PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ KLASIFIKAČNÍ ŘÁD

Transkript

1 1 Příloha ke Školnímu řádu PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ KLASIFIKAČNÍ ŘÁD Čl. 1 Zásady klasifikace nebo-li získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci žáků a studentů Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník ( učitel ) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi ( studentovi ) Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka a doporučením lékaře či PPP, dále také k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici Podklady pro hodnocení získává učitel : 1. soustavným diagnostickým pozorováním žáka 2. soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování 3. různými typy a formami zkoušení či přezkušování ( ústní, písemné, grafické, praktické ) a analýzou různých činností, které žák vykonává 4. konzultacemi s ostatními učiteli či rodiči žáka, nebo také s pracovníky PPP 5. rozhovory s žákem Hodnocení výsledků žáka je vyjádřeno klasifikací jeho prospěchu Na konci každého klasifikačního období oznámí žákovi výslednou známku a řádně ji odůvodní Učitel provádí klasifikaci průběžnou i celkovou Všem zkoušeným žákům zajistí učitel srovnatelné podmínky v náročnosti zadání otázek a časovém rozsahu na odpovědi Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích O termínu písemné zkoušky, který trvá déle než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem ( minimálně jeden týden ). Ostatní vyučující o tom informuje ústně a také formou zápisu do poznámek v třídní knize. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru Oznamuje žákovi výsledky jeho klasifikace, poukazuje přitom na klady a nedostatky hodnocených projevů a výkonů ( při ústním zkoušení sdělí výsledek klasifikace hned při písemném nejpozději do 14 dnů ) Při určování stupně prospěchu na konci klasifikačního období hodnotí učitel kvalitu práce a učební výsledky za celé klasifikační období Výsledný stupeň prospěchu za klasifikační období stanovuje učitel tak, že musí odpovídat hodnocení, které žák za dané klasifikační období získal a nemusí být ovšem pouhým aritmetickým průměrem známek za příslušné období ( přihlíží také k aktivitě žáka, plnění zadaných úkolů, k samostatnosti )

2 Učitel dodržuje zásady pedagogického taktu, a to zejména tím, že nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden Učitel si plně uvědomuje, že účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáků, ale naopak hodnocení toho, co žák umí a ovládá Učitel v rámci zásady pedagogického taktu také prověřuje znalosti žáků až po dostatečném vysvětlení, procvičení a zažití učiva Učitel prověřuje znalosti a vědomosti žáků až po dostatečném procvičení učiva V případě, že některému předmětu vyučují dva učitelé, výsledný stupeň prospěchu stanovují po vzájemné dohodě Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace i způsob získání známek ( např. uložení testů ) Klasifikaci zapisuje každý vyučující do Studijních průkazů či Žákovských knížek žáků V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu školního roku předá vyučující klasifikační přehled třídnímu učiteli nebo vedení školy Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně či písemně nejméně třikrát za každé pololetí, četnost známek je dána hodinovou dotací daného předmětu a pokrývá celý rozsah učiva pro dané klasifikační období Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o výsledcích klasifikace u všech žáků ( v případě výkyvů učitel upozorní prostřednictví třídního učitele rodiče žáka ) V případě, že absence žáka v předmětu překročí 70 % nebude žák z předmětu klasifikován a musí vykonat komisionální zkoušku Vyučující zajistí zapsání známek každé čtvrtletí do klasifikačního přehledu a v pololetí také zapíše známku do matriky ( nebo jiné, vedením školy vyžadované pedagogické dokumentace ), kde je zapisovánu hodnocení žáka z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka Pokud není žák či rodič spokojen s klasifikací, může požádat ředitelku školy o přezkoušení. V tomto případě určí formu a způsob přezkoušení ředitelka školy Učitel hodnotí vždy kvalitu osvojené látky, rozsah a vyjádření po formální, jazykové i obsahové strance ( popř. jak se žák v učivu orientuje, jak spojí teorii s praxí, jak reaguje na otázky, souvislost odpovědí a zda umí případné informace vyhledat a převést své znalosti do praxe ) Třídní učitelé ( případně výchovný poradce ) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením lékaře či výsledky psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení i klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Zohledňuje se míra problému žáka vzhledem k cílům a obsahu daného vyučovacího předmětu. S citlivými informacemi se pracuje dle pokynů ředitelky školy a výchovného poradce, s ohledem na to, že jsou to informace důvěrné! Vždy je třeba mít na paměti, že při hodnocení jsou voleny takové metody ověřování znalostí a dovedností, aby získané výsledky byly žákovým postižením či znevýhodněním co nejméně ovlivněny. Při průběžném hodnocení lze využít jak známek, tak slovního hodnocení a je nutné přesně a jasně definovat, co bude hodnoceno Učitel respektuje u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami při výuce i klasifikaci doporučení PPP, volí vhodné a přiměřené metody i způsoby získávání podkladů pro klasifikaci tak, aby odpovídaly schopnostem a možnostem žáka. Upřednostňuje ten způsob a metody, ve kterých má žák předpoklady podávat lepší výkony 2

