V. Soustavy s chemickou reakcí dokončení

Transkript

1 V. Soustavy s chemckou eakcí dokončení Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 1

2 5.5 Chemcká ovnováha vatných eakcí c A c R c B c S c A(t) c B(t) c R(t) c S(t) c AEQ c BEQ c REQ c SEQ c A, c B, c R, c S [kmol.m -3 ] c A c B Vatná eakce: 1 (ϕ A A ϕ B B ϕ R R ϕ S S) R A S Rovnováha c REQ c AEQ c SEQ B c BQE c R c S t t EQ t [s] 1 () k 1 c A ν A c B ν B 1, [kmol. m -3.s -1 ] () t 1 k 1 c A ϕ A c B ϕ B 1 > k c R ϕ R c S ϕ S 1EQ k 1 c AEQ ϕ A c BEQ ϕ B EQ k c REQ ϕ R c SEQ ϕ S t EQ 1EQ EQ t [s] Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze

3 Rovnováha Vatné eakce Rovnovážná konstanta 1 ϕ A A ϕ B B ϕ R R ϕ S S R S k1( ) cre q cseq ϕ ovnovážná konstanta K c Kc c f ( ) ϕ A ϕ B k ( ) c c 1 ϕ Aeq ϕ Beq ovnovážná konstanta K n K n ϕ R n q Re ϕ A naeq n n ϕ S Seq ϕ B Beq n ϕ ovnovážná konstanta K K ϕ R q Re ϕ A Aeq ϕ S Seq ϕ B Beq ϕ vzájemný vztah mez K c, K, K n K K ) c ϕ ϕ ( R Kn n kde ϕ Σϕ Alkace: ř znalost ovnovážné konstanty lze s využtím stechometcké ovnce vyočítat o dané výchozí složení směs ovnovážné složení Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 3

4 Odvození: ovnovážná konstanta 1 ovnovážná konstanta K c k ϕ ( cre R S ϕ A ϕ B ϕ R ϕ S 1 q Seq ϕ 1 caeq cbeq k cre q cseq Kc c f ( ) ϕ A ϕ B k k ) ( ) c Aeq c c ϕ Beq ovnovážná konstanta K n c nv n c V V konst. c nv n K n ϕ R n q Re ϕ A naeq n n ϕ S Seq ϕ B Beq n ϕ ovnovážná konstanta K R nv n c R V c K ϕ R q Re ϕ A Aeq ϕ S Seq ϕ B Beq ϕ Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 4

5 Příklad Konveze oxdu uhelnatého obíhá dle ovnce CO H O CO H. Po ustavení ovnováhy obsahovala lynná směs 3,1% CO, 3,1% vodní áy, 6,9% CO a 6,9% H (ocenta objemová). Vyočítejte ovnovážnou konstantu K n. Předokládejte deální chování lynné směs. Pozn.: Výše uvedená eakce se oužívá o úavu syntézního lynu na učtý omě CO/H ožadovaný dalším zacováním (nař. výoba syntetckých alkoholů, aldehydů,...). Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 5

6 La Chateleův nc akce a eakce okud za daných odmínek není dosažtelná ovnováha dostačující (nař. malé množství žádaného oduktu) lze změnou vnějších odmínek dosáhnout osunutí ovnováhy v žádaném směu nc ř oušení ovnováhy vnějším zásahem efeuje soustava tu z eakcí, kteá obnoví ovnováhu Příklad 1 NH 4 Cl (s) NH 3 (g) HCl (g) ozklad NH 4 Cl Rozklad NH 4 Cl se odoří odebáním NH 3 nebo HCl. Příklad SO ½ O SO 3 H - 99 kj/mol Exotemcká eakce ve směu tvoby SO 3 chlazením se odoří vznk SO 3 ohříváním se odoří ozklad SO 3 na SO a O Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 6

