Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Ing. Pavel Beneš. Obsah. Prosinec Úvod a metodické poznámky Obyvatelstvo...

Transkript

1

2 Vyhodnocení území Plzeňského kraje na základě Sčítání lidu, domů a bytů 2011 pro přípravu regionálně zaměřených operačních programů na období Obsah Úvod a metodické poznámky Obyvatelstvo Počet obyvatel Struktura obyvatel podle pobytu Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Struktura obyvatel podle dosaženého vzdělání Pracovní síla Ekonomická aktivita obyvatel... 3 Ing. Pavel Beneš Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. 2.2 Zaměstnanost podle sektorů a odvětví Zaměstnaní podle věku a vzdělání Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání Vyjížďka do zaměstnání podle prostorového rámce Vyjížďka do zaměstnání podle doby cesty Bilance pracovních míst Domácnosti a jejich vybavení ICT Struktura hospodařících domácností Vybavení bytových domácností ICT Bydlení a technická vybavenost Charakteristika domovního fondu Vybavenost domů Charakteristika bytového fondu Byty podle technického vybavení Byty podle způsobu vytápění... 8 Prosinec 2013 Použité podklady... 8 Přílohy... 9

3 Úvod a metodické poznámky Analýza Vyhodnocení území Plzeňského kraje na základě Sčítání lidu, domů a bytů 2011 pro přípravu regionálně zaměřených operačních programů na období zpracovala Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje pro Odbor fondů a programů EU Krajského úřadu Plzeňského kraje. Cílem analýzy bylo vytvořit podklady pro aktivní zapojení Plzeňského kraje do přípravy operačních programů ČR, které mají územní dimenzi a jsou připravovány pro nadcházející programovací období EU. K tomu je účelné mít přehled o hlavních jevech a procesech socio-ekonomického vývoje kraje. Jedním z nejvýznamnějších informačních zdrojů pro analýzy tohoto zaměření jsou výsledky Sčítání lidu, domu a bytů, které proběhlo k 25. březnu Definitivní výsledky pak Český statistický úřad, který celé Sčítání zajišťuje, publikoval ještě v průběhu roku 2013 (např. údaje o domácnostech nebo o vyjížďce do zaměstnání a do škol). Předložená analýza používá pouze výsledky Sčítání z roku 2011 s výjimkou srovnání počtu obyvatel vůči roku předchozího censu z roku Analýza je zaměřena na identifikaci vnitrokrajských rozdílů na základě vyhodnocení souboru reprezentativních ukazatelů, které popisují stav Plzeňského kraje. V tomto smyslu navazuje na studii Analýza definitivních výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011, kterou Regionální rozvojová agentura zpracovala pro Odbor regionálního rozvoje KÚ Plzeňského kraje. Předchozí studie se soustředila především na postavení Plzeňského kraje v rámci ČR a provedla pouze základní územní diferenciaci kraje na úrovni 7 okresů a 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Výsledky této studie byly využity při zpracování Programu rozvoje Plzeňského kraje Publikování dalších definitivních výsledků Sčítání v průběhu roku 2013 (viz výše) umožnilo zpracovateli rozšířit soubor vyhodnocovaných ukazatelů. Doplněny byly ukazatele zaměřené na domácnosti, vyjížďku do zaměstnání, což umožnilo alespoň základní bilanci pracovních míst, a také na vybavení domů a bytů infrastrukturou. Celkem byly pomocí variačního koeficientu prověřeny stovky ukazatelů z hlediska jejich vypovídací schopnosti o územních rozdílech. Výsledkem je výběr 74 ukazatelů. Ty byly s ohledem na účel dokumentu, tj. poskytnutí Plzeňskému kraji informace o významných vnitrokrajských rozdílech, které bude možné využit při jednání o územních dimenzích v rámci přípravy operačních programů, rozděleny do 4 oblastí (podrobněji viz obsah tohoto dokumentu a seznam příloh): - obyvatelstvo, - pracovní síla, - domácnosti a jejich vybavení ICT, - bydlení a technická vybavenost. Dřívější práce zhotovitele i jeho soustavné sledování socio-ekonomických charakteristik Plzeňského kraje vedly objednatele i zhotovitele k závěru, že územní diferenciaci kraje je nutné provádět i za menší územní jednotky než jsou SO ORP. Kromě obcí, jako základních územních jednotek, je účelné využít také agregovaná data za správní obvody pověřených obecních úřadů (SO ORP). Těch je na území Plzeňského kraje 35 a mnohem lépe postihují vnitrokrajské územní rozdíly. ČSÚ však výsledky za tuto územní jednotku nepublikuje. Nedostatkem předchozích analýz, nejen v souvislosti se zpracováním výsledků Sčítání, bylo územní omezení hranicemi Plzeňského kraje. Současná podoba dat publikovaných ČSÚ, tj. data i za obce celé ČR v jedné tabulce, podporuje sledování stavu a diferencí i v širším území. Proto bylo na úrovni obcí zahrnuto do výběru kromě 501 obcí Plzeňského kraje také 285 obcí všech sousedních krajů ČR, které se nachází v přibližně 15km pásu za hranicemi Plzeňského kraje. Ze stejného důvodu bylo v analýze provedeno také vyhodnocení postavení okresů Plzeňského kraje v rámci ČR. Také tímto krokem analýza navazuje na předchozí studii. V celé analýze je tedy důsledně provedeno vyhodnocení územních rozdílů podle vybraných ukazatelů v následujícím územním členění: - obce Plzeňského kraje a blízké obce sousedních krajů ČR základní územní jednotka, která umožňuje detailní sledování územních rozdílů i na mikroregionální úrovni (s využitím první mapy správního členění), ale pro celokrajský pohled na územní rozdíly je příliš podrobná; - SO POÚ Plzeňského kraje zřejmě nejvhodnější územní jednotka pro vnitrokrajskou diferenciaci, není sledováno ČSÚ; - SO ORP Plzeňského kraje nejmenší nadobecní územní jednotka sledovaná ČSÚ; - okresy ČR tradiční územní jednotka použitá pro sledování postavení částí Plzeňského kraje v rámci ČR. Zpracovatel připomíná, že územní diference na úrovni krajů byla provedena v Analýze definitivních výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 zpracované pro ORR KÚ Plzeňského kraje