VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. Daniel Veselý Opatření k omezení negativních dopadů ekonomické a finanční krize na ekonomiku hotelu Diplomová práce 2014

2 Opatření k omezení negativních dopadů ekonomické a finanční krize na ekonomiku hotelu Diplomová práce Bc. Daniel Veselý Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra ekonomie a ekonomiky Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Věra Košteková, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: veselydaniel89@gmail.com Praha 2014

3 Master s Dissertation Measures againts the negative effects of the economic and financial crisis on the business economy of hotel Bc. Daniel Veselý The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Economy and Economics Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: doc. Ing. Věra Košteková, CSc. Date of Submission: Date of Thesis Defense: veselydaniel89@gmail.com Prague 2014

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Opatření k omezení negativních dopadů ekonomické a finanční krize na ekonomiku hotelu zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o. Bc. Daniel Veselý V Praze dne

5 Poděkování Na tomto místě bych velmi rád poděkoval doc. Ing. Věře Koštekové, CSc. za cenné rady a připomínky, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

6 Abstrakt VESELÝ, Daniel. Opatření k omezení negativních dopadů finanční a ekonomické krize na ekonomiku hotelu. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : Počet stran bez příloh: 73 Cílem diplomové práce je na základě analýzy vývoje hotelu ve třech různých obdobích jeho provozu, SWOT analýzy a analýzy konkurence navrhnout opatření, která by eliminovala dopady ekonomické krize na ekonomiku hotelu či vzniku těchto dopadů zcela zamezila. Práce je rozdělena do tří částí. První část je zaměřena na obecné příčiny vzniku finančních a ekonomických krizí a jejich dopadů na ekonomiku a obyvatele. Dále teoretická část pojednává zejména o finanční a ekonomické krizi z let a jejích projevech v České republice jak ve všeobecném měřítku, tak se zaměřením na hotelnictví a cestovní ruch. Praktická část se věnuje analýze Hotelu Korunka podle předem definovaných kriterií. Tato analýza má za úkol zachytit vývoj hotelu a určit vliv ekonomické krize na snížení ekonomické výkonnosti hotelu. Taktéž má tato analýza vytvořit podklady pro návrhy k omezení dopadů ekonomické krize na ekonomiku hotelu. Ve třetí části jsou popsány návrhy, které by v případě citlivého a vhodného načasování jejich aplikace měly pomoci hotelu překonat dopady působení ekonomické krize. Klíčová slova: cestovní ruch, ekonomika, finanční a ekonomická krize, hotel, klient, opatření, služby

7 Abstract VESELÝ, Daniel. Measures againts the negative effects of the economic and financial crisis on the business economy of hotel. [Master s Dissertation]. The Institute of Hospitality Management in Prague : Number of pages: 73 The aim of this dissertation is to propose measures that would limit the impact of the economic crisis on the hotel's micro-economy or prevent any impact altogether, based on the analysis of three different stages of the hotel's life cycle, its competition environment and SWOT analysis. The content is broken down into 3 parts: The theoretical part focuses on the background of financial and economic crises and their impact on economies and the general population. The focus narrows further into looking at the crisis of and its impact in Czech Republic - both on its economy as a whole and more specifically in tourism and hotel industries. The practical part is an analysis of the Hotel Korunka using set criteria outlined in advance. The aim is to capture this hotel's development and determine the impact of the crisis on its economic activity levels. Then use this informational base to propose impact reduction steps for Hotel Korunka. The final part details the suggestions the implementation of which, paired with careful planning and timing, should help Hotel Korunka limit the impact of a global crisis on the hotel. Key words: client, economy, financial and economic crisis, hotel, measures, services, tourism

8 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Finanční a ekonomická krize Příčiny vzniku ekonomických krizích Dopady ekonomické krize Ekonomické krize, které měly největší dopad na společnost Velká hospodářská krize v roce Latinsko americká dluhová krize Asijská finanční krize v roce Argentinská krize Dílčí závěr: Ekonomická a finanční krize v letech Projevy a dopady ekonomické krize v České republice Vliv ekonomické krize na cestovní ruch a hotelnictví Pravděpodobný vývoj hotelového průmyslu v Praze v následujících letech ANALYTICKÁ ČÁST Vliv finanční a ekonomické krize na ekonomiku Hotelu Korunka Popis hotelu a jeho současná situace Postavení Hotelu Korunka na trhu před nástupem ekonomické krize Počet pracovníků Průměrná roční obsazenost hotelu Náklady a tržby Cena ubytování Investiční činnost Shrnutí situace hotelu v letech Vliv ekonomické krize na fungování hotelu Počet pracovníků Průměrná roční obsazenost hotelu Náklady a tržby Cena ubytování Investiční činnost Shrnutí situace hotelu v letech Současná situace hotelu Počet pracovníků Obsazenost Náklady a tržby Cena ubytování Současná situace hotelu Analýza konkurence Hotel Don Giovanni Hotel Juno Hotel Fortuna City Hotel Baroko Shrnutí konkurence SWOT analýza NÁVRHOVÁ ČÁST Poskytované služby Cena... 70

9 3.3 Zaměstnanci Reklama a podpora prodeje Segmentace trhu Investice Jasně definované cíle ZÁVĚR LITERATURA PŘÍLOHY... 84

10 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Hrubý domácí produkt výrobní metoda Tabulka 2 - Růst veřejného dluhu vybraných zemí EU k HDP Tabulka 3 - Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR Tabulka 4 - Příjezdový, výjezdový a domácí CR České republiky (v tis.) Tabulka 5 - Počet HUZ v Praze Tabulka 6 - Počet stalých zaměstnanců k let Tabulka 7- Průměrná roční obsazenost Hotelu Korunka v letech Tabulka 8 - Roční náklady a tržby za období (v mil.) Tabulka 9 - Průměrná roční cena dvoulůžkového pokoje za noc v období Tabulka 10 Počet stálých zaměstnanců k let Tabulka 11 - průměrná roční obsazenost v letech Tabulka 12 - Náklady, tržby a výsledek hospodaření hotelu v období Tabulka 13 - Průměrná roční cena dvoulůžkového pokoje za noc v období Tabulka 14 - Vybrané oblasti a údaje hotelu za rok Tabulka 15 - Silné a slabé stránky největších konkurentů Hotelu Korunka Tabulka 16 - SWOT matice SEZNAM ILUSTRACÍ Obrázek 1 - Organizační schéma hotelu mezi lety Obrázek 2 - Organizační struktura hotelu platná k Obrázek 3 - Organizační struktura hotelu platná k