7 5.6 Látková blance chemckého eaktou Látka (kontnuálně). n Další látky (kontnuálně) V ustáleném stavu je akumulace. Rychlost vznku R o eakc ϕ A A ϕ B B ϕ R R ϕ S S R ϕ V (V je objem eakční směs) 1. kok ř návhu eaktou n R n Výstu (kontnuální).. n n - ϕ V akumulace látky za jednotku času řívod látky za jednotku času odvod látky ychlost vznku látky za jednotku za jednotku času času Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 7

8 Látková blance A. Konveze (stueň řeměny) výchozí složky X udává, jaká část z ůvodního (výchozího) očtu molekul zeagovala X ; 1 defnce X n n X X 1 žádná molekula složky ještě nezeagovala všechny molekuly složky zeagovaly [-] n n n (1 X ) Pozn. konveze obvykle učována o složku, jejíž koncentac lze snadno analytcky sledovat. B. Rozsah eakce (stueň ůběhu eakce) ξ učuje očet tzv. eakčních obatů látkové nezávslý aamet o všechny složky eakce stejný defnce ξ n n ϕ [mol] [kmol] es. ξ n& n& ϕ [mol/s] [kmol/s] C. Vzájemný vztah X a ξ X ξ ϕ n X n ξ ϕ Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 8

9 Postu blancování 1. Učení ozsahu eakce ξ omocí konveze složky. Výočet látkového množství složky na výstuu n ξ ϕ n 3. Sestavení tabulky látkové blance Složka n (kmol) VSUP m (kg) n (kmol) VÝSUP m (kg) Σ Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 9

10 Příklad Vyočtěte hmotnost Na 3 PO 4 otřebného ke změkčení (tj. odstanění Ca ontů) m 3 vody, jejíž vzoek byl dodán. Měřením bylo zjštěno, že koncentace Ca ontů ve vzoku je 76,8 mg/l. Váenaté onty se odstaní vysážením řídavkem fosfoečnanu sodného. Za ředokladu, že váník je ve vodě ve fomě Ca(HCO 3 ), obíhá eakce odle ovnce: 3 Ca(HCO 3 ) Na 3 PO 4 Ca 3 (PO 4 ) 6 NaHCO 3. Fosfoečnan musí být dávkován v řebytku tak, aby zbytková koncentace fosfoečnanu ve změkčené vodě byla c mv Na3PO4 1 mg/l. Předokládejte, že za daných odmínek byla dosažena zbytková koncentace váenatých ontů,86 mg Ca /l, tj. c mv Ca(HCO3) 11,568 mg/l. Návod: 1 mg Ca 4, mmol Ca 4, mmol Ca(HCO 3 ) 4,448 mg Ca(HCO 3 ) Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 1

11 5.7 Enegetcká blance chemckého eaktou Výstu telonosného méda Látka A řívod entale Reakční telo Látka B řívod entale Dulkátoový lášť Výměna tela stěnou eaktou. kok ř návhu eaktou n R n Q elosnosné médum Výstu odvod entale akumulace tela za jednotku času ychlost ychlost ychlost řívodu tela odvodu tela vznku tela Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 11

12 5.7.1 elo chemcké eakce (eakční telo) Př chemcké řeměně obíhají současně děje: 1. Rozušování vazeb ve výchozích látkách. Vytváření nových vazeb oduktů ř ozušování vazeb dochází k ůstu otencální enege částc ř vytváření nových vazeb dochází k oklesu otencální enege částc Podle toho, jaké vazby zankají a jaké vznkají, může se otencální enege v soustavě ve sovnání s výchozím stavem v důsledku eakce zvýšt nebo snížt. A. Zvýšení otencální enege částc v teelně zolované soustavě se ojeví oklesem teloty v důsledku snížení knetcké enege částc v teelně nezolované soustavě okles teloty vyvolá řenos tela z okolí do soustavy B. Snížení otencální enege částc v teelně zolované soustavě se ojeví zvýšením teloty v důsledku zvýšení knetcké enege částc v teelně nezolované soustavě zvýšení teloty vyvolá řenos tela ze soustavy do okolí Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 1

