Janáčkova akademie múzických umění v Brně Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie

Transkript

1 Janáčkova akademie múzických umění v Brně Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Koncepce kulturní politiky v průmyslových regionech České republiky na případové studii Mostecka Bakalářská práce Autor: Bc. Nikola Cziglová Vedoucí práce: doc. MgA. Blanka Chládková Oponent práce: JUDr. Lenka Valová Brno 2015

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen těch pramenů, které uvádím v seznamu použitých zdrojů. Brno, dne Bc. Nikola Cziglová

3 Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala své rodině, za nikdy nekončící podporu a pochopení, kterou měli po celou dobu mého studia i během psaní této práce. Rovněž děkuji vedoucí své bakalářské práce doc. MgA. Blance Chládkové za věcné rady, odborné vedení a trpělivost v průběhu realizace.

4 Abstrakt: Předkládaná bakalářská práce vychází z předpokladu nedostatečného řešení kulturní politiky a kultury obecně v průmyslových regionech ČR jakožto důležitého nástroje pro další rozvoj území. Jako případová studie této bakalářské práce byla vybrána obec s rozšířenou působností Most, neboť předpoklad nedostatečného řešení kulturní politiky v průmyslových oblastech pojala autorka této práce při shromažďování dat pro svoji předchozí bakalářskou práci. Cílem této práce je tedy potvrdit, nebo vyvrátit původní předpoklad. Práce se bude zabývat dopadem a významem kulturní politiky v jedné z průmyslových oblastí ČR. Účelem této práce je zpracování analýzy využívání a plánování kulturní politiky na vybraném území Mostecka a území ORP Karviná (jakožto srovnávaného území). Práce by měla mít teoreticko-praktický charakter, neboť po provedení syntézy dat by měla dokázat vznést doporučení, na co konkrétně se v daném regionu z hlediska koncepce kulturní politiky zaměřit, a měla by tak být schopná vznést návrhy na případné zlepšení výchozí situace. Klíčová slova: kultura, kulturní politika, ORP, Most, Karviná, rozvoj Abstract: This bachelor thesis presents the hypothesis of an insufficient solution of cultural politics and culture as a whole in industrial regions of the Czech Republic being one of the most important elements in encouraging this development area further. An example of a thesis showing cultural politics broadening the scope of an industrial region was based on a region called Most and was produced by the author of this thesis who was summarising the data for the previous bachelor thesis. The main aim of this thesis is to confirm or disprove the original assumption provided by the previous author. This bachelor thesis will deal with an impact and importance of cultural politics in one of the industrial regions in Czech Republic. The purpose of this thesis is to analyse the planning and use of cultural politics within the chosen region of Most and other compare it with another region called Karvina (as a comparable region). This thesis should have a theoretical and practical character as after the analysis of data it should prove and highlight recommendations, specifically in the primary focus region (Most), in terms of the concept of cultural politics; also it should highlight improvements of the current situation.

5 Key words: culture, cultural policy. The Most region, The Karvina region, development Bibliografický záznam CZIGLOVÁ, Nikola. Koncepce kulturní politiky v průmyslových regionech České republiky na případové studii Mostecka. [The Cultural policy in the industrial regions of the Czech republic case study Most]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, rok. 2015, 65 s. Vedoucí diplomové práce doc. MgA. Blanka Chládková.

6 Obsah Úvod Kultura a kulturní politika Kultura Kulturní politika Evropská unie Kulturní politika na státní úrovni Kulturní politika na krajské úrovni Kulturní politika na úrovni obcí Vymezení zájmového území a socioekonomická charakteristika Obce s rozšířenou působností Vývoj daného území Demografická situace Nezaměstnanost a výše příjmů Stav životního prostředí Rekultivace krajiny Kvalita ovzduší Subjekty kulturního dění a kulturní akce v ORP Most Městské divadlo v Mostě Městská knihovna v Mostě Oblastní muzeum v Mostě Galerie výtvarného umění v Mostě Podkrušnohorské technické muzeum Středisko volného času Most Dům romské kultury Hrad Hněvín Ostatní... 24

7 3.10. Dopravní dostupnosti do centra ORP Územní plánování Lipská charta Územní plán Ústeckého kraje Územní plán města Mostu Akční plán města Mostu Podpořené projekty z EU Komparace vymezeného území s další ORP v průmyslové oblasti Demografické ukazatele na území ORP Karviná Nezaměstnanost Vzdělanostní struktura v ORP Karviná Národnostní struktura obyvatelstva v ORP Karviná Kulturní subjekty v ORP Karviná Městský dům kultury Regionální knihovna Karviná Muzeum v Karviné Galerie pod věží Karviná Krajské středisko volného času Juventus Karviná Komparace území na základě satelitních účtů kultury Poskytovatelé v oblasti kulturního dědictví Divadla Knihovny Komparace území na základě výdajů na kulturu Výdaje na kulturu ve městě Mostě Výdaje na kulturu ve městě Karviná Interpretace rozhovorů se zástupci magistrátu... 49

8 Vyhodnocení rozhovoru se zaměstnankyní odboru kultury Magistrátu města Mostu Vyhodnocení rozhovoru se zaměstnankyní odboru kultury Magistrátu města Karviná Závěr Seznam zkratek Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam příloh Seznam použitých zdrojů... 59

9 Úvod Kultura je nezbytnou složkou rozvoje. Díky ní se vytváří tradice, hodnoty, které se předávají z generace na generaci, a kultura se tak stává integrální složkou našeho vývoje a společnosti. Je důležitá pro rozvoj každého a všeho, a proto je nezbytné ji podporovat. Je totiž součástí nás všech. Nebo by alespoň měla být. V České republice existuje celá řada území, pro která je specifická konkrétní kultura a s ní spojené tradice a hodnoty. Obyvatelstvo je s ní úzce spjato a vzhledem k tomu, že stojí na pevném základu, má pozitivní vliv nejen na chování jednotlivců, ale rovněž na fungování komunity. Dokonce budí zájem lidí ze vzdáleného okolí, kteří se chtějí něco dozvědět, pobavit se jiným než konzumním způsobem. Tedy můžeme říci, že kultura kromě jiného povzbuzuje v některých regionech i oblast cestovního ruchu. Avšak v České republice jsou i takové regiony jako například Mostecko oblast, která v posledním století prošla mnoha ekonomickými, politickými i sociálními změnami. Díky nalezištím hnědého uhlí představovalo Mostecko jednu z nejdůležitějších oblastí československého průmyslu, který byl zaměřen především na těžbu a chemický průmysl. Kvůli uhlí bylo zbouráno hlavní město oblasti, samotné královské město Most, čímž došlo ke zničení mnoho architektonicky hodnotných památek. Nové město bylo vybudováno převážně v době normalizace. Průmyslová aktivita se rovněž projevila na kvalitě životního prostředí, skladbě a vzdělanosti obyvatel. Nicméně v posledních letech byla na Mostecku uzavřena velká část dolů, které již byly vytěženy. Omezení těžby tak poznamenalo oblast velkou mírou nezaměstnanosti a strukturálním postižením. Jediná možná cesta vedoucí ke zlepšení v rámci endogenního rozvoje regionu je přeorientovat alespoň částečně, ze sektoru průmyslu do terciéru tzv. sektoru služeb. K tomu je samozřejmě nezbytný i rozvoj kultury, ať už jako nástroje pro rozvoj cestovního ruchu, tak pro společné, kulturně orientované trávení volného času, které je nabízeno místním občanům. Ti se pak mohou daleko více cítit jako součást nějaké komunity a přicházet s kreativními nápady. Vzhledem k výše uvedeným faktům je však hlavní hypotéza této práce založena na tom, že kultura a kulturní politika nejsou na Mostecku dostatečně řešenými aspekty regionálního rozvoje. Tento předpoklad vychází rovněž z autorčiny zkušenosti s danou oblastí, neboť se problematice Mostecka věnovala již ve své předchozí bakalářské práci. 1