3 3 Při hodnocení a klasifikaci žáků, kteří se vzdělávají na základě ředitelkou schváleného Osobního vzdělávacího plánu se řídí vyučující zásadami a podmínkami uvedenými v tomto OVP Podstatou klasifikace je také výchovný moment a motivace žáka nejen k získávání informací a znalostí v daném vyučovacím předmětu, ale také motivace k celoživotnímu vzdělávání S žáky se pracuje s přihlédnutím k jejich individualitě, stejně by mělo být postupováno i při klasifikaci a hodnocení výsledků vzdělávání Prospěch Čl. 2 Stupně hodnocení a klasifikace Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni : 1 výborný 2 chvalitebný 3 dobrý 4 dostatečný 5 nedostatečný Chování Je hodnoceno stupni : 1 velmi dobré 2 uspokojivé 3 neuspokojivé Celkový prospěch Je hodnocen : - prospěl(a) s vyznamenáním - prospěl (a) - neprospěl(a) Hodnocení žáka žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných a povinně volitelných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré žák prospěl, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný

4 4 žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný žák je nehodnocen v případě, že překročil 70 % absence v daném předmětu, nebo nemá řádně splněnu 100 % docházku na odborný výcvik / praxi žák je uvolněn z předmětu Zdravotní a tělesná výchova, a to v případě, že doloží lékařské potvrzení o svých zdravotních komplikacích, které mu neumožňují v tomto předmětu klasifikaci Hodnocení výsledků ve vzdělávání a klasifikace žáka Hodnocení výsledků ve vzdělávání je vyjádřeno klasifikační stupnicí Klasifikace žáků vyplývá také z hodnocení stanového v ŠVP v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů ( uvedeno v záhlaví každého vyučovacího předmětu ) Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku Klasifikační stupeň určí učitel, který příslušný předmět vyučuje Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádným vlivům, subjektivním či vnějším O stavu klasifikace ve třídě informují třídní učitelé, kteří získávají podklady od vyučujících příslušných předmětů ( přehledně v jednotné tabulce ), vedení školy při pravidelných klasifikačních konferencích ( především neklasifikaci z daného předmětu či udělení nedostatečné ). Zákonní zástupci žáků jsou informováni o klasifikaci na pravidelných třídních schůzkách. V případě nutnosti při vzniku výrazných výkyvů v hodnocení jednotlivce či žáků informuje třídní učitel o této skutečnosti bezprostředně zákonné zástupce žáka ( žáků ) a vedení školy. Přičemž pokud se jedná o výrazný výkyv u jednotlivce, řeší se cestou znovu přezkoušení učitelem ( či komisí na základě žádosti ZZ žáka ) pokud se ovšem jedná o výrazný výkyv u více žáků ( případně u ½ třídy ) řeší se tento problém rozhovorem a následně dalšími opatřeními směrem k vyučujícímu. Tato opatření jsou pak zcela v kompetenci ředitelky školy V případě více nedostatečných ( 3 a více ) v hodnocení za čtvrtletí či pololetí u závěrečných ročníků ( 3. ročník učebního oboru, 2. /3./ ročník nástavbového studia, 4. ročník studijního oboru ) přistupuje ředitelka školy, po poradě s pedagogickou radou, ke komisionálnímu přezkoušení z důvodu opětovného ověření znalostí žáka Na konci klasifikačního období ( pololetí + konec školního roku ), v termínu, který určí ředitelka školy, zapíší vyučující příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do matriky či jiné stanovené pedagogické dokumentace

