Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity obor Právní vztahy k nemovitostem Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Bakalářská práce Tzv. legální věcná břemena Marie Doležalová 2010/2011

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Tzv. legální věcná břemena zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů literatury. Marie Doležalová Děkuji Mgr. Jakubovi Hanákovi za odborné vedení, konzultace a cenné rady při zpracování této bakalářské práce. 2

3 1. ÚVOD PŮVOD A VÝZNAM INSTITUTU TZV. LEGÁLNÍ VĚCNÁ BŘEMENA INSTITUT TZV. LEGÁLNÍCH VĚCNÝCH BŘEMEN V DNEŠNÍM PRÁVU SROVNÁNÍ A VZTAH TZV. LEGÁLNÍCH VĚCNÝCH BŘEMEN A VĚCNÝCH BŘEMEN PODLE 151N AN. OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU OBSAH PRÁV A POVINNOSTÍ Způsob vymezení osoby povinné a osoby oprávněné Náhrada za omezení vlastnických práv k nemovitostem Neexistence zápisu do katastru VZNIK VEŘEJNOPRÁVNÍHO OMEZENÍ A OBSAH VEŘEJNOPRÁVNÍHO VZTAHU VEŘEJNOPRÁVNÍ OPRÁVNĚNÍ PROVOZOVATELŮ SÍTÍ K CIZÍM NEMOVITOSTEM V OBLASTI ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍ Zákon č. 79/1957 Sb., elektrisační zákon Zákon č. 67/1960 Sb., plynárenský zákon Zákon č. 89/1987 Sb., tepelný zákon Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon VEŘEJNOPRÁVNÍ OPRÁVNĚNÍ V OBLASTI ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích VEŘEJNOPRÁVNÍ OPRÁVNĚNÍ V OBLASTI PROVOZOVÁNÍ VODOVODŮ A KANALIZACÍ...26 ZHODNOCENÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY...29 ZÁVĚR...31 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY

4 1. Úvod Výstavba veřejných sítí technické infrastruktury má sice nedlouhou, ale významnou historii věcnou i právní bez elektřiny si už neumíme svůj každodenní život vůbec představit, bez telekomunikačního spojení, plynu, dálkového topení ulehčujícího významně život. Žijeme stále rychleji a současná doba by se dala nazvat dobou informačních komunikačních technologií. Oblast telekomunikací a zvláště pak oblast mobilních komunikací je dynamicky se rozvíjejícím odvětvím se stěžejním významem pro celou společnost. Tento důležitý fakt byl zohledněn, již v začátcích sjednocování této specifické oblasti. Veřejný zájem a zvýšená ochrana se tak staly základem pojmových znaků telekomunikací. Stěžejní právní předpis zákon č. 110/1964 Sb. o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jenž je až doposud veřejností i odborníky živě diskutován, použil jako ochranný prostředek pro tehdejší organizace spojů, institut věcných břemen váznoucích na dotčených nemovitostech a nezapisujících se do evidence nemovitostí. Z pohledu věcného břemene ve prospěch vlastníků komunikačních vedení došlo v průběhu dalších padesáti let následujících po účinnosti zákona č. 110/1964 Sb. k dynamickému vývoji od relativní nečinnosti mobilních operátorů přes jejich postupné zainteresování, až po jednoznačnou aktivní činnost při jejich zřizování dle platného zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o elektronických komunikacích ). Dle názorů odborné veřejnosti či právní obce se však zdá, že ani tento zákonný proces nebyl ještě zcela dokončen. Sítí veřejné infrastruktury s různým právním režimem existuje celá řada, společné rysy s telekomunikační sítí vykazuje síť vodovodů a kanalizací, také síť pro distribuci elektřiny, plynu či tepla. Tato oblast je upravena v současné době zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon ). V případě distribuce elektřiny se jedná o službu, k níž neexistuje srovnatelná alternativa. Ostatní způsoby dodávky energie nebo médií jsou způsobilé elektřinu nahradit pouze částečně. Také zde existuje neobvykle komplexní provázanost jednotlivých součástí sítě, které se vzájemně ovlivňují svým propojením. Proto vyřazení některé důležitější součásti distribuční soustavy může negativně ovlivnit dodávky v celé distribuční soustavě na poměrně velkém území. Jde o velmi rozsáhlou, hustou postupně se rozvíjející síť, kde jsou obsaženy téměř všechny typy staveb a zařízení, zejména podzemní i nadzemní vedení, vestavěné i volně stojící trafostanice a rozvodny v různém stavebním provedení, zařízení velkoodběratelská i distribuční, sdělovací vedení i základnové stanice GSM atd., které se vyskytují v ostatních sítích např. vodovodních, kanalizačních, elektronických komunikací. A tak obvyklým právním řešením situace, kdy se stýká nemovitost jiného vlastníka se zařízením tvořícím součást sítě veřejné infrastruktury a tento styk nemovitosti s daným zařízením přispívá jako konstrukční prvek k provozu tohoto zařízení, je zřízení věcného břemene, které relativně trvalým způsobem vymezuje práva a povinnosti majitele nemovitosti a provozovatele sítě veřejné infrastruktury. Prostřednictvím náhrady za zřízení věcného břemene bývá zpravidla kompenzována případná újma vlastníka nemovitosti. 4

5 Od obecné úpravy věcných břemen v ust. 151n občanského zákoníku se věcná břemena zřizovaná ve prospěch provozovatele sítě veřejné infrastruktury liší zejména existencí veřejného zájmu, který přesahuje osobní zájmy oprávněného a povinného, případně též zákonnou povinností provozovatele veřejné infrastruktury jako oprávněného tato věcná břemena uzavírat. Tyto odlišnosti tvoří veřejnoprávní prvek věcného břemene. Ve své bakalářské práci bych se tedy pokusila zmapovat průřezem zákonné úpravy věcných břemen nejen v oblasti veřejnoprávního oprávnění provozovatelů sítí k cizím nemovitostem v oblasti energetických odvětví, v oblasti elektronických komunikací a v oblasti provozování vodovodů a kanalizací. Uvést jejich obsah, vznik a případné jejich konkrétní projevy. 5

