Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku České republiky

Transkript

1 Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku České republiky Autorka publikace: Ing. Drahomíra Dubská, CSc. Úvod Shrnutí Metodická východiska 1. Vývoj globální ekonomiky v letech Ekonomika USA a změny vyvolávající globální krizi 1.2. Evropská ekonomika 1.3. Česká ekonomika v době konjunktury 2. Dopad krize na kapitálové toky a toky zboží a služeb 2.1. Obrat zahraničního obchodu 2.2. Vývoj přímých investic Základní kapitál a reinvestované zisky 2.3. Vývoj portfoliových investic Nákupy dluhopisů ČR Vývoj majetkových cenných papírů

2 Úvod Studie sleduje ekonomický vývoj v České republice se zřetelem na změny, které přinesl globální vývoj v letech 28 a 29. Ten, vzhledem k vysoké otevřenosti české ekonomiky na jedné straně a síle globální krize na straně druhé, mohl ovlivnit výrazně v mnoha směrech vývoj v České republice. Práce zohledňuje vývoj ekonomiky USA a impulsy pro globální finanční krizi, vývoj evropské ekonomiky a ekonomiky ČR v roce 29. Kromě změn vyvolaných krizí a týkajících se vybraných indikátorů (HDP, investic, spotřeby, mezd, cen a vybraných indikátorů ze sféry mimo reálnou ekonomiku) je pozornost je soustředěna také na souvislosti plynoucí z dopadů na obrat zahraničního obchodu, zejména zbožím a také příliv přímých a portfoliových investic. Vzhledem k tomu, že dopad krize lze sledovat ve velmi širokém spektru charakteristik, je pro účely této práce vymezen jejich okruh na základní parametry ekonomiky (výběr).

3 Shrnutí V letech 28 a 29 tempo růstu světové ekonomiky zvolnilo. Silná redukce kapitálových trhů na jaře roku 28 vyvolaná panikou z obav o stabilitu finančních domů s globální působností, následovaná krizí důvěry s výrazným omezením úvěrových aktivit a potvrzeným masivním výskytem toxických aktiv v bilancích největších bank prakticky na celém světě, vyústily nakonec v krizi ekonomickou. Finanční a následně ekonomické problémy zasáhly různá světová teritoria různou silou. Drtivé byly dopady krize ve vyspělých ekonomikách s hlubokými propady HDP, méně škod pouze ztrátu tempa - zaznamenaly největší rozvíjející se ekonomiky a jejich kapitálové trhy především v Asii a Latinské Americe. Česká ekonomika vyšla z krize relativně dobře. Tentokrát šlo o krizi importovanou, vyvolanou prudkým poklesem zahraniční poptávky - českou republiku nezasáhla globální krize finanční, ale až světová krize ekonomická. Předchozí recese z let 1997 a1998, stejně jako hospodářský útlum z roku 21-22, měly původ interní. V prvním případě byla příčinou měnová krize po výrazném vychýlení české ekonomiky z vnější i vnitřní rovnováhy, ve druhém pak zmrazení úvěrové aktivity po krizi úvěrových portfólií největších bank v ČR. Propad objemu HDP České republiky v roce 29 proti roku 28 byl zhruba stejný jako v EU, došlo však k němu pádem z podstatně vyšší předchozí dynamiky. Ztráta temp a následný pokles výdajů na konečnou spotřebu domácností a také investic nebyl tak hluboký jako v EU, spotřeba vládního sektoru se však v roce 29 zvýšila dynamikou, která byla jednou z nejvyšších ze zemí OECD. Trh práce ztratil podle celkové zaměstnanosti 1,2 % osob, což bylo méně než v EU, ovšem ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje nejvíce mužů-živitelů rodin, klesla zaměstnanost o 5,9 %. Mzdy a platy se v úhrnu snížily o 5 % (náhrady zaměstnancům o 6 %). Pokles zisků vyjádřených jako hrubý provozní přebytek se v české ekonomice odehrál citelněji již v roce 28, v roce 29 byl jejich meziroční úbytek menší. Zisky z podnikání v sektoru domácností však ještě v roce 28 prudce rostly druhou nejrychlejší dynamikou dekády, v roce 29 však byl jejich propad rekordní. Ceny pro spotřebitele se po prudkém růstu v roce 28 vyvolaném globálními příčinami - v jejichž důsledku eskalovaly zejména ceny potravin -, ale i vnitřními důvody (očekávané zvýšení sazeb DPH), se v roce 29 ustálily na velmi mírné trajektorii, která ve výsledku generovala jejich meziroční přírůstek na téže úrovni jako u spotřebitelských cen v EU. V roce 29 oslabila česká koruna k euru i dolaru, index PX pražské burzy ztratil v roce 28 zhruba čtvrtinu své hodnoty a další téměř třetinu v roce 29. Úrokové sazby PRIBOR na mezibankovním trhu od roku 27 podle vývoje ročních změn klesaly a jejich úrokový diferenciál vůči sazbám v eurozóně se ztenčil. Dopad krize na vnější vztahy ekonomické vztahy České republiky byl zcela podmíněn skutečností, že krize globální ekonomiky vyvolaná krizí finanční zasáhla ČR na velmi citlivém místě, a to v její otevřenosti světu ve sféře zbožových a kapitálových toků. I když tento dopad byl zčásti mírněn opatřeními v zemích největších obchodních partnerů, projevil se v prudkých propadech obchodovaných objemů. Obrat zahraničního obchodu se v nominálním vyjádření snížil v roce 29 meziročně o 15,7 %, v roce 28 stagnoval (+,1 %). V reálném vyjádření (v cenách roku 2) se obrat zahraničního obchodu ČR snížil proti roku 28 o 1,7 %, v roce 28 ještě meziročně rostl při výrazné ztrátě dynamiky proti předchozím dvěma letům.

