Analýza vývoje dávek SSP v období let a vliv na výdaje státního rozpočtu

Transkript

1 Analýza vývoje dávek SSP v období let a vliv na výdaje státního rozpočtu

2 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Filip Matějka Ekonomika a management Cestovní ruch Název práce: Cíl práce: Analýza vývoje dávek SSP v období let a vliv na výdaje státního rozpočtu Cílem bakalářské práce je provedení analýzy dávek státní sociální podpory v období let , když zároveň jsou sledovány i případné změny výdajů ze státního rozpočtu v tomto období v souvislosti s výplatou dávek státní sociální podpory, a změny zákonao státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb. Ing. Věra Nečadová vedoucí bakalářské práce RNDr. Eva Janoušková,Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

3 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

4 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí bakalářské práce paní Ing. Věře Nečadové za odborné vedení práce, za trpělivost a za poskytnuté rady a připomínky v průběhu zpracování. Dále bych rád poděkoval mé rodině za podporu a pomoc během celého mého studia.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Analýza vývoje dávek SSP v období let a vliv na výdaje státního rozpočtu Bakalářská práce Filip Matějka Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2016

6 Copyright 2016 Filip Matějka

7 Abstrakt MATĚJKA, Filip: Analýza vývoje dávek SSP v období let a vliv na výdaje státního rozpočtu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava s. Tato bakalářská práce se zabývá vývojem dávek státní sociální podpory od roku 2011 do roku Dále zkoumá pokles výdajů ze státního rozpočtu na tyto dávky v uvedených letech. První části se zabývají pojmy jako sociální politika či sociální stát. Dále je práce věnována sociálnímu zabezpečení a státnímu rozpočtu. V praktické části je v průběhu let ukázána závislost snižování výdajů ze státního rozpočtu na dávky státní sociální podpory a změny těchto dávek, nebo jejich rušení. Klíčová slova: Sociální politika, státní sociální podpora, státní rozpočet, nezaopatřené dítě, normativní náklady na bydlení Abstract MATĚJKA, Filip: Analysis of the state social support benefits development in the period and the impact on state budget expenditures. Bachelor thesis. College of Polytechnics, Jihlava, Department of Tourism. Thesis supervisor: Ing. Věra Nečadová. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava pages The submitted bachelor thesis deals with the state social support benefits development since 2011 untill Another part is devoted to investigation of the degrease in benefits expeditures from the state budget in this period. Exordial chapters are defining terms such are social policy or the welfare state. The further pages are devoted to the social security system and to the the state budget. The practical part of the thesis explaines the dependence of the state social support benefits on the degrease in state budget expenditures in period of , their changes or abrogation. Key words: Social policy, state social support, state budget, dependent child, normative housing costs 7

8 Předmluva Cílem této práce je analýza vývoje dávek státní sociální podpory od roku 2011 do roku 2015 a jejich vliv na státní rozpočet. Sociální politika a veřejné finance mě velice zajímají, proto jsem při výběru práce na toto téma neváhal. Zajímalo mě, jak stát podporuje jednotlivé občany a rodiny s dětmi. Dále mě zajímal vývoj jednotlivých dávek za poslední roky a jejich vliv na státní rozpočet. 8

9 Obsah Úvod Teoretická část Sociální politika Vývoj sociální politiky První vývojová etapa Druhá vývojová etapa Základní principy sociální politiky Princip sociální spravedlnosti Princip sociální solidarity Princip subsidiarity Princip participace Funkce sociální politiky Cíle sociální politiky... Chyba! Záložka není definována. 2. Sociální zabezpečení Státní sociální podpora Základní pojmy ve státní sociální podpoře Jednotlivé dávky státní sociální podpory Testované dávky státní sociální podpory Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Porodné Sociální příplatek Ostatní dávky státní sociální podpory Pohřebné Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče

10 5. Státní rozpočet Praktická část Rok Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Porodné Sociální příplatek Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče Pohřebné Rozpočet v roce Dávky SSP v roce Rok Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Porodné Sociální příplatek Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče Pohřebné Rozpočet v roce Dávky SSP v roce Rok Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Přídavek na dítě

11 8.3. Příspěvek na bydlení Porodné Rodičovský příspěvek Pohřebné Rozpočet v roce Dávky SSP v roce Rok Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Porodné Rodičovský příspěvek Pohřebné Rozpočet v roce Dávky SSP v roce Rok Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Porodné Rodičovský příspěvek Pohřebné Rozpočet v roce Dávky SSP v roce Shrnutí praktické části Závěr Použitá literatura