v roce 2012 (viz výše). S ohledem na účel dokumentu byla zvolená grafická prezentace výsledků vyhodnocení souboru ukazatelů, a to formou map a kartogramů. Pro každý ukazatel byla vytvořena mapová kompozice (dále jen mapa), která obsahuje všechna použitá územní členění. Na úrovni obcí se jedná o mapu, která kromě správního členění obsahuje také informace o populační velikosti jednotlivých obcí a trasy dálnice D5 a silnic I. třídy. Srovnání používá především relativní hodnoty vztažené k základnímu souboru (počet obyvatel, počet zaměstnaných, počet bytů apod. Pokud byl větší podíl v kategorii nezjištěno a pokud bylo možné tento podíl dopočítat pro ukazatele k danému tématu, byl za celek zvolen počet zjištěných prvku (např. počet osob se zjištěným stupněm vzdělání). Nezjištěný počet byl tak rozložen mezi kategorie poměrným způsobem. Přesný název ukazatele, vč. charakteristiky základního souboru, je uveden v názvu mapy. V legendách jsou názvy kráceny. Každá mapa i kartogram má vlastní legendu, neboť klasifikace na základě ukazatelů si kladla za cíl přehlednou prezentaci územních rozdílů. Z toho důvodu byla preferována klasifikace do tříd se stejným počtem prvků ve třídě (kvantily). Z důvodu přehlednosti byl počet tříd omezen (obvykle 4 až 5, v ojedinělých případech 3 nebo 6). Snahou zpracovatele bylo dodržet zásady pro tvorbu kartogramů, resp. jejich legendy, ale při splnění požadavku vyvážení územní diferenciace při větším počtu tříd to nebylo vždy možné. V případě velmi nerovnoměrných histogramů nebyly zvoleny intervaly tříd shodné, ale jedná se např. o násobky výchozího intervalu. Malý rozptyl hodnot (nižší hodnota variačního koeficientu) zase vyžadoval podrobnější členění legendy. Pro představu o rozptylu hodnot ukazatele byly v legendě ponechány hodnoty minima a maxima. Přes uvedená omezení, která souvisí se způsobem interpretace dat podle účelu, zpracovatel věří, že se podařilo vytvořit velmi komplexní, a přitom přehlednou, prezentaci výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 využitelnou nejen při prosazování potřeb kraje v novém programovém období EU

4 1 Obyvatelstvo 1.1 Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel v období (mapa 1.1.1) - Celkový nárůst počtu obyvatel Plzeňského kraje byl o (z na ), tj. o 3,6 procentních bodů za 10 let. - K největšímu přírůstku došlo v okrese Plzeň-město a příměstských okresech Plzeň-jih a Plzeň-sever. - Tato část Plzeňského kraje se tak zařadila do širšího území s výrazným populačním růstem, jehož jádro tvořily Středočeský kraj a Praha. - V prstenci cca do 20 km kolem Plzně došlo v naprosté většině obcí k nárůstu počtu obyvatel. - Podobně se vyvíjelo v menším územním rozsahu zázemí okresních měst v kraji. - Populačně rostla také většina obcí kolem dálnice D5 a silnice I/27. - Rozsáhlejší území s úbytkem obyvatel se nachází v okrajových částech kraje. - Z tohoto pohledu představuje výraznější vnitřní periférii Plzeňského kraje tzv. Sedmihoří, tj. území severně od silnice I/26 mezi Horšovským Týnem a Staňkovem. - Na úrovni okresů došlo k úbytku obyvatel pouze v okrese Klatovy. Hustota osídlení (mapa 1.1.2) - Hustota osídlení Plzeňského kraje v roce 2011 byla v průměru 75,4 obyvatel na km 2 třetí nejnižší ze 14 krajů ČR. - Kromě samotné Plzně byla nejvyšší hustota osídlení v okolí Plzně, a dále kolem silnic I/26, I/ 27 a kolem dálnice D5 z Plzně na Prahu. - Nejnižší hustota je kromě příhraničních oblastí v Sedmihoří, na severozápadě okresu Plzeňsever a na pomezí okresů Plzeň-sever a Rokycany. - Srovnání kartogramů hustoty osídlení podle SO POÚ a SO ORP potvrzuje, jak je pro vnitrokrajskou územní diferenciaci důležitá úroveň SO POÚ, která mnohem lépe postihuje rozdíly uvnitř poměrně nehomogenních, nedávno administrativně vytvořených SO ORP. - Ze srovnání okresů ČR zase vyplývá, že většina okresů Plzeňského kraje patří do rozsáhlého řídce osídleného území ojedinělého i v rámci celé ČR, kam patří i většina Jihočeského kraje a jih a severozápad Středočeského kraje. - Okresy Plzeň-město a Rokycany naopak náleží k urbanizovanému území (ose) západně od Prahy. 1.2 Struktura obyvatel podle pobytu Obyvatelstvo s trvalým pobytem (mapa 1.2.1) - Nižší podíl obyvatel s trvalým pobytem je v okrese Tachov, především v blízkosti dálnice, a také v celém úzkém příhraničním pásu. Obojí zřejmě souvisí s vyjížďkou za prací do zahraničí, a také s vyšším podílem bydlících cizinců, kteří v prvním případě zřejmě nahrazují nedostatek pracovních sil v průmyslových zónách kolem dálnice. - Ve vnitrozemí je nižší podíl obyvatel s trvalým pobytem v Plzni, v Rokycanech a okolí, na pomezí okresů Klatovy a Plzeň-jih a v západní části okresu Plzeň-jih. - Tezi o souvislosti mezi podílem obyvatel s trvalým pobytem a podílem cizinců potvrzuje mapa Podíl obyvatel se státním občanstvím ČR (mapa 1.2.2). Podíl narozených v obci trvalého bydliště (mapa 1.2.3) - Tento ukazatel vypovídá o stabilitě obyvatel ze střednědobého až dlouhodobého hlediska. - Nejnižší podíl rodáků je v území západně a severozápadně od Plzně a v úzkém pásu zbývajícího příhraničí, kterého se jako bývalých Sudet nejvíce dotkl odsun části obyvatel po druhé světové válce. V populaci bydlící v této dosídlené části kraje zřejmě přetrvává menší vazba k území. - Nejvyšší podíl rodáků byl naopak ve zbývající části okresu Klatovy, na Blovicku, v Plzni a na Manětínsku. Bydlící v obci před rokem (mapa 1.2.4) - Nejvyšší podíl bydlících ve stejné obci před rokem byl ve východní části okresu Plzeň-sever, dále na Staroplzenecku a na Blovicku, a také v okolí Domažlic. - Rozsáhlejší území s nižšími hodnotami ukazatele jsou opět na Tachovsku a ve zbylé části příhraničí. Podíl obyvatel mimo byty a zařízení (mapa 1.2.5) - Všechny okresy Plzeňského kraje patřily v rámci ČR mezi ty s vyšším podílem obyvatel zjištěných při SLDB 2011 mimo byty i zařízení (bezdomovci). - Na úrovni SO ORP je nejvyšší podíl těchto obyvatel na Plzeňsku, vč. většiny sousedních ORP, a na Tachovsku. - Na úrovni SO POÚ jsou rozdíly výraznější a ukazují se i podstatné rozdíly uvnitř SO ORP. - Nejmenší podíl bezdomovců byl zjištěn na Domažlicku, Kralovicku, Horažďovicku a na části Sušicka. - Celkově lze konstatovat, že se jedná o údaje, které byly v rámci SLDB systematicky zjišťovány poprvé a rozdíly mohou být způsobeny i odchylkami v aplikaci metodiky, přesto je nutné tuto snahu ČSÚ ocenit. 