetcká blance chemckého eaktou Výstu telonosného méda Látka A řívod entale Reakční telo Látka B řívod entale Dulkátoový lášť Výměna tela stěnou eaktou. kok ř návhu eaktou n R n Q elosnosné médum Výstu odvod entale akumulace tela za jednotku času ychlost ychlost ychlost řívodu tela odvodu tela vznku tela Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 11

12 5.7.1 elo chemcké eakce (eakční telo) Př chemcké řeměně obíhají současně děje: 1. Rozušování vazeb ve výchozích látkách. Vytváření nových vazeb oduktů ř ozušování vazeb dochází k ůstu otencální enege částc ř vytváření nových vazeb dochází k oklesu otencální enege částc Podle toho, jaké vazby zankají a jaké vznkají, může se otencální enege v soustavě ve sovnání s výchozím stavem v důsledku eakce zvýšt nebo snížt. A. Zvýšení otencální enege částc v teelně zolované soustavě se ojeví oklesem teloty v důsledku snížení knetcké enege částc v teelně nezolované soustavě okles teloty vyvolá řenos tela z okolí do soustavy B. Snížení otencální enege částc v teelně zolované soustavě se ojeví zvýšením teloty v důsledku zvýšení knetcké enege částc v teelně nezolované soustavě zvýšení teloty vyvolá řenos tela ze soustavy do okolí Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 1

13 Reakční telo telo, kteé soustava řjme nebo uvolní (za ředokladu stejné teloty soustavy řed a o eakc), jestlže v ní oběhne chemcká eakce osaná stechometckou ovnc eakce může obíhat ř: konst. zobacké eakční telo nebo V konst. zochocké eakční telo Je eakční telo stavová nebo nestavová velčna? Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 13

14 Reakční telo telo, kteé soustava řjme nebo uvolní (za ředokladu stejné teloty soustavy řed a o eakc), jestlže v ní oběhne chemcká eakce osaná stechometckou ovnc eakce může obíhat ř: konst. zobacké eakční telo nebo V konst. zochocké eakční telo A. Izobacké eakční telo H eakce obíhá za konst. I. věta Q dh V.d d dh Q H H B. Izochocké eakční telo U eakce obíhá za V konst. I. věta Q du.dv dv du Q U U stavová velčna stavová velčna Pozn. V techncké ax se většna eakcí ovádí ř konst. budeme se dále zabývat ouze zobackým eakčním telem. Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 14

15 Rozdělení eakcí dle toku tela A. Exotemcké eakce telo se ř eakc uvolňuje telo se musí ze soustavy odvádět H odukty < H eaktanty eakční telo H < Potencální enege Reakční telo Půběh eakce B. Endotemcké eakce telo se ř eakc sotřebovává telo se musí do soustavy řvádět H odukty > H eaktanty eakční telo H > Potencální enege Reakční telo Půběh eakce Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 15

16 5.7. emochemcké zákony A. Pvní temochemcký zákon (Lavoseův zákon) Reakční telo otřebné ř vznku nějaké sloučenny z vků (tzv. slučovací telo) je až na znaménko stejné jako eakční telo otřebné k ozložení sloučenny na vky (tzv. telo ozkladné). h sl h ozkl lze zobecnt o všechny chemcké eakce Reakční telo eakce obíhající zleva doava a eakční telo eakce obíhající oačným směem (zava doleva) jsou za téže teloty a tlaku až na znaménko stejné. H H B. Duhý temochemcký zákon (Hessův zákon) Reakční telo nezávsí na tom, zda eakce oběhla najednou nebo o částech H eakční telo výsledné eakce H H H eakční telo té mezeakce Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 16

17 Pvní temochemcký zákon (Lavoseův zákon) zákon, kteý se týká tela uvolněného nebo sotřebovaného ř vznku sloučenny z vků Reakční telo otřebné ř vznku nějaké sloučenny z vků (tzv. slučovací telo) je až na znaménko stejné jako eakční telo otřebné k ozložení sloučenny na vky (tzv. telo ozkladné). h sl h ozkl Příklad: C (s) O (g) CO (g) h sl 393,8 kj/mol CO (g) C (s) O (g) lze zobecnt o všechny chemcké eakce h ozkl 393,8 kj/mol Reakční telo eakce obíhající zleva doava a eakční telo eakce obíhající oačným směem (zava doleva) jsou za téže teloty a tlaku až na znaménko stejné. H H Příklad: CO (g) H O (g) CO (g) H (g) H 41,191 kj/mol CO (g) H (g) CO (g) H O (g) H 41,191 kj/mol Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 17

18 5.7.. Duhý temochemcký zákon (Hessův zákon) zákon Reakční telo jakékolv eakce je ovno součtu eakčních teel ostuně uskutečňovaných eakcí, kteé vycházejí ze stejných látek a kteé oskytují stejné odukty a to bez ohledu na očet mezeakcí a mezoduktů H Reakční telo nezávsí na tom, zda eakce oběhla najednou nebo o částech H H eakční telo výsledné eakce H eakční telo té mezeakce schematcky: C(s)1/ O (g) H I -11,6 kj/mol CO(g)1/ O (g) H II -83, kj/mol C(s)1/ O (g) H -393,8 kj/mol Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 18

19 Příklad: Oxdace uhlíku 1. Sálení uhlíku ř řebytku kyslíku C (s) O (g) CO (g) H 393,8 kj/mol. Neřímý vznk I. C (s) O (g) CO (g) (nedokonalé salování) II. CO (g) O (g) CO (g) Přes eakcí tak, aby v obou ovncích byl stechometcký koefcent u solečného mezoduktu oven jedné a stanoví se eakční telo: I. C (s) ½ O (g) CO (g) H I. 11,6 kj/mol II. CO (g) ½ O (g) CO (g) H II. 83, kj/mol Σ C (s) O (g) CO (g) H H I. H II. 393,8 kj/mol Schematcky: C(s)1/ O (g) H I -11,6 kj/mol CO(g)1/ O (g) H II -83, kj/mol C(s)1/ O (g) H -393,8 kj/mol Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 19