4 Počínaje 2. čtvrtletím roku 29 začal vývoz osobních automobilů narůstat a za celý rok 29 v tomto silně cyklickém odvětví byl dopad krize na automobilový průmysl fakticky eliminován. Bilanci služeb ovlivnil i vývoj příjmů z cestovního ruchu již v roce 28 při nižším zájmu zahraničních turistů (krize udeřila v Evropě i v zámoří ve srovnání s ČR dříve). Kapitálové toky byly krizí významně ovlivněny. Hodnota přímých zahraničních investic do České republiky nebyla v roce 29 ve srovnání s rokem 28 ani poloviční. Příčinou přitom nebyly výrazně nižší kapitálové vstupy a reinvestované zisky, jako spíš faktické zastavení přílivu ostatního kapitálu. Dceřiné společnosti zahraničních firem nevyužívaly úvěrových linek mateřských společností a především splácely již dříve poskytnuté půjčky (čistý odliv ostatního kapitálu činil téměř 5 mld. korun). Přímé investice rezidentů do zahraničí poklesly o dvě třetiny, ovšem z historicky nejvyšší hodnoty roku 28. Obrovský příliv portfoliových investic do České republiky v roce 29 byl ovlivněn emisemi dluhopisů vládního sektoru. Nákup českého dluhu zahraničními portfoliovými investory představoval v čistém vyjádření 99 mld. korun, saldo portfoliových investic pak v úhrnu téměř 114 mld. korun, což bylo nejvíce v časové řadě od roku převážila důvěra ve stabilitu České republiky a její hodnocení jako bezpečného přístavu v nejisté době. Rovněž rezidenti zvýšili zájem o nákup zahraničních dluhopisů, jichž se v roce 27 zbavovali. Naproti tomu akciový trh v ČR - i vzhledem ke své velmi malé velikosti - nebyl v roce 29 pro zahraniční portfoliové investory atraktivní, což se nedá říci o aktivitě tuzemských investorů, jejichž chuť investovat do zahraničních akcií v roce 29 výrazně vzrostla.

5 Metodická východiska a datové zdroje Analýza pracuje se statistickými daty ČSÚ, ČNB a mezinárodních institucí. Data ČSÚ jsou použita, jednak z ročních národních účtů a v případě aktuálnějšího popisu za rok 21 i kumulovaná data z čtvrtletních národních účtů. Data ČNB pocházejí z údajů platební bilance, měnové a finanční statistiky, finančního trhu. Časové období analýzy je vymezeno potřebnou délkou a dosažitelností časových řad, z logiky věci a volby tématu pak se zvláštním zřetelem na roky 28 a 29, pokud není uvedeno jinak. Aktuální data roku 21 jsou použita pro přesnější dokreslení vývoje. Sezónně očištěná data jsou použita v případě, že v příslušné části analýzy lze při srovnávání zajistit, že sezónně očištěné jsou i ostatní položky (např. u HDP v mezinárodní komparaci). V ostatních případech jsou použitá data sezónně neočištěná. Reálné a nominální vyjádření je uvedeno u popisu grafů. Pokud je u údajů ze zahraničí uvedeno jiné číslo než podle tuzemského pramene, není tento rozdíl komentován, neboť ve většině případů není známa metodika použitá externím zdrojem. Pro zajištění mezinárodní porovnatelnosti je použit externí zdroj.

6 1. Vývoj globální ekonomiky v letech 26 až 29 Od poloviny roku 26 zažívala světová ekonomiky robustní růst. Nezaměstnanost se v mnohých částech světa dostala na historická minima. Nadprůměrně rostly i ekonomiky Německa či Japonska, u nichž předtím nebyla silná dynamika obvyklá. Velmi prudce posilovaly kurzy akcií a ceny nemovitostí, jejichž nákupy byly motivovány příznivými úrokovými sazbami pro financování umožněnými bezproblémovou inflací. Možnost pořízení nemovitosti se otevírala pro stále větší počet i méně bonitních klientů. Zhruba od poloviny roku 27 začal být již zřetelně patrný útlum přicházející na trh nemovitostí v USA. Přinesl neklid i na finanční trhy v obavách, jak se projeví stále hůře splácené hypoteční úvěry - mimoto nakoupené jako podkladová aktiva složitých investičních instrumentů -, v rizikovém profilu i dalších bank a finančních institucí. V závěru roku 27 již bylo jasné, že americká úvěrová krize je horší než se očekávalo a zvyšuje pravděpodobnost recese v USA. Ochlazenou úvěrové aktivitu nezlepšilo ani snížení úrokových sazeb americké centrální banky z počátku roku 28, nejrozsáhlejší za předchozích 25 let. Prudká korekce akciových trhů v jarních měsících roku 28 odrážela obavy, že mohou nastat pády některých bank. Reagovala i na stále jasnější signály, že ekonomika USA směřuje do recese a také na další očekávané otřesy v Evropě. Finanční krize nabyla globálních rozměrů. Přes zmrazené úvěrové aktivity pak vyústila i ve světovou krizi ekonomickou. Zpočátku panovaly představy, že finanční krize zasáhne spíše Evropu a Asii než USA, protože USA byly v převážně dlužnické pozici a finanční šok postihuje v první řadě věřitele. Ukázalo se však, že odlišná struktura ekonomik (především podílů výdajových složek HDP) následně favorizovala spíše Asii a velké rozvíjející se ekonomiky obecně. Ty nakonec posílily své pozice Čína se stala v roce 29 světovou ekonomikou číslo dvě. Spojené státy, v jejichž finančním systému měla krize původ (rizikové hypotéční půjčky převáděné sekuritizací do bilancí bank téměř po celém světě), doplatily na uvedený vývoj prudkým zhoršením vnitřního zadlužení, citelnou ztrátou zájmu o svá aktiva ze strany zahraničních investorů a následnou výraznou depreciací dolaru jako světové rezervní měny. Krize byla spojena i s dalšími konotacemi. Světový obchod zbožím a službami se v roce 29 meziročně propadl ve vývozech o 1,8 %, v dovozech o 11,3 %. Výrazněji poklesly zbožové obchody (-13 %, resp. -14,3 %). Ztrátu tempa přinesl už rok 28, kdy byla dynamika ve srovnání s rokem 27 v obchodu zbožím a službami jen asi třetinová. Prudký růst ceny ropy převyšující 15 dolarů za barel a růst cen komodit pro potravinářský průmysl vyvolávaly v roce 28 obavy z inflace. Ty se však nepotvrdily. Naopak, světová hospodářská krize a velmi pomalý výstup z ní doprovázený nevýrazným růstem cen nastolily obavy z deflace. Autoritativní ekonomové a finančníci začali hovořit o tzv.. novém normálu, předpokládajícím velmi pomalý ekonomický růst se stagnací cen (takovýto vývoj zažilo např. Japonsko během 9. let minulého století). I když k oživení světové ekonomiky v roce 21 nakonec došlo, přispěly k němu především zmíněné velké rozvíjející se ekonomiky skupiny BRIC 1 s tempy HDP převyšujícím troj- až čtyřnásobně tempa ekonomiky USA či Evropské unie. Nejistoty budoucího vývoje pak dokládají kolísavé hodnoty předstihových indikátorů ještě i z podzimu roku 21, které pravděpodobnost nového normálu zvyšují. 1 Brazílie, Rusko, Indie a Čína.