11 ÚVOD Finanční a ekonomická krize jsou pojmy, které se v současnosti hojně diskutují a mají menší či větší dopad prakticky na většinu obyvatel současného vyspělého světa. Přestože období poslední globální finanční krize se datuje mezi roky 2008 a 2010, je o jejím vlivu či dopadech stále slyšet. Spolu s dalšími faktory, jakým je například vysoké zadlužení vyspělých států, tak jde o problém, který rozhodně rokem 2010 neskončil a je potřeba ho vnímat a brát v potaz i v budoucím plánování jakékoliv činnosti, která souvisí s ekonomikou. Zmiňovaná krize se dotkla téměř všech oblastí ekonomiky po celém světě. Je tedy zřejmé, že ani v oblasti cestovního ruchu, respektive hotelnictví, tomu nemohlo být jinak. Jiným způsobem však krize zasáhla velké hotelové řetězce ve vlastnictví silných finančních skupin a jinak dopadla na hotely, které jsou provozovány jednotlivci nebo malými rodinnými firmami. Intenzita dopadu ekonomické krize na hotel je potom dále závislá na umístění ubytovacího zařazení, přes jeho kategorizaci až po způsob jeho řízení. Tato práce se bude zabývat zejména analýzou dopadu finanční a ekonomická krize z let na ekonomiku středně velkého tříhvězdičkového hotelu a zhodnocením vlivu krize na jeho další vývoj. Aby bylo možné určit, zda a jak tato krize měla vliv na situaci hotelu, byl analyzovaný subjekt zachycen ve třech oddělených obdobích, kde jsou pro každé období stanovena kritéria, podle kterých je možné intenzitu dopadu určit. Téma práce, kterým je opatření k omezení negativních dopadů finanční a ekonomické krize na ekonomiku hotelu, bylo vybráno z několika důvodu. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že se autor chce v budoucnu věnovat provozování vlastního ubytovacího zařízení. Tato práce by měla přispět k tomu, aby byly definovány všechny důležité faktory, které mohou mít podstatný vliv na úspěch či neúspěch na tomto poli podnikání a zároveň vzít v úvahu i všechny neplánované události na trhu, mezi které ekonomická krize rozhodně patří. Dalším důvodem je pak aktuálnost tohoto tématu, neboť vliv ekonomické krize na obsazenost pražských hotelů, u kterých je v oblasti lůžkové kapacity v této chvíli značný převis nabídky nad poptávkou, je v současnosti velmi diskutovaným tématem. 11

12 V neposlední řade hovoří pro výběr tématu pracovní vztah autora této práce k analyzovanému hotelu. Autor by na základě analýzy rád navrhl v tomto hotelu opatření, která by vedla k omezení dopadu ekonomické krize na jeho ekonomiku, případně aby bylo evidentní, že by hotel aktivním aplikováním navržených kroků před vypuknutím krize těmto dopadům předešel. Cílem diplomové práce je tedy na základě analýzy vývoje hotelu ve třech různých obdobích jeho provozu navrhnout opatření, která by eliminovala dopady ekonomické krize na ekonomiku hotelu či v lepším případě vzniku těchto dopadů zcela zamezila. Aby byly naplněny definované cíle diplomové práce byly použity odborné metody, zejména analýza, komparace a deskripce. Přínosem diplomové práce by mělo být získání přehledu o tom, jakým způsobem se krize z roku 2008 postupně přesunula z finančních trhů do reálné ekonomiky, jaké byly hlavní dopady na obyvatele a jak se tato krize projevila spolu s dalšími faktory na trhu ubytovacích zařízení v Praze. Dále by tato práce měla vzbudit obecné zamyšlení, zda-li snaha současné společnosti dosahovat neustálého růstu a s tím souvisejícím zadlužováním se, maximalizace zisku a degradace hodnot, jakými jsou například čestnost, spolehlivost či důvěra, jež měly vliv na vznik této krize, jsou tím správným směrem, kterým je vhodné pokračovat do budoucna. Druhým přínosem pak je vyhodnocení analyzovaných kritérií tak, aby hotel při jejich aplikování dokázal zlepšit v praxi svoji ekonomickou situaci a byl dlouhodobě konkurenceschopný. Práce je složena ze tří částí. První část je zaměřena na obecné příčiny vzniku finančních a ekonomických krizí a jejich dopadů na ekonomiku a obyvatele. Součástí první části je také průřez nejvýznamnějšími ekonomickými krizemi 20. století a příčinami jejich vzniku. Hlavním bodem teoretické části je pak finanční a ekonomická krize z let a její projevy v České republice jak ve všeobecném měřítku, tak se zaměřením na hotelnictví a cestovní ruch. Praktická část se věnuje analýze Hotelu Korunka podle předem definovaných kriterií. Tato analýza má za úkol zachytit vývoj hotelu a určit vliv ekonomické krize na snížení ekonomické výkonnosti hotelu. Taktéž má tato analýza vytvořit podklady pro návrhy k omezení dopadů ekonomické krize na ekonomiku hotelu. Ve třetí části jsou potom popsány návrhy, které by v případě citlivého a vhodného 12

13 načasování jejich aplikace měly pomoci hotelu překonat dopady způsobené ekonomickou krizí a všeobecně hotelu pomoci dosahovat pravidelného kladného hospodářského výsledku i v poměrně vysoké konkurenci, která je pro Prahu typická. Hypotéza byla stanovena následovně: Finanční a ekonomická krize z let měla hlavní vliv na zhoršení ekonomické situace Hotelu Korunka a oslabení jeho pozice na trhu. V práci byla použita odborná literatura zaměřená jak na obecné příčiny vzniku finančních a ekonomických krizí, tak na hlavní podněty, které způsobily vznik finanční krize v roce 2008, která se následně přenesla do globální ekonomiky. Taktéž byly použity oficiálně dostupné statistické údaje, bez kterých by nebylo možné objektivně podložit přítomnost a vliv ekonomické krize na ekonomiku a hotelnictví České republiky. Při vypracování analytické části pak byly použity údaje z interních dokumentů Hotelu Korunka. Tyto údaje spolu se slovním okomentováním následně definují vliv ekonomické krize na ekonomiku hotelu a pomohou připravit podklady pro navržení možných opatření k omezení dopadů finanční a ekonomické krize na toto ubytovací zařízení. Aby nedošlo k poškození jména hotelu, z jehož interních dokumentů byla data pro analýzu čerpána, bylo pro tuto práci nahrazeno skutečné jméno existujícího hotelu jménem fiktivním - Hotel Korunka. 13