1.3 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Index maskulinity (mapa 1.3.1) - Plzeňský kraj je jediný v ČR, kde ve dvou okresech převažovali při SLDB 2011 muži nad ženami (okresy Tachov a Plzeň-jih). - Největší početní převahu mají v kraji ženy nad muži v okrese (a SO ORP) Plzeň-město. - Za nimi následují příhraniční ORP kromě Tachova. V obcích těsně při hranici však opět převažují muži. Průměrný věk (mapa 1.3.2) - Průměrný věk je jedním z ukazatelů, který názorně dokumentuje územní rozdíly ve věkové struktuře populace. - Již na úrovni obcí je velmi dobře patrné, že nejmladší populace kraje se nachází především v území západně od Plzně. - Nejvyšší průměrný věk má populace při jihovýchodní hranici Plzeňského kraje. - Toto rozdělení kraje potvrzují i agregované údaje za SO POÚ a SO ORP. - Okres Tachov patří mezi 6 okresů ČR s nejnižším průměrným věkem obyvatel. - I když průměrný věk žen je vyšší než u mužů, územní rozdíly v průměrném věku nejsou výrazné. 2

5 Index stáří (mapa 1.3.3) - Index stáří, tj. počet obyvatel ve věku 65 let a více na 100 obyvatel ve věku do 14 let, především dokládá nerovnováhu ve složení populace, ale protože nižší podíl předproduktivní a vyšší podíl poproduktivní složky populace zároveň zvyšuje její průměrný věk, jsou územní rozdíly podle těchto dvou ukazatelů podobné. - Nejvyšší hodnoty indexu stáří však vykazuje nejen území při jihovýchodní hranici kraje, ale také jeho centrální část (SO POÚ i SO ORP Plzeň) a území východně od Plzně (Rokycansko) - Na úrovni okresů ČR vykazují vyšší hodnotu indexu stáří okresy Klatovy, Plzeň-město i Rokycany. Index ekonomického zatížení (mapa 1.3.4) - Index ekonomického zatížení je dalším syntetickým ukazatelem věkové struktury, který ukazuje vztah produktivní a neproduktivní složky populace. - Také podle tohoto ukazatele je nejméně problémovou částí Plzeňského kraje z hlediska věku obyvatel jeho severozápadní část. - Naopak nejvyšších hodnot dosahuje tento index na velké části okresu Klatovy a jihovýchodně od Plzně (Blovicko). Podíl obyvatel ve věku 80 a více let (mapa 1.3.5) - Velká část obyvatel ve věku 80 a více let vyžaduje soustředěnou sociální, popř. zdravotnickou péči, proto byla územním rozdílům v podílu této věkové kategorie na obyvatelstvu věnována zvláštní pozornost. - Největší podíl těchto obyvatel je především ve východní polovině kraje, nejmenší v severozápadní části. - I z republikového pohledu je významný podíl této složky populace v okresech Klatovy, Plzeňměsto a Rokycany. 1.4 Struktura obyvatel podle dosaženého vzdělání Podíl obyvatel ve věku 15 a více let alespoň s maturitou (mapa 1.4.1) - Na úrovni obcí a především na úrovni SO POÚ vyniká území s vyšším podílem obyvatel alespoň s maturitou, které z Plzně směřuje jižními směry na Domažlicko, na Klatovsko a dále na Sušicko, a také na Rokycansko a Plasko. - Nižší úroveň vzdělanosti obyvatel je na Tachovsku i v přilehlých územích sousedních okresů. - Výjimkou jsou některá větší města se sídlem střední školy (Tachov, Stříbro), ale i zde je dopad na širší území dosud poměrně malý. - Za pozornost stojí i větší města, kde sídlí SŠ, ale podíl obyvatel alespoň s maturitní zkouškou nijak nevybočuje (Bor, Horšovský Týn), neboť školy poskytují převážně vzdělání s výučním listem. - V rámci ČR patří Plzeňský kraj s výjimkou okresu Plzeň-město k územím s nízkou hodnotou tohoto ukazatele. - Velmi podobné jsou územní rozdíly v rámci Plzeňského kraje také podle podílu obyvatel ve věku 15 a více let s vysokoškolským vzděláním (mapa 1.4.2) nebo podle indexu vzdělanosti (mapa 1.4.3), který je syntézou obou předchozích ukazatelů. 2 Pracovní síla 2.1 Ekonomická aktivita obyvatel Index ekonomické aktivity (mapa 2.1.1) - Nejvyšší počet ekonomicky aktivních obyvatel na 100 obyvatel v produktivním věku je kromě Plzně a jejího nejbližšího okolí na většině území okresu Plzeň-sever a Rokycany. - To se projevuje i na úrovni okresů v rámci ČR. - Nízkou hodnotu mají některé periferní oblasti a poněkud překvapivě také Stodsko. - Na úrovni SO ORP se souvislejší území s nejnižšími hodnotami indexu nachází při jihovýchodní hranici kraje. - Je však nutné zdůraznit, že hodnota tohoto ukazatele se pohybuje v poměrně úzkém rozpětí. - Ze srovnání indexů ekonomické aktivity mužů a žen (mapy a 2.1.3) vyplývají některá území s relativně rozdílnou mírou ekonomické aktivity podle pohlaví (např. SO POÚ Manětín, Spálené Poříčí nebo Stod). Index zaměstnanosti (mapa 2.1.4) - Také počet zaměstnaných na 100 obyvatel v produktivním věku je nejvyšší v Plzni a jejím blízkém okolí a v okresech Plzeň-sever a Rokycany. - Ještě zřetelnější je nízká hodnota indexu v okrese Tachov, který se tak zařadil do rozsáhlého pásu okresů při severozápadní hranici ČR se SRN s nižší mírou zaměstnanosti produktivního obyvatelstva. - Zřetelnější rozdíly v indexu zaměstnanosti podle pohlaví (viz mapy a 2.1.6) jsou v některých částech okresu Tachov (vyšší zaměstnanost žen ve srovnání s jinými územími), popř. východní část okresu Klatovy (mírně vyšší zaměstnanost mužů ve srovnání s okolím). - Menší územní rozdíly v míře zaměstnanosti mužů a žen jsou podobné jako v případě ekonomické aktivity. Podíl zaměstnaných žen - Přehledněji dokládá územní rozdíly v míře zaměstnanosti mužů a žen mapa Nejvyšší podíl