7 1.1. Ekonomika USA a změny vyvolávající globální krizi Stagnaci ekonomiky USA v roce 28 a jejímu poklesu v roce 29 předcházel rozvrat financování trhu s bydlením Rizikové hypotéky balené do strukturovaných cenných papírů nakupovaly investiční banky téměř na celém světě Hrubý domácí produkt ekonomiky USA v roce 28 stagnoval na úrovni roku 27, v roce 29 meziročně poklesl o 2,7 %. Recese americké ekonomiky měřená podle mezikvartálních poklesů trvala od třetího čtvrtletí 28 do druhého čtvrtletí 29, ovšem nebýt nepatrného růstu v prvním čtvrtletí 28, zaznamenala by soustavné mezikvartální poklesy po dobu šesti čtvrtletí (HDP USA se snížil proti předchozímu období již v v prvních třech měsících roku 28). Světová finanční krize, jejíž počátek je datován až od září 28 po pádu investiční banky Lehman Brothers, startovala již na počátku roku 27, kdy začaly v USA narůstat problémy se splácením hypotečních půjček rizikovým klientům (tzv. subprime půjčky). Předtím levné a dostupné hypotéky sunuly ceny bytů stále výš. Zpřísnění podmínek pro poskytování nových hypotečních úvěrů vedly k propadům cen na americkém trhu nemovitostí. Za jiných okolností by takováto krize byla jen krizí lokální. Ovšem od poloviny 9. let se vysoká sofistikovanost finančních služeb rozvinula do podoby sekuritizací a velmi složitých obchodů se strukturovanými derivátovými produkty. Právě to nejen tedy potíže na trhu nemovitostí USA vedlo k situaci, že se riziková podkladová aktiva, jimiž byly i poskytnuté rizikové půjčky na bydlení z USA, dostala v obchodech s cennými papíry do bilancí mnoha bank i v jiných zemích. Panika vyvolaná skutečností, že prakticky nebylo možné zjistit, v jakém rozsahu a v bilancích jakých bank jsou tato toxická aktiva umístěna, vedla k obrovské nedůvěře. Ta ochromila nejprve mezibankovní obchody. Bylo nutné dodávat na trh likviditu ze strany americké centrální banky 1 (Fed) a později jak se věc globálně šířila i od centrálních bank v jiných zemích. Tato krize důvěry vyústila v ochromení úvěrové aktivity, která se z finančního sektoru přenesla do reálné ekonomiky USA. Ani prudké snížení základních úrokových sazeb neodvrátilo drastické propady ekonomické aktivity, šířící se formou poklesu poptávky po celém světě. Následovaly velké ztráty pracovních míst. Graf č HDP reálně Vývoj HDP a jeho komponent (reálně, y/y v %) Výdaje na konečnou spotřebu domácností Výdaje v ládního sektoru Tv orba hrubého fixního akpitálu Graf č. 2 Vývoj vybraných ekonomických charakteristik (y/y v %, míra nezaměstnanosti v %) Celkov á zaměstnanost Změna akciov ých indexů Maloobchodní tržby Pramen: OECD Propad akciových trhů o Kurzy akcií na trzích USA klesly v roce 28 o 16,7 % po růstu o 15 % v roce 27. V roce 29 se pokles amerických akciových trhů ještě o čtvrtinu prohloubil (-24,2 %). 1 Federal Reserves.

