PUBLIC SPACES LIVING PLACES / VEŘEJNÉ PROSTORY ŽIVÁ MÍSTA

Transkript

1 ANOTACE PŘÍSPĚVKŮ KONFERENCE PUBLIC SPACES LIVING PLACES / VEŘEJNÉ PROSTORY ŽIVÁ MÍSTA Praha, Veletržní palác,

2 KONCEPČNÍ PLÁNOVÁNÍ VEŘEJNÝCH PROSTOR VE MĚSTĚ Koncepční rozvoj veřejných prostor a aktuální výzvy / Jan Gehl, Gehl Architects, Dánsko Inspirativní strategie a koncepce veřejných prostranství v České republice / Jakub Filip Novák, No-architects I v tuzemsku již existují inspirativní strategie a koncepce veřejných prostranství. Ze všeho nejvíce je potřeba o nich nahlas mluvit. Nabízejí to, co chceme? Vedou k deklarovaným cílům? Obsahují prostor pro inovaci a zlepšení? Dovedou strhnout k následování? Abychom o nich mohli mluvit, je nutné o nich vědět. Příspěvek nabídne bleskový průlet několika přelomovými strategiemi veřejných prostranství. Veřejný prostor v České republice plány a realita / Igor Kovačevič, Centrum pro středoevropskou architekturu Po dvaceti letech se i středoevropská společnost začala zabývat tématem veřejného prostoru. Bohužel s ohledem na krátkou zkušenost s novým demokratickým režimem a s absencí diskuse o společenských tématech se dnes veřejný prostor stává jakousi profesní záležitostí, kde na jedné straně jsou návrháři uvažující o kráse a novosti, a na druhé politická reprezentace často uvažující krátkodobě, v perspektivě volebního období. Veřejný prostor není o managementu nebo o shánění dotací, ale v první řadě je obrazem společnosti, kterou vytváříme. Pokusme dešifrovat, skrze plány a realitu, jakou zprávu posíláme budoucím generacím o naší společnosti a nezapomeňme přitom, že veřejný prostor je určen pro nás, kteří jej denně užíváme.

3 A. DÍTĚ VE MĚSTĚ PŘÍRODNÍ DĚTSKÁ HŘIŠTĚ, MÍRA RIZIKA A CERTIFIKACE Zážitek z hravé krajiny / Lukáš Gavlovský, výtvarník Příspěvek představí vlastní zkušenosti z vytváření atypických dětských hřišť v prostoru města, lesa a zahrady. Hřiště mobiliářová, autorská, přírodní i hřiště přirozená jsou součástí prostoru kolem nás. Každé z nich má svůj příběh. Jinak jej vnímá dítě a jinak dospělý člověk. Zatímco investor a zhotovitel bývá často svázán mnoha regulacemi a mantinely, děti svobodně využívají ke hře jakýkoliv čas a prostor. Radost ze hry lze však zažít nejen jako uživatel hřiště, ale i v roli tvůrce. Čeho jsme se přirozeně a rádi dotýkali v dětství, to je nám často blízké i v dospělosti. Hraní a přirozený rozvoj / Harry Harbottle, Richter Spielgeräte, Velká Británie Děti, zvláště ve městech, tráví v současnosti většinu svého herního času v umělém prostředí a chybí jim kontakt s přírodou. Tato prezentace upozorní na základní potřeby dětí, zvláště raného věku, jako jsou přímý kontakt s přírodními prvky a rozvíjení přirozené zvědavosti pro objevování venkovního prostředí bezpečným způsobem. Pokud děti mají možnost si hrát v přírodním prostředí, např. v písku nebo vodě, mohou lépe porozumět světu, ve kterém žijí a za který jednou ponesou odpovědnost. Zároveň je důležité, aby rodiče a dospělí nepodléhali obavám z potenciálních rizik a nebezpečí přírodního prostředí, ale aby naopak rozvíjeli důvěru a podporu pobytu dětí v tomto prostředí. Legislativní rámec pro certifikaci prvků hřišť české a evropské standardy / Ludvík Schmidtmayer, Zkušební ústav lehkého průmyslu Legislativní rámec pro certifikaci prvků hřišť české a evropské standardy porovnání legislativy v oblasti dětských hřišť a sportovišť, české a evropské zákony platné normy současná praxe v ČR