6 2. Původ a význam institutu tzv. legální věcná břemena Pojem zákonného věcného břemene má dodnes stejný, nezměněný obsah. Jedná se o omezení vlastnického práva ve veřejném zájmu normami veřejnoprávní povahy, kde vznikala věcná břemena podle 135c občanského zákoníku nejen ze zákona, nýbrž i rozhodnutím oprávněného orgánu (správního a v některých případech i soudu), písemnou smlouvou, na základě závěti a podle 135a i vydržením. Obdobné způsoby vzniku právního vztahu z věcného břemene stanoví i dnešní 151o odst. 1 občanského zákoníku. 1 V případě zřizování a provozu liniových staveb v oblasti energetických odvětví dochází k zajímavému efektu, ačkoliv jsou veřejnoprávní omezení uložena přímo zákonem, výsledkem je, že dopadají jenom na některé pozemky, a to konkrétně na ty, na kterých je po vydání správního rozhodnutí povoleno zřídit a provozovat liniové stavby. Tato veřejnoprávní omezení vlastnických práv v síťových odvětvích se tedy nevztahují na všechny vlastníky nemovitostí na území republiky, ale jenom na vybrané subjekty. Důsledkem je splynutí takového veřejnoprávního omezení vlastnického práva k nemovitosti se soukromoprávním institutem věcných břemen. Je na zákonodárci, jakým způsobem vztah mezi provozovatelem sítě a vlastníkem nemovitosti upraví. 2 Čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina ) deklaruje, že vlastnictví nesmí být zneužito na újmu práv druhých nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy a odst. 4 čl. 11 Listiny stanoví, že omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. 3 Stejně to deklaruje i ust. 128 odst. 2 občanského zákoníku: Ve veřejném zájmu lze věc vyvlastnit, nebo vlastnické právo omezit, nelze-li dosáhnout účelu jinak, a to jen na základě zákona, jen pro tento účel a za náhradu. 4 Zákonná, nebo legální věcná břemena jsou ta omezení vlastnických práv, která plynou přímo ze zákona, nejsou tedy podmíněna obsahem správního rozhodnutí v konkrétním případě. Jelikož institut užívacích práv ve smyslu veřejnoprávních omezení vlastnických práv k nemovitostem za účelem zřizování a provozu zařízení technické infrastruktury na cizích nemovitostech v československém právu existoval dle 41 elektrisačního zákona č. 79/1957 Sb. až do 1. ledna 1958, respektive do 1. ledna 1961 dle 27 plynárenského zákona č. 67/1960 Sb. a přestože elektrisační zákon č. 79/1957 Sb., který v ust. 22 odst. 5 oprávnění elektrárenských podniků k cizím nemovitostem označil za věcná břemena, která váznou na dotčené nemovitosti, měl sloužit jiným zákonům jako vzor, řešily stejnou otázku jednotlivé předpisy často bez podstatného důvodu různými právnímu konstrukcemi. Tento institut zahrnoval oprávnění určitého subjektu k cizí nemovitosti, z něhož plyne povinnost jejího vlastníka něco strpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Jelikož původní znění občanského zákoníku znalo v období od do až do své novelizace provedené zákonem č. 131/1982 Sb., jenom a výlučně věcná břemena ex. lege, tj. vznikající na základě zákona, právní teorie označila tato oprávnění jako zákonná věcná břemena. Tzv. zákonná věcná břemena mohla vzniknout i na majetku státu dle ust 26 odst. 1 elektrisačního zákona č. 79/1957 Sb. Část odborné literatury začala chápat pod pojmem 1 HENDRYCH, D. a kol.: Správní právo. Obecná část, 6. vydání C.H.Beck, Praha 2003, str HANDRLICA, J. Veřejnoprávní oprávnění provozovatelů sítí k cizím nemovitostem (v sektorech elektroenergetiky, plynárenství, telekomunikací, vodovodů a kanalizací). Správní právo 2007, č. 1, str Čl. 11 odst. 3 a 4 Listina základních práv a svobod 4 KNAPPOVÁ, M. ŠVESTKA, J. a kol.: Občanské právo I. Aspi Publishing, Praha 2002, str. 273 an. 6

7 zákonného (legálního) věcného břemene veškerá veřejnoprávní omezení vlastnických práv k nemovitostem, 5 a to i za předpokladu, že tato omezení zákonem výslovně jako věcná břemena označena nejsou. 6 Existenci tohoto institutu zákonných věcných břemen uznal i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne Vyslovil se tak, že nejde o klasický druh věcných břemen, upravený v 151n a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., která mají soukromoprávní povahu a veřejného zájmu se nedotýkají. Tato situace má soukromoprávní obdobu v 127 odst. 1 občanského zákoníku, kde se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. A dále dle odst. 3 vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb. Tato ustanovení upravují meze výkonu vlastnického práva a jeho omezení, nikoliv ust. 151n a násl. občanského zákoníku, pojednávající o věcných břemenech. Pokud zákon užil pojem věcná břemena a současně zdůraznil, že jde o oprávnění vykonávaná ve veřejném zájmu, nelze pouze z užití uvedeného pojmu dovodit, že by nadále mělo jít o soukromoprávní oprávnění. V takovém případě jde o zákonná (legální) věcná břemena, která jsou instituty svého druhu, náležejícími veřejnému právu. Jejich podstata spočívá v tom, že jde o veřejnoprávní omezení vlastnického práva, nebo také o vymezení obsahu vlastnického práva veřejnoprávními předpisy. 8 Institut zákonných věcných břemen není v zásadě zapsaný v katastru nemovitostí a neaplikují se na něj ustanovení o vydržení a promlčení. 9 I Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/04 považuje existenci zákonných věcných břemen, která vznikla podle předchozích úprav, za legitimní, např. ust. 98 odst. 4 energetického zákona, který zní: Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena. Na jedné straně zůstává skutečností, že při zřizování věcných břemen na základě zákona je (a doposud vždy byla) náhrada za omezení vlastnického práva koncipována jako náhrada jednorázová, splatná v zákonem stanovených lhůtách tomu, kdo je vlastníkem nemovitosti, na níž zřizované věcné břemeno vázne. I podle 22 odst. 2, věta druhá elektrisačního zákona (obdobně jako i podle následných zákonů v této oblasti) mohl do tří měsíců ode dne, kdy bylo dílo uvedeno do trvalého provozu (užívání) vlastník nebo uživatel nemovitosti, která nebyla ve státním socialistickém vlastnictví žádat, aby mu energetický podnik poskytl přiměřenou jednorázovou náhradu, pokud byl zřízením vedení podstatně omezen v užívání nemovitostí. Bezplatně tedy bylo možné zřídit věcné břemeno jen tam, kde šlo o majetek ve vlastnictví státu. To bylo logické, neboť nebyl důvod, aby stát sám sobě vyplácel náhradu. Pokud takový majetek byl po roce 1989 privatizován, pak ho nabyvatel získal s tímto zatížením a ve vztahu k němu nelze hovořit o tom, že by toto zatížení vzniklo bezúplatně. Bylo na novém nabyvateli, jako na jedné ze smluvních stran, aby zahrnul takové zatížení do ceny za převáděný majetek. 5 LAZAR, J. ŠVESTKA, J. a kol.: Občanské právo hmotné 1. Panorama, Praha 1987, str SPÁČIL, J.: Věcná břemena podle občanského zákoníku, C.H. Beck, Praha 2006, str Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 22 Cdo 1624/ HANDRLICA, J. K některým aspektům stávající právní úpravy zřizování a provozu veřejné technické infrastruktury na cizích nemovitostech.právní rozhledy 2008, č. 18, str HANDRLICA, J. Tak zvaná zákonná věcná břemena a věcná břemena podle občanského zákoníku. Právní rozhledy 2006, č. 8, str