12 Seznam obrázků Seznam tabulek Právní předpisy Zdroje dostupné z internetu

13 Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral téma: Analýza vývoje dávek SSP v období let a vliv na výdaje státního rozpočtu. Cílem mé práce bylo provést analýzu výdajů ze státního rozpočtu v jednotlivých letech na dávky státní sociální podpory vyplácené státem. Dále pak sledovat vývoj jednotlivých dávek v horizontu pěti let, popsat změny týkající se podmínek pro čerpání dávek, nebo sledovat změny týkající se příjemců těchto dávek. Toto téma jsem si vybral, jelikož mě sociální politika a veřejné finance velice zajímají. Myslím si, že sociální podpora občanů je velice důležitá, z hlediska spokojenosti občanů, jakožto plátců daní. Platíme státu daně, proto od něj očekáváme zpětnou vazbu ve formě sociální podpory či sociální pomoci, pokud se dostaneme do nějakých problémů. V severských zemích Evropy jako například ve Švédsku, platí lidé daleko větší daně než u nás, ale zároveň mají sociální systém na takové úrovni, že občané vědí, že se v případě nouze o ně stát bez problému postará. Dále mě pak zajímalo jakým směrem se u nás sociální politika a samotný systém státní sociální podpory ubírá. Proto jsem si vybral období pěti let, abych zjistil, jak se jednotlivé dávky vyvíjí a mění. Jestli jsou změny přínosné, ba naopak nepřínosné. Jedná se o dávky, které putují k mnoha rodinám a proto i změny v těchto dávkách se mnoha rodin týkají a základem každého státu je rodina. Bohužel tomuto faktu nepřikládají všechny státy stejný význam. Systém státní sociální podpory je zaznamenán v mnoha právních předpisech a také prolíná celý náš život, od porodného, přes přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, až po pohřebné. Dávky státní sociální podpory jsou upravovány zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 13

14 V teoretické části své práce vysvětluji pojem sociální politika, a jakou roli v této oblasti hraje stát. Od historie sociální politiky se postupně dostávám k tomu, na jakých principech sociální politika funguje, jaké jsou její funkce a cíle. Podrobněji se pak věnuji státní sociální podpoře, kde vysvětluji jednotlivé pojmy, které se podpory týkají. Dále pak zde popisuji účel jednotlivých dávek, jak se počítají a skupiny osob, pro které jsou určeny. Poslední část teoretické části je věnována státnímu rozpočtu. V praktické části pak zkoumám každý jednotlivý rok. Nejprve popíšu nejdůležitější změny, které se ten určitý rok udály. Poté rozeberu jednotlivé dávky státní sociální podpory. Na závěr pak ukazuji, jaký měly vliv na výdaje ze státního rozpočtu. V poslední části své práce, uvažuji nad tím, jaké změny se ve státní podpoře udály a jaký měli celkový vliv. Dále se pak zamýšlím nad tím, jakým směrem se bude státní sociální podpora ubírat. Ve své práci jsem použil analýzu, popis, porovnávání a dedukci, grafické znázornění, dále jsem ke kontrole využil osobní pohovor s pracovníkem z oddělení státní sociální podpory. 14

15 Teoretická část 1. Sociální politika V současné době ve všech vyspělých zemích i v zemích, kde není tak vyspělý společenský rozvoj, hraje velice významnou roli sociální politika. Sociální politika se stává bez nadsázky neodmyslitelným základem uspořádání společnosti. Sílící význam sociální politiky vůbec, a tedy sociálního aspektu, je spojen s důrazem, který je v soudobých podmínkách vyspělých zemí kladen na každého jedince, na jeho kvality jako rozhodující předpoklady prosperity moderní společnosti i naplňování jejich cílů. Tato skutečnost se stává stále zřejmější nejen ve vyspělých zemích, ale pociťují ji i země, které zatím úrovní své vyspělosti se řadí k méně vyvinutým či dokonce zaostalým a které si stále více dobře uvědomují, že klíčem jejich rozvoje jsou lidé vzdělaní a kultivovaní a také spokojení. 1 Možno říci, že i v České republice, která se řadí k vyspělým zemím světa, si uvědomujeme významnost role lidského činitele ve společenském rozvoji své země, i když někdy politika vlády to vždy nepotvrzuje. Nepochybné však je, že tato role člověka bude sílit, a že proto bude nutné podporovat a rozvíjet i sociální politiku jako systém aktivit, které k rozvoji a kultivaci dané- ho lidského faktoru směřují. 2 Sociální politika se v dnešní době stala součástí politiky každé vyspělé průmyslové společnosti. Vliv na ní má nejen ekonomická situace, ale i filozofie, kultura, společenské tradice, morální principy, normativní procesy a zákonitosti. 3 Dále lze sociální politiku rozdělit dle úhlu pohledu na sociální politiku v užším slova smyslu a širším slova smyslu. O sociální politice v užším slova smyslu se hovoří nejčastěji jako o cílevědomé činnosti státu, organizací a institucí, usilující o vytváření podmínek, které omezují příčiny sociální nerovnováhy a zajišťují předpoklady pro harmonický vývoj jedinců, skupin i společenských celků. 1 NEČADOVÁ, Věra. Sociální politika. Studijní materiál, 2010, s. 5. ISBN Ibid. 3 Ibid. 15

16 Starost o společensky závislé, dezintegrované a jinak nesoběstačné občany byla u nás v uplynulých stoletích předmětem zájmu širší rodiny, případně předmětem péče obcí nebo charitativních organizací. Teprve rozvoj industrializace s následným vzrůstem sociálních problémů nutí společnost k intervenci v záležitostech sociálního zabezpečení a péče o závislé skupiny obyvatelstva. Uspokojování jejich potřeb se stává v demokratické společnosti postupně celospolečenským problémem a dostává se do středu sociálně politických úvah. 4 Sociální politiku však je také možno chápat v širším pojetí, neboť stát zajišťuje také prevenci desintegračních procesů, a to úpravou nejen pracovních, ale i zdravotních a životních podmínek a přípravou lidí pro život. Proto také například zdravotní politika, některé aspekty bytové politiky, kulturní a školské politiky apod. jsou součástí širší sociální politiky státu Vývoj sociální politiky Vývoj sociální politiky se dá stručně rozdělit na dvě vývojové etapy. V souvislosti s tím jakou roli v sociální politice hrál v konkrétní dobu stát První vývojová etapa Pro první vývojovou etapu je typické, že jde pouze o zárodky sociálně politických aktivit, které jsou značně nahodilé a bývají zpravidla také omezené. Spočívají téměř výlučně na nestátních subjektech a stát, tedy vládnoucí vrstvy, se angažuje jen v krajních a pro něho poměrně nebezpečných situacích. 6 4 NEČADOVÁ, Věra. Sociální politika. Studijní materiál, 2010, s. 5. ISBN Ibid. s Ibid. s