14 TEORETICKÁ ČÁST 1 Finanční a ekonomická krize V dnešní době přichází do kontaktu s pojmy finanční a ekonomická krize téměř každý gramotný člověk, jenž žije v současném světě, ve kterém hrají významnou roli peníze. Je nutné tyto dva pojmy vysvětlit a hlavně odlišit, neboť každý má jiný význam a tudíž vyjadřuje něco jiného. Zatímco pojem finanční krize je spojen zejména s bankami, finančními institucemi a kapitálovými trhy, její propuknutí závisí na mnoha dílčích faktorech. Ekonomická krize je oproti tomu mnohem hlubší sociální problém, který je spojen s vysokou nezaměstnaností, možnými sociálními nepokoji, hospodářským propadem, zhoršenými životními podmínkami, přičemž hlavním rysem ekonomické krize je její dlouhodobější charakter a projevy přetrvávající ve společnosti několik let. Přestože se o situaci, která nastala ve světě v roce 2008 a více méně trvá dodnes, hovoří obecně jako o ekonomické krizi, vzhledem k drobnému oživení po roce 2010, jenž následně vystřídal další pokles, se období po roce 2010 definuje jako hospodářská recese. Pokud však budou státy a společnost pokračovat ve svém hospodaření jako doposud, může problém z roku 2008 přerůst skutečně v dlouhodobou ekonomickou krizi s mnohem horšími následky. Současným špatným hospodařením je myšleno zejména neustálé zadlužování se jednotlivých států a zvyšování daní běžným pracujícím lidem i firmám na jedné straně a neuvěřitelné plýtvání těchto prostředků na straně druhé. Je poměrně obtížné pojem ekonomická či finanční krize shrnout do jedné krátké definice. Faktorů, které ovlivňují spuštění krize je mnoho a velké je i množství způsobených dopadů. Existuje však obecná definice, která podle Miroslava Singera zní následovně. Podstata krize spočívá v korekci předchozího přehřívání reálné ekonomiky (nebo některých segmentů), jemuž pomohla kumulace nadměrného dluhu a růst rizik, který se v krizi ukáže jako nepřiměřený. 1 Tato definice odpovídá právě ekonomické situaci, kterou svět začal vnímat v roce Existuje však i mnoho dalších definic, které je možno použít. Například definice pro finanční krizi podle Mezinárodního měnového fondu je potenciálně těžký rozpad finančních trhů, který při zhoršení efektivního fungování trhů může mít nepříznivé efekty na reálnou ekonomiku. 2 1 Česká národní banka [online] [cit ]. Dostupné z: vy/vystoupeni_projevy/download/singer_ _conseq.pdf 2 HELÍSEK, M Měnová krize (empirie a teorie). 1. vyd. Praha : Professional Publishing,

15 1.1 Příčiny vzniku ekonomických krizích Pokud je ekonomická krize způsobena krizí finanční, má většinou původ v jedné z dílčích krizí. Za dílčí krize lze považovat krizi bankovní, měnovou nebo dluhovou. 3 Ekonomická krize jako celek je nadřazena těmto termínům a některý z nich nebo jejich kombinace právě v ekonomickou krizi vyústí. Na rozdíl od krizí v různých odvětvích ekonomická krize působí nejen na jedno zasažené odvětví, ale na společnost jako celek. To znamená, že je zasažena široká veřejnost, a pokud člověk není nezávislý na ekonomickém systému a tudíž úplně soběstačný v zajišťování svých základních potřeb, nemá šanci, aby ho ekonomická krize nějakým způsobem nezasáhla. Ekonomických krizí, kterým lidstvo ve své historii muselo čelit, proběhlo již mnoho a je jisté, že dokud člověk bude obývat tuto planetu i další staletí či tisícletí, bude se s nimi muset vyrovnávat i v budoucnosti. Proč ale k těmto jevům dochází opakovaně? Proč se lidé nepoučí z minulých let a nechovají se tak, aby s dalšími krizemi nemuseli bojovat? Odpověď je, že si za to mohou sami lidé. Kdyby se kdokoli zamyslel, proč vznikly různé krize v historii, dojde k závěru, že je to zejména neohleduplnost a podstoupení příliš vysokého rizika za účelem dosažení ekonomického růstu či maximalizace zisku jednotlivců či skupin lidí, kteří se angažují ve vedení vytvořeného systému, ovlivňují ho a svým chováním tak zapříčiní přehřátí tohoto systému a obvykle i jeho kolaps. Příčiny krizí se samozřejmě liší v historii a jsou vždy spojeny se způsobem života, jaký zrovna v daném období vládne. Podle mého názoru je v současné době nejobvyklejším důvodem vzniku krizí zcela určitě již zmíněné příliš vysoké riziko podstupované za účelem dosažení co nejvyššího zisku při operacích na finančních trzích. Tento obecný jev je možné vysledovat v příčinách vybraných krizí, které zasáhly společnost v posledních sto letech, o nichž se chci zmínit na následujících stránkách. Obecně lze určit několik základních příčin, kvůli kterým finanční krize vznikají, a které poté následně zasáhnou reálnou ekonomiku: bankovní krize měnová krize (fixní a pohyblivý devizový kurz) krize státních financí (zadlužený stát) dluhová krize (velké množství úvěrů) 3 DVOŘÁK, P Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s

16 Zajímavým spouštěčem je pak dluhová krize, jejíž počátek a následný vývoj se vždy opakuje a je zde tedy možné dle Kohouta vysledovat pravidelný vzorec chování. Krizi předchází úvěrová expanze příliv zlata do ekonomiky či expanzivní politika centrálních bank nebo nadměrný příliv zahraničních investic Když expanduje objem úvěrů, expanduje i objem špatných úvěrů Při dosažení určité hladiny špatných úvěrů nastává bankovní krize Panická reakce na bankovní krizi omezení úvěrů i u zdravých podniků Následuje hospodářská recese podle okolností více nebo méně hluboká 4 Jak již bylo zmíněno, faktorů, které mohou zapříčinit vznik ekonomické krize, je mnoho. Je rovněž evidentní, v jak křehkém systému se díky globalizaci naše civilizace nachází. Sebemenší projev nerovnováhy na jednom konci světa vyvolá menší či větší reakci na opačné straně planety, ač by se možná zdálo, že spolu navzájem nemají nic společného. Ukázkový a potvrzující může být například výbuch islandské sopky v roce Přestože se jednalo v rámci geologického měřítka o poměrně malý výbuch, dopady na leteckou dopravu a s tím spojené finanční ztráty pro letecké společnosti byly obrovské. A to se jednalo pouze o několik dnů trvající výpadky a pouze v rámci Evropy. Dotklo se to i hoteliérů a cestovního ruchu v České republice, neboť řada turistů zrušila svoje plánované cesty a neutratila tak peníze, se kterými například poskytovatelé ubytování již počítali. Finanční systém jako takový je vymyšlen velmi dobře a i díky němu dnes lidé žijí v nejvyspělejším prostředí, které na naší planetě v historii bylo. Nicméně dnešním hlavním měřítkem úspěchu je zejména hospodářský růst. Přestože ekonomika je charakteristická právě tím, že se střídá období růstu, stagnace a propadu, pokud hospodářství neroste, okamžitě se vyrojí názory, že je něco špatně, hledají se příčiny a vymýšlejí bezodkladná řešení. Díky tomu, že se nerespektuje přirozený cyklus ekonomiky, se pak systém zahltí, přehřeje a následně zhroutí. Důsledky jsou pak mnohem závažnější, než kdyby existoval vyrovnávací mechanismus, například formou vyspělých počítačových systémů, které by zabránily finančním institucím provádět rizikové činnosti. Růst je samozřejmě pro společnost v jejím vývoji důležitý, ale není možné ho dosahovat trvale a výrazně neustále, jako tomu bylo po dlouhé období do roku 2008, kdy byl ale růst 4 KOHOUT, P Finance po krizi. Praha: Grada, s