8 Věcná břemena zřízená na základě zákona (tedy nejen podle energetického zákona) mají specifický režim, upravený veřejnoprávními předpisy, na jejichž základě byla zřízena. I když mají nesporný veřejnoprávní prvek daný způsobem jejich vzniku a účelem, kterému slouží, nelze přehlížet, že mají i významný prvek soukromoprávní. Občanské právo definuje břemeno jako právo někoho jiného než vlastníka věci, které ho omezuje tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Tzv. zákonná věcná břemena tento charakter mají také. Ostatně zákony, podle nichž vznikají, je tímto pojmem označují. Jejich režim však není zcela totožný s režimem smluvních věcných břemen, neboť se řídí speciální úpravou právních předpisů, které upravují činnosti, k jejichž provozování vznikly. Nejde však o úpravu komplexní, která by vylučovala použití obecné úpravy občanského práva o věcných břemenech. Proto pokud tyto speciální předpisy nemají zvláštní úpravu, řídí se jejich režim obecnou úpravou občanskoprávní. 10 Na danou problematiku je dále nutno pohlížet podle zásady nepravé retroaktivity. Podle této zásady vyplývají práva a povinnosti ze zřízeného věcného břemene nikoliv z právní úpravy, na jejímž základě vznikla, nýbrž ze současné zákonné úpravy zákonných břemen. Pokud současné speciální předpisy zákonných věcných břemen neupravují náhrady, související s jejich výkonem, je třeba použít úpravu soukromoprávní. Z ustanovení 151n odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že nositel oprávnění z věcného břemene je povinen nést přiměřené náklady na zachování (údržbu) věci zatížené věcným břemenem a na jejich opravách. Zásadně tedy nelze užívat věcné břemeno zcela bezplatně, ale za úplatu, která zahrnuje výdaje spojené se zachováním věci a s jejími opravami. Pokud tyto náklady oprávněný z věcného břemene nenese, získává tím bezdůvodné obohacení, neboť za něj bylo placeno majitelem věci to, co měl po právu platit sám. Stanovení konkrétní podoby této úplaty je přitom věcí dohody oprávněného z věcného břemene s povinným z věcného břemene. Pokud k dohodě nedojde je na návrh jednoho z nich povinen o této otázce rozhodnout soud Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 22 Cdo 2402/2003 a Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 28 Cdo 1070/ Nález ÚS ze dne , sp. zn. Pl. ÚS 25/04, č. 134/2005 Sb. 8

9 3. Institut tzv. legálních věcných břemen v dnešním právu U institutu zákonného věcného břemene se jedná o omezení vlastnického práva ve veřejném zájmu normami veřejnoprávní povahy. To konstatuje i učebnice občanského práva Jiřího Švestky a Marty Knappové, která uvádí, že u věcných břemen zřizovaných přímo ze zákona jde ve své podstatě o určitý druh veřejnoprávního omezení vlastníka nemovitosti. Toto omezení vlastnických práv je výrazem převahy veřejného zájmu vztahujícího se k určitému provozu nebo zařízení nad zájmem jednotlivce, aniž by toto zasahování bylo podmíněno souhlasem ze strany dotyčného vlastníka a aniž by existence omezení byla zřejmá ze zápisu do katastru nemovitostí. 12 Legální (zákonná) věcná břemena plní v dnešní právní úpravě v oblastech elektroenergetiky, plynárenství a telekomunikací srovnatelnou funkci, jakou plnila užívací práva v legislativě prvorepublikové, která však byla po obsahové stránce pregnantně definována, proto o jejich veřejnoprávním charakteru nemohlo být pochyb. V případě tzv. legálních (zákonných) věcných břemen tomu tak není. Existuje tedy soukromoprávní institut věcného břemene a veřejnoprávní institut omezení vlastnického práva k nemovitostem, který můžeme označovat jako zákonná věcná břemena. Nejvyšší soud dovodil, že ve skutečnosti jde o zákonná omezení vlastnického práva, navazující na 123 občanského zákoníku, který limituje výkon oprávnění vlastníka mezemi zákona. Zda jde o institut práva soukromého nebo veřejného, rozhoduje podstata těchto institutů, nikoli jejich pojmenování. 13 Právo odpovídající věcnému břemeni dle občanského zákoníku musí mít opakující se charakter, svědčí buď určité osobě (břemeno in personam), nebo je na oprávněné straně spjato s vlastnictvím nemovitosti (břemeno in rem). Tradiční pojetí věcných břemen je však v souladu s potřebami praktického života rozšiřováno některá osobní věcná břemena přecházejí na právní nástupce oprávněného, ačkoliv by jeho smrtí či zánikem měla podle tradičního pojetí zaniknout např. dle ust. 7 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. 14 Dále také dle ust. 104 odst. 10 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, oprávnění z věcných břemen vzniklých podle tohoto zákona, či podle předchozích právních úprav přecházejí na právní nástupce podnikatelů, zajišťujících veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť. A v neposlední řadě také dle ust. 98 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena. 12 KNAPPOVÁ, M. ŠVESTKA, J. a kol.: Občanské právo I. Aspi Publishing, Praha 2002, str. 273 an. 13 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 22 Cdo 1624/ ŠVESTKA, J., Spáčil J., Škárová M., Hulmák M. a kolektiv. Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, 2009, str

