Verifikace Teorie ekonomické základny v regionu Brněnsko. Verification of the Economic Base Theory in the Brno region

Transkript

1 Verifikace Teorie ekonomické základny v regionu Brněnsko Verification of the Economic Base Theory in the Brno region Redlichová Radka, Chmelíková Gabriela Abstrakt: Cílem příspěvku je empirická verifikace konceptu Teorie ekonomické základny na základě aplikace této teorie na empirická data z regionu Brno. Autorky analyzovaly vývoj počtu pracovních míst ve zvolených lokalitách a vyjádřily se k teoretickým a reálně dosaženým hodnotám multiplikátoru ekonomické základny. Na pilotním vzorku nebyl koncept multiplikátoru potvrzen, nicméně dosažené výsledky je nutné posuzovat s určitými omezenými uvedenými v závěru článku. Dalším potenciálním směrem pokračování výzkumu je rozšíření datové oblasti do širšího geografického prostoru oblasti s předpokladem vyšší efektivity teorie ekonomické základny na větším území. líčová slova: teorie ekonomické základny, multiplikátor ekonomické základny, lokalizační koeficient, pracovní místa, nezaměstnanost Abstract: The aim of the paper is to empirically verify the Economic Base Theory, applying this theory to empirical data from the Brno region. The authors have analyzed developments in the number of job opportunities in the area and have examined the differences between the theoretical and actual figures of the economic base multiplier. The concept has not been verified from the test sample. Nevertheless, the results should be taken into account with certain reservations which are mentioned in the Conclusion section. Further research could be focused on extending the geographical data base on the assumption that the data over a wider area will make the Economic Base Theory more effective. ey words: Economic Base Theory, Economic Base Multiplier, Localization Ratio, Job Opportunities, Unemployment Úvod Regionální ekonomický rozvoj patří mezi progresivní vědní disciplíny. Ve vývoji tohoto oboru lze pozorovat posun ve vnímání rozdílu mezi ekonomickým růstem a ekonomickým rozvojem. Zatímco dřívější teorie od tohoto rozdílu abstrahovaly, ty moderní se na něm naopak profilují. Podle Čadila (2010) je dlouhodobým ekonomickým růstem myšlen růst potenciálního produktu, který je konzistentní s přirozenou mírou nezaměstnanosti, ekonomickým růstem rozumíme růst aktuálního reálného HDP. Ekonomický růst je tedy kvantititavní charakteristikou, ekonomický rozvoj potom širší charakteristikou a souvisí

2 s kvalitativní změnou v dané ekonomice. Hodnocením absorpce rozdílu mezi rozvojem a růstem se zabývala studie autorů Malizia a Feser (1999), která nabídla souhrnný přehled všech významných teorií regionálního rozvoje od vzniku vědního oboru až do konce minulého století. Podle tohoto členění je Teorie ekonomické základny spolu s Neoklasickou ekonomickou teorií typickými představiteli růstových regionálních teorií. Podle Blakely, Leigh (2010) je základní myšlenkou Teorie ekonomické základny vazba regionálního růstu na poptávku po zboží a službách z oblastí mimo analyzovaný region. Principem teorie ekonomické základny je rozdělení všech činností v regionu na tzv. základní a nezákladní. 1 Základní aktivity jsou takové, jejichž výstup je realizován mimo region a jsou tak zdrojem příjmů pocházejících zvnějšku regionu. Tyto vnesené příjmy umožňují obyvatelům regionu nákup zboží a služeb pro vlastní potřebu, resp. zvýšení jejich spotřeby. Tato nově vytvořená (resp. zvýšená) poptávka vyvolává potřebu dodatečných výrobních faktorů, včetně práce, potřebných pro produkci poptávaných statků. Produkce statků určených pro spotřebu v rámci regionu, se nazývá nezákladními činnostmi. Zvýšením zaměstnanosti se dále zvyšuje kupní síla obyvatel regionu. V této souvislosti lze zmínit a brát v potaz i Myrdalův model kumulativní kauzality..2 Růst odvětví, které produkují tyto výrobky a služby k exportu a které používají místní výrobní faktory, zajistí růst místního blaha. trategie regionální politiky respektující tuto teorii proto podporují rozvoj exportujících firem v regionu před firmami produkujícími zboží a služby dovnitř území. Teorie ekonomické základny předpokládá, že v důsledku rozvoje exportujících odvětví dojde k automatickému růstu v odvětvích neexportujících, neboť tyto slouží jako podpora základních činností. Teorie ekonomické základny je východiskem pro současnou strategii Jihomoravského kraje v podpoře technologicky špičkových firem, kdy se předpokládá, že následně dojde k multiplikačnímu efektu a rozvoji neexportních odvětví. Cíl a metodika Článek navazuje na předchozí výzkum týkající se vlivu výstavby průmyslových zón na vývoj zaměstnanosti v hostitelských městech, přičemž rozšiřuje šetření důsledků vzniku a fungování těchto pracovních zón na vývoj počtu pracovních míst. Cílem první fáze navazujícího výzkumu bylo především ověření metodiky, kterou byla aplikace teoretického modelu ekonomické základny na vybranou oblast Jihomoravský kraj (dále JM). ouběžným cílem byla interpretace výsledků s důrazem na dopad zvyšování počtu míst v základních činnostech na odvětví nezákladní, resp. na celkovou zaměstnanost ve vybrané lokalitě. Vzhledem k absolutně největšímu počtu průmyslových zón a tudíž očekávánému největšímu dopadu na absolutní nárůst pracovních míst bylo vybráno město Brno. Tato oblast byla posléze rozšířena také o region Brno-venkov. Datem, od kterého začaly v Brně průmyslové zóny vznikat, byly roky Proto byl za určující rok pro výpočet multiplikátoru ekonomické základny zvolen rok Předpokladem pro aplikaci modelu ekonomické základy bylo prvotní rozdělení činností v Brně na základní a nezákladní. Základní činnosti jsou takové, které produkují výrobky a služby, které jsou spotřebovávány mimo region svého původu. Prodej těchto produktů představuje zdroj příjmů pro místní obyvatele, tedy jakýsi základ pro možnost vlastní spotřeby (odtud odvozen název základní činnosti ). Výrobky a služby realizované uvnitř regionu jsou tedy pořízeny za zdroje plynoucí zvnějšku regionu a dále podporují rozvoj regionu. 1 Jednoznačné rozdělení všech aktivit v regionu do těchto dvou dichotomních skupin je poměrně komplikovanou záležitostí, jejíž řešení je v zásadě buďto založeno na empirickém nebo teoretickém přístupu. (viz např. Matoušková Z. a kol: Regionální a municipální ekonomika (2000), str. 103) 2 viz např.: Ježek, J.: Prostorová a regionální ekonomika, 2002, str. 171