17 jednotlivých ekonomik založen na zadlužování. Mnoho lidí však dosahuje velkých zisků založených právě na propagaci vysokého a dlouhodobého zadlužování a tak ho podporuje, i když je jasné, že v případě neúspěchu budou důsledky pro mnoho lidí katastrofické. Ale právě díky tomu, že finanční systém byl vytvořen člověkem, který ho rovněž spravuje a protože člověk jako jedinec sleduje zejména osobní zájmy, je jasné, že pokud to bude možné, bude vždy jednat tak, aby z tohoto jednání měl užitek hlavně on sám. A to i za cenu, že překročí pravidla, nebo se vydá směrem, který je dlouhodobě neudržitelný. Jak je možné se přesvědčit z minulosti, většina vyspělých civilizací, které obývaly naši planetu, doplatila právě na to, že nerozeznala své limity a za každou cenu se snažila získat větší bohatství. Jako příklad je možné uvést starověký Egypt či Řím. Tyto společnosti se zhroutily právě v důsledku své nenasytnosti a touhy po stále větším majetku i moci. A proto se zdá poměrně pravděpodobné, že i naše společnost tak, jak ji známe dnes, jednoho dne dosáhne svého vrcholu a poté bude následovat pád. Z trosek starého se potom možná opět zformuje nový a alespoň v počátku lépe fungující systém. Touha společnosti po neustálém růstu založeném na zvyšujícím se čerpání omezeného množství přírodních zdrojů, rostoucí zadlužování států, u kterých je jasné, že svůj dluh nikdy nesplatí, stále více občanů, kteří jsou nespokojení s tím, jak jim jimi zvolená elita formou pravidelného zvyšování daní bere čím dál více jejich vydělaných prostředků, související rozevírání pomyslných nůžek mezi chudými a bohatými a postupná likvidace střední třídy, která je ale na druhou stranu tahounem všech vyspělých ekonomik. Tyto hlavní faktory, které jsou v dnešní společnosti nepochybně přítomné, mohou zapříčinit i kolaps naší společnosti a může to být právě i ekonomická krize, která k tomuto vývoji může přispět. 1.2 Dopady ekonomické krize Jak již bylo zmiňováno, dopady ekonomické krize na společnost jsou tedy vždy nějakou dobu negativní (než společnost začne fungovat jiným způsobem) a je to důsledkem toho, že některý z článků se v doposud fungujícím systému ubírá negativním směrem a způsobí problémy i v jiných subsystémech. Velikosti dopadů krize na společnost jsou samozřejmě rozdílné v čase. To znamená, že čím víc je společnost propojená, tím drtivější budou dopady na ni. Obecně mezi hlavní projevy ekonomické krize mohou například patřit: 17

18 strach z budoucnosti prohlubování zadluženosti státu (státy se v dnešní době zadlužují i během konjunktury, kdy by měly dluhy splácet a to jim vytváří malý manévrovací prostor v době krize) lidé začínají kvůli obavám z krize méně utrácet (souvisí s obavami z budoucího vývoje) podniky méně vyrábí díky menší spotřebě přetržení hospodářského růstu nezaměstnanost- protože podniky méně vyrábí, není důvod zaměstnávat tolik lidí vlivem nezaměstnanosti se prohlubují sociální rozdíly kvůli sociálním rozdílům mohou vzniknout sociální nepokoje Spirála se tak roztáčí a je patrné, že čím je svět více propojený, tím mají tyto problémy širší dopad a negativně ovlivní kvalitu života většího množství obyvatel. V případě, že by státy v dnešní době nebyly zadlužené, bylo by možné tyto dopady mírnit tím, že stát zvýší investice na úkor dluhu a částečně z krize pomůže. V současnosti je ale poměrně zásadním problémem předlužení států, které si musí půjčovat i na splátky dluhů vytvořených v minulosti, v některých případech dokonce jen na splátky úroků z těchto dluhů, kdy sám dluh není vůbec umořován. To by mohlo vést k bankrotu těchto států a ještě většímu prohloubení krize do rozměrů, které jsou v současnosti jen těžko představitelné. Jak to vypadá, když stát zkrachuje, je z historie již známé, ale kdyby zkrachovalo více států najednou, zejména těch z kategorie vyspělých, mělo by to katastrofické hospodářské důsledky pro celý současný globalizovaný svět. A je nutné dodat, že některé státy Evropské unie ke krachu nemají daleko. Rovněž není ani tak dávno, co Spojené státy americké měly problém s navýšeným stropu pro státní dluh, aby mohly dostát svým závazkům. A to jen potvrzuje, že dlouhodobě není možné splácet starý dluh dluhem novým. Nicméně politici toto nerespektují a dále zadlužují státy špatným způsobem. Tudíž je velice pravděpodobné, že o ekonomické krizi mnohem hlubší, než tomu bylo v letech , jejíž dopady je možné pociťovat neustále, budeme slyšet i v budoucnosti. 18

19 1.3 Ekonomické krize, které měly největší dopad na společnost Pro potvrzení toho, že krize znepříjemňují život ekonomickým subjektům pravidelně a je s nimi nutné v případě ekonomického chování a dlouhodobého plánování počítat, je vhodné se okrajově zmínit i o krizích, které měly největší dopad na hospodářství zemí, ve kterých tento problém nastal Velká hospodářská krize v roce 1929 Zatím největší krizí v novodobé historii lidstva, jež měla největší rozměry jak do počtu obyvatel tak území, které zasáhla, je jednoznačně Velká hospodářská krize. Vypukla v roce 1929 a během několika let se rozšířila do celého tehdy vyspělého světa. Na několika následujících řádcích bude popsáno, co zapříčinilo vznik krize, jaký byl její průběh a jaké dopady a škody způsobila. Tato krize stejně jako ta současná má svůj původ ve Spojených státech amerických a vznikla na finančním trhu z důvodu nadhodnocení cen akcií. Proč ale došlo k nadhodnocení cen akcií? Důvod byl jednoduchý a byl jím extrémně rychlý hospodářský růst v USA, což se samozřejmě v dané chvíli všem ekonomickým subjektům líbilo, ale nikdo nehleděl na dopady, který tento překotný růst může způsobit. V době, kdy začaly vznikat podmínky pro propuknutí hospodářské krize byly evropské země z důvodu první světové války silně zadluženy u Spojených států amerických, které následky této války tolik nepocítily. Nízká míra inflace, nízká nezaměstnanost, vyšší mzdy, rozvoj nových průmyslových odvětví a převratné vynálezy způsobily doposud nevídaný růst. Růst cen akcií přilákal na kapitálový trh i lidi, kteří doposud neměli ani tušení, že takový trh existuje. Kapitálový trh sice během dvou let zažil několik výkyvů, ale vždy se z nich dokázal vzpamatovat. Až v říjnu 1929 došlo přes trvající optimismus k poklesu burzovních indexů a poklesu cen akcií a lidé začali prodávat velké množství akcií, které byly zakoupeny převážně na úvěr. To spustilo lavinu a následně začal výprodej akcií v podstatě za jakoukoli cen. Tento jev se poté přelil i do Evropy, kde postupně krachovaly burzy v Paříži, v Londýně nebo v Miláně. Mnoho Američanů tak díky tomu, že měli své úspory uloženy v akciích, přišlo o své peníze. Krize zasáhla každého od západu k východu, bohaté i průměrně vydělávající rodiny. Každý dlužil každému a vypadalo to, že systém už upadá do klinické smrti. Byla to absolutní ztráta důvěry v dolar. 5 5 VODIČKA, M Den, kdy došly prachy. Praha : Práh, s