8 čtvrtinu v roce 29, o 17 % v roce 28 V roce 29 pokles spotřeby domácností menší než v EU Zhruba tytéž ztráty zaznamenaly i akciové trhy v eurozóně. Po mezikvartálních růstech trhu v USA ve 4. čtvrtletí 29 a 1. čtvrtletí 21 však hodnoty akciových indexů do konce září znovu poklesly, neboť trhy pokládaly oživení americké ekonomiky za málo přesvědčivé. Nemovitosti a akcie tvoří základ bohatství amerických domácností. Jeho výrazná redukce (spolu s dosavadní zápornou mírou úspor) ovlivnila na čas i chování spotřebitelů. Výdaje domácností na konečnou spotřebu po meziročních růstech z let 26 a 27 (+2,9 %, resp. +2,4 %) se v roce 28 snížily (-,3 %) a rok 29 tento pokles dále prohloubil (-1,2 %). Nebyl sice tak hluboký jako v EU (-1,7 %), ale nastal oproti EU o rok dříve (v zemích G7 spotřeba domácností v roce 28 stagnovala). Spotřeba vlády rostla rychle už v roce 28, investice klesaly již třetí rok, v roce 28 pád o téměř 15 % Spotřeba vlády v ekonomice USA rostla v roce 28 meziročně rychleji (+2,5 %) než v EU 27 nebo zemích OECD, v roce 29 byla její dynamika ve srovnání s nimi pomalejší (+1,9 %). Investice však zaznamenaly pád. Meziroční snižování tvorby hrubého fixního kapitálu začalo již v roce 27 (-1,2 %). V roce 28 se pokles prohloubil (-4,5 %) a v roce 29 se investice v ekonomice USA prudce propadly (-14,8 %). Souvislost s krizí na trhu nemovitostí je zcela evidentní - k největším mezikvartálním propadům investic došlo v posledním čtvrtletí roku 28 (-5,8 %) a v 1. čtvrtletí 29 (-8,8 %). Je zřejmá i souvislost umrtveného financování zasahujícího celou ekonomiku USA a propadu investiční aktivity. První mezikvartální růst přišel až v 1. čtvrtletí 21 a v dalších dvou čtvrtletích pokračoval. Zhoršení bilance služeb, mírné zlepšení obchodní bilance v roce 29; prudký propad salda přímých investic v roce 27 a 29 Rok 29 přinesl i nižší intenzitu vnějších vztahů USA obchod službami po soustavném růstu od roku 26 poklesl (vývoz -6 %, dovoz -7 %). Tím klesl i přebytek bilance služeb. Deficitní obchodní bilance se sice v roce 29 meziročně zlepšila, ale poměry k HDP nikoli (podíl exportu klesl z 9,1 % na 7,6 %, importu ze 14,9 % na 11,2 %). Co se týká přímých investic, po zhruba stejné výši jejich přílivu jako odlivu v roce 26 nastal v roce 27 mohutný odliv kapitálu z USA. Čisté přímé investice v ekonomice USA (-143 mld. dolarů) představovaly téměř třetinu jejich záporného salda za země G7. Po uklidnění v roce 28 (pouze -23 mld. dolarů) však v roce 29 dosáhlo saldo přímých investic v ekonomice USA -134 mld. dolarů. K dalšímu výraznému zhoršení došlo v roce 21, kdy pouze za pololetí činily čisté přímé investice -117 mld. dolarů. Krize americké ekonomiky tak v některých oblastech vnějších vztahů přetrvává.

9 1.2. Evropská ekonomika Propad HDP EU 27 o 4,2 % v roce 29, v Německu o 4,7 %... při poklesu spotřeby domácností o 1,7 %, v Německu pouze o,2 % při jejím snížení už v roce 27 Rychlejší spotřeba vlády v reakci na důsledky krize Reálný HDP Evropské unie po meziročních přírůstcích z let 26 a 27 (+3,3 %, resp. 3 %) snížil v roce 28 tempo na pouhých,3 %. V roce 29 došlo k propadu o 4,2 %. V zemích eurozóny byly mírně nižší jak předchozí růsty, tak i pokles (-4 %). Na těchto výsledcích participovaly rychlejším předchozím růstem nové země unie 1 a také skandinávské země. Velké ekonomiky jako Francie, Itálie a Velká Británie rostly pomaleji než průměr. Německo jako největší evropská ekonomika zaznamenávalo v letech rychlejší dynamiku než zbytek unie (+3,4 %, +2,7 %, +1 %), ovšem i propad v roce 29 byl hlubší (-4,7 %). Evropská konjunktura se promítla i v přírůstcích výdajů na konečnou spotřebu domácností v EU 27. Jejich objem rostl během let meziročně o 2,4 %, 2,1 % a,6 %. Postupné snižování dynamiky vyústilo v roce 29 do meziročního snížení výdajů na konečnou spotřebu domácností v EU 27 o 1,7 %. V eurozóně byl pokles méně výrazný (-1,1 %). Relativně jen velmi slabý byl propad spotřeby domácností v Německu (-,2 %), kde se však v jako jediné evropské zemi snížila spotřeba domácností již v roce 27. Lze to pokládat za velmi včasnou reakci na očekávání budoucích velkých problémů. Tempo spotřeby vládního sektor zrychlilo v roce 28 v zemích unie na +2,3 % z 1,9 % v roce 27. Stejný přírůstek jako průměr za EU 27 zaznamenalo Německo, ostatní tři velké evropské ekonomiky vykázaly nižší než průměrný růst spotřeby vlády. Jedinou evropskou zemí s meziročním poklesem vládní spotřeby v roce 28 bylo Maďarsko potýkající se s problémy vysokého deficitu vládního sektoru. V roce 29 se tempo vládní spotřeby v EU 27 meziročně mírně snížilo (+2,1 %), ovšem se značnými rozdíly mezi zeměmi podle toho, do jaké míry tlumily ještě i v tomto roce dopady krize. Zatímco např. v Itálii a Velké Británii přírůstky zvolnily a byly výrazně nižší než průměr EU 27, Německo a Francie naopak vykázaly meziročně značně vyšší růst spotřeby vládního sektoru, který byl výrazně nad evropským průměrem. Právě tyto země používaly veřejné prostředky ke zmírnění nepříznivého vývoje svých ekonomik v široké míře (známé opatření německé vlády 3:3:3, podle něhož následky krize, resp. opatření omezující její dopady, měly nést stejnou měrou firmy, domácnosti i stát). Graf č HDP reálně Vývoj HDP a jeho komponent (reálně, y/y v %) Výdaje na konečnou spotřebu domácností Výdaje v ládního sektoru Tv orba hrubého f ixního akpitálu Graf č. 4 Vývoj vybraných ekonomických charakteristik (y/y v %, míra nezaměstnanosti v %) Harmonizov aná míra Spotřebitelské nezaměstnanosti ceny Registrace osobních automobilů Hodinov é mzdy ve zpracovatelském průmyslu Pramen: OECD 1 Deset zemí vstupní vlny roku 24 a dále Bulharsko a Rumunsko.

10 Hluboké propady investic v Irsku, Velké Británii, Švédsku a Španělku, nižší v Německu a Francii Pokles tvorby hrubého fixního kapitálu v zemích EU 27 o 12 % v roce 29 ve srovnání s rokem 28, kdy již také došlo k meziročnímu úbytku (-1,2 %), byl způsobem především její propady v Irsku (-31 %), Španělsku, Švédsku a Velké Británii (o 15 až 16 %). Naopak nižší propad investic než průměr za EU 27 zaznamenaly Německo a Francie, které ještě v roce 28 jako jedny z velmi mála zemí Evropy dokázaly zvýšit tvorbu hrubého fixního kapitálu. Německu se také podařilo oživit investiční aktivitu rychleji než v EU 27, protože mezikvartální přírůstky investic byly patrné již od 1. čtvrtletí 21.

