Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku České republiky

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku České republiky"

Transkript

1 Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku České republiky Autorka publikace: Ing. Drahomíra Dubská, CSc. Úvod Shrnutí Metodická východiska 1. Vývoj globální ekonomiky v letech Ekonomika USA a změny vyvolávající globální krizi 1.2. Evropská ekonomika 1.3. Česká ekonomika v době konjunktury 2. Dopad krize na kapitálové toky a toky zboží a služeb 2.1. Obrat zahraničního obchodu 2.2. Vývoj přímých investic Základní kapitál a reinvestované zisky 2.3. Vývoj portfoliových investic Nákupy dluhopisů ČR Vývoj majetkových cenných papírů

2 Úvod Studie sleduje ekonomický vývoj v České republice se zřetelem na změny, které přinesl globální vývoj v letech 28 a 29. Ten, vzhledem k vysoké otevřenosti české ekonomiky na jedné straně a síle globální krize na straně druhé, mohl ovlivnit výrazně v mnoha směrech vývoj v České republice. Práce zohledňuje vývoj ekonomiky USA a impulsy pro globální finanční krizi, vývoj evropské ekonomiky a ekonomiky ČR v roce 29. Kromě změn vyvolaných krizí a týkajících se vybraných indikátorů (HDP, investic, spotřeby, mezd, cen a vybraných indikátorů ze sféry mimo reálnou ekonomiku) je pozornost je soustředěna také na souvislosti plynoucí z dopadů na obrat zahraničního obchodu, zejména zbožím a také příliv přímých a portfoliových investic. Vzhledem k tomu, že dopad krize lze sledovat ve velmi širokém spektru charakteristik, je pro účely této práce vymezen jejich okruh na základní parametry ekonomiky (výběr).

3 Shrnutí V letech 28 a 29 tempo růstu světové ekonomiky zvolnilo. Silná redukce kapitálových trhů na jaře roku 28 vyvolaná panikou z obav o stabilitu finančních domů s globální působností, následovaná krizí důvěry s výrazným omezením úvěrových aktivit a potvrzeným masivním výskytem toxických aktiv v bilancích největších bank prakticky na celém světě, vyústily nakonec v krizi ekonomickou. Finanční a následně ekonomické problémy zasáhly různá světová teritoria různou silou. Drtivé byly dopady krize ve vyspělých ekonomikách s hlubokými propady HDP, méně škod pouze ztrátu tempa - zaznamenaly největší rozvíjející se ekonomiky a jejich kapitálové trhy především v Asii a Latinské Americe. Česká ekonomika vyšla z krize relativně dobře. Tentokrát šlo o krizi importovanou, vyvolanou prudkým poklesem zahraniční poptávky - českou republiku nezasáhla globální krize finanční, ale až světová krize ekonomická. Předchozí recese z let 1997 a1998, stejně jako hospodářský útlum z roku 21-22, měly původ interní. V prvním případě byla příčinou měnová krize po výrazném vychýlení české ekonomiky z vnější i vnitřní rovnováhy, ve druhém pak zmrazení úvěrové aktivity po krizi úvěrových portfólií největších bank v ČR. Propad objemu HDP České republiky v roce 29 proti roku 28 byl zhruba stejný jako v EU, došlo však k němu pádem z podstatně vyšší předchozí dynamiky. Ztráta temp a následný pokles výdajů na konečnou spotřebu domácností a také investic nebyl tak hluboký jako v EU, spotřeba vládního sektoru se však v roce 29 zvýšila dynamikou, která byla jednou z nejvyšších ze zemí OECD. Trh práce ztratil podle celkové zaměstnanosti 1,2 % osob, což bylo méně než v EU, ovšem ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje nejvíce mužů-živitelů rodin, klesla zaměstnanost o 5,9 %. Mzdy a platy se v úhrnu snížily o 5 % (náhrady zaměstnancům o 6 %). Pokles zisků vyjádřených jako hrubý provozní přebytek se v české ekonomice odehrál citelněji již v roce 28, v roce 29 byl jejich meziroční úbytek menší. Zisky z podnikání v sektoru domácností však ještě v roce 28 prudce rostly druhou nejrychlejší dynamikou dekády, v roce 29 však byl jejich propad rekordní. Ceny pro spotřebitele se po prudkém růstu v roce 28 vyvolaném globálními příčinami - v jejichž důsledku eskalovaly zejména ceny potravin -, ale i vnitřními důvody (očekávané zvýšení sazeb DPH), se v roce 29 ustálily na velmi mírné trajektorii, která ve výsledku generovala jejich meziroční přírůstek na téže úrovni jako u spotřebitelských cen v EU. V roce 29 oslabila česká koruna k euru i dolaru, index PX pražské burzy ztratil v roce 28 zhruba čtvrtinu své hodnoty a další téměř třetinu v roce 29. Úrokové sazby PRIBOR na mezibankovním trhu od roku 27 podle vývoje ročních změn klesaly a jejich úrokový diferenciál vůči sazbám v eurozóně se ztenčil. Dopad krize na vnější vztahy ekonomické vztahy České republiky byl zcela podmíněn skutečností, že krize globální ekonomiky vyvolaná krizí finanční zasáhla ČR na velmi citlivém místě, a to v její otevřenosti světu ve sféře zbožových a kapitálových toků. I když tento dopad byl zčásti mírněn opatřeními v zemích největších obchodních partnerů, projevil se v prudkých propadech obchodovaných objemů. Obrat zahraničního obchodu se v nominálním vyjádření snížil v roce 29 meziročně o 15,7 %, v roce 28 stagnoval (+,1 %). V reálném vyjádření (v cenách roku 2) se obrat zahraničního obchodu ČR snížil proti roku 28 o 1,7 %, v roce 28 ještě meziročně rostl při výrazné ztrátě dynamiky proti předchozím dvěma letům.

4 Počínaje 2. čtvrtletím roku 29 začal vývoz osobních automobilů narůstat a za celý rok 29 v tomto silně cyklickém odvětví byl dopad krize na automobilový průmysl fakticky eliminován. Bilanci služeb ovlivnil i vývoj příjmů z cestovního ruchu již v roce 28 při nižším zájmu zahraničních turistů (krize udeřila v Evropě i v zámoří ve srovnání s ČR dříve). Kapitálové toky byly krizí významně ovlivněny. Hodnota přímých zahraničních investic do České republiky nebyla v roce 29 ve srovnání s rokem 28 ani poloviční. Příčinou přitom nebyly výrazně nižší kapitálové vstupy a reinvestované zisky, jako spíš faktické zastavení přílivu ostatního kapitálu. Dceřiné společnosti zahraničních firem nevyužívaly úvěrových linek mateřských společností a především splácely již dříve poskytnuté půjčky (čistý odliv ostatního kapitálu činil téměř 5 mld. korun). Přímé investice rezidentů do zahraničí poklesly o dvě třetiny, ovšem z historicky nejvyšší hodnoty roku 28. Obrovský příliv portfoliových investic do České republiky v roce 29 byl ovlivněn emisemi dluhopisů vládního sektoru. Nákup českého dluhu zahraničními portfoliovými investory představoval v čistém vyjádření 99 mld. korun, saldo portfoliových investic pak v úhrnu téměř 114 mld. korun, což bylo nejvíce v časové řadě od roku převážila důvěra ve stabilitu České republiky a její hodnocení jako bezpečného přístavu v nejisté době. Rovněž rezidenti zvýšili zájem o nákup zahraničních dluhopisů, jichž se v roce 27 zbavovali. Naproti tomu akciový trh v ČR - i vzhledem ke své velmi malé velikosti - nebyl v roce 29 pro zahraniční portfoliové investory atraktivní, což se nedá říci o aktivitě tuzemských investorů, jejichž chuť investovat do zahraničních akcií v roce 29 výrazně vzrostla.