20 Je zřejmé, že krize, která prvotně vznikla ve finančním sektoru, se pak následně plně projevila v reálné ekonomice a zasáhla životy milionů lidí. Hlavním problémem bylo zejména to, že do finančního sektoru v té době investovali téměř všichni. Krize se tedy postupně přelila ze Spojených států do Evropy a vzhledem k tomu, že lidé ztráceli důvěru v systém, začal posilovat vliv různých extremistických hnutí, zejména fašismu. Jeho posilování posléze vedlo až k propuknutí druhé světové války v roce 1939, která postihla ještě mnohem více lidí než krize hospodářská Latinsko americká dluhová krize Další závažnou krizí, které musely čelit miliony lidí, byla dluhová krize v Latinské Americe. Prvopočátek má v Mexiku v roce 1982, které muselo kvůli předlužení vyhlásit platební neschopnost. Mezi hlavní příčiny patřil pokles cen ropy, na kterých bylo Mexiko závislé. Dále hrálo velkou roli zvýšení úrokových měr pro půjčování peněz a posilování dolaru. Neschopnost Mexika dostát svým závazkům vyvolalo neochotu poskytovat kapitál do celé oblasti Střední a Jižní Ameriky. Vzhledem k tomu se tak dostala do problémů i řada ostatních států, které do tohoto území geograficky spadají. K tomu přispěl i fakt, že čtyři nejvíce postižené země, které dlužily komerčním bankám více než 70% celkové částky (176 mld. USD), byly velké jihoamerické ekonomiky Mexiko, Brazílie, Venezuela a Argentina. Globální charakter této krize se projevil v tom, že dluhové a měnové problémy následně zasáhly další rozvojové země mimo jihoamerický kontinent. Přibližně 37 mld. USD nesplaceného dluhu patřilo osmi největším americkým bankám. Tato částka představovala 147% objemu jejich kapitálu a rezerv, což znamenalo, že několik největších světových bank bylo bezprostředně ohroženo bankrotem. 6 Recese, která byla vyvolána dluhovou krizí měla tedy opět dopad na mnoho obyvatel, tentokrát zejména v rozvojových zemích. Opět zde má ale zásadní podíl sázka na vysoké riziko a pouze na jednu kartu, podobně jako tomu bylo u Velké hospodářské krize z roku Tentokrát se však jednalo o sázku Mexika půjčovat si peníze za relativně vysoký úrok a odhad, že ceny ropy se nebudou pohybovat směrem dolů. Naopak se spekulovalo na jejich neustálý růst a předpoklad, že Mexiko z nich tak bude mít stále dostatečné množství příjmů na splácení svých závazků. 6 DVOŘÁK, P. op. cit., s

21 1.3.3 Asijská finanční krize v roce Opět se jedná o případ, kdy se v případě rychlého a neobvyklého ekonomického růstu uchýlí investoři do oblasti, kde se domnívají, že tento růst bude trvalý a investují tam značné prostředky, přestože z minulosti je známé dostatečné množství příkladů, že žádný růst není nekonečný. Růst byl způsoben zejména velmi levnou pracovní silou, na kterou tyto země nalákaly mnoho zahraničních investorů. Tentokrát jde o ekonomiky tzv. asijských tygrů, mezi které lze zařadit Hongkong, Malajsii, Indonésii, Singapur, Jižní Koreu, Thajsko nebo Čínu. V letech před rokem 1996 zaznamenávaly hospodářský růst mezi 5% - 9%. 7 Zásadním problémem však bylo, že měny všech těchto státu byly navázány na americký dolar. Ty potom neměly možnost realizovat v případě potřeby svou vlastní měnovou politiku. Pevný kurs měny umožnil státům financovat neúnosně vysoké investice a k tomu mít státní úspory neúnosně nízké. Tyto malé země nemohly dlouho držet krok s mohutnou ekonomikou Spojených států, přesto však stále lpěly na pevných směnných kurzech. 8 Zlom přišel, když se propadl růstový trend thajského akciového indexu Set, který zapříčinil cenový propad na trhu polovodičů. Vznikly pochybnosti, jak se trh vyrovná s deficitem obchodní bilance. Nakonec muselo Thajsko uvolnit směnný kurz thajské měny. Ta se propadla vůči dolaru o 18% a způsobila tak problémy mnoha podnikům, kterým narostly jejich zahraniční závazky. Centrální banka se pokusila podpořit tyto podniky úvěry, ale lavina se již dala do pohybu a nešla zastavit. Zahraniční finanční společnosti se začaly v důsledku obav stahovat z tohoto regionu, což problémy ještě více prohloubilo. Velké množství podniků a bank nebylo schopno splácet své zahraniční závazky a zkrachovalo. Tím skokově narostla nezaměstnanost a došlo ke zhoršení životní úrovně místních obyvatel. Jen díky Mezinárodnímu Měnovému fondu a Světové banky, které této oblasti poskytly pomoc, byl odvrácen ještě větší a tragičtější propad místních ekonomik. Některé státy se z tohoto propadu již vzpamatovaly (Jižní Korea), u některých to trvalo déle (Hongkong) a některé, které odmítly pravidla Mezinárodního Měnového fondu, se s následky krize dodnes nevyrovnaly. Tato krize je opět učebnicový příklad toho, že trvalý a rychlý růst není nekonečný a že v případě, pokud je tohoto růstu dosáhnuto uměle, důsledky pro ekonomiky zúčastněných států jsou katastrofální a mají globální rozměr. Přesto byl tento růst dlouhodobě podporován 7 [online] [cit ]. Dostupné z: asijska-krize a-financni-kolaps-v-rusku 8 [online] [cit ]. Dostupné z: asijska-krize a-financni-kolaps-v-rusku 21