20 Význam Hessova zákona umožňuje vyočítat eakční tela takových eakcí, u kteých by římé měření eakčních teel bylo obtížné Příklad: Stanovení eakčního tela H CD Výoba látky D A H AD D A. římo z látky A H AB H CD B. neřímo řes B a C Otázka: H CD? B H BC C Řešení: Hessův zákon A H AD D H AD H AB H BC H CD H AB H CD H CD H AD H AB H BC B H BC C Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze

21 5.7.3 Entalcká blance ř chemcké eakc Entalcká blance: H & Q& vstu H& výstu A. Reakční telo za standadních odmínek (standadní eakční telo) H ϕ h sl ϕ stechometcký koefcent h sl standadní slučovací telo složky B. Reakční telo za teloty H H A( ) 1 B ( ) 1 C ( ) 1 4 D ( 4 4 ) kde A Σ ϕ. a B Σ ϕ. b C Σ ϕ. c D Σ ϕ. d kde a, b, c, d jsou konstanty měné teelné kaacty c a b. c. d. 3 složky C. eelný výkon Q & H ξ Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 1

22 A. Reakční telo za standadních odmínek (standadní eakční telo) standadní eakční telo telo eakce, kteé začne a skončí za standadních odmínek vyočte se omocí standadních slučovacích teel složek h sl H ϕ h sl ϕ stechometcký koefcent h sl standadní slučovací telo složky Slučovací telo eakční telo, kteé se uvolňuje nebo ohlcuje ř vznku jednotkového látkového množství (1 molu č 1 kmolu) sloučenny římo z vků hodnota slučovacího tela závsí na tlaku a telotě hodnoty tabelovány za standadních odmínek (t 5 C, 11,35 kpa) standadní slučovací telo h sl!!!!!!!!!!!!!! Slučovací telo vků za standadních odmínek je z defnce ovno nule. Příklad: Kyslík O : h sl O kj/mol Uhlík C: h sl C kj/mol!!!!!!!!!!!!!! Příklad ϕ A A ϕ B B ϕ R R ϕ S S H ϕ A h sl A ϕ B h sl B ϕ R h sl R ϕ S h sl S Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze

23 eelná technka salné telo výhřevnost A. Salné telo telo, kteé se uvolní ř dokonalém sálení jednotkového látkového množství, řčemž uhlík vyhoří na CO a vodní áa H O (g) zkondenzuje hodnota salného tela závsí na telotě a tlaku standadní salné telo salné telo za standadních odmínek (t 5 C, 11,35 kpa) B. Výhřevnost ř salování alva v ůmyslových ecích odcházejí salny s telotou > 1 C voda je v lynném stavu v teelných výočtech výhřevnost alva výhřevnost telo uvolněné dokonalým sálením jednotkového množství alva, řčemž voda nezkondenzuje a zůstává v lynném skuenství výhřevnost je nžší než salné telo o výané telo vody ř dané telotě Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 3

24 Příklad: Kondenzační kotle η > 1 Účnnost η h q už výhřevnost Kondenzační kotle Klascké kotle q už < h výhřevnost η < 1 Kondenzační kotle q už h sal h sal > h výhřevnost q už > h výhřevnost η > 1 Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 4

25 Kondenzační kotel Hoval UltaGas AM condens kotel telosměnný element Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 5

26 B. Reakční telo za teloty standadní eakční telo telo eakce, kteé začne a skončí za standadních odmínek eakce obíhají za jných telot výočet eakčního tela ř lbovolné telotě Kchhoffova ovnce Reaktanty, H H 1 Podukty, 1. Izobacké eakční telo H dle 1. věty td.. Entale stavová velčna eakční telo stavová velčna Ohřev Reaktanty, H H Podukty, Ohřev 3. Reakční telo stavová velčna hodnota eakčního tela nezávsí na zůsobu, jak eakce oběhla, ale ouze na stavu výchozích látek (eaktantů) a stavu konečných látek (oduktů) cesta 1 cesta Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 6

27 Kchhoffova ovnce matematcké odvození Musí latt: H 1 H ( ϕ c ( )) eaktanty d H H ( ϕ c ( )) odukty d H H ( ϕ c ( )) d ( ϕ c odukty ( )) eaktanty d H H ( ϕ c ( )) d ( ϕ c odukty ( )) eaktanty dohoda o znaméncích: eaktanty ϕ < odukty ϕ > H H H ϕ c( ) d es. ϕ c ntegální tva dfeencální tva d Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 7

28 Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 8 Kchhoffova ovnce - ntegální tva - říklad odvození o dané c f() obecně: d c H H ) ( ϕ molová teelná kaacta složky c... 3 d c b a c závsí na telotě ; telotní závslost c se stanovuje exementálně (kalometcké měření) ) ( 3 d c b a c H ϕ ϕ d c b a H ϕ ϕ ϕ ϕ 3 d D C B A H H ) ( 3 ) ( 4 1 ) ( 3 1 ) ( 1 ) ( D C B A H H kde A Σ ϕ. a B Σ ϕ. b C Σ ϕ. c D Σ ϕ. d

