Západočeská univerzita v Plzni Technologický postup volně kovaného výkovku

Transkript

1 Zápaočeská univerzita v Plzni Tecnologický postup volně kovanéo výkovku Návoy na cvičení Plzeň 01 1

2 1. Tecnologický postup volně kovanéo výkovku Pole normy ČSN jsou volné výkovky efinovány jako výrobky získané volným kováním, které mají nerovný, zokujený povrc s kovářskými příavky. Volné výkovky v obvyklém proveení- jsou vyrobeny s příavky na obrábění s mezními úcylkami rozměrů pole ČSN 9001 a ČSN 901. Volné výkovky v přesném proveení- jsou vyrobeny s větší přesností, menšími kovářskými příavky a s menšími mezními úcylkami rozměrů. Doávají se jen po přecozí ooě mezi výrobcem a oběratelem a neplatí pro ně výše uveené normy Názvosloví Kovářský ingot- výcozí polotovar pro volné kování s licí strukturou Surový kovářský ingot- ingot získaný olitím o kokily s neupraveným povrcem po olití Socor, blok- výcozí polotovary s neupraveným povrcem pro volné kování vyrobené ze surovýc ingotů válcováním nebo kováním Špalek- polotovar pro výrobu kotoučů, kruovýc esek, kruů a utýc těles, jeož élka bývá zpravila 1, až, násobek jeo průměru Pěcování- záklaní kovářská operace, při níž se zvětšuje příčný průřez polotovaru Prolužování- záklaní kovářská operace, při níž se materiál prolužuje ve směru poélné osy za současnéo zmenšování příčnéo průřezu Prolužování na trnu- kování utýc těles na trnu, při němž se materiál pro prolužuje ve směru poélné osy trnu za současnéo zmenšování vnějšío průměru a tloušťky stěny Rozkování na trnu- kování kroužků a utýc těles na trnu, při němž se zvětšuje vnitřní a vnější průměr a výška výkovků, na úkor tloušťky stěny, která se zmenšuje Osazování- záklaní kovářská operace, kterou se zmenšuje příčný průřez výkovku na jeo vymezenýc částec při zacování souososti všec jeo částí Prosazování- zvláštní přípa osazování, ky části výkovků (výstupky) souseící s prosazením, mají větší průřez než takto vzniklé prosazení. Přesazování- záklaní kovářská operace, při níž ocází k posunu jené části výkovku vůči rué (přípaně vůči věma sousením) takovým způsobem, že osa posunuté části zůstává rovnoběžná s osou půvoní Děrování- záklaní kovářská operace, kterou se vytváří ve výkovku otvor Sekání- záklaní kovářská operace, kterou se ělí výcozí polotovar (ingot, převalek) nebo výkovek Osekávání- oělování koncovéo opau (např. půvoní části ingotu), tecnologickéo opau, nebo materiálu pro zkoušky Okování- kovářská operace, kterou se ostraňuje soukovitost na obvou výkovků vzniklá pěcováním Výstupek- část výkovku, jejíž průměr či tloušťka je větší než průměr či tloušťka jené nebo obou souseníc částí Příruba- zvláštní přípa výstupku rozměrově omezenéo Hrubovací příavek pro tepelné zpracování- zvláštní příavek materiálu na povrcu součástí, které se tepelně zpracovávají v rubovaném stavu (viz obr. 1) Kovářský příavek- celkový příavek materiálu na plocác (viz obr.1), které se obrábějí, a zarnuje prvky: a) příavek na obrábění b) příavek tecnologický c) příavek na složitost tvaru 1. Příavek na obrábění - příavek materiálu na obráběném povrcu součásti nutný k osažení přeepsané jakosti tooto povrcu.. Příavek tecnologický - příavek, jímž se oplňuje tvar součásti jak z leiska kovářské tecnologie, tak z leiska ekonomickéo na tvar voný pro kování.. Příavek na složitost tvaru - příavek na osazené části výkovku, u nicž je poměr průměrů nebo tlouštěk souseníc částí větší než 1,. Obr.1 Kovářské příavky: a) tvar součásti; b) tvar výkovku Jmenovitý rozměr výkovku - rozměr přeepsaný na výkresu výkovku, k němuž se vztaují mezní úcylky rozměru výkovku (viz obr.,) Horní mezní rozměr výkovku - největší ovolený rozměr výkovku Dolní mezní rozměr výkovku - nejmenší ovolený rozměr výkovku Mezní úcylka rozměru výkovku - rozíl mezi jením z mezníc rozměrů a jmenovitým rozměrem výkovku Tolerance rozměru výkovku - rozsa ovolené nepřesnosti, tj. rozíl mezi orním a olním mezním rozměrem výkovku