22 formou investic zahraničních finančních společností, i když velké množství lidí muselo vědět, že tato bublina dříve či později splaskne Argentinská krize Další krizí, která stojí za zmínku, je hospodářská krize, která započala v Argentině v roce 2002 a je typickým příkladem toho, jak drasticky se může krize projevit na jednom státě. Je samozřejmé, že vlivem krize v Argentině utrpěly i okolní země v regionu, zejména Brazílie, Paraguay a Uruguay, ale dopad na samotné argentinské hospodářství byl drastický. Příčina krize byla opět na finančním trhu. A je paradoxní, že důvody byly velmi podobné jako v případě asijské krize. Příčinou argentinské krize byl opět vysoký fixní devizový kurz spolu s dlouhodobě neudržitelným zahraničním dluhem. Při vysoce stanoveném devizovém kurzu země dovážela několikrát více, než sama vyvezla. Tato nerovnováha znemožnila Argentině získat dostatečné množství peněz na uhrazení úroků ze zahraničního dluhu. Místo toho dluh stále rostl. 9 Argentina tak musela devalvovat peso, čímž sice zvýšila možnosti exportu, ale v domácí ekonomice začalo docházet k bankrotům podniků. To bylo způsobeno tím, že firmy si půjčovaly peníze v dolarech, ale splácely v pesos. Po devalvaci tak musely podniky splatit násobně větší splátku, což bylo nad jejich reálné možnosti. To vedlo ke hromadným krachům těchto podniků a jelikož nebyly schopné splácet svoje závazky je logické, že následně začalo docházet ke krachům bank, které těmto podnikům poskytly úvěry. To vedlo k vysoké nezaměstnanosti a k dalším známým důsledkům, které s sebou krize přináší. Proč ale vláda Argentiny trvala na pevném devizovém kurzu, když věděla, že přesně tento jev způsobil krizi v Asii, když nastavením pohyblivého kurzu by se krizi nejspíš vyhnula? Pevný kurz totiž odstranil hyperinflaci, které země musela čelit, a přinesl cenovou stabilitu, ekonomický růst a nízkou nezaměstnanost. Vláda se obávala, že by v případě uvolnění kurzu opět došlo k inflaci. Tudíž pevně stanovený kurz s dalšími faktory ve svém důsledku přispěl ke spuštění mechanismů, které nakonec Argentinu dovedly až do krize a způsobily jí dlouholetý úpadek hospodářství, jenž by pravděpodobně v případě, že by se vláda rozhodla pro plovoucí devizový směnný kurz dříve, nenastal. 9 [online] [cit ]. Dostupné z: 22

23 1.3.5 Dílčí závěr: V případě pokusu o zhodnocení, proč v historii docházelo k výše popsaným krizím, by se dalo konstatovat, že všechny mají velmi podobné příčiny vzniku. Jsou jimi především nerespektování zákonitostí trhů, podstoupení jakéhokoli rizika v případě vidiny velkých výnosů i za cenu ničivých důsledků a neuvědomění si vlivu těchto důsledků na budoucnost. To znamená, že instituce, které mohou ovlivnit budoucnost svým chováním, nehledí na to, co mohou svým jednáním způsobit běžným lidem. Krize jsou však běžnou součástí dnešního kapitalismu a v případě, že nebudou vymyšlena a aplikována na finanční a kapitálové trhy nějaká kvalitní opatření, která by mohla regulovat chování subjektů a vyrovnávat důsledky onoho chování, budou krize z tzv. přehřátí systému pravděpodobně stále jeho součástí. Alespoň malým doporučením po již všech známých prodělaných a probojovaných krizích by mohlo být to, aby instituce a lidé, kteří mají možnost ovlivňovat současný systém, vzali na vědomí, že vše je ve vzájemné korelaci. Dále je podstatné, aby tito lidé byli maximálně obezřetní, brali v potaz i následné budoucí projevy a důsledky jejich současného chování a aby nepřemýšleli jen ve svém zájmu, ale v zájmu celé společnosti. To spočívá hlavně v uvědomění si, že rychlý růst za každou cenu není udržitelný, ale pozvolný a promyšlený ano. Vzhledem k množství lidí a jejich různorodým zájmům je však nereálné tento záměr zajistit a tak nezbývá než čelit dalším recesím a krizím podobným té poslední z roku 2008, přičemž je téměř jisté, že tuto krizi budou v současném systému následovat další. Je totiž velmi nepravděpodobné, že by se dala v globálním měřítku nastavit a vynutit taková pravidla, která by potlačila snahu ekonomických subjektů o maximalizaci výnosů za co nejkratší dobu. 1.4 Ekonomická a finanční krize v letech Výše zmíněné řádky o tom, že finanční či ekonomické krize a s nimi spojené problémy budou naši společnost provázet i v budoucnosti, potvrzuje i poslední krize, jejíž důsledky jsou stále patrné a jejíž počátek se čítá do roku Přestože by se dalo očekávat, že se lidé z minulosti poučili a lidstvo se dnes jako celek díky technice považuje za velmi vyspělé, opět opakuje stejné chyby a musí čelit celosvětovým problémům vyvolané finanční krizí. Její vznik stejně jako u krizí v minulosti lze přičíst pěti následujícím faktorům. Jsou jimi chamtivost, laxní regulace, příliš rozmařilá monetární politika, 23

24 podvody při žádostech o poskytnutí půjček a manažerská selhání. 10 Jedna odlišnost tu však je. Současná krize má prvopočátek na hypotečním trhu. Jenže díky dnešní provázanosti se přelila na finanční trhy a vzhledem k tomu, že její prvopočátek byl ve Spojených státech amerických, jejichž ekonomika patří mezi největší na světě, je jasné, že dopady mají vzhledem k velké globalizaci vliv na podstatnou část světa. Paradoxem je, že problém vznikl opět ve Spojených státech, zemi s velmi vyspělou ekonomikou a navíc zemi, která by vzhledem k negativní zkušenosti z Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století měla být schopná na vznikající potíže rychleji a efektivněji reagovat. Příčiny vzniku Jak již bylo zmíněno, jednou z hlavních příčin vzniku dnešní ekonomické recese a ekonomických výkyvů byla hypoteční krize a následná finanční krize ve Spojených státech amerických. Hypoteční krize ve Spojených státech amerických vznikla díky poskytování úvěrů americkými bankami i klientům, u kterých bylo velmi pravděpodobné, že tento úvěr budou splácet obtížně nebo dokonce že ho nebudou splácet vůbec. Vše nastartovala nízká úroková míra Americké centrální banky (FED), která poté následně umožnila nastavení nízkých úrokových sazeb pro spotřebitele. Američané tak začali utrácet na dluh ve dvou rovinách. První představovala úvěry na spotřební zboží, druhá potom úvěry na nemovitosti. To, co způsobilo hypoteční krizi, byly hypotéky s pohyblivou úrokovou sazbou. Díky tomu, že úrokové míry v letech po pořízení hypotéky rostly, rostla výše splátek těm, co měli sjednanou hypotéku s krátkou fixační dobou. K tomu se přidaly zvyšující se náklady na běžný život (zejména potraviny a pohonné hmoty) a rodiny, které dokázaly splácet hypotéku jen díky rekordně nízkým sazbám, se dostaly do problémů se splácením. Vysoké náklady na splácení hypoték spolu s rostoucími náklady na běžný život vedly k tomu, že Američané přestali utrácet za spotřební zboží a zbytné služby, čímž se snížily příjmy podnikům. Ty proto nepotřebovaly tolik zaměstnanců na zajištění výroby a musely začít propouštět, čímž se zvýšila nezaměstnanost, která roztáčí již známou spirálu. Kvůli neplatičům banky přicházely o likviditu a v případě, že banka měla v portfoliu velké množství dlužníků, kteří nespláceli úvěry, hrozilo jí riziko bankrotu. Tímto způsobem se následně problémy s hypotékami přenesly na finanční trhy. Hlavní příčinou byla tzv. sekuritizace. Jedná se o proces, během nějž se z velkého počtu 10 KOVÁČOVÁ, E.; MRÁČEK, K..; MALÝ, J.; WAWROSZ, P.; SEREGHYOVÁ, J.; Světová ekonomická krize: Příčiny, Projevy, Perspektivy. 1. vydání. Praha: Professional publishing s