29 Příklad Salování metanu Salování metanu obíhá odle eakce CH 4 (g) O (g) CO (g) H O (g). Vyočtěte: a) eakční telo ř standadních odmínkách (tj. t 5 C, 11,35 kpa), b) eakční telo ř telotě 9 C, c) teelný výkon, kteý se uvolní ř dokonalém sálení 1 Nm 3 /h methanu CH 4 ř telotě 9 C. Př výočtu ředokládejte deální chování lynu. Slučovací tela a telotní závslost měné teelné kaacty v ozsahu telot 5-9 o C Složka M h sl c a b. c. d. 3 [ kj.mol -1.K -1 ] [ kg/kmol] [ kj.mol -1 ] a b c d CH 4 16,43-74,8 19,5 5,13.1-1, , O 31,999 8,16-3, , , H O 18,15-4 3,43 1, , , CO 44,1-393,8 19,795 73, , , Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 9

30 5.7.4 Ktéum uskutečntelnost eakce!!!!!!!!!!! Výočet eakčního tela nc neříká o tom, zda je eakce za daných odmínek vůbec uskutečntelná.!!!!!!!!!!! Posouzení uskutečntelnost eakce II. věta td. A. Změna entoe jako ktéum uskutečntelnost eakce ( S) eakce ř konst. a konst. zotemcko zobacká soustava PROBLÉM: uskutečntelnost odle entoe POUZE o ADIABAICKÉ DĚJE!!!!!! B. Změna volné entale jako ktéum uskutečntelnost eakce ( G) V zotemcko zobacké soustavě: děj uskutečntelný vatný G nevatný G < děj neuskutečntelný G > Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 3

31 5.7.4 Ktéum uskutečntelnost eakce!!!!!!!!!!! Výočet eakčního tela nc neříká o tom, zda je eakce za daných odmínek vůbec uskutečntelná.!!!!!!!!!!! Posouzení uskutečntelnost eakce II. věta td. A. Změna entoe jako ktéum uskutečntelnost eakce PROBLÉM: uskutečntelnost odle entoe POUZE o ADIABAICKÉ DĚJE!!!!!! ŘEŠENÍ: IZOLACE SOUSAVY V zolované soustavě: děj uskutečntelný vatný S zol nevatný S zol > děj neuskutečntelný S zol < B. Změna volné entale jako ktéum uskutečntelnost eakce V zotemcko zobacké soustavě: děj uskutečntelný vatný G nevatný G < děj neuskutečntelný G > Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 31

32 Změna entoe jako ktéum uskutečntelnost eakce A. Změna entoe ř standadních odmínkách (standadní změna entoe) S ϕ S S standadní molová entoe složky (tabelovaná) B. Změna entoe soustavy s chemckou eakcí ř telotě dfeencální tva ntegální tva S c ϕ c a b. c. d. 3 S S A(ln ln ) B ( C. Změna entoe zolované soustavy ř telotě Izolovaná soustava se vytvoří: ze soustavy s obíhající eakcí a ) 1 C ( 1 ) D ( 3 dostatečně velkého okolí soustavy teelného zásobníku tak velkého, aby se jeho telota neměnla v říadě exotemní eakce odebíá telo a tento teelný zásobník: v říadě endotemní eakce dodává telo 3 3 ) zásobník soustava Szol S S zásobník kde S zásobník H zásobník H Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 3

33 Změna volné entale jako ktéum uskutečntelnost eakce A. Z defnce volné entale defnce volné entale G H.S Izotemcko zobacká soustava ( konst., konst.) G H S B1. Změna volné entale ř standadních odmínkách (standadní změna entale) G ϕ g g standadní molová volná entale složky (tabelovaná) sl B. Změna volné entale soustavy s chemckou eakcí ř telotě dfeencální tva ntegální tva G d H c a b. c. d. 3 d Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 33

34 5.7.5 Výočet ovnovážné konstanty z temochemckých dat Rovnovážná konstanta K a exementálně výočtem z temochemckých dat G R ln K a K a ovnovážná konstanta defnovaná na základě td. koncentace - aktvty Ideální lyny K ν 1 st 11,35 kpa K a 1 st ϕ K 1 st ϕ K y ϕ 1 st ϕ K n n ϕ Pozn. Výočet ovnováhy z temochemckých dat je ovažován za jeden z velkých úsěchů fyzkální cheme, neboť umožňuje čstě výočetně učt na základě elatvně malého očtu dat možnost nebo nemožnost ůběhu eakce a její výtěžek a tedy oočítat celé výobní lnky bez acných a dahých exementů a zjstt ředem, zda je č není snaha maná. Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 34

35 Příklad: Paní efomng Stanovte ovnovážné složení směs a konvez eaktantů ř telotě 8 C a tlaku 1 MPa ř štěení metanu vodní aou. Složení vstuující směs: % mol. CH 4, 8 % mol. H O (mol. omě CH 4 :H O 1:4). Předokládejte, že: 1. štěení metanu obíhá odle ovnce CH 4 (g) H O(g) CO(g) 3H (g),. deální chování lynné směs K ν 1. st 5 C st 11,35 kpa H 6, kj/mol G 143,3 kj/mol 8 C G - 41, 474 kj/mol Rovnovážná konstanta 8 C G kj/kmol ln K a - G /R 4,6484 K a 14,4 Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 35

36 Paní efomng okačování 8 C CH 4 (g) H O(g) CO(g) 3H (g) 8 C G kj/kmol ln K a - G /R 4,6484 K a 14,4 základ výočtu: n 1 kmol Složka (c n ) n K n n c n X CH 4,, ( 1).ξ,,1,163,8896 H O,8,8 ( 1).ξ,8,61,4588,4 H (3).ξ,5338, CO (1).ξ,1779,131 - a K a Σ 1 1.ξ 1 1, st ϕ ϕ 1 11,35 K n K ν n 3 ( ξ ) (3ξ ) 1 1 ( ξ,) ( ξ,8) ξ 1 ϕ ( 1)( 1)(1)(3) K ν 1 st 11,35 kpa 14,4 EXCEL ξ, kmol Cheme U1118 Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze Radek 8 36