3 Pro konkretizaci činností základních a nezákladních byl zvolen teoretický přístup rozdělení spočívající ve výpočtu lokalizačních koeficientů (viz Vzorec 1, obdobně též Čadil: regionální ekonomie 2010) pro jednotlivé sektory výroby v rámci Brna. Vzorec 1: Lokalizační koeficient přičemž: a ; kde: L...lokalizační koeficient R...regionální koeficient NH...koeficient národního hospodářství Ps ir... počet pracujících v i-té oblasti v regionu r P r...celkový počet pracujících v regionu r L = P P i i R = *100 * 100 r N = n P r H P hn h Ps inh... počet pracujících v i-té oblasti v celém národním hospodářství P nh...celkový počet pracujících v národním hospodářství R N H Zdroj: Matoušková a kol.: Regionální a municipální ekonomika, 2000 (str. 104) Vzhledem k tomu, že nebyly dostupné údaje o sektorovém rozložení pracovníků přímo v městě, byla tato struktura převzata na základě rozložené činností v JM. Brno, jakožto administrativní, ale především výrobní středisko JM, má značný podíl na HDP JM a tudíž lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že rozložení pracovních sil v jednotlivých sektorech bude odpovídat JM. Toto rozložení činností bylo poté porovnáno se strukturou zaměstnanosti v rámci celé České republiky a za základ poměru zastoupení byla určena odvětví, která jsou v Brně koncentrována a tudíž jejich výstupy částečně realizovány mimo Brno (resp. JM) Výsledky Na základě celkového počtu pracovních sil v Brně (dle tatistické ročenky trhu práce vydané MPV) byl určen absolutní počet pracovních míst v jednotlivých sektorech. Pokud byl lokalizační koeficient daného sektoru větší než jedna, byl absolutní počet pracovních míst odpovídající procentně části převyšujícím jedna (100 %) prohlášen na činnosti základní. Počet pracovních pozic v základních činnostech byl sečten přes všechny sektory. Podělením celkového počtu pracovních míst v Brně a počtem pracovních míst v základních činnostech byla vypočítána hodnota multiplikátoru ekonomické základny 24,22. Na základě průzkumu o vývoji počtu pracovních míst v průmyslových zónách (dále PZ) a vědecko-technologických parcích (dále VTP) bylo stanoveno, že od svého vzniku bylo vytvořeno do roku 2010 celkem 4436 pracovních pozic. Vzhledem k charakteru činností, resp. zaměření PZ a VTP lze předpokládat, že veškeré činnosti realizované zde je možné pokládat za základní. Vynásobením této základny multiplikátorem 24,22 bylo stanoveno, že během od roku 2005 (resp. 2006) by mělo v Brně vzniknout celkem téměř 103 tis. nových pracovních pozic v činnostech nezákladních.

