Regulace imunitní reakce, Protilátky T subpopulace

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Regulace imunitní reakce, Protilátky T subpopulace"

Transkript

1 Regulace imunitní reakce, Protilátky T subpopulace

2 Typy antigenů vyvolávajících imunitní odpověď Tvorba protilátek, příčiny diverzity a odlišné funkce, jejich regulace Funkce protilátek za fyziologického a patologického stavu Navození protektivní imunitní odpovědi (protilátkové i buněčné) principy protiinfekční vakcinace

3 Lokalizace imunitní odpovědi Imunitní odpověď proti antigenům lokalizovaným v krvi obvykle začíná ve slezině Odpověď proti mikroorganizmům v tkáních je tvořena v lokálních lymfatických uzlinách Většina patogenů vstupuje po inhalaci nebo ingesci vstupem přes mukózní povrchy aktivují buňky MALT (Mucosa-associated lymphoid tissues)

4 Lymfocyty a jejich cestování Získaná imunitní odpověď vyžaduje specializované mikroprostředí, ve kterém relevantní buňky mohou efektivně spolupracovat Protože málo lymfocytů je specifických pro daný antigen, T a B lymfocyty musí migrovat v těle pro zvýšení pravděpodobnosti, že se s tímto antigenem setkají (lymfocyty stráví pouze asi 30 min v krvi během cyklu v těle)

5 Rozeznání antigenu Antigen je rozeznáván na základě svého tvaru: tvar epitopu doplňuje tvar protilátky Complementarity-determining regions (CDR) protilátek se nekovalentně vážou ke strukturám, které rozpoznávají Pro malé antigeny, vazebné místo protilátky může být tvořeno kapsou, nebo rýhou, ale ve většině se podobná zvlněnému povrchu

6 Požadavky pro imunogenicitu - Ag Cizorodost pouze cizí molekuly jsou imunogenní Molekulární velikost Extrémně malé molekuly nejsou imunogenní (AA, m- sacharidy) Molekuly menší než 10 kd jsou slabě imunogenní, nebo neimunogenní Nejsilnější antigeny jsou těžší než 100 kd Chemická komplexita Immunogenicita roste s chemickou komplexitou Jednoduché syntetické peptidy jsou slabé imunogeny, aromatické AA jsou imunogenní více Stabilita

7 Dávka a aplikace imunogenu Dávka a způsob aplikace jsou podstatné Vysoká dávka jednorázově může vést k imunoparalýze (anergie) Nízká dávka jednorázově může být příliš rychle destruována Optimum malá až středně velká, opakované dávky antigenu

8 Chování epitopů CpG motivy mohou stimulovat B lymfocyty přímo (též vlastnosti adjuvancia) Epitope spreading Imunitní systém je stimulován jedním epitopem, další epitopy antigenu mohou být zavzaty do odpovědi např. tvorba autoprotilátek Kryptické epitopy Prezentovány pouze po stimulaci APC prozánětlivými cytokiny MBP Antigenní driftt kontinuální mutace mikroorganizmů, kdy je tvořeno velmi málo paměťových buněk

9 Antigenní drift a shift Kontinuální mutace mikroorganizmů způsobují jev zvaný antigenic drift. Mutace způsobí problém pro paměťové buňky imunitního systému Velmi málo (pokud nějaké) paměťové buňky umí při přirozené expozici rozpoznat novou antigenní variantu Antigenní shift je specifický příklad reassortment nebo virového shiftu, který hpůsobí fenotypovou změnu. Příkladem závažného efektu antigenního shiftu je pandenmie viru influenzy

10 Epitopy B lymfocytů Protilátky, ať jsou v sekreční formě nebo působí jako receptor, vyjímečně rozeznávají kontinuální epitopovou sekvenci Obvykle však rozeznávají diskontinuální epitopy, složené z aminokyselin, složených k sobě, když je protein skládán do své nativní struktury

11 Trojrozměrná konfigurace globulárního proteinu - lysozym Protilátky proti celé molekule nereagují po zrušení vazeb Lineární peptidy ztratí antigenní konfiguraci

12 Antigen B lymfocytů Antigen globulárního proteinu mozaika determinant (epitopový cluster) Individuální protilátky v polyklonálním séru Monoklonální protilátka se za normálních okolností v organizmu nevyskytuje

13 Protilátková molekula, znázorněny struktury těžkého a lehkého řetězce, s volnými řetězci κ a λ Permission obtained from The Binding Site Bradwell, A.R. Serum free light chain analysis. 4th edn, page 12 (2006) Hutchison, C. A. et al. (2009) Serum free light chain assessment in monoclonal gammopathy and kidney disease Nat. Rev. Nephrol. doi: /nrneph

14 Polyklonální proliferace plazmatických buněk Monoklonální proliferace plazmatických buněk Infekce Autoimmunita Zvýšená produkce obou FLC Tumory plazmatických buněk Zvýšená produkce jednoho FLC Normální poměr zůstává zachován Poměr je abnormální