žen na zaměstnaných je na Plzeňsku, Stodsku, Klatovsku a v severní části okresu Tachov. - Naopak nižší podíl mají ženy na zaměstnaných v některých periferních územích Plzeňského kraje 2 až 3 SO POÚ na severu, severovýchodě a východě kraje. Podíl pracujících důchodců (mapa 2.1.8) - I když podíl pracujících důchodců na důchodcích není příliš velký, územní rozdíly v tomto podílu jsou jasně patrné. - Vyšší je tento podíl především v severní části Plzeňského kraje, především na Tachovsku. - Toto území tak zapadá do širšího území i v rámci ČR. Míra nezaměstnanosti (mapa 2.1.9) - Podíl nezaměstnaných na počtu ekonomicky aktivních byl v rámci SLDB 2011 nejvyšší v okrese Tachov a v některých dalších periferních územích v okrese Domažlice (Poběžovicko, Kdyňsko), Klatovy (Sušicko, Plánicko vnitřní periférie) a Plzeň-sever (Manětínsko). - Relativně nízká nezaměstnanost je v centrální části Plzeňského kraje, a to i v rámci ČR. 3

6 2.2 Zaměstnanost podle sektorů a odvětví Zaměstnanost v priméru (mapa 2.2.1) - Vyšší podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství a lesnictví) je v Plzeňském kraji typický pro některé oblasti v okrajových částech sever okresů Plzeň-sever a Rokycany, východ okresu Plzeň-jih a významné části okresů Domažlice a Klatovy. - To se promítá i do postavení těchto dvou okresů v rámci ČR. Zaměstnanost v sekundéru (mapa 2.2.2) - Okresy Plzeňského kraje vyjma okresu Plzeň-město mají v rámci ČR vyšší podíl zaměstnaných v sekundéru (průmysl a stavebnictví). - V rámci kraje je tento podíl nejvyšší západně a východně od Plzně zřejmě v důsledku koncentrace nových ekonomických aktivit v místech s dobrou dostupností dálnice D5. - Vyšší je tento podíl také např. v okolí Nýrska nebo na východě kraje na rozhraní okresů Klatovy a Plzeň-jih pravděpodobně v důsledku nedostatku jiných možností ekonomického uplatnění. Zaměstnanost v průmyslu (mapa 2.2.3) - Zaměstnanost v průmyslu ještě zřetelněji odhaluje koncentraci ekonomických aktivit nejen kolem dálnice, ale také kolem některých navazujících silnic I. třídy (zejména I/26 a I/21). - Tyto rozdíly se projevují také na úrovni okresů v rámci ČR. Zaměstnanost v terciéru (mapa 2.2.4) - Zaměstnanost v terciéru (ve službách) byla z důvodu nezanedbatelného podílu zaměstnaných bez zjištěného sektoru zaměstnání vymezena negativně s využitím převrácené stupnice při vyjádření podílu zaměstnanosti v priméru a sekundéru v souhrnu. - Nejvyšší podíl zaměstnaných v terciéru bydlí kromě měst nad 10 tis. obyvatel v blízkém okolí Plzně a v území severně od Plzně, na Sušicku a na Tachovsku, - V rámci ČR má významnější podíl zaměstnanosti v terciéru jen okres Plzeň-město. 2.3 Zaměstnaní podle věku a vzdělání Zaměstnaní ve věku let (mapa 2.3.1) - Podíl nejmladší věkové skupiny se zanedbatelným podílem vzdělávajících se sice nevykazuje velké územní rozdíly, přesto může ukázat oblasti, kde náhrada zaměstnaných odcházejících do důchodu může být obtížnější. - Problematičtější z tohoto hlediska se jeví periferní oblasti Plzeňského kraje především na severu Plzeňska, na Klatovsku, na Domažlicku i na Tachovsku. - Na úrovni okresů ČR se jako problematické jeví všechny tři příhraniční okresy kraje. - Tuto hypotézu do jisté míry podporuje také mapa Obměna zaměstnaných (mapa 2.3.2), která ukazuje největší disproporce mezi dvěma vzdálenějšími desetiletými věkovými skupinami zaměstnaných (25-34 let a let). Podíl zaměstnaných alespoň s maturitou (mapa 2.3.3) - Územní rozdíly podílu zaměstnaných alespoň s maturitou jsou velmi podobné územním rozdílům v podílu obyvatel ve věku 15 a více let s tímto stupněm vzdělání (viz mapa 1.4.1) - Stejné je to i v případě vysokoškolského vzdělání zaměstnaných srovnej mapu s mapou Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání Podíl zaměstnanců (mapa 2.4.1) - Téměř všechny okresy Plzeňského kraje patří v rámci ČR k těm s vyšším podílem zaměstnanců na zaměstnaných. - Nejvíce je této kategorie zaměstnaných na Stříbrsku a v sousedících částech okolních okresů Plzeňského kraje, což zřejmě souvisí s koncentrací ekonomických aktivit kolem dálnice a silnice I/26. - Vyšší podíl zaměstnanců je však poněkud překvapivě také ve čtyřech SO POÚ na hranici kraje (Kralovice, Spálené Poříčí, Poběžovice a Bezdružice). - Mapa podílu pracujících na vlastní účet (mapa 2.4.2) tuto informaci doplňuje. 2.5 Vyjížďka do zaměstnání podle prostorového rámce Podíl vyjíždějících do zaměstnání mimo obec (mapa 2.5.1) - Všechny ukazatele v bloku Vyjížďka jsou vztaženy k počtu zaměstnaných, což lépe ilustruje význam vyjížďky i jejích jednotlivých typů na zaměstnanosti obyvatel obce. - Podíl vyjíždějících mimo obec dokumentuje dostupnost pracovního uplatnění, avšak výklad nemusí být jednoduchý, neboť příčiny mohou být různé. - Ve větších sídlech je obvykle malý podíl vyjíždějících způsoben širokou nabídkou pracovních příležitostí. - V některých územích je stejný jev způsoben nedostupností pracovních příležitostí v blízkosti bydliště (okresy Klatovy nebo Tachov), což vede ve větší míře ke snaze pracovat na vlastní účet (viz předchozí mapa 2.4.2) nebo k vyšší nezaměstnanosti (viz mapa 2.1.9). - Vyšší podíl vyjíždějících mimo obec se týká především zázemí center, a to nejen menších obcí (viz např. Starý Plzenec nebo Spálené Poříčí). - Plzeň představuje velmi významný cíl vyjížďky do zaměstnání, což se projevuje i v rámci okresů na úrovni ČR (více viz dále). Podíl vyjíždějících do zaměstnání v rámci okresu (mapa 2.5.2) - Vyjížďku do zaměstnání podle prostorového rámce ovlivňuje správní uspořádání. - Rozšíření okresu Plzeň-město k o SO POÚ Starý Plzenec a některé další obce tím ovlivnilo vypovídací schopnost tohoto i následujícího ukazatele. - Z mapy je patrné, že vyjížďka v rámci okresu je významná zejména v okresech Domažlice a Klatovy, kde jsou zřejmě okresní města dominantními cíli, uplatňují se však i další centra (Horšovský Týn. Kdyně, Sušice). - Také v okrese Rokycany jsou potřeby vyjížďky za prací do značné míry saturovány v rámci okresu. Podíl vyjíždějících do zaměstnání do jiného okresu kraje (mapa 2.5.3) - Tento ukazatel velmi názorně ukazuje dosah poměrně intenzivní dojížďky do okresu Plzeňměsto, resp. do Plzně, s výjimkou obcí připojených do okresu Plzeň-město v roce 2007 (viz výše). - Území s intenzivní vyjížďkou tvoří téměř celá území okresu Plzeň-jih a Plzeň- sever i západní část okresu Rokycany. - Vyšší podíl tohoto typu vyjížďky při hranici těchto okresů, ale i okresů příhraničních, může být způsoben větší vyjížďkou nejen do Plzně, ale také do sousedního okresu. 4