3 Obr. Výkovky tepelně zpracované na jakost v surovém stavu Obr. Výkovky tepelně zpracované na jakost v orubovaném stavu 1.. Výkres výkovku Výkres výkovku je záklaním poklaem pro navržení optimálnío výrobnío postupu výkovku jak z leiska tecnologickéo, tak i ekonomickéo. K jeo zpracování jsou nutné násleující poklay a úaje: - výkres opracované součásti - motnost součásti - cemické složení materiálu, ze kteréo má být součást vyrobena - počet kusů požaovaný zákazníkem - účel použití (požaavky klaené na vyrobenou součást) - přeávací pomínky. Na výkresu výkovku se červeně vyznačí navržený tvar výkovku a číselně se uvee (pomocí kót) velikost kovářskýc příavků včetně tolerancí. Tento výkres pak slouží k určení jmenovité motnosti výkovku a tím i k určení motnosti a ruu výcozío polotovaru. Kromě výše jmenovanýc úajů umožňuje výkres výkovku vyřešit i alší záležitosti související s tecnologií výroby volně kovanýc výkovků. Jená se o: - stanovení sleu jenotlivýc kovářskýc operací, specifikaci nářaí, pomůcek a měřiel - určení ruu a velikosti tvářecío stroje - určení způsobu ořevu a rozsau kovacíc teplot - volbu oclazovacío režimu či tepelnéo zpracování výkovku - kontrolu výkovků Poznámka: V řaě kovárenskýc provozů se kromě výkresů výkovků zotovují i tzv. kovářské náčrtky, ke je silně vyznačen tvar výkovku s určujícími rozměry a tvar součásti je uveen pouze orientačně (čárkovaně). Tyto náčrtky jsou pak záklaním výrobním poklaem při vlastním kování.

4 1.. Členění volně kovanýc výkovků Pole současně platné ČSN se volně kované výkovky ělí na tyto záklaní typy: ČSN Kované tyče ČSN Výkovky volné, poélné ČSN Výkovky volné. Kotouče a kruové esky (plné i ěrované) ČSN Výkovky volné. Kroužky ČSN Výkovky volné. Dutá tělesa - Pole tecnickýc oacíc přepisů se volné výkovky oávají jako: výkovky surové bez tepelnéo zpracování na jakost výkovky surové tepelně zpracované na jakost, bez zvláštníc úprav po kování výkovky upravené, tj. rubované a bez povrcovýc va. 1.. Kované tyče Kované tyče jsou carakterizovány jako výkovky neměnnéo průřezu, zotovené volným kováním, na élku anou největším ovoleným využitím ingotu. Výkovky kovanýc tyčí jsou určeny pro alší tváření, popřípaě pro mecanické ělení a obrábění na strojní součásti. Zotovují se pouým prolužováním kovářskýc ingotů (popř. socorů nebo bloků). Poku se týká záklaníc průřezů výkovků, rozsau proveení, příavků na obrábění a mezníc úcylek, jsou patřičné úaje porobně uveeny v normě ČSN Výkovky volné, poélné V tomto přípaě se jená o výkovky plné neosazené, osazené, prosazené a přírubové, souměrné k ose, s poměrem L : D > 0,8. Vyrábějí se volným kováním za tepla, ze surovýc nečištěnýc ingotů (přípaně bloků nebo socorů) Záklaní průřezy výkovků Záklaní průřezy výkovků jsou uveeny na obr. včetně vyznačení příavků na obrábění.,a,b,l...rozměry obrobené součásti D,A,B L...rozměry výkovku pk...příavky na obrábění na průřezový rozměr pkl...příavky na obrábění na élku Obr. Záklaní průřezy poélnýc výkovků 1... Záklaní tvary výkovků a) Výkovky neosazené (obr. ) - výkovky, jejicž průřez se po élce nemění, kované na požaované rozměry (průřez, élku) a určené ke zotovení výrobků neměnnéo průřezu, popř. i výrobků s proměnným průřezem, u nicž však kovářské osazení nelze z tecnologickéo (nebo ekonomickéo) leiska provést.