15 Mnohočetný myelom A 66-letý muž pociťoval konstantní ostrou bolest v bederní krajině, trvající od pádu ze žebříku před 6 týdny. Normální červený, bílý KO, sedimentace 98mm/h. Celková bílkovina zvýšena 98g/l (NR 65-75g/l) Sérový albumin, kreatinin a urea byly normální. Měl zvýšenou hodnotu Ca (3.2 mmol/l), ale normální alkalickou fosfatazu. Elektroforéza sérových proteinů ukázala monoklonální pás v obl. gama globulinu Pás byl typován pomocí imunoelectroforezy jako IgG, kappa typ. Kvantitace sérových Ig ukázalo zvýšenou hodnotu IgG 67g/l (NR g/l), nízké IgA 0.3g/l (NR g/l), nízké IgM 0.2g/l (NR g/l). Elektroforeza moče nalezla monoklonální pás, IELFO -free kappa lehké řetězce. RTG pánve ukázalo malé, ostře ohraničené leze v L páteři, a destrukci symfysis pubis Biopsie k.dřeně zvýš. počet atypických plazmocytů

16 Aktivace B lymfocytů 1. Přímo vazbou antigenu 2. S pomocí T lymfocytů buněčný kontakt nebo vlivem cytokinů buňky jsou aktivovány, proliferují (s identickou nebo velmi podobnou specificitou), diferencují v plazmatické buňky charakteristikou je vysoká produkce solubilních receptorů

17 Antigeny B lymfocytů nezávislé na T lymfocytech: TI-1 Protilátková reakce na TI antigeny TI-1 antigen např. bakteriální lipopolysacharid- polyklonální BCR aktivace/ nespecifická (v případě vysoké koncentrace LPS) Nízkoafinitní, protilátky izotypu IgM Podobné rostlinným lektinům nebo bakteriálním superantigenům aktivátory T lymfocytů

18 B antigeny nezávislé na T lymfocytech: TI-2 TI-2 - polymery, repetitivní struktury typické po buněčnou stěnu opouzdřených bakterií (Pneumokoky) nebo polymérní proteiny (flagellin - několik podjednotek bakterií) Repetitivní struktury reagují s mnohočetnými BCR, intenzívně BCR agregují a aktivují B lymfocyty(zralé) signály pro proliferaci bez pomoci T lymfocytů

19 Antigeny nezávislé na T lymfocytech - souhrn první linie obrany proti povrchovým polymerům mikroorganizmů mají mnohokráte opakované epitopy (např. polysacharid) intenzívní prokřížení membránových Ig nahradí pomocné signály. Není nezbytný kontakt Th lymfo, postačují cytokiny od T, NK buněk nedochází k afinitní maturaci není imunologická paměť

20 Limitace TI antigenů Pouze zralé B lymfocyty jsou schopny reagovat s TI antigeny Nezralé B lymfocyty jsou anergizovány (novorozenci mají vysoké procento nezralých B lymfocytů). Splenektomie je riziko pro ID TI2 Ag Je stále potřeba slabé cytokinové pomoci (IL- 2, IL-3, IFN gama), původem zřejmě z NK buněk, T lymfocytů?

21 T dependentní antigeny Charakteristiky: Primární a sekundární imunitní reakce Dvě fáze mohou být odděleny (nízká dávka antigenu, intervaly mezi dávkami) nebo mohou být kontinuální (přirozená infekce) Výsledek paměťové buňky, vysokoafinitní protilátky

22 Populace B lymfocytů B1 lymfocyty B lymfocyty, které vzniknou nejdříve během ontogeneze se nazývají B1. Většina exprimuje CD5 znak, adhezívní a signální membránové molekuly Jsou zdrojem takzvaných přirozených IgM protilátek Často jsou polyreaktivní (např. rozpoznávají několik různých antigenů, často včetně běžných patogenů a autoantigenů obdoba mitogenů) Přirozené protilátky mají relativně velmi nízkou afinitu

23 B2 lymfocyty Většinová populace B2, nemají CD5 Před kontaktem s antigenem zralé B2 buňky exprimují současně IgM and IgD protilátky Po aktivaci se stanou buňkami paměťovými, obvykle se přepínají k použití IgG, IgA, nebo IgE jako jejich antigenního receptoru Když se B2 buňky v germinálních centrech setkají s antigenem, dojde k izotypovému přesmyku a začínají tvořit IgG, IgA, nebo IgE, a dojde k somatické hypermutaci, finálně plazmat.bb. v sek. lymf. tkáni Obecně žijí krátce, poločas mají asi jen několik dní, pouze některé plazmatické buňky přežívají týdny (BM)

24 Vlastnosti Ig IgG IgA IgM IgD IgE Fixace C Placentární transfer Distribuce Krev Intersticium Zevní sekrety Poločas v séru (dny) Buněčná vazba PMN Makrofágy Bazofily Mastocyty

25 Klonální selekce Protože každý B lymfocyt je programován tvořit pouze jednu z mnoha protilátek, všechny antigenní receptory na jednom B lymfo mají stejnou specifitu Tyto klony lymfocytů jsou vybrány k účasti v imunitní reakci, pokud nesou receptor, který se může vázat na relevantní antigen, proces zvaný klonální selekce Buňky vybrané antigenem proliferují, což vede k rychlému vzestupu počtu B a T lymfocytů, které mohou rozpoznat antigen