10 Tato práce má za cíl prozkoumat, jaký je skutečný význam kultury na Mostecku a jak je kultura řešena především na municipální úrovni. V první části práce je důležitá syntéza dat z různých oblastí (demografické ukazatele, strategické dokumenty, počet subjektů kulturního dění apod.). V další fázi bude následovat komparace vybraného území s jinou průmyslovou oblastí České republiky. Komparace by měla mj. zjistit, zdali je vývoj a rozvoj kultury na Mostecku podprůměrný v rámci průmyslových oblastí, nebo naopak, zdali jsou kroky, které jsou v rámci rozvoje kultury na Mostecku podnikány správné. V závěru této práce dojde k vyhodnocení obou oblastí na základě společných zkoumaných znaků a případně by v závěru mělo být vzneseno doporučení pro zlepšení výchozí situace. 2

11 1. Kultura a kulturní politika Úvodní kapitola má za cíl uvést čtenáře do kontextu práce. Budou v ní z více hledisek vysvětleny klíčové pojmy pro tuto práci, jako je kultura, kulturní politika a lokální kultura. Tyto pojmy budou následně v dalších částech práce dokumentovány příklady z praxe Kultura Pojem kultura má samozřejmě mnoho významů a možných výkladů, často v souvislosti s konkrétním kontextem, ve kterém je pojem vysvětlován. Např. podle Ernesta Gellnera (1997) jsou kultura spolu s organizací dvěma základními prvky společenského života. Ty na sobě mohou být zcela nezávislé, nebo naopak typ jednoho vyžaduje existenci specifického typu druhého prvku. Jednou z funkcí kulturní podobnosti jedinců však je, že též může vytvářet stav legitimního členství v národním uskupení, v němž definuje soubor tradic, kulturního dědictví a potenciálu, které jsou s ním historicky svázány. Dle Heřmanové a Chromého (2009) patří mezi hmotné prvky kultury všechny výtvory vyrobené člověkem, jako jsou umělecká a architektonická díla, knihy apod. Nehmotné prvky kultury jsou pak vytvářeny tradicemi, zvyky a obyčeji. V tomto rozsahu je kultura součástí všech lidských činností, které se navzájem prolínají. Spojením těchto forem kultury vzniká kulturní dědictví, které tvoří most mezi generacemi a upevňuje současné kulturní a společenské hodnoty. Vzhledem k zaměření této práce je rovněž vhodné představit pojem lokální kultura. Za lokální kulturu považujeme takovou, která je úzce spjata s konkrétním místem a vytváří tak specifické tradice a zvyklosti typické pro konkrétní oblast. Tyto aspekty jsou tvořeny a ovlivňovány mnoha příčinami jako například historickými souvislosti, tak geografickou polohou území. Podobu lokální kultury rovněž ovlivňuje celková vzdělanost a hodnoty místního obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že lokální kultura je do jisté míry ohrožována globalizací (díky vzájemným kontaktům a vazbám mohou oblasti ztrácet svoji jedinečnost a charakteristické znaky), pro zachování lokální kultury je proto nutné podporovat a rozvíjet kulturní rozmanitosti, místní tradice a zvyky. Důležitou roli v tomto ohledu hraje také sounáležitost obyvatel a daného území (Patočka, Heřmanová, 2008). 3

12 Žádná kultura nevzniká direktivně shora. Pro existenci lokální kultury je potřebný určitý duchovní základ velmi významně ovlivněný tradicí. Na druhou stranu žádné kulturní jevy ani subjekty na lokální úrovni neexistují samy o sobě, ale jsou více nebo méně, přímo nebo nepřímo ovlivňovány společenskou, politickou i ekonomickou situací územně nadřazeného celku (Patočka, Heřmanová, 2008, s. 83). Pro tuto práci samotnou je však klíčové vysvětlení pojmu kultura z hlediska státních institucí, které mají největší vliv na podobu kulturní politiky a strategie v oblasti kultury. V dokumentu Ministerstva kultury Kulturní politika (2001, s. 3) je kultura a její funkce definovaná v několika následujících bodech: Kultura je významným faktorem života občanské společnosti, který podstatnou měrou napomáhá její integraci jako celku. Přispívá k rozvoji intelektuální, emocionální i morální úrovně každého občana a plní v tomto smyslu výchovnou a vzdělávací funkci. Propojuje Českou republiku s vnějším světem, zároveň ji však z něj i vyděluje; vytváří z ní oproti jiným státům charakteristickou zemi. Kultura je rovněž významných hospodářským odvětvím. Spotřebovává sice prostředky ze státního rozpočtu a z rozpočtů komunálních, avšak podílí se též na jejich vytváření přímo, prostřednictvím daňových výnosů odvětví tzv. kulturního průmyslu a nepřímo tím, že vytváří podmínky pro vznik příjmů státního i komunálních rozpočtů, např. daňovými výnosy tzv. kulturního turismu. Součástí aktivní ekonomické funkce kultury je i to, že nabízí pracovní příležitosti pro řadu občanů. Kultura rovněž plní důležitou sociální funkci. Přispívá k sebeidentifikaci občanů jako svobodných individualit i k identifikaci občanů se společenstvím, v němž žijí, s obcí, regionem i státem. Tato role kultury má značný motivační efekt. Participace na kultuře vytváří smysluplnou náplň volného času a je tak mj. důležitým preventivním faktorem před narkomanií, gamblerstvím, kriminalitou a dalšími sociálně patologickými jevy, jimiž je ohrožena zejména mládež. 4

13 Obecně přispívá také k lepšímu vzájemnému pochopení mezi občany různého národnostního původu a je nezanedbatelným prostředkem boje proti xenofobii a rasismu. Účast na kulturním životě pomáhá osobám se zdravotním postižením začlenit se do pospolitosti zdravých občanů a překonat tak v jisté míře jejich postižení, podobně může tato participace pomoci i obětem násilí. Kultura, resp. podílení se na ní, má tedy i terapeutickou funkci. Z předchozích odstavců je patrné, že vliv kultury na celou společnost je opravdu dalekosáhlý a je třeba ho podporovat. V dokumentu Kulturní politika (2001) je shrnuta většina aspektů kultury, není v něm ovšem zohledněna lokální kultura, jakožto důležitý faktor pro rozvoj, rozmanitost a jedinečnost území. Lokální kultura je však aspekt na jednotlivých územích, který má nezanedbatelný vliv pro celospolečenský rozvoj, a jak je patrné z dalších kapitol, pokud tento aspekt v konkrétní oblasti chybí, je tato skutečnost projektována do každé části územního rozvoje Kulturní politika Aby kultura mohla plnit všechny své funkce, tak jak je vyjmenovalo Ministerstvo kultury, a přispívala k celkovému společenskému rozvoji, musí být její plánování kontinuální s jasně stanovenými cíli, prioritami a opatřeními, které zajistí, že postupnými kroky bude docházet k naplňování jejího poslání. Kulturní politika má tedy za úkol formovat vizi kultury do budoucna a následně je rozpracována do strategických prováděcích dokumentů, které kromě cílů obsahují i aktivity a nástroje pro jejich naplnění. Kulturní politika je formována na několika úrovních: Evropská unie Na mezinárodní úrovni se problematikou kulturní politiky zabývají především dokumenty Evropské unie. Činnost EU v oblasti kultury doplňuje kulturní politiku členských států v různých oblastech. Patří k nim například ochrana evropského kulturního dědictví, spolupráce kulturních institucí různých zemí nebo volnost pohybu umělců a sbírek. Jedná se především o následující dokumenty: Lisabonská smlouva zdůrazňuje význam kultury (2008). 5

14 Evropský program pro kulturu v globalizovaném světě sdělení, které vyjadřuje nové strategické cíle pro činnost EU v oblasti kultury (2010). Studie dopad kultury na kreativitu, ekonomika kultury v Evropě (2009). Výše uvedené dokumenty zde byly zmíněny z toho důvodu, že jejich klíčová sdělení jsou rozpracovány do strategie EU Kreativní Evropa. Z tohoto dokumentu vycházejí prováděcí plány, které následně ovlivňují politiku na národní, lokální i místní úrovni všech členských států. Z hlediska účelu této práce je dále důležité věnovat se kulturní politice, která je definována na státní, krajské a municipální (obecní) úrovni Kulturní politika na státní úrovni Základním strategickým dokumentem na národní úrovni je Státní kulturní politika ČR na léta , kterou v březnu 2009 vydalo Ministerstvo kultury. V roce 2013 byla dále zpracována Aktualizace Státní kulturní politiky na léta s výhledem na roky , která shrnuje plnění úkolů z předchozího dokumentu a zároveň se zabývá dalšími aktivitami směřujícími k rozvoji kultury v ČR, včetně jejího financování. Cílem těchto dokumentů bylo stanovit si vize, priority a cíle, které měly být v rámci kulturní politiky ČR v tomto obdobní realizovány nebo alespoň rozpracovány. V obou těchto dokumentech byly definovány čtyři hlavní cíle pro rozvoj kultury v daném období (Aktualizace Státní kulturní politiky na léta s výhledem na roky , 2013): Cíl 1 Ekonomická a společenská dimenze Využít přínosů umění a kulturního dědictví a s nimi spojené kreativity pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů a činností. - Směřuje k účelnému využívání kulturních hodnot, ať již v hmotném (historické dědictví, kulturní krajina, umělecká díla apod.) či nehmotném (intelektuální dimenze, inovace a kreativita) smyslu jakožto impulsů a výzev pro sociální prostředí státu a jeho ekonomiku. Předpokladem ke splnění tohoto cíle je efektivnější využívání památek, sbírek, urbanistických a krajinných celků v cestovním ruchu a navazujících činnostech, zpřístupňování kulturního dědictví a nové tvorby všem bez rozdílu, rozvoj kulturního průmyslu, uplatnění mezinárodních zkušeností v rozvoji kulturního průmyslu a umělecké tvorby a posílení role kultury v politice vnějších vztahů apod. Realizace úkolů 6

15 spadajících pod tento cíl zahrnuje i dopad hlavních prvků kulturní politiky do strategií ostatních sektorů. Cíl 2 Občanská dimenze rozvoj osobnosti Zvýraznit roli kultury v individuálním profesním a osobnostním růstu občanů, zejména pro rozvoj tvořivosti, kultivaci demokratických hodnot a individuálních postojů a pro posilování odpovědnosti za zděděné i vytvářené hodnoty. - Cíl 2 představuje záměr posílit vliv kultury v oblasti vzdělávání a obohacování života jednotlivých občanů, dospělých i dětí. Kultura je v našem prostředí typickým civilizačním projevem, vycházejícím z obnovených tradic a využívajícím otevřeného prostoru svobody volby ke kultivaci jednotlivců, a tím i společnosti. Tento cíl operuje s předpokladem, že obyvatelstvo si bude kultury vážit a chovat se k ní odpovědně pouze v případě, že jednotliví občané budou kulturu považovat za užitečnou. Proto je důležité stanovit si jako cíl dosažení vyšší pasivní i aktivní účasti občanů na kulturním dění a na péči o existující kulturní hodnoty. Cíl 3 Role státu, krajů a obcí při podpoře zachování a tvorby kulturních hodnot Poskytovat přímou i nepřímou podporu uchování existujících kulturních hodnot a nakládání s nimi, stejně jako tvorbě hodnot nových cíl formuluje, jakým způsobem budou uchovávány vytvořené a nově vytvářené kulturní hodnoty a jakou roli má stát v tomto procesu. V tomto cíli je rovněž naznačeno, že nemůže být účinně plněn pouze státními orgány a institucemi, pokud nebude na kulturu z rozpočtu země vyčleněno 1 % všech financí. Do Cíle 3 rovněž spadá oblast využití prostředků z podpůrných fondů EU. Patří sem i daňová a rozpočtová politika zaměřená na překonání stereotypu kultury jako nadstavby či rezortu, na který pouze zbude, jakož i na vytvoření daňově zajímavých možností pro podporu kultury ze strany podnikatelů. Cíl 4 Role státu při tvorbě pravidel Vytvářet transparentní a nediskriminační prostředí pro kulturní aktivity a jejich podporu z úrovně státu, krajů a obcí. 7

16 - Tento cíl vyjadřuje klíčovou úlohu státu ve smyslu tvůrce pravidel zákonodárce i vykonavatele. Pravidla podle něj musí být strukturována tak, aby podobně jako při uplatňování principu subsidiarity jejich tvorba i výkon příslušela té řádové úrovni (stát, kraj, obec), na které je lze vytvářet a vykonávat co nejúčinněji ve vztahu k předchozím třem cílům kulturní politiky. Na všech úrovních pak musí být transparentní, tedy předvídatelná a srozumitelná, a objektivní tak, aby mimo jiné rovněž podporovala rozmanitost kulturních projevů. Žádoucí je podporovat vzájemnou spolupráci jednotlivých stupňů veřejné správy na přípravě dotačních programů tak, aby v případě větších projektů mohlo docházet k vícezdrojovému financování. Jednotlivé cíle koncepce kulturní politiky jsou dále rozpracovány v jednotlivá konkrétní opatření a úkoly. Pro účely této práce z hlediska území, kterému se hodláme věnovat, je pro nás klíčové věnovat pozornost především cílům 1 a 2. Vzhledem k tomu, že vymezeným územím této práce je Mostecko, oblast, která je dlouhodobě považována za podprůměrný region z hlediska mnoha ekonomických faktorů, jako jsou HDP, míra nezaměstnanosti, průměrná výše mzdy apod., mohlo by být pro tento strukturálně postižený region, ve kterém je stále vysoký počet obyvatel zaměstnaný v primárním a sekundárním sektoru klíčové začít využívat kulturního dědictví pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů a činností. Vzhledem k hypotéze autorky této práce, že kultura je na Mostecku podceňovanou složkou rozvoje se lze domnívat, že dojde-li během realizace práce k jejímu potvrzení, bude poté na místě předpokládat, že správným krokem k alespoň částečnému řešení ekonomických problémů na Mostecku a k rozvoji území může do jisté míry být investice do kultury a kulturních průmyslů Kulturní politika na krajské úrovni Dle dokumentu Státní kulturní politika (2009, str ) má kraj mít na kulturu vliv z těchto hledisek: Kraje podporují rozvoj kultury ze svých rozpočtů a plní úkoly vyplývající ze zvláštních předpisů. Zřizují krajské knihovny, muzea a galerie, v některých případech krajská divadla a stagiony, orchestry a ústavy 8

17 archeologické památkové péče. Kraje spoluvytváří finanční, koncepční a legislativní předpoklady pro rozvoj kultury v kraji a reagují na aktuální potřeby v souladu s koncepcemi vlády ČR a doporučením Ministerstva kultury ČR. Velká pozornost je věnována rozvoji aktivit volného času s důrazem na stimulaci rozvoje mezinárodní kulturní spolupráce. Nezastupitelnou roli zde představuje spolková a zájmová činnost obyvatel. Ta je v rámci krajů pravidelně podporována zejména grantovými programy, přímou podporou významných kulturních a společenských akcí. Zvlášť je udělována podpora regionálním postupovým a národním přehlídkám v oblasti neprofesionálního umění. V zájmu krajů je podpora lidových tradic, která je významná jak pro identifikaci obyvatel s územím, tak pro zvýšení atraktivity z hlediska cestovního ruchu. Z výše zmíněného dokumentu ovšem rovněž vyplývá, jak se ke kultuře staví ve svých koncepcích samotný Ústecký kraj, ve kterém se zájmové území Mostecka nachází. Dle něj je v Ústeckém kraji chápání kultury omezeno na: kulturní instituce (knihovny, muzea, galerie, divadla, kina aj.), podporu kulturních institucí a kulturních památek (kultura jako předpoklad rozvoje cestovního ruchu). Z pohledu státu tedy Ústecký kraj řeší kulturu a její vliv na prostředí méně komplexně než ostatní kraje ČR, ve kterých je rozvoj kultury zahrnut přímo do priorit a cílů. Vztah ke kultuře z pohledu Ústeckého kraje je nejlépe definován v dokumentu Koncepce rozvoje kultury a památkové péče v Ústeckém kraji (2013). V tomto dokumentu je deklarováno, že všechny funkce kultury nabývají v Ústeckém kraji na významu. Z dokumentu je patrné, že si vedení kraje uvědomuje, že Ústecko je kraj plný kontrastů, neboť na jedné straně je Ústecký kraj územím s bohatým kulturním dědictvím a s množstvím hodnotných kulturních památek (České Švýcarsko), na straně druhé je Ústecký kraj regionem s nízkou vzdělanostní úrovní obyvatel, vysokou nezaměstnaností, vysokým počtem vyloučených lokalit, nízkou úrovní ztotožnění se obyvatel s územím, na kterém žijí a nízkou úrovní tradic a tradiční výroby. Z dokumentu rovněž vyplývá, že rozvoj kultury a působení kultury a kulturního prostředí je dlouhodobým procesem, jehož výsledky se neprojeví okamžitě. Jako možná řešení navrhuje dokument pořádání různých kulturních akcí jako protipól ke konzumní společnosti, neboť kvalitní kulturní akce, mohou občanům pomáhat 9

18 ztotožnit se se svoji obcí a tradicemi regionu. Tzn. neustále občanům nabízet možnost vstřebávat kulturní hodnoty, sebevzdělávat se a aktivně se spolupodílet na vytváření nových kulturních hodnot. Dokument rovněž tvrdí, že možnost kraje ovlivňovat kulturní dění je poměrně omezená. Podle něj kraj může zasahovat do programové skladby a činnosti zřizovaných organizací, ale převážná většina kulturních akcí nadále zůstává v kompetenci měst a obcí, které mají povinnost zajistit kulturní život mikroregionu. Což je do jisté míry pravda, neboť vedení obcí a měst má jistě lepší přehled o kultuře a kulturních potřebách v obci, nicméně z výše uvedeného je naopak patrné, že i role kraje není zanedbatelná (vlastní grantová politika apod.) Kulturní politika na úrovni obcí Dle Škarabelové (2008) by kulturní politika na municipální úrovni (úrovni obcí) měla odrážet význam lokální kultury v životě obyvatel. Rovněž by měla zajišťovat jistou míru veřejných kulturních služeb. Po reformě veřejné správy, která v České republice probíhala od roku 2000, obce postupně získávaly jak v rámci samostatné, tak přenesené působnosti, větší kompetence v oblasti kultury a kulturní politiky. Díky této reformě jsou dnes samosprávy obcí zřizovateli většiny divadel, knihoven, muzeí, kulturních center apod. Tím pádem je zajištění podpory rozvoje kultury, rozvoj společenského života (v podobě organizování kulturních akcí) a forma ochrany kulturních památek především v působnosti měst a obcí. Na tvorbě kulturní politiky na úrovni obcí má vliv několik faktorů. Zaprvé je to velikost obce a počet jejich obyvatel, tím je určen daňový příjem obce. Neboť čím více příjmů obec má, tím více může kulturním subjektům přerozdělit v podobě dotací a grantů. Dalším faktorem by měl být fakt, že samosprávy obcí by měly odpovídat na potřeby občanů a na společenskou poptávku. Tvůrci kulturní politiky by rovněž měly respektovat lokální kulturní tradice, zvyky a historický vývoj oblasti. Z organizačního hlediska obce podporují kulturu prostřednictvím dotací a grantů ze svých rozpočtů a mohou zřizovat příspěvkové organizace různých kulturních subjektů (divadla, knihovny, muzea, orchestry apod.). Dle Mockovčiakové, Prokůpkové a Morávka (2011) může příspěvkovou organizaci obec zřídit pro takové účely, které souvisí se samostatnou působností, resp. s výkonem takových činností 10

19 nebo služeb, o kterých obec v samostatné působnosti rozhodla, že jejich zabezpečení je v zájmu obce a občanů. Rozhodnutí o vzniku a zániku příspěvkové organizace plně v kompetenci zřizovatelské obce. Oblast kultury je většinou zabezpečována odbory kultury dané obce, příspěvkovými organizacemi a dobrovolně mohou obce zřídit kulturní komise, které fungují jako poradní orgány. Z předchozích řádků vyplývá, že právě obce a města jsou hlavním hybatelem kulturních aktivit v České republice. Tedy jsou to především obce a města, která by měla rozvíjet kulturní aktivity a snažit se tak vytvářet komplexní nabídku kulturního vyžití jak pro občany obce, tak pro případné turisty. Aby se z obce či města stalo centrum kulturního dění, je však nutné rozvíjet všechny aspekty rozvoje a správy územní plánování, kvalita životního prostředí, dopravní a informační infrastruktura atd. 11

20 2. Vymezení zájmového území a socioekonomická charakteristika Vymezeným územím pro účely této práce je obec s rozšířenou působností Most (dále ORP Most). Ta se nachází v severozápadních Čechách a z hlediska přírodních podmínek lze toto území rozdělit na tři různé části jednak okrajovou částí Českého středohoří, reliéf Krušných hor a Mosteckou pánev, která je zásadně ovlivněná těžební činností. Z administrativního hlediska správní obvod ORP Most zahrnuje 15 obcí, 39 částí obcí a 49 katastrálních území. Z těchto obcí má statut města pouze město Most. Obcemi ORP Most jsou: Bečov, Belušice, Braňany, Havraň, Korozluky, Lišnice, Lužice, Malé Březno, Most, Obrnice, Patokryje, Polerady, Skršín, Volevčice a Želenice. Rozloha ORP Most je ha (231,13 km 2 ), což představuje 4,3 % rozlohy kraje. ORP Most je rozlohou třetím nejmenším obvodem v Ústeckém kraji (Města a obce, 2014). K byl počet obyvatel ORP Most V počtu obyvatel se ORP Most řadí na páté místo v rámci Ústeckého kraje a z hlediska hustoty zalidnění výrazně převyšuje krajský i celorepublikový průměr (tabulka č. 1). Hustota zalidnění Česká republika 133 obyvatel/km 2 Ústecký kraj 156,7 obyvatel/km 2 ORP Most 330,2 obyvatel/km 2 Tabulka č. 1: Hustota zalidnění v ORP Most, zdroj: ČSÚ, údaje k , vlastní zpracování Centrem ORP je samotné město Most, ve kterém se nachází většina ekonomických aktivit pracovní místa, občanská vybavenost apod. To také vede k tomu, 12

21 že v samotném městě Most se koncentruje až 88 % obyvatel celé ORP (Magistrát města Mostu, Územně analytické podklady, 2013) Obce s rozšířenou působností V České republice se nachází celkem 205 obcí s rozšířenou působností. Obce s rozšířenou působností vznikly v rámci reformy územní veřejné správy a představují nový typ obcí vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. Cílem reformy územní veřejné správy byla především její decentralizace. Současná kompetence ORP vychází z předešlých povinností a úkolů, které měly na starosti především okresní úřady. Mezi pozitivní faktory pro tuto transformaci se řadily: lepší dostupnost, přenos prvoinstančního rozhodování na co nejnižší možnou úroveň veřejné správy, efektivnost, kvalita a hospodárnost výkonu veřejné správy na příslušném stupni. Problematickým faktorem je ovšem fakt, že obce, které vykonávají rozšířenou působnost, fungují pro obce, které zastupitelstvo této obce volili, tak pro ty obce, jejíž obyvatelé neměli na složení zastupitelstva vliv, což může vést ke střetu zájmů (RIS, 2014). Fungování ORP je převážně vymezeno v 66 a 61 odst. c), 11 odst. 2 a dalších ustanoveních zákona o obcích č. 128/2000 Sb. Obecně lze vymezit jejich působnost na tyto položky: evidence obyvatel, vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, technických průkazů, živnostenské oprávnění, výplata sociálních dávek, sociálně-právní ochrana dětí a péče o staré a zdravotně postižené, vodoprávní řízení, odpadové hospodářství a ochrana životního prostředí, státní správa na úseku lesů, myslivosti a rybářství, doprava a silniční hospodářství. V kompetenci ORP Most jsou všechny výše zmíněné funkce. Každá obec má své vlastní zastupitelstvo v čele se starostou a funguje samostatně. 13

22 2.2. Vývoj daného území Tato podkapitola stručně shrnuje základní historické souvislosti spojené s vývojem Ústeckého kraje v století. Na vývoj je pohlíženo z hlediska celého Ústeckého kraje, neboť zahrnuje a kopíruje i vývoj Mostecka. Základním rysem ve vývoji Ústeckého kraje je jeho raná industrializace již od konce 18. století. Díky řemeslnické vyspělosti při těžbě železných rud a pozdějším nalezištím hnědého uhlí se z Ústeckého kraje stalo jedno z nejvyspělejší a nejlidnatějších center Rakousko-Uherské monarchie. Tento stav pokračoval i v době Československé republiky. Vše se ovšem změnilo začátkem II. světové války vzhledem k direktivní politické i ekonomické orientaci na Německou říši. Důležitějším mezníkem pro vývoj kraje byl však až konec války a nové uspořádání Evropy. Z Ústeckého kraje, jakožto ze sudetské oblasti, došlo k masivnímu odsunu více než 510 tis. německých občanů. Dalších 100 tis. českých obyvatel se z Ústeckého kraje přesunulo do vnitrozemí. Poté byla oblast dosídlena příchodem 310 tis. obyvatel z celého Československa, kteří byli povětšinou ze zemědělských a dělnických profesí (Kopačka L., 1975, s. 5 11). S nástupem komunistického režimu, pro který je typická centrálně řízená ekonomika, docházelo v podnicích k jisté míře zaostávání a mnoho výrob bylo pozastaveno nebo přesunuto do jiných regionů (z důvodů vytvoření pracovních míst). Samozřejmě zcela vymizelo soukromé podnikání, což mělo velký dopad na kreativitu, úlohu inteligence i kvalitu výroby (Brynda R., 2010) Demografická situace Charakteristika obyvatelstva je z velké části dána historickými a územními souvislosti. V souvislosti s potřebou pokrýt vzniklá pracovní místa byl ve druhé polovině 20. století prováděn rozsáhlý nábor lidí po celém území tehdejšího Československa bez požadavků jakékoliv kvalifikace. Tímto způsobem přicházely do regionu skupiny často konfliktních a nepřizpůsobivých osob, které měnily skladbu obyvatelstva výrazně k horšímu. Nové přistěhované obyvatelstvo přišlo do oblasti, o které většinou mnoho nevědělo a velmi často mělo negativní vztah ke krajině i k majetku vystěhovaných Němců (Naděje pro Mostecko, 2011). Tomu odpovídá i údaj z posledního zpracovaného Sčítání lidu, domů a bytů (dále jen SLDB) v roce 2011, kdy podíl obyvatel narozených v daném území na celkovém počtu obyvatel k je na území ORP Most jedním z nejnižších v celé ČR. Celorepublikový 14

23 průměr činil 52,5 %, zatímco v ORP Most to bylo 47,7 % obyvatelstva a v ORP Litvínov dokonce 41,4 %. I přesto že tyto ukazatele mají nízké hodnoty, stále je nejnižší podíl rodáků v Karlovarském kraji v okresu Cheb, kde je nejnižší hodnota 39,9 % rodáků a ve Středočeském kraji v okresu Praha západ dokonce 33,2 % (SLDB 2011). S historickým vývojem území souvisí i neuspokojivá vzdělanostní struktura obyvatelstva s velmi nízkým podílem středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných osob. Podle strategického plánu rozvoje města Mostu do roku 2020 (2013) je podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel o 14,1 % nižší než v ČR a kopíruje situaci v Ústeckém kraji. Vysoký je naopak podíl obyvatel se základním vzděláním, a to několikanásobně vyšší než v ČR (viz obr. č. 2). Lidé se základním vzděláním tvoří také 45 % uchazečů o zaměstnání v Mostě. ORP Most Ústecký kraj ČR 0% 10% 20% 30% 40% 50% ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ obr. č. 2: Vzdělanostní struktura obyvatelstva, zdroj: SPRMM, 2013, vlastní zpracování Jelikož se jedná se o území, které se v minulosti orientovalo především na těžbu uhlí, energetiku a průmysl, odpovídá této skutečnosti i specializace odborných a středních škol v regionu. Dle Strategického plánu rozvoje města Mostu do roku 2020 (2013) je specializace škol na Mostecku rozmanitá, z jejich výčtu je však patrné, že v regionu chybí školy humanitního či sociálního zaměření a možná právě díky stále relativně úzké specializaci dochází k tomu, že mladí lidé opouští kraj kvůli vzdělání v jiném městě a málo z nich se po ukončení studií vrací zpátky na Mostecko. Všechny tyto faktory představují poměrně velkou překážku v dalším rozvoji území, nezaměstnaní 15

24 s nedostatečnou kvalifikací jsou jen těžko zaměstnatelní bez dalších rekvalifikací a fakt, že mladí vzdělaní lidé opouštějí region či kraj není také faktorem, který by mohl situaci pozitivně ovlivnit Nezaměstnanost a výše příjmů Dle dokumentu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (2013) zůstává podíl nezaměstnaných v Ústeckém kraji dlouhodobě hluboko pod českým i evropským průměrem. Příčinou tohoto stavu je pokles těžby uhlí, útlum zemědělství a restrukturalizace podniků. Dlouhodobá míra nezaměstnanosti je uvedena v tabulce č. 2. Dlouhodobý vývoj míry nezaměstnanosti srovnání ORP Most s ČR Celkem ČR 9,0 8,5 9,2 9,9 9,2 9,0 8,1 6,6 5,4 8,0 9,0 8,6 8,6 Most 21,0 21,3 21,4 22,3 22,8 22,0 20,5 17,6 13,1 15,5 16,2 15,9 15,8 Tabulka č. 2: Dlouhodobý vývoj míry nezaměstnanost, zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013, vlastní zpracování K je podíl nezaměstnanosti v Ústeckém kraji 10,96 % a v ČR 7,5 %. Jak je patrné z tabulky č. 3 míra nezaměstnanosti v ORP Most mezi roky 2012 a 2013 poklesla o 3,3 % bodu, což je výsledkem konce recese, kterou způsobila finanční krize v roce Pokles míry nezaměstnanosti tedy není zapříčiněn aktivitami v regionu, nýbrž je celorepublikovým trendem. Tím pádem i přes pozitivní změnu zůstává ORP Most oblastí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR. Okresy ČR s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Most 16,0 % 12,7 % Děčín 14,7 % 10,0 % Chomutov 13,9 % 11,1 % Ústí nad Labem 13,8 % 12,6 % Tabulka č. 3: Okresy ČR s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, zdroj: ČSÚ 2012 a KurzyCZ, 2013, vlastní zpracování V roce 2014 činila průměrná hrubá měsíční mzda v Ústeckém kraji na osobu Kč, přičemž celorepublikový průměr byl o Kč vyšší. Při srovnání krajů 16

25 České republiky, na základě výše průměrné mzdy byl Ústecký kraj na 8. místě (prace.cz, 2015) Stav životního prostředí Vzhledem k tomu, že oblast Mostecka má negativní image spojenou s velmi nepříznivou kvalitou životního prostředí, je vhodné v socioekonomické analýze zmínit i tuto problematiku Rekultivace krajiny Průmyslová činnost, která je charakteristická pro ORP Most i další oblasti Ústeckého kraje má samozřejmě nepříznivý dopad na kvalitu životního prostředí. Silně rozvinutá povrchová těžba měla výrazný vliv na přirozenou podobu krajiny, která je nyní velmi nákladně rekultivována. Velice častou formou rekultivace těžkou postižené krajiny je zaplavením povrchových dolů vodou, ze kterých pak vznikají nové vodní nádrže a jezera určena k volnočasovým aktivitám. Jako příklad můžeme uvést Vodní nádrž Matylda, která vznikla na místě bývalého hnědouhelného dolu Vrbenský. Poté, co bylo uhlí v roce 1985 vytěženo, začala rekultivace celého území a v roce 1992 tak vznikla vodní nádrž. Vodní nádrž Matylda se nachází na strategickém a dobře dostupném místě, ležící mezi dvěma mosteckými vrchy Hněvínem a Širákem a z města Most je možný přístup několika příjezdovými cestami (Matylda, 2010). Dalším příkladem je nové jezero Most, které vzniká na bývalé ploše hnědouhelného lomu Ležáky, na místě, kde kdysi stálo původní město Most, než bylo v 70. letech zbouráno, kvůli ložiskům hnědého uhlí. Mostecké jezero má mít větší rozlohu než Máchovo jezero a bude tak patřit k největším nádržím v České republice. Jeho rozloha má být 304 ha a má pojmout 70 milionů krychlových metrů (Internetový magazín plavidla.cz, 2008). Díky jeho stavbě Město Most počítá s rozvojem turismu, neboť v okolí mají vést cyklostezky, in-line stezky, budou zde restaurace, mnoho pláží a bohaté sportovní i společenské vyžití. Na břehu jezera má být také postaven velký model původního města Most (Průvodce Krušnými horami, 2011). Strategie zatopení bývalých hnědouhelných dolů po vytěžení na Ústecku obecně velmi využívanou metodou. Do roku 2035 je na Ústecku počítáno s dalšími šesti novými jezery, které vzniknou zatopením bývalých lomů. Jezera mají mít dohromady rozlohu až ha. 17

26 Dalším lomem v pořadí, který má být na Mostecku v budoucnu zatopen je Důl Československé armády s rozlohou ha (Internetový magazín plavidla.cz, 2008) Kvalita ovzduší Dlouhodobá průmyslová a zemědělská činnost měly samozřejmě velký vliv i na kvalitu ovzduší a území ORP Most stále patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Největší problémy představují oxid siřičitý a oxidy dusíku, které se do vzduchu dostávají díky povrchové těžbě nerostů, koncentrací průmyslové výrobny, přítomností tepelných elektráren, ale i zemědělskou činností. Jak je ovšem vidět na obrázku č. 3, je zde alespoň mírné zlepšení výchozí situace v čase, jak na úrovni celého Ústeckého kraje, tak na úrovni ORP Most a ORP Chomutov. Tyto dva okresy vykazují nejvyšší míru znečistění v celém Ústeckém kraji a při měření emisí, jsou v těchto okresech velmi často překračovány povolené limity (CENIA, 2010). Obr. č. 3: Srovnání měrných emisí Ústeckého kraje s mosteckým a chomutovským okresem (v t/km 2 ), zdroj: CENIA 2010, vlastní zpracování Z předchozích odstavců je patrné, že stav životního prostředí v ORP Most není zcela ideální, ale díky mnoha faktorům, mezi které patří pozastavení těžby, výstavba nových dopravních obchvatů, rekultivace a použití dalších institucionálních nástrojů, dochází na daném území ke zlepšení situace, což je pro rozvoj prostředí nezbytné v mnoha ohledech. Mimo jiné je zlepšení významným prvkem pro image regionu, který má stále pověst území se znečištěným životním prostředí, což neprospívá mnoha 18

27 oblastem, např. cestovnímu ruchu a do jisté míry jistě i developerským tendencím. Je tedy potřeba neustále vyzdvihovat úspěchy v oblasti zlepšení životního prostředí, dát veřejnosti vědět o každém progresu, který v regionu v této oblasti nastane, např. pomocí tiskových zpráv vyvěšených na webu a prostřednictvím dalších marketingových nástrojů. 19

28 3. Subjekty kulturního dění a kulturní akce v ORP Most Tato kapitola má za cíl zmapovat veškeré subjekty z veřejného sektoru, které se podílejí na tvorbě kulturní nabídky ORP Most a také zhodnotit nejvýznamnější kulturní akce. Vzhledem k rozsahu vybavenosti v ORP, který je popsán v Územně analytických podkladech ORP Most, v tabulce č. 4. (2012), bude v této práci věnována pozornost převážně těm subjektům, které své aktivity provozují v centru ORP, tedy ve městě Mostě. Rozsah vybavenosti v ORP Most B e č o v B e l u š i c e B r a ň a n y H a v r a ň K o r o z l u k y L i š n i c e L u ž i c e M a l é B ř e z n o M o s t O b r n i c e P a t o k r y j e P o l e r a d y S k r š í n V o l e v č i c e Ž e l e n i c e Kino 1 2 Veřejná knihovna Divadlo 2 Muzeum 2 Galerie, vč. výstavních síní Ostatní kulturní zařízení Střediska pro volný čas 1 2 Tabulka č. 4:Rozsah vybavenosti v ORP Most, zdroj: Územně analytické podklady ORP Most, 2012, vlastní zpracování 3.1. Městské divadlo v Mostě Mostecké divadlo bylo otevřeno v roce 1985 a je činoherním divadlem se stálým souborem. Kapacita sálu je 480 diváků a divadlo má až osm premiér ročně. Městské divadlo v Mostě rovněž produkuje dnes již známý divadelní festival Young for Young, který je organizován především pro mladé diváky a během kterého v Mostě hostují 20

29 tzv. mladá divadla 1 z celé ČR. V divadle se kromě jednotlivých představení konají i různé výstavy a další kulturní akce. Vedle hlavní činoherní scény má Městské divadlo v Mostě také svoji loutkovou a alternativní scénu s kapacitou 138 míst, která nese název Divadlo Rozmanitostí. Ta vedle hlavní scény funguje již 27 let a představení jsou svým repertoárem určena spíše dětskému publiku. Obě scény Městského divadla v Mostě jsou příspěvkovou organizací města (Městské divadlo v Mostě, 2014) Městská knihovna v Mostě Městská knihovna Most je příspěvkovou organizací města Most. Knihovna má oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a hudební oddělení. V objektu knihovny jsou organizovány výstavy, přednášky, divadelní představení, koncerty, filmové projekce. Součástí knihovny je výstavní síň Zlatá trojka (otevřená na konci roku 2003) a malý kinosál, který slouží k promítání nekomerčních filmů pro veřejnost. V budově existovalo také samostatné kino Mír, které však bylo zrušeno a prostor byl přestavěn na diskotéku (Wikipedia, 2013). Ročně navštíví knihovnu až návštěvníků (Strategický plán rozvoje města Mostu do roku 2020, 2013). Jakkoliv pozitivně však můžeme hodnotit víceúčelové využívání prostoru, je nutné podotknout, že například webové stránky výstavní síně Zlatá trojka jsou zcela nefunkční a bez aktuálního obsahu. Pokud stránky existují, měly by plnit svůj význam, kterým je poskytování informací o kulturní službě Oblastní muzeum v Mostě Je příspěvkovou organizací Ústeckého kraje a v současné době muzeum své odborné činnosti soustřeďuje na uchování, evidenci a doplňování svých fondů zaměřených převážně na historii a přírodu Mostecka, v širších souvislostech na přilehlé oblasti jako Krušné hory a České středohoří. Jeho stále exponáty jsou spíše přírodního charakteru (např. Mineralogie Krušnohoří, Geologická minulost Mostecka apod.), ale má také výstavy, které jsou spjaté s historickým vývojem Mostecka ve 20. století kdy musela spousta obcí a památek ustoupit těžbě. Na toto konto vznikly expozice jako Zmizelé obce, 58 zlikvidovaných kostelů apod. (Oblastní muzeum v Mostě, 2014). 1 Tzv. Mladá divadla soubory tvořené mladými lidmi, s inovativními přístupy k pojetí divadla. 21

30 3.4. Galerie výtvarného umění v Mostě Galerie výtvarného umění v Mostě je rovněž příspěvkovou organizací, která je spravována Ústeckým krajem. Svůj výstavní program realizuje v suterénním výstavním sále gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie Výstavní činnost je koncipovaná tak, aby výběr umělců v dlouhodobém horizontu přiblížil mostecké a ústecké veřejnosti tvorbu předních výtvarných umělců a uměleckých proudů 20. a 21. století. Výstavy zde realizují výtvarníci nejen z ČR, ale také ze zahraničí. Galerie dále spolupracuje s širokou kulturní veřejností se zaměřením na práci s mládeží, kde je cílem naučit mladé návštěvníky zodpovědnosti a vztahu k bohatému duchovnímu a kulturnímu dědictví a skrze něj rozšiřovat schopnost komunikace a tolerance (Galerie výtvarného umění Most, 2012). Samotný kostel Nanebevzetí Panny Marie, ve kterém galerie sídlí, je sám o sobě velkou raritou, díky jeho přesunu v roce 1975 se stal dokonce národní kulturní památkou. Kostel byl původně součástí starého města Most, které jako mnoho dalších obcí v kraji muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí, proto byl kostel převezen během téměř jednoho měsíce o 841 m, průměrnou rychlostí 2,16 cm za minutu (Kostel Most, 2012). V areálu tohoto kostela se zároveň koná pravidelně mnoho dalších kulturních akcí, např. v měsíci září jednodenní hudební festival pořádaný mosteckým magistrátem, který nese název Mostecké slavnosti. Na této akci se během jednoho dne vystřídá několik hudebních skupin na dvou podiích a hlavní program doprovází také offprogram v podobě aktivit pro děti, vystoupení mosteckých tanečních skupin apod. Dále v areálu kostela pravidelně probíhá Sochařské sympozium a na ně navazující jednodenní festival Folkový Most. Tyto dvě akce probíhají vždy v druhé polovině července a jsou opět pořádané mosteckým magistrátem. Sochařské sympozium je týden trvající akce, na které sochaři během onoho týdne mají vytvořit sochu z daného materiálu na dané téma, které je určeno tématem daného ročníku sympozia. Vítěz je vyhlášen během folkového festivalu, který začíná den po ukončení sympozia. Během folkového festivalu vystoupí vždy během onoho dne několik kapel, které se věnují tomuto žánru (Most: Oficiální web města, 2014). 22

31 3.5. Podkrušnohorské technické muzeum Podkrušnohorské technické muzeum se nachází přibližně 2 km od Mostu a leží v bývalém dole Julius III na rozloze cca 5 ha. Po vytěžení mnoha dolů v oblasti bylo rozhodnuto, že je třeba udržet hornickou minulost v expozicích vybudovaného muzea. Po shromáždění artefaktů a exponátů vedení města rozhodlo, že místem pro vznik muzea bude právě bývalý důl Julius III. V roce 2003 začalo budování expozice pro návštěvníky. V mnoha expozicích, které se od otevření stihly vybudovat, mohou návštěvníci zhlédnout různé techniky dobývání hnědého uhlí, jež je pro region typické. Podkrušnohorské technické muzeum ukazuje ve svých expozicích i další odvětví průmyslu, která se podílela na utváření charakteru podkrušnohorské oblasti. Např. chemický průmysl, sklářský, textilní atd. Muzeum působí velmi autenticky, právě díky tomu, že je umístěno v bývalém hlubinném dole, což podtrhují vystavené exponáty, ale autentičnost je zachována i díky možnosti fárání, které si návštěvníci mohou vyzkoušet do uměle vytvořené štoly (Podkrušnohorské technické muzeum, 2011) Středisko volného času Most Dle Integrovaného plánu rozvoje města Mostu (2009) patří ke kulturním subjektům ve městě Mostě i Středisko volného času Most, které funguje od roku 2010 a vzniklo sloučením dvou organizací Centra volného času, které bylo zřízeno jako příspěvková organizace města Mostu v roce 1990, a Domu dětí a mládeže, příspěvková organizace Krajského úřadu Ústeckého kraje. Jak je uvedeno na webových stránkách organizace, středisko zabezpečuje zájmovou, kulturní, sportovní a vzdělávací činnost pro všechny věkové kategorie. Organizuje akce netradičního a zábavného charakteru pro veřejnost a spolupracuje se zřizovatelem na kulturních, společenských a sportovních akcích města Mostu (Středisko volného času v Mostě, 2013) Dům romské kultury Poslední subjekt, který Integrovaný plán rozvoje (2009) jmenuje, je Dům romské kultury, což je obecně prospěšná společnost, která zařizuje převážně pro romské občany bez vzdělání rekvalifikační kurzy, zařizuje výkon alternativních trestů (veřejně prospěšné práce apod.) a zároveň v jejím jádru vznikají různá hudební uskupení. 23

32 3.8. Hrad Hněvín Další prostor, který se jeví jako vhodný pro pořádání kulturních akcí v Mostě, je hrad Hněvín, který leží na stejnojmenném vrchu a je hlavní mosteckou dominantou. Původní hrad byl zbořen po třicetileté válce, dnešní podoba hradu pochází z přelomu 19. a 20. století (Wikipedia, 2014). Dnes Hněvín slouží jako hotel, restaurace a hvězdárna, z hlediska svého prostoru a polohy má však potenciál pro pořádání kulturních akcí různého zaměření 2. Jedinou akcí, která se na hradě momentálně pořádá, je Den magistra Kellyho. Tato akce se koná jednu sobotu v měsíci červnu na počest výše jmenovaného magistra, který byl na hradě vězněn. Součástí oslav jsou koncerty, představení pro děti, divadelní představení pod širým nebem, projížďky na koních, ukázka dobových řemesel, historické stánky, historické souboje apod. Den magistra Kellyho pořádá mostecký magistrát a náklady na tuto jednodenní akci se pohybují kolem Kč (Most, 2014) Ostatní Prostorů v Mostě, ve kterých lze pořádat kulturní akce různého typu, není příliš mnoho. Dva subjekty, které na webových stránkách města figurují jako možné prostory pro pořádání hudebních produkcí, vernisáží, plesů a divadelních představení jsou Kulturní dům MEDUZA a Kulturní dům REPRE Most. Bohužel jejich webové stránky nejsou aktualizované a zcela funkční a ani jejich propojení s webem mosteckého magistrátu nefunguje, takže se prostřednictvím nich potenciální návštěvník jen sotva dozví, jaké akce se v daném místě konají. Ze strategického plánu rozvoje města Mostu do roku 202 se můžeme tedy dozvědět, že Kulturní dům REPRE Most, který donedávna plnil funkci plesového sálu, byl odprodán společnosti CT Crestyl, s. r. o. a je momentálně v rekonstrukci, která by měla být dokončena v roce V kulturním domě vzniknou nové multifunkční konferenční sály a obchodní prostory. Bude zachován plesový sál, planetárium a vznikne 5 nových kinosálů. Ve druhém zmíněném kulturním domě MEDUZA se pořádá komornější společenské a kulturní akce, koncerty, festivaly a výuku tanců (Strategický plán rozvoje města Mostu do roku 2020, 2013). 2 Hrad získalo po restituci v roce 1989 město Most a své prostory pronajímá. 24