10 4. Srovnání a vztah tzv. legálních věcných břemen a věcných břemen podle 151n an. občanského zákoníku Obsahem věcného břemene dle občanského zákoníku jsou subjektivní práva a povinnosti. Subjektivní povinnosti odpovídá právo oprávněného domáhat se stanoveného způsobu chování, jenž je obsahem věcného břemene. V případě, že vlastník nerespektuje uloženou povinnost strpět nebo zdržet se určitých úkonů, má oprávněný k dispozici občanskoprávní negatorní žalobu, jejímž prostřednictvím se může vynucení povinnosti povinného respektovat sjednaný rozsah věcného břemene domoci. Naopak bude-li panovat shoda mezi oprávněným a povinným, je možné nastavený rozsah práv a povinností dohodou změnit. K účinnosti této dohody je však nezbytný vklad do katastru nemovitostí, je-li v něm nemovitost evidována. Nicméně u některých věcných břemen vznikajících ze zákona, tzv. zákonných (legálních) věcných břemen, se můžeme setkat s omezením nebo vyloučením možnosti upravovat rozsah práv a povinností. Spočívá-li povinnost v konání, zakládá věcné břemeno závazek povinného uskutečnit úkony, kterými je oprávněné osobě poskytován určitý prospěch. Povinný je omezen v realizaci užitné hodnoty vlastní nemovitosti tím, že je povinen něco konat, realizovat určité plnění. Povinnost je dána opakovaně, nemůže se uskutečnit pouze jednorázově. Jde-li o povinnost ve formě strpění, je vlastník zatížené věci povinen nebránit úkonům oprávněné osoby. Pouhým strpěním se realizuje užitná hodnota vyvěrající z věcného břemene. Je-li povinnost stanovena ve formě zdržení se, je vlastník zatížené věci povinen se zdržet určitých úkonů, které by mu náležely z titulu jeho vlastnického práva. Oprávněný z této formy věcného břemene získává prospěch tím, že vlastník zatížené věci je ve svém chování omezen. 15 Právní úprava věcných břemen zná dva typy věcných práv k cizím nemovitostem. 16 Jde o věcné břemeno in rem a věcné břemeno in personam. Věcné břemeno in rem bývá také označováno jako reálné věcné břemeno, které je zřízeno ve prospěch jiné, zpravidla sousedící nemovitosti. Nemovitost, v jejíž prospěch je věcné břemeno zřízené, je označováno jako nemovitost panující. Nemovitost zatížená právem jiné osoby je označována jako nemovitost služebná. Věcné břemeno in rem je spojeno s vlastnictvím panující nemovitosti. Oprávnění z takového věcného břemene náleží každému vlastníku nemovitosti panující. Tato oprávnění tak přecházejí společně s vlastnictvím panující nemovitosti i na jejího nabyvatele. 17 Věcné břemeno in personam je označování jako věcné břemeno osobní, protože jeho vlastností je, že svědčí určité konkrétní osobě. Je vázáno na existenci této konkrétně vymezené osoby, je nepřevoditelné na osobu třetí a v zásadě nepřechází ani na právního nástupce osoby oprávněné. 18 Dle ust. 151p odst. 4 občanského zákoníku věcné břemeno in personam zanikne nejpozději smrtí oprávněné fyzické osoby nebo zánikem oprávnění osoby právnické. 15 Komentář ustanovení 151n zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů vymezení věcného břemene, zdroj ASPI 16 KNAPPOVÁ, M. ŠVESTKA, J. a kol.: Občanské právo I. Aspi Publishing, Praha 2002, str Ustanovení 151n odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 18 SPÁČIL, J. Věcná břemena podle občanského zákoníku. C. H. Beck. Praha 2006, str

11 Soukromému právu jsou vlastní určité principy, které jsou cizí právu veřejnému. V případě věcných břemen podle občanského zákoníku se jedná o institut práva soukromého. V případě tzv. zákonných (legálních) věcných břemen, která váznou na dotčené nemovitosti, respektive v případě veřejnoprávního omezení vlastníka nemovitosti, se jedná o institut práva veřejného a z něho plynoucí veřejnoprávní vztah. Ke vzniku soukromoprávního věcného břemene na základě smlouvy je zapotřebí vždy shodných projevů vůle účastníků dvou smluvních stran, kteří mají rovné postavení, což vyplývá z ust. 2 odst. 2 občanského zákoníku. Žádný účastník soukromoprávního vztahu nemůže druhému účastníku jednostranně ukládat povinnosti, ale ani na něj jednostranně převádět práva. V ust. 1 odst. 2 jsou upraveny majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto vztahy neupravují jiné zákony. Zákonná (legální) věcná břemena vznikají striktně na základě zákona, ex lege, tj. na základě veřejnoprávního titulu. Dle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina ) jde o omezení, kde vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Dále dle odst. 4 vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Subjekty ve veřejnoprávním vztahu si nejsou vzájemně rovni. U legálního věcného břemene jde o veřejnoprávní vztah. Oprávněným subjektem je přímý či nepřímý vykonavatel státní správy - osoby soukromého práva, kterým byl zákonem propůjčen výkon státní správy např. oprávnění autorizovaných geodetů ke vstupu na pozemek. Jeden ze subjektů právního vztahu vystupuje jako nositel veřejné moci a může jednostranně ukládat povinnosti druhému účastníku právního vztahu, mnohdy nejen bez jeho vůle, ale i proti jeho vůli. 11

12 5. Obsah práv a povinností Obsah a povaha povinností, které ukládá vlastníkovi nemovitostí veřejnoprávní institut věcného břemene je v souladu s dikcí čl. 11 odst. 4 Listiny závislá na obsahu relevantního zákona, 19 např. ust. 58 odst. 1 písm. f) energetického zákona, ust. 104 odst. 6 telekomunikačního zákona. Obsah je závislý na zákonné úpravě, demonstrativně se může jednat o oprávnění ke vstupu na pozemek, oprávnění provozovat na cizím pozemku zařízení, oprávnění provádět na cizím pozemku určité práce atd. Dle ust. 151n odst. 1 občanského zákoníku: Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Je vyloučeno smluvně dojednat jiný druh věcného břemen, než je vymezen v zákoně. 5.1 Způsob vymezení osoby povinné a osoby oprávněné Soukromoprávní vztah z věcného břemene vzniká na základě smluvního ujednání, dědické posloupnosti, schválené dohody dědiců, popřípadě na základě rozhodnutí soudu anebo správního orgánu. Vždy jde o vztah mezi konkretizovaným, nezaměnitelným subjektem oprávněným, kdy konkretizace osoby je patrná ze zápisu v katastru nemovitostí a konkrétním, nezaměnitelným subjektem povinným, kde osobou povinnou z věcného břemene je vždy konkrétní vlastník zatížené nemovitosti. Oproti tomu v případě veřejnoprávních vztahů, které vznikají v rámci veřejnoprávního omezení vlastnických práv k nemovitostem, jsou osoby oprávněné a osoby povinné označovány druhově. To souvisí s charakterem a povinností ukládané všem vlastníkům, jejichž postavení je stejné, v souladu se zásadou rovnosti a zásadou, že vlastnictví zavazuje. Stejně tak jsou druhově vymezeny subjekty oprávněné, např. orgány státu nebo správní úřady, jako organizační složky státu a také veřejné ozbrojené sbory, autorizovaní geodeti. Zvláštní skupinu tvoří provozovatelé sítí v telekomunikacích, elektroenergetice, plynárenství, v sektoru dodávky tepla, pitné vody a provozu kanalizační sítě. Zde se jedná o subjekty soukromého práva, jejichž činnost je ovšem prohlášena za činnost ve veřejném zájmu 20 dle ust. 2 odst. 2 písm. a) bod 1. a 12, písm. b) bod 1 a 15 energetického zákona. 19 HANDRLICA, J. Tak zvaná zákonná věcná břemena a věcná břemena podle občanského zákoníku. Správní právo 2006, č.8, str HANDRLICA, J. Tak zvaná zákonná věcná břemena a věcná břemena podle občanského zákoníku. Správní právo 2006, č.8, str