26 Souhrn vývoje B lymfocytů kritické kroky 1. Přeskupení genů pro H řetězec a povrchová exprese pre-bcr ( + L) 2. Úspěšné přeskupení genů pro L- řetězec a povrchová exprese IgM (BCR) 3. Nezralé B lymfocyty testování pro potenciální autoreaktivitu (apoptot.sign.) 4. Somatické mutace a afinitní maturace - přežijí pouze buňky s nejvyšší afinitou pro antigen

27 Primární protilátková odpověď 1. Stimulace B lymfocytů prostřednictvím BCR ( B cell receptor) 2. Stimulace Th ( Th2) pomocí APC (MHC+protein). Výsledkem aktivace je tvorba nízkoafinitních IgM protilátek. Imunokomplexy IgM a antigen jsou uchovávány na povrchu folikulárních dendritických buněk (FDC).

28 Primární protilátková odpověď (pokrač.) 1. Pohlcení antigenů profesionálními fagocyty (APC především dendritické buňky). Prezentace MHC II + Ag Th lymfocytům klony Ag specifických Th2 lymfocytů 2. Th2 rozpoznávají aktivované B lymfocyty (přítomnost MHC II +Ag) a pomáhají jim pomocí cytokinů přísun, proliferace a diferenciace tvorba plazmatických buněk s tvorbou protilátek 3. Paměťové buňky část B lymfocytů. Spouštějí sekundární protilátkovou odpověď

29 Primární protilátková odpověď- souhrn 3-4 dny po imunizaci Lokalizace sekundární lymfatické orgány Typ odpovědi IgM izotyp, nízká afinita k antigenu, účinné v blokádě Ag spreading Imunokomplexy Ab+Ag uchovávané v lymfatických uzlinách na FDC (velmi dlouho, možná roky!) primární lymfoidní folikuly. FDC opět stimulují B lymfocyty (klonální expanze buněk primárně stimulovaných Ag)

30 Sekundární odpověď B lymfocytů Podmínky: Rozpoznání antigenů na FDC v primárních lymfatických folikulech Signály z Th lymfocytů Nové dělení a diferenciace B lymfocytů. Mutace V genového segmentu pro H, L řetězce Mutantní klony B lymfocytů s odlišnými vazebnými místy (ve srovnání se vstupujícími buňkami) Pouze B lymfocyty s velmi silnou afinitou přežijí, buňky s afinitou slabou (ne-produktivní mutace) zahynou

31 Somatická hypermutace Geny kodující receptory B lymfocytů projdou procesem zvaným somatická hypermutace - během proliferace B lymfocytů v germinálních centrech sekundárních lymfatických orgánů. Změny v AMK vyladí rozpoznávání antigenu a určí sílu vazby (afinitu) protilátky Výsledek klonální selekce je populace B lymfocytů s vysokou afinitou a výlučnou antigenní specifitou pro imunizující antigen, a populace paměťových buněk pro tento antigen

32 Selekce B lymfocytů s protilátkovými mutantami o vysoké afinitě

33 Izotypový přesmyk těžkého řetězce Aby byl exprimován izotyp jiný než nebo, v lokusu H řetězce proběhne přeskupení, které umístí novou C H sekvenci k exonu V/D/J Delece skupiny exonu enzymatickou cestou, odlišnou od V/D/J přeskupení V obrázku je gen přepojen na C 1 izotyp

34 Isotypový přesmyk řetězce Ig Cíl: Výměna konstantní oblasti protilátky Ireverzibilní delece oblastí genového komplexu pro H řetězec, beze změn v genové oblasti VDJ C a C jsou odstraněny. Rekombinázy rozpoznávají switch sequences umístěné u C segmentů (pouze nejsou přítomny mezi C and C )

35 Regulace izotypového přesmyku Cytokiny IL-4 IFN - γ TGF IL-10 Přesmyk na: IgE, IgG1, inhibiční IgG2 IgG2a, IgG3 IgG2b, IgA IgA

36 Sekundární odpověď B lymfocytů (pokračování) Rostoucí výběr a soutěž buněk, protože klesá množství antigenu (na FDC) Intenzívní proliferace a hynutí Lokalizováno v sekundárních lymfoidních folikulech v germinálních centrech (mikroskopicky) Výsledek afinitní maturace: Afinita 4-6 řády vyšší než u IgM primární odpovědi

37 Indukce protilátkové odpovědi - souhrn antigenní stimulace probíhá v sekundárních lymfatických orgánech odpověď na většinu antigenů vyžaduje kooperaci s T lymfocyty aktivace a klonální expanze antigen specifických B lymfocytů izotypové přepnutí, somatické mutace diferenciace do stádia plazmatických buněk primární a sekundární protilátková odpověď

38 Primární a sekundární protilátková produkce

39 Výsledný efekt sekundární protilákové odpovědi 1. Protilátky s vysokou afinitou 2. Protilátky s odlišnou efektorovou funkcí (aktivace komplementu, FcR funkce) 3. Paměťové buňky