7 - Blíže lze tyto rozdíly určit jen na základě podrobné analýzy proudů vyjížďky za prací. Podíl vyjíždějících do zaměstnání mimo kraj (mapa 2.5.4) - Tento ukazatel spojuje vyjížďku do jiných krajů ČR i do zahraničí. - Je potřeba zdůraznit, že k úplnému otevření pracovního trhu v Bavorsku došlo sice v roce 2011, ale až po termínu Sčítání, a tak se do jeho výsledků tento faktor ještě nepromítl. - I proto byla intenzita vyjížďky do zahraničí v příhraničních okresech nižší než vyjížďka do jiných krajů při vnitrostátní hranici Plzeňského kraje. - Pás s vyšším podílem vyjížďky do jiného kraje není široký; nejhlouběji zasahuje do nitra kraje na Zbirožsku. 2.6 Vyjížďka do zaměstnání podle doby cesty Podíl vyjíždějících do zaměstnání denně (mapa 2.6.1) - V mapě byla použita převrácená stupnice barev, aby vynikly oblasti s nižším podílem vyjíždějících denně, odkud je tedy větší část zaměstnaných nucena vyjíždět na delší vzdálenosti a po větší část týdne bydlet mimo místo obvyklého bydliště. - Větší je tento podíl v okrajových částech Plzeňského kraje, a také ve větších městech, odkud sice vyjíždí menší část zaměstnaných, ale na větší vzdálenosti (např. do Prahy). - V rámci okresů ČR je významný podíl nedenní vyjížďky v okrese Klatovy. Podíl vyjíždějících do zaměstnání denně 30 a více minut (mapa 2.6.2) - Tento ukazatel dosahuje nejvyšších hodnot v širokém prstenci kolem Plzně. - Hodnocení doby trvání 1 cesty do zaměstnání je velmi subjektivní, neboť někdo uvažuje pouze cestu dopravním prostředkem a jiný dobu od zaklapnutí dveří bytu po usednutí v kanceláři. - I tak si lze vysvětlit asymetrii prstence kolem Plzně s vyšším podílem dojíždějících do zaměstnání 30 a více minut. - Tvar prstence je přirozeně ovlivněn především vzdáleností cíle vyjížďky a kvalitou dopravní infrastruktury (v případě individuální dopravy) a dopravních služeb (v případě veřejné dopravy). - Z toho lze usuzovat, že nejlepší dostupnost Plzně je z jihozápadního směru. - Problematičtější je časová dostupnost zaměstnání z území jihovýchodně, a především severozápadně od Plzně. - To potvrzuje také podíl vyjíždějících do zaměstnání denně 45 a více minut (mapa 2.6.3). - Malý význam dojížďky se naopak projevuje především v těch periferních oblastech, kde pracovní funkce center není tak výrazná sever okresů Tachov a Rokycany, severozápad okresu Plzeň-sever nebo Sušicko. - V okresech Domažlice, Plzeň-jih a Rokycany je podíl dojížďky na pracovních místech významný i v rámci ČR. Index pracovních míst (mapa 2.7.2) - Počet pracovních míst je výsledkem počtu zaměstnaných bydlících, počtu dojíždějících a počtu vyjíždějících do zaměstnání. - Podíl vyjíždějících do zaměstnání mimo obec na zaměstnaných bydlících v obci dokumentuje mapa 2.5.1, podíl dojíždějících do zaměstnání na pracovních místech dokládá předchozí ukazatel (mapa 2.7.1). - Index pracovních míst ukazuje výsledek těchto procesů také relativně, stejně jako oba výše zmíněné ukazatele, neboť je to počet pracovních míst na 100 bydlících zaměstnaných. - Nejtmavší zelená místa v mapě ukazují území nejméně soběstačná z hlediska zaměstnanosti, růžová jsou území s výraznějším převisem nabídky pracovních míst. - Výrazněji kladnou bilanci vyjížďky a dojížďky, tj. počet pracovních míst alespoň o 10 % převyšuje počet bydlících zaměstnaných, má v Plzeňském kraji jen několik vesměs velkých obcí resp. měst, ale také několik menších obcí. - Nejvíce obcí s citelným nedostatkem pracovních míst je koncentrováno kolem Domažlic, Klatov a v širším okolí Plzně. - Méně významný je nedostatek pracovních míst v obcích na Tachovsku a Sušicku, kde centra nejsou tak silná, a nedochází tudíž k takové koncentraci pracovních míst. - Okres Plzeň-město nabízí i v rámci ČR výrazný přebytek pracovních míst svému okolí (hodnota indexu 117). - Relativně (a samozřejmě i absolutně) více nabízí jen Brno-město (125) a Praha (120). 2.7 Bilance pracovních míst Počet dojíždějících do zaměstnání na 100 pracovních míst (mapa 2.7.1) - Ukazatel jednak dokládá, jak významná je dojížďka pro trh práce v daném území, ale také, jak relativně silná jsou centra dojížďky v daném území. - SO POÚ Plzeň překvapivě nepatří v rámci kraje k územím s největším podílem dojížďky na pracovních místech. - Větší význam má dojížďka např. v periferních částech kraje s nedostatkem pracovních příležitostí v malých obcích, kde je pracovní funkce centra velmi významná Domažlice, Rokycany, ale i Bor a Horšovský Týn. 5