13 5.2 Náhrada za omezení vlastnických práv k nemovitostem Jestliže občanskoprávní věcné břemeno vzniká na základě smlouvy, je výše náhrady předmětem smluvního ujednání, které závisí nejen na rozsahu věcného břemene, ale také na druhu pozemku, době trvání věcného břemene, koeficientu zhodnocení atd. V případě zřízení na základě rozhodnutí příslušného orgánu (soudu, správního orgánu) je náhrada poskytována v souladu s kogentní právní úpravou. Dále pak platí ust. 151n odst. 3 občanského zákoníku: Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy, užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. Veřejnoprávní omezení vlastnických práv označovaných v českém právu i jako tzv. zákonná (legální) věcná břemena, tvoří rámec právní úpravy Listiny, která stanoví, že omezení vlastnických práv je přípustné jenom za náhradu. 21 Omezení dle čl. 11 odst. 4 LPS jsou omezeními směřujícími jen vůči relativně úzké skupině jednotlivců. Ústavní soud se ve svém stanovisku pléna ze dne , sp. zn. Pl. ÚS-st.27/09 k předmětné otázce vyjádřil v tom smyslu, že zákon může stanovit meze vlastnického práva, aniž by takové omezení muselo být kompenzováno. Pouze určité kvalifikované případy jsou podřaditelné pod čl. 11 odst. 4 Listiny. Jedním z jejich znaků je, že se jedná o omezení jdoucí nad rámec obecně stanoveného omezení adresovaného všem subjektům. Přísnější omezení tíží pouze některé subjekty, čímž je založeno nerovné postavení. Dalším z kritérií je rozsah omezení a délka jeho trvání. 22 V jiném nálezu ze dne , sp. zn. Pl. ÚS 34/03, č. 49/2007 Sb. Ústavní soud uvedl, že vyvlastněním či omezením vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny se rozumí jen taková omezení, která vylučují realizaci vlastnického práva buď zcela, nebo v rozsahu, který podstatně znemožňuje výkon některé ze složek vlastnického práva. 23 Proto legislativa předpokládá náhradu vlastnických práv jenom v těch případech, kdy se jedná o zásah zvláště citelný. Za každé omezení vlastnického práva není nutná náhrada. 24 Existují tedy dvě kategorie veřejnoprávních omezení vlastnických práv, resp. tzv. zákonných (legálních) věcných břemen. Kategorie první, která nemá větší rozsah (např. případ vstupu příslušníka policie do obydlí), žádnou náhradu nepředpokládá. V kategorii druhé se jedná o takové zásahy, které již jsou citelnější povahy, např. v případě umísťování zařízení na cizích pozemcích dle ust. 22 odst. 2 elektrisačního zákona č. 79/1957 Sb. nebo dle ust. 7 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích, přísluší osobě za omezení v obvyklém užívání pozemku nebo stavby zpravidla jednorázová náhrada. Legislativní praxe přiznává náhradu za omezení jenom v případech, že se jedná o omezení trvalé a skutečně existující. Vyplacením jednorázové náhrady byl vlastník zatíženého pozemku uspokojen a další užívání pozemků pro uvedená zařízení (telekomunikační sítě, elektrická vedení, plynovodu atd.) již by mělo být 21 BAUDYŠ, P. Věcná břemena a veřejnoprávní omezení. Právní rozhledy 2004, č. 12, str Stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne , sp. zn. Pl. ÚS-st.27/09, 23 KOCOUREK, T. Omezení vlastnického práva dle zákona o ochraně přírody a krajiny aneb propast mezi obecným a veřejným zájmem. In Dny práva 2008 Days of law. Brno : Tribun EU, 2008, s (přístupný na 24 BAUDYŠ, P. Věcná břemena a veřejnoprávní omezení. Právní rozhledy 2004, č. 12, str

14 bezplatné. 25 S přihlédnutím ke vzájemnému vztahu náhrady za zřízení věcného břemene a nákladů na údržbu vyplývá z ustanovení 151n odst. 3 občanského zákoníku, že je nositel oprávnění z věcného břemene povinen nést přiměřené náklady na zachování (údržbu) věci zatížené věcným břemenem a na její opravy. Zásadně tedy nelze užívat věcné břemeno zcela bezplatně, ale za úplatu, která zahrnuje výdaje spojené se zachováním věci a s jejími opravami Neexistence zápisu do katastru Omezení vlastnických práv je výrazem převahy veřejného zájmu vztahujícího se k určitému provozu nebo zařízení nad zájmem jednotlivce, aniž by toto zasahování bylo podmíněno souhlasem ze strany dotčeného vlastníka a aniž by existence omezení byla zřejmá ze zápisu do katastru nemovitostí. Věcná břemena podle občanského práva se do katastru nemovitostí zapisují. Pro jejich zápis je nutný vklad do katastru. 27 Zánik soukromoprávního vztahu je možný dle ust. 151p odst. 1 občanského zákoníku tehdy, kdy věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. K zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí. Dále dle ust. 151p odst. 2 občanského zákoníku věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti. Přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká. A také dle ust. 151p odst. 4 občanského zákoníku, patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem. Věcná břemena zřízená v souvislosti s provozem podniku přecházejí při jeho převodu či přechodu na nabyvatele podniku. To platí i v případě převodu nebo přechodu takové části podniku, která může být provozována jako samostatný podnik. 28 Občanskoprávní věcná břemena by měla být vždy podrobně specifikována ve smlouvě v souladu s autonomií vůle stran či rozhodnutí soudu a zapsána v katastru nemovitostí, protože obecně nejsou každému zjevná. 29 Veřejnoprávní omezení vznikají ex lege a nově dle ust. 98 odst. 14 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, kde provozovatel, respektive výrobce, zajistí promítnutí existujícího věcného břemene podle 24 odst. 4, 25 odst. 5, 57 odst. 2, 58 odst. 2, 59 odst. 2, 60 odst. 2 a 76 odst. 7 u energetických sítí a zařízení daných do provozu, před nabytím účinnosti tohoto zákona do katastru nemovitostí do konce roku Podrobnosti a způsob evidování práva odpovídajícího věcnému břemeni v katastru nemovitostí upravuje ust. 11 odst. 3 vyhlášky č. 26/2007 Sb., katastrální vyhláška. 25 HANDRLICA, J. Tak zvaná zákonná věcná břemena a věcná břemena podle občanského zákoníku. Správní právo 2006, č.8, str Stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne , sp. zn. Pl. ÚS-st.27/09, 27 HANDRLICA, J. Tak zvaná zákonná věcná břemena a věcná břemena podle občanského zákoníku. Správní právo 2006, č.8, str HANDRLICA, J. Tak zvaná zákonná věcná břemena a věcná břemena podle občanského zákoníku. Správní právo 2006, č.8, str ŠTRAUS, J. Práva k cizím nemovitostem znovu. Právní rozhledy 2010, č. 3, str

