Vysazení adultních jedinců a uměle vylíhnutých ráčat raka říčního (Astacus astacus L.) na lokalitu Žlebského rybníčku v CHKO Šumava

Transkript

1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s Srní dubna 2001 Vysazení adultních jedinců a uměle vylíhnutých ráčat raka říčního (Astacus astacus L.) na lokalitu Žlebského rybníčku v CHKO Šumava Tomáš Policar & Pavel Kozák Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, Zátiší 728/II, CZ Vodňany,Česká republika Úvod Rak říční (Astacus astacus L.) je nejhojněji se vyskytující náš původní druh raka, který je rozšířen plošně po celém území ČR v tekoucích i stojatých vodách (POLICAR & KOZÁK 2000). Jedná se o toky, rybníky a nádrže v menší míře hospodářsky využívané. Patří sem rybníky a nádrže vypouštěné maximálně jedenkrát za 3 roky, které nejsou hnojeny a jejich rybí obsádka je pestrá a o nižší hustotě. Delší intervaly mezi jednotlivými výlovy a nižší hustota rybí obsádky pozitivně ovlivňují přežití juvenilních raků (KRUPAUER l981). Rakům vyhovují lokality s příkrými, hlinitými nebo jílovitými břehy a s kamenitým, písčitým popřípadě hlinitopísčitým dnem (TROSCHEL l997). Naopak se rak říční vyhýbá vodám se silně zabahněným dnem (KRUPAUER l981). Vhodné pro život raka říčního jsou toky či nádrže obklopené lesem, loukou či porostem olší a vrb. Tato přirozená okolní vegetace dané lokality zastiňuje a kořeny dřevin zasahují až do vodního sloupce a tím vytvářejí četné úkryty pro raky (DYK 1977). U vodních toků jsou pro raka říčního nevhodné jakékoliv úpravy břehové linie, jako je vykácení vegetace na březích nebo napřímení toku (HOLZER 1989). Rak říční je zákonem č. 114/92 Sb. a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/92 Sb. zařazen do kategorie kriticky ohrožených druhů živočichů. Manipulovat s ním v ČR je povoleno pouze osobě, která získala od Ministerstva životního prostředí ČR výjimku ze zákona č. 114/92 Sb. (výjimka ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů). Chov raka říčního lze realizovat pouze jako záchranný, tj. chov v umělých podmínkách za účelem posílení stávajících populací. Záchranný chov je legislativně ošetřen 16 vyhlášky 395/92 Sb. k 50 odst. 5 zákona 114/92 Sb. v souladu se záchranným programem ( 52 zákona 114/92 Sb.). K realizaci záchranného chovu je třeba získat souhlas orgánu ochrany přírody. Součástí povolení k záchrannému chovu je stanovení bližších podmínek tohoto chovu, zejména vedení přiměřené evidence a jiných údajů o průběhu chovu. Chovatel nabízející raky k tržním účelům je povinen na výzvu orgánu ochrany přírody prokázat povolený způsob jejich nabytí (ADÁMEK 1998) tzn. musí vlastnit výjimku ze zákona č. 114/92 Sb. a raci musí být výsledkem chovu. V současné době se v ČR chovem raka říčního zabývá několik subjektů. Cílem jejich chovu je produkce ráčat nebo remontních raků pro vysazení do volných vod (HOLZER 1995). 193

2 Generační materiál v podobě samic s vajíčky získávají jednotlivé chovy buď to každoročně odlovem z volné přírody (KOZÁK & POLICAR 1999) v druhé polovině května až začátkem června, nebo vlastní vhodný rybník, kde chovají v poměru 1:3 dospělé samce a samice. Samice se zde na podzim se samci spáří, nakladou vajíčka, přečkají zimu a v průběhu května až začátkem června jsou sloveny a nasazeny do odchovných průtočných aparátů, bazénů či žlabů. Po vylíhnutí a osamostatnění ráčat jsou samice z tohoto odchovného zařízení odloveny a opět vysazeny do rybníku nebo původní lokality (HAGER 1996). Ráčata jsou v těchto nádržích odchovávána většinou do konce 1. vegetačního období s cílem