8 3 Domácnosti a jejich vybavení ICT 3.1 Struktura hospodařících domácností Průměrný počet členů domácnosti (mapa 3.1.1) - Územní rozdíly v průměrném počtu členů (hospodařící) domácnosti jsou na úrovni obcí velmi obtížně postižitelné. - Snad lze vyslovit hypotézu, že nižší je tento počet v malých obcích (domácnosti osamělých starších lidí) a ve větších městech (navíc singles), a naopak větší domácnosti jsou zpravidla v některých (větších) obcích v zázemí měst, které jsou atraktivní pro rodiny s dětmi. - Jistě lze nalézt řadu výjimek mezi 501 obcí Plzeňského kraje, ale dále se podíváme na problematiku podrobněji. - Na úrovni větších územních celků jsou větší rodiny na většině okresu Plzeň-sever, a také jihovýchodně od Plzně, což jsou atraktivní území s větším přírůstkem obyvatel. - V centrální části kraje jsou menší rodiny nejen v Plzni a na Rokycansku, ale také v SO ORP Stod. - V příhraničí jsou menší rodiny zejména v jižní části okresu Klatovy (Sušicko). Podíl hospodařících domácností jednotlivců (mapa 3.1.2) - Mapa podílu hospodařících domácností jednotlivců alespoň částečně potvrzuje výše uvedenou hypotézu, neboť vyšší podíl lze nalézt ve velkých městech a v obcích v periferních oblastech, vč. vnitřních periférií (typicky při hranici okresu Klatovy s okresy Plzeň-jih a Domažlice). Podíl hospodařících domácností úplných rodin (mapa 3.1.3) - Obce s vyšším podílem úplných rodin tvoří souvislejší území kolem větších měst, nejzřetelnější je tento jev v okolí Domažlic. - Samotná centra (města nad 5000 obyvatel) mají tento podíl obvykle nízký. - Podíl úplných rodin v okresech Plzeň-jih a Plzeň-sever je vyšší i v rámci ČR, v okrese Tachov patří naopak k nejnižším. Podíl hospodařících domácností úplných rodin se závislými dětmi (mapa 3.1.4) - Ještě více vynikne soustředění vyššího podílu vícečlenných domácností kolem center v případě úplných rodin se závislými dětmi, což potvrzuje suburbanizační procesy v těchto územích, tj. těsnou funkční vazbu s centrem (zaměstnání, vzdělání, služby). - Na úrovni větších územních celků je podíl tohoto typu hospodařících domácností nižší v některých okrajových částech Plzeňského kraje (Tachovsko, Sušicko). 3.2 Vybavení bytových domácností ICT Podíl domácností vybavených osobním počítačem připojeným na internet (mapa 3.2.1) - Vyšší podíl domácností vybavených PC připojeným na internet je ve městech i v jejich okolí, což se kromě Plzně zřetelně ukazuje také na Domažlicku. - Na úrovni větších územních celků se větší podíl vybavenosti domácností touto technikou ukazuje v širším okolí Plzně. 4 Bydlení a technická vybavenost 4.1 Charakteristika domovního fondu Podíl rodinných domů na domovním fondu (mapa 4.1.1) - Tento ukazatel dokumentuje charakter zástavby srovnej s podílem bytů v bytových domech (mapa 3.3.2). - Nejnižší podíl rodinných domů je v úzkém pásu v příhraničí, v okrese Tachov i na severozápadě okresu Plzeň-sever porovnej s podílem obyvatel narozených v místě bydliště (mapa 1.2.3). - Na úrovni větších územních celků je vyšší podíl rodinných domů v příměstských okresech (Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany) kromě území západně od Plzně. Podíl domů postavených v letech (mapa 4.1.2) - Podíl domů postavených v letech dokládají mimo jiné atraktivitu území ve změněných (ekonomických a společenských) podmínkách po roce Je patrné, že tento podíl je vyšší ve městech a u větších z nich i v jejich zázemí (proces suburbanizace) více v okolí Domažlic a Tachova než Klatov a Rokycan. - Dále je zřejmý zájem o výstavbu v obcích v okolí hlavních silnic i dálnice a v příhraničí. - Menší podíl nových domů je zejména při vnitrostátních hranicích kraje a v některých vnitřních perifériích (mezi hlavními dopravními tahy). - Na úrovni větších územních celků bylo postaveno nejvíce nových domů na Plzeňsku, a dále na Tachovsku. Podíl bytových domů v soukromém vlastnictví (mapa 4.1.3) - Tento ukazatel zahrnuje bytové domy ve vlastnictví fyzických osob i ve spoluvlastnictví vlastníků bytů. - Na úrovni obcí nevznikají podle tohoto ukazatele žádná rozsáhlejší území se stejnou charakteristikou, proto má smysl pohled na větší územní celky. - Vyšší podíl bytových domů v soukromém vlastnictví je na většině okresu Tachov, který je typický velkým podílem bytů v bytových domech (viz dále mapa 4.3.2). - Podobně je na tom také Plzeň, některá přilehlá území a Klatovsko. Podíl neobydlených domů (mapa 4.1.4) - Velký podíl neobydlených domů se nachází mimo větší města na okrese Klatovy a v sousedním Nepomucku, na severu okresu Rokycany a na Manětínsku. - Že důvodem je především rekreační využití domů dokládá podíl domů neobydlených z důvodu rekreace (mapa 4.1.5), který má velmi podobné územní diference jako předchozí ukazatel. - Malé rekreační využití neobydlených domů je v nejsevernějších obcích okresu Rokycany, což může naznačovat malou atraktivitu pro bydlení i rekreaci. - Výsledky však nelze přeceňovat, neboť podíl neobydlených domů, u nichž nebyl zjištěn důvod neobydlenosti, byl velký. - Okresy Klatovy a Plzeň-jih patří k rozsáhlému území v jižní polovině Česka s vysokým podílem neobydlených domů i s vysokým podílem neobydlených domů z důvodu rekreace. 6

9 4.2 Vybavenost domů Podíl obyvatel obývajících domy napojené na kanalizační síť (mapa 4.2.1) - Nízký podíl těchto obyvatel se vyskytuje především při východní a severní hranici Plzeňského kraje. - Nízkou míru napojení i v rámci okresů ČR mají 4 ze 7 okresů kraje (Klatovy, Plzeň-jih, Plzeňsever, Rokycany). Podíl obyvatel obývajících domy napojené na plyn (mapa 4.2.2) - Podíl obyvatel obývajících domy napojené na plyn závisí na stupni plynofikace území i na charakteru zástavby (podíl bytových domů). - Nejvyšší podíl obývajících domy napojené na plyn v Plzeňském kraji je na Plzeňsku, na Klatovsku a na Tachovsku. - Nejnižší je tento podíl při jihovýchodní i severovýchodní hranici kraje. 