15 6. Vznik veřejnoprávního omezení a obsah veřejnoprávního vztahu Jednotlivé právní předpisy obsahují odlišující konstrukce vzniku veřejnoprávních omezení vlastnických práv k nemovitostem. Jedná se tedy v souladu s dikcí čl. 11 odst. 4 Listiny o vznik veřejnoprávního omezení vlastnického práva ze zákona, ex lege. Oprávnění vykonavatele veřejné správy, resp. nepřímého vykonavatel státní správy např. autorizovaného geodeta vůči dotčené nemovitosti tak může být vykonáváno ode dne účinnosti právního předpisu. Další možností je vznik veřejnoprávního omezení na základě podzákonné právní normy. Zákonná právní úprava zmocňuje správní orgán k vydání podzákonné právní normy, kterou budou vymezeny omezení vlastnických práv, např. v případech územního omezení vlastnických práv k nemovitostem. Formou vyhlášky zřizuje Ministerstvo životního prostředí například národní přírodní rezervace dle ust. 28 a 79 odst. 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vznik veřejnoprávního omezení na základě správního aktu byl možný na základě správního aktu podle právní úpravy ve stavebním zákoně č. 50/1976 Sb. do 31. prosince 2006, kde vznikala chráněná území a ochranná pásma. Od 1. ledna 2007 zákon č. 193/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon ) pojem chráněného území opustil a zná jen dle ust. 83 institut rozhodnutí o ochranném pásmu, který chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich negativními účinky. Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem. U ochranných pásem zařízení elektrizační soustavy vznikajících přímo ze zákona jako důsledek právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby např. dle ust. 46 odst. 1 energetického zákona, je ochranným pásmem prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Také plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu a vznikající také ze zákona dle ust. 68 odst. 1. Dle odst. 2 ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který činí dle písm. a) 1m a dle písm. b) a c) 4 m na obě strany od půdorysu. Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává. V případě ochranného pásma se jedná o celou řadu omezení práv vlastníka pozemků za účelem ochrany určitého zařízení např. telekomunikačního vedení, elektrického vedení, plynovodu, dráhy, vodovodu, kanalizace atd. 30 Podle obsahu oprávnění a povinností vymezených osob je možné rozdělení na omezení, která předpokládají dočasný, respektive opakující se zásah oprávněného, který výkon vlastnických práv k pozemku podstatně neomezuje, kam patří např. oprávnění orgánů státního dozoru ke vstupu na nemovitosti, oprávnění policie vstupovat na nemovitost v rámci trestního stíhání, nebo taká právo přístupu do krajiny dle ust. 63 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kde má každý právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce, nebo jiné právnické osoby. 30 HANDRLICA, J. Tak zvaná zákonná věcná břemena a věcná břemena podle občanského zákoníku. Správní právo 2006, č.8, str

16 Omezeními, která předpokládají dočasnou činnost oprávněného za účelem umístění a výstavby určitého zařízení s trvalou funkcí disponovaly zejména státní podniky tzv. síťových odvětvích podle předchozích právních úprav, např. č. 79/1957 Sb., elektrisační zákon dle ust. 22 odst. 1 písm. a), oprávnění stavět na cizích nemovitostech elektrická vedení, jakož i malé stanice do rozlohy 30 m2 s příslušenstvím. Plynárenským podnikům dle ust. 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 67/1967 Sb., plynárenský zákon, příslušela oprávnění zřizovat na cizích pozemcích plynovodní sítě. Oprávnění příslušela také provozovatelům zařízení pro rozvod tepla dle ust. 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/1987 Sb., tepelný zákon. Také organizacím spojů příslušela oprávnění stavět na cizích nemovitostech telekomunikační vedení nadzemní a podzemní včetně opěrných a vytyčovacích bodů dle ust. 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. Telekomunikační zákon č. 151/2000 Sb., byl zrušen s účinností 1. května 2005 zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a podle této platné právní úpravy disponují podnikatelé, zajišťující veřejnou telekomunikační síť, oprávněním zřizovat v souvislosti s územním rozhodnutím na cizích nemovitostech nadzemní a podzemní sítě a s nimi související zařízení dle ust. 104 odst. 1 písm. a) a odst. 3. Omezení, která předpokládají dočasnou činnost oprávněného, která podstatně ztěžuje hospodářskou činnost vlastníka nemovitosti může být oprávnění vymezených osob k výkonu geologických prací na cizích pozemcích dle ust. 14 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu. Zde jsou oprávněné osoby při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku povinny před vstupem na cizí pozemek uzavřít s vlastníkem pozemku nebo, není-li možné zjistit vlastníka, s nájemcem pozemku písemnou dohodu o provádění geologických prací, zřizování pracovišť, přístupových cest, přívodu vody a energie, jako i provádění nezbytných úprav půdy a odstraňování porostů, popř. zřizování staveb dle ust. 14 odst. 1. Omezení, která předpokládají trvalý zásah výkonu vlastnických práv stavbou pod, anebo nad povrchem, která podstatně neztěžuje hospodářskou činnost vlastníka, je oprávněním k cizím nemovitostem i omezení jejich užívacích práv, která vznikla před účinností energetického zákona dle ust. 98 odst. 4 a zůstávají nedotčena. Byla vymezena oprávnění provozovatelů sítí týkající se zřizování zařízení na cizích nemovitostech, která byla upravena ve starších právních normách, které obsahovaly i oprávnění provozovat uvedené sítě na cizích nemovitostech, kde se jedná o např. o povinnost vlastníka pozemku strpět existenci a provoz elektrického vedení nad a pod povrchem, dále pak provoz kanalizace, plynovodů a vodovodního potrubí pod zemí. U omezení, která znamenají umístění různých zařízení s trvalou funkcí na nemovitosti, která podstatně ztěžuje hospodářskou činnost a výkon vlastnických práv vlastníka nemovitosti se jedná o jiné druhy zařízení např. opěrné body elektrického vedení, armatura vodovodního řadu nad povrchem atd., jejichž existenci a provoz je vlastník povinen strpět. 16