13 Reakční telo telo, kteé soustava řjme nebo uvolní (za ředokladu stejné teloty soustavy řed a o eakc), jestlže v ní oběhne chemcká eakce osaná stechometckou ovnc eakce může obíhat ř: konst. zobacké eakční telo nebo V konst. zochocké eakční telo Je eakční telo stavová nebo nestavová velčna? Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 13

14 Reakční telo telo, kteé soustava řjme nebo uvolní (za ředokladu stejné teloty soustavy řed a o eakc), jestlže v ní oběhne chemcká eakce osaná stechometckou ovnc eakce může obíhat ř: konst. zobacké eakční telo nebo V konst. zochocké eakční telo A. Izobacké eakční telo H eakce obíhá za konst. I. věta Q dh V.d d dh Q H H B. Izochocké eakční telo U eakce obíhá za V konst. I. věta Q du.dv dv du Q U U stavová velčna stavová velčna Pozn. V techncké ax se většna eakcí ovádí ř konst. budeme se dále zabývat ouze zobackým eakčním telem. Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 14

15 Rozdělení eakcí dle toku tela A. Exotemcké eakce telo se ř eakc uvolňuje telo se musí ze soustavy odvádět H odukty < H eaktanty eakční telo H < Potencální enege Reakční telo Půběh eakce B. Endotemcké eakce telo se ř eakc sotřebovává telo se musí do soustavy řvádět H odukty > H eaktanty eakční telo H > Potencální enege Reakční telo Půběh eakce Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 15

16 5.7. emochemcké zákony A. Pvní temochemcký zákon (Lavoseův zákon) Reakční telo otřebné ř vznku nějaké sloučenny z vků (tzv. slučovací telo) je až na znaménko stejné jako eakční telo otřebné k ozložení sloučenny na vky (tzv. telo ozkladné). h sl h ozkl lze zobecnt o všechny chemcké eakce Reakční telo eakce obíhající zleva doava a eakční telo eakce obíhající oačným směem (zava doleva) jsou za téže teloty a tlaku až na znaménko stejné. H H B. Duhý temochemcký zákon (Hessův zákon) Reakční telo nezávsí na tom, zda eakce oběhla najednou nebo o částech H eakční telo výsledné eakce H H H eakční telo té mezeakce Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 16

17 Pvní temochemcký zákon (Lavoseův zákon) zákon, kteý se týká tela uvolněného nebo sotřebovaného ř vznku sloučenny z vků Reakční telo otřebné ř vznku nějaké sloučenny z vků (tzv. slučovací telo) je až na znaménko stejné jako eakční telo otřebné k ozložení sloučenny na vky (tzv. telo ozkladné). h sl h ozkl Příklad: C (s) O (g) CO (g) h sl 393,8 kj/mol CO (g) C (s) O (g) lze zobecnt o všechny chemcké eakce h ozkl 393,8 kj/mol Reakční telo eakce obíhající zleva doava a eakční telo eakce obíhající oačným směem (zava doleva) jsou za téže teloty a tlaku až na znaménko stejné. H H Příklad: CO (g) H O (g) CO (g) H (g) H 41,191 kj/mol CO (g) H (g) CO (g) H O (g) H 41,191 kj/mol Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 17

18 5.7.. Duhý temochemcký zákon (Hessův zákon) zákon Reakční telo jakékolv eakce je ovno součtu eakčních teel ostuně uskutečňovaných eakcí, kteé vycházejí ze stejných látek a kteé oskytují stejné odukty a to bez ohledu na očet mezeakcí a mezoduktů H Reakční telo nezávsí na tom, zda eakce oběhla najednou nebo o částech H H eakční telo výsledné eakce H eakční telo té mezeakce schematcky: C(s)1/ O (g) H I -11,6 kj/mol CO(g)1/ O (g) H II -83, kj/mol C(s)1/ O (g) H -393,8 kj/mol Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 18