17 Druhá vývojová etapa Druhá vývojová etapa je spojována vždy se vstupem státu do sociální oblasti a s jeho značně rostoucí rolí. Jde o období, v němž ve vyspělých zemích vzniká, rozvíjí se a zároveň také se začíná uplatňovat koncept tzv. sociálního státu. 7 Tato druhá etapa probíhá v podstatě až do závěru 20. století, kdy i v sociální oblasti dochází k potřebě určitého širšího, možno uvést tzv. nadnárodního vyjednávání a zároveň se v tomto období jedná také o určitou snahu jednotlivých států hovořit a hledat nejvhodnější řešení nejrůznějších sociálně politických problémů, které občas bývají velice složité Základní principy sociální politiky Mezi nejvýznamnější principy sociální politiky patří princip sociální spravedlnosti, princip sociální solidarity, princip subsidiarity, princip participace Princip sociální spravedlnosti Prvním principem je princip sociální spravedlnosti, který má klíčovou úlohu v sociální politice. Je však těžké subjektivně zhodnotit, co je sociálně spravedlivé a co ne. Tento princip nabývá mnoha hledisek a způsobů jak na něj pohlížet. Lze vycházet z tvrzení, že sociální spravedlnost lze vymezit pravidly, podle nichž jsou ve společnosti rozdělovány příjmy a bohatství a také životní příležitosti a předpoklady (např. vzdělávat se, uplatnit se na trhu práce apod.) mezi jednotlivé občany, případně sociální skupiny. 9 Jsou to: Princip výkonu a zásluhy Princip souladu mezi vstupy a výstupy Princip rovnosti Princip rovných příležitostí Princip sociální potřebnosti 7 NEČADOVÁ, Věra. Sociální politika. Studijní materiál, 2010, s. 13. ISBN Ibid. s Ibid. s

18 Princip sociální solidarity Druhý princip je princip sociální solidarity. Tato solidarita souvisí především s utvářením a přerozdělováním podmínek pro život a prostředků osob a sociálních skupin, nutná je také harmonická spolupráce mezi lidmi. Na solidaritu je nahlíženo z hlediska organizátora solidarity, lze hovořit o solidaritě mezinárodní - jedná se o aktivity mezinárodních organizací, celostátní - celospolečenská solidarita organizovaná státem, místní či regionální - v rámci užších sociálních skupin, církví, charit. V neposlední řadě se jedná o solidaritu rodin a jednotlivců. Lze hovořit o solidaritě mezigenerační Princip subsidiarity Třetím principem je princip subsidiarity. Vybízí každého jedince k sebezodpovědnosti. Jde o princip spojující osobní odpovědnost se solidaritou. Tento princip vlastně překládá více zodpovědnosti na občana a snímá část odpovědnosti ze státu Princip participace Čtvrtým principem je princip participace. Podstatou tohoto principu je možnost občana podílet se na sociální politice, tedy toho, co ovlivňuje jeho život. Tento princip se stává čím dál důležitějším. Zásadní je uvědomění si nejen práv, ale také zodpovědnosti občana NEČADOVÁ, Věra. Sociální politika. Studijní materiál, 2010, s. 18. ISBN Ibid. s Ibid. s

19 1.3. Funkce sociální politiky Mezi funkce sociální politiky řadíme funkci ochranou. Mírní či odstraňuje důsledky již vzniklých sociálních situací. Přerozdělovací a rozdělovací funkce patří mezi nejvýznamnější funkce. Pomocí těchto funkcí je určován podíl jednotlivců na výsledku ekonomické činnosti a na společenském bohatství. Homogenizační funkce je velmi úzce spojena s rozdělovací a přerozdělovací funkcí, jde v podstatě o dorovnání příjmů těm skupinám obyvatel, které na to mají nárok a vytvoří se tím společensky uznávaný standard. Stimulační funkce podporuje žádoucí sociální jednání jak jednotlivců, tak sociálních skupin nejen v ekonomické oblasti. Poslední funkcí je prevence. Snahou je zabránit vzniku nežádoucích jevů v sociální oblasti. V poslední době je na prevenci kladen čím dál větší důraz Cíle sociální politiky Základním cílem sociální politiky je rozvoj člověka, zdokonalování životních podmínek a zajištění rovných podmínek všem. Prosazení rovných příležitostí znamená zejména zajistit spravedlivý přístup ke zdravotní péči a vzdělání a, k možnostem získat přiměřené bydlení, garantovat minimální příjem, reagovat na sociální rizika, respektive jejich možné negativní důsledky (stáří, nemoc, invalidita) a eliminovat sociální tvrdosti, které doprovázejí fungování tržního mechanismu (například nezaměstnanost, chudoba). Zajistit důstojné životní podmínky všem občanům i těm, kteří se na ekonomických činnostech nepodílejí (nemocní, handicapovaní, staří, nemocní aj.). 14 Každá společnost je majetkově a důchodově založena na nerovnostech. V demokratických zemích ale nelze připustit, aby se sociální původ stal nepřekonatelnou překážkou zařazení člověka do společnosti. Všem je nutno poskytnout stejné startovací podmínky. Cílem sociální politiky je odstraňovat tvrdost tržního hospodářství (např. monopolní postavení na trhu a důsledky z toho plynoucí) NEČADOVÁ, Věra. Sociální politika. Studijní materiál, 2010, s. 53. ISBN FRANCOVÁ, Hana NOVOTNÝ, Aleš. Sociální politika v základech. Vydání 1. Praha: Triton, ISBN KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 3., přepracované vydání. Praha: ASPI, s. ISBN