40 Imunitní ochrana protilátkami Neutralizace Opsonizace Aktivace komplementu Tkáňové poškození díky tvorbě Ab

41 Neutralizace Protilátky mohou neutralizovat aktivitu toxinů virů jiných mikroorganismů Mechanizmy: vazba na kritické epitopy prevence adheze na buňky nebo vstupu do buněk

42 Aktivace komplementu, opsonizace Klasická cesta aktivace komplementu vázán C1q, s Fc fragmentem IgM nebo IgG na povrchu buňky tvorba C3b a dalších biologicky aktivních složek komplementu, které podporují fagocytózu Pokud není přítomen komplement, mikroorganizmy jsou obaleny protilátkami IgG, IgA, nebo IgE, které se váží na příslušný receptor

43 Cytotoxicita způsobená protilátkami NK buňky mohou způsobit: IgG zprostředkovanou cytotoxicitu závislou na protilátkách (ADCC) Cytotoxicita závislá na protilátkách IgE Makrofágy, eosinofily a destičky se účastní cytotoxických mechanizmů, pokud je cílová buňka příliš velká pro fagocytózu. Používány perforiny, granzymy, nebo někdy reaktivní metabolity kyslíku

44 Regulace funkce imunitního systému Účinná imunitní odpověď eliminuje antigen a odpověď se vrací na bazální úroveň Některé další mechanismy zpočátku vylaďují aktivitu, posléze aktivitu tlumí IgG samo může vypnout odpověď k patřičnému antigenu (negativní zpětná vazba) Fc R a BCR na stejné buňce jsou spojeny imunokomplexy obsahujícími relevantní antigen. Výsledkem je předání inhibičního signálu do jádra B lymfocytů

45 Regulace imunitního systému Antigenem Udržuje paměťové buňky Startuje afinitní maturaci Antigenová kompetice silnější vazba epitopu potlačuje slabší Prahová denzita Ag na APC vyšší na Th2 než Th1 Antagonistickým peptidem TCR může reagovat s MHC+peptid variabilně negativní nebo pozitivní signál

46 Regulace imunitního systému protilátkami Kompetice volných Ab s BCR Imunokomplexy IgG +Ag agregují BCR a CD32b (Fcγ R). Protein-kinázy a protein-fosfatázy reagují navzájem a blokují aktivaci B lymfocytů

47 Složky idiotypové sítě Ag receptor na jednom lymfocytu (Ab), rozeznává idiotyp na receptoru jiného lymfo B a T lymfocyty reagují prostřednictví idiotypové a antiidiotypové reakce výsledkem je stimulace nebo suprese

48 Regulace imunitní odpovědi mezibuněčný kontakt Adhezívní molekuly Ig superfamily (CD40- CD40L) Inhibiční receptory CTLA-4 (CD152) (strukturálně podobné CD28), váží CTLA-4 ligand silný negativní signál T lymfo Inhibiční receptory NK buněk, T lymfo - CD86 KIR - ligand NKG2, Fas-FAsL Interakce Fas s FasL na povrchu aktivovaných T lymfo

49 T lymfocyty - subpopulace

50 T lymfocyty centrální buněčná populace imunity regulaci uskutečňují prostřednictvím cytokinů a membránových interakcí regulují B lymfocyty a protilátkovou imunitu regulují specifickou T lymfocytární cytotoxicitu regulují přirozenou cytotoxicitu složky obranného i poškozujícího zánětu (granulomu)

51 Rozpoznání Ag T lymfocytem na APC Antigen Endocytosis CD4 + T cell APC T Cell Receptor Peptide MHC II

52 Aktivace T lymfocytu aktivovanou APC IL-1 IL-6 IL-12 IL-12 Receptor Signal 3 B7 CD28 CD4 + T cell LPS TLR4 Signal 2 T Cell Receptor Signal 1 Peptide MHC II Antigen Presenting Cell (APC) Signal 1: Specificity Signal 2: Activation Signal 3: Differentiation

53 Populace T lymfocytů T lymfo T-helpers (CD4+) Th1 Th2 Cytotoxické T lymfo (CD8+) Regulační T lymfo (CD4+CD25+?) NKT buňky T lymfo Plasticita T lymfocytů

54 Subpopulace T lymfocytů Zralé TCR + lymfocyty se fenotypově skládají ze více populací - CD4+ (pomocné) nebo CD8+ (cytotoxické) Přibližně 5% až 10% periferni populace T lymfocytů je CD4 - CD8 -. (gama/delta). Pravěpodobné ligandy jsou neklasické MHC molekuly T lymfocyty - IL-2, IFN- a TNF- - T H 1 lymfocyty T lymfocyty - IL-4, IL-5, IL-9, IL-10, a IL-13 - T H 2 lymfocyty T lymfocyty s regulační/potlačující funkcí jsou Treg (IL-10, TGF-β), Th3 cells (TGF-β, IL-4, IL-10), Tr1 (IL-10)

55 Prozánětlivé buňky Pomoc makrofágům Th1 lymfocyty Aktivace a stimulace jejich cytotoxických funkcí Eliminace intracelulárních mikroorganizmů Pomoc T lymfocytům Proliferace, Th1 diferenciace Sekrece cytokinů (IFN-, TNF-, IL-2) Protiinfekční, pozdní přecitlivělost, autoimunita