4 B. ŠETRNÁ DOPRAVA VE MĚSTECH BEZBARIÉROVOST, BEZPEČNOST A SOUČASNÉ TRENDY Aktuální možnosti šetrné dopravy současné trendy / Michaela Valentová, Ústav pro ekopolitiku Veřejnému prostoru měst dominuje doprava. Jaké jsou možnosti snížit počty aut v ulicích? Řada lidí potřebuje automobil jen občas. Ovšem když už se stanou vlastníky vozidla, nerozhodují se pak při volbě způsobu dopravy svobodně auto stojí před domem a navíc nevidí celkové náklady na jeho provoz. Největší položky (nákup vozidla, povinné ručení a pojištění) již uhradili, takže mají tendenci vnímat cenu pohonných hmot jako jediné náklady na cestu. Jsou způsoby, kdy obyvatelé měst mají v případě potřeby přístup k širokému vozovému parku a přitom se na automobilu nestanou závislými. V příspěvku budou zmíněny ve světě běžné způsoby využívání vozidel spolujízda, car-pooling, van-pooling a car-sharing a jejich potenciál pro uvolňování veřejného prostoru. Bezbariérová řešení pěších tras v rámci Generelu pro pěší v Brně / Zdeňka Šamánková, Odbor územního plánování a rozvoje Brno Generel pro pěší v Brně, zpracovaný v roce 2010, vytváří podmínky pro kvalitní a svobodný pohyb pěších na veřejných prostranstvích i možnost napojení Brna na jeho přírodní rekreační zázemí. Pěší trasy jsou koordinovány s trasami a zařízeními ostatních druhů dopravy. Generel pěší dopravy bude sloužit jako územní podklad pro projekty revitalizace a tvorby jednotlivých veřejných prostranství v zastavěném i rozvojovém území města a pro ochranu a rozvoj pěších tras v jeho přírodním zázemí. Vybrané trasy z generelu pěší dopravy byly posouzeny i z hlediska možnosti bezbariérového užívání. Veřejné prostředí musí v maximální míře umožňovat bezpečné a samostatné užívání všem i uživatelům, kteří v důsledku svého věku, postižení či omezení mají na prostředí specifické nároky. Jejich počet se pohybuje kolem 30% a i letmým průzkumem lze zjistit, že jsou významnými a častými uživateli pěších tras.

5 Bezpečné cesty do škol a další programy na zklidňování dopravy / Radek Patrný, Nadace Partnerství Posláním Dopravního programu Nadace Partnerství je sledovat a prezentovat nejnovější poznatky o dopravě, přispívat k rozvoji šetrných způsobů dopravy, iniciovat a podporovat opatření pro zvýšení bezpečnosti všech účastníků provozu a pro zmírňování negativních vlivů dopravy na životní prostředí. Pátým rokem administruje celorepublikový grantový a asistenční program Na zelenou, zaměřený na podporu projektů bezpečných cest do školy. V něm poskytuje školám a školským zařízením v ČR finanční a metodickou podporu a pomáhá tak školám chránit děti před dopravními nehodami, učit je být vnímavý ke svému okolí a věcem veřejným a podporovat udržitelné způsoby dopravy do škol. Již 10 let organizuje soutěž Cesty městy, která je zaměřena na propagaci realizovaných příkladů dobré praxe v oblasti zklidňování dopravy ve městech a obcích ČR. Snažíme se tak popularizovat a ocenit kvalitní a šetrná dopravní řešení českých sídel, která se tak mohou stát inspirací pro dopravní směřování dalších sídelních celků. C. ZAJÍMAVÉ FORMY MĚSTSKÉ ZELENĚ PŘÍRODĚ BLÍZKÉ FORMY A NÍZKONÁKLADOVÝ MANAGEMENT Od brownfield k přírodnímu parku / Rita Suhrhoff, Grün Berlin GmbH, Německo Slovní spojení přírodní park si samo sobě protiřečí. Příroda roste spontánně vlastním vývojem, park je vytvořený člověkem. Berlínský park Schöneberger Südgelände odpovídá v mnohém obojímu. Do roku 1945 to bylo jedno z nejdůležitějších drážních překladišť. Po jeho uzavření v roce 1952 jej následujících 30 let zarůstala náletová vegetace. Různorodé druhy rostlin sukcesně překryly kolejiště a nabídly prostor pro stromy, keře a stovky druhů živočichů. Plánovaná obnova překladiště v 80. letech vyvolala u místních lidí nevoli a akce za zachování už existujícího přírodního prostředí. Občanské aktivity nakonec vedly k rozhodnutí o ochraně území, které bylo jako přírodní park (Nature-Park) v roce 2000 otevřeno pro veřejnost. Díky svým charakteristikám se stalo součástí externího projektu EXPO Dnes zahrnuje přírodní park Schöneberger Südgelände fascinující přírodní a kulturní směs uprostřed divočiny stále zůstávají různé zbytky minulé železnice doplněné moderním uměním, které propojuje obojí.