20 2. Sociální zabezpečení Můžeme definovat jako: Systematické úsilí veřejnoprávních subjektů o řešení obtížných životních situací, které vedou k ekonomické nebo sociální nouzi a které nejsou občané schopni řešit sami, silami své rodiny nebo sousedskou výpomocí. 16 Systém sociálního zabezpečení je tvořen třemi základními pilíři: sociálním pojištění řeší situace, na které se může občan předem připravit pojistit se. V současné době sociální pojištění zahrnuje zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění. státní sociální podpora především podpora rodin s dětmi a sociálních situací uznaných na základě společenského konsensu sociální pomoc řeší obtížné sociální situace stavu hmotné a sociální nouze, kdy není v silách občana ani jeho rodiny sám se zaopatřit Sociální zabezpečení se realizuje formou sociální pomoci nebo formou sociálních dávek, které jsou dvojího typu. dávky nahrazující příjem např. v nezaměstnanosti, v nemoci apod., dávky podporující příjem např. přídavek na dítě, příspěvek na bydlení apod. Mezi tyto sociální dávky patří: dávky důchodového pojištění dávky státní sociální podpory dávky nemocenského pojištění příspěvek na péči podpora v nezaměstnanosti dávky pomoci v hmotné nouzi dávky zdravotně postiženým 16 KREBS, Vojtěch. Sociální politika. Praha: ASPI a.s., 2005, 502 s. ISBN

21 Centrálními orgány na poli sociálního zabezpečení jsou: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Česká správa sociálního zabezpečení Okresní správa sociálního zabezpečení úřady práce obecní úřad obce s rozšířenou působností a obecní úřad krajský úřad, který je odvolacím orgánem 12 spolupracující ministerstva, např. ministerstvo spravedlnosti a vnitra 3. Státní sociální podpora Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, státní sociální podpora je jedním z pilířů sociálního zabezpečení České republiky a její úprava podléhá zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Systém státní sociální podpory je určen především rodinám s nezaopatřenými dětmi a představují ucelený systém pomoci.,,při vytváření koncepce systému státní sociální podpory byly sledovány tyto tři základní přístupy: životní úroveň občanů a rodin bude nadále vycházet především z pracovních příjmů, sociální přerozdělování bude usměrňovat rozdíly v příjmech tak, aby státní sociální dávky nebyly náhradou rodinných příjmů, ale aby pomáhaly řešit státem uznané sociální situace na společensky uznané úrovni; poskytování dávek nesmí být nemotivující ve vztahu k práci, zároveň se musí dbát na to, aby se snížila závislost rodin jen na sociálních příjmech, musí být dodržováno hledisko hospodárnosti, účelnosti a v určitých stanovených případech i hledisko adresnosti TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení: 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN s

22 Dávky státní sociální podpory v současnosti tvoří pět dávek a poskytují se buď v závislosti na výši příjmu v rodině (nebo-li dávky testované) či nezávisle na výši příjmu v rodině (nebo-li dávky netestované). Dávky testované: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné. Dávky netestované: rodičovský příspěvek, pohřebné. Systém státní sociální podpory je velmi obsáhlý a navazují na něj tyto právní předpisy: vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory (od 1. ledna 2012 zrušena), vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popř. výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách, nařízení vlády č. 461/2009 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory určí výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení (od 1. ledna 2012 bylo toto nařízení vlády zrušeno, nyní je platné nařízení vlády č. 408/2011 Sb.), zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, řízení o dávkách státní sociální podpory se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Státní sociální podpora spolu se sociálním pojištěním a sociální pomocí patří mezi tři základní pilíře soustavy sociálního zabezpečení. 22

23 Dávky státní sociální podpory náleží vždy pouze fyzické osobě a nelze je přiznat osobě právnické. Tato obecná zásada platí pro všechny případy, tj. bez ohledu na to, jestli jde o dávky vyplacené v závislosti na výši příjmu v rodině, nebo jde-li o dávky ostatní. Není rozhodné také to, zda dávka náležející fyzické osobě je také této osobě vyplácena, nebo je vyplácena osobě právnické. Skutečnost, že dávka je vyplácena právnické osobě (např. ústavu, zvláštnímu příjemci), nic nemění na tom, že i nadále jde o nárok fyzické osoby Základní pojmy ve státní sociální podpoře Nezaopatřené dítě Za nezaopatřené dítě se považuje dítě, které ještě neukončilo povinnou školní docházku, která trvá 9 let. Dítě, které trpí mentálním, tělesným nebo smyslovým postižením trvá povinná školní docházka 10 let. Za nezaopatřené dítě se považuje i to dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání avšak nejdéle do 26 let věku. Nezaopatřeným je i ten, který se nemůže cíleně připravovat na budoucí zaměstnání nebo není výdělečně činný pro nemoc, úraz nebo pro jeho dlouhodobě nepříznivý stav avšak také nejdéle do 26 let věku. Dále může být za nezaopatřené dítě prohlášeno dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce. Je to uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, nejdéle však do 18 let věku. 19 Výdělečná činnost Na základě výdělečné činnosti se určují některé typy dávek státní sociální podpory. Výdělečná činnost slouží k posuzování nezaopatřenosti dítěte a na nárok na rodičovský příspěvek BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady 2010 Olomouc: ANAG, s. 18. ISBN Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 20 BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady Olomouc: ANAG, s. 18. ISBN