5 Metodická východiska a datové zdroje Analýza pracuje se statistickými daty ČSÚ, ČNB a mezinárodních institucí. Data ČSÚ jsou použita, jednak z ročních národních účtů a v případě aktuálnějšího popisu za rok 21 i kumulovaná data z čtvrtletních národních účtů. Data ČNB pocházejí z údajů platební bilance, měnové a finanční statistiky, finančního trhu. Časové období analýzy je vymezeno potřebnou délkou a dosažitelností časových řad, z logiky věci a volby tématu pak se zvláštním zřetelem na roky 28 a 29, pokud není uvedeno jinak. Aktuální data roku 21 jsou použita pro přesnější dokreslení vývoje. Sezónně očištěná data jsou použita v případě, že v příslušné části analýzy lze při srovnávání zajistit, že sezónně očištěné jsou i ostatní položky (např. u HDP v mezinárodní komparaci). V ostatních případech jsou použitá data sezónně neočištěná. Reálné a nominální vyjádření je uvedeno u popisu grafů. Pokud je u údajů ze zahraničí uvedeno jiné číslo než podle tuzemského pramene, není tento rozdíl komentován, neboť ve většině případů není známa metodika použitá externím zdrojem. Pro zajištění mezinárodní porovnatelnosti je použit externí zdroj.

6 1. Vývoj globální ekonomiky v letech 26 až 29 Od poloviny roku 26 zažívala světová ekonomiky robustní růst. Nezaměstnanost se v mnohých částech světa dostala na historická minima. Nadprůměrně rostly i ekonomiky Německa či Japonska, u nichž předtím nebyla silná dynamika obvyklá. Velmi prudce posilovaly kurzy akcií a ceny nemovitostí, jejichž nákupy byly motivovány příznivými úrokovými sazbami pro financování umožněnými bezproblémovou inflací. Možnost pořízení nemovitosti se otevírala pro stále větší počet i méně bonitních klientů. Zhruba od poloviny roku 27 začal být již zřetelně patrný útlum přicházející na trh nemovitostí v USA. Přinesl neklid i na finanční trhy v obavách, jak se projeví stále hůře splácené hypoteční úvěry - mimoto nakoupené jako podkladová aktiva složitých investičních instrumentů -, v rizikovém profilu i dalších bank a finančních institucí. V závěru roku 27 již bylo jasné, že americká úvěrová krize je horší než se očekávalo a zvyšuje pravděpodobnost recese v USA. Ochlazenou úvěrové aktivitu nezlepšilo ani snížení úrokových sazeb americké centrální banky z počátku roku 28, nejrozsáhlejší za předchozích 25 let. Prudká korekce akciových trhů v jarních měsících roku 28 odrážela obavy, že mohou nastat pády některých bank. Reagovala i na stále jasnější signály, že ekonomika USA směřuje do recese a také na další očekávané otřesy v Evropě. Finanční krize nabyla globálních rozměrů. Přes zmrazené úvěrové aktivity pak vyústila i ve světovou krizi ekonomickou. Zpočátku panovaly představy, že finanční krize zasáhne spíše Evropu a Asii než USA, protože USA byly v převážně dlužnické pozici a finanční šok postihuje v první řadě věřitele. Ukázalo se však, že odlišná struktura ekonomik (především podílů výdajových složek HDP) následně favorizovala spíše Asii a velké rozvíjející se ekonomiky obecně. Ty nakonec posílily své pozice Čína se stala v roce 29 světovou ekonomikou číslo dvě. Spojené státy, v jejichž finančním systému měla krize původ (rizikové hypotéční půjčky převáděné sekuritizací do bilancí bank téměř po celém světě), doplatily na uvedený vývoj prudkým zhoršením vnitřního zadlužení, citelnou ztrátou zájmu o svá aktiva ze strany zahraničních investorů a následnou výraznou depreciací dolaru jako světové rezervní měny. Krize byla spojena i s dalšími konotacemi. Světový obchod zbožím a službami se v roce 29 meziročně propadl ve vývozech o 1,8 %, v dovozech o 11,3 %. Výrazněji poklesly zbožové obchody (-13 %, resp. -14,3 %). Ztrátu tempa přinesl už rok 28, kdy byla dynamika ve srovnání s rokem 27 v obchodu zbožím a službami jen asi třetinová. Prudký růst ceny ropy převyšující 15 dolarů za barel a růst cen komodit pro potravinářský průmysl vyvolávaly v roce 28 obavy z inflace. Ty se však nepotvrdily. Naopak, světová hospodářská krize a velmi pomalý výstup z ní doprovázený nevýrazným růstem cen nastolily obavy z deflace. Autoritativní ekonomové a finančníci začali hovořit o tzv.. novém normálu, předpokládajícím velmi pomalý ekonomický růst se stagnací cen (takovýto vývoj zažilo např. Japonsko během 9. let minulého století). I když k oživení světové ekonomiky v roce 21 nakonec došlo, přispěly k němu především zmíněné velké rozvíjející se ekonomiky skupiny BRIC 1 s tempy HDP převyšujícím troj- až čtyřnásobně tempa ekonomiky USA či Evropské unie. Nejistoty budoucího vývoje pak dokládají kolísavé hodnoty předstihových indikátorů ještě i z podzimu roku 21, které pravděpodobnost nového normálu zvyšují. 1 Brazílie, Rusko, Indie a Čína.

7 1.1. Ekonomika USA a změny vyvolávající globální krizi Stagnaci ekonomiky USA v roce 28 a jejímu poklesu v roce 29 předcházel rozvrat financování trhu s bydlením Rizikové hypotéky balené do strukturovaných cenných papírů nakupovaly investiční banky téměř na celém světě Hrubý domácí produkt ekonomiky USA v roce 28 stagnoval na úrovni roku 27, v roce 29 meziročně poklesl o 2,7 %. Recese americké ekonomiky měřená podle mezikvartálních poklesů trvala od třetího čtvrtletí 28 do druhého čtvrtletí 29, ovšem nebýt nepatrného růstu v prvním čtvrtletí 28, zaznamenala by soustavné mezikvartální poklesy po dobu šesti čtvrtletí (HDP USA se snížil proti předchozímu období již v v prvních třech měsících roku 28). Světová finanční krize, jejíž počátek je datován až od září 28 po pádu investiční banky Lehman Brothers, startovala již na počátku roku 27, kdy začaly v USA narůstat problémy se splácením hypotečních půjček rizikovým klientům (tzv. subprime půjčky). Předtím levné a dostupné hypotéky sunuly ceny bytů stále výš. Zpřísnění podmínek pro poskytování nových hypotečních úvěrů vedly k propadům cen na americkém trhu nemovitostí. Za jiných okolností by takováto krize byla jen krizí lokální. Ovšem od poloviny 9. let se vysoká sofistikovanost finančních služeb rozvinula do podoby sekuritizací a velmi složitých obchodů se strukturovanými derivátovými produkty. Právě to nejen tedy potíže na trhu nemovitostí USA vedlo k situaci, že se riziková podkladová aktiva, jimiž byly i poskytnuté rizikové půjčky na bydlení z USA, dostala v obchodech s cennými papíry do bilancí mnoha bank i v jiných zemích. Panika vyvolaná skutečností, že prakticky nebylo možné zjistit, v jakém rozsahu a v bilancích jakých bank jsou tato toxická aktiva umístěna, vedla k obrovské nedůvěře. Ta ochromila nejprve mezibankovní obchody. Bylo nutné dodávat na trh likviditu ze strany americké centrální banky 1 (Fed) a později jak se věc globálně šířila i od centrálních bank v jiných zemích. Tato krize důvěry vyústila v ochromení úvěrové aktivity, která se z finančního sektoru přenesla do reálné ekonomiky USA. Ani prudké snížení základních úrokových sazeb neodvrátilo drastické propady ekonomické aktivity, šířící se formou poklesu poptávky po celém světě. Následovaly velké ztráty pracovních míst. Graf č HDP reálně Vývoj HDP a jeho komponent (reálně, y/y v %) Výdaje na konečnou spotřebu domácností Výdaje v ládního sektoru Tv orba hrubého fixního akpitálu Graf č. 2 Vývoj vybraných ekonomických charakteristik (y/y v %, míra nezaměstnanosti v %) Celkov á zaměstnanost Změna akciov ých indexů Maloobchodní tržby Pramen: OECD Propad akciových trhů o Kurzy akcií na trzích USA klesly v roce 28 o 16,7 % po růstu o 15 % v roce 27. V roce 29 se pokles amerických akciových trhů ještě o čtvrtinu prohloubil (-24,2 %). 1 Federal Reserves.