Termodynamika pro +EE1

Termodynamika pro +EE1 ermodynamka ro +EE Možné zůsoby výroby elektrcké energe v současnost: termodynamcká řeměna energe jaderného alva a salování foslních alv v mechanckou energ a následně elektrckou - jaderné a klascké teelné

Více

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její

Více

3 Základní modely reaktorů

3 Základní modely reaktorů 3 Základní modely reaktorů Rovnce popsující chování reakční směs v reaktoru (v čase a prostoru) vycházejí z blančních rovnc pro hmotu, energ a hybnost. Blanc lze formulovat pro extenzvní velčnu B v obecném

Více

Rozklad přírodních surovin minerálními kyselinami

Rozklad přírodních surovin minerálními kyselinami Laboatoř anoganické technologie Rozklad příodních suovin mineálními kyselinami Rozpouštění příodních mateiálů v důsledku pobíhající chemické eakce patří mezi základní technologické opeace řady půmyslových

Více

Termochemie. Verze VG

Termochemie. Verze VG Termochemie Verze VG Termochemie Termochemie je oblast termodynamiky zabývající se studiem tepelného zabarvení chemických reakcí. Reakce, při kterých se teplo uvolňuje = exotermní. Reakce, při kterých

Více

II. Stavové chování látkových soustav

II. Stavové chování látkových soustav II. Stavové chování látkových soustav 1 II. Stavové chování látkových soustav Stavové chování látkové soustavy vztah mez telotou, tlakem, objemem a množstvím látky v soustavě Proč tyto velčny? Defnce:

Více

III. Základy termodynamiky

III. Základy termodynamiky III. Základy termodynamiky 3. ermodynamika FS ČU v Praze 3. Základy termodynamiky 3. Úvod 3. Základní ojmy 3.3 Základní ostuláty 3.4 Další termodynamické funkce volná energie a volná entalie 3.5 Kritérium

Více

SMR 1. Pavel Padevět

SMR 1. Pavel Padevět SR 1 Pavel Padevět ITŘÍ SÍY PRUTU ITŘÍ SÍY PRUTU Put (nosník) konstukční vek u něhož délka načně řevládá nad dalšími dvěma oměy. Při řešení tyto vky modelujeme jejich střednicí čáou tvořenou sojnicí těžišť

Více

2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout?

2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout? 2.6.7 Fázový diagram Předoklady: 2606 Př. 1: Poiš děje zakreslené v diagramu křivky syté áry. Za jakých odmínek mohou roběhnout? 4 2 1 3 1) Sytá ára je za stálého tlaku zahřívána. Zvětšuje svůj objem a

Více

ÚČINNOST KOTLE. Součinitel přebytku spalovacího vzduchu z měřené koncentrace O2 Účinnost kotle nepřímou metodou Účinnost kotle přímou metodou

ÚČINNOST KOTLE. Součinitel přebytku spalovacího vzduchu z měřené koncentrace O2 Účinnost kotle nepřímou metodou Účinnost kotle přímou metodou ÚČINNOST KOTLE 1. Cíl páce: Roštový kotel o jmenovtém výkonu 100 kw, vybavený automatckým podáváním palva, je učen po spalování dřevní štěpky. Teplo z topného okuhu je předáváno do chladícího okuhu pomocí

Více

Chemická termodynamika 14

Chemická termodynamika 14 3. CHEMICKÁ ERMODYNAMIKA Jak název naznačuje, vznkla termodynamka ůvodně jako výsledek úvah o vztahu mez telem a rací, o možnostech využtí a kvanttatvního určení řeměny tela v rác. Dnes je defnována obecněj;

Více

Raoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem

Raoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem DVOUSLOŽKOVÉ SYSTÉMY lkace Gbbsova zákona fází v f s 2 3 1 4 2 2 4 mamálně 3 roměnné, ro fázový dagram bchom otřeboval trojrozměrný 1 3 4 graf, oužíváme lošné graf, kd volíme buď konstantní telotu (zotermcký

Více

ATOMOVÁ HMOTNOSTNÍ JEDNOTKA

ATOMOVÁ HMOTNOSTNÍ JEDNOTKA CHEMICKÉ VÝPOČTY Teoie Skutečné hmotnosti atomů jsou velmi malé např.: m 12 C=1,99267.10-26 kg, m 63 Cu=1,04496.10-25 kg. Počítání s těmito hodnotami je nepaktické a poto byla zavedena atomová hmotností

Více

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma : Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání

Více

Termochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D.

Termochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D. Termochemie Ing. Martin Keppert Ph.D. Katedra materiálového inženýrství a chemie keppert@fsv.cvut.cz A 329 http://tpm.fsv.cvut.cz/ Termochemie: tepelné jevy při chemických reakcích Chemická reakce: CH

Více

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké

Více

TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE

TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE Chemická reakce: Jestliže se za vhodných podmínek vyskytnou 2 látky schopné spolu reagovat, nastane chemická reakce. Při ní z výchozích látek

Více

První výraz na pravé straně rovnice se označuje jako standardní reakční Gibbsova energie r G o. ν ln a

První výraz na pravé straně rovnice se označuje jako standardní reakční Gibbsova energie r G o. ν ln a Rekční ztem vnvážná knstnt Rekční ztem je vzth mez ekční Gbbsvu enegí slžením ekční směs ř zvlené teltě Tent vzth získáme dszením výzu chemcký tencál d vnce µ µ + RT ln G µ P becnu ekc G G µ L symblzuje