25 drobných dluhů vyrábějí dluhopisy obchodované na veřejných trzích. 11 Jednotlivé hypotéky se tedy sloučily do balíku a začaly se mezi finančními institucemi různě předprodávat. A tak se vzhledem k velkému množství rizikových hypoték, které mohly být kvůli globalizaci obchodovatelné kdekoli, dostaly do finanční krize instituce po celém světě. P. Kohout ve své publikaci Finance po krizi (2011, s 20.) uvádí, že toto obchodování má několik výhod: vznikne nový, zajímavý segment finančního trhu; riziko plynoucí z původních hypoték lze vyvést z účetnictví původní hypoteční banky a prodat kamkoli do světa; banky tak mohou poskytovat stále rizikovější hypotéky, které jsou dostupné i pro klienty s velmi vysokým stupněm úvěrového rizika. Následkem toho, že těchto rizikových úvěrů bylo obrovské množství a nikdo vlastně netušil, kde všude se tyto hypotéky nacházejí, ve chvíli výskytu problémů bylo množství zasažených institucí obrovské. Akcie bank, které měly ve svém portfoliu hodně rizikových hypoték, klesaly a banky si mezi sebou přestaly půjčovat, což zapříčinilo pád i takových bank, u kterých to nikdo nečekal. Největšími bankami, které finanční krizi nepřežily, byly například Lehman Brothers, Bear Stearns nebo Merrill Lynch, které buď koupily nebo převzaly jiné subjekty. Podstatnou roli, stejně u krize ve 30. letech, tu sehrála roli tzv. spekulativní mánie. Tento termín je charakterizován překotným růstem kvantity zadluženosti a neméně rychlým propadem jeho kvality. Nákup finančních aktiv je umožněn rozsáhlým zadlužováním, které není podložené reálnými příjmy, ale pouze předpokladem dalšího růstu cen těchto aktiv. 12 V dnešním propojeném světě jsou dopady takových problémů mnohem větší, než by tomu bylo kdy v minulosti. Další, kdo nepřispíval celé situaci, byla média, která mají v dnešní době na obyvatelstvo ohromný vliv a v zájmu zvýšení sledovanosti jsou katastrofické zprávy o finanční krizi 11 KOHOUT, P Finance po krizi. 3. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, s FOSTER, J. B., MAGDOFF, F Velká finanční krize : příčiny a následky. 1. české vydání. Všeň : Grimmus s

26 jejich hlavním tématem. Běžná veřejnost tak dostává informace, ke kterým by se jinak ani nedostala. V důsledku toho, že si nikdo není jistý, jaký bude budoucí vývoj, lidé začínají méně utrácet a proto se do problémů dostává mnoho firem a podnikatelů. To má za důsledek propouštění zaměstnanců, problémy firem se splácením úvěrů a růst počtu krachujících podniků. Dochází tak ke zpomalení hrubého domácího produktu a následné recesi, která je v tomto pohledu definována podle Českého statistického úřadu jako technická recese, což je mezičtvrtletní pokles sezónně očištěného reálného čtvrtletního hrubého domácího produktu v alespoň dvou po sobě následujících čtvrtletích. 13 Tento jev má za následek pesimistická očekávání budoucího vývoje a tak se firmy i domácnosti bojí investovat, což by mohlo kladně působit na ekonomiku. Vhodným řešením by byly investice státu, ale to je kvůli vysokým dluhům většiny státu velmi složité. 1.5 Projevy a dopady ekonomické krize v České republice V porovnání s ostatními vyspělými státy, které musely čelit důsledkům krize, je na tom Česká republika poměrně dobře. Z následující tabulky je patrné, že hospodářství zaznamenalo v letech 2008 a 2009 určitý pokles, ale nejedná se o žádný dramatický propad. Tabulka 1 Hrubý domácí produkt výrobní metoda Rok HDP 3, 352 3, 662 3, 848 3, 739 3, 775 (v bilionech) Zdroj: ČSÚ Poslední růst HDP připadá na období mezi lety 2007 a Poté byl zaznamenán pokles a ani roky 2011 (HDP 3, 841) a 2012 ( HDP 3, 843) rok 2008 nepřekonaly, pouze se mu jen přiblížily. Je pravděpodobné, že kdyby nebyla krize, české hospodářství by mělo růstovou tendenci i po roce Proč neměla krize větší vliv na zhoršení kondice hospodářství České republiky, by se dalo shrnout do dvou faktorů. Jedním z nich je zajisté fakt, že Česká republika nepřijala EURO, a druhým je nízký státní dluh v porovnání se státy, které byly zasaženy krizí nejvíce [online] [cit ]. Dostupné z: 26