19 Příklad: Oxdace uhlíku 1. Sálení uhlíku ř řebytku kyslíku C (s) O (g) CO (g) H 393,8 kj/mol. Neřímý vznk I. C (s) O (g) CO (g) (nedokonalé salování) II. CO (g) O (g) CO (g) Přes eakcí tak, aby v obou ovncích byl stechometcký koefcent u solečného mezoduktu oven jedné a stanoví se eakční telo: I. C (s) ½ O (g) CO (g) H I. 11,6 kj/mol II. CO (g) ½ O (g) CO (g) H II. 83, kj/mol Σ C (s) O (g) CO (g) H H I. H II. 393,8 kj/mol Schematcky: C(s)1/ O (g) H I -11,6 kj/mol CO(g)1/ O (g) H II -83, kj/mol C(s)1/ O (g) H -393,8 kj/mol Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 19

20 Význam Hessova zákona umožňuje vyočítat eakční tela takových eakcí, u kteých by římé měření eakčních teel bylo obtížné Příklad: Stanovení eakčního tela H CD Výoba látky D A H AD D A. římo z látky A H AB H CD B. neřímo řes B a C Otázka: H CD? B H BC C Řešení: Hessův zákon A H AD D H AD H AB H BC H CD H AB H CD H CD H AD H AB H BC B H BC C Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze

21 5.7.3 Entalcká blance ř chemcké eakc Entalcká blance: H & Q& vstu H& výstu A. Reakční telo za standadních odmínek (standadní eakční telo) H ϕ h sl ϕ stechometcký koefcent h sl standadní slučovací telo složky B. Reakční telo za teloty H H A( ) 1 B ( ) 1 C ( ) 1 4 D ( 4 4 ) kde A Σ ϕ. a B Σ ϕ. b C Σ ϕ. c D Σ ϕ. d kde a, b, c, d jsou konstanty měné teelné kaacty c a b. c. d. 3 složky C. eelný výkon Q & H ξ Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 1

22 A. Reakční telo za standadních odmínek (standadní eakční telo) standadní eakční telo telo eakce, kteé začne a skončí za standadních odmínek vyočte se omocí standadních slučovacích teel složek h sl H ϕ h sl ϕ stechometcký koefcent h sl standadní slučovací telo složky Slučovací telo eakční telo, kteé se uvolňuje nebo ohlcuje ř vznku jednotkového látkového množství (1 molu č 1 kmolu) sloučenny římo z vků hodnota slučovacího tela závsí na tlaku a telotě hodnoty tabelovány za standadních odmínek (t 5 C, 11,35 kpa) standadní slučovací telo h sl!!!!!!!!!!!!!! Slučovací telo vků za standadních odmínek je z defnce ovno nule. Příklad: Kyslík O : h sl O kj/mol Uhlík C: h sl C kj/mol!!!!!!!!!!!!!! Příklad ϕ A A ϕ B B ϕ R R ϕ S S H ϕ A h sl A ϕ B h sl B ϕ R h sl R ϕ S h sl S Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze

23 eelná technka salné telo výhřevnost A. Salné telo telo, kteé se uvolní ř dokonalém sálení jednotkového látkového množství, řčemž uhlík vyhoří na CO a vodní áa H O (g) zkondenzuje hodnota salného tela závsí na telotě a tlaku standadní salné telo salné telo za standadních odmínek (t 5 C, 11,35 kpa) B. Výhřevnost ř salování alva v ůmyslových ecích odcházejí salny s telotou > 1 C voda je v lynném stavu v teelných výočtech výhřevnost alva výhřevnost telo uvolněné dokonalým sálením jednotkového množství alva, řčemž voda nezkondenzuje a zůstává v lynném skuenství výhřevnost je nžší než salné telo o výané telo vody ř dané telotě Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 3

24 Příklad: Kondenzační kotle η > 1 Účnnost η h q už výhřevnost Kondenzační kotle Klascké kotle q už < h výhřevnost η < 1 Kondenzační kotle q už h sal h sal > h výhřevnost q už > h výhřevnost η > 1 Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 4

25 Kondenzační kotel Hoval UltaGas AM condens kotel telosměnný element Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 5