8 čtvrtinu v roce 29, o 17 % v roce 28 V roce 29 pokles spotřeby domácností menší než v EU Zhruba tytéž ztráty zaznamenaly i akciové trhy v eurozóně. Po mezikvartálních růstech trhu v USA ve 4. čtvrtletí 29 a 1. čtvrtletí 21 však hodnoty akciových indexů do konce září znovu poklesly, neboť trhy pokládaly oživení americké ekonomiky za málo přesvědčivé. Nemovitosti a akcie tvoří základ bohatství amerických domácností. Jeho výrazná redukce (spolu s dosavadní zápornou mírou úspor) ovlivnila na čas i chování spotřebitelů. Výdaje domácností na konečnou spotřebu po meziročních růstech z let 26 a 27 (+2,9 %, resp. +2,4 %) se v roce 28 snížily (-,3 %) a rok 29 tento pokles dále prohloubil (-1,2 %). Nebyl sice tak hluboký jako v EU (-1,7 %), ale nastal oproti EU o rok dříve (v zemích G7 spotřeba domácností v roce 28 stagnovala). Spotřeba vlády rostla rychle už v roce 28, investice klesaly již třetí rok, v roce 28 pád o téměř 15 % Spotřeba vlády v ekonomice USA rostla v roce 28 meziročně rychleji (+2,5 %) než v EU 27 nebo zemích OECD, v roce 29 byla její dynamika ve srovnání s nimi pomalejší (+1,9 %). Investice však zaznamenaly pád. Meziroční snižování tvorby hrubého fixního kapitálu začalo již v roce 27 (-1,2 %). V roce 28 se pokles prohloubil (-4,5 %) a v roce 29 se investice v ekonomice USA prudce propadly (-14,8 %). Souvislost s krizí na trhu nemovitostí je zcela evidentní - k největším mezikvartálním propadům investic došlo v posledním čtvrtletí roku 28 (-5,8 %) a v 1. čtvrtletí 29 (-8,8 %). Je zřejmá i souvislost umrtveného financování zasahujícího celou ekonomiku USA a propadu investiční aktivity. První mezikvartální růst přišel až v 1. čtvrtletí 21 a v dalších dvou čtvrtletích pokračoval. Zhoršení bilance služeb, mírné zlepšení obchodní bilance v roce 29; prudký propad salda přímých investic v roce 27 a 29 Rok 29 přinesl i nižší intenzitu vnějších vztahů USA obchod službami po soustavném růstu od roku 26 poklesl (vývoz -6 %, dovoz -7 %). Tím klesl i přebytek bilance služeb. Deficitní obchodní bilance se sice v roce 29 meziročně zlepšila, ale poměry k HDP nikoli (podíl exportu klesl z 9,1 % na 7,6 %, importu ze 14,9 % na 11,2 %). Co se týká přímých investic, po zhruba stejné výši jejich přílivu jako odlivu v roce 26 nastal v roce 27 mohutný odliv kapitálu z USA. Čisté přímé investice v ekonomice USA (-143 mld. dolarů) představovaly téměř třetinu jejich záporného salda za země G7. Po uklidnění v roce 28 (pouze -23 mld. dolarů) však v roce 29 dosáhlo saldo přímých investic v ekonomice USA -134 mld. dolarů. K dalšímu výraznému zhoršení došlo v roce 21, kdy pouze za pololetí činily čisté přímé investice -117 mld. dolarů. Krize americké ekonomiky tak v některých oblastech vnějších vztahů přetrvává.

9 1.2. Evropská ekonomika Propad HDP EU 27 o 4,2 % v roce 29, v Německu o 4,7 %... při poklesu spotřeby domácností o 1,7 %, v Německu pouze o,2 % při jejím snížení už v roce 27 Rychlejší spotřeba vlády v reakci na důsledky krize Reálný HDP Evropské unie po meziročních přírůstcích z let 26 a 27 (+3,3 %, resp. 3 %) snížil v roce 28 tempo na pouhých,3 %. V roce 29 došlo k propadu o 4,2 %. V zemích eurozóny byly mírně nižší jak předchozí růsty, tak i pokles (-4 %). Na těchto výsledcích participovaly rychlejším předchozím růstem nové země unie 1 a také skandinávské země. Velké ekonomiky jako Francie, Itálie a Velká Británie rostly pomaleji než průměr. Německo jako největší evropská ekonomika zaznamenávalo v letech rychlejší dynamiku než zbytek unie (+3,4 %, +2,7 %, +1 %), ovšem i propad v roce 29 byl hlubší (-4,7 %). Evropská konjunktura se promítla i v přírůstcích výdajů na konečnou spotřebu domácností v EU 27. Jejich objem rostl během let meziročně o 2,4 %, 2,1 % a,6 %. Postupné snižování dynamiky vyústilo v roce 29 do meziročního snížení výdajů na konečnou spotřebu domácností v EU 27 o 1,7 %. V eurozóně byl pokles méně výrazný (-1,1 %). Relativně jen velmi slabý byl propad spotřeby domácností v Německu (-,2 %), kde se však v jako jediné evropské zemi snížila spotřeba domácností již v roce 27. Lze to pokládat za velmi včasnou reakci na očekávání budoucích velkých problémů. Tempo spotřeby vládního sektor zrychlilo v roce 28 v zemích unie na +2,3 % z 1,9 % v roce 27. Stejný přírůstek jako průměr za EU 27 zaznamenalo Německo, ostatní tři velké evropské ekonomiky vykázaly nižší než průměrný růst spotřeby vlády. Jedinou evropskou zemí s meziročním poklesem vládní spotřeby v roce 28 bylo Maďarsko potýkající se s problémy vysokého deficitu vládního sektoru. V roce 29 se tempo vládní spotřeby v EU 27 meziročně mírně snížilo (+2,1 %), ovšem se značnými rozdíly mezi zeměmi podle toho, do jaké míry tlumily ještě i v tomto roce dopady krize. Zatímco např. v Itálii a Velké Británii přírůstky zvolnily a byly výrazně nižší než průměr EU 27, Německo a Francie naopak vykázaly meziročně značně vyšší růst spotřeby vládního sektoru, který byl výrazně nad evropským průměrem. Právě tyto země používaly veřejné prostředky ke zmírnění nepříznivého vývoje svých ekonomik v široké míře (známé opatření německé vlády 3:3:3, podle něhož následky krize, resp. opatření omezující její dopady, měly nést stejnou měrou firmy, domácnosti i stát). Graf č HDP reálně Vývoj HDP a jeho komponent (reálně, y/y v %) Výdaje na konečnou spotřebu domácností Výdaje v ládního sektoru Tv orba hrubého f ixního akpitálu Graf č. 4 Vývoj vybraných ekonomických charakteristik (y/y v %, míra nezaměstnanosti v %) Harmonizov aná míra Spotřebitelské nezaměstnanosti ceny Registrace osobních automobilů Hodinov é mzdy ve zpracovatelském průmyslu Pramen: OECD 1 Deset zemí vstupní vlny roku 24 a dále Bulharsko a Rumunsko.

10 Hluboké propady investic v Irsku, Velké Británii, Švédsku a Španělku, nižší v Německu a Francii Pokles tvorby hrubého fixního kapitálu v zemích EU 27 o 12 % v roce 29 ve srovnání s rokem 28, kdy již také došlo k meziročnímu úbytku (-1,2 %), byl způsobem především její propady v Irsku (-31 %), Španělsku, Švédsku a Velké Británii (o 15 až 16 %). Naopak nižší propad investic než průměr za EU 27 zaznamenaly Německo a Francie, které ještě v roce 28 jako jedny z velmi mála zemí Evropy dokázaly zvýšit tvorbu hrubého fixního kapitálu. Německu se také podařilo oživit investiční aktivitu rychleji než v EU 27, protože mezikvartální přírůstky investic byly patrné již od 1. čtvrtletí 21.