27 Mezi státy, které krizi pocítily nejzásadněji a které s jejími následky bojují dlouhodobě jsou hlavně Portugalsko, Irsko, Španělsko, Itálie a Řecko, jež mají společné to, že jsou členy eurozóny a že mají obrovský státní dluh, jak je patrné z následující tabulky. Tabulka 2 - Růst veřejného dluhu vybraných zemí EU k HDP Řecko 106,1% 107,4% 112,9% 112,9% 148,3% 170,3% 156,9% Itálie 106,3% 103,3% 106,1% 116,4% 119,3% 120,7% 127,0% Španělsko 39,7% 36,3% 40,2% 54,0% 61,7% 70,5% 86,0% Portugalsko 69,4% 68,4% 71,7% 83,7% 94,0% 108,2% 124,1% Irsko 24,6% 25,1% 44,5% 64,4% 91,2% 104,1% 117,4% Zdroj: [online] [cit ]. Dostupné z: Jak je vidět, zadlužování států dlouhodobě roste a například u Irska vzrostlo zadlužení během šesti let téměř pětkrát, což je neudržitelné. Česká republika je na tom v porovnání s těmito státy dobře a její veřejný dluh k HDP dle údajů České spořitelny 14 byl v roce 2012 jen 46,2%. Nicméně i dluh České republiky v čase roste a od roku 2006 se zvýšil téměř o 20% procentních bodů, což představuje nárůst o 63,25%. V České republice byly ekonomickou krizí zasaženy nejvíce regiony, ve kterých se produkuje zboží pro vývoz. V důsledku recese totiž poklesla poptávka po tomto zboží jak ve světě, tak v Evropě a přeneseně se tak krize projevila v České republice. Mezi nejvíce zasažená odvětví patří strojírenství, těžba uhlí, automobilový průmysl a sklářský průmysl. Nejvíce zasaženým odvětvím, které svoje produkty neexportuje, bylo stavebnictví. Pokles v tomto odvětví byl zapříčiněn zejména opatrností zahraničních investorů stavět v České republice a slabší domácí poptávkou z důvodů obav ohledně budoucího vývoje. S nástupem ekonomické krize stavebnictví zaznamenalo nejdříve velký pokles, který se následně zpomalil, nicméně dodnes se tento obor nevrátil na svoje původní hodnoty a stavební firmy se stále potýkají s nedostatkem zakázek. Dopad ekonomické krize v České republice se dá asi nejlépe charakterizovat prostřednictvím ukazatele míry nezaměstnanosti, jejíž vývoj ukazuje následující tabulka [online] [cit ]. Dostupné z: 27

28 Tabulka 3 - Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR Rok Míra nezaměstnanosti v % 5,4 8,0 9,0 8,6 8,6 Zdroj: MPSV Největší meziroční nárůst míry nezaměstnanosti byl zaznamenán v roce 2009, kdy se začaly projevovat dopady krize v České republice, tedy zhruba s ročním zpožděním od jejího vypuknutí. K míra nezaměstnanosti byla dle MPSV 15 na hodnotě 8,2%, což znamená, že se počet nezaměstnaných stále pohybuje na úrovni roku 2009, kdy se v oblasti zaměstnanosti začaly projevovat důsledky ekonomické krize. Z regionálního pohledu byly největší nezaměstnaností postihnuty příhraniční kraje zejména kraj Ústecký, Liberecký či Karlovarský a všeobecně severní Čechy (sklářský průmysl a těžba uhlí) a kraj Moravskoslezský (strojírenství a těžba uhlí). Dle Ministerstva práce a sociálních věcí 16 byla míra nezaměstnanosti v roce 2012 v Ústeckém kraji 13,3 %, v Karlovarském a Libereckém kraji 10,1% respektive 9,7% a v kraji Moravskoslezském to bylo 11,4%. Problém těchto krajů spočívá v jejich závislosti pouze na jednom odvětví. V případě, že se toto odvětví musí potýkat s poklesem zakázek odběratelů, tak se tento jev promítne do života velkého množství místních obyvatel. Důvodem je fakt, že na jednoho velkého místního odběratele je navázáno hodně menších místních dodavatelů, kteří následně nemají svoji produkci komu prodat a vzniká tak dominový efekt, který může vyústit do velkých sociálních problémů. Jak již bylo zmiňováno, tak i automobilový průmysl v důsledku poklesu poptávky po nových vozech zažil v letech velký propad. Ale vzhledem k tomu, že většina automobilových továren v ČR se nachází v krajích, kde lidé nepracují jen v tomto odvětví, dopady pro tyto kraje nebyly tak drastické. Kdyby ale problémy v automobilovém průmyslu přetrvávaly dlouhodobě, i v těchto krajích by to mělo velký dopad na životní úroveň místních obyvatel. Naštěstí se poptávka po automobilech v posledních letech zvedá a to hlavně díky silné poptávce v asijských zemích jako je Čína a Indie. V těchto zemích na rozdíl od Evropy a Spojených států nejsou automobilové trhy 15 [online] [cit ]. Dostupné z: [online] [cit ]. Dostupné z: 28

29 nasycené a tak je tu vzhledem k počtu obyvatel a velikosti území pro automobilky, které vyrábějí automobily na území České republiky, velký potenciál a na tyto trhy se dlouhodobě zaměřují. V případě výše zmíněných krajů, kde se jedná o dlouhodobý problém s nezaměstnaností a tudíž zhoršenou životní úrovní a sociálními problémy, by měl zasáhnout stát a formou smysluplných investic podpořit jejich postupný rozvoj v oblastech, které jsou dnes na vzestupu a mohou mít v budoucnosti růstový charakter. Touto cestou by se dalo vyhnout možnému neřízenému úpadku těchto krajů, který by měl za následek velké problémy pro valnou část obyvatel. 1.6 Vliv ekonomické krize na cestovní ruch a hotelnictví Protože se tato práce bude v analytické části zabývat problémem vlivu krize na ekonomiku vybraného hotelu, je potřeba se stručně zmínit o tom, jaký vliv měla ekonomická krize na odvětví cestovního ruchu jak v evropském měřítku, tak v České republice. Krize z roku 2008 je zajímavá také tím, že nezůstalo pravděpodobně mnoho odvětví, která by tímto negativním ekonomickým vývojem nebyla poškozena. Ačkoli spolu poskytování hypoték a cestovní ruch zdánlivě nijak nesouvisí, v důsledku zpomalování růstu hrubého domácího produktu ve vyspělých zemích, stoupající nezaměstnaností a neochotě lidí utrácet za zbytné potřeby, i cestovní ruch pocítil určitý propad. Hlavní projev je vidět zejména v tom, že ještě před deseti lety byli lidé zvyklí si dopřávat jak delší letní, tak zimní dovolenou, v současnosti řada rodin omezila tuto aktivitu jen na jednu, kterou doplní například prodlouženým víkendem. Dalším průvodním jevem je zkracování délky dovolené či již zmíněná zvyšující se obliba prodloužených víkendů a také omezení výjezdového cestovního ruchu a soustředění se turistů na domácí cestovní ruch. Častým jevem je odkládání výdajů na dovolenou, tedy i když lidé peníze na dovolenou mají, z důvodu negativního očekávání budoucího ekonomického vývoje a z toho plynoucí nejistoty, se raději rozhodnou na dovolenou nejet a peníze ušetřit pro případ nečekaných událostí. Velkou roli v tomto chování spotřebitelů hrají média, neboť jejich neustále zdůrazňování krizové situace a pesimistického vývoje spotřebitele velmi ovlivňuje v jejich ekonomickém chování. To se projevuje hlavně přemýšlením o výdajích a odepřením si zbytných a luxusních požitků, mezi které se cestování řadí. Jakým podílem se cestovní ruch podílí na hrubém domácím produktu, zjišťuje Český statistický úřad prostřednictvím satelitního účtu cestovního ruchu. Uvedený účet 29