17 7. Veřejnoprávní oprávnění provozovatelů sítí k cizím nemovitostem v oblasti energetických odvětví Sektory tzv. síťových odvětví (elektrotechnické, plynárenské, telekomunikace) přešly rozsáhlou restrukturalizací, která spočívala nejenom v privatizaci provozovatelů sítí, ale i v implementaci požadavků komunitárního 31 práva, jehož cílem bylo zavést do těchto sektorů efektivní hospodářskou soutěž. V českém právní řádu odpovídá těmto požadavkům konstrukce ustanovení 91 odst. 3 telekomunikačního zákona č. 151/2000 Sb, který stanoví, že pro zajištění výkonu oprávnění uzavře držitel telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě nebo držitel osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení s vlastníkem dotčené nemovitosti p ř e d zahájením stavby písemnou dohodu o zřízení věcného břemen k dotčené nemovitosti za jednorázovou úhradu. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši jednorázové úhrady obecný stavební úřad na návrh držitele telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení. Podstatný aspekt právní úpravy tzv. síťových odvětví ovšem zůstává nezměněn. Jedná se o otázku právní úpravy vztahu oprávněné osoby při provozu existujících a zřizování nových sítí a vlastníků jednotlivých pozemků, na kterých jsou již sítě umístěny, anebo mají být umístěny v budoucnu. 7.1 Zákon č. 79/1957 Sb., elektrisační zákon Ustanovení 22 odst. 5 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (dále jen elektrisační zákon ) stanoví, že povinnost trpět výkon energetických podniků vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno. Toto ustanovení ještě právo provozovatele jako věcné břemeno pro energetické sítě deklarovalo, jednalo se o tzv. zákonná (legální) věcná břemena mající veřejnoprávní charakter, která ve formě omezení vlastnického práva (tzv. zákonného věcného břemene) lpí na dotčené nemovitosti a zanikají tato oprávnění až zrušením vedení. Nový občanský zákoník z roku 1964 však tento institut zrušil, ale práva takto vzniklá dále respektoval. Tento zákon vycházel z koncepce věcných břemen ze zákona. Šlo tedy o práva ex lege, nikoliv zřizovaná smlouvou, a nezapisovala se do pozemkových knih Zákon č. 67/1960 Sb., plynárenský zákon Zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (dále jen plynárenský zákon) platil na našem území od 1. ledna 1960, zrušený energetickým zákonem dne a jeho ustanovení měla také retroaktivní účinek. Úprava právních vztahů k pozemkům u plynovodů byla upravena v ustanovení 22, kde plynárenským podnikům příslušelo oprávnění zřizovat a provozovat na cizích pozemcích plynovodní sítě, podzemní zásobníky, dále vstupovat a vjíždět v souvislosti se zřizováním, provozováním, při opravách, 31 Článek 11 rámcové směrnice č. 2002/21ES. Ústřední věstník L 108 ze dne 24. dubna 2002, str ŠTRAUS, J. Práva k cizím nemovitostem znovu. Právní rozhledy 2010, č. 3, str

18 změnách a odstraňování plynovodní sítě na příjezdové, průjezdné a tímto plynárenským zařízením dotčené pozemky, provádět na cizích nezastavěných pozemcích průzkum, vyměřování podzemních přírodních struktur a zkušební vrty ke zřizování a provozu podzemních zásobníků a vstupovat a vjíždět za tímto účelem na tyto pozemky. Otázku uspořádání právních vztahů mezi vlastníky nemovitostí a provozovateli sítí upravil tento zákon podobně jako elektrisační zákon, tj. formou veřejnoprávního omezení vlastnických práv k nemovitostem (tzv. zákonných věcných břemen). Veřejnoprávní oprávnění vznikala k cizím nemovitostem podle dikce zákona povolením ke stavbě plynovodní sítě. Veřejnoprávní oprávnění zanikají až zrušením stavby (vedení). Provozovatelé sítě byly oprávněni vstupovat a vjíždět dle ust. 22 odst. 1 tohoto zákona na dotčené nemovitosti v souvislosti s provozem, opravami, změnami a odstraňováním uvedených zařízení i oprávnění zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení. Měly také oprávnění ke kácení a odstraňování stromoví, které by mohlo ohrožovat vedení a v neposlední řadě i oznamovací povinnost předem místnímu národnímu výboru místa, času a rozsahu těchto prací Zákon č. 89/1987 Sb., tepelný zákon Zákon č. 89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla (dále jen tepelný zákon ) upravoval od 1. ledna 1988 do , zrušený energetickým zákonem, sektor rozvodu tepla a řešil problematiku uspořádání vztahů mezi provozovatelem sítě a vlastníky nemovitostí formou veřejnoprávního omezení jejich vlastnických práv. Provozovatel sítě byl ex lege oprávněn zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení pro rozvod tepla v rozsahu vyplývajícím ze stavebního povolení dle ust. 20 odst. 1 tohoto zákona vstupovat a vjíždět na příjezdové, průjezdné a zařízeními dotčené nemovitosti, odstraňovat a oklešťovat jen v nezbytném rozsahu stromoví a jiné porosty překážející zařízení pro rozvod tepla. Všechna tato oprávnění jsou dle ust. 20 odst. 4 věcnými břemeny váznoucími na dotčených nemovitostech a nezapisují se do evidence nemovitostí. Zanikají dnem zrušení zařízení pro rozvod tepla. Pokud bylo výkonem oprávnění podstatně omezeno užívání nemovitostí, která byla ve vlastnictví a užívání občana nebo v osobním užívání občana, poskytla se občanovi jednorázová náhrada obdobně podle předpisů o náhradách při vyvlastnění nemovitostí dle vyhlášky federálního ministerstva financí č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim. Nedošlo-li mezi občanem a investorem nebo provozovatelem zařízení pro rozvod tepla k dohodě o jednorázové náhradě, rozhodl na základě žádosti občana místně příslušný stavební úřad. V tomto případě musela být žádost podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo povoleno užívání zařízení dle vyhlášky federálního ministerstva financí č. 90/1984 Sb., o správě národního majetku, jinak právo zaniklo. 33 HANDRLICA, J. Veřejnoprávní oprávnění provozovatelů sítí k cizím nemovitostem (v sektorech elektroenergetiky, plynárenství, telekomunikací, vodovodů a kanalizací). Správní právo 2007, č. 1, str