56 Th2 lymfocyty Pomoc B lymfocytům Vývoj Sekrece protilátek Regulační funkce Sekrece cytokinů (IL-4,IL-5,IL-6,IL-13) Obrana proti extracelulárním mikroorganizmům Participace v alergických reakcích

57 Fenotypové rozdíly a odlišné funkce T H 1 a T H 2 buněk

58 Regulační T lymfocyty CD8+ T lymfocyty nejsou supresoři!!! CD4+CD25+ FoxP3+ T lymfocyty Th3 T lymfocyty NKT lymfocyty T lymfocyty

59 Funkce regulačních T lymfocytů Inhibice imunitních reakcí Udržování immunologické tolerance Regulace přehnané imunitní reakce proti infekci, alergenům Suprese protinádorové imunitní odpovědi Mechanizmy: Závislý na přímých mezibuněčných kontaktech Sekrece cytokinů (IL-4, IL-10, TGF- ) Zabíjení efektorových buněk

60 Clinické aplikace Treg cells

61 Th17 Vývoj v prostředí bohatém na TGF- a IL-6, IL-21, IL-23 Sekrece IL-17, IL-21, IL-22 Prozánětlivé cytokiny Role v imunitní odpovědi proti Klebsielle a citrobacteru Pravděpodobně se podílí na rozvoji některých orgánspecifických autoimunitních onemocnění v experimentálním modelu Th3

62 Cytotoxické CD8+ T lymfocyty Eliminace of nebezpečných buněk vlastního organismu Eliminace buněk napadených intracelulárními antigeny Eliminace poškozených buněk

63 NK buňky (přirození zabíječi) Natural killer buňky destruují infikované (virem) a maligní buňky Mají Fc receptory které váží IgG: Fc R - vazba na cílové buňky s navázaným IgG (proces zvaný antibody dependent cellular cytotoxicity - ADCC) Receptory aktivující zabíječe rozpoznávají mnoho různých molekul, inhibiční molekuly pro zabíječe rozpoznávají MHC I. třídy

64 Funkce NK buněk Antigen nespecifické Rozpoznání dosud neznámých antigenů na povrchu cílových struktur

65 Funkce NK buněk Aktivace a funkce NK buněk je závislá na interakci aktivačních a inhibičních receptorů na povrchu NK buněk Aktivace: Fc receptor CD16 ADCC antibody-dependent cellular cytotoxicity Inhibice killer inhibitory receptors KIR (Ly49, CD94-NKG2)

66 NKT buňky Natural Killer T cells Fenotyp a funkce obou - NK buněk a T lymfocytů Restrikčním elementem NKT buněk je molekula CD1d prezentující glykolipidy a lipidy

67 Fenotyp NKT buněk Exprese TCR, CD3, CD4 Exprese povrchových znaků typických pro NK buňky Omezený TCR repertoár Rozpoznání konzervovaných struktur na bázi lipidů a glykolipidů

68 Funkce NKT buněk Sekrece Th1 i Th2 cytokinů Role v Th1/Th2 diferenciaci naivních T lymfocytů Activace B lymfocytů Activace NK buněk Activace dendritických a dalších antigen prezentujících buněk Cytotoxické funkce Regulační funkce

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako

Více

Imunitní systém.

Imunitní systém. Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní

Více

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů GENETICKÝ

Více

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21 Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita

Více

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23 Obsah Seznam zkratek... 17 Předmluva k 6. vydání... 23 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 25 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 25 1.2 Antigeny... 25 1.3 Druhy imunitních mechanismů...

Více

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách Obecné principy reakce antigenprotilátka 1929 Kendall a Heidelberg Precipitační reakce Oblast nadbytku protilátky

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně

Více

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám

Více

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost

Více

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým

Více

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR nebo Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty Intraepiteliální

Více

Funkce imunitního systému

Funkce imunitního systému Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince

Více

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím Experimentální práce dokazují, že imunitní systém zároveň rozeznává a eliminuje nádorové buňky Dunn et al 2002; Dunn

Více

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové ochrana zánět poškození exogenní signály nebezpečí

Více

Struktura a funkce imunitního systému

Struktura a funkce imunitního systému truktura a funkce imunitního systému Igor Hochel část II Hlavní histokompatibilní komplex imunologicky významná oblast genomu obratlovců funkce: presentace antigenu specifickému receptoru T lymfocytů TCR

Více

MUDr. Martina Vachová

MUDr. Martina Vachová MUDr. Martina Vachová 31. Imunoglobuliny - struktura 32. Imunoglobuliny - funkce 33. Genetický základ tvorby imunoglobulinů 34. Biologické a chemické vlastnosti jednotlivých tříd imunoglobulinů I. (IgG,

Více

Intracelulární detekce Foxp3

Intracelulární detekce Foxp3 Intracelulární detekce Foxp3 Ústav imunologie 2.LFUK a FN Motol Daniela Rožková, Jan Laštovička T regulační lymfocyty (Treg) Jsou definovány funkčně svou schopností potlačovat aktivaci a proliferaci CD4+

Více

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci Druhy imunitních reakcí NESPECIFICKÁ (vrozená) imunitní reakce SPECIFICKÁ (adaptivní, získaná) imunitní reakce infekce hodiny 0 6 12 1 3 dny 5 7 Prvotní

Více

LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA

LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA SPECIFICKÁ IMUNITA = ZÍSKANÁ IMUNITA = ADAPTIVNÍ IMUNITA ZÁKLADNÍ IMUNOLOGICKÁ TERMINOLOGIE SPECIFICKÁ IMUNITA humorální - zprostředkovaná protilátkami buněčná - zprostředkovaná

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,

Více

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P., Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie Vlas T., Vachová M., Panzner P., Mechanizmus SIT Specifická imunoterapie alergenem (SAIT), má potenciál ovlivnit imunitní reaktivitu

Více

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii

Více

B lymfocyty. B-lymfocyty (B buňky) jsou buňky zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď.

B lymfocyty. B-lymfocyty (B buňky) jsou buňky zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď. B lymfocyty B-lymfocyty (B buňky) jsou buňky zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď. B-lymfocyty rozpoznávají nativní antigen pomocí BCR (B cell receptor) Příslušný

Více

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol IMUNITA PROTI INFEKCÍM Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol Brána vstupu Nástroje patogenicity Únikové mechanismy Množství Geny regulující imunitní reakce Aktuální kondice hostitele Epiteliální bariéry

Více

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita Obsah: 5. B lymfocyty a specifická látková imunita 5.1 Protilátky (imunoglobuliny, Ig) 5.2 Receptor B lymfocytů (BCR) a další signalizační molekuly 5.3 Subpopulace a vývoj B lymfocytů 5.4 Aktivace B lymfocytů

Více

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory

Více

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly

Více

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR ab nebo gd Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty

Více

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY PROTINÁDOROVÁ IMUNITA - HISTORIE 1891 W. Coley - otec imunoterapie 1957 F.M. Burnet hypotéza imunitního dozoru 1976 A.W. Bruce

Více

Imunitní systém. Antigen = jakákoliv substance vyvolávající imunitní odpověď Epitop = část antigenu rozpoznávaná imunitními receptory

Imunitní systém. Antigen = jakákoliv substance vyvolávající imunitní odpověď Epitop = část antigenu rozpoznávaná imunitními receptory Imunitní systém Imunitní systém (IS) mechanismy zajišťující homeostázi organismu obranyschopnost rozpoznání cizích složek a škodlivin (patogeny a jejich toxiny) autotolerance poznání vlastních složek imunitní

Více

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ OČKOVÁNÍ PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ Jitka Škovránková Dětské očkovací centrum FN Motol Ve světě se doporučuje stejně očkovat nezralé jako zralé děti, přestože existují kvalitativní i kvantitativní rozdíly

Více

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE 1. Aby B lymfocyty produkovaly vysokoafinní protilátky proti určitému proteinovému antigenu, musí dostat několik nezbytných signálů prostřednictvím několika receptorů na svém

Více

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná Biochemie imunitního systému Jana Novotná Imunita Imunitní systém integrovaný systém v těle, systém využívající integraci mezi orgány, tkáněmi, buňkami a jejich produkty v boji proti různým patogenům.

Více

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů mikroba a hostitele Mikroorganismy

Více

Nativní a rekombinantní Ag

Nativní a rekombinantní Ag Antigeny z hlediska diagnostiky a pro potřeby imunizace Nativní a rekombinantní Ag Ag schopna vyvolat I odpověď, komplexní, nekomplexní Ag, hapten, determinanty, nosič V laboratořích: Stanovení Ab proti:

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním

Více

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie Mechanismy a působení alergenové imunoterapie Petr Panzner Ústav imunologie a alergologie LF UK a FN Plzeň Zavedení termínu alergie - rozlišení imunity a přecitlivělosti Pasivní přenos alergenspecifické

Více

Výukové materiály:

Výukové materiály: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie, stavby a funkce membrán. Rozšiřuje

Více

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace

Více

Adaptivní imunita. Marcela Vlková

Adaptivní imunita. Marcela Vlková Adaptivní imunita Marcela Vlková Major histocompatibility complex (MHC) Human leukocyte antigens (HLA) MHC Receptory tvořené glykoproteiny Jsou exprimovány na povrchu všech jaderných buněk Slouží k rozpoznání

Více

Využití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová

Využití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová Využití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PRIMÁRNÍ IMUNODEFICIENCE

Více

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha Nespecifické složky buněčné imunity M.Průcha Nespecifická imunita Vzájemná provázanost nespecifické přirozené a adaptivní specifické imunity Lymfatické orgány a tkáně Imunokompetentní buňky Nespecifická

Více

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační

Více

HLA - systém. Marcela Vlková

HLA - systém. Marcela Vlková HLA - systém Marcela Vlková Hlavní histokompatibilitní komplex Jedná se o genetický systém, který je primárně zodpovědný za rozeznávání vlastního od cizorodého (Major Histocompatibility Complex). U člověka

Více

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,

Více

(akt , pro IMUNL)

(akt , pro IMUNL) OBSAH (akt. 20.11.2015, pro IMUNL) 7. Úvod do imunogenetiky 7.1 MHC glykoproteiny a jejich polymorfismus 7.1.1 MHC glykoproteiny 1. třídy 7.1.2 MHC glykoproteiny 2. třídy 7.1.3. Geny kódující MHC molekuly

Více

Játra a imunitní systém

Játra a imunitní systém Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU, RECETOX, PřF Masarykovy univerzity, FN u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno Játra a imunitní systém Vojtěch Thon vojtech.thon@fnusa.cz Výběr 5. Fórum

Více

15. B lymfocyty (vývoj, selekce, povrchové znaky, funkce). BCR. Ontogeneze tvorby protilátek. 16. Imunoglobuliny (struktura, třídy).

15. B lymfocyty (vývoj, selekce, povrchové znaky, funkce). BCR. Ontogeneze tvorby protilátek. 16. Imunoglobuliny (struktura, třídy). 15. B lymfocyty (vývoj, selekce, povrchové znaky, funkce). BCR. Ontogeneze tvorby protilátek. 16. Imunoglobuliny (struktura, třídy). Genetický základ tvorby imunoglobulinů a izotypový přesmyk. Antiidiotypové

Více

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.

Více

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich

Více

Regulační T buňky a infekce

Regulační T buňky a infekce Regulační T buňky a infekce Ludmila Prokešová Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK SZÚ 25. 10. 2016 Imunitní reakce jsou hlavní obranou proti infekci Jsou velmi přesně regulovány Musí být vhodně voleny

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně navazuje

Více

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických

Více

Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc.

Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc. Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc. Ústav lékařské genetiky 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Osnova 1. Epidemiologie DM1 u nás a ve světě 2. Historie

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc ZÁNĚT - osnova Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu: podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď

Více

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících

Více

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU) CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU Imunitní systém obratlovců

Více

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Témata přednášek Datum 18. 9. 25. 9. 2. 10. 9. 10.

Více

Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny

Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny 26.2.2018 Obsah Tolerance plodu Th lymfocyty, cytokiny Stanovení intracelulárních cytokinů v IML

Více

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty

Více

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Příloha č.6 Laboratorní příručka Laboratoří MeDiLa, v05 - Seznam imunologických Příloha č.4 Seznam imunologických Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6

Více

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový

Více

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky Imunochemické metody na principu vazby antigenu a protilátky ANTIGEN (Ag) specifická látka (struktura) vyvolávající imunitní reakci a schopná vazby na protilátku PROTILÁTKA (Ab antibody) molekula bílkoviny

Více

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha Autophagie a imunitní odpověd Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha Ostrava, 29. ledna 2019 Historie Nobel Prize 2016 Yoshinori Ōsumi https:p//nobeltpizrog/utplodss/2l018//06/ohsuiillchtul

Více

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových): KOMPLEMENT Soustava ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE (humorálních, protilátkových): KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) ZÁKLADNÍ SLOŽKY SÉROVÉ C1 (q, r, s) C2 C3 C4 Faktor B Faktor D MBL C5 C6 C7 C8 C9

Více

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie) Imunopatologie -nepřiměřené imunitní reakce - na cizorodé netoxické antigeny (alergie) - na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov Imunopatologické reakce Reakce I.S. podobné

Více

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6 Název: IgA Zkratka: IgA Typ: kvantitativní Princip: turbidimetrie Jednotky:

Více

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika 2. 4. 2008 Imunitní systém a jeho funkce rozlišuje užitečné a škodlivé zajišťuje obranu organismu zajišťuje imunitní dohled

Více

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy BARIÉRY MECHANICKÉ A FYZIOLOGICKÉ BARIÉRY mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů hlenová vrstva, deskvamace epitelu baktericidní látky a ph tekutin anaerobní prostředí v lumen střeva peristaltika

Více

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy. Imunitní systém Systém tkání buněk a molekul zajišťujících odolnost organismu vůči infekčním chorobám Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti

Více

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o. Herpetické viry a autoimunita K.Roubalová Vidia s.r.o. Vztah infekce k autoimunitnímu onemocnění Infekce = příčina autoimunitního onemocnění Infekce = spouštěč autoimunitního procesu Infekce progrese onemocnění

Více

Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky)

Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky) Imunitní systém 629 Imunitní systém Vrozená imunita (není potřeba imunizace) o Fyzikální bariéry (kůže, sliznice, řasinky) o Biologické bariéry (symbionti) o Chemické bariery (ph, hlen) o Solubilní faktory

Více

BUŇKY NESPECIFICKÉ FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA BUNĚK. Buňky zánětlivé reakce. Buňky prezentující antigen. Buňka přirozené cytotoxicity

BUŇKY NESPECIFICKÉ FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA BUNĚK. Buňky zánětlivé reakce. Buňky prezentující antigen. Buňka přirozené cytotoxicity BUŇKY NESPECIFICKÉ IMUNITY A JEJICH FUNKCE FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA BUNĚK Buňky zánětlivé reakce Neutrofil Eosinofil zejména v infekčním (bakteriálním) zánětu. s výraznou fagocytární a baktericidní aktivitou