6 Použití Silbersommer extenzivní plochy zeleně / Adam Baroš, VÚKOZ, v.v.i, Průhonice Trvalkové výsadby s vyšším stupněm autoregulace a extenzivní údržbou (jako je např. Silbersommer, Perennemix aj.) se zvolna začínají prosazovat i v širším zahradnickém povědomí. Nejčastěji se s nimi lze setkat v sousedním Německu. Nicméně i u nás se již několik let zkoušejí a pomalu začínají prosazovat v městech. Tyto a další typy květnatých výsadeb umožňují dostat trvalky zpět k lidem i v městském prostředí. Základem je pochopení nároků rostlin, jejich znalost a využití nových technologií. Odměnou pak jsou výrazně nižší nároky na údržbu oproti klasickým výsadbám. Přírodě blízké řešení zelených ploch a jejich ekonomická únosnost / Štěpán Špoula, krajinářský architekt Praha Města se rozrůstají. Dnes mluvíme spíše o městském regionu, který je tvořen mozaikou ploch. Nezastavěné plochy jsou z velké míry fragmenty původní kulturní krajiny, zarůstající náletovou vegetací, nebo i nově ozeleněné plochy, které ale samy o sobě nemají kvalitu obývaného veřejného prostoru. Tyto plochy také z pravidla nejsou v zorném úhlu ochrany přírody, protože jsou málo přírodní. Takové oblasti můžeme nazvat šedou zónou mezi městem a kulturní či přírodní krajinou. O ekonomické únosnosti na jedné straně a o zajištění biodiverzity a kvalitních ekologických vztazích na straně druhé, bude rozhodovat právě naše schopnost zabývat se těmito prostory. D. TRŽIŠTĚ MÍSTNÍCH PRODUKTŮ SOCIÁLNÍ, EKONOMICKÉ, PROVOZNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY Sociální aspekty tržišť / Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA Farmářské trhy pomáhají udržet a vytvořit pracovní místa v okolních vesnicích. Přitom samozřejmě prospívají v prvé řadě ekologickému zemědělství či menším rodinným statkům, které čelí globalizované ekonomice s daleko většími obtížemi než intenzivní velkofarmy. Tržistě jsou především velkým sociálním přínosem pro samotná města. Oživují městská centra, posilují obecní život a vytvářejí místo, kde se lidé mohou potkávat. K tomu lze napomoci také pořádáním různých doprovodných akcí, aby lidé na tržišti našli více než jen stánky se zeleninou, ovocem či jiným zbožím. Mohou se stát pozoruhodnou rodinnou i společenskou událostí. Trhy také vytvářejí další pracovní místa ve městě, protože ve dnech, kdy se konají, rovněž více prosperují zdánlivě paradoxně kamenné obchody v okolních ulicích.

7 Ekonomické a provozní aspekty tržišť / Tomáš Popp, ENVIC o.s. Farmářské trhy vznikají po celé České republice. Zahájit a udržet provoz po všech stránkách úspěšných farmářských trhů není tak snadné, jak se mnozí podnikavci domnívají. Příspěvek představí formát Plzeňských farmářských trhů. Pokusí se nastínit, v čem spočívá jejich úspěšnost. Zaměří se i na rizika z hlediska právních předpisů a kontrolních orgánů. Poodhalí formát komunikace s prodejci, kteří donedávna nebyli zvyklí prodávat své produkty přímo spotřebitelům. Na příkladu plzeňských trhů bude demonstrovat i úspěšný model propagace a spolupráce s městem Plzeň a Plzeňským krajem. Environmentální souvislosti a význam tržišť pro místní farmáře / Radim Petratur, Nalok.cz Environmentalistika se zabývá zkoumáním vzájemného působení člověka a ekosystému z pohledu několika vědních disciplín. Pro vztah tržišť a místních farmářů jsou nejdůležitější hlediska ekologie a ekonomie. Farmáři z blízkého okolí navštěvující farmářské tržitě šetří náklady na přepravu zboží, tím šetří životní prostředí a otevírá se jim prostor pro vyšší marže. Zákazníci mají možnost tyto prvovýrobce z okolí osobně poznat. Místní příslušnost farmářů může být i motivací pro vyšší zákaznické výdaje za tyto nákupy, jakožto forma podpory zákazník ví, že takto investované peníze budou z části použity pro obnovu a údržbu krajiny, ve které žijí, protože farmáři se o velkou část krajiny starají. Zákazníci jsou částečně i environmentálně vzdělávaní, získávají lepší povědomí o práci na poli, vzrůstá jejich sounáležitost s prostředím, ve kterém žijí.

8 V Nadaci Partnerství pomáháme lidem, aby chránili a zlepšovali svoje životní prostředí. Poskytujeme jim k tomu granty, odborné služby, přenášíme dobrou praxi a vzděláváme. Podporujeme zapojení veřejnosti do výsadeb stromů, šetrné dopravy a turistiky, bezpečných cest do škol, ochrany přírody, využívání obnovitelných zdrojů energie a vytváření kvalitních veřejných prostranství. Od roku 1991 jsme podpořili prostřednictvím nadačních příspěvků ve výši přes 273 miliónů korun na projektů. Společně se čtyřmi sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku tvoříme asociaci Environmental Partnership Association. Nevyřešíme problém za vás, vyřešíte ho s námi! Konferenci pořádá Nadace Partnerství ve spolupráci s dánským velvyslanectvím, vysokou školou architektury ARCHIP a Národní galerií v Praze Veletržním palácem mediální partner Konference je organizována jako součást evropského projektu UrbSpace.