11 1.3. Ekonomika České republiky Meziroční propad HDP ČR zhruba stejný jako v EU, ovšem z výrazně vyšší předchozí dynamiky HDP České republiky v reálném vyjádření rostl v letech 26 a 27 (+6,8 %, resp. +6 %) dvakrát rychleji než průměr Evropské unie (+3,3 % a 3 %), což posilovalo reálnou konvergenci. I když následný ekonomický pokles v ČR (-4,1 % v roce 29) byl prakticky stejný jako v EU (-4,2 %), lze soudit, že dopad krize na ekonomiku ČR byl tvrdší, protože propadu předcházely vysoké předchozí růsty jejího HDP. Podle rozdílu měřícího ekonomickou dynamiku v závěru konjunktury (tj. předkrizovém roce 27) a v krizovém roce 29 v procentních bodech, byl její dopad na ČR zřetelnější změna v dynamice HDP české ekonomiky činil za tu dobu 1,2 p.b., zatímco u ekonomiky unie pouze 7,2 p.b. Růst spotřeby domácností k bázi 25 byl v roce 28 druhý nejvyšší v EU; meziroční pokles v roce 29 jen nepatrný (-,2 %) Podle mezinárodního srovnání stouply výdaje na konečnou spotřebu domácností 1 v České republice za léta o 14,4 % proti bázi roku 25, což byl druhý nejrychlejší růst v zemích OECD po Slovenské republice (+2,1 %) za EU 27 činilo zvýšení v roce 28 proto roku 25 +5,4 %. Přestože je dynamika spotřeby domácností v ČR v evropském kontextu impozantní, proti velkým rozvíjejícím se ekonomikám je jen zhruba poloviční (Indie +28 %) nebo třetinová (Rusko +41,5 %). V roce 29 klesla v ČR soukromá spotřeba proti roku 28 jen nepatrně (-,2 %), přičemž její snížení za průměr zemí OECD činilo 1,3 % a za EU 27 pak 1,7 %. Hluboké propady soukromé spotřeby v nejvíce krizí postiženém Islandu (-16 %) či Maďarsku (-7,5 %) vedly u těchto zemím k poklesům spotřeby domácností dokonce pod úroveň roku 25. ve dvou čtvrtletích 21 již přírůstky Česká republika tak vyšla, co se výdajů na konečnou spotřebu domácností týká, z krizového roku 29 relativně málo zasažena. K mezikvartálním poklesům došlo podle sezónně očištěných dat pouze ve 3. a 4. čtvrtletí 29, v roce 21 již byly zaznamenány její přírůstky. Graf č. 5 Vývoj HDP a jeho komponent (reálně, y/y v %) Graf č. 6 Vývoj vybraných ekonomických charakteristik (y/y v %, míra nezaměstnanosti v %) HDP reálně Výdaje na konečnou spotřebu domácností Výdaje v ládního sektoru Tv orba hrubého f ixního akpitálu 15 Hodinov á mzda (zpracov atelský průmysl) Harmonizov aná míra Registrace nezaměstnanosti nových vozidel Maloobchodní tržby Pramen: OECD V letech růst spotřeby vlády pomalejší než v EU, v roce 29 výrazný růst o 4,2 % Spotřeba vlády v reálném vyjádření stoupla v ČR za roky proti bázi roku 25 podstatně méně rychle (+2,8 %) než kolik činilo průměr za EU 27 (+6,3 %). Např. na Slovensku se za toto období spotřeba vlády zvýšila o 15,5 %, ale v Maďarsku došlo k jejímu poklesu (-4,7 %) vlivem špatného stavu veřejných financí již v době před krizí. 1 Podle OECD Main Economic Indicators. Data jsou i v dalších indikátorech a popisu jako je tvorba hrubého fixního kapitálu a spotřeba vlády, porovnávána v objemovém vyjádření a sezónně očištěna, stejně jako v subkapitolách 1.1. a 1.2.

12 Investice klesaly již v roce 28; v roce 29 propad o 9,2 %, ve srovnání s EU méně hluboký V roce 29 spotřeba vlády v ČR výrazně meziročně stoupla (+4,2 %) 2, což byl jeden z největších přírůstků v zemích OECD (Korea +5 % Norsko +4,5 %, Řecko +9,6 %). V EU 27 stouply výdaje na spotřebu vládního sektoru v roce 29 proti roku 28 o 2,1 %. ČR republika patřila v letech do skupiny investičně dravým evropským zemím. V roce 28 se tvorba hrubého kapitálu zvýšila proti roku 25 o 15,7 %, zatímco v EU 27 o 11,1 %. Průměr za země OECD však představoval zvýšení investic proti roku 25 jen o 4,8 % vlivem jejich poklesu v USA (-3,4 %). Investice v české ekonomice klesly meziročně už v roce 28 (-1,5 %), mezikvartálně se snížily již dokonce ve 4. čtvrtletí 27. Jejich propad v krizovém roce 29 (-9,2 %) však nebyl tak hluboký jako v EU 27 (-12 %), kde se převážná většina zemí potýkala s dvojcifernými meziročními poklesy (naopak jen malý útlum zaznamenaly Francie, Polsko a Švýcarsko). Mezikvartálně dynamika tvorby hrubého fixního kapitálu v ČR od druhého pololetí 29 kolísá mezi přírůstky a úbytky. Ke dvěma po sobě jdoucím mezikvartálním přírůstkům došlo, podle zatím dostupných dat až za 2. a 3. čtvrtletí 21. I přes zlepšující se trh práce, výrazné růsty průmyslové produkce a oživení nabídkové strany ekonomiky - s výjimkou stavebnictví -, s přírůstky spotřeby a silnou dynamikou zahraničního obchodu, zatím investice v České republice do pololetí 21 přesvědčivou změně směru neukázaly. Počet zaměstnanců klesal v roce 29 téměř ve všech odvětvích a nejvíce ve zpracovatelském průmyslu kde klesla zaměstnanost celkem o 5,9 % Pokles mezd a platů hlubší než pokles zisků Tvrdý dopad krize pocítil český trh práce. Meziroční pokles počtu zaměstnanců (sezónně očištěno) v ekonomice jako celku sice započal až od 1. čtvrtletí 29, ale po převážnou část roku 28 byly patrné meziroční poklesy kromě soustavného snižování v prvovýrobě i ve stavebnictví, obchodu a veřejné správě. Během roku 29 pak již klesal počet zaměstnanců ve všech odvětvích s výjimkou stavebnictví, pohostinství a ubytování, a také v odvětví činností v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky. Největší ztráty v počtech zaměstnanců zaznamenával v roce 29 zpracovatelský průmysl, když ve 4. čtvrtletí činil meziroční pokles 8,8 %. Za celou ekonomiku došlo k nejhlubšímu meziročnímu propadu v počtu zaměstnanců ve 3. čtvrtletí 29 (-2,9 %). Ještě i ve 2. čtvrtletí 21 činil meziroční pokles 2,1 %. Celý rok 29 vykázal snížení počtu zaměstnanců v české ekonomice proti roku 28 o 2 %, z toho nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (-6,6 %). Avšak co se odvětvové diferenciace týká, ve většině odvětví počty zaměstnanců meziročně vzrostly - nejvíce v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (+4,1 %), ale vyšší počty zaznamenalo i stavebnictví, kde se pokles odehrál již v roce 28. Celková zaměstnanost v české ekonomice klesla v roce 29 meziročně o 1,2 % na 5,226 mil. osob, ve zpracovatelském průmyslu o 5,9 % na 1,357 mil. osob. V ekonomice se celková zaměstnanost snížila o osob, ve zpracovatelském průmyslu o osob. Mzdy a platy vyplacené v ekonomice klesly v roce 29 proti roku 28 o 6 %, náhrady zaměstnancům, zahrnující i sociální pojistné placené zaměstnavateli, o 5 %. Zisky vyjádřené jako čistý provozní přebytek klesly v české ekonomice již v roce 28 o 4,5 %, v roce 29 byl meziroční úbytek nižší (-,6 %). Hrubý smíšený důchod tvořený v sektoru domácností naopak ještě v roce 28 stoupl o silných 8,9 %, což byl druhý nejvyšší meziroční růst od roku 1996, aby v roce 29 zaznamenal pád o 8,5 %, tj. nejhlubší meziroční propad zmíněné časové řady. 2 Důvody budou rozebrány ve zvláštní analýze o dopadech krize na institucionální sektory české ekonomiky, kterou vydá ČSÚ v prvních měsících roku 211.