minimalizovat ztráty, které se v 1. vegetačním období pohybují v přírodních podmínkách kolem 70 85% (KOUŘIL & al. 1997, KRUPAUER 1981). Výsledky úspěšného odchovu ráčat v kontrolovaných podmínkách na konci 1. vegetačního období se pohybují kolem 45 80% přežití (CUKERZIC 1989, KOZÁK & al. 1998). V ČR firma Radomír Bednář výroba rybářských potřeb a kovovýroba vyrábí odchovný aparát speciálně k účelu líhnutí a odchovu ráčat do III. vývojového stádia. Ostatní odchovné systémy v podobě různých bazénů a žlabů, kde jsou ráčata většinou odchovávána do konce 1. vegetačního období, jsou modifikovány podle místních podmínek jednotlivých chovů. Ráčata odchovaná v těchto zařízeních se vysazují na vhodné přírodní lokality s cílem posílit danou račí populaci nebo založit populaci novou. Dále se ráčata mohou nasadit do příkopových rybníků či sádek daného chovu s cílem produkce remontních raků, kteří se použijí buď k vysazení do vhodné přírodní lokality nebo se použijí pro obnovu generačního materiálu. Ráčata se na přírodní lokality vysazují nejdříve ve III. vývojovém stadiu. Vysazení ráčat ve II. vývojovém stádiu se vyznačuje vysokými ztrátami. Při odchovu ráčat v různých bazénech či žlabech je velmi vhodné vysadit ráčata na konci 1. vegetačního období, kdy se ráčata přímo z bazénů nebo žlabů sloví a vysadí na danou lokalitu. Vysazování ráčat v jarním období následujícího roku znamená určité komplikace. Ráčata je nutné přelovit na konci 1. vegetačního období (podzim) ze žlabů či bazénů do zemního rybníčku či sádky, kde ráčata přezimují. Po zimním období v průběhu dubna jsou potom slovena a vysazena na danou přírodní lokalitu. Slovitelnost ročků ze zemního rybníčku nebo sádky je výrazně nižší něž slovitelnost ráčat ze žlabů či bazénů, proto je tato metoda zatížena většími ztrátami. Při odchovu nebo komorování ráčat v zemní sádce či rybníku je vhodné raky slovit až na konci 2. vegetačního období (ve věku měsíců). Obecně platí, čím starší raci jsou vysazováni, tím jsou menší ztráty. Vedle ráčat je možné vysazovat i dospělé raky a to na konci léta před pářením (samce i samice) nebo na jaře samice s vajíčky, ke kterým se na konci léta přisadí samci (HAGER 1996). Při nasazování dospělých raků je důležité pečlivě zkontrolovat zdravotní stav raků a nasazovat jen raky zdravé (PÖCKL 1999). Před vysazením ráčat je důležité velmi pečlivě vybrat nejvhodnější lokalitu pro vysazení. Vhodnost lokality ovlivňuje přežití ráčat (HAGER 1996). Pozornost musí být věnována především kvalitě vody (optimální teplota, ph, dostatečná koncentrace ve vodě rozpuštěného kyslíku (SVOBODOVÁ & al. 1987), dostatečný obsah Ca 2+ iontů (HESSEN & al. 1991), absence chemického znečištění, optimální biologická kvalita vody (SLÁDEČEK 1988)), dostatečnému množství úkrytů, přiměřené hustotě rybí obsádky, dostatečné potravní nabídce a přiměřenému rybářskému využití (HAGER 1996). Nejvhodnější dobou pro vysazování raků je podzimní období. Raci se vysazují do klidných vod bez silného proudění ve skupinách tohoročků nebo po 10 jedincích u remontních a dospělých raků (HAGER 1996). 194