24 Výdělečnou činností se rozumí činnost, která je provozována v České republice a která se podílí na nemocenském pojištění. Dále se za výdělečnou činnost považuje činnost: osoby samostatně výdělečně činné, za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění nebo činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu. 21 Životní a existenční minimum Životní a existenční minimum vychází ze zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivé částky životní a existenčního minima, které jsou platné od jsou určeny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Životního a existenčního minimum se užívá především v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a v zákoně č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle těchto dvou hranic se zjišťuje, zda má osoba na dávky nárok a v jaké výši budou dávky vyplaceny. 22 Životní minimum Životní minimum je minimální společensky uznaná výše peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 22 Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online] [cit ]. Dostupné z: 23 Ibid. 24

25 Existenční minimum Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u lidí, kterým je vyplácen starobní důchod, u osob, které jsou invalidní ve třetím stupni a u osob, které jsou starší 68 let. 24 Tabulka 1: Částky životního minima platné od Posuzovaná osoba Měsíční částka Pro jednotlivce 3410 Pro první dospělou osobu v domácnosti 3140 Pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2830 Pro nezaopatřené dítě ve věku: do 6 let až 15 let až 26 let (nezaopatřené) 2450 (Zdroj: Zákon č. 110/2006 Sb., vlastní úprava) 24 Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online] [cit ]. Dostupné z: 25

26 4. Jednotlivé dávky státní sociální podpory Jak už bylo jednou řečeno v této práci, jednotlivé dávky státní sociální podpory se dělí na dvě základní skupiny: a) testované dávky (vyplácené v závislosti na výši příjmu), b) ostatní dávky (nezávislé na příjmu) 4.1. Testované dávky státní sociální podpory Testované dávky státní sociální podpory: Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Porodné Sociální příplatek (do roku 2012) Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, která slouží k pokrytí nákladů spojených s výživou a výchovou dítěte. Jedná se přitom o dávku, na kterou má právo samotné dítě. Pokud je dítě nezletilé, uplatňuje nárok jeho zákonný zástupce. Právo na tuto dávku se odvíjí od výše příjmu dítěte a osob, které jsou s ním pro tyto účely společně posuzované, tj. příjem rodiny, nesmí převyšovat součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2, Přídavek na dítě je dnes vyplácen v závislosti na stáří dítěte viz tabulka BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; KEPKOVÁ, Michaela; VRÁNOVÁ Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady Olomouc: ANAG, 2012, s ISBN

27 Tabulka 2: Výše přídavku na dítě dle věku dítěte v roce 2016 Věk nezaopatřeného dítěte Přídavek na dítě (v korunách měsíčně) Do 6 let až 15 let až 26 let 700 (Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) Příspěvek na bydlení Jednotlivcům nebo rodinám, které mají nízké příjmy, slouží ke krytí nákladů příspěvek na bydlení. Na základě testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí se určí výše příspěvku. Na příspěvek na bydlení má právo vlastník nebo nájemce bytu, který je trvale hlášen v ČR, jestliže: a) jeho náklady na bydlení přesahují částku násobku rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35. b) násobek rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. 26 Nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu vytváří náklady na bydlení. Tyto náklady se dokazují pomocí nájemní smlouvy a výše přídavku se vypočítává z průměrných nákladů zaplacených za předchozí kalendářní rok. Normativní náklady pomáhají pro výpočet výše příspěvku na bydlení a její výše se stanovuje podle počtu osob v domácnosti a podle velikosti obce. Tyto náklady zahrnují nájemné, ceny služeb a energie, dále odpady, vodné, stočné a vytápění. Náklady jsou propočítané na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob, který v nich trvale bydlí. Poplatky za televizi, rozhlas či telefon se nepovažují jako náklady na bydlení JIRKOVÁ, Kateřina. Příspěvek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z: 27 BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; KEPKOVÁ, Michaela; VRÁNOVÁ Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady Olomouc: ANAG, 2012, s ISBN

28 Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů je uvedena v tabulce číslo 3 a v případě vytápění pevnými palivy v tabulce číslo 4. Výše částek normativních nákladů na bydlení v bytech používaných na základě nájemní smlouvy je uvedena v páté tabulce. V šesté tabulce je uvedena výše částky pro družstevní byty a byty vlastníků. Výše těchto nákladů je platná od 1. ledna 2016 do 31. prosince Náklady na bydlení se dokládají fakturou nebo rozpisem od správce nemovitosti. Tabulka 3: Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů činí pro období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 za kalendářní měsíc částku: Počet osob v rodině Kč Jedna 1923 Dvě 2632 Tři 3441 Čtyři a více 4150 (Zdroj: 25 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) Tabulka 4: Výše částek, které se započítávají v případě vytápění pevnými palivy, činí pro období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině Kč Jedna 706 Dvě 966 Tři 1263 Čtyři a více 1561 (Zdroj: 25 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) Tabulka 5: Normativní náklady na bydlení v bytech používaných na základě nájemní smlouvy v roce 2016 Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč Počet osob v rodině Praha Více než Do Jedna Dvě Tři Čtyři a více (Zdroj: 26 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) 28