13 Prudké zvýšení spotřebitelských cen v roce 28, velmi mírné v roce 29 Vybrané finanční charakteristiky se téměř ve všech případech zhoršily Spotřebitelská inflace byla v roce 28 (+6,3 %) na jedné z nejvyšších úrovní v EU 27 (+3,7 %). Tento růst byl způsoben, kromě zvýšených cen potravin (+8,1 %, v EU 6,4 %) především očekáváním zvýšené sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Hospodářský útlum a pokles poptávky domácností v roce 29 se promítl i do cenového vývoje spotřebitelské ceny stouply pouze o 1 % (ceny potravin dokonce o 4 % klesly), což však byl jev globální (+1 % v EU 27 a +,5 % v zemích OECD). Krize postihla i oblasti mimo reálnou ekonomiku ČR. Česká koruna, která prudce posílila z 2,29 CZK/USD v roce 27 na 17,8 v roce 28, naopak v roce 29 oslabila na 19,5. Proti euru koruna zhodnotila ze 27,76 CZK/EUR v roce 27 na 24,94 v roce 28, v roce 29 - rovněž podobně jako u kurzu k dolaru -, oslabila na 26,45 CZK/EUR. Úrokové sazby na mezibankovním trhu klesaly (3M PRIBOR z 3,1 % v roce 27 na 2,19 % v roce 29), přičemž úrokový diferenciál vůči sazbám eurozóny se ztenčil. Hlavní index pražské burzy ztratil v roce 28 23,5 % proti roku 27, kdy o pětinu vzrostl. Další výrazný pokles přišel v roce 29, kdy index PX ztratil téměř třetinu své hodnoty (-29,5 %). Pohyb reálného efektivního směnného kurzu koruny deflovaný indexem spotřebitelských cen ukázal v roce 28 snížení nákladové konkurenceschopnosti české ekonomiky, v roce 29 pak její zvýšení.

14 2. Dopad krize na kapitálové toky a toky zboží a služeb 2.1. Obrat zahraničního obchodu Výrazné omezení obratu zahraničního obchodu v objemovém vyjádření objemů v roce 28 i 29 Zahraniční obchod zbožím a službami se v roce 29 velmi významně objemově zredukoval. Obrat 1 se klesl reálně (v cenách roku 2) proti roku 28 o 1,7 %, když HDP v reálném vyjádření se snížil o 4,1 %. K významné ztrátě tempa obratu zahraničního obchodu však došlo již v roce 28, kdy se obrat meziročně zvýšil reálně pouze o 5,3 % (HDP reálně o 2,5 %). Oproti předchozím dvojciferným růstům z let 26 a 27 (meziročně +15 %, resp. +14,6 %) se tak dopad světové krize promítl v objemech českého zahraničního obchodu již relativně časně a měl nejvýznamnější vliv na ztrátu tempa HDP České republiky již v roce 28. V letech konjunktury se obrat zahraničního obchodu zvyšoval reálně ročně v průměru 2,4krát rychleji než HDP Nominálně klesl obrat zahraničního obchodu ĆR v roce 29 proti roku 28 o 15,7 % Obrat zahraničního obchodu byl v reálném vyjádření v roce 29 (5,675 bil. korun) objemově ve srovnání s objemem HDP (2,928 bil. korun) téměř dvakrát tak velký. V letech 27 i 28 obrat zahraničního obchodu převýšil dvojnásobně objem reálného HDP. Ve srovnání s léty konjunktury, kdy za rok rostl HDP ČR (v cenách roku 2) v průměru o 5,9 %, bylo průměrné tempo obratu zahraničního obchodu České republiky téměř dvaapůlkrát vyšší (+14,3 %). Vyjádřeno v průměrných cenách předchozího roku byl propad zahraničního obchodu ČR ještě výraznější. V roce 29 došlo k jeho meziročnímu snížení o 14,7 %, když v roce 28 ještě rostl o 4,7 %. Ve srovnání s předchozími dvěma roky (+13,4 % v roce 26 a +13,9 % v roce 27) byla ztráta dynamiky v roce 29 téměř stejná jako její zvýšení v uvedených letech. V nominálních podmínkách (v cenách fob) se propad v obratu zahraničního obchodu ČR ukázal jako nejvýznamnější. V roce 29 se meziročně snížil o 15, 7 %, v roce 28 pak stagnoval (+,1 %). To opět ostře kontrastovalo s tempy předchozích dvou let, kdy obrat zahraničního obchodu se meziročně výrazně zvyšoval. Graf č. 7 Dynamika HDP a obchodní výměny (y/y v %) Graf č. 8 Dynamika HDP a obchodní výměny (v mil. korun, běžné ceny) 2 15 průměr Obrat zahraničního obchodu zbožim a službami HDP Obrat zahraničního obchodu ČR HDP Pramen: ČSÚ 1 V této části práce je potlačeno analytické zpracování vývoje vývozu a dovozu zboží a služeb a pozornost je soustředěna především na obrat zahraničního obchodu ČR. Důvodem je skutečnost, že údaje za vývozní a dovozní toky budou v upravené verzi zveřejněny ve zvláštní analýze ČSÚ, která se soustředí výhradně na provedené změny.

15 Propady mírněny opatřeními na podporu domácí poptávky v mnoha zemích obchodních partnerů Dvojciferné propady mírnila opatření na podporu domácí poptávky v mnoha zemích obchodních partnerů. Nebýt těchto masívních podpor v zemích velkých obchodních partnerů českých exportérů (Německo, Slovensko, Rusko, aj.) týkajících se s ohledem na české vývozy především nákupu automobilů, mohl být propad exportu ještě hlubší. Naopak silnou ztrátu dynamiku dovozu ovlivnil fakt, že oživení v České republice přišlo později než v EU (stejně jako první příznaky krize pocítila česká ekonomika ve srovnání s Evropou o několik měsíců později). Graf č. 9 Obrat zahraničního obchodu zbožím a službami (reálně, y/y %) Graf č. 1 Dynamika vývozu osobních automobilů (y/y (SITC 781, v mil.korun) 25% 2% 15% % 4% 3% 1q7 3q7 1q8 3q8 1q9 3q9 Bilance zahraničního obchodu osobními automobily Export osobních automobilů (y /y v %) 1q1 3q % 2% 4 5% % -5% -1% -15% HDP (stálé ceny roku 2) Obrat zahraničního ob chodu (stálé ceny roku 2) 1% % -1% -2% -3% -4% Pramen: ČSÚ Graf č. 9: HDP a obrat zahraničního obchodu zbožím a službami (v cenách roku 2, v mil. korun) 3% 1q97 3q97 1q98 3q98 1q99 3q99 1q 3q 1q1 3q1 1q2 3q2 1q3 3q3 1q4 3q4 1q5 3q5 1q6 3q6 1q7 3q7 1q8 3q8 1q9 3q9 1q1 3q1 25% 2% 15% 1% 5% % -5% -1% -15% -2% HDP (ceny roku 2, sezónně očištěno) Obrat zahraničního ocbhoduzbožím a službami (ceny roku 2, sezónně očištěno) Pramen: ČSÚ