Více

a i r r dg = Σµ i dn i [T, p] T V T p integrace pro r H = konst, r H = a + bt, r H = a + bt + ct 2 rozsah reakce stupeň přeměny i i

a i r r dg = Σµ i dn i [T, p] T V T p integrace pro r H = konst, r H = a + bt, r H = a + bt + ct 2 rozsah reakce stupeň přeměny i i (T): dg Σµ dn [T, ] G G + TΣ ν R ln,mmo ovnováhu R ν ln, v ovnováze R ln ( ) F R Tln G TΣ T ln T H RT ntege o H kon, H + bt, H + bt + T ln T V U RT (): ln V RT T Rovnovážná konnt z exementálníh dt: ϕ γ

Více

1. Látkové soustavy, složení soustav

1. Látkové soustavy, složení soustav , složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových

Více

Zkouškový test z fyzikální a koloidní chemie

Zkouškový test z fyzikální a koloidní chemie Zkouškový test z fyzkální a kolodní cheme VZOR/1 jméno test zápočet průměr známka Čas 9 mnut. Povoleny jsou kalkulačky. Nejsou povoleny žádné písemné pomůcky. Uotázeksvýběrema,b,c...odpověd b kroužkujte.platí:

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly

Více

Chemie cvičení 3 Soustavy s chemickou reakcí

Chemie cvičení 3 Soustavy s chemickou reakcí U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí A. Reačí ietia 3/ eatou obíhá eae A + B C. oetae láty A a vstuu do eatou je,3 mol/l a láty B, mol/l. Ja se změí eačí yhlost,

Více

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými 1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte

Více

Účinnost spalovacích zařízení

Účinnost spalovacích zařízení Účnnost saloacích zařízení o ředmět Saloání a saloací zařízení of. Ing. ael Noskeč, CSc Saloací zařízení slouží k tansfomac chemcky ázané enege al na teelnou eneg méda, hodného k žádoucí dstbuc tela o

Více

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená

Více

MODELOVÁNÍ A SIMULACE

MODELOVÁNÍ A SIMULACE MODELOVÁNÍ A SIMULACE základní pojmy a postupy vytváření matematckých modelů na základě blancí prncp numerckého řešení dferencálních rovnc základy práce se smulačním jazykem PSI Základní pojmy matematcký

Více

Dynamická podstata chemické rovnováhy

Dynamická podstata chemické rovnováhy Dynamická podstata chemické rovnováhy Ve směsi reaktantů a produktů probíhá chemická reakce dokud není dosaženo rovnovážného stavu. Chemická rovnováha má dynamický charakter protože produkty stále vznikají

Více

108/2011 Sb. VYHLÁKA

108/2011 Sb. VYHLÁKA 108/2011 Sb. VYHLÁKA ze dne 14. dubna 2011 o měření lynu a o zůsobu stanovení náhrady kody ř neorávněném odběru, neorávněné dodávce, neorávněném uskladňování, neorávněné řeravě nebo neorávněné dstrbuc

Více

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305 .3.6 Práce lynu Předoklady: 305 Děje v lynech nejčastěji zobrazujeme omocí diagramů grafů závislosti tlaku na objemu. Na x-ovou osu vynášíme objem a na y-ovou osu tlak. Př. : Na obrázku je nakreslen diagram

Více

Hlavní body. Úvod do dynamiky. Dynamika translačních pohybů Dynamika rotačních pohybů

Hlavní body. Úvod do dynamiky. Dynamika translačních pohybů Dynamika rotačních pohybů Mechanka dynaka Hlavní body Úvod do dynaky. Dynaka tanslačních pohybů Dynaka otačních pohybů Úvod do dynaky Mechanka by byla neúplná, kdyby se nezabývala, důvody poč se tělesa dávají do pohybu, zychlují,

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

TERMOCHEMIE. Entalpie H = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: H

TERMOCHEMIE. Entalpie H = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: H Entalpie = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: Změna entalpie = Změna energie v reakci, k níž dochází při konstantních..., reaktanty a produkty jsou stejné... (energie

Více

1. Termochemie - příklady 1. ročník

1. Termochemie - příklady 1. ročník 1. Termochemie - příklady 1. ročník 1.1. Urči reakční teplo reakce: C (g) + 1/2 O 2 (g) -> CO (g), ΔH 1 =?, známe-li C (g) + O 2 (g) -> CO 2 (g) ΔH 2 = -393,7 kj/mol CO (g) + 1/2 O 2 -> CO 2 (g) ΔH 3 =

Více

Modelování rizikových stavů v rodinných domech

Modelování rizikových stavů v rodinných domech 26. 28. června 2012, Mkulov Modelování rzkových stavů v rodnných domech Mlada Kozubková 1, Marán Bojko 2, Jaroslav Krutl 3 1 2 3 Vysoká škola báňská techncká unverzta Ostrava, Fakulta strojní, Katedra

Více

Termodynamika ideálního plynu

Termodynamika ideálního plynu Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pořadí DUMu v sadě 10

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pořadí DUMu v sadě 10 Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Entalpie je extenzívní veličina a označuje se symbolem H. Vyjadřuje se intenzívními veličinami, tj. molární entalpií h či měrnou entalpií h jako

Entalpie je extenzívní veličina a označuje se symbolem H. Vyjadřuje se intenzívními veličinami, tj. molární entalpií h či měrnou entalpií h jako 0 Blance entalpe Vladmír Míka, Jří Vlček, Prokop Nekovář Kaptola obsahuje metody výpočtu hodnoty entalpe čstých látek a směsí, postupy řešení blance entalpe včetně reagujících systémů a odkazy na údaje