5 5 Klasifikace prospěchu žáků v teoretickém vyučování Při klasifikaci výsledků v teoretickém vyučování se v souladu s požadavky stanovenými v ŠVP, v učebních plánech a osnovách daných vyučovaných předmětů hodnotí : - ucelenost, přesnost a trvalost osvojených poznatků, pojmů, faktů, zákonitostí a vztahů - kvalita a rozsah získaných vědomostí či dovedností - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů - schopnost zobecňovat a využívat zkušenosti a poznatky získané ve výuce při běžných činnostech, při hodnocení společenských i přírodních zákonitostí - kvalita a přesnost myšlení, především logika, návaznost, samostatnost, aktivita a tvořivost - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim - přesnost, výstižnost, odborná a jazyková přesnost ústního i písemného projevu - kvalita osvojených vědomostí a poznatků, kvalita výsledků činnosti - osvojení účinných metod samostatného studia Stupnice vzdělávacích výsledků : 1 ( výborný ) žák ovládá probrané učivo, chápe je a prezentuje přesně, uceleně a chápe vztahy mezi pojmy, fakty a zákonitostmi. Projevuje samostatnost, pohotovost, logičnost myšlení. Dovede samostatně řešit úkoly, výsledky zobecňovat, vyjadřuje se přesně, souvisle, plynule a s jistotou. Také jeho písemný i grafický projev je po obsahové stránce i vnějším vzhledem bez závad. Teoretické poznatky dokáže aplikovat v praktických činnostech. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní pouze s minimálními nedostatky. 2 ( chvalitebný ) žák ovládá probrané učivo velmi dobře, myslí samostatně a logicky správně, ale ne vždy pohotově a přesně. Umí celkem bez potíží řešit úkoly a výsledky své práce zobecňovat. Při práci se dopouští malých chyb či nepřesností, potřebuje pouze navést na správnou myšlenku. Vyjadřuje se věcně správně, ale mívá menší nedostatky v přesnosti, správnosti a výstižnosti. Po stránce písemné i grafické je na velmi dobré úrovni, mohou se objevit pouze drobné závady. 3 ( dobrý ) žák ovládá probrané učivo v jeho podstatě dobře, ale v myšlení je málo samostatný. Bez obtíží navazuje v základě na další učivo, je ovšem méně tvořivý a někdy jsou jeho závěry málo přesné a logické. Při řešení praktických úkolů potřebuje většinou pomoc vyučujícího, s pomocí a návodem vyučujícího ale dojde k cíli, i když pomaleji. Vyjadřuje se celkem správně, ale s menší jistotou. Jeho myšlení jde správným směrem, ale není tvořivé a přesné. Jeho písemný a grafický projev má závady, je méně estetický a projevují se nedostatky v kvalitě výsledků jeho činnosti.

6 6 4 ( dostatečný ) žák má ve znalostech probraného učiva značné mezery, nedokáže tyto znalosti dostatečně verbalizovat a hůře se mu navazuje na další učivo. Není samostatný v myšlení a při řešení úloh se dopouští podstatných chyb, které opraví jen s výraznou pomocí učitele. Vyjadřuje se nepřesně, myšlenky postrádají návaznost a logičnost ve svém celku, zná jen kusé informace. Má závažné mezery ve znalostech, není pohotový ani aktivní či samostatný. Jeho písemné i grafické činnosti jsou nekvalitní. 5 ( nedostatečný ) žák má ve znalostech takové mezery, že nemůže navazovat na další učivo. Na otázky učitele neumí odpovědět, neumí řešit zadané úkoly, ani aplikovat poznatky v praktických činnostech. Má problémy vyřešit úkoly i s pomocí učitele. Poznatky si neosvojil přesně ani uceleně, nedokáže reagovat ani na učitelovi pomocné otázky. Neprojevuje žádnou samostatnost, tvořivost ani aktivitu. V ústním i písemném projevu jsou značné nedostatky ve správnosti i přesnosti, kvalita projevů je na nízké úrovni. Nedostatky nedokáže odstranit ani s pomocí učitele. Klasifikace prospěchu žáků v praktickém vyučování Převahu praktické činnosti mají na střední škole předměty Odborný výcvik, Komplexní praktická cvičení či části některých odborných předmětů. Při klasifikaci a hodnocení výsledků v praktickém vyučování se v souladu s požadavky učebních plánů a osnov hodnotí : - vztah k práci, práce v týmu,vztahy na pracovišti - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládání účelných postupů v práci - využití teoretických znalostí a vědomostí v praxi, umění aplikovat je - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech - kvalita výsledků činností - organizace práce vlastní i druhých, udržování pořádku na pracovišti - dodržování předpisů BOZP, PO, hygienických - hospodárné využívání surovin, materiálu, energií - řešení problémových situací - přesnost práce a ochota v pomoci na pracovišti Stupnice vzdělávacích výsledků : 1 ( výborný ) žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, pracuje samostatně i kvalitně v týmu, je pohotový a dokáže využít teoretických poznatků a vědomostí v praxi. Ovládá výborně pracovní postupy, způsoby práce a jeho práce je kvalitní. Účelně dokáže organizovat práci, udržuje pracoviště v čistotě a pořádku. Je hospodárný ve využití surovin, materiálů i energií. Pracuje aktivně, samostatně a ochotně.