26 B. Reakční telo za teloty standadní eakční telo telo eakce, kteé začne a skončí za standadních odmínek eakce obíhají za jných telot výočet eakčního tela ř lbovolné telotě Kchhoffova ovnce Reaktanty, H H 1 Podukty, 1. Izobacké eakční telo H dle 1. věty td.. Entale stavová velčna eakční telo stavová velčna Ohřev Reaktanty, H H Podukty, Ohřev 3. Reakční telo stavová velčna hodnota eakčního tela nezávsí na zůsobu, jak eakce oběhla, ale ouze na stavu výchozích látek (eaktantů) a stavu konečných látek (oduktů) cesta 1 cesta Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 6

27 Kchhoffova ovnce matematcké odvození Musí latt: H 1 H ( ϕ c ( )) eaktanty d H H ( ϕ c ( )) odukty d H H ( ϕ c ( )) d ( ϕ c odukty ( )) eaktanty d H H ( ϕ c ( )) d ( ϕ c odukty ( )) eaktanty dohoda o znaméncích: eaktanty ϕ < odukty ϕ > H H H ϕ c( ) d es. ϕ c ntegální tva dfeencální tva d Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 7

28 Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 8 Kchhoffova ovnce - ntegální tva - říklad odvození o dané c f() obecně: d c H H ) ( ϕ molová teelná kaacta složky c... 3 d c b a c závsí na telotě ; telotní závslost c se stanovuje exementálně (kalometcké měření) ) ( 3 d c b a c H ϕ ϕ d c b a H ϕ ϕ ϕ ϕ 3 d D C B A H H ) ( 3 ) ( 4 1 ) ( 3 1 ) ( 1 ) ( D C B A H H kde A Σ ϕ. a B Σ ϕ. b C Σ ϕ. c D Σ ϕ. d

29 Příklad Salování metanu Salování metanu obíhá odle eakce CH 4 (g) O (g) CO (g) H O (g). Vyočtěte: a) eakční telo ř standadních odmínkách (tj. t 5 C, 11,35 kpa), b) eakční telo ř telotě 9 C, c) teelný výkon, kteý se uvolní ř dokonalém sálení 1 Nm 3 /h methanu CH 4 ř telotě 9 C. Př výočtu ředokládejte deální chování lynu. Slučovací tela a telotní závslost měné teelné kaacty v ozsahu telot 5-9 o C Složka M h sl c a b. c. d. 3 [ kj.mol -1.K -1 ] [ kg/kmol] [ kj.mol -1 ] a b c d CH 4 16,43-74,8 19,5 5,13.1-1, , O 31,999 8,16-3, , , H O 18,15-4 3,43 1, , , CO 44,1-393,8 19,795 73, , , Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 9

30 5.7.4 Ktéum uskutečntelnost eakce!!!!!!!!!!! Výočet eakčního tela nc neříká o tom, zda je eakce za daných odmínek vůbec uskutečntelná.!!!!!!!!!!! Posouzení uskutečntelnost eakce II. věta td. A. Změna entoe jako ktéum uskutečntelnost eakce ( S) eakce ř konst. a konst. zotemcko zobacká soustava PROBLÉM: uskutečntelnost odle entoe POUZE o ADIABAICKÉ DĚJE!!!!!! B. Změna volné entale jako ktéum uskutečntelnost eakce ( G) V zotemcko zobacké soustavě: děj uskutečntelný vatný G nevatný G < děj neuskutečntelný G > Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 3

31 5.7.4 Ktéum uskutečntelnost eakce!!!!!!!!!!! Výočet eakčního tela nc neříká o tom, zda je eakce za daných odmínek vůbec uskutečntelná.!!!!!!!!!!! Posouzení uskutečntelnost eakce II. věta td. A. Změna entoe jako ktéum uskutečntelnost eakce PROBLÉM: uskutečntelnost odle entoe POUZE o ADIABAICKÉ DĚJE!!!!!! ŘEŠENÍ: IZOLACE SOUSAVY V zolované soustavě: děj uskutečntelný vatný S zol nevatný S zol > děj neuskutečntelný S zol < B. Změna volné entale jako ktéum uskutečntelnost eakce V zotemcko zobacké soustavě: děj uskutečntelný vatný G nevatný G < děj neuskutečntelný G > Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 31