29 Tabulka 6: Normativní náklady na bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků v roce 2016 Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč Počet osob v rodině Praha Více než Do Jedna Dvě Tři Čtyři a více (Zdroj: 26 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) Porodné Rodiny, jejichž příjem za předcházející kalendářní čtvrtletí nepřesáhl 2,7 násobek životního minima rodiny, mají nárok na porodné. Částka, která je vyplácena za první živě narozené dítě činí Kč a Kč na druhé dítě. Porodné je vypláceno jednorázově Sociální příplatek Cílem dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy a zdravotně postiženým členem krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Rodiny, kde rodiče pečují alespoň o jedno nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo je-li alespoň jeden z rodičů dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné, mají nárok na sociální příplatek Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě (s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče) a na stanovenou hranici příjmů v rodině. Tato hranice nesmí překročit dvojnásobek životního minima této rodiny. Testuje se příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí. 28 BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; KEPKOVÁ, Michaela; VRÁNOVÁ Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady Olomouc: ANAG, 2012, s ISBN

30 Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Ve výši dávky se odráží nejen příjmy rodiny, kdy s rostoucím příjmem sociální příplatek postupně klesá, ale i stupeň postižení dítěte a rodiče. 29 Tabulka 7: Výše sociálního příplatku v Kč měsíčně podle věku dítěte v rodině s rozhodným příjmem na úrovni životního minima rodiny Věk nezaopatřeného Sociální příplatek podle stupně zdravotního postižení dítěte dítěte v rodině dítě dlouhodobě nemocné dítě dlouhodobě zdravotně postižené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené Do 6 let Od 6 do 15 let Od 15 do 26 let (Zdroj: 26 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) 4.2. Ostatní dávky státní sociální podpory Při určování nároku na ostatní dávky státní sociální podpory není důležitý příjem rodiny. Každá rodina, která splňuje podmínky, má nárok na tyto dávky. Ostatní dávky státní sociální podpory: Pohřebné Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče (do roku 2012) Pohřebné Úkolem pohřebného je přispět osobě na náklady, které jsou spojené s vypravením pohřbu. Na tuto dávku má právo osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti a je to fyzická osoba, která je občanem České republiky. Právo na pohřebné vzniká dnem, kdy byla daná osoba pohřbena a výše pohřebného bylo stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000Kč Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online] [cit ]. Dostupné z: 30 BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; KEPKOVÁ, Michaela; VRÁNOVÁ Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady Olomouc: ANAG, 2012, s ISBN

31 Rodičovský příspěvek Osoba, která se celodenně a řádně stará o nejmladší dítě v rodině nejdéle však do 4 let věku tohoto dítěte náleží rodičovský příspěvek. Rodičovský příspěvek činí Kč. Rodič si volí měsíční výši rodičovského příspěvku. Maximální měsíční částka rodičovského příspěvku činí Kč. Výše rodičovského příspěvku se může měnit jednou za 3 měsíce a vypočítává se následovně: a) jestliže 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je stejný nebo menší než částka Kč, rodičovský příspěvek právě činí Kč, b) jestliže 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je větší než částka Kč, rodičovský příspěvek se může pohybovat od do Kč, c) jestliže nemůžeme stanovit denní vyměřovací základ v den narození nejmladšího dítěte, pak rodičovský příspěvek činí Kč. d) pokud nelze ani u jednoho z rodičů stanovit denní vyměřovací základ, pak se rodičovský příspěvek vyplácí jako pevná částka. Do 9. měsíců věku dítě se vyplácí Kč a do 4 let věku dítěte se vyplácí 3800 Kč BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; KEPKOVÁ, Michaela; VRÁNOVÁ Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady Olomouc: ANAG, 2012, s ISBN

32 Dávky pěstounské péče Jedná se o způsob náhradní rodinné výchovy. Dávky slouží k pokrytí nákladů dětí, které jsou v péči, jako ocenění pěstouna a ke krytí ostatních nákladů spojených s touto péčí. Spolu s dávkami pěstounské péče mají právo (dítě a pěstoun) na dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek atd.). 32 Tyto dávky se řídily do roku konce roku 2012 zákonem 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Nyní se řídí zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. Podle tohoto zákona jsou dávkami pěstounské péče: Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Odměna pěstouna Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Každé dítě svěřené do pěstounské péče má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který je vyplácen nejdéle do 26 let věku dítěte nebo pokud dítě dosáhne zletilosti. Částky, které jsou vypláceny na úhradu potřeb dítěte, jsou uvedeny v tabulce 8 a 9. Tabulka 8: Výše částky na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte pro rok 2012 měsíčně v Kč Nezaopatřené dítě ve věku Zdravé dítě Ve stupni I (lehká závislost) Ve stupni II (středně těžká závislost) Ve stupni III-IV (těžká až úplná závislost) Koeficient 2,30 Koeficient 2,35 Koeficient 2,90 Koeficient 3,10 Do 6 let Od 6 do 15 let Od 15 do 26 let (Zdroj: Zdroj: 26 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) 32 Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online] [cit ]. Dostupné z: 32