16 2.2. Vývoj přímých investic Příliv přímých investice ze zahraničí v roce 29 jen na poloviční úrovni roku 28 nikoli vlivem nižších kapitálových vstupů a reinvestovaných zisků, ale vlivem snížení ostatního kapitálu Přímé investice do zahraničí byly meziročně pouze třetinové proti historicky nejvyšší úrovni roku 28 Rok 29 přinesl České republice u přímých investic výrazně nižší příliv kapitálu od zahraničních investorů, zároveň s tím i zpětný příliv peněz do země ze zahraničních investic firem z ČR. Hodnota přímých zahraničních investic v roce 29 (52 mld. korun) nebyla ani poloviční ve srovnání s rokem 28 (11,1 mld. korun), ve srovnání s rokem 27 (211,9 mld. korun) pak byla pouze čtvrtinová. Krize tak poznamenala příliv kapitálu do České republiky značně negativně. Rovněž tak u přímých investic v zahraničí došlo v roce 29 k omezení na 25,5 mld. korun, když v roce 28 byl zaznamenán vůbec největší odliv peněz ze země ve formě přímých zahraničních investic (73,8 mld. korun). Zajímavá je struktura přílivu a odlivu peněz z České republiky. Zatímco i přímých investic ze zahraničí byly kapitálové vstupy i reinvestované zisky relativně vysoké (1 mld. korun), naopak výrazně omezeny byly půjčky dceřiným společnostem a jednosměrným tokem do zahraničí ve formě splátek těchto dluhů. Tato skutečnost tedy dopad krize poněkud relativizuje znamená to totiž, že Česká republika byla zřejmě vnímána jako země za daných podmínek bezpečná a odliv v úvěrování byl koneckonců logickým krokem, když se ekonomická aktivita vlivem krize snížila (peněz na provoz nebylo tolik zapotřebí a investice v podstatě zamrzly). Také investoři z ČR postupovali zřejmě podobně, v opačném gardu i zde byl u ostatního kapitálu tvořeného zpravidla půjčkami dceřiným společnostem v zahraničí pozorovatelný zpětný příliv peněz do ČR, i když ve velmi malém rozsahu. Prakticky veškeré přímé investice do zahraničí v roce 29 připadaly na kapitálové vstupy reinvestované zisky. Celkově se saldo přímých investic snížilo v roce 29 relativně málo - ze 36,3 mld. korun v roce 28 na 26,4 mld. korun. Je však třeba mít na paměti, že rok 28 byl extrémní ve výši odlivu peněz ze země v podobě přímých investic do zahraničí (v historickém rekordu, jak bylo zmíněno). Tato skutečnost tak snížila v roce 28 přímé investice v čistém vyjádření. Kdyby firmy z ČR investovaly do zahraničí zhruba v průměru let (tedy necelých 23 mld. korun ročně), pak by u čistých přímých investic byla srovnávací základna roku 28 vyšší a redukce salda přímých investic v roce 29 by se ukázala v ostřejším světle.

17 Graf č. 11 Přímé zahraniční investice v tuzemsku a přímé investice v zahraničí (v mil. korun) Graf č. 12 Struktura přímých zahraničních investic v tuzemsku (v mil. korun) 3, , 2, 15, 1, 5, Základní kaitál a reinvestovaný zisk Ostatní kapitál, -5, -1, Přímé zahraniční investice -5 Přímé investice v zahraničí -1 Pramen: ČNB Základní kapitál a reinvestované zisky Základní kapitál a reinvestované zisky do ekonomiky ČR klesly již v roce 28 Protože však rozhodující položku přímých investic v tuzemsku představuje dlouhodobě základní kapitál a reinvestované zisky, ukazuje jejich vývoj propad již v roce 28, který je logický (dřívější nástup krize v zemích zahraničních investorů přinášející i obavu z rizika všeobecně). Dopad krize na kapitálové toky do ČR se tak odehrál již v roce 28, jak je zřejmé z grafu č. 16. Propad ostatního kapitálu v roce 29 odhaluje naopak krizový rok v ČR (financování nebylo potřeba v dřívějším rozsahu, jak je vysvětleno výše).

18 Dopady světové a finanční krize na ekonomiku ČR leden Vývoj portfoliových investic Rekordní příliv portfoliových investic do ČR v roce 29 V roce 29 došlo k enormnímu přílivu portfoliových investic do České republiky, který dosáhl 113,8 mld. korun. Jeho výše byla nesrovnatelná s jakýmkoli rokem v časové řadě Příčinou byly především nákupy státních dluhopisů emitovaných v souvislosti s potřebou financovat vysoký deficit ústřední vlády. I přes mohutné emise byl český vládní dluh poptáván a nakupován zahraničními investory, což dokládalo důvěru ve stabilitu České republiky Nákupy dluhopisů ČR Rekordní příliv portfoliových investic do ČR v roce 29 připadající na vrub nákupu českých dluhopisů Vyšší zájem rezidentů o zahraniční dluhopisy V roce 29 došlo k enormnímu přílivu portfoliových investic do České republiky, který dosáhl 113,8 mld. korun. Jeho výše byla nesrovnatelná s jakýmkoli rokem v časové řadě Příčinou byly především nákupy státních dluhopisů emitovaných v souvislosti s potřebou financovat vysoký deficit ústřední vlády. I přes mohutné emise byl český vládní dluh poptáván a nakupován zahraničními investory, což dokládalo důvěru ve stabilitu České republiky. V roce 29 vzrostlo portfolio dluhových cenných papírů pořízených zahraničními investory na 99 mld. korun v čistém vyjádření z 16,6 mld. korun v roce 28 - vyšší bylo pouze v roce 24, v době vysoké atraktivity České republiky pro zahraniční investory po vstupu do EU. Kromě toho, že dluhopisy České republiky nakupovali v roce 29 zahraniční portfolioví investoři, také rezidenti ve zvýšené míře oproti letům 27a 28 pořizovali zahraniční dluhopisy. Saldo jejich obchodů s dluhopisy v roce 29 výrazně vzrostlo na 45 mld. korun z 6,6 mld. v roce 28. V roce 27 se rezidenti naopak zahraničních dluhopisů zbavovali (v čistém -33 mld. korun) Vývoj majetkových cenných papírů Akciový trh na kraji zájmu zahraničních investorů v roce 29, v roce 28 silná likvidace pozic Přesto ČR vnímána v době nejhorší pro kapitálové trhy jako bezpečný přístav Akciový trh v ČR zahraniční portfoliové investory v roce 29 nelákal došlo k čistému odlivu peněz z ČR ve výši necelých pěti miliard korun. V roce 28 však likvidovali tito investoři své pozice na českém kapitálovém trhu výrazněji (-21,3 mld. korun), což lze přičíst panickému vývoji v době nejtvrdšího dopadu globální finanční krize. Chuť domácích portfoliových investorů k nákupům na zahraničních akciových trzích v roce 29 značně posílila (do zahraničí odplynulo v čistém vyjádření 25,4 mld. korun). I zde byl kritický rok 28, kdy saldo rezidentů v obchodech s těmito majetkovými cennými papíry (odliv peněz ze země) činilo pouze 11,2 mld. korun (v roce 27 to bylo přes 65 mld. korun). Celkově tak lze hodnotit dopad krize na vývoj portfoliových investic v platební bilanci ČR jako konzistentní s globálním vývojem co se týká dopadu v časovém horizontu. Zároveň je nutné mít na vědomí, že Česká republika byla i v době největšího útlumu kapitálových trhů vnímána jako bezpečný přístav, což se promítlo do zájmu zahraničních investorů o nákupy české koruny především v roce 28.