11 1.3. Ekonomika České republiky Meziroční propad HDP ČR zhruba stejný jako v EU, ovšem z výrazně vyšší předchozí dynamiky HDP České republiky v reálném vyjádření rostl v letech 26 a 27 (+6,8 %, resp. +6 %) dvakrát rychleji než průměr Evropské unie (+3,3 % a 3 %), což posilovalo reálnou konvergenci. I když následný ekonomický pokles v ČR (-4,1 % v roce 29) byl prakticky stejný jako v EU (-4,2 %), lze soudit, že dopad krize na ekonomiku ČR byl tvrdší, protože propadu předcházely vysoké předchozí růsty jejího HDP. Podle rozdílu měřícího ekonomickou dynamiku v závěru konjunktury (tj. předkrizovém roce 27) a v krizovém roce 29 v procentních bodech, byl její dopad na ČR zřetelnější změna v dynamice HDP české ekonomiky činil za tu dobu 1,2 p.b., zatímco u ekonomiky unie pouze 7,2 p.b. Růst spotřeby domácností k bázi 25 byl v roce 28 druhý nejvyšší v EU; meziroční pokles v roce 29 jen nepatrný (-,2 %) Podle mezinárodního srovnání stouply výdaje na konečnou spotřebu domácností 1 v České republice za léta o 14,4 % proti bázi roku 25, což byl druhý nejrychlejší růst v zemích OECD po Slovenské republice (+2,1 %) za EU 27 činilo zvýšení v roce 28 proto roku 25 +5,4 %. Přestože je dynamika spotřeby domácností v ČR v evropském kontextu impozantní, proti velkým rozvíjejícím se ekonomikám je jen zhruba poloviční (Indie +28 %) nebo třetinová (Rusko +41,5 %). V roce 29 klesla v ČR soukromá spotřeba proti roku 28 jen nepatrně (-,2 %), přičemž její snížení za průměr zemí OECD činilo 1,3 % a za EU 27 pak 1,7 %. Hluboké propady soukromé spotřeby v nejvíce krizí postiženém Islandu (-16 %) či Maďarsku (-7,5 %) vedly u těchto zemím k poklesům spotřeby domácností dokonce pod úroveň roku 25. ve dvou čtvrtletích 21 již přírůstky Česká republika tak vyšla, co se výdajů na konečnou spotřebu domácností týká, z krizového roku 29 relativně málo zasažena. K mezikvartálním poklesům došlo podle sezónně očištěných dat pouze ve 3. a 4. čtvrtletí 29, v roce 21 již byly zaznamenány její přírůstky. Graf č. 5 Vývoj HDP a jeho komponent (reálně, y/y v %) Graf č. 6 Vývoj vybraných ekonomických charakteristik (y/y v %, míra nezaměstnanosti v %) HDP reálně Výdaje na konečnou spotřebu domácností Výdaje v ládního sektoru Tv orba hrubého f ixního akpitálu 15 Hodinov á mzda (zpracov atelský průmysl) Harmonizov aná míra Registrace nezaměstnanosti nových vozidel Maloobchodní tržby Pramen: OECD V letech růst spotřeby vlády pomalejší než v EU, v roce 29 výrazný růst o 4,2 % Spotřeba vlády v reálném vyjádření stoupla v ČR za roky proti bázi roku 25 podstatně méně rychle (+2,8 %) než kolik činilo průměr za EU 27 (+6,3 %). Např. na Slovensku se za toto období spotřeba vlády zvýšila o 15,5 %, ale v Maďarsku došlo k jejímu poklesu (-4,7 %) vlivem špatného stavu veřejných financí již v době před krizí. 1 Podle OECD Main Economic Indicators. Data jsou i v dalších indikátorech a popisu jako je tvorba hrubého fixního kapitálu a spotřeba vlády, porovnávána v objemovém vyjádření a sezónně očištěna, stejně jako v subkapitolách 1.1. a 1.2.