33 Tabulka 9: Výše částky na úhradu potřeb zaopatřeného dítěte pro rok 2012 měsíčně v Kč Zaopatřené nezletilé dítě od 15 let věku do Zdravé dítě Ve stupni I (lehká závislost) Ve stupni II (středně těžká závislost) Ve stupni III-IV (těžká až úplná závislost) zletilosti Koeficient 1,40 Koeficient 2,35 Koeficient 2,90 Koeficient 3, (Zdroj: Zdroj: 26 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) Odměna náleží po celou dobu péče pěstounovi. Pokud se o svěřené dítě starají manželé, náleží odměna pěstouna jen jednomu z nich. Ve zvláštních případech má na odměnu nárok pěstoun, který pečuje alespoň o 3 svěřené děti nebo alespoň o jedno dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby a to druhého, třetího nebo čtvrtého stupně závislosti. Částky, které jsou vypláceny, jako odměny pěstouna v závislosti na počtu vychovávaných dětí jsou uvedeny v tabulce číslo 10. Tabulka 10: Výše odměny pěstounské péče podle počtu dětí v pěstounské péči v roce 2012 Počet dětí v pěstounské péči Výše odměny pěstouna v Kč měsíčně děti nebo 1 dítě závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II, III, IV (Zdroj: Zdroj: 26 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) 33

34 K pokrytí nákladů na potřebné věci pro příchozí dítě do náhradní rodinné péče slouží příspěvek při převzetí dítěte. Částky, které jsou vypláceny, jsou ovlivněny věkem dítěte a nalézají se v tabulce číslo 11. Tabulka 11: Výše příspěvku při převzetí dítěte v roce 2012 Věk dítěte Příspěvek při převzetí dítěte v Kč Do 6 let let let (Zdroj: Zdroj: 26 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) Pěstoun, který vychovává nejméně čtyři děti, má nárok na příspěvek k zakoupení motorového vozidla. Pěstoun nesmí vozidlo používat k výdělečné činnosti. Příspěvek, který je ve výši 70% pořizovací ceny vozidla, nesmí však přesáhnout částku Kč. Za 10 předcházejících kalendářních let nesmí součet takových příspěvků přesáhnout částku Kč. 34

35 5. Státní rozpočet Státní rozpočet je nejvýznamnějším veřejným rozpočtem a to především z toho důvodu, že soustřeďuje největší část příjmu rozpočtové soustavy a tím se prakticky nejvíce podílí na nenávratném přerozdělování značné části vytvořeného hrubého domácího produktu právě prostřednictvím rozpočtové soustavy, když značný význam zde mají daně a daňová problematika. Státní rozpočet je charakterizován jako nejdůležitější finanční nástroj, ale nejen to, státní rozpočet je i velmi důležitý politický nástroj, který vláda využívá v oblasti hospodaření státu, když zároveň je státní rozpočet i nejvýznamnějším nástrojem v rámci stabilizační politiky státu. 33 Veřejné finance a především státní rozpočet plní tři důležité ekonomické funkce: alokační vztahuje se k rozdělování ekonomických zdrojů, o jejichž využití nerozhodují trhy, ale vlády. Jejich úkolem je soustřeďovat finanční prostředky potřebné k zabezpečení produkce či financování veřejných statků, případně dalších statků, které se vlády rozhodla bezplatně poskytovat obyvatelstvu. 34 redistribuční přerozdělování primárních příjmů (důchodů) ekonomických subjektů, které vytvářejí trh. Jejich cílem je zmírnění důchodových a majetkových nerovností ve společnosti. 35 stabilizační souvisí s ovlivňováním agregátní poptávky v národním hospodářství, a to na základě expanzivní nebo restriktivní fiskální politiky vlády nákup zboží a služeb i transferových služeb ovlivňují agregátní poptávku. Zvýšení či snížení rozpočtových příjmů a výdajů tak může tlumit výkyvy hospodářského cyklu i zmírňovat inflační tlaky v ekonomice NEČADOVÁ, Věra. Veřejné finance. Studijní materiál, 2012, s. 66. ISBN Ibid. s Ibid. s Ibid. s

36 Zdroj: J.Peková, Veřejné finance úvod do problematiky,

37 Praktická část 6. Rok Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Dávky státní sociální podpory se řídí zákonem č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Stát pomocí státní sociální podpory přispívá na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin. V některých případech státní sociální podpory jsou příspěvky vypláceny v závislosti na výši příjmů, v jiných případech na ně vzniká právo, při splnění určitých podmínek. Dávky, které byly vypláceny v roce 2011, jsou uvedeny níže. Dávky poskytované v závislosti na příjmu (přibyla zde dávka porodné) Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Porodné Sociální příplatek Ostatní dávky Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče Pohřebné 37

38 6.2. Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, která slouží k pokrytí nákladů spojených s výživou a výchovou dítěte. Jedná se přitom o dávku, na kterou má právo samotné dítě. Pokud je dítě nezletilé, uplatňuje nárok jeho zákonný zástupce. Právo na tuto dávku se odvíjí od výše příjmu dítěte a osob, které jsou s ním pro tyto účely společně posuzované, tj. příjem rodiny, nesmí převyšovat součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2, Přídavek na dítě je dnes vyplácen v závislosti na stáří dítěte viz tabulka 12. Tabulka 12: Výše přídavku na dítě dle věku dítěte v roce 2011 Věk nezaopatřeného dítěte Přídavek na dítě (v korunách měsíčně) Do 6 let až 15 let až 26 let 700 (Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2011; zpracování vlastní) 6.3. Příspěvek na bydlení Jednotlivcům nebo rodinám, které mají nízké příjmy, slouží ke krytí nákladů příspěvek na bydlení. Na základě testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí se určí výše příspěvku. Výše nákladů, které slouží pro výpočet, jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka 13: Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů v roce 2011 za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině Kč Jedna Dvě Tři Čtyři a více (Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2011; zpracování vlastní) 37 BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; KEPKOVÁ, Michaela; VRÁNOVÁ Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady Olomouc: ANAG, 2012, s ISBN