3 Metodika Při monitoringu výskytu raků v NP a CHKO Šumava byly objeveny dvě lokality (nádrž Kramata a Světlohorská nádrž) se silnou populací raka říčního a současně byly vytipované 2 vhodné lokality pro vysazení tohoto živočicha. Cílem této práce bylo obsazení 1. vhodné lokality (Žlebský rybníček) raky říčními. K obsazení Žlebského rybníčku raky říčními byla použita uměle vylíhnutá a odchovaná ráčata spolu s přisazenými dospělými raky. Dospělí raci (samice bez vajíček a samci) určení pro vysazení do Žlebského rybníčku a generační materiál (samice s vajíčky) určený pro umělé líhnutí a odchov ráčat byli získáni odlovem pomocí návnady na proutcích a ve vrších z obou zmíněných lokalit, kde byly objeveny silné populace raka říčního. Odlov generačních samic s vajíčky probíhal ve dvou termínech a Při druhém odlovu byly samice získány jen ze Světlohorské nádrže, protože v nádrži Kramata již líhnutí ráčat proběhlo a samice byly bez vajíček. Opakovaný odlov samic s vajíčky byl proveden z důvodu neuspokojivých výsledků s líhnutím ráčat u samic odchycených v prvním termínu. Líhnutí a následný odchov ráčat do II. III. vývojového stádia probíhal v areálu rybí líhně VÚRH JU ve Vodňanech, kam byly samice po odlovu transportovány v polystyrénových přepravkách. Odlov dospělých raků určených k okamžitému vysazení do Žlebského rybníčku byl proveden Raci říční byli na lokalitu Žlebský rybníček vysazeni ve dvou termínech: a V prvním termínu byli vysazeni dospělí raci (těsně před tím odchycení v nádrži Kramata) a samice, u kterých se při umělém líhnutí již ráčata osamostatnila. V druhém termínu byly vysazeny zbylé samice z líhně ve Vodňanech a uměle vylíhnutá a odchovaná ráčata ve II. III. vývojovém stadiu. Výsledky Při výběru vhodné lokality pro vysazení a založení nové populace raků říčních v NP Šumava byl jako nejvhodnější lokalita vybrán Žlebský rybníček. Jedná se o nově zrekultivovaný rybník o výměře do 1 hektaru vodní plochy ležící v NP Šumava 3 kilometry od obce České Žleby. Hloubka rybníku u hráze je cca 3 m. Ostatní břehy jsou mírně svažité s hlinitým dnem. Uprostřed rybníka je nahrnut ostrůvek, který prodlužuje délku břehové linie. Rybník je napájen z Mlýnského potoka. Nádrž obhospodařuje Správa NP Šumava. Výhledově se uvažuje s extenzivním využitím rybníka pro chov starších věkových kategorií pstruhů o nízké hustotě. Rybník nebude vypouštěn každý rok. Fyzikálně chemické i biologické ukazatele kvality vody na této lokalitě odpovídaly životním požadavkům raka říčního. Generační samice s vajíčky určené k umělému líhnutí a následnému odchovu ráčat byly odloveny následovně ve dvou termínech: Kramata 11 samic s vajíčky Světlohorská nádrž 12 samic s vajíčky Světlohorská nádrž 7 samic s vajíčky Líhnutí a odchov ráčat probíhal ve třech líhnoucích aparátech (vyrobené firmou Bednář Olomouc), které byly umístěny na stojanu kaskádovitě nad sebou v areálu rybí líhně VÚRH JU Vodňany. Zdrojem vody protékající těmito aparáty byla přítoková stoka rybí líhně bylo na líhnoucí aparáty nasazeno 23 odchycených samic s vajíčky. Líhnutí ráčat probíhalo postupně ve druhé polovině června v závislosti na původu odchycených samic. Nejdříve líhnutí ráčat probíhalo u samic odchycených v nádrži Kramata a to v průměru o 7 dní dříve než u samic ze Světlohorské nádrže. V počáteční fázi líhnutí ráčat u samic z nádrže Kramata došlo vlivem výpadku elektrického proudu zapříčiněného bouřkou k vypnutí čerpadla, které přivádělo vodu na líhnoucí aparáty. Došlo k poklesu obsahu rozpuš- 195