12 Investice klesaly již v roce 28; v roce 29 propad o 9,2 %, ve srovnání s EU méně hluboký V roce 29 spotřeba vlády v ČR výrazně meziročně stoupla (+4,2 %) 2, což byl jeden z největších přírůstků v zemích OECD (Korea +5 % Norsko +4,5 %, Řecko +9,6 %). V EU 27 stouply výdaje na spotřebu vládního sektoru v roce 29 proti roku 28 o 2,1 %. ČR republika patřila v letech do skupiny investičně dravým evropským zemím. V roce 28 se tvorba hrubého kapitálu zvýšila proti roku 25 o 15,7 %, zatímco v EU 27 o 11,1 %. Průměr za země OECD však představoval zvýšení investic proti roku 25 jen o 4,8 % vlivem jejich poklesu v USA (-3,4 %). Investice v české ekonomice klesly meziročně už v roce 28 (-1,5 %), mezikvartálně se snížily již dokonce ve 4. čtvrtletí 27. Jejich propad v krizovém roce 29 (-9,2 %) však nebyl tak hluboký jako v EU 27 (-12 %), kde se převážná většina zemí potýkala s dvojcifernými meziročními poklesy (naopak jen malý útlum zaznamenaly Francie, Polsko a Švýcarsko). Mezikvartálně dynamika tvorby hrubého fixního kapitálu v ČR od druhého pololetí 29 kolísá mezi přírůstky a úbytky. Ke dvěma po sobě jdoucím mezikvartálním přírůstkům došlo, podle zatím dostupných dat až za 2. a 3. čtvrtletí 21. I přes zlepšující se trh práce, výrazné růsty průmyslové produkce a oživení nabídkové strany ekonomiky - s výjimkou stavebnictví -, s přírůstky spotřeby a silnou dynamikou zahraničního obchodu, zatím investice v České republice do pololetí 21 přesvědčivou změně směru neukázaly. Počet zaměstnanců klesal v roce 29 téměř ve všech odvětvích a nejvíce ve zpracovatelském průmyslu kde klesla zaměstnanost celkem o 5,9 % Pokles mezd a platů hlubší než pokles zisků Tvrdý dopad krize pocítil český trh práce. Meziroční pokles počtu zaměstnanců (sezónně očištěno) v ekonomice jako celku sice započal až od 1. čtvrtletí 29, ale po převážnou část roku 28 byly patrné meziroční poklesy kromě soustavného snižování v prvovýrobě i ve stavebnictví, obchodu a veřejné správě. Během roku 29 pak již klesal počet zaměstnanců ve všech odvětvích s výjimkou stavebnictví, pohostinství a ubytování, a také v odvětví činností v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky. Největší ztráty v počtech zaměstnanců zaznamenával v roce 29 zpracovatelský průmysl, když ve 4. čtvrtletí činil meziroční pokles 8,8 %. Za celou ekonomiku došlo k nejhlubšímu meziročnímu propadu v počtu zaměstnanců ve 3. čtvrtletí 29 (-2,9 %). Ještě i ve 2. čtvrtletí 21 činil meziroční pokles 2,1 %. Celý rok 29 vykázal snížení počtu zaměstnanců v české ekonomice proti roku 28 o 2 %, z toho nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (-6,6 %). Avšak co se odvětvové diferenciace týká, ve většině odvětví počty zaměstnanců meziročně vzrostly - nejvíce v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (+4,1 %), ale vyšší počty zaznamenalo i stavebnictví, kde se pokles odehrál již v roce 28. Celková zaměstnanost v české ekonomice klesla v roce 29 meziročně o 1,2 % na 5,226 mil. osob, ve zpracovatelském průmyslu o 5,9 % na 1,357 mil. osob. V ekonomice se celková zaměstnanost snížila o osob, ve zpracovatelském průmyslu o osob. Mzdy a platy vyplacené v ekonomice klesly v roce 29 proti roku 28 o 6 %, náhrady zaměstnancům, zahrnující i sociální pojistné placené zaměstnavateli, o 5 %. Zisky vyjádřené jako čistý provozní přebytek klesly v české ekonomice již v roce 28 o 4,5 %, v roce 29 byl meziroční úbytek nižší (-,6 %). Hrubý smíšený důchod tvořený v sektoru domácností naopak ještě v roce 28 stoupl o silných 8,9 %, což byl druhý nejvyšší meziroční růst od roku 1996, aby v roce 29 zaznamenal pád o 8,5 %, tj. nejhlubší meziroční propad zmíněné časové řady. 2 Důvody budou rozebrány ve zvláštní analýze o dopadech krize na institucionální sektory české ekonomiky, kterou vydá ČSÚ v prvních měsících roku 211.

13 Prudké zvýšení spotřebitelských cen v roce 28, velmi mírné v roce 29 Vybrané finanční charakteristiky se téměř ve všech případech zhoršily Spotřebitelská inflace byla v roce 28 (+6,3 %) na jedné z nejvyšších úrovní v EU 27 (+3,7 %). Tento růst byl způsoben, kromě zvýšených cen potravin (+8,1 %, v EU 6,4 %) především očekáváním zvýšené sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Hospodářský útlum a pokles poptávky domácností v roce 29 se promítl i do cenového vývoje spotřebitelské ceny stouply pouze o 1 % (ceny potravin dokonce o 4 % klesly), což však byl jev globální (+1 % v EU 27 a +,5 % v zemích OECD). Krize postihla i oblasti mimo reálnou ekonomiku ČR. Česká koruna, která prudce posílila z 2,29 CZK/USD v roce 27 na 17,8 v roce 28, naopak v roce 29 oslabila na 19,5. Proti euru koruna zhodnotila ze 27,76 CZK/EUR v roce 27 na 24,94 v roce 28, v roce 29 - rovněž podobně jako u kurzu k dolaru -, oslabila na 26,45 CZK/EUR. Úrokové sazby na mezibankovním trhu klesaly (3M PRIBOR z 3,1 % v roce 27 na 2,19 % v roce 29), přičemž úrokový diferenciál vůči sazbám eurozóny se ztenčil. Hlavní index pražské burzy ztratil v roce 28 23,5 % proti roku 27, kdy o pětinu vzrostl. Další výrazný pokles přišel v roce 29, kdy index PX ztratil téměř třetinu své hodnoty (-29,5 %). Pohyb reálného efektivního směnného kurzu koruny deflovaný indexem spotřebitelských cen ukázal v roce 28 snížení nákladové konkurenceschopnosti české ekonomiky, v roce 29 pak její zvýšení.