Více

Využití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě

Využití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě Využití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě Setkání uživatelů průtokové cytometrie Beckman Coulter Valeč 14.5.2018 Irena Francová VFN Praha, ÚLBLD KIA Biologická léčba moderní,

Více

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. Centrum očkování a cestovní medicíny Hradec

Více

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná Souvislost výživy s obranyschopností organismu Lenka Konečná Bakalářská práce 2013 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá souvislostí výživy s obranyschopností organismu. Popisuje funkci imunitního systému

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

Imunopatologie. Luděk Bláha

Imunopatologie. Luděk Bláha Imunopatologie Luděk Bláha blaha@recetox.muni.cz Imunopatologie nepřiměřené imunitní reakce na cizorodé netoxické antigeny (alergie) na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov

Více

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE

Více

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky IF Definice základních imunologických pojmů imunologie,

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

LC v epidermis jsou nezral

LC v epidermis jsou nezral P.Barták Praha LC v epidermis jsou nezral LC jsou v epidermis nezralé po setkání s Ag přesun do lymfatik během cesty v lymfatických kapilárách dozrávají v uzlinách prezentují Ag Dendritické buňky v kožním

Více

imunitní reakcí antigeny protilátky Imunitní reakce specifická vazba mezi antigenem a protilátkou a je podstatou imunitní reakce

imunitní reakcí antigeny protilátky Imunitní reakce specifická vazba mezi antigenem a protilátkou a je podstatou imunitní reakce Imunita Imunita je schopnost organismu rozpoznávat cizorodé makromolekulární látky, bránit jejich vniknutí do organismu a zajiš ovat jejich likvidaci v organismu. Rozlišujeme imunitu látkovou (humorální)

Více

Princip testu. Kdy se PAT provádí (1) Kdy se PAT provádí (2) PAT kvalitativní a kvantitativní stanovení na ID-gelových kartách

Princip testu. Kdy se PAT provádí (1) Kdy se PAT provádí (2) PAT kvalitativní a kvantitativní stanovení na ID-gelových kartách PAT kvalitativní a kvantitativní stanovení na IDgelových kartách Eliška Rýznarová LABMED Systems s.r.o. Princip testu Přímým antiglobulinovým (Coombsovým) testem (PAT) prokazujeme in vivo navázané imunoglobuliny

Více

ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)

ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici) ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek 6. vydání Triton, Praha 2017 (k dostání v Lípové ulici) PRAKTIKA prof. J.Černý ZKOUŠKA písemná seznam otázek, ppt prezentace: k dispozici

Více

NÁLEZ DVOJITĚ POZITIVNÍCH T LYMFOCYTŮ - CO TO MŮŽE ZNAMENAT? Ondřej Souček Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové

NÁLEZ DVOJITĚ POZITIVNÍCH T LYMFOCYTŮ - CO TO MŮŽE ZNAMENAT? Ondřej Souček Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové NÁLEZ DVOJITĚ POZITIVNÍCH T LYMFOCYTŮ - CO TO MŮŽE ZNAMENAT? Ondřej Souček Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové LEUKÉMIE x LYMFOM Nádorová onemocnění buněk krvetvorné

Více

Role BAFF cytokinu v transplantačních reakcích. Mgr. Zuzana Sekerková RNDr. Alena Sekerková

Role BAFF cytokinu v transplantačních reakcích. Mgr. Zuzana Sekerková RNDr. Alena Sekerková Role BAFF cytokinu v transplantačních reakcích Mgr. Zuzana Sekerková RNDr. Alena Sekerková OIG OKI Historie transplantací 4. 5. století př. n. l. Lékař Sushruta Samhita (Indie) postupy pro rekonstrukci

Více

Imunitní odpověď při infekci virem hepatitidy B. J. Uhlíř

Imunitní odpověď při infekci virem hepatitidy B. J. Uhlíř Imunitní odpověď při infekci virem hepatitidy B J. Uhlíř Základní body 1. Časná odpověď přirozené a adaptivní imunní odpovědi v závislosti na kinetice virové replikace akutní fáze 2. Charakteristika HBV-specifické

Více

CO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL

CO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL CO TO JE IMUNOLOGIE? 1776 1883 1885 1900 1901 1908 1953 1965 1974 1975 1978 1986 1994 2015 Počátky imunologie jsou spojeny s prvními pokusy o profylaxi infekčních chorob IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH

Více

Marcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno

Marcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno Marcela Vlková Jana Nechvátalová FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno Leukocytární subpopulace CD45 CD45 Lymfocytární subpopulace Fenotypizace základní subpopulace T a B lymfocytů a NK buněk subpopulace základních

Více

Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.

Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému. Základy imunologie Imunologie Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému. Funkce imunitního systému: obranyschopnost rozpoznání vnějších škodlivin a ochrana organismu proti patogenním mikroorganismům

Více

Univerzita Palackého v Olomouci. Bakalářská práce

Univerzita Palackého v Olomouci. Bakalářská práce Univerzita Palackého v Olomouci Bakalářská práce Olomouc 2014 Barbora Lukášová Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra zoologie T lymfocyty funkční populace a jejich význam v imunitním

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více