4 těného kyslíku ve vodě a následně tím byly negativně ovlivněny výsledky líhnutí ráčat u obou skupin samic. Proto bylo přistoupeno k dalšímu odchytu 7 ks samic ze Světlohorské nádrže ( ), které byly nasazené do líhnoucích aparátů v areálu rybí líhně VÚRH JU Vodňany. Tyto samice nahradily 12 samic, u kterých v té době došlo k osamostatnění ráčat a samice byly vysazeny do Žlebského rybníčku. S těmito samicemi bylo vysazeno 8 samic bez vajíček a 10 samců odchycených v nádrži Kramata. Umělé líhnutí s 14 denním odchovem ráčat do II. III. vývojového stádia (ráčata úplně osamostatnělá) bylo ukončeno vylovením a spočítáním ráčat. Výsledkem byl odchov 600 ráčat ve II. a III. vývojovém stádiu. Tato ráčata spolu se zbylými samicemi, které byly použité pro umělé líhnutí a odchov ráčat, byla vysazena do Žlebského rybníčku. Závěr Žlebský rybníček byl nasazen celkem 45 dospělými raky říčními, mezi kterými bylo 35 samic a 10 samců. Poměr pohlaví 3,5:1 ve prospěch samic odpovídá optimálnímu poměru mezi samicemi a samci při páření. Současně bylo do Žlebského rybníčku vysazeno 600 ráčat ve II. III. vývojovém stádiu. Tato ráčata byla výsledkem poměrně neúspěšného umělého líhnutí a odchovu ráčat, kdy bylo odchováno pouze 20 ráčat ve II. III. vývojovém stádiu na 1 nasazenou samici. Příčinou bylo nezajištění nouzového zdroje elektrického proudu při výpadku proudu z veřejné sítě. To mělo za následek vypnutí čerpadla, zastavení přívodu přítokové vody na líhnoucí aparáty a snížení koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě. Pro úspěšné líhnutí a odchov ráčat je důležité zajištění kontinuálního průtoku vody líhnoucím a odchovným zařízením. Lze konstatovat, že raci říční byly do Žlebského rybníčku nasazeni v nižší hustotě a v dalších letech bude tato populace raků průběžně posilována. Současně bude sledován vývoj této nové račí populace a celý proces vysazení bude v průběhu 3 5 let vyhodnocen. Poděkování. Poděkování patří Správě NP a CHKO Šumava za finanční podporu z PPK D K vlastní realizaci bylo také využito materiální a technické vybavení pořízené v rámci výzkumného záměru MSM Chovatelské technologie v akvakultuře. Literatura ADÁMEK Z., 1998: Problematika chovu raků s ohledem na zákon o ochraně přírody 114/1992 Sb. Bull. VÚRH Vodňany, 3: 112. CUKERZIC J., 1989: Rečnyje raky. Akademia Nauk Litovskoj SSR, Institut zoologii a parazitologii, 71. DYK V., 1977: Rak říční jako ukazaatel čistoty vod. Památka a příroda, 10: HAGER J., 1996: Edelkrebse. Graz, 128 pp. HESSEN D., KRISTIANSEN G. & LID I., 1991: Calcium uptake from food and water in the crayfish Astacus astacus (L.,1758), measured by radioactive super (45) Ca (Decapoda, Astacidea). Crustaceana, vol. 60, no. 1, pp HOLZER M., 1989: Akce rak. Metodická příručka ČSOP, 7: 9 pp. HOLZER M., 1995: Odchov raků říčních na Olomoucku pro reintrodukci. Příroda, 2: KOUŘIL J., HAMÁČKOVÁ J. & ADÁMEK Z., 1997: Zahraniční zkušenosti a chovem raka signálního (Pacifastacus leniusculus). Vodňany, VÚRH JU, edice Metodik, č. 51, 15 pp. KOZÁK P. & POLICAR T., 1999: Výskyt raků v ČR a perspektivní možnosti jejich chovu. Sb. konference 50 let výuky rybářské specializace na MZLU v Brně, KOZÁK P., POKORNÝ J., POLICAR T. & KOUŘIL, J., 1998: Základní morfologické znaky k rozlišení raků v ČR. Vodňany, VÚRH JU, edice Metodik, č.56, 20 pp. KRUPAUER V., l981: Raci. Pardubice, ČRS, 67 pp. POLICAR T. & KOZÁK P., 2000: Výskyt raků v ČR. Vodňany Bul. VÚRH JU, 1 2: PÖCKL M., 1999: Freshwater Crayfish in the Legislation of Austria: Federal, National and International Laws. Freshwater Crayfish 12, Augsburg, Bavaria, Germany 1998,

5 Sbírka zákonů ČR, 1992: Zákon č. 114/1992 České národní rady o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR, 1992: Vyhláška č. 395/1992 Ministerstva životního prostředí České republiky. SLÁDEČEK V., 1988: Rak říční Astacus astacus Linné. Souborný referát, 27 pp. SVOBODOVÁ Z. & al., 1987: Toxikologie vodních živočichů. Praha, SZN, TROSCHEL H. J., l997: In Deutschland vorkommende Flusskrebse: Biologie Verbreitung und Bestimmungsmerkmale. Fischer & Teichwirt, 9: