Územně analytické podklady Karlovarského kraje

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Územně analytické podklady Karlovarského kraje"

Transkript

1 Územně analytické pdklady Karlvarskéh kraje 2015 část b) Rzbr udržitelnéh rzvje území 3. úplná aktualizace červen 2015

2 Základní údaje První Územně analytické pdklady rku 2009 byly splufinancvány z prstředků Evrpské unie, Evrpskéh fndu pr reginální rzvj. Pdpra byla pskytnuta z Integrvanéh peračníh prgramu v kntinuální výzvě pr blast intervence 5.3. Mdernizace a rzvj systémů tvrby územních plitik, zaměření výzvy 5.3. a) Pdpra při zavádění územně analytických pdkladů bcí s rzšířenu půsbnstí a krajů. Rzbr udržitelnéh rzvje území Karlvarskéh kraje byl přízen v suladu s zákna č.183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu (stavební zákn), ve znění pzdějších předpisů (dále jen stavební zákn ), a v suladu s 4-5 vyhlášky MMR ČR č.500/2006 Sb., územně analytických pdkladech, územně plánvací dkumentaci a způsbu evidence územně plánvací činnsti, v platném znění (dále jen vyhláška č. 500/2006 Sb., ). Přizvatel : Krajský úřad Karlvarskéh kraje, dbr reginálníh rzvje Závdní 353/ Karlvy Vary Tel.: Zhtvitel aktualizace : Krajský úřad Karlvarskéh kraje, dbr reginálníh rzvje, ddělení územníh plánvání Ing.arch. Jarmír Musil, veducí dbru reginálníh rzvje Ing.arch. Jana Kaválkvá, veducí ddělení územníh plánvání Ing.arch. Jarslav Jelínek, celkvá krdinace Ing. Jana Irvská, Petr Křenek Prjednání : v Zastupitelstvu Karlvarskéh kraje , usnesením č. ZK 267/09/15 Zpřístupnění : Dkumentace Územně analytických pdkladů Karlvarskéh kraje (dále jen Dkumentace ÚAP KK ) je zveřejněna v rzsahu a způsbem umžňujícím dálkvý přístup ( 166 stavebníh zákna) na internetvé adrese Obsah dálkvě zpřístupněné dkumentace : 1. Pdklady pr RURÚ - textvá část - grafická část 1. Výkres hdnt území 2. Výkres limitů využití území 3. Výkres záměrů na prvedení změn v území 2. RURÚ - textvá část - grafická část 4. Prblémvý výkres Dkumentace ÚAP KK v listinné pdbě je ulžena na Krajském úřadě Karlvarskéh kraje, dbru reginálníh rzvje, ddělení územníh plánvání, Závdní 353/88, Karlvy Vary. Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 2/94

3 Dklad prjednání Text usnesení v přílze č.1 Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 3/94

4 ÚAP, část b) Rzbr udržitelnéh rzvje území Obsah textvé části: 1. Úvd Legislativní rámec rzbru udržitelnéh rzvje území Udržitelný rzvj becně Přehled změn prvedených tut aktualizací Rzbru URÚ Návaznst ÚAP Karlvarskéh kraje na ÚAP bcí Metdika zpracvání RURÚ Základní údaje území Karlvarskéh kraje Širší vztahy Charakteristiky území kraje Suhrn zjištění a vyhdncení udržitelnéh rzvje území (URÚ) v 10 tématech Hrninvé prstředí a gelgie Vdní režim Hygiena živtníh prstředí Ochrana přírdy a krajiny Zemědělský půdní fnd a pzemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dpravní a technická infrastruktura Scidemgrafické pdmínky Bydlení Rekreace Hspdářské pdmínky Vyhdncení vyvážensti vztahu územních pdmínek pr udržitelný rzvj území Hdncení pdmínek URÚ SWOT analýzu Metdika zpracvání SWOT analýzy pilířů URÚ SWOT pilíře Příznivéh živtníh prstředí SWOT pilíře Sudržnsti splečenství byvatel SWOT pilíře Hspdářskéh rzvje Hdncení územní rzdílnsti pdmínek URÚ kvantitativními indikátry Metdika hdncení kvantitativními indikátry Vyhdncení pdmínek pilíře Příznivéh živtníh prstředí Vyhdncení pdmínek pilíře Sudržnsti splečenství byvatel Vyhdncení pdmínek pilíře Hspdářskéh rzvje Suhrnné vyhdncení pdmínek URÚ Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 4/94

5 5. Určení prblémů k řešení v ÚPD Všebecné prblémy Prblémy vyplývající z výsledků SWOT analýz Ohržení Knkrétní prblémy Závady Ohržení Střety záměrů Ostatní prblémy Tabulkvý suhrn knkrétních prblémů k řešení Přehledy Seznam pužitých pdkladů Seznam tabulek Seznam brázků Seznam nejčastěji pužívaných zkratek Přílhy Výpis z usnesení Zastupitelstva Karlvarskéh kraje Vyhdncení bcí dle indikátrů pr pilíř Příznivé živtní prstředí Vyhdncení bcí dle indikátrů pr pilíř Sudržnsti splečenství byvatel Vyhdncení bcí dle indikátrů pr pilíř Hspdářskéh rzvje Vyváženst pdmínek udržitelnéh rzvje území - hdncení indikátry Vyváženst pdmínek udržitelnéh rzvje území - expertní hdncení v ÚAP Vzrce výpčtů indikátrů Knihvna prblémů k řešení Obsah grafické části: 4. Prblémvý výkres 1 : Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 5/94

6 1. Úvd 1.1. Legislativní rámec rzbru udržitelnéh rzvje území Zákn č. 183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu (stavební zákn) přinesl nvý způsb práce s infrmacemi území zavedením nvéh nástrje územníh plánvání a tím jsu územně analytické pdklady. Územně analytické pdklady přizují krajské úřady a úřady bcí s rzšířenu půsbnstí (ORP). Náležitsti bsahu územně analytických pdkladů stanví vyhláška Ministerstva pr místní rzvj č.500/2006 Sb., územně analytických pdkladech, územně plánvací dkumentaci a způsbu evidence územně plánvací činnsti, v platném znění (dále jen vyhláška 500 ). Pdle 4 dst.1 tét vyhlášky územně analytické pdklady bsahují: a. pdklady pr rzbr udržitelnéh rzvje území zahrnující zjištění a vyhdncení stavu a vývje území, jeh hdnt, limity využití území, zjištění a vyhdncení záměrů na prvedení změn v území, b. rzbr udržitelnéh rzvje území zahrnující: 1. zjištění a vyhdncení udržitelnéh rzvje území s uvedením jeh silných a slabých stránek, příležitstí a hrzeb v tematickém členění zejména na hrninvé prstředí a gelgii, vdní režim, hygienu živtníh prstředí, chranu přírdy a krajiny, zemědělský půdní fnd a pzemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnu dpravní a technicku infrastrukturu URÚ, scidemgrafické pdmínky, bydlení, rekreaci, hspdářské pdmínky; závěrem těcht tematických zjištění a vyhdncení udržitelnéh rzvje území je vyhdncení vyvážensti vztahu územních pdmínek pr příznivé živtní prstředí, pr hspdářský rzvj a pr sudržnst splečenství byvatel území, 2. určení prblémů k řešení v územně plánvacích dkumentacích zahrnující zejména urbanistické, dpravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na prvedení změn v území a střety těcht záměrů s limity využití území, hržení území například pvdněmi a jinými rizikvými přírdními jevy. Územně analytické pdklady krajů se prjednávají pdle 5 dst. 1 tét vyhlášky: 2. Územně analytické pdklady kraje se předkládají k prjednání zastupitelstvu kraje v rzsahu rzbru udržitelnéh rzvje území neb jeh aktualizace Udržitelný rzvj becně Princip udržitelnéh rzvje vychází z přesvědčení, že je třeba uspkjvat ptřeby sučasné generace, aniž by byla hržena schpnst buducích generací uspkjvat ptřeby svje. Spčívá v zajištění schpnsti Země udržvat živt v celé jeh rzmanitsti a je zalžen na zásadách demkracie, rvnsti žen a mužů, slidarity, právníh státu a ddržvání základních lidských práv, včetně sv a rvných příležitstí pr všechny. Má za cíl neustále zlepšvat kvalitu živta a živtní pdmínky na Zemi pr sučasné i buducí generace. Za tímt účelem pdpruje dynamicku eknmiku s maximální zaměstnanstí a vysku úrvní vzdělání, chranu zdraví, sciální a územní sudržnst a chranu živtníh prstředí ve světě míru a bezpečnsti, a t při respektvání kulturní rzmanitsti. Udržitelnst je mžn becněji definvat jak dluhdbý stav stability - dynamické rvnváhy. Kvalitativně udržitelnst charakterizuje rzvj, respektive žáducí vývj, tevřený d buducnsti. Udržitelný rzvj může být systémvým přístupem následně rzvinut d harmnickéh, vyváženéh rzvje se vztahem ke třem základním pilířům - bisféře, lidské splečnsti a hspdářství. Udržitelnst bisféry (envirnmentální pilíř) Přírdní kapitál se neztenčuje. Vlastnsti eksystému - čisté vzduší, čistá vda v dstatečném mnžství, kyslík, prdukce bimasy, bidegradace dpadů atd. - nejsu narušeny. Evluční ptenciál bisféry (bidiverzita) ani člvěka nejsu sníženy. Udržitelnst lidské splečnsti (sciální pilíř) Sudržnst a stabilita sciálních struktur, kultura, vzdělávací systém, věda, zdravtnictví apd. se rzvíjejí k naplnění ptřeb jedntlivce i splečenství. Základní materiální ptřeby jedince jak ptrava, přístřeší, pcit bezpečí atd. - jsu zajištěny stejnu měru. Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 6/94

7 Udržitelnst hspdářství (eknmický pilíř) Hspdářský rzvj vyjadřuje stav pracvně eknmických aktivit phybující se v kladném eknmickém výsledku. Hspdářský rzvj je schpen zajistit rstucí bhatství splečnsti a zárveň nehržvat bisféru ani lidsku splečnst na nárdní, reginální ani glbální úrvni. Envirnmentální, sciální a eknmický pilíř udržitelnsti se vzájemně vlivňují. Existují mezi nimi četné vazby, které mhu být jak vzájemně prtikladné knfliktní, tedy nervnvážné, tak vzájemně pdpůrné synergické, tedy rvnvážné. Strategie udržitelnéh rzvje směřuje k psílení harmnických vztahů mezi jedntlivými pilíři udržitelnéh rzvje. Jejím hlavním cílem je vytvářet pdmínky pr t, aby byly c nejvíce psilvány rvnvážné vazby a aby byly c nejvíce slabvány - a tam, kde je t mžné i eliminvány - vazby nervnvážné Přehled změn prvedených tut aktualizací Rzbru URÚ Aktualizace dkumentace Rzbru URÚ sleduje dluhdbu stabilizaci metdiky zpracvání. T umžní vytvářet v buducnu suvislé řady srvnatelných zjištění a jejich následnu analýzu dspět k identifikaci vývjvých trendů v území. Jen jediněle (v důvdněných případech) byly prvedeny změny. Některé si vynutily vnější klnsti, některé byly nutné pr zásadnější zkvalitnění výsledků rzbru. Krmě dále uvedených případů nedšl k žádné pdstatné změně metdiky zpracvání prti předchzí dkumentaci a) Český statistický úřad změnil metdiku sledvání nezaměstnansti (půvdně Míra nezaměstnansti, nvě Pdíl nezaměstnaných). Aktualizace na t reaguje změnu indikátru Pdíl nezaměstnaných (10.26 PNez) a úpravu intervalů jeh bdvéh hdncení. b) Změnu knstrukce indikátru Hustta kmunikací (6.15 HusK) byla zásadně zvýšena jeh vypvídací schpnst. Splu s tím byly upraveny i jeh intervaly bdvé hdncení. c) Intervaly bdvéh hdncení indikátru Daňvé příjmy bce (10.29 DanP) byly upraveny tak, aby byl dluhdbě eliminván vliv inflace. d) Dsud rzdílné intervaly stupňů hdncení dílčích pilířů URÚ byly sjednceny. Tím byla psílena vzájemná suměřitelnst výsledků v jedntlivých pilířích. e) Byl upraven barevné znázrnění stupňů hdncení v Suhrnném kartgramu územní rzdílnsti pdmínek udržitelnéh rzvje území (brázek č. 34). Tím byla výrazně zlepšena jeh výpvěď územních suvislstech. f) Přílha 7.5 kartgram Vyváženst pdmínek udržitelnéh rzvje území - hdncení indikátry byla dplněna v přílze 7.6 kartgramem Vyváženst pdmínek udržitelnéh rzvje území - expertní hdncení v ÚAP, který prvnává výsledky hdncení tét dkumentace ÚAP kraje s výsledky hdncení dkumentací ÚAP bcí. Rzhdující část aktualizace spčívá v bčerstvení číselných údajů a jejich následnéh věcnéh vyhdncení Návaznst ÚAP Karlvarskéh kraje na ÚAP bcí ÚAP Karlvarskéh kraje jsu zpracvány na základě údajů území, které jsu ulženy ve splečném datvém skladu bcí a kraje. Ten bsahuje jevy části A i části B přílhy č.1 vyhlášky č.500/2006 Sb. Pr zpracvání ÚAP Karlvarskéh kraje byly pužity jak jevy části B (shrmažďvané a zpracvávané krajským úřadem), tak vybrané jevy části A (shrmažďvané a zpracvávané úřady územníh plánvání ORP). Tímt způsbem je zajištěn splečné využití datvých zdrjů bu úrvní ÚAP Metdika zpracvání RURÚ Výrky SWOT analýz charakterizující kraj jak celek, jsu z velké části kvalitativní a subjektivně zabarvené - vznikají dbrným úsudkem zpracvatelů. Prt byly paralelně sledvány kvantitativní indikátry, které Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 7/94

8 pslužily pr věření výrků SWOT analýz, pr detailnější rzlišení územní diferenciaci kraje a pr hdncení tří pilířů URÚ. Při následujících úplných aktualizacích ÚAP umžní indikátry sledvání (mnitring) vývjvých trendů ve sledvaném území. Právní předpisy pužití kvantitativních indikátrů nepžadují, jsu ale beze spru významným dplňkem kvalitativníh hdncení SWOT analýzami. SWOT analýzy Metda SWOT analýzy je pužita v suladu s becně užívanými pstupy. Základem tematických SWOT analýz jsu vyhdncení jevů významných pr nadmístní úrveň kraje. Ta jsu pdrbně ppsána v části a) Pdklady rzbru udržitelnéh rzvje. Jedntlivé výrky platí pr celé neb rzhdující většinu území kraje. Pkud je t významné, jsu dplněny přesnějším územním vymezením (zeměpisná blast, správní území ORP apd.). Suhrnné SWOT analýzy jedntlivých pilířů jsu sestaveny jak výběr nejvýznamnějších výrků tematických SWOT, případně jak zbecnění více výrků v jeden. Indikátry Územní vyváženst rzdílnst pdmínek tří pilířů URÚ byla hdncena prstřednictvím členění kraje na území bcí. Pr hdncení územní rzdílnsti pdmínek pilířů udržitelnéh rzvje území je prveden výběr reprezentativních indikátrů, které vyjadřují stav území v jedntlivých pilířích. Indikátry jsu hdnceny zásadně puze z phledu kraje - pdstatné jsu specifické (nadmístní) prblémy kraje, pdstatné jsu rzdíly (extrémy) v rámci kraje (vztah k průměrům za kraj). Expertním psuzením dsažených hdnt indikátrů jsu přisuzeny bcím za indikátr ve stupnici +2, +1, 0, -1, -2. Kartgram každéh z indikátrů prezentuje jeh územní diferenciaci zařazením bce d pětibarevné škály plch v kmbinaci s abslutní hdntu indikátru v bci. Pdrbné vyhdncení subrů všech indikátrů URÚ v jedntlivých pilířích a bcích je dkumentván v tabulkách. Vyhdncení územní rzdílnsti pdmínek jedntlivých pilířů udržitelnéh rzvje v kraji je vyjádřen v kartgramech Hdncení bdvých hdnt indikátrů stavu pilířů. Základem hdncení pdmínek v každém z pilířů URÚ je sučet bdů 12 indikátrů. Expertním psuzením sučtů bdů jsu bcím přisuzeny stupně hdncení za pilíř ve stupnici +2, +1, -1, -2. Kartgram každéh z pilířů prezentuje jeh územní diferenciaci stupně hdncení, zařazením bce d čtyřbarevné škály plch v kmbinaci s abslutní hdntu sučtu bdů indikátrů v bci. Suhrnné vyhdncení územní rzdílnsti pdmínek udržitelnéh rzvje území kraje je vyjádřen v kartgramu Oblasti s pdbnými pdmínkami udržitelnéh rzvje území. Základem psuzení a vymezení blastí s pdbnými pdmínkami URÚ jsu stupně dsažené v každém z pilířů. Stupně hdncení +2, +1 byly vyhdnceny jak dbré pdmínky pilíře, stupně hdncení -1 a -2 jak špatné pdmínky pilíře. V suhrnném hdncení jsu bce, ve kterých jsu všechny pilíře dbré neb jen jeden z pilířů špatný, spjeny d suhrnně příznivých blastí pdmínek URÚ. Obce, ve kterých jsu špatné dva neb všechny pilíře, jsu spjeny d suhrnně prblémvých blastí pdmínek URÚ. Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 8/94

9 2. Základní údaje území Karlvarskéh kraje 2.1. Širší vztahy Karlvarský kraj vznikl na základě zákna č.129/2000 Sb., krajích. Na severu a západě uzavírá území republiky státní hranicí s Německem, na výchdě susedí s Ústeckým krajem a na jihu s krajem Plzeňským. Splu s Ústeckým krajem tvří blast sudružnsti NUTS 2 Severzápad. Hraniční Krušné hry se rzprstírají až d Ústeckéh kraje. D Ústeckéh kraje pkračuje i řeka Ohře, která dvdňuje větší část kraje d Labe. Osídlení kncentrvané pdél řeky Ohře je sučástí histrické sídelní sy Cheb-Karlvy Vary-Mst-Ústí n/labem a představuje tak další významnu vazbu s Ústeckým krajem. S hlavním městem Prahu ve vzdálensti 130 km spjuje Karlvarský kraj silnice I/6 (E48). Dpravní vazby d Ústeckéh kraje zajišťuje silnice I/13 a železniční kridr TEN-T Cheb-Ústí n/labem, d Plzeňskéh kraje silnice I/20 (E49) a I/21 a železniční trať Cheb-Plzeň-Praha. Nejvýznamnější přeshraniční dpravní spjení zajišťují silnice I/6 (E48) a I. tranzitní železniční kridr v se Cheb- Marktredwitz. Celrepublikvě významné zásby hnědéh uhlí a na ně navazující výrba elektřiny činí ze Sklvska významný energetický uzel. Schéma států Evrpy 2.2. Charakteristiky území kraje Schéma ČR s vyznačením Karlvarskéh kraje Svu rzlhu km 2 je Karlvarský kraj - p hlavním městě Praze (496 km 2 ) a Libereckém kraji (3.163 km 2 ) - třetím nejmenším krajem v České republice a zaujímá puze 4,2 % území státu. Karlvarský kraj tvří 3 kresy Cheb, Karlvy Vary, Sklv. Území kraje je rzdělen d sedmi správních bvdů bcí s rzšířenu půsbnstí (ORP): Aš, Cheb, Karlvy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrv a Sklv. K v kraji žije trvalých byvatel ( k ), z th ve městech 82,6 % a na venkvě 17,4 %. Největším městem je správní centrum kraje Karlvy Vary s ( ) byvateli. Vedle th navštíví kraj rčně ( ) turistů lázeňských pacientů a statních návštěvníků. Karlvarský kraj má, p krajích Jihčeském, Plzeňském a Vysčině, čtvrtu nejnižší husttu zalidnění s hdntu 91 byvatel/km 2. Oprti průměrné hdntě za celu Česku republiku 133 byvatel/km 2 je Karlvarský kraj pdprůměrně zalidněný. V Karlvarském kraji je 132 samstatných bcí s 518 částmi bcí a 561 katastrálními územími (v tm je zahrnut vjenský újezd Hradiště s 5 k.ú.). V kraji není v sučasné dbě žádné měst s více než byvatel, 7 měst v kategrii d (Karlvy Vary, Cheb, Sklv, Ostrv, Chdv, Mariánské Lázně, Aš), 19 (20 v rce 2011) bcí v kategrii d byvatel, v kategrii d 2000 byvatel je 90 (105) bcí, z th d 200 byvatel je 16 bcí. Území je p stránce gelgické, gemrflgické, hydrlgické a bilgické velmi pestré. Krajina má převážně ráz pahrkatiny s výjimku pánevních blastí pdél řeky Ohře. Nejvyšším hrstvem v kraji jsu Krušné hry na severzápadě s nejvyšším bdem kraje, Klínvcem (1.244 m.n.m.), významnými jsu i Dupvské hry, Slavkvský les a Smrčiny. Tkem s nejrzsáhlejším pvdím je řeka Ohře, na níž Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 9/94

10 leží i nejnižší míst kraje (320 m.n.m.) v místech, kde přechází d Ústeckéh kraje. Dalšími významnými tky jsu řeky Teplá a Střela. Lesy v rzlze km 2 představují pdíl zalesnění 43,4 %, tj. téměř 1,3 násbek průměru ČR, cž je p Libereckém kraji druhá nejvyšší mezi kraji. Rzlha zemědělské půdy km 2 je menší než rzlha lesních pzemků. Pdíl rné půdy (16,3 %) tvří plvinu průměrnéh pdílu v ČR a je s velkým dstupem nejnižší mezi všemi kraji ČR. Největším zvláště chráněným územím přírdy je Chráněná krajinná blast Slavkvský les. Oblast je unikátním krajinným celkem, velmi mál zalidněným, s mnžstvím přírdně hdntných lkalit, zárveň je i histricku kulturní krajinu. Vedle tét blasti je vyhlášen dalších 69 chráněných území přírdy všech kategrií. Karlvarský kraj patřil v minulsti mezi blasti s nejvyšším znečištěním vzduší v republice. V sučasnsti je kvalita vzduší v Karlvarském kraji velmi dbrá. Přest vykazuje živtní prstředí Karlvarskéh kraje značné územní rzdíly. Zhršené pdmínky vykazují, v suvislsti s kncentrací aktivit a dpravy, městské aglmerace a také Sklvsk v suvislsti s prbíhající pvrchvu těžbu. Z přírdních zdrjů jsu nejdůležitější zejména zdrje léčivých a minerálních vd, zásby hnědéh uhlí, kalínů a keramických jílů. Charakter klimatu ani půd bhužel nevytváří vhdné pdmínky pr rzvj zemědělství. Struktura hspdářství reginu je velmi rzmanitá. Pdíl terciérníh sektru služeb na hspdářské prdukci (48.2 %) v Karlvarském kraji vysce převyšuje sekundární sektr průmyslu a stavebnictví (31 %). V ORP Sklv je kncentrvána těžba a energetické využití hnědéh uhlí. Centry průmyslvé výrby a stavebnictví jsu větší města - Aš, Cheb, Kraslice, Nejdek, Ostrv Chdv, Sklv, ale i Karlvy Vary a Mariánské Lázně. V kraji mají dsud své míst tradiční dvětví, jak je výrba skla, lihvin (Bechervka) a minerálních vd, některá další dvětví výrby - prcelánu, hudebních nástrjů a textilu - však prcházejí bdbím útlumu. Významnu priritu kraje je lázeňství a cestvní ruch. Karlvarský kraj patří k nejnavštěvvanějším krajům ČR. Charakteristický je velký pdíl cizinců (67 %) v návštěvnsti kraje. Využití ubytvacích kapacit patří k nejvyšším v ČR ( přencvání na byvatel kraje). V Karlvarském kraji je největší kncentrace lázeňských míst v ČR, nejznámější je lázeňský trjúhelník Karlvy Vary, Mariánské Lázně, Františkvy Lázně. Kraj nabízí mnžství památek. Sprtvní vybavení zahrnuje areály zimních sprtů v Krušných hrách, řadu glfvých areálů, síť turistických a cyklistických tras, vdácku řeku Ohři i řadu míst k prvzvání vdních sprtů. Plha kraje ve středu Evrpy, jeh vnitřní ptenciál, přírdní a kulturní pdmínky i histrické tradice celé blasti jsu předpkladem dalšíh rzvje celéh reginu. Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

11 brázek 1 - Mapa Karlvarskéh kraje Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

12 3. Suhrn zjištění a vyhdncení udržitelnéh rzvje území (URÚ) v 10 tématech Kapitla je členěna d deseti témat. Stěžejní částí kapitly je uvedení silných a slabých stránek, příležitstí a hrzeb území dle tematických kruhů metdu kvalitativní SWOT analýzy. Vedle th je pr kvantitativní hdncení a analýzu územní diferenciace v pdrbnsti bcí využit indikátrů udržitelnéh rzvje území (URÚ) a jejich vyjádření v kartgramech Hrninvé prstředí a gelgie A. Suhrnné vyhdncení tématu (převzat z části Pklady pr RURÚ) Na území kraje se nacházejí rzsáhlá lžiska nerstných survin, zejména v pánevních blastech Chebska, Sklvska a Karlvarska. Nejvýznamnějšími jsu lžiska hnědéh uhlí a kalinu. Na území kraje jsu stanveny rzsáhlé dbývací prstry, nicméně těžba uhlí je pstupně utlumvána. Velká část území kraje je vlivněna těžební činnstí, která s sebu nese prblémy zejména v krajině, přírdním a živtním prstředí. V území se nachází velký pdíl pddlvaných území, cž výrazně vlivňuje územní rzvj. Při dalším rzvji pvrchvé těžby nejen hnědéh uhlí mhu vzniknut ptenciální knflikty s jedntlivými slžkami živtníh prstředí a s dalšími atraktivitami kraje, cž se týká především přírdních léčivých zdrjů minerálních vd a pelidů, které jsu nezbytné pr rzvj lázeňství. Těžba nepříznivě půsbí i na statní funkční struktury bydlení, zemědělství, lesnictví, dpravu, technické vybavení, krajinu, atd. Rekultivace území p těžbě prbíhají, ale rzsah těžbu pškzenéh území je stále značný. Těžba nerstných survin je zárveň důležitu sučástí hspdářství kraje. Přes všechny negativní suvislsti a dpady a jejich dluhdbst je nutn těžbu pvažvat za důležitý prvek, byť jen dčasnéh využití území. Prt je nezbytné důsledně trvat na zpětné rekultivaci vytěžených plch a výsypek, pčítat s jejich pstupnu stabilizací a využitím pr nvé funkce. Zárveň je zaptřebí řešit pstupnu knverzi těžebních kapacit a převd lidských zdrjů d nvých aktivit a hledat územní rezervy pr jejich realizaci. B. Kvalitativní hdncení SWOT analýzu tabulka 1 - Analýza SWOT 1.Hrninvé prstředí a gelgie SILNÉ STRÁNKY Rzsáhlá těžba survin, především hnědéh uhlí, kalínu a stavebníh kamene. Výskyt lžisek hnědéh uhlí nárdníh významu (Sklvská a Chebská pánev) Výskyt nejvýznamnějších lžisek kalinu v ČR (Karlvarsk) Výskyt lžisek nerstných survin reginálníh významu PŘÍLEŽITOSTI Využití rzsáhlých rekultivvaných území p těžbě pr rzvj sídlení, revitalizaci krajiny a pr spntánní rzvj přírdních hdnt v území (Sklvsk) Využití pracvních sil uvlněných v suvislsti s dalším uknčváním těžby hnědéh uhlí (Sklvsk) SLABÉ STRÁNKY Velký rzsah území dtčenéh pvrchvu těžbu (zejména Sklvská a Chebská pánev) Velký rzsah pddlvaných území a starých důlních děl (zejména ORP Ostrv a Sklv) Seismická aktivita (Chebsk) Rizik sesuvů (zejména ORP Sklv, Cheb a Karlvy Vary) HROZBY Rzvj těžby nerstných survin na úkr jiných zájmů (chrana přírdy, přírdní léčivé zdrje) Přektné čerpání zásb nerstných survin (kalíny) Růst nezaměstnansti v suvislsti s uknčváním těžby hnědéh uhlí (Sklvsk) Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

13 C. Kvantitativní hdncení indikátry udržitelnéh rzvje území Pr vyhdncení vlivu jevů hrninvéh prstředí na udržitelný rzvj území byl zvlen indikátr: Těžba a chrana survin (1.1 TezS). Indikátr vyjadřuje % pdíl území bce, který zabírají dbývací prstry, chráněná lžiskvá území a lžiska a prgnózy vyhrazených survin. Indikátr je pužit v přírdním a hspdářském pilíři URÚ. V přírdním pilíři indikuje sučasné a ptencinální narušení přírdníh prstředí těžbu survin (negativní vliv). V hspdářském pilíři indikuje sučasnu neb ptencinální účast těžby survin v hspdářství (pzitivní vliv). Vzrce výpčtů indikátrů viz. přílha č brázek 2 - Těžba a chrana survin (indikátr TezS) Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

14 3.2. Vdní režim A. Suhrnné vyhdncení tématu (převzat z části Pklady pr RURÚ) Na území Karlvarskéh kraje je mírně nadprůměrná hustta říční sítě. V kraji se nachází dstatek vdních plch, významné jsu především vdárenské nádrže. V suvislsti s pvrchvu těžbu je v území přelžen velké mnžství přítků Ohře a v suvislsti s rekultivací území p těžbě vznikají nvé vdní plchy. Významný je výskyt mkřadů. Více než 50 % území kraje je vyhdncen z hlediska stavu útvarů pvrchvých vd jak nevyhvující či ptenciálně nevyhvující. Pdíl čištěných dpadních vd je v Karlvarském kraji velmi vyský - 91 % (2. míst mezi kraji), a i kvalita čištění se zvyšuje. V minulých letech byly realizvány intenzifikace velkých ČOV (Mariánské Lázně, Cheb, Aš a prbíhající intenzifikace v Sklvě). Významným zdrjem znečištění, vedle kmunálních dpadních vd, jsu nadále důlní vdy a průmyslvé dpadní vdy. Z hlediska přirzené akumulace vdy je území Karlvarskéh kraje vdhspdářsky významné, na 54 % plchy kraje je vyhlášena chráněná blast přirzené akumulace vd. Na území kraje jsu vyhlášeny vdhspdářsky zranitelné blasti, nicméně svu rzlhu dsahují puze 3,6 % plchy kraje. Významné zdrje pdzemních vd se nacházejí v CHOPAV Chebská pánev Slavkvský les, na statních částech území se nevyskytují vydatné využitelné zdrje pdzemních vd. Unikátní je pčet minerálních pramenů. Jsu základem lázeňství, které je charakteristickým brem a velku kmparativní výhdu Karlvarskéh kraje, využívají se i pr prdukci balených minerálních vd. Stav útvarů pdzemních vd byl vyhdncen jak nevyhvující zhruba na 12 % území Karlvarskéh kraje, ptenciálně nevyhvující téměř na 20% území kraje. Z hlediska vdhspdářské bilance pdzemních vd je mnžství zásb vdy dstatečné. Pr Karlvarský kraj je typický zimní režim pvdní, nejsu stanvena priritní území z hlediska pvdní, kterým by měla být věnvána zvláštní pzrnst. Dle plánů blasti pvdí příslušných pr území kraje je celkem 23 bcí nechráněn neb nedstatečně chráněn před pvdněmi. B. Kvalitativní hdncení SWOT analýzu tabulka 2 - Analýza SWOT 2.Vdní režim SILNÉ STRÁNKY V ČR nadprůměrná hustta vdních tků Vdárenské i víceúčelvé vdní nádrže a rzsáhlé rybniční sustavy (zejména na Chebsku, Bchvsku, Ostrvsku, Tepelsku, v klí Františkvých a Mariánských Lázní) Velké mnžství mkřadů Rzsáhlé blasti přirzené akumulace vd (CHOPAV Krušné hry, Chebská pánev a Slavkvský les) Hjný výskyt vývěrů léčivých i statních minerálních vd (především Karlvy Vary, Mariánské Lázně, Františkvy Lázně) Dstatečné reginálně významné pdzemní a pvrchvé zdrje pitné vdy (zdrj Nebanice, vdárenské nádrže) Mžnsti transfrmace pvdňvých vln vdními nádržemi (hrní tk Ohře, Teplá) Vyský pdíl čištění dpadních vd Kvalita pvrchvých vd Vyská retenční schpnst krajiny SLABÉ STRÁNKY Výskyt ledvých pvdní 23 bcí zcela neb částečně nechráněných před pvdněmi Přelžení mnžství přítků Ohře v suvislsti s těžbu (Sklv) Velký rzsah dvdněné zemědělské půdy (v ORP Karlvy Vary a Cheb) Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

15 PŘÍLEŽITOSTI Realizace výhledvých vdárenských nádrží dle LAPV Zvyšvání kvalitativních parametrů čištění dpadních vd Snižvání plšnéh znečištění vd ze zdrjů ze zemědělství a starých eklgických zátěží Obnva vdních tků a realizace nvých vdních plch v suvislsti s rekultivací území p pvrchvé těžbě Revitalizace vdních tků (zejména necitlivě regulvaných částí) HROZBY Rizik extrémních jevů v suvislsti s klimatickými změnami (sucha a záplavy) Další pškzení vdníh režimu v krajině pvrchvu těžbu survin (Sklvská a Chebská pánev) Redukce pčtu a devastace mkřadů Plšné rizik zněčištění pdzemních a pvrchvých vdních útvarů (těžba, zemědělství, staré zátěže) C. Kvantitativní hdncení indikátry udržitelnéh rzvje území Pr vyhdncení vlivu jevů vdníh režimu na udržitelný rzvj území byly zvleny 3 indikátry: Vdhspdářský význam území (2.2 VdV). Indikátr vyjadřuje pměr sučtu území chráněných blastí přirzené akumulace vd, vdních plch a tků, chranných pásem vdních zdrjů a chranných pásem přírdních léčivých zdrjů, vztažený k území bce. Retenční schpnst krajiny (2.3 - RetS). Indikátr vyjadřuje pměr sučtu plch lesů a trvalých travních prstů, zmenšený plchy melirací, zastavěné plchy a nádvří a plvinu statních plch, vztažený k území bce. Záplavvé území Q100 (2.4 - Q100). Indikátr vyjadřuje % pdíl zastavěnéh území bce, který zabírají plchy záplavvých území Q100. Vzrce výpčtů indikátrů viz. přílha č Subr indikátrů je pužit v přírdním a sciálním pilíři URÚ. V přírdním pilíři vyjadřuje indikátr 2.2 VdV ptenciál pvrchvých a pdzemních vd, léčivých zdrjů a jejich chranných pásem (pzitivní vliv) a indikátr RetS reprezentuje funkčnst území v přirzeném vdním režimu (pzitivní vliv). Indikátr Q100 vyjadřuje v sciálním pilíři rzsah rizika negativníh dpadu záplav na zástavbu a zastavěné území (negativní vliv). Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

16 brázek 3 - Vdhspdářský význam území (indikátr VdV) brázek 4 - Retenční schpnst krajiny (indikátr RetS) data 2013 Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

17 brázek 5 - Záplavvé území Q100 (indikátr Q100) 3.3. Hygiena živtníh prstředí A. Suhrnné vyhdncení tématu (převzat z části Pklady pr RURÚ) Klimatické pdmínky Karlvarskéh kraje nepatří k příznivým, převažují klimatické blasti zařazené jak mírně teplé až chladné. Celkvu imisní situaci v kraji lze hdntit jak velmi dbru. Z vyhdncení Kumulativních indexů znečištění vyplývá, že hrší situace vzduší je v urbanizvané části Chebu, Sklva, Karlvých Varů, Chdva, Vřesvé a Ostrva. Oblast Krušných hr s Slavkvskéh lesa dsahuje nejlepších hdnt. K dalšímu mezení prdukce emisí je ptřebné se zaměřit zejména na zvláště velké zdrje znečištění, které se nacházejí převážně na Sklvsku, kde měrná prdukce emisí výrazně překračuje průměrné hdnty v ČR a v případě nepříznivých rzptylvých pdmínek (dluhdbě inverzní charakter pčasí) může zapříčinit překrčení imisních limitů. Celkvá prdukce dpadů v Karlvarském kraji v psledním bdbí výrazně klesá. V segmentu pdnikvéh dpadu je tent trend trvalý a je dán zejména útlumem těžby survin, ale i pklesem průmyslvé výrby. Z hlediska prstrvé diferenciace se sustředí vyšší prdukce dpadů d území s nejvyšší urbanizací a kncentrací těžby a výrby, t je ORP Sklv, Karlvy Vary a Cheb. V ukazateli měrné prdukce dpadů na byvatele se Karlvarský kraj dluhdbě phybuje pd průměrem ČR. Největší pdíl dpadů v Karlvarském kraji pchází z těžební činnsti, dalšími významnými druhy dpadů jsu dpad kmunální a stavební a demliční dpad. Prdukce kmunálníh dpadu dříve rstla, v psledním bdbí se stále snižuje. Prblematika starých eklgických zátěží je na území Karlvarskéh kraje významná, pstupně prbíhá sanace jedntlivých zátěží, nicméně některé významné zátěže v území nejsu zatím řešeny. Na území kraje Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

18 je k rku 2015 evidván 492 lkalit starých eklgických zátěží (287 v rce 2015, nárůst je dán dknalejší evidencí). Je zde evidván výskyt 7 míst s urgentní sanací, 6 míst s nutnu a 5 míst s výhledvu sanací. (U 428 lkalit přesná klasifikace ještě neprběhla). Území kraje se vyznačuje pměrně velkým pdílem blastí se středním a vyským radnvým indexem. B. Kvalitativní hdncení SWOT analýzu tabulka 3 - Analýza SWOT 3. Hygiena živtníh prstředí SILNÉ STRÁNKY Příznivá imisní situace v hrských blastech kraje (Krušné hry, Slavkvský les) Pkles prdukce pdnikvých dpadů Nízká měrná prdukce kmunálních dpadů a dpadů celkem (dluhdbě pd průměrem ČR) Dstatečné kapacity velkých skládek dpadů (Vintířv, Březvá, Činv) PŘÍLEŽITOSTI Finanční pmc při sanaci starých eklgických zátěží (fndy EU, státní rzpčet) Zvyšvání stupně využití a recyklace dpadu Přechd d skládkvání ke spalvání kmunálníh dpadů Technická invace prstředků autmbilvé dpravy (emise) Zvýšení pdílu železniční dpravy SLABÉ STRÁNKY Méně příznivé klimatické pdmínky většiny území kraje Inverzní plha hlavních center sídlení (pánevní blasti, hrská údlí) Kncentrace zdrjů emisí (REZZO I.) v sídelních prstrech (Cheb, Karlvy Vary, Sklv) Emisní a hlukvá zátěž ze silniční dpravy (průtahy silnic I.třídy) Velký pčet a rzsah lkalit starých eklgických zátěží Velký rzsah blastí se střední a vysku kategrií radnvéh indexu HROZBY Růst prdukce kmunálních a nebezpečných dpadů Růst emisí z mbilních zdrjů při zvyšvání intenzity autmbilvé dpravy C. Kvantitativní hdncení indikátry udržitelnéh rzvje území Pr vyhdncení vlivu jevů hygieny živtníh prstředí na udržitelný rzvj území byly zvleny 3 indikátry: Hluk z dpravy (3.5 - HluD) Indikátr vyjadřuje pměr sučtu plch zatížených hlukem v klí rychlstních kmunikací, silnic I. až III.třídy, železnic a z letecké dpravy, vztažený k území bce. Bdvé zdrje znečištění (3.6 - ZneB) Indikátr vyjadřuje % pdíl území bce v dsahu významných zdrjů znečištění vzduší (REZZO I). Rizikvé vdní útvary (3.7 - RizU) Indikátr vyjadřuje pměr sučtu území pvrchvých a pdzemních vdních útvarů klasifikvaných jak rizikvé neb ptencinálně rizikvé, vztažený k území bce. Vzrce výpčtů indikátrů viz. přílha č Subr indikátrů je pužit v přírdním pilíři URÚ a vyjadřuje úrveň zatížení území bce rizikvými faktry - zatížení území dpravu (emise, hluk), znečištění vzduší velkými místními zdrji emisí a rizikvst pvrchvých a pdzemních vdních útvarů (vše negativní vliv). Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

19 brázek 6 - Hluk z dpravy (indikátr HluD) brázek 7 - Bdvé zdrje znečištění (indikátr ZneB) Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

20 brázek 8 - Rizikvé vdní útvary (indikátr RizU) 3.4. Ochrana přírdy a krajiny A. Suhrnné vyhdncení tématu (převzat z části Pklady pr RURÚ) Karlvarský kraj je charakteristický vysku kvalitu přírdníh prstředí na rzhdující většině svéh území. Lkálně pačná charakteristika daná intenzivní urbanizací pánevních blastí a především důsledky pvrchvé těžby hnědéh uhlí a kalínu se s pstupným uknčváním těžeb a rekultivacemi pzitivně prměňuje. Rzlha zvláště chráněných území přírdy je v Karlvarském kraji mírně nad průměrem ČR. Převážná část plchy ZCHÚ je tvřena územím CHKO Slavkvský les. Největší pdíl plchy tvří ZCHÚ v ORP Mariánské Lázně a ORP Sklv. Karlvarský kraj má jednu z nejvyšších abslutních rzlh ptačích blastí mim ZCHÚ a celkvě 4x větší pdíl než je průměr ČR. Územní systém eklgické stability je ve svých vyšších úrvních stabilizván. Síť bikridrů pkrývá celé území kraje s husttu, která dpvídá diferencvaným přírdním pdmínkám pánevních a hrských blastí. Řidší síť reginálníh systému je patrná v blastech Nejdku, Karlvých Varů, Chebu, Plesné a Otrčína. Keficient eklgické stability krajiny v Karlvarském kraji se phybuje vysk nad republikvým průměrem. T je dán zejména vyským zalesněním a nižší míru zrnění zemědělské půdy. Nejnižší KES mají ORP v pánevních blastech Cheb, Sklv a Karlvy Vary, nejvyšší ORP Kraslice. Navíc z hlediska dluhdbéh vývje vykazuje Karlvarský kraj pzitivní trvale vzrůstající trend. Hlavními předěly fragmentace území jsu silnice I. třídy. Migračně významná území velkých savců jsu sustředěna v pásu Krušných hr a Smrčin a v pásu Český les, Slavkvský les a Dupvské hry. Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

21 Mim hlavní rezerváry flóry a fauny - území CHKO Slavkvský les a VVP Hradiště - se vyskytuje řada lkalit hržených druhů rstlin a zvířat. B. Kvalitativní hdncení SWOT analýzu tabulka 4 - Analýza SWOT 4.Ochrana přírdy a krajiny SILNÉ STRÁNKY Velmi vyská kvalita přírdníh prstředí (mim těžební a silně urbanizvané blasti) Příznivé pdmínky pr zachvání bidiverzity (rzmanitst gemrflgie, klimatu a hydrlgie) Nadprůměrný pdíl chráněných území přírdy (zvláště ORP Karlvy Vary a Mariánské Lázně) Vyský pdíl lkalit sustavy Natura 2000 (3. míst mezi kraji ČR) Rzsáhlá migračně významná území (Krušné a Dupvské hry, Slavkvský les) Výskyt mnha zvláště chráněných druhů živčichů a rstlin Nadprůměrný a trvale vzrůstající keficient eklgické stability (KES) PŘÍLEŽITOSTI Zvyšvání pdílu různrdých krajinných prvků prstřednictvím rekultivací území p pvrchvé těžbě (Sklvsk, Karlvarsk) Realizace návrhvých prvků ÚSES Efektivní využívání nástrjů územníh plánvání k chraně nezastavěnéh území (zejména v příměstských blastech) SLABÉ STRÁNKY Výskyt území s velmi nízku eklgicku stabilitu krajiny (zejména v ORP Cheb a Sklv) Velký rzsah suvislých území dtčených těžbu hnědéh uhlí (Sklvsk) Výskyt a šíření invazivních druhů rstlin HROZBY Dpady změn klimatu na přírdu a krajinu (změny vdníh režimu) Nadměrný růst lidských činnstí v přírdním prstředí a krajině (rekreace, cestvní ruch, lesnictví) Fragmentace krajiny dpravními stavbami C. Kvantitativní hdncení indikátry udržitelnéh rzvje území Pr vyhdncení vlivu jevů chrany přírdy a krajiny na udržitelná rzvj území byly zvleny 3 indikátry: Ochrana přírdy a krajiny (4.8 - PriK) Indikátr vyjadřuje pměr sučtu plch přírdních parků, přírdních rezervací, přírdních památek, CHKO a lkalit NATURA, vztažený k území bce. Eklgická stabilita (4.9 - KES) Indikátr vyjadřuje pměr sučtu plch druhů pzemků eklgicky stabilních (lesní půdy, vdní plchy a tky, trvalé travní prsty, pastviny, mkřady, sady a vinice) ku sučtu plch druhů pzemků eklgicky nestabilních (rná půda, zastavěné plchy a statní plchy). Urbanizvané území ( UrbU) Indikátr vyjadřuje % pdíl území bce, který zabírají pzemky zastavěné a pzemky statních plch. Vzrce výpčtů indikátrů viz. přílha č Subr indikátrů je pužit v přírdním pilíři URÚ. Indikátr PriK vyjadřuje kvalitu přírdníh a krajinnéh prstředí prstřednictvím rzsahu jejích institucinální chrany (pzitivní vliv), indikátr KES charakterizuje území z hlediska jeh eklgické hdnty a významu (pzitivní vliv) a indikátr 4.10 UrbU vyjadřuje rzsah člvěkem intenzivně přetvřenéh území (negativní vliv). Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

22 brázek 9 - Ochrana přírdy a krajiny (indikátr PriK) brázek 10 - Eklgická stabilita (indikátr KES) data 2013 Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

23 brázek 11 - Urbanizvané území (indikátr UrbU) data Zemědělský půdní fnd a pzemky určené k plnění funkcí lesa A. Suhrnné vyhdncení tématu (převzat z části Pklady pr RURÚ) V Karlvarském kraji je nejnižší pdíl zemědělské půdy ze všech krajů a napak vyšší pdíl lesních pzemků ve srvnání s statními kraji ČR, přitm pdíl zemědělské půdy trvale klesá (2006 až ,1 %) a pdíl lesů ve stejném bdbí mírně stupá (0,2 %). Pdílem zastavěných plch je Karlvarský kraj významně pd průměrem ČR, t svědčí menší míře urbanizace kraje. Pdíl statních plch je napak dvjnásbkem průměru ČR. Zde hrají rli především území zasažené těžbu. Výrazně nejvyšší pdíl zemědělské půdy vykazuje ORP Cheb, kde zemědělská půda zaujímá více než plvinu území ORP, t ukazuje na vyský pdíl zrnění a intenzivní zemědělsku výrbu. Nejnižší pdíl zemědělské půdy vykazují ORP Kraslice a ORP Ostrv, kde jsu pdmínky pr zemědělství nejslabší. Pdíl rné půdy z území kraje (16,3 %) tvří jen plvinu průměrnéh pdílu v ČR (37,9 %) a je s velkým rzdílem pslední mezi všemi kraji ČR. Kvalitu zemědělské půdy vyjadřuje zastupení 1. a 2.třídy chrany zemědělskéh půdníh fndu, d kterých je zařazen něc přes 10 % území kraje. Obecně nižší kvalita zemědělské půdy v kraji vyplývá z faktu, že úhrnný pdíl 4. a 5.třídy chrany činí téměř 50 % z výměry zemědělské půdy. Rzlha lesní půdy v kraji je vysce nad průměrem ČR. S výjimku ORP Cheb jsu všechny ORP kraje nadprůměrné z hlediska lesnatsti v prvnání s průměrem ČR. Pměrně vyské je zastupení lesů zvláštníh určení (zejména v ORP Aš a Mariánské Lázně nad 30 % z celkvé výměry ORP). Jsu významné z hlediska mimprdukčních funkcí lesa. Jejich nejvýznamnější sustředění lze nalézt v zázemí lázeňských měst Mariánské Lázně, Karlvy Vary a Jáchymv a specificky i ve vjenském újezdu Hradiště. Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

24 B. Kvalitativní hdncení SWOT analýzu tabulka 5 - Analýza SWOT 5.ZPF a PUPFL SILNÉ STRÁNKY Vyská lesnatst (s výjimku ORP Cheb) Vyský pdíl lesů zvláštníh určení (zejména v zázemí lázeňských měst) Pkles zrnění ve prspěch trvalých travních prstů (trend dpvídající klimatickým pdmínkám kraje) PŘÍLEŽITOSTI Další rzvj mimprdukčních funkcí zemědělství a lesnictví (finanční pdpra EU) Stupající význam bimasy jak bnvitelnéh zdrje energie Obnva přirzené skladby lesních prstů (Krušné hry) Přednstní využití zastavěnéh území pr rzvj sídlení (především brwnfield) SLABÉ STRÁNKY Nízký pdíl zemědělské půdy (nejméně ORP Kraslice, Ostrv a Sklv) Nízký pdíl rné půdy (nejméně ORP Kraslice a Ostrv) Nízký pdíl kvalitních zemědělských půd (s výjimku ORP Aš a Mariánské Lázně) Nevhdná druhvá skladba lesů (vyský pdíl jehličnanů) Vyský pdíl statních plch (těžba v ORP Sklv, vjenský újezd v ORP Karlvy Vary) HROZBY Dpady změn klimatu na lesní a zemědělské eksystémy (změny vegetačních bdbí, srážkvéh režimu, průměrných teplt) Další úbytek zemědělské půdy způsbený nárůstem zastavěných a statních plch C. Kvantitativní hdncení indikátry udržitelnéh rzvje území Pr vyhdncení vlivu zemědělskéh půdníh fndu a pzemků určených k plnění funkce lesa na udržitelný rzvj území byly zvleny dva indikátry: Hspdářské využití lesů ( LesH) Indikátr vyjadřuje ptenciál hspdářskéh využití lesů hspdářských, ale i lesů chranných a zvláštníh určení. (Indikátr byl upraven, byly začleněny pdíly statních kategrií lesa.) Hspdářské využití zemědělské půdy ( ZemH) Indikátr vyjadřuje ptenciál zemědělskéh využití půdy v závislsti na jejích kulturách. (Indikátr byl upraven, vedle rné půdy byly začleněny i další kultury.) Vzrce výpčtů indikátrů viz. přílha č Subr indikátrů je pužit v hspdářském pilíři URÚ. Indikátry vyjadřují ptenciály lesní a zemědělské výrby (ba pzitivní vliv). Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

25 brázek 12 - Hspdářské využití lesů (indikátr LesH) brázek 13 - Hspdářské využití zemědělské půdy (indikátr ZemH) data 2013 Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

26 3.6. Veřejná dpravní a technická infrastruktura A. Suhrnné vyhdncení tématu (převzat z části Pklady pr RURÚ) Silniční su kraje tvří rychlstní kmunikace R6 (Cheb Karlvy Vary) a I/13 (v úseku Karlvy Vary - Ostrv se jedná čtyř pruhvu kmunikaci zařazenu jak silnici I. tř. I/13). Spjení Karlvarskéh kraje s hlavním městem ČR zajišťuje pkračvání I/6 Karlvy Vary-Praha. Z phledu délky silniční sítě patří Karlvarský kraj k méně vybaveným krajům ČR, také hustta silniční sítě v přepčtu k rzlze území patří k pdprůměrným ve srvnání s statními kraji ČR. Nejvyšší husttu silniční sítě dsahuje správní území ORP Cheb a ORP Sklv. Intenzita dpravy na síti silnic nižších tříd není vyská. Časvá dstupnst většiny center ORP individuální autmbilvu dpravu je přijatelná a nepřesahuje 30 minut, s výjimku ORP Karlvých Varů. Také časvá dstupnst centra kraje - Karlvých Varů - je příznivá, nebť z 50 % území jsu dstupné d 30 minut. Kstru železniční sítě Karlvarskéh kraje tvří tratě č. 170 a 179 v trase (Praha-Plzeň)-Mariánské Lázně- Cheb-Pmezí - (SRN Marktredwitz), která je sučásti III. tranzitníh železničníh kridru, a celstátní dvjklejná trať č. 140 (Chmutv)-Karlvy Vary-Cheb. Hustta železničních tratí je v Karlvarském kraji i přes členitý terén mírně vyšší než je průměr ČR. Na území kraje se nachází mezinárdní letiště Karlvy Vary. D rku 2025 se s hledem na rzklísanu pliticku situaci v Ruské federaci pčítá převážně s bnvu a rzvjem dprvdné technické infrastruktury. Vedle mezinárdníh letiště v Karlvých Varech se na území kraje další tři veřejná letiště vnitrstátní Cheb, Tužim a Mariánské Lázně, služící především pr sprtvní účely. Hustta cykltras na území Karlvarskéh kraje je v prvnání s statními kraji spíše nižší, cž je dán hršími terénními a klimatickými pdmínkami. Na území Karlvarskéh kraje funguje Integrvaný dpravní systém Karlvarskéh kraje (IDOK), v průběhu pracvních dnů je d většiny bcí veden 8 i více párvých spjů za 24 hdin. V průběhu nepracvních dnů je situace výrazně hrší d některých bcí není dstupnst zajištěna vůbec. Na území Karlvarskéh kraje je nadprůměrný stav z hlediska zásbvání vdu z veřejných vdvdů, v prvnání s statními kraji Karlvarský kraj zaujímá 3. míst. Nejlepší situace je v ORP Sklv, napak nejhrší v ORP Kraslice. Hlavními zdrji pitné vdy v kraji jsu zdrje pdzemní i pvrchvé. Nejvydatnějším zdrjem pdzemních vd je prameniště Nebanice, významné jsu pvrchvé zdrje, zejména u větších sídelních aglmerací. Kapacita vdních zdrjů na území Karlvarskéh kraje je dstatečná a s rezervu pkrývá ptřeby kraje. Sptřeba vdy v kraji je nadprůměrná. Celkvý bjem vyrbené vdy se v Karlvarském kraji i v ČR dluhdbě snižuje. Karlvarský kraj patří k reginům s výrazně nadprůměrnu ztrátvstí vdy ve vdvdní síti. Většinu území kraje pkrývají systémy skupinvých vdvdů z nichž většina je navzájem prpjená, čím vzniká jádr celkrajskéh systému. Pdíl byvatel bydlících v dmech napjených na veřejnu kanalizaci je v Karlvarském kraji nadprůměrný, pdíl je nejvyšší v ORP Sklv, nejhrší situace je v ORP Kraslice. Přibývá kanalizačních systémů, které bsluhují více bcí najednu. Na území Karlvarskéh kraje připadá pdíl 5,8 % na instalvaném výknu v energetické sustavě ČR. Dminantním typem zdrje v Karlvarském kraji z hlediska pdílu i z hlediska abslutní hdnty instalvanéh výknu je parní elektrárna. Větrné elektrárny tvří 18 % instalvanéh výknu, vdní 0,6 % a ftvltaické 0,6 % celkvéh výknu kraje. V sektru výrby elektrické energie dminuje ORP Sklv, na jejímž správním území se nacházejí všechny velké zdrje a na celkvé výrbě elektrické energie v kraji se pdílí více než 97 %. Měrná sptřeba elektrické energie v kraji je nadprůměrná. Vybavení pr zásbvání plynem je mžné v Karlvarském kraji hdntit jak dbré, všechna významná sídla již byla plynfikvána. V blasti výrby teplené energie dminuje kraji ORP Sklv, cž je dán úzku vazbu na výrbu elektrické energie. Sklvsk vyrábí cca 85 % veškeré tepelné energie vyprdukvané v kraji. Na území kraje je vyský pdíl dmácnstí vybavených PC, zatímc pdíl dmácnstí vybavených internetem je pd celstátním průměrem. Dbrá situace je ve vybavení veřejné správy infrmačními technlgiemi. Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

27 B. Kvalitativní hdncení SWOT analýzu tabulka 6 - Analýza SWOT 6.Dpravní a technická infrastruktura Dpravní infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Rychlstní kmunikace R6 (Cheb-Karlvy Vary) Průchd III.tranzitníh železničníh kridru krajem (trať Cheb Mariánské Lázně Plzeň) Výhdná plha hlavních železničních tratí (sledují hlavní sy sídlení) Hustá síť železničních tratí (vyšší než průměr ČR) Mezinárdní letiště Karlvy Vary Integrvaný dpravní systém veřejné dpravy (autbusy, vlaky, MHD) Dbrá dstupnst bcí veřejnu dpravu v pracvní dny Husté sítě turistických tras (cykltrasy, běžkařské, vdácké trasy) PŘÍLEŽITOSTI Zkvalitnění napjení na hlavní silniční tahy v ČR (zejména pkračvání R6 a mdernizace silnice I/21) Napjení na dálniční síť v Německu Zvýšení prpustnsti hlavních silničních tahů (bchvaty měst a bcí) Urychlení mdernizace hlavních železničních tratí (i reknstrukce stanic) Vyšší využívání železnice pr dpravu nákladů i sb Rzvj prvzu na mezinárdním letišti K.Vary SLABÉ STRÁNKY Slabé dpravní napjení na republikvé centrum (Praha) Relativně slabé dpravní napjení na krajská centra (Plzeň, Ústí n/labem) Slabá dstupnst řady bcí/sídel veřejnu dpravu (mim pracvní dny) Špatný technický stav řady silnic nižších tříd HROZBY Oddalvání výstavby rychlstní silnice R6 na Prahu Oddalvání výstavby bchvatů na silnicích I. třídy Zanedbávání prav a údržby sítě silnic nižších tříd Omezvání dstupnsti bcí/sídel veřejnu dpravu Knkurence reginálních letišť v Sasku a Bavrsku Technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Dstatečná kapacita vdních zdrjů (včetně rezerv) Vyský pdíl byvatel v bytech s připjením na veřejný vdvd (nad průměrem ČR) Vyský pdíl byvatel v bytech s připjením na veřejnu kanalizaci (vysce nad průměrem ČR) Energetická sběstačnst (instalvaný výkn zařízení na výrbu energie značně převyšuje ptřeby kraje) Plynfikace všech významných sídel Centralizvané zásbvání velkých měst teplem Vybavenst veřejné správy infrmačními technlgiemi SLABÉ STRÁNKY Velký pdíl starších technlgií čištění dpadních vd (zvláště menší bce) Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

28 PŘÍLEŽITOSTI Další pkles sptřeby vdy Psilvání infrastruktury pr dálkvý přens elektrické energie Využití alternativních zdrjů energie (bimasa, ftvltaika, getermika,vítr) Snižvání energetické nárčnsti staveb a výrbních technlgií Další rzvj plynfikace HROZBY Pmalejší rzvj využití alternativních zdrjů energie v kraji (v prstředí rzsáhlé těžby hnědéh uhlí) Pmalá mdernizace technlgií čištění dpadních vd (eklgické ČOV) C. Kvantitativní hdncení indikátry udržitelnéh rzvje území Pr vyhdncení vlivu jevů veřejná dpravní a technická infrastruktura na udržitelný rzvj území byly zvleny tři indikátry: Obyvatelé v plynfikvaných bytech ( PlyB) Indikátr vyjadřuje % pdíl byvatel v plynfikvaných bydlených bytech z pčtu byvatel (data SLBD 2011). (Indikátr byl tut aktualizací upraven v návaznsti na změnu metdiky ČSÚ, změna nemá zásadní vliv na hdnty indikátru ani na celkvé hdncení URÚ). Obyvatelé v dkanalizvaných bytech ( KanB) Indikátr vyjadřuje % pdíl byvatel v dkanalizvaných bydlených bytech z pčtu byvatel (data SLBD 2011). (Indikátr byl tut aktualizací upraven v návaznsti na změnu metdiky ČSÚ, změna nemá zásadní vliv na hdnty indikátru ani na celkvé hdncení URÚ). Hustta kmunikací ( HusK) Indikátrem je vyjádřena hustta silnic a železnic z území bce. (Výpčet indikátru byl tut aktualizací upraven tak, aby byly eliminvány přetrvávající nedstatky údajů, úprava má dílčí vliv na hdnty indikátru a celkvé hdncení URÚ.) Vzrce výpčtů indikátrů viz. přílha č Indikátry jsu pužity v přírdním, sciálním i hspdářském pilíři URÚ. V přírdním pilíři indikátry PlyB a KanB vyjadřují nepřím míru znečisťvání živtníh prstředí lkálními zdrji znečistění vzduší a vdy (ba pzitivní vliv), v hspdářském pilíři vyjadřují míru vybavení území pr pdnikání a nvé investice a v sciálním pilíři indikátr KanB vyjadřuje míru vybavení území pr výstavu bytů (s přihlédnutím k tmu, že veřejné zásbvání vdu je v Karlvarském kraji téměř samzřejmstí). Indikátr HusK vyjadřuje v přírdním pilíři fragmentaci krajiny dpravu (negativní vliv), v hspdářském pilíři vyjadřuje dpravní dstupnst území bce (pzitivní vliv). Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/ /94

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

Zákonná omezení v chráněných územích

Zákonná omezení v chráněných územích Záknná mezení v chráněných územích Mgr. Libr Opluštil Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy Závěrečná prezentace výsledků prjektu Vliv chráněných území na rzvj bcí zkušensti českých a rakuských municipalit

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BYDŽOV P R O S I N E C 2 0 1 0 ÚPLNÁ AKTUALIZACE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BYDŽOV P R O S I N E C 2 0 1 0 ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BYDŽOV P R O S I N E C 2 0 1 0 ÚPLNÁ AKTUALIZACE ZÁKLADNÍ ÚDAJE POŘIZOVATEL: ÚŘAD ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ORP NOVÝ BYDŽOV Městský úřad Nvý Bydžv Masarykv nám. 1, Nvý Bydžv

Více

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE Eknmika staveb a sídel /2 Rzmístění bydlení ve městě filter dwn = vyfiltrvání stárnutím bytů se zhršuje kvalita bydlení nárčnější byvatelé dcházejí staré čtvrti

Více

Metodika územního plánování Veřejný zájem v územním plánování. Územní plánování 1 / 6

Metodika územního plánování Veřejný zájem v územním plánování. Územní plánování 1 / 6 Metdika územníh plánvání Veřejný zájem v územním plánvání Územní plánvání 1 / 6 Úrvně prstrvéh / územníh plánvání EVROPA (EU) nárdní plánvání ČESKÁ REPUBLIKA plánvání reginů KRAJE místní plánvání OBEC

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Změny ve využívání území, jejich důsledky pro plánování. Územní plánování 1 / 5

Změny ve využívání území, jejich důsledky pro plánování. Územní plánování 1 / 5 Změny ve využívání území, jejich důsledky pr plánvání Územní plánvání 1 / 5 bytné zóny Bydlení 50-60% urbanizvaných plch ve městech sučástí bydlení je mnh dalších činnstí vazba na základní bčanské vybavení

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RADOŠOVICE

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RADOŠOVICE NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RADOŠOVICE Přizvatel: MěÚ Straknice zhtvitel: A+U DESIGN, spl. s r.. Nvá 24, České Budějvice Veducí prjektant: Ing. arch. Jiří Brůha datum: říjen 2012 1 N á v r h z a d á n

Více

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem AKCNÍ ˆ PLÁN 6 Zlepšvání mbility a dstupnsti bez bariér v Ústí nad Labem Pdpra mbility, zlepšení dstupnsti míst a zvýšení atraktivity města Ústí nad Labem Listpad 2012 Akcní plán č. 6 - Zlepšvání mbility

Více

podle přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb.

podle přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb. Oznámení kncepce pdle přílhy č. 7 zákna č. 100/2001 Sb. ve znění pzdějších předpisů STRATEGIE ROZVOJE CYKLOTURISTIKY A CYKLODOPRAVY V KRAJI VYSOČINA NA OBDOBÍ 2014-2020 Duben 2014 EIA SERVIS s.r.. České

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Česká republika Grada - úvdní brazvka - Výklad, Prcvičvání, Test, Knec, u dlníh kraje Zpět, Rejstřík, Nápvěda (mim jiné i zapnut/vypnut zvuk) 3 strany, Pznámka (k tématu), Další téma, Pkračuj Výklad výklad

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI Jihčeský kraj vyhlašuje na základě usnesení zastupitelstva kraje čísl 158/2003/ZK ze dne 24. června 2003 ve smyslu ustanvení 16, dst. (1), zákna čísl 20/1987 Sb., státní památkvé péči, v platném znění,

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

L U T Í N I. SOUBORU ZMĚN Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE LUTÍN

L U T Í N I. SOUBORU ZMĚN Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE LUTÍN L U T Í N I. SOUBORU ZMĚN Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE LUTÍN URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spl. s r.. 602 00 Brn, Příkp 8 Akce SOUBOR ZMĚN Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE LUTÍN UPRAVENÝ NÁVRH Evidenční čísl zhtvitele

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 r e g i n á l n í p r a d e n s k á NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 ODBORNÝ POSUDEK PRO RODINNÉ DOMY Obecné pdmínky: - z psudku musí být patrný rzsah a způsb prvedení pdprvanéh patření - psudek je pdkladem pr

Více

Metodika Integrovaných plánů rozvoje specifických území pro programové období 2014 2020

Metodika Integrovaných plánů rozvoje specifických území pro programové období 2014 2020 Metdika Integrvaných plánů rzvje specifických území pr prgramvé bdbí 2014 2020 Obsah 1 Základní vymezení a principy IPRSÚ... 4 1.1 Naplňvání územní dimenze... 4 1.2 Výchdiska pr vymezení specifických území...

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Strategický plán rozvoje města Litoměřice

Strategický plán rozvoje města Litoměřice Strategický plán rzvje města Litměřice Metdika zpracvání Zpracvala dne 5.12.2005 Reginální rzvjvá agentura Ústeckéh kraje, a.s. Velká Hradební 2830 400 02 Ústí nad Labem 2 Metdika tvrby Strategickéh plánu

Více

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 ÚVOD Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. (zkráceně JISOPM.s.p.) je česká nevládní neziskvá splečnst, zalžená v rce

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

Státní energetická inspekce jako dotčený orgán

Státní energetická inspekce jako dotčený orgán Zdeněk Kndler Zlín Státní energetická inspekce 28. 3. 2014 Státní energetická inspekce jak dtčený rgán v rámci plitiky územníh rzvje a územníh plánvání stanviska k plitice územníh rzvje a územně plánvací

Více

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014 Vedení prjektů, Odhadvání, histrie Jiří Mach 26. 11. 2014 Agenda Dcházka Specifikace Vedení prjektů Pár slv SW prjektu na MFF Odhadvání Histrie prjektů Dtazy 2 Prject management C je t prjekt? Frmální

Více

Zpráva o realizaci programu ROP Jihovýchod

Zpráva o realizaci programu ROP Jihovýchod Zpráva realizaci prgramu ROP Jihvýchd Obsah 1. Pkrk v realizaci ROP Jihvýchd na úrvni prgramu... 2 1.1 Hlavní aktivity realizvané ve sledvaném bdbí na úrvni prgramu... 2 1.2 Naplňvání indikátrů ROP JV...

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉ BÍLOVICE

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉ BÍLOVICE NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉ BÍLOVICE Přizvatel: Městský úřad Břeclav, dbr rzvje a správy Zpracvatel: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spl. s r.. (v rámci dbrné pmci) 602 00 Brn, Příkp 8 Datum zpracvání:

Více

Programové prohlášení. Rady Karlovarského kraje

Programové prohlášení. Rady Karlovarského kraje Prgramvé prhlášení Rady Karlvarskéh kraje Obdbí 2015 2016 Preambule Při vědmí plitické dpvědnsti za chd a rzvj Karlvarskéh kraje vyjádřili kaliční partneři splečným prgramvým prhlášením vůli pracvat na

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s.

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s. SDRUŽENÍ NERATOV,.s. partner prjektu Ergtep pr žáky i pedaggy, reg. čísl CZ.1.07/1.1.00/54.0051 www.neratv.cz Kd jsme? Sdružení Neratv,.s. bčanské sdružení zalžené rku 1992 naše pslání bnva vysídlené vsi

Více

1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU?

1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU? . s. a t k e j r p r d y H c e w S kalu í n á v ň zply a Sušení dklad p í n v Prac 1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU? Kal je materiál, který vzniká na všech kmunálních čistírnách dpadních vd, prt je nevyhnutelným

Více

Informace o revizi TEN-T k A-PÚR ČR 2014 a krajům

Informace o revizi TEN-T k A-PÚR ČR 2014 a krajům ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brn, 26. 5. 2014 František, Nantl Jednání s kraji, Staré Splavy u Dks, 5. 6. 2014 Infrmace revizi TEN-T k A-PÚR ČR 2014 a krajům Vznikl z těcht důvdů: Na základě ustanvení Smluvy

Více

Dotační možnosti pro podnikatele v období 2014 2020. z OP Zaměstnanost, OP Životní prostředí a. Integrovaného regionálního operačního programu

Dotační možnosti pro podnikatele v období 2014 2020. z OP Zaměstnanost, OP Životní prostředí a. Integrovaného regionálního operačního programu Dtační mžnsti pr pdnikatele v bdbí 2014 2020 z OP Zaměstnanst, OP Živtní prstředí a Integrvanéh reginálníh peračníh prgramu (zpracván dle aktuální verze peračních prgramů ke dni 20.2.2015) Operační prgram

Více

Teplota a její měření

Teplota a její měření 1 Teplta 1.1 Celsiva teplta 1.2 Fahrenheitva teplta 1.3 Termdynamická teplta Kelvin 2 Tepltní stupnice 2.1 Mezinárdní tepltní stupnice z rku 1990 3 Tepltní rzdíl 4 Teplměr Blmetr Termgraf 5 Tepltní rztažnst

Více

Strategický plán Leader na období 2007 2013. MAS LUŽNICE, o.s.

Strategický plán Leader na období 2007 2013. MAS LUŽNICE, o.s. na bdbí 2007 2013 MAS LUŽNICE,.s. Splek pr rzvj reginu MAS Lužnice,.s. Jiráskva 84 Sudměřice u Bechyně 105 375 01 Týn nad Vltavu 391 72 Sudměřice u Bechyně splek@vltavtynsk.cz bec@sudmerice.cz 1 MAS LUŽNICE,.s.

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pro předmontáž a uskladnění technologie ELI.

Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pro předmontáž a uskladnění technologie ELI. Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Na Slvance 2 182 21 Praha 8 eli-cz@fzu.cz www.eli-beams.eu Ppis Stavby: akce: Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pr předmntáž a uskladnění technlgie ELI. Na vyznačeném

Více

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Kapitla 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Hspdářské cykly: hspdářský cyklus představuje klísání reálnéh hrubéh dmácíh prduktu (RHDP či Y) klem ptenciálníh prduktu Y* výkyvy v eknmické aktivitě dprvázené

Více

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018 VLEBNÍ PRGRAM KDU-ČSL PLNÁ PR BDBÍ 2014 2018 Vážení splubčané, představujeme Vám vlební prgram KDU-ČSL pr vlby d Zastupitelstva města Plná. Při jeh tvrbě jsme se snažili pstihnut všechny důležité blasti

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

Akční plán ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020

Akční plán ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020 Ministerstv pr místní rzvj Akční plán ke Kncepci státní plitiky cestvníh ruchu 2014-2020 Na bdbí 2015 2016 Verze 2 30.4.2015 (úprava dne 21. 7. 2015) Obsah 1 Úvd... 2 1.1 Přehled cílů a pririt Kncepce

Více

Územní studie TOPĚLEC

Územní studie TOPĚLEC 2013 Územní studie TOPĚLEC návrh Přizvaná ÚS TOPĚLEC bude služit jak pdklad pr rzhdvání v území v rzsahu vymezené řešenéh území a dále studie služí též jak pdklad pr nvý územní plán Čížvé. Ing. arch. Radek

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. vyhlašuje VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI

Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. vyhlašuje VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI Reginální rada reginu sudržnsti Mravskslezsk Úřad Reginální rady Reginální rada reginu sudržnsti Mravskslezsk vyhlašuje VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI v suladu s Reginálním peračním prgramem reginu

Více

Informační servis o dotačních možnostech pro Ústecký kraj

Informační servis o dotačních možnostech pro Ústecký kraj Listpad 2012 INFORMAČNÍ SERVIS Infrmační servis dtačních mžnstech pr Ústecký kraj Listpad 2012 OBSAH ÚVOD... 4 FONDY EVROPSKÉ UNIE... 5 REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM SEVEROZÁPAD... 5 OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Evrpská unie Hlubec - menu vprav nahře: Zpět (návrat na předchzí stranu), Úvdní stránka, Nápvěda, Knec aplikace Slv úvdem C je EU? Slv autrů O prgramu Histrie EU Úvd Zásadní smluvy Pařížská smluva Římské

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých

Více

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů Rámcvá studie prveditelnsti výstavby becních nájemních bytů Městská část Praha 11 Finální verze 30. července 2012 Přísně důvěrné Ačkliv mhu existvat další kpie a verze tét studie, puze studie ze dne 30.

Více

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ Eknmika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ = jakékliv zhdncení nemvitsti změnu jejíh využívání změna funkčníh využití území nezastavěné zastavěné méně eknmicky výhdná funkce eknmicky výhdnější

Více

Možnosti získání dotace pro výrobu tepla a energie z obnovitelných zdrojů (OZE)

Možnosti získání dotace pro výrobu tepla a energie z obnovitelných zdrojů (OZE) červenec 2007 Grantvý pradce Zdarma, rčník 2, čísl 4 Průvdce pr tpmanažery, prfesinální pradce a dbrníky státní správy Obsah A. Tp Téma Dtace na OZE B. Pdniky Nejzajímavější prgramy z rámce OPPI C. Analýza

Více

Uran = energie 21. století Štěpán Pírko, 12/2/2007 pirko@colosseum.cz, tel. +420-246088888

Uran = energie 21. století Štěpán Pírko, 12/2/2007 pirko@colosseum.cz, tel. +420-246088888 Uran = energie 21. stletí Štěpán Pírk, 12/2/2007 pirk@clsseum.cz, tel. +420-246088888 Suhrn Uhlí byl energií 19. stletí, rpa energií 20. stletí. Zdrjem energie v 21. stletí bude uran. Splečnsti, které

Více

Ochrana životního prostředí a ekologické zemědělství

Ochrana životního prostředí a ekologické zemědělství Právnická fakulta Masarykvy univerzity Práv a právní věda Katedra práva živtníh prstředí a pzemkvéh práva Diplmvá práce Ochrana živtníh prstředí a eklgické zemědělství Markéta Krchňavá 2009/ 2010 Prhlašuji,

Více

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář)

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář) OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hdinvá dtace: 4 vyuč. hdiny na každý seminář) PŘEHLED SEMINÁŘŮ: Oblast: Právní vzdělávání Pracvní práv v kntextu nvely bčanskéh zákníku. Přehled důležitých změn vyplývajících

Více

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.

Více

TEXTOVÁ ČÁST ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

TEXTOVÁ ČÁST ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Plán udržitelné městské mbility Opava Veřejná zakázka na služby zadávaná pdle 21 dst. 1 písm. a) zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen zákn): Plán udržitelné městské mbility

Více

Ex-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha pól růstu ČR pro programové období 2014-2020

Ex-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha pól růstu ČR pro programové období 2014-2020 Ex-ante evaluace a hdncení SEA Operačníh prgramu Praha pól růstu ČR pr prgramvé bdbí 2014-2020 1. Průběžná zpráva Zpráva zpracvána k datu: 15. 8. 2013 Zpráva zpracvána pr: Hlavní měst Praha, Magistrát

Více

Manuál pro Vodohospodářský model Zelená louka

Manuál pro Vodohospodářský model Zelená louka Manuál pr Vdhspdářský mdel Zelená luka Mdel verze 17.1, 17.3 (LXI. a LXIII. výzva) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.pzp.cz, dtazy@sfzp.cz Zelená linka pr zájemce

Více

Cycle Transport Improvements

Cycle Transport Improvements Cycle Transprt Imprvements 4. dubna 2011 MANUÁL K CYKLOWEBU Del. N.: D.1.1 Versin: 1 Date: Prepared: Checked: Apprved: R.T. JMS MSH 2 / 16 Cycle Transprt Imprvements Obsah 1 Úvd... 4 2 Ppis webvé aplikace

Více

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace UNIVERZITA OBRANY Simulátr krizvých prcesů na úrvni krizvéh štábu Systémvá dkumentace LUDÍK, Tmáš; NAVRÁTIL, Jsef; KISZA, Karel; ADAMEC, Vladimír 24.1.2012 Ppis systému Simulátr krizvých prcesů na úrvni

Více

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost.

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost. Zápis z prady knihvníků a zástupců bcí, knané 21. května 2012 v Městské knihvně v Tišnvě a 24. května 2012 v Městské knihvně v Rsicích Účastníci: Tišnv: 17 účastníků - zástupci bcí a knihvníci z bcí Brač,

Více

Elektřina, voda, plyn a odpady. Scénáře, důsledky a možnosti předvídání budoucích potřeb znalostí a dovedností

Elektřina, voda, plyn a odpady. Scénáře, důsledky a možnosti předvídání budoucích potřeb znalostí a dovedností Elektřina, vda, plyn a dpady Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání buducích ptřeb znalstí a dvednstí Elektřina, vda, plyn a dpady Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání buducích ptřeb znalstí a dvednstí

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 2 Škla bnvy venkva,.p.s. se sídlem v Liběšicích VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 Základní údaje Název Pužívaná zkratka : Škla bnvy venkva,.p.s. : ŠOV Právní frma : Obecně prspěšná splečnst Sídl : Liběšice, č.p.

Více

S t ř e d o č e s k ý k r a j

S t ř e d o č e s k ý k r a j S t ř e d č e s k ý k r a j Jak vyšší územně samsprávný celek byl vytvřen v rce 2000. Nemá své sídl umístěn na vlastním území, ale na území jinéh kraje, Hlavníh města Prahy. Rzlhu patří mezi čtyři kraje,

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

Výživa a sport, základy fitness

Výživa a sport, základy fitness Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků Výživa a sprt, základy fitness Autr kurzu: Vyučvací předmět: Rčník: Téma: Účel kurzu: Tělesná výchva, Bilgie (Chemie) Studenti středních škl d 16 let Výživa a

Více

Dodavatel analýzy systému financování dopravní infrastruktury

Dodavatel analýzy systému financování dopravní infrastruktury Název prjektu: Vypracvání dluhdbéh mdelu financvání dpravní infrastruktury Registrační čísl prjektu: CZ.1.04/4.1.00/48.00013 Příjemce pdpry: Ministerstv dpravy Veřejná zakázka Ddavatel analýzy systému

Více

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU ČESKÉ ŠVÝCARSKO DO R. 2020

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU ČESKÉ ŠVÝCARSKO DO R. 2020 KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU ČESKÉ ŠVÝCARSKO DO R. 2020 Zpracvatel: SPF Grup, v..s. Masarykva 129/106 400 01 Ústí nad Labem Datum: říjen 2011 Obsah: 1 Úvd... 3 1.1 Kntext a metdika přípravy

Více

část I. - analytická

část I. - analytická Plán udržitelné městské mbility města Brna část I. - analytická ČÁST D Vyhdncení vlivu na živtní prstředí Objednatel: Statutární měst Brn Dminikánské náměstí 1 601 67 Brn Zastupený: Bc. Rmanem Onderku,

Více

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015 Upřesnění k Zásadám pdprgramu a k elektrnické žádsti Pdpra bnvy a rzvje venkva 2015 Vysvětlení vybraných pdmínek pdprgramu Oprávnění příjemci pdpry (viz. bd 2 Zásad pdprgramu) Obec d 3000 byvatel (včetně),

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Žádost o obchodní nabídku

Žádost o obchodní nabídku Žádst bchdní nabídku Splečenství vlastníků jedntek Bytvé dmy Pd Krcínku Klíčvská 913/43, 190 00 Praha 9, IČ: 27418812, Splečnst byla zapsána dne 13.8.1999 v bchdním rejstříku vedeném u Městskéh sudu v

Více

Výroční zpráva obce Vysoká u Příbramě. za rok 2011

Výroční zpráva obce Vysoká u Příbramě. za rok 2011 Obec Vyská u Příbramě Výrční zpráva bce Vyská u Příbramě za rk 2011 dle zákna č. 106/1999 Sb., svbdném přístupu k infrmacím Zpráva pskytvání infrmací za rk 2011 - Pskytvání infrmací pdle 18 zákna č. 106/1999

Více

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020 PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 3.0 Znění účinné d: 19. 6. 2015 Identifikace dkumentu Evidenční čísl: Zpracván dne: 19. 6. 2015 Verze

Více

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance)

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance) Základní zaměření dvu typů seminářů a jejich bsahvá náplň má za cíl pskytnut veducím zaměstnancům v becné rvině infrmace zákníku práce a dalších suvisejících právních úpravách, včetně infrmací prblematice

Více

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 Závěrečná zpráva PES - důchdvá refrma Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 1 Lcal knwledge. Glbal pwer. 1. PES: úkl a principy práce 2. Analýza dnešníh stavu 3. Vybrané suvislsti důchdvé

Více

o záměru PROJEKTU VÝSTAVBY FARMY VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN ENERCON E-82 v k.ú. PROSEČNÉ

o záměru PROJEKTU VÝSTAVBY FARMY VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN ENERCON E-82 v k.ú. PROSEČNÉ OZNÁMENÍ pdle zákna č. 100/2001 Sb., ve znění zákna č. 93/2004 Sb. a zákna č. 163/2006 Sb., kterým se mění zákn č. 100/2001 Sb., psuzvání vlivů na živtní prstředí (dle 6), přílhy č. 4 záměru PROJEKTU VÝSTAVBY

Více

Sportujeme s ENERVITEM

Sportujeme s ENERVITEM Sprtujeme s ENERVITEM 1. Stravvání u vytrvalstních výknů Během jakéhkliv vytrvalstníh výknu čerpají svaly energii především ze tří zdrjů: - glykgen (především svalvý glykgen), - endgenní (vnitřní) tuky

Více

Metodický pokyn pro hodnocení projektů v rámci 12. výzvy

Metodický pokyn pro hodnocení projektů v rámci 12. výzvy Strategický plán LEADER I Sudety míst k setkávání Metdický pkyn pr hdncení prjektů v rámci 12. výzvy Základní infrmace Tent metdický pkyn vychází z diskuse Prgramvéh výbru MAS Český Západ Místní partnerství

Více

Informace pro žadatele - SZP 2015

Informace pro žadatele - SZP 2015 Infrmace pr žadatele - SZP 2015 ZEMĚDĚLSKÝ PODNIKATEL, AKTIVNÍ ZEMĚDĚLEC V rce 2015 dchází ke změně subjektů, které mhu být příjemci některé z dtací patření v rámci Jedntné žádsti. ZEMĚDĚLSKÝ PODNIKATEL

Více

Informační servis o dotačních možnostech pro Ústecký kraj

Informační servis o dotačních možnostech pro Ústecký kraj Červenec 2012 INFORMAČNÍ SERVIS Infrmační servis dtačních mžnstech pr Ústecký kraj Červenec 2012 OBSAH ÚVOD... 4 FONDY EVROPSKÉ UNIE... 5 REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM SEVEROZÁPAD... 5 OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ

Více

Manažerské shrnutí 1/8

Manažerské shrnutí 1/8 Manažerské shrnutí Zakázka d realizace prgramů financvaných ze strukturálních fndů v České republice, jejímž zadavatelem je Ministerstv pr místní rzvj ČR (MMR), byla realizvána splečnstí HOPE-E.S., v..s.,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

IT Strategie a Standardy Akademie hotelnictví a cestovního ruchu střední škola, s.r.o.

IT Strategie a Standardy Akademie hotelnictví a cestovního ruchu střední škola, s.r.o. IT Strategie a Standardy Akademie htelnictví a cestvníh ruchu střední škla, s.r.. Verze 2: Listpad 2014 Dkument služí k infrmvání zaměstnanců, studentů, týmu IT pdpry a dalších zúčastněných stran jejich

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im Střední průmyslvá škla strjní a elektrtechnická Resslva 5, Ústí nad Labem Fázry a kmplexní čísla v elektrtechnice A Re + m 2 2 j 1 + m - m A A ϕ ϕ A A* Re ng. Jarmír Tyrbach Leden 1999 (2/06) Fázry a kmplexní

Více

Seminární práce. Klastry

Seminární práce. Klastry Seminární práce Klastry Reginální management 2006 Tmáš Severa 5. PÚPN 1 1. Definice klastru Kncepce klastrů není nvá. Již v rce 1890 si vlivný britský eknm Alfred Marshall všiml, že průmyslvé bry jsu čast

Více

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem.

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád upravuje pravidla pr využívání infrmačních technlgií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád určuje základní práva a pvinnsti každéh uživatele infrmačních technlgií pčítačvé

Více

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz web: www.trass.cz Individuální a splečenské dpady využívání ústavních a kmunitních služeb Srvnání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využíváných služeb ve vybraných mdelvých situacích Klient Ministerstv

Více

Provozní řád služby zálohování CIT

Provozní řád služby zálohování CIT Prvzní řád služby zálhvání CIT V Ostravě 5. května 2011 1 Ppis služby Služba zálhvání pskytuje mžnst pravidelnéh autmatizvanéh vytváření kpií (zálh) dat na zálhvací média a mžnst bnvy dat z těcht zálh.

Více