4.3 Charakteristika bytového fondu Průměrný počet obyvatel na byt (mapa 4.3.1) - Vyšší průměrný počet obyvatel na 1 obydlený byt je typicky v zázemí větších měst, což souvisí s typem, resp. velikostí domácností viz kapitola Nejzřetelnější je tento jev v příhraničí, např. na Tachovsku nebo v okolí Domažlic. Podíl bytů v bytových domech (mapa 4.3.2) - Vyšší hodnota tohoto ukazatele indikuje nevenkovský charakter sídla. - Kromě měst je vyšší podíl bytů v bytových domech na Tachovsku a při zbývající hranici se SRN, což souvisí s novou výstavbou při dosidlování Sudet, vč. bydlení pro vojáky srovnej s mapou Venkovštější charakter mají obce ve východní části kraje, což je patrné i na úrovni okresů ČR. Podíl bytů v bytových domech ve vlastnictví jejich obyvatel (mapa 4.3.3) - Poměrně velká část obcí v Plzeňském kraji nemá bytové domy (142 z 501 obce, tj. 28 % - vyznačeny šedě) a rodinné domy jsou převážně ve vlastnictví svých obyvatel, což zkresluje vlastnické vztahy bytům jako celku, proto byl pro postižení vlastnických vztahů k bytům použit tento ukazatel jako hlavní. - Ve větší míře obývají byty v bytových domech jejich vlastníci převážně ve městech a v jejich okolích. - Ve venkovských oblastech s menším podílem těchto bytů je podíl obyvatel-vlastníků zpravidla menší. - Tam však převažují rodinné domy, což výrazně zvyšuje celkový podíl bytů ve vlastnictví jejich obyvatel na počtu obydlených bytů se zjištěným vlastnictvím (mapa 4.3.4) Podíl neobydlených bytů (mapa 4.3.5) - Tento ukazatel dokumentuje intenzitu využívání bytů pro bydlení, a tedy i tlak na toto jejich využití. - Více než třetina bytů není využita k bydlení ve velké části obcí v rozsáhlé jihovýchodní části Plzeňského kraje, a dále na pomezí okresů Plzeň-sever a Rokycany a na Manětínsku. - Největší využití dosahuje bytový fond pro bydlení ve městech a velkých obcích, a dále plošně na Plzeňsku, v okrese Tachov, na severu okresu Domažlice a na Kralovicku. 4.4 Byty podle technického vybavení Podíl bytů v bytových domech se sníženou kvalitou (mapa 4.4.1) - Podíl bytů se sníženou kvalitou není v Plzeňském kraji velký a nejčastěji se pohybuje kolem 5 % u bytových domů a 6 % u rodinných domů. - Nejvyšší je tento podíl u bytových domů na Tachovsku, v části Plzeňska (vč. Plzně) a v některých periferních částech kraje. Podíl bytů v rodinných domech se sníženou kvalitou (mapa 4.4.2) - U rodinných domů jsou územní rozdíly odlišné. - Nejvyšší podíl bytů se sníženou kvalitou je opět na Tachovsku a dále v některých sousedících částech okolních okresů. - Horší je také situace na jihovýchodě Plzeňského kraje. - Zbývající území vč. Plzně vykazují nízký podíl bytů se sníženou kvalitou v rodinných domech. - Protože byty v rodinných bytech ve většině obcí převažují, nepřekvapí, že územní rozdíly v podílu bytů se sníženou kvalitou v rodinných domech jsou podobné územním rozdílům podíl bytů se sníženou kvalitou celkem (mapa 4.4.3). Podíl bytů v bytových domech napojených na žumpu nebo jímku (mapa 4.4.4) - Vysoký podíl bytů napojených na žumpu nebo jímku svědčí o nízkém napojení na kanalizaci s možností čištění a v praxi tak může ve větší míře docházet k nesprávné likvidaci odpadních vod. - V rozptýlené venkovské zástavbě však není v současnosti ekonomicky schůdné 100% odkanalizování odpadních vod s vyústěním na ČOV. - Větší předpoklady pro ekologické a zároveň efektivní nakládání s odpadními vodami mají obce s větší koncentrací obyvatel, tj. např. s vyšším podílem bytových domů. - Největší podíl bytů v bytových domech napojených na žumpu nebo jímku je na západě a severu okresu Plzeň-sever a na Radnicku. - Až za nimi následuje jihovýchodní část Plzeňského kraje a sever okresu Domažlice. Podíl bytů v rodinných domech napojených na žumpu nebo jímku (mapa 4.4.5) - V případě bytů rodinných domů je situace mírně odlišná. - Nejhorší je situace v rozsáhlém území v jihovýchodní části kraje a až za nimi následuje sever okresů Plzeň-sever a Rokycany. Podíl bytů napojených na žumpu nebo jímku (mapa 4.4.6) - Ze souhrnného vyhodnocení bytů napojených na žumpu nebo jímku vyplývá, že rozdíly v území jsou značné. - Zatímco ve velkých městech, ale i v dalších obcích na Plzeňsku, Domažlicku a Tachovsku je tento způsob likvidace odpadních vod nepříliš významný, především v některých rozsáhlých periferních oblastech na jihovýchodě a severu kraje tvoří významný podíl likvidace odpadních vod. 7

10 Podíl bytů se zavedeným plynem (mapa 4.4.7) - Nejvyšších hodnot dosahuje tento ukazatel v centrální části kraje, na Tachovsku, v sídlech kolem silnic I/26 a I/27 a v severozápadní polovině okresu Klatovy. - Naopak v jihovýchodní části tohoto okresu a na severovýchodě Plzeňského kraje je plynofikace bytů nejmenší. - I když plynofikace bytů je celkově vyšší v bytových než v rodinných domech, územní rozdíly jsou v obou případech podobné, jak dokládají mapy podíl bytů v rodinných domech se zavedeným plynem (mapa 4.4.8) a podíl bytů v bytových domech se zavedeným plynem (mapa 4.4.9). Použité podklady - Definitivní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů ČSÚ. Plzeň [online]. Dostupné z: - Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 dopravní proudy. ČSÚ. Plzeň [CD-ROM]. 4.5 Byty podle způsobu vytápění Podíl bytů vytápěných kamny (mapa 4.5.1) - Tento ukazatel nezahrnuje pouze zastaralé způsoby vytápění, ale i moderní metody (např. zplyňování), vč. spalování dřeva, přesto jeho vyšší hodnoty indikují území potenciálně s horší kvalitou ovzduší, které má pravděpodobně omezené možnosti využívat jiné zdroje energie (dálkové vytápění, elektřina, plyn), ať už z důvodu fyzické nebo ekonomické dostupnosti. - Struktura dostupných dat neumožňovala odlišit všechny relevantní varianty způsobů vytápění a použitého paliva, proto se věnujeme jen některým rizikovým způsobům a palivům. - Větší podíl bytů vytápěných kamny je na východě kraje, na severu okresu Domažlice a na Manětínsku. - Prakticky stejné územní rozdíly vykazuji i podíl bytů v rodinných domech vytápěných kamny (mapa 4.5.2). Podíl bytů v bytových domech vytápěných kamny (mapa 4.5.3) - Územní rozdíly v Plzeňském kraji podle tohoto ukazatele se od předchozích dvou liší. - Nejvyšší podíly bytů vytápěných kamny jsou i západně a jižně od Plzně a pouze v některých územích při východní hranici kraje (Horažďovicko, Rokycansko, Radnicko). Podíl bytů vytápěných pevnými palivy (mapa 4.5.4) - Na úrovni obcí je vysoký stupeň využití pevných paliv ve větších územích na Sušicku a Horažďovicku, v Sedmihoří a na pomezí okresů Plzeň-sever a Rokycany. - Na úrovni vyšších územních celků je tento podíl vysoký při východní hranici kraje a na severu okresu Plzeň-sever. Podíl bytů v rodinných domech vytápěných pevnými palivy (mapa 4.5.5) - Vytápění pevnými palivy zpravidla zahrnuje ve větší míře rizikovější způsoby než u bytových domů, kde se častěji jedná o ústřední vytápění z většího zdroje, který je snáze kontrolovatelný. - Kromě území vyjmenovanými za celý bytový fond jsou rodinné domy ve větší míře vytápěny pevnými palivy také na Bezdružicku, Borsku a Poběžovicku. - Příhraniční okresy Plzeňského kraje patří do většího souvislého území s vysokým podílem bytů v rodinných domech vytápěných pevnými palivy. 8