14 2. Dopad krize na kapitálové toky a toky zboží a služeb 2.1. Obrat zahraničního obchodu Výrazné omezení obratu zahraničního obchodu v objemovém vyjádření objemů v roce 28 i 29 Zahraniční obchod zbožím a službami se v roce 29 velmi významně objemově zredukoval. Obrat 1 se klesl reálně (v cenách roku 2) proti roku 28 o 1,7 %, když HDP v reálném vyjádření se snížil o 4,1 %. K významné ztrátě tempa obratu zahraničního obchodu však došlo již v roce 28, kdy se obrat meziročně zvýšil reálně pouze o 5,3 % (HDP reálně o 2,5 %). Oproti předchozím dvojciferným růstům z let 26 a 27 (meziročně +15 %, resp. +14,6 %) se tak dopad světové krize promítl v objemech českého zahraničního obchodu již relativně časně a měl nejvýznamnější vliv na ztrátu tempa HDP České republiky již v roce 28. V letech konjunktury se obrat zahraničního obchodu zvyšoval reálně ročně v průměru 2,4krát rychleji než HDP Nominálně klesl obrat zahraničního obchodu ĆR v roce 29 proti roku 28 o 15,7 % Obrat zahraničního obchodu byl v reálném vyjádření v roce 29 (5,675 bil. korun) objemově ve srovnání s objemem HDP (2,928 bil. korun) téměř dvakrát tak velký. V letech 27 i 28 obrat zahraničního obchodu převýšil dvojnásobně objem reálného HDP. Ve srovnání s léty konjunktury, kdy za rok rostl HDP ČR (v cenách roku 2) v průměru o 5,9 %, bylo průměrné tempo obratu zahraničního obchodu České republiky téměř dvaapůlkrát vyšší (+14,3 %). Vyjádřeno v průměrných cenách předchozího roku byl propad zahraničního obchodu ČR ještě výraznější. V roce 29 došlo k jeho meziročnímu snížení o 14,7 %, když v roce 28 ještě rostl o 4,7 %. Ve srovnání s předchozími dvěma roky (+13,4 % v roce 26 a +13,9 % v roce 27) byla ztráta dynamiky v roce 29 téměř stejná jako její zvýšení v uvedených letech. V nominálních podmínkách (v cenách fob) se propad v obratu zahraničního obchodu ČR ukázal jako nejvýznamnější. V roce 29 se meziročně snížil o 15, 7 %, v roce 28 pak stagnoval (+,1 %). To opět ostře kontrastovalo s tempy předchozích dvou let, kdy obrat zahraničního obchodu se meziročně výrazně zvyšoval. Graf č. 7 Dynamika HDP a obchodní výměny (y/y v %) Graf č. 8 Dynamika HDP a obchodní výměny (v mil. korun, běžné ceny) 2 15 průměr Obrat zahraničního obchodu zbožim a službami HDP Obrat zahraničního obchodu ČR HDP Pramen: ČSÚ 1 V této části práce je potlačeno analytické zpracování vývoje vývozu a dovozu zboží a služeb a pozornost je soustředěna především na obrat zahraničního obchodu ČR. Důvodem je skutečnost, že údaje za vývozní a dovozní toky budou v upravené verzi zveřejněny ve zvláštní analýze ČSÚ, která se soustředí výhradně na provedené změny.

15 Propady mírněny opatřeními na podporu domácí poptávky v mnoha zemích obchodních partnerů Dvojciferné propady mírnila opatření na podporu domácí poptávky v mnoha zemích obchodních partnerů. Nebýt těchto masívních podpor v zemích velkých obchodních partnerů českých exportérů (Německo, Slovensko, Rusko, aj.) týkajících se s ohledem na české vývozy především nákupu automobilů, mohl být propad exportu ještě hlubší. Naopak silnou ztrátu dynamiku dovozu ovlivnil fakt, že oživení v České republice přišlo později než v EU (stejně jako první příznaky krize pocítila česká ekonomika ve srovnání s Evropou o několik měsíců později). Graf č. 9 Obrat zahraničního obchodu zbožím a službami (reálně, y/y %) Graf č. 1 Dynamika vývozu osobních automobilů (y/y (SITC 781, v mil.korun) 25% 2% 15% % 4% 3% 1q7 3q7 1q8 3q8 1q9 3q9 Bilance zahraničního obchodu osobními automobily Export osobních automobilů (y /y v %) 1q1 3q % 2% 4 5% % -5% -1% -15% HDP (stálé ceny roku 2) Obrat zahraničního ob chodu (stálé ceny roku 2) 1% % -1% -2% -3% -4% Pramen: ČSÚ Graf č. 9: HDP a obrat zahraničního obchodu zbožím a službami (v cenách roku 2, v mil. korun) 3% 1q97 3q97 1q98 3q98 1q99 3q99 1q 3q 1q1 3q1 1q2 3q2 1q3 3q3 1q4 3q4 1q5 3q5 1q6 3q6 1q7 3q7 1q8 3q8 1q9 3q9 1q1 3q1 25% 2% 15% 1% 5% % -5% -1% -15% -2% HDP (ceny roku 2, sezónně očištěno) Obrat zahraničního ocbhoduzbožím a službami (ceny roku 2, sezónně očištěno) Pramen: ČSÚ

16 2.2. Vývoj přímých investic Příliv přímých investice ze zahraničí v roce 29 jen na poloviční úrovni roku 28 nikoli vlivem nižších kapitálových vstupů a reinvestovaných zisků, ale vlivem snížení ostatního kapitálu Přímé investice do zahraničí byly meziročně pouze třetinové proti historicky nejvyšší úrovni roku 28 Rok 29 přinesl České republice u přímých investic výrazně nižší příliv kapitálu od zahraničních investorů, zároveň s tím i zpětný příliv peněz do země ze zahraničních investic firem z ČR. Hodnota přímých zahraničních investic v roce 29 (52 mld. korun) nebyla ani poloviční ve srovnání s rokem 28 (11,1 mld. korun), ve srovnání s rokem 27 (211,9 mld. korun) pak byla pouze čtvrtinová. Krize tak poznamenala příliv kapitálu do České republiky značně negativně. Rovněž tak u přímých investic v zahraničí došlo v roce 29 k omezení na 25,5 mld. korun, když v roce 28 byl zaznamenán vůbec největší odliv peněz ze země ve formě přímých zahraničních investic (73,8 mld. korun). Zajímavá je struktura přílivu a odlivu peněz z České republiky. Zatímco i přímých investic ze zahraničí byly kapitálové vstupy i reinvestované zisky relativně vysoké (1 mld. korun), naopak výrazně omezeny byly půjčky dceřiným společnostem a jednosměrným tokem do zahraničí ve formě splátek těchto dluhů. Tato skutečnost tedy dopad krize poněkud relativizuje znamená to totiž, že Česká republika byla zřejmě vnímána jako země za daných podmínek bezpečná a odliv v úvěrování byl koneckonců logickým krokem, když se ekonomická aktivita vlivem krize snížila (peněz na provoz nebylo tolik zapotřebí a investice v podstatě zamrzly). Také investoři z ČR postupovali zřejmě podobně, v opačném gardu i zde byl u ostatního kapitálu tvořeného zpravidla půjčkami dceřiným společnostem v zahraničí pozorovatelný zpětný příliv peněz do ČR, i když ve velmi malém rozsahu. Prakticky veškeré přímé investice do zahraničí v roce 29 připadaly na kapitálové vstupy reinvestované zisky. Celkově se saldo přímých investic snížilo v roce 29 relativně málo - ze 36,3 mld. korun v roce 28 na 26,4 mld. korun. Je však třeba mít na paměti, že rok 28 byl extrémní ve výši odlivu peněz ze země v podobě přímých investic do zahraničí (v historickém rekordu, jak bylo zmíněno). Tato skutečnost tak snížila v roce 28 přímé investice v čistém vyjádření. Kdyby firmy z ČR investovaly do zahraničí zhruba v průměru let (tedy necelých 23 mld. korun ročně), pak by u čistých přímých investic byla srovnávací základna roku 28 vyšší a redukce salda přímých investic v roce 29 by se ukázala v ostřejším světle.