19 Dopady světové a finanční krize na ekonomiku ČR leden 211 Graf č. 13 Saldo portfoliových investic a dluhové cenné papíry na straně pasiv (v mil. korun) Graf č. 14 Struktura aktivní a pasivní strany portfoliových investic (v mil. korun) Portf oliov é inv estice Dluhov é cenné papíry na straně pasiv Aktiva - majetkové cenné papíry Aktiva - dluhové cenné papíry Pasiva - majetkové cenné papíry Pasiva - dluhové cenné papíry Pramen: ČNB

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské přímé zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Vývoj české ekonomiky v roce 2006

Vývoj české ekonomiky v roce 2006 Český statistický úřad Vývoj české ekonomiky v roce 2006 16. března 2007 Základní tendence 1 V roce 2006 pokračoval příznivý vývoj reálné výkonnosti ekonomiky, ať už měřené makroagregátem HDP či HPH hlavních

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Únor 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Česká národní banka (ČNB) podle očekávání potvrdila nastavení měnové politiky i na druhém měnovém jednání v

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Červenec 2006 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká národní banka se v červenci připojila k celosvětovému trendu rostoucích úroků v boji proti hrozící inflaci. ČNB zvýšila

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

Centrální bankovnictví 2. část

Centrální bankovnictví 2. část Centrální bankovnictví 2. část 1. Platební bilance Jaroslava Durčáková 2011/2012 1 1. Platební bilance 1.1 Vnější vztahy z pohledu PB; základní kategorie PB 1.2 Kreditní a debetní položky; vznik devizové

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

PRVNÍ TŘI ČTVRTLETÍ ROKU 2008: SKUPINA ČSOB VYKÁZALA 2,8 MLD. KČ ČISTÉHO ZISKU 1F

PRVNÍ TŘI ČTVRTLETÍ ROKU 2008: SKUPINA ČSOB VYKÁZALA 2,8 MLD. KČ ČISTÉHO ZISKU 1F Praha, 6. listopadu 2008 PRVNÍ TŘI ČTVRTLETÍ ROKU 2008: SKUPINA ČSOB VYKÁZALA 2,8 MLD. KČ ČISTÉHO ZISKU 1F Objem prostředků svěřených do péče Skupiny ČSOB: 714,1 mld. Kč (10% růst) Objem úvěrů poskytnutých

Více

Česká ekonomika: prognóza ČNB a očekávání podniků Pardubický kraj

Česká ekonomika: prognóza ČNB a očekávání podniků Pardubický kraj Česká ekonomika: prognóza ČNB a očekávání podniků Pardubický kraj Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB 11. prosince 212 Pardubice Plán prezentace Česká ekonomika v roce 212 a měnová politika ČNB Vývoj vnějšího

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2012

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2012 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 12/2012 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013 RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 213 25 2 27 28 29 21 211 212 March 213 June 213 Sept 213 Oct 13 Nov 213 Dec 213 25 2 27 28 29 21 211 212 213 214* 215* Tato nově publikovaná

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

1BHospodářský telegram 12/2010

1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Business and Investment Forum Ostrava, 8. října 214 Hlavní role centrální banky V rámci

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Stabilita bankovního sektoru,

Stabilita bankovního sektoru, Stabilita bankovního sektoru, nové regulatorní požadavky a trendy v úvěrování doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc. hlavní ekonom 23.2.2012 Aktuální hospodářský růst ČR Česká ekonomika byla podle předběžných údajů

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Aktuální vývoj a perspektivy české ekonomiky v širším kontextu 10 let členství v EU

Aktuální vývoj a perspektivy české ekonomiky v širším kontextu 10 let členství v EU Aktuální vývoj a perspektivy české ekonomiky v širším kontextu 10 let členství v EU Jiří Rusnok Vrchní ředitel, člen bankovní rady ČNB Univerzita Pardubice 28. dubna 2014 Plán prezentace Česká ekonomika

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2006 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ ukončila rok 2006 bez stabilní vlády. Pravicová ODS, která loni v červnu vyhrála parlamentní volby, získala druhý pokus

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 ŘÍJEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Odbor národohospodářských analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2001

Odbor národohospodářských analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2001 Odbor národohospodářských analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2001 Duben 2002 OBSAH Seznam zkratek 3 Úvod 5 Shrnutí tendencí ekonomického vývoje za rok 2001 7 I. Hlavní

Více

Jaké jsou dopady oslabení kurzu půl roku poté?

Jaké jsou dopady oslabení kurzu půl roku poté? Jaké jsou dopady oslabení kurzu půl roku poté? Vladimír Tomšík Viceguvernér ČNB Exportní konference Hospodářská komora ČR, Praha 4. června 214 Plán prezentace Zahraniční vývoj Vývoj kurzu koruny Vývoj

Více

Vývoj české ekonomiky v roce 2003

Vývoj české ekonomiky v roce 2003 Český statistický úřad Vývoj české ekonomiky v roce 2003 15. března 2004 Hlavní vývojové tendence 1. V celoročním pohledu zrychlil HDP ze 2,0 % v roce 2002 na 2,9 % v roce 2003. Vývoj se vyznačoval tendencí

Více

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA BŘEZEN 2005

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA BŘEZEN 2005 Oproti uplynulému roku jsme přistoupili k novému uspořádání této zprávy. Namísto komentáře za poslední kalendářní měsíci zde budete nacházet informace o vývoji ekonomiky a kapitálových trhů za uplynulých

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Říjen 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V říjnu vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po stejném růstu v měsíci záři. Vývoj inflace

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Export, motivace tuzemské ekonomiky

Export, motivace tuzemské ekonomiky 163. Žofínské fórum Export, motivace tuzemské ekonomiky Lubomír Lízal, PhD. Palác Žofín, 14. dubna 2014 Význam zahraničního obchodu pro českou ekonomiku Nominální objemy celkového HDP a vývozu a dovozu

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Březen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Březen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Březen 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o 3,8 procent po růstu o 3,7 procent v únoru. Vývoj inflace

Více

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014 KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB Mojmír Hampl Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014 Situace v letech 2012-2013 Klíčovou MP sazbu jsme v listopadu 2012 snížili na 0,05 % (technická

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Barometr 2. čtvrtletí 2012

Barometr 2. čtvrtletí 2012 Barometr 2. čtvrtletí 2012 Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl dluh obyvatelstva k 30. 6. 2012 výše 1 301 mld. Kč, z toho objem dlouhodobých úvěrů dosáhl výše 951,5

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Hlavní vývojové tendence české ekonomiky v roce 2013 a výhled na rok 2014 (duben 2014)

Hlavní vývojové tendence české ekonomiky v roce 2013 a výhled na rok 2014 (duben 2014) Hlavní vývojové tendence české ekonomiky v roce 2013 a výhled na rok 2014 (duben 2014) Výsledky českého průmyslu v roce 2013 v kontextu trhu EU a výhled na rok 2014 Vývoj průmyslu v roce 2013 Průmyslová

Více

Ekonomická prezentace

Ekonomická prezentace Ekonomická prezentace Česká ekonomika rok po oslabení kurzu Tomáš Holub Ředitel sekce měnové a statistiky Emisní den zlaté mince Železobetonový most v Karviné-Darkově 14. října 2014 Plán prezentace Proč

Více

Co přinese rok 2013?

Co přinese rok 2013? Co přinese rok 213? Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Očekávaný vývoj realitního trhu a developerských projektů v ČR a na Slovensku Brno 5. Prosince 212 Proč centrální banky zajímá realitní trh?

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC

Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC Vydáno: AUDITOR spol. s r. o., 30. 3. 2012 Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC - Dvojnásobný nárůst v zemích BRIC - V mnoha evropských zemích stále

Více

krize Babický, M.A. 30. června 2009 Ředitel odboru analýz finančního trhu,

krize Babický, M.A. 30. června 2009 Ředitel odboru analýz finančního trhu, Investování ve světle finanční krize RNDr. Vítězslav V Babický, M.A. Ředitel odboru analýz finančního trhu, Česká národní banka 30. června 2009 Hlavní projevy globáln lní krize 2 Nedostatek důvěry na finančních

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 214 DUBEN 214 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Finanční krize, její dopady na českou ekonomiku a na chování vlád

Finanční krize, její dopady na českou ekonomiku a na chování vlád Finanční fórum Zlaté koruny 2008 Finanční krize, její dopady na českou ekonomiku a na chování vlád Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady České národní banky Dopady úvěrové krize na českou ekonomiku

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE 14 5 7 8 9 1 11 1 13 14 Leden 14 Únor 14 Březen 14 Duben 14 Květen 14 Červen 14 Červenec 14 Srpen 14 Září 14 Říjen 14 Listopad 14 Prosinec 5 7 8 9 1 11 1 13

Více

Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký?

Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký? Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký? Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace při příležitosti emise zlaté pamětní mince Žďákovský most Vystrkov, 5. května

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013 www..cz Vývoj automobilového trhu Q1 213 Aktuální vývoj české ekonomiky Slabá spotřeba 212: -3,5 % r/r 1Q 213: -1,2 % r/r Hluboký propad spotřeby ovlivněn náladou na trhu a vládními opatřeními, která snížily

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Listopad 2006 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ je bez stabilní vlády i půl roku po parlamentních volbách. Prezident dal v listopadu pravicové ODS druhou šanci sestavit

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

cností Miroslav Singer

cností Miroslav Singer Zadluženost domácnost cností v ČR R podle poznatků ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Euro setkání Život na dluh Corinthia Towers hotel, 25. května 27 Hlavní témata Spotřeba domácností:

Více

Makroekonomický vývoj a finanční stabilita v České republice

Makroekonomický vývoj a finanční stabilita v České republice Makroekonomický vývoj a finanční stabilita v České republice Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB Výroční konference českých diplomatů - ekonomických radů a ekonomických tajemníků 26. června 212 I. Makroekonomický

Více

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 LEDEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Čtvrtletní šetření ČNB

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE 15/H1 5 7 8 9 1 11 1 13 1 Leden 1 Únor 1 Březen 1 Duben 1 Květen 1 Červen 1 Červenec 1 Srpen 1 Září 1 Říjen 1 Listopad 1 Prosinec 15 Leden 15 Únor 15 Březen

Více

Výhled české ekonomiky na období 2011-2012. Pavel Mertlík hlavní ekonom

Výhled české ekonomiky na období 2011-2012. Pavel Mertlík hlavní ekonom Výhled české ekonomiky na období 2011-2012 Pavel Mertlík hlavní ekonom 14.10.2010 Globální výhled: růstová pauza prudké zpomalení hospodářského růstu v USA a v eurozóně v druhém pololetí r. 2010 prvním

Více

VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2015

VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2015 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2 Obsah 1. Stručný přehled zahraničního obchodu České republiky... 3 2. Teritoriální struktura českého zahraničního obchodu... 6 2.1 Export...

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 2/2011

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 2/2011 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 2/2011 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda...

Více

Ekonomický bulletin 2/2015 3,5E 7,5E

Ekonomický bulletin 2/2015 3,5E 7,5E konomický bulletin 30 6 3,5 6 80 100% 53% 6 7,5 vropská centrální banka, 2015 Adresa 60640 Frankfurt am Main Německo Telefon +49 69 1344 0 Internet http://www.ecb.europa.eu Za vyhotovení tohoto bulletinu

Více

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst?

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Červenec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem srpna vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 0,5 procenta. V meziročním

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna stouply spotřebitelské ceny v prosinci o 5,4 procenta meziročně,

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 2 Obsah: Vývoj mandatorních výdajů...3 Tabulka č. 1: Mandatorní výdaje v ČR v letech 1995-2014 v mld. Kč 1:

Více

Odbor analýz a statistiky. a odvětví v působnosti MPO

Odbor analýz a statistiky. a odvětví v působnosti MPO Odbor analýz a statistiky Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1.- 3. čtvrtle tletí tí 2006 Leden 2007 OBSAH SEZNAM ZKRATEK 3 ÚVOD 5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. - 3.

Více

ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ KOMERČNÍ BANKY K 31. 3. 1999

ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ KOMERČNÍ BANKY K 31. 3. 1999 ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ KOMERČNÍ BANKY K 31. 3. 1999 ČESKÁ EKONOMIKA V PRVNÍM ČTVRTLETÍ 1999 Česká ekonomika procházela i v prvním čtvrtletí roku 1999 recesí, neboť doznívaly efekty restriktivních politik

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Úrokové sazby dál padají

Úrokové sazby dál padají Úrokové sazby dál padají 22.7.2014 - Hypotéky v červnu opět prudce zlevňovaly. První z bank, která v červnu měnila úrokové sazby, byla UniCredit Bank, která snížila nabídkové sazby u 3 a 5letých fixací.

Více

Slovenská centrální banka (NBS) v květnu naplnila očekávání trhu a zvedla klíčovou úrokovou sazbu -- o 50 bazických bodů (0,5%).

Slovenská centrální banka (NBS) v květnu naplnila očekávání trhu a zvedla klíčovou úrokovou sazbu -- o 50 bazických bodů (0,5%). Investiční oddělení Květen 2006 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Makroekonomická data zveřejněná minulý měsíc potvrdila silný, neinflační růst české ekonomiky. Spotřebitelské

Více

I. Ekonomický vývoj. 1. Základní tendence makroekonomického vývoje 1

I. Ekonomický vývoj. 1. Základní tendence makroekonomického vývoje 1 I. Ekonomický vývoj 1. Základní tendence makroekonomického vývoje 1 Česká ekonomika po zpomalování tempa meziročního růstu HDP v průběhu roku 2011 přešla v 1. pololetí 2012 do mírného poklesu a i nadále

Více

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Platební bilance: systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období o ekonomické

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY únor 2004 Materiál Analýzy vlivu firem podpořených investičními

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Květen 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Květen 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Květen 2013 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Zde byla v poslední době zveřejněna čísla o HDP za 1. čtvrtletí. Bohužel však byla mnohem horší než předběžné

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Duben 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Duben 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Duben 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem května vzrostly spotřebitelské ceny během dubna o 0,3 procenta. V meziročním

Více

Měnový kurz jako nástroj měnové politiky ČNB. Miroslav Singer

Měnový kurz jako nástroj měnové politiky ČNB. Miroslav Singer Měnový kurz jako nástroj měnové politiky ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Podnikatelská rada Ministerstva průmyslu a obchodu 17. října 2014 Obsah Cenová stabilita, inflační cíl ČNB, škodlivost

Více

Investiční kapitálové společnosti KB, a.s.

Investiční kapitálové společnosti KB, a.s. Pololetní zpráva Investiční kapitálové společnosti KB, a.s. Zajištěné a garantované fondy IKS / LYXOR Souhrnný měsíční report k datu 31/07/2015 Pro zobrazení reportu klikněte na název fondu KB AKCENT 2

Více

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Business and Investment Forum Ostrava, 8. října 2014 Hlavní role centrální banky V rámci

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Doporučujeme redukovat pozice v Emerging Markets

Doporučujeme redukovat pozice v Emerging Markets Doporučujeme redukovat pozice v Emerging Markets Shrnutí Rozvíjející se trhy (Emerging Markets dále jen EM) jsou mezi investory a bankéři v Česku oblíbené, ale ve světovém indexu zaujímají jen malé místo

Více

Výhled české ekonomiky. na rok 2015. Výhled české ekonomiky. Mírný optimismus

Výhled české ekonomiky. na rok 2015. Výhled české ekonomiky. Mírný optimismus Krátkodobá 2015 Výhled české Mírný optimismus Krátkodobá 2015 Ohlédnutí za rokem 2014 Po dvou recesích krátce po sobě přinesl rok 2014 zlepšení většiny parametrů české. Růst HDP zrychlil, nezaměstnanost

Více

Odbor analýz a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2007

Odbor analýz a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2007 Odbor analýz a statistiky Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2007 Říjen 2007 OBSAH SEZNAM ZKRATEK... 3 ÚVOD... 5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ 2007...

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

Evropské stres testy bankovního sektoru

Evropské stres testy bankovního sektoru Evropské stres testy bankovního sektoru Evropský bankovní sektor, podobně jako americký na přelomu 2008 a 2009, se dostal v 2Q letošního roku do centra pozornosti investorů v souvislosti s narůstajícími

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Index očekávání firem S jakou náladou vstupují firmy do nového

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více