11 Přílohy Mapa: Obce a správní členění Plzeňského kraje Mapa 1.1.1: Změna počtu obyvatel v období Mapa 1.1.2: Hustota osídlení Mapa 1.2.1: Podíl obyvatel s trvalým pobytem Mapa 1.2.2: Podíl obyvatel se státním občanstvím ČR Mapa 1.2.3: Podíl narozených v obci obvyklého bydliště Mapa 1.2.4: Bydlící v obci před rokem Mapa 1.2.5: Podíl obyvatel mimo byty a zařízení Mapa 1.3.1: Index maskulinity Mapa 1.3.2: Průměrný věk obyvatel Mapa 1.3.3: Index stáří Mapa 1.3.4: Index ekonomického zatížení Mapa 1.3.5: Podíl obyvatel ve věku 80 a více let Mapa 1.4.1: Podíl obyvatel alespoň s maturitou na obyvatelích ve věku 15 a více let se zjištěným stupněm vzdělání Mapa 1.4.2: Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním na obyvatelích ve věku 15 a více let se zjištěným stupněm vzdělání Mapa 1.4.3: Index vzdělanosti Mapa 2.1.1: Index ekonomické aktivity Mapa 2.1.2: Index ekonomické aktivity muži Mapa 2.1.3: Index ekonomické aktivity ženy Mapa 2.1.4: Index zaměstnanosti Mapa 2.1.5: Index zaměstnanosti muži Mapa 2.1.6: Index zaměstnanosti ženy Mapa 2.1.7: Podíl žen na zaměstnaných Mapa 2.1.8: Podíl pracujících důchodců Mapa 2.1.9: Míra nezaměstnanosti Mapa 2.2.1: Podíl zaměstnaných v priméru Mapa 2.2.2: Podíl zaměstnaných v sekundéru Mapa 2.2.3: Podíl zaměstnaných v průmyslu Mapa 2.2.4: Podíl zaměstnaných v priméru a sekundéru Mapa 2.3.1: Podíl věkové skupiny let na zaměstnaných Mapa 2.3.2: Obměna zaměstnaných Mapa 2.3.3: Podíl zaměstnaných minimálně s maturitou Mapa 2.3.4: Podíl zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním Mapa 2.4.1: Podíl zaměstnanců na zaměstnaných Mapa 2.4.2: Podíl pracujících na vlastní účet na zaměstnaných Mapa 2.5.1: Podíl vyjíždějících mimo obec na bydlících zaměstnaných Mapa 2.5.2: Podíl zaměstnaných vyjíždějících v rámci okresu na zaměstnaných Mapa 2.5.3: Podíl zaměstnaných vyjíždějících do jiného okresu kraje na zaměstnaných Mapa 2.5.4: Podíl zaměstnaných vyjíždějících mimo kraj na zaměstnaných Mapa 2.6.1: Podíl zaměstnaných vyjíždějících denně mimo obec na zaměstnaných vyjíždějících mimo obec Mapa 2.6.2: Podíl vyjíždějících do zaměstnání 30 a více minut na vyjíždějících do zaměstnání Mapa 2.6.3: Podíl vyjíždějících do zaměstnání 45 a více minut na vyjíždějících do zaměstnání Mapa 2.7.1: Počet dojíždějících do zaměstnání na 100 pracovních míst Mapa 2.7.2: Index pracovních míst Mapa 3.1.1: Průměrný počet členů domácnosti Mapa 3.1.2: Podíl domácností jednotlivců na počtu hospodařících domácností Mapa 3.1.3: Podíl úplných rodin na počtu hospodařících domácností Mapa 3.1.4: Podíl úplných rodin se závislými dětmi na počtu hospodařících domácností Mapa 3.2.1: Podíl bytových domácností se zjištěným PC připojeným na internet na počtu bytových domácností Mapa 4.1.1: Podíl rodinných domů na domech celkem Mapa 4.1.2: Podíl domů postavených v období Mapa 4.1.3: Podíl bytových domů ve vlastnictví fyzických osob nebo ve spoluvlastnictví vlastníků bytů Mapa 4.1.4: Podíl neobydlených domů Mapa 4.1.5: Podíl neobydlených domů z důvodu rekreace na celkovém počtu domů Mapa 4.2.1: Podíl obyvatel obývajících domy napojené na kanalizační síť Mapa 4.2.2: Podíl obyvatel obývajících domy napojené na plyn Mapa 4.3.1: Průměrný počet obyvatel na 1 obydlený byt Mapa 4.3.2: Podíl bytů v bytových domech na celkovém počtu bytů Mapa 4.3.3: Podíl bytů v bytových domech ve vlastnictví jejich obyvatel na počtu obydlených bytů v bytových domech se zjištěným vlastnictvím Mapa 4.3.4: Podíl bytů ve vlastnictví jejich obyvatel na počtu obydlených bytů se zjištěným vlastnictvím Mapa 4.3.5: Podíl neobydlených bytů na počtu bytů 9

12 Mapa 4.4.1: Podíl obydlených bytů v bytových domech se sníženou kvalitou na obydlených bytech v bytových domech Mapa 4.4.2: Podíl obydlených bytů v rodinných domech se sníženou kvalitou na obydlených bytech v rodinných domech Mapa 4.4.3: Podíl obydlených bytů se sníženou kvalitou na obydlených bytech Mapa 4.4.4: Podíl obydlených bytů v bytových domech napojených na žumpu nebo jímku na obydlených bytech v bytových domech Mapa 4.4.5: Podíl obydlených bytů v rodinných domech napojených na žumpu nebo jímku na obydlených bytech v rodinných domech Mapa 4.4.6: Podíl obydlených bytů napojených na žumpu nebo jímku na obydlených bytech Mapa 4.4.7: Podíl obydlených bytů se zavedeným plynem na obydlených bytech Mapa 4.4.8: Podíl obydlených bytů v rodinných domech se zavedeným plynem na obydlených bytech v rodinných domech Mapa 4.4.9: Podíl obydlených bytů v bytových domech se zavedeným plynem na obydlených bytech v bytových domech Mapa 4.5.1: Podíl obydlených bytů vytápěných kamny na obydlených bytech Mapa 4.5.2: Podíl obydlených bytů v rodinných domech vytápěných kamny na obydlených bytech v rodinných domech Mapa 4.5.3: Podíl obydlených bytů v bytových domech vytápěných kamny na obydlených bytech v bytových domech Mapa 4.5.4: Podíl obydlených bytů vytápěných pevnými palivy na obydlených bytech Mapa 4.5.5: Podíl obydlených bytů v rodinných domech vytápěných pevnými palivy na obydlených bytech v rodinných domech 10