4 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% , , , , , nezamestnani zamestnani nezamestnanost 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% Graf č.1: Vývoj počtu pracovních míst v Brně zdroj: autoři, na základě tatistické ročenky MPV Z analýzy vývoje nezaměstnanosti (viz Graf č.1) však vyplývá, že od roku 2006 se počet pracovních míst zvýšil pouze o 7,5 tis. Pomineme-li ekonomickou krizi, které zpomalila tempo růstu pracovních míst z 3 % v roce 2007 a 2008 na -4 % v roce 2009 a 1 % v roce 2010, získáme teoretický nárůst počtu pracovních míst o 25 tis., což by odpovídalo hodnotě multiplikátoru 5,7. Pokud budeme predikovat i na základě tempa tempa růstu (tj. uvažujeme se zvyšováním tempa růstu každým rokem o stejné procento), byl by teoretický přírůstek počtu pracovních míst ještě vyšší: 27,5 tis. Multiplikátor by však i v tomto případě dosahoval hodnoty pouze 6, % 9 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% % 0% nezamestnani zamestnani nezamestnanost popisky dat uvádějí absolutní počet zaměstnaných v daném období Graf č. 2: Vývoj počtu pracovních míst v Brně-venkov zdroj: autoři, na základě tatistické ročenky MPV Vzhledem k těmto výsledkům byly úvahy o dopadu Brna, jakožto centra regionu, dále rozšířeny i na oblast Brno-venkov. Tuto teorii podporuje i současný trend v lokalizaci bydlení, kdy se obyvatelé Brna ve značné míře stěhují do přilehlých částí města z důvodu

5 kvalitnějšího životního prostředí. Vývoj počtu pracovních míst v oblasti Brno-venkov, je zachycen na Grafu č.2. Při součtu dat z obou regionů je nárůst pracovních pozic do roku tis. (viz Graf č.3) nárůst pracovních míst v Brně a Brně-venkov Graf č.3: Nárůst pracovních míst v Brně a Brně-venkov zdroj: autorky, na základě tatistické ročenky MPV Pomineme-li opět krizi roku 2008, můžeme na základě vývoje z let odhadnout teoretický nárůst pracovních míst při tempu růstu 1,06. V tomto případě by počet míst vzrostl o téměř 31 tis. Hodnota multiplikátoru by dosahovala 7. Ani tento výsledek se však tedy ani zdaleka neblíží původní hodnotě 24. Závěr Cílem výzkumu bylo ověřit na pilotním vzorku regionu Brno a Brno-venkov teoretický koncept multiplikátoru ekonomické základny. Z empirických dat o rozložení zaměstnanosti v rámci sektorů a absolutní zaměstnanosti byl vypočten multiplikátor ekonomické základny 24. Tato hodnota byla ověřována opět na základě empirického vývoje počtu pracovních míst do roku Iniciačním faktorem nárůstu pracovních míst byl nárůst pracovních pozic v PZ a VTP, který začal v letech 2005 a 2006 a je možné ho prohlásit za přírůstek v činnostech základních (v dělení na základě teorie ekonomické základny). Časová řada byla zvolena do roku 2010 z důvodu očekávání zpoždění v reakci na nárůst pracovních míst v základních činnostech a také z důvodu dalšího nárůstu pracovních pozic v PZ a VTP v dalších letech. Byl očekáván nárůst pracovních pozic o téměř 103 tis., nicméně reálné zvýšení představovalo 31 tis., čemuž by odpovídala hodnota multiplikátoru 7. oncept multiplikátoru ekonomické základny tedy v této fázi nebyl na empirických datech potvrzen. Nicméně pro definitivní výsledek a tedy zamítnutí této koncepce je nutné zvážit následující faktory, které by do značné míry mohly výsledek zkreslit: 1) Celkový vývoj počtu pracovních míst byl ovlivněn i vývojem pracovních pozic v základních činnostech jiných odvětví (mimo PZ a VTP), které do výzkumu zahrnuty nebyly. Pokud v těchto sektorech nastal pokles, je logickým důsledkem snížení nárůstu celkových pracovních pozic. 2) Pracovní místa jak v základních, tak v následných (navazujících) činnostech byla obsazena zahraničními pracovníky, kteří mohou značnou část svého příjmu deponovat do zahraničí nebo spořit ve větší míře, než čeští pracovníci.

6 3) Indukované příjmy ze základních činností byly sice využity na zvyšující se poptávku uvnitř regionu, nicméně tato zvýšená spotřeba byla kryta importy, které nevyvolávají potřebu dodatečných pracovních míst v rámci regionu. Dalším směrem výzkumu je tedy především rozšíření posuzované oblasti při předpokladu platnosti Teorie ekonomické základny na větším území. Literatura: BLAELY, E.J. GREEN LEIGH, N.: Planning Local Economic Development, AGE Publications, Inc IBN ČADIL, J.: Regionální ekonomie. C.H.Beck, Praha, IBN JEŽE, J.: Prostorová a regionální ekonomika. ZČU v Plzni, Plzeň, IBN MALIZIA, E., FEER, J.: Understanding Local Economic Development. New Brunswick, NJ: Rutgers University MATOUŠOVÁ, Z. a kol.: Regionální a municipální ekonomika. Vysoká škola ekonomická v Praze, IBN ontaktní adresa autorů: Ing. Gabriela Chmelíková, Ph.D. Ing. Radka Redlichová, Ph.D. Ústav regionální a podnikové ekonomiky fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Zemědělská 1, Brno tel.: gabriela.chmelikova@mendelu.cz radka.redlichova@mendelu.cz