Více

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6 3. SIMULTÁNNÍ REAKCE Úloha 3-1 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet přeměny... 2 Úloha 3-2 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet času... 2 Úloha 3-3 Protisměrné reakce oboustranně

Více

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve

Více

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 15.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_11_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 15.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_11_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 15.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_11_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy Termodynamika a termodynamické oběhy Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický

Více

8. Chemické reakce Energetika - Termochemie

8. Chemické reakce Energetika - Termochemie - Termochemie TERMOCHEMIE oddíl termodynamiky Tepelné zabarvení chemických reakcí Samovolnost chemických reakcí Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti - Termochemie TERMOCHEMIE

Více

= 2,5R 1,5R =1,667 T 2 =T 1. W =c vm W = ,5R =400,23K. V 1 =p 2. p 1 V 2. =p 2 R T. p 2 p 1 1 T 1 =p 2 1 T 2. =p 1 T 1,667 = ,23

= 2,5R 1,5R =1,667 T 2 =T 1. W =c vm W = ,5R =400,23K. V 1 =p 2. p 1 V 2. =p 2 R T. p 2 p 1 1 T 1 =p 2 1 T 2. =p 1 T 1,667 = ,23 15-17 Jeden mol argonu, o kterém budeme předpokládat, že se chová jako ideální plyn, byl adiabaticky vratně stlačen z tlaku 100 kpa na tlak p 2. Počáteční teplota byla = 300 K. Kompresní práce činila W

Více

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2 Obsah KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových dějů s ideálním lynem Přehled základních dějů v ideálním

Více

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1 Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci

Více

Termodynamický popis chemicky reagujícího systému

Termodynamický popis chemicky reagujícího systému 5. CHEMICKÉ ROVNOVÁHY Všechny chemcké rekce směřují k dynmcké rovnováze, v níž jsou řítomny jk výchozí látky tk rodukty, které všk nemjí jž tendenc se měnt. V řdě řídů je všk oloh rovnováhy tk osunut ve

Více

Elektroenergetika 1. Termodynamika

Elektroenergetika 1. Termodynamika Elektroenergetika 1 Termodynamika Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický

Více

1.3. Transport iontů v elektrickém poli

1.3. Transport iontů v elektrickém poli .3. Transport ontů v elektrckém pol Ionty se v roztoku vystaveném působení elektrckého pole pohybují katonty směrem ke katodě, anonty k anodě. Tento pohyb ontů se označuje jako mgrace. VODIVOST Vodvost

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizoaný na SPŠ Noé Město nad Metují s finanční odorou Oeračním rogramu Vzděláání ro konkurenceschonost Králoéhradeckého kraje ermodynamika Ing. Jan Jemelík Ideální lyn: - ideálně stlačitelná

Více

IV. Fázové rovnováhy dokončení

IV. Fázové rovnováhy dokončení IV. Fázové rovnováhy dokončení 4. Fázové rovnováhy Ústav rocesní a zracovatelské techniky 1 4.3.2 Soustava tuhá složka kaalná složka Dvousložková soustava s 2 Křivka rozustnosti T nenasycený roztok nasycený

Více

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty Inženýrský manuál č. 13 Aktualizace: 04/2016 Výočet svislé únosnosti osamělé iloty Program: Soubor: Pilota Demo_manual_13.gi Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit oužití rogramu GEO 5 PILOTA ro

Více

Chemie - cvičení 2 - příklady

Chemie - cvičení 2 - příklady Cheie - cvičení 2 - příklady Stavové chování 2/1 Zásobník o objeu 50 obsahuje plynný propan C H 8 při teplotě 20 o C a přetlaku 0,5 MPa. Baroetrický tlak je 770 torr. Kolik kg propanu je v zásobníku? Jaká

Více

ADC (ADS) AIR DATA COMPUTER ( AIR DATA SYSTEM ) Aerometrický počítač, Aerometrický systém. V současné době se používá DADC Digital Air data computer

ADC (ADS) AIR DATA COMPUTER ( AIR DATA SYSTEM ) Aerometrický počítač, Aerometrický systém. V současné době se používá DADC Digital Air data computer ADC (ADS) AIR DATA COPUTER ( AIR DATA SYSTE ) Aerometrický očítač, Aerometrický systém V současné době se oužívá DADC Digital Air data comuter Slouží ke snímání a komlexnímu zracování aerometrických a

Více

i=1..k p x 2 p 2 s = y 2 p x 1 p 1 s = y 1 p 2

i=1..k p x 2 p 2 s = y 2 p x 1 p 1 s = y 1 p 2 i I i II... i F i..k Binární mě, ideální kaalina, ideální lyn x y y 2 Křivka bodů varu: Křivka roných bodů: Pákové ravidlo: x y y 2 n I n x I z II II z x Henryho zákon: 28-2 U měi hexan() + hetan(2) ři

Více

Výslednice, rovnováha silové soustavy.

Výslednice, rovnováha silové soustavy. Výslednce, ovnováha slové soustavy. Základy mechanky, 2. přednáška Obsah přednášky : výslednce a ovnováha slové soustavy, ovnce ovnováhy, postoová slová soustava Doba studa : as 1,5 hodny Cíl přednášky

Více

Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.

Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28. Středoeroské centr ro ytáření a realzac nooaných techncko-ekonockých stdjních rograů Regstrační číslo: CZ..07/..00/8.030 CT 07 - Teroechanka VUT, FAST, ústa Technckých zařízení bdo Ka. Základní úlohy z

Více

Náhodným (stochastickým) procesem nazveme zobrazení, které každé hodnotě náhodnou veličinu X ( t)

Náhodným (stochastickým) procesem nazveme zobrazení, které každé hodnotě náhodnou veličinu X ( t) MARKOVOVY PROCESY JAKO APARÁT PRO ŘEŠENÍ SPOLEHLIVOSTI VÍCESTAVOVÝCH SYSTÉMŮ Náhodné rocesy Náhodným (stochastckým) rocesem nazveme zobrazení, které každé hodnotě náhodnou velčnu X ( t). Proměnná t má

Více

Výsledky úloh. Obsah KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku

Výsledky úloh. Obsah KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku ýsledky úloh C R, C R, κ 0, 0,088 0, 0,8 KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku 6 η 0,8 ( ){ { Obsah Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových

Více

12. Termomechanika par, Clausius-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

12. Termomechanika par, Clausius-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par 1/2 1. Určovací veličiny pracovní látky 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 3. Směsi plynů, měrné tepelné kapacity plynů 4. První termodynamický zákon 5. Základní vratné

Více

Příklady z přednášek Statistické srovnávání

Příklady z přednášek Statistické srovnávání říklad z řednášek Statstcké srovnávání Jednoduché ndvduální ndex říklad V následující tabulce jsou uveden údaje o očtu závažných závad v areálu určté frm zjštěných a oravených v letech 9-998. Závažná závada

Více

Energie v chemických reakcích

Energie v chemických reakcích Energie v chemických reakcích Energetická bilance reakce CH 4 + Cl 2 = CH 3 Cl + HCl rozštěpení vazeb vznik nových vazeb V chemických reakcích dochází ke změně vazeb mezi atomy. Vazebná energie uvolnění

Více

Předpjatý beton Přednáška 12

Předpjatý beton Přednáška 12 Předjatý beton Přednáška 12 Obsah Mezní stavy oužitelnosti - omezení řetvoření Deformace ředjatých konstrukcí Předoklady, analýza, Stanovení řetvoření. Všeobecně - u ředjatých konstrukcí nejen růhyb od

Více

Úloha 1 Stavová rovnice ideálního plynu. p V = n R T. Látkové množství [mol]

Úloha 1 Stavová rovnice ideálního plynu. p V = n R T. Látkové množství [mol] TEORETICKÁ ČÁST (60 BODŮ) Úloha 1 Stavová rovnice ideálního plynu 1 bodů 1. Objem [m ] Univerzální plynová konstanta 8,145 J K 1 mol 1 p V n R T Tlak [Pa] Látkové množství [mol] Termodynamická teplota

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014 Laser je řístroj, který generuje elektromagnetické záření monochromatické, směrované (s malou rozbíhavostí), koherentní, vysoce energetické, výkonné, s velkým jasem Základní konstrukční součásti evnolátkového

Více

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství) VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice

Více

TERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny

TERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny TERMIKA VIII Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Joule uv a Thomson uv okus ro reálné lyny 1 Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Maxwellova rychlostní rozdělovací funkce se

Více

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie Příloha č. 2 k vyhlášce č. 439/2005 Sb. Zůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu teelné energie Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví zůsobem odle následujícího

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 4 - žákovská verze Téma: Tepelné zabarvení chemických reakcí. Mgr. Kateřina Dlouhá. Student a konkurenceschopnost

CHEMIE. Pracovní list č. 4 - žákovská verze Téma: Tepelné zabarvení chemických reakcí. Mgr. Kateřina Dlouhá. Student a konkurenceschopnost www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 4 - žákovská verze Téma: Tepelné zabarvení chemických reakcí Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Kateřina Dlouhá Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075

Více

Složení soustav. c k. Přehled užívaných koncentrací. hmotnostní konc. (podíl) objemová konc. (podíl) molová konc. (podíl) hmotnostně objemová konc.

Složení soustav. c k. Přehled užívaných koncentrací. hmotnostní konc. (podíl) objemová konc. (podíl) molová konc. (podíl) hmotnostně objemová konc. U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehy FS ČVU Složeí soustav Přehled užívaýh oetaí Symbol efe Rozmě Název m hmotost_ hmotost_ hmotostí o. (odíl) v objem_ objem_ objemová o. (odíl) lat. mozství_ lat. mozství_

Více

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost Zůsobilost Menu: QExert Zůsobilost Modul očítá na základě dat a zadaných secifikačních mezí hodnoty různých indexů zůsobilosti (caability index, ) a výkonnosti (erformance index, ). Dále jsou vyočítány

Více

Stavová rovnice. Ve stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní parametry Y i

Stavová rovnice. Ve stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní parametry Y i ermodynamický ostulát: Stavová rovnice e stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní arametry Y i určeny jako funkce všech vnějších arametrů X j a teloty Y i f

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu

Více

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A ibbsova a Helmholtzova energie Def. ibbsovy energie H Def. Helmholtzovy energie U, jsou efinovány omocí stavových funkcí jená se o stavové funkce. ibbsova energie charakterizuje rovnovážný stav (erzibilní

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Semestrální práce z předmětu MM Stanovení deformace soustav ocelových prutů Václav Plánčka 6..006 OBSAH ZADÁNÍ... 3 TEORETICKÁ ČÁST... 4 PRAKTICKÁ ČÁST...

Více

7.5.12 Parabola. Předpoklady: 7501, 7507. Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny.

7.5.12 Parabola. Předpoklady: 7501, 7507. Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny. 75 Paabola Předoklad: 750, 7507 Pedagogická oznámka: Na všechn říklad je otřeba asi jeden a ůl vučovací hodin Paabolu už známe: matematika: Gafem každé kvadatické funkce = a + b + c je aabola fzika: Předmět,

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa].