19 7.4 Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání Zákon č. 222/19994 Sb., o podmínkách podnikání platil na našem území v období od 1. ledna 1995 do , zrušený zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Ve svém ust. 45 odst. 3 deklaroval, že oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena. Ohledně právní úpravy vztahu mezi provozovatelem sítě a vlastníky nemovitostí navázal tento zákon v mnohém na předcházející právní předpisy a přiznal provozovatelům sítě řadu oprávnění veřejnoprávní povahy zejména u oprávnění vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zařízením, provozem, opravami a údržbou rozvodných zařízení, oprávnění oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz rozvodných zařízení v případech, kdy tak po předchozích upozorněních neučinil sám vlastník či uživatel a dále přiznal i oprávnění zřizovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu elektrizační, plynárenské a teplárenské soustavy dle ust. 9 odst. 11 písm. a) až c) tohoto zákona, kde se jedná o formu veřejnoprávního omezení vlastnického práva, tedy o tzv. zákonné (legální) věcné břemeno, váznoucí na dotčené nemovitosti. Pokud vznikla vlastníkovi anebo nájemci pozemku v důsledku výkonu těchto oprávnění majetková újma dle ust. 9 odst. 13 tohoto zákona, anebo byl omezen v obvyklém užívání nemovitosti, disponoval právem na jednorázovou náhradu, kterou bylo nutné uplatnit do šesti měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku od vzniku majetkové újmy nebo omezení užívání nemovitosti. Jinak toto právo na náhradu zaniklo. Jestliže nebyla schválena územně plánovací dokumentace a vlastník dotčeného pozemku nebyl znám nebo určen, prokazatelně nezastižitelný nebo nečinný anebo nedošlo k dohodě s ním, bylo možné na návrh dodavatele vydat stavebním úřadem rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňující využití tohoto pozemku. Ve vztahu mezi provozovatelem sítě a vlastníky nemovitostí, tj. právní úpravy zřizování nových vedení, vyžadoval zákon o podmínkách podnikání občanskoprávní věcné břemeno. Aby mohl provozovatel realizovat výstavbu nové sítě, musel uzavřít smlouvu o věcném břemenu. Zákon provozovatelům sítí nepřiznal oprávnění zřizovat na cizích nemovitostech svá zařízení. Toto právo bylo provozovatelům sítí opětovně ze zákona přiznáno až novelou zákona č. 83/1998 Sb., s účinností od 1. července 1998, kde se právní úprava vrátila k principu veřejnoprávního omezení (legální věcná břemeno) i pro zřizování a provozování liniových staveb rozvodných zařízení, vedení apod HANDRLICA, J. Veřejnoprávní oprávnění provozovatelů sítí k cizím nemovitostem (v sektorech elektroenergetiky, plynárenství, telekomunikací, vodovodů a kanalizací). Správní právo 2007, č. 1, str

20 7.5 Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, nabyl účinnosti 1. ledna 2001 a vytvořil právní rámec pro regulaci v energetických odvětvích, pravidla pro uplatňování státní správy v těchto odvětvích a stanovil základní pravidla pro podnikání, práva a povinnosti jednotlivých účastníků trhu s elektřinou, plynem a v teplárenství. 35 Předností současné právní úpravy energetického zákona je zejména skutečnost, že po delší době jednoznačně stanoví způsob vypořádání vztahů provozovatele sítě veřejné infrastruktury a vlastníků dotčených nemovitostí. Tato výhoda se však zcela vytrácí díky nekonkrétnosti právní úpravy, nedořešeným vztahům a již existujícím nájemním smlouvám a věcným břemenům z minulosti. Ustanovení 98 odst. 4 deklaruje, že oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena. Neodstraňuje, nenahrazuje ani na ně nenavazuje a k již nyní nepřehlednému výčtu způsobů vypořádání právních vztahů k nemovitostem pouze přidává další. 36 Obdobné ustanovení jako 98 odst. 4 energetického zákona obsahuje i ust. 147 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a také 107 odst. 14 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích (v účinnosti od 1. července 2000 do 30. dubna 2005), kde jednotlivá ustanovení již zrušených právních předpisů zůstávají v platnosti. 37 Základní nevýhodou předmětné právní úpravy je rozpor mezi povinností provozovatele sítě veřejné infrastruktury uzavírat s vlastníky dotčených nemovitostí smlouvy o zřízení věcných břemen a jeho omezenou možností této povinnosti dostát. Vztahy mezi účastníky nejsou nijak upraveny a platí tedy v plném rozsahu zásada smluvní dohody. Pokud majitel dotčené nemovitosti s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene nesouhlasí, má provozovatel distribuční soustavy jen omezené možnosti, jak narovnání vzájemných vztahů dosáhnout. Možnost zřízení věcného břemene správním rozhodnutím v praxi existuje. Znění ust. 25 odst. 5 tohoto zákona umožňuje dodatečné zřízení věcného břemene i u staveb již zkolaudovaných, kde je propojení se zákonem č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (dále jen vyvlastňovací zákon ). Jsou-li tedy dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle tohoto zvláštního právního předpisu, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. Stavební úřady upřednostňovaly zřizování věcných břemen smluvní cestou před vyvlastňováním, což mi potvrdili i na místně příslušném stavebním odboru. Splnění zákonné povinnosti provozovatele tak fakticky bez výjimky záviselo na součinnosti povinných a jejich ochotě takovou smlouvu uzavřít. Častým důvodem nesouhlasu vlastníků dotčených nemovitostí přitom nebyla nabízená výše úhrady za zřízení věcného břemene ani samotná existence energetického zařízení, ale spíše skutečnost, že se věcné břemeno zapisuje do katastru nemovitostí a pro řadu potenciálních 35 Přístupné z: < 36 HANDRLICA, J. Veřejnoprávní oprávnění provozovatelů sítí k cizím nemovitostem (v sektorech elektroenergetiky, plynárenství, telekomunikací, vodovodů a kanalizací). Správní právo 2007, č. 1, str HANDRLICA, J. Veřejnoprávní oprávnění provozovatelů sítí k cizím nemovitostem (v sektorech elektroenergetiky, plynárenství, telekomunikací, vodovodů a kanalizací). Správní právo 2007, č. 1, str