17 Graf č. 11 Přímé zahraniční investice v tuzemsku a přímé investice v zahraničí (v mil. korun) Graf č. 12 Struktura přímých zahraničních investic v tuzemsku (v mil. korun) 3, , 2, 15, 1, 5, Základní kaitál a reinvestovaný zisk Ostatní kapitál, -5, -1, Přímé zahraniční investice -5 Přímé investice v zahraničí -1 Pramen: ČNB Základní kapitál a reinvestované zisky Základní kapitál a reinvestované zisky do ekonomiky ČR klesly již v roce 28 Protože však rozhodující položku přímých investic v tuzemsku představuje dlouhodobě základní kapitál a reinvestované zisky, ukazuje jejich vývoj propad již v roce 28, který je logický (dřívější nástup krize v zemích zahraničních investorů přinášející i obavu z rizika všeobecně). Dopad krize na kapitálové toky do ČR se tak odehrál již v roce 28, jak je zřejmé z grafu č. 16. Propad ostatního kapitálu v roce 29 odhaluje naopak krizový rok v ČR (financování nebylo potřeba v dřívějším rozsahu, jak je vysvětleno výše).

18 Dopady světové a finanční krize na ekonomiku ČR leden Vývoj portfoliových investic Rekordní příliv portfoliových investic do ČR v roce 29 V roce 29 došlo k enormnímu přílivu portfoliových investic do České republiky, který dosáhl 113,8 mld. korun. Jeho výše byla nesrovnatelná s jakýmkoli rokem v časové řadě Příčinou byly především nákupy státních dluhopisů emitovaných v souvislosti s potřebou financovat vysoký deficit ústřední vlády. I přes mohutné emise byl český vládní dluh poptáván a nakupován zahraničními investory, což dokládalo důvěru ve stabilitu České republiky Nákupy dluhopisů ČR Rekordní příliv portfoliových investic do ČR v roce 29 připadající na vrub nákupu českých dluhopisů Vyšší zájem rezidentů o zahraniční dluhopisy V roce 29 došlo k enormnímu přílivu portfoliových investic do České republiky, který dosáhl 113,8 mld. korun. Jeho výše byla nesrovnatelná s jakýmkoli rokem v časové řadě Příčinou byly především nákupy státních dluhopisů emitovaných v souvislosti s potřebou financovat vysoký deficit ústřední vlády. I přes mohutné emise byl český vládní dluh poptáván a nakupován zahraničními investory, což dokládalo důvěru ve stabilitu České republiky. V roce 29 vzrostlo portfolio dluhových cenných papírů pořízených zahraničními investory na 99 mld. korun v čistém vyjádření z 16,6 mld. korun v roce 28 - vyšší bylo pouze v roce 24, v době vysoké atraktivity České republiky pro zahraniční investory po vstupu do EU. Kromě toho, že dluhopisy České republiky nakupovali v roce 29 zahraniční portfolioví investoři, také rezidenti ve zvýšené míře oproti letům 27a 28 pořizovali zahraniční dluhopisy. Saldo jejich obchodů s dluhopisy v roce 29 výrazně vzrostlo na 45 mld. korun z 6,6 mld. v roce 28. V roce 27 se rezidenti naopak zahraničních dluhopisů zbavovali (v čistém -33 mld. korun) Vývoj majetkových cenných papírů Akciový trh na kraji zájmu zahraničních investorů v roce 29, v roce 28 silná likvidace pozic Přesto ČR vnímána v době nejhorší pro kapitálové trhy jako bezpečný přístav Akciový trh v ČR zahraniční portfoliové investory v roce 29 nelákal došlo k čistému odlivu peněz z ČR ve výši necelých pěti miliard korun. V roce 28 však likvidovali tito investoři své pozice na českém kapitálovém trhu výrazněji (-21,3 mld. korun), což lze přičíst panickému vývoji v době nejtvrdšího dopadu globální finanční krize. Chuť domácích portfoliových investorů k nákupům na zahraničních akciových trzích v roce 29 značně posílila (do zahraničí odplynulo v čistém vyjádření 25,4 mld. korun). I zde byl kritický rok 28, kdy saldo rezidentů v obchodech s těmito majetkovými cennými papíry (odliv peněz ze země) činilo pouze 11,2 mld. korun (v roce 27 to bylo přes 65 mld. korun). Celkově tak lze hodnotit dopad krize na vývoj portfoliových investic v platební bilanci ČR jako konzistentní s globálním vývojem co se týká dopadu v časovém horizontu. Zároveň je nutné mít na vědomí, že Česká republika byla i v době největšího útlumu kapitálových trhů vnímána jako bezpečný přístav, což se promítlo do zájmu zahraničních investorů o nákupy české koruny především v roce 28.

19 Dopady světové a finanční krize na ekonomiku ČR leden 211 Graf č. 13 Saldo portfoliových investic a dluhové cenné papíry na straně pasiv (v mil. korun) Graf č. 14 Struktura aktivní a pasivní strany portfoliových investic (v mil. korun) Portf oliov é inv estice Dluhov é cenné papíry na straně pasiv Aktiva - majetkové cenné papíry Aktiva - dluhové cenné papíry Pasiva - majetkové cenné papíry Pasiva - dluhové cenné papíry Pramen: ČNB