7 7 2 ( chvalitebný ) žák projevuje pozitivní vztah k práci, ale je méně samostatný a tvořivý. Po menším navedení dokáže pracovat a využívat některých znalostí z teorie pro praktickou činnost. V postupech i způsobu práce se vyskytují malé ne příliš podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají malé nedostatky, které se ovšem dají opravit. V účelnosti a využívání surovin, materiálů a energií se dopouští někdy drobných chyb. Překážky v práci překoná s malou občasnou pomocí. 3 ( dobrý ) žák přistupuje k praktickým činnostem méně aktivně, má menší výkyvy v samostatnosti, tvořivosti a kvalitě provedené práce. Za pomocí učitele či vedoucího pracovníka vykonává zadané úkoly na dobré úrovni. Ve výsledcích své činnosti se dopouští častějších chyb, které ale ještě zvládne s pomocí někoho odstranit. Na základě upozornění dokáže pracovat hospodárně i dodržovat všechny předpisy. Vlastní práci organizuje málo účelně. 4 ( dostatečný ) žák pracuje bez žádoucího vztahu k práci. Získané poznatky z teorie dokáže využít jen za soustavného dozoru a pomoci učitele či vedoucího pracovníka. V práci se dopouští závažných chyb, ve výsledcích jeho práce jsou výrazné nedostatky, nepracuje účelně ani tvořivě. Pracuje nehospodárně, nesamostatně a neorganizovaně. Málo dbá na čistotu a pořádek na pracovišti, málo dbá předpisů. 5 ( nedostatečný ) žák neprojevuje zájem o práci. Jeho přístup je velmi laxní, praktickým činnostem se spíše vyhýbá. Ani za pomoci učitele či vedoucího nedokáže nebo nechce uplatnit získané teoretické poznatky v praxi. Výsledky jeho práce jsou mizivé, nedokončí svou práci, je nepřesný, nedůsledný, nezodpovědný. Pracuje nehospodárně i přes napomenutí ostatních. Práci si nedokáže zorganizovat, je neochotný, nedbá pokynů Hodnocení chování Chování žáka se hodnotí stupněm, který stanovuje třídní učitel po projednání na klasifikační konferenci s ostatními vyučujícími a vedením školy. Hlavním kritériem hodnocení chování žáka je dodržování Školního řádu ( systému pravidel ) v průběhu klasifikačního období. Stupeň 1 ( velmi dobré ) Žák dodržuje veškerá stanovená pravidla, slušně se chová. Dodržuje ustanovení Školního řádu a drobných nedostatků se dopouští jen velmi ojediněle. Zná své povinnosti stejně jako svá práva. Je vždy přístupný dohodě a dokáže své chyby uznat i napravit. Je přístupný výchovnému působení. Stupeň 2 ( uspokojivé ) Žákovo chování je v rozporu s pravidly stanovenými Školním řádem, někdy i s pravidly slušného chování. Žák porušuje Školní řád vědomě a opakovaně. Je méně přístupný domluvě, na své chyby reaguje podrážděně, nerad je napravuje. Výchovnému působení je méně přístupný.

8 8 Stupeň 3 ( neuspokojivé ) Chování žáka ve škole je v rozporu se Školním řádem i s pravidly slušného chování. Dopouští se neustálých porušení a závažných porušení školních povinností. Neakceptuje žádné dohody a ni domluvy. V jeho působení je ohroženo zdraví a bezpečnost ostatních lidí. Záměrně, opakovaně a úmyslně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Výchovnému působení není přístupný Celkové hodnocení žáka postup do vyššího ročníku celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace ze všech povinných i povinně volitelných předmětů za první pololetí lze vydat žákovi místo vysvědčení pouze výpis z vysvědčení nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za I. pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu ( nedostavil se na stanovený termín ), žák se za I. pololetí nehodnotí nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí taktéž ředitelka školy náhradní termín nejpozději do 31. srpna daného školního roku ve výjimečných případech lze termín klasifikace za II. pololetí prodloužit do 30. září následujícího školního roku, přičemž do té doby žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník pokud žák není hodnocen ani po tomto termínu neprospěl nelze-li žáka hodnotit ani po těchto termínech, neprospěl v daném ročníku a je mu nabídnuto opakování celého ročníku ( následně pak musí doložit žádost ředitelce školy popř. důvody proč tomu tak bylo ) žák, který na konci školního roku neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do 31. srpna daného školního roku. Opravné zkoušky jsou komisionální, komisi sestavuje ředitelka školy žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu vykonání nedostaví neprospěl ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky, a to do konce září následujícího školního roku, přičemž do té doby žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník Má-li žák či zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního či druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti ředitelce školy