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. Příklad 1 Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. m 20[kg], t 15 [ C] 288.15 [K], p 10 [MPa] 10.10 6 [Pa], R 8314 [J. kmol 1. K 1 ] 8,314

Více

Energie elektrického pole

Energie elektrického pole Energe elektrckého pole Jž v úvodní kaptole jsme poznal, že nehybný (centrální elektrcký náboj vytváří v celém nekonečném prostoru slové elektrcké pole, které je konzervatvní, to znamená, že jakýkolv jný

Více

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE LABORATOŘ OBORU I ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111) B Měření secifického ovrchu sorbentů Vedoucí ráce: Doc. Ing. Bohumír Dvořák, CSc. Umístění ráce: S31 1 MĚŘENÍ SPECIFICKÉHO POVRCHU SORBENTŮ 1. CÍL PRÁCE

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 1, 2

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 1, 2 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ AKULTA APLIKOVANÉ INORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení, část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 03 Tento studijní materiál vznikl za finanční odory Evroského sociálního

Více

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla. říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním

Více

TEORIE PROCESŮ PŘI VÝROBĚ ŽELEZA A OCELI Část II Teorie ocelářských pochodů studijní opora

TEORIE PROCESŮ PŘI VÝROBĚ ŽELEZA A OCELI Část II Teorie ocelářských pochodů studijní opora Vysoká škola báňská Techncká unverzta Ostrava Fakulta metalurge a materálového nženýrství TEORIE PROCESŮ PŘI VÝROBĚ ŽELEZA A OCELI Část II Teore ocelářských pochodů studjní opora Zdeněk Adolf Ostrava 2013

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1 A. Výpočty z chemických rovnic 1 4. CHEMICKÉ ROVNICE A. Výpočty z chemických rovnic a. Výpočty hmotností reaktantů a produktů b. Výpočty objemů reaktantů a produktů c. Reakce látek o různých koncentracích

Více

T0 Teplo a jeho měření

T0 Teplo a jeho měření Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná

Více

Metoda hlavních komponent

Metoda hlavních komponent d d Víceozměná data Metoda hlavních komonent Václav Adamec vadamec@mendelucz Extenze unvaetních dat na více oměnných () Datová matce: n x Hodnot oměnných získán z jednoho subjektu () Předoklad závslostí

Více

Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,

Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky , "Zracováno odle Skácel F. - Tekáč.: Podklady ro Ministerstvo životního rostředí k rovádění Protokolu o PRTR - řehled etod ěření a identifikace látek sledovaných odle Protokolu o registrech úniků a řenosů

Více

VI. VÝPOČET Z CHEMICKÉ ROVNICE

VI. VÝPOČET Z CHEMICKÉ ROVNICE VI. VÝPOČET Z CHEMICKÉ ROVNICE ZÁKLADNÍ POJMY : Chemická rovnice (např. hoření zemního plynu): CH 4 + 2 O 2 CO 2 + 2 H 2 O CH 4, O 2 jsou reaktanty; CO 2, H 2 O jsou produkty; čísla 2 jsou stechiometrické

Více

Základy počítačové grafiky

Základy počítačové grafiky Základy počítačové gafky Pezentace přednášek Ústav počítačové gafky a multmédí Téma přednášky Radozta Motto Světlo se šíří podle fyzkálních zákonů! Př ealstcké zobazení vtuálních počítačových scén e poto

Více

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii KM/GVS Geometrické vidění světa (Design) nalytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii Použité značky a symboly R, C, Z obor reálných, komleních, celých čísel geometrický vektor R n aritmetický vektor

Více

Kinetika chemických reakcí

Kinetika chemických reakcí Kinetika chemických reakcí Kinetika chemických reakcí se zabývá rychlostmi chemických reakcí, jejich závislosti na reakčních podmínkách a vysvětluje reakční mechanismus. Pro objasnění mechanismu přeměny

Více

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně

Více

Stanovení koncentrace Ca 2+ a tvrdost vody

Stanovení koncentrace Ca 2+ a tvrdost vody Laboratorní úloha B/4 Stanovní koncntrac Ca 2+ a tvrdost vody Úkol: A. Stanovt koncntraci iontů Ca 2+ v mg/l v vzorku a určt tvrdost vody. Pomocí indikátoru a barvného přchodu stanovt bod kvivalnc (hodnota

Více

Stanovení koncentrace Ca 2+ a tvrdost vody

Stanovení koncentrace Ca 2+ a tvrdost vody Laboratorní úloha B/4 Stanovení koncentrace Ca 2+ a tvrdost vody Úkol: A. Stanovte koncentraci iontů Ca 2+ v mg/l ve vzorku a určete tvrdost vody. Pomocí indikátoru a barevného přechodu stanovte bod ekvivalence

Více

zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, napájen do kotvy, indukčnost zanedbáme.

zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, napájen do kotvy, indukčnost zanedbáme. Teorie řízení 004 str. / 30 PŘÍKLAD zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, naájen do kotvy, indukčnost zanedbáme. E ce ω a) Odvoďte řenosovou funkci F(): F( ) ω( )/ u( ) b)

Více

Řešení testu 2b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY ledna 2016

Řešení testu 2b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY ledna 2016 Řešení testu b Fika I (Mecanika a molekulová fika NOFY. ledna 6 Příklad Zadání: Po kouli o poloměu se be pokluovaní valí malá koule o poloměu. Jaká bude úlová clost otáčení malé koule v okamžiku kd se

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto H 2 + Cl 2 2HCl Jak si představit rychlost chemické reakce? Obecný zápis chemické reakce A B C D Kde α, β, γ, δ jsou stechiometrické koeficienty,

Více