32 Změna entoe jako ktéum uskutečntelnost eakce A. Změna entoe ř standadních odmínkách (standadní změna entoe) S ϕ S S standadní molová entoe složky (tabelovaná) B. Změna entoe soustavy s chemckou eakcí ř telotě dfeencální tva ntegální tva S c ϕ c a b. c. d. 3 S S A(ln ln ) B ( C. Změna entoe zolované soustavy ř telotě Izolovaná soustava se vytvoří: ze soustavy s obíhající eakcí a ) 1 C ( 1 ) D ( 3 dostatečně velkého okolí soustavy teelného zásobníku tak velkého, aby se jeho telota neměnla v říadě exotemní eakce odebíá telo a tento teelný zásobník: v říadě endotemní eakce dodává telo 3 3 ) zásobník soustava Szol S S zásobník kde S zásobník H zásobník H Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 3

33 Změna volné entale jako ktéum uskutečntelnost eakce A. Z defnce volné entale defnce volné entale G H.S Izotemcko zobacká soustava ( konst., konst.) G H S B1. Změna volné entale ř standadních odmínkách (standadní změna entale) G ϕ g g standadní molová volná entale složky (tabelovaná) sl B. Změna volné entale soustavy s chemckou eakcí ř telotě dfeencální tva ntegální tva G d H c a b. c. d. 3 d Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 33

34 5.7.5 Výočet ovnovážné konstanty z temochemckých dat Rovnovážná konstanta K a exementálně výočtem z temochemckých dat G R ln K a K a ovnovážná konstanta defnovaná na základě td. koncentace - aktvty Ideální lyny K ν 1 st 11,35 kpa K a 1 st ϕ K 1 st ϕ K y ϕ 1 st ϕ K n n ϕ Pozn. Výočet ovnováhy z temochemckých dat je ovažován za jeden z velkých úsěchů fyzkální cheme, neboť umožňuje čstě výočetně učt na základě elatvně malého očtu dat možnost nebo nemožnost ůběhu eakce a její výtěžek a tedy oočítat celé výobní lnky bez acných a dahých exementů a zjstt ředem, zda je č není snaha maná. Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 34

35 Příklad: Paní efomng Stanovte ovnovážné složení směs a konvez eaktantů ř telotě 8 C a tlaku 1 MPa ř štěení metanu vodní aou. Složení vstuující směs: % mol. CH 4, 8 % mol. H O (mol. omě CH 4 :H O 1:4). Předokládejte, že: 1. štěení metanu obíhá odle ovnce CH 4 (g) H O(g) CO(g) 3H (g),. deální chování lynné směs K ν 1. st 5 C st 11,35 kpa H 6, kj/mol G 143,3 kj/mol 8 C G - 41, 474 kj/mol Rovnovážná konstanta 8 C G kj/kmol ln K a - G /R 4,6484 K a 14,4 Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 35

36 Paní efomng okačování 8 C CH 4 (g) H O(g) CO(g) 3H (g) 8 C G kj/kmol ln K a - G /R 4,6484 K a 14,4 základ výočtu: n 1 kmol Složka (c n ) n K n n c n X CH 4,, ( 1).ξ,,1,163,8896 H O,8,8 ( 1).ξ,8,61,4588,4 H (3).ξ,5338, CO (1).ξ,1779,131 - a K a Σ 1 1.ξ 1 1, st ϕ ϕ 1 11,35 K n K ν n 3 ( ξ ) (3ξ ) 1 1 ( ξ,) ( ξ,8) ξ 1 ϕ ( 1)( 1)(1)(3) K ν 1 st 11,35 kpa 14,4 EXCEL ξ, kmol Cheme U1118 Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze Radek 8 36