9 9 Čl. 3 Podmínky pro připuštění žáka k maturitní či závěrečné zkoušce Maturitní či závěrečnou zkoušku může konat žák, který ve druhém pololetí posledního ročníku prospěl či prospěl s vyznamenáním Žák musí mít poslední ročník ukončený, tzn. musí být klasifikován ze všech povinných předmětů bez nedostatečných Žák musí mít také absolvovanou odbornou praxi či odborný výcvik, a to v plném rozsahu stanoveném v ŠVP, a to nejpozději do data konání závěrečné pedagogickéklasifikační porady Čl. 4 UZNÁNÍ ČÁSTEČNÉHO VZDĚLÁNÍ Ředitelka školy může uznat částečné vzdělání žáka, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud žák znalosti z tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelkou školy. Uzná-li ředitelka školy dosažené vzdělání žáka, může tohoto žáka uvolnit z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání. Čl. 5 KOMISIONÁLNÍ ZKOUŠKA Žák koná komisionální zkoušku v těchto případech : - koná-li opravné zkoušky - požádá-li žák či zákonný zástupce o komisionální přezkoušení z důvodu pochybnosti o správnosti hodnocení - ředitelka nařídí komisionální přezkoušení, z důvodu, že zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení - ředitelka nařídí komisionální přezkoušení v případě více nedostatečných ( 3 a více ) v hodnocení za čtvrtletí či pololetí u závěrečných ročníků, a to po poradě s pedagogickou radou Termíny komisionálního přezkoušení určí ředitelka školy bez zbytečných odkladů ( dle tohoto klasifikačního řádu ). Výsledky komisionálního přezkoušení vyhlásí předseda veřejně v den konání poslední zkoušky. Komisionální zkoušku může žák v jednom dni konat nejvýše jednu. V případě pochybností o správnosti hodnocení může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně přezkoušen pouze jednou. Komise u přezkoušení je nejméně 3 členná.

10 10 Čl. 6 Rozdílová zkouška Ředitelka školy může žákovi povolit změnu oboru vzdělávání či přijmout do ročníku žáka z jiného oboru vzdělávání ( popř. z jiné školy ). V rámci rozhodování o změně oboru vzdělávání ( nebo při přestupu z jiné školy či vyššího ročníku ) ředitelka školy stanoví rozdílovou zkoušku, určí její termín a kritéria hodnocení, přičemž rozsah i obsah dané zkoušky navrhne vyučující a schvaluje ho ředitelka školy. O přestupu žáka na jiný obor, přestupu z jiné školy či přijetí do vyššího ročníku vzdělávání rozhoduje ředitelka školy. Výsledky hodnocení rozdílových zkoušek jsou zaznamenány do protokolu o rozdílové zkoušce a žákovi řádně oznámeny v den poslední zkoušky. Žák může v jeden den konat maximálně dvě rozdílové zkoušky. Dále se u konání rozdílových zkoušek vychází ze žákova Rozhodnutí ředitelky školy o rozdílových zkouškách. Čl. 7 Osobní vzdělávací plán Ředitelka školy může po pečlivém zvážení situace a na základě písemné žádosti žáka či zákonného zástupce umožnit žákovi denního studia osobní vzdělávací plán. Důvody, které mohou k tomuto rozhodnutí vést jsou: - závažné zdravotní problémy - vážné rodinné problémy - absolvování jiného příbuzného oboru Ředitelka školy seznámí žáka či zákonného zástupce s podmínkami tohoto plánu a zpracuje písemně podmínky, za kterých bude žák ve škole daný obor studovat. Při jejich opakovaném porušování bude žákovi osobní vzdělávací plán zamítnut a následně zrušen, popř. bude ze studia propuštěn. Tento klasifikační řád vypracovala ředitelka školy : Mgr. Marta Truhlářová a vstupuje v platnost dnem : 1. září 2014