39 Tabulka 14: Výše částek, které se započítávají v případě vytápění pevnými palivy v roce 2011 Počet osob v rodině Kč Jedna 637 Dvě 872 Tři Čtyři a více (Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2011; zpracování vlastní) Tabulka 15: Normativní náklady na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy v roce 2011 Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč Počet osob v rodině Praha Více než Do Jedna Dvě Tři Čtyři a více (Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2011; zpracování vlastní) Tabulka 16: Normativní náklady na bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků v roce 2011 Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč Počet osob v rodině Praha Více než Do Jedna Dvě Tři Čtyři a více (Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2011; zpracování vlastní) 39

40 6.4. Porodné Dávka porodné se od roku 2011 změnila na dávku závislou na příjmu. Právo na dávku měla žena, která porodila své první dítě, a zároveň rozhodný příjem její rodiny nepřevyšoval 2,4 násobek životního minima. Vypláceno bylo Kč na první živě narozené dítě, a pokud se s ním, narodilo další živé dítě nebo děti, byla výše porodného Kč. Porodné bylo vypláceno jednorázově Sociální příplatek S účinností od do konce roku 2012 bude sociální příplatek náležet pouze rodinám se zdravotně postiženým členem, tzn. v případech: a) kdy rodič pečuje o: o dlouhodobě nemocné dítě dlouhodobě zdravotně postižené dítě těžce zdravotně postižené dítě b) kdy alespoň jeden z rodičů je: dlouhodobě těžce zdravotně postižený je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné 6.6. Rodičovský příspěvek Právo na rodičovský příspěvek mají nadále všichni rodiče, bez ohledu na jejich majetkové poměry či příjem, kteří celodenně osobně pečují o nejmladší dítě v rodině. Pro rok 2011 nadále zůstává zachována možnost volby délky pobírání rodičovského příspěvku dva, tři a čtyři roky. Znevýhodněno je však čerpání rodičovského příspěvku po dobu 4 let. O příspěvek si musí rodič zažádat na předepsaném formuláři na místně příslušném úřadu práce dle bydliště. 40

41 Při pobírání rodičovského příspěvku do dvou let věku dítěte činí jeho měsíční výše nadále Kč. Pro možnost čerpání dvouleté varianty je zapotřebí mít odpovídající příjem, nárok na mateřskou musí dosahovat 380 Kč denně, což odpovídá měsíčnímu příjmu nad Kč. Při tříleté variantě je měsíční rodičovský příspěvek Kč. Při čtyřleté variantě je měsíční rodičovský příspěvek Kč v prvních devíti měsících a poté již pouze Kč Dávky pěstounské péče Druhy pěstounských dávek v roce 2011: Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na dávku má dítě svěřené do pěstounské péče a po jejím skončení, tj. po 18. roce věku nejdéle do 26 let, a to v případě, že zůstane-li dítě nezaopatřené a ve společné domácnosti s bývalým pěstounem. Výše příspěvku činí 2,3násobek životního minima nezaopatřeného dítěte (ostatní děti 1, 40), v případě zdravotního postižení se příspěvek zvyšuje v zákonem vyjmenovaných případech 39 Odměna pěstouna Výše odměny je stanovena ve výši částky životního minima jednotlivce za každé svěřené dítě pečuje-li pěstoun alespoň o 3 svěřené děti nebo o jedno svěřené dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II., III., IV., činí odměna pěstouna 5,5násobek životního minima jednotlivce, přičemž za každé další svěřené dítě se odměna dále zvyšuje FinExpert.cz [online] [cit ]. Dostupné z: rodicovsky-prispevek 39 Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online] [cit ]. Dostupné z: 40 Ibid. 41

42 Příspěvek při převzetí dítěte Tabulka 17: Výše příspěvku při převzetí dítěte v roce 2011 Věk dítěte Příspěvek při převzetí dítěte v Kč Do 6 let let let (Zdroj: Zdroj: 26 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Dávka náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však Kč Pohřebné Jedná se o jednorázovou dávku státní sociální podpory, která slouží k pokrytí nákladů spojených s pohřbem nezaopatřeného dítěte, nebo osoby, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte. Aby byly splněny podmínky, musel mít zemřelý ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Splňuje-li podmínky nároku dávky více osob, pak náleží dávka osobě, která uplatní nárok první. Nárok se týká pouze fyzických osob. Výše pohřebného činí Kč Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online] [cit ]. Dostupné z: 42 BŘESKÁ, Naděžda a Eva BURDOVÁ. Státní sociální podpora Olomouc: ANAG, 2012, s ISBN

43 6.9. Rozpočet v roce 2011 Obrázek 1: Státní rozpočet ČR 2011 v (mld. Kč) Státní rozpočet ČR , , plánované příjmy plánované výdaje skutečné příjmy skutečné výdaje (Zdroj: Zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011; zpracování vlastní) 43