5 Obr. Tvar neosazenéo výkovku b) Výkovky osazené a prosazené (obr. a ) - výkovky, jejicž průřez se po élce mění Obr. : Výkovky osazené a) jenostranně, b) oboustranně Obr. : a) Výkovky prosazené b) Výkovky prosazené a osazené c) Výkovky přírubové (obr. 8) - jsou zvláštním přípaem výkovků osazenýc či prosazenýc. Pro příruby platí násleující omezení:, > Dp / D > 1,... 1 Lk 0, Dp1 ; Ls 0, Dp... Obr. 8 Výkovky přírubové 1... Rozsa proveení a) Rozměry průřezů výkovků poměr stran obélníkovéo průřezu se omezuje takto (viz obr. ) : pro B 10 platí A : B... pro B > 10 platí A : B... Překročí-li poměr onotu stanovenou vztaem nebo, zvyšuje se výška B v obou přípaec o tecnologický příavek až na uveené poměry A : B. b) Délka neosazenýc výkovků tyto výkovky se vyrábějí s élkou větší než 0,8 průměru (strany čtvercovéo průřezu, elší strany obélníkovéo průřezu) výkovku. U výkovků kruovéo průřezu se jejic maximální élka omezuje násleujícím způsobem: pro D < 100 L D. (0 0, D)... pro D L D. (1, 0,01 D)...

6 U výkovků čtvercovéo průřezu se jejic maximální élka omezuje násleujícím způsobem: pro A < 100 L A. (0 0, A)... a pro A 100 L A. (1 0,01 A)... a U výkovků obélníkovéo průřezu se jejic maximální élka omezuje pole násleujícíc vztaů: pro (A + B) : < 100 L B. (0 0, B)... b pro (A + B) : 100 L B. (1 0,01 B)... b c) Délka osazenýc, prosazenýc a přírubovýc výkovků Tyto výkovky se vyrábějí s élkou větší než 0,8 reukovanéo průměru výkovku. Reukovaný průměr výkovku se stanoví ze jmenovité motnosti a celkové élky výkovku pole vzorce: D r = 0 G... a L ke: Dr - reukovaný průměr výkovku /mm/ G - jmenovitá motnost výkovku /kg/ L - jmenovitá celková élka výkovku /mm/ Maximální élka u těcto typů výkovku se omezuje stejným způsobem jako v boě b) jen s tím rozílem, že ve vztazíc a se místo průměru D osazuje reukovaný průměr výkovku Dr Zásay pro osazování, prosazování a přírubové výkovky Osazování: Obr. 9 Zásay pro osazování a/ Míra osazování H (obr. 9) se stanovuje takto: pro D H ú + ú... pro D1 > H ú + ú... 8 ke : ú je orní mezní úcylka ú je olní mezní úcylka (viz obr., ). Nevyovuje-li míra osazování vztaům a 8, výkovek se neosazuje. b/ Poměry poměrů jenotlivýc částí osazenéo výkovku se omezují takto (obr. 9) : D1 : D, D : D, D1 : D... 9 Není-li některá z těcto pomínek oržena, zvětšuje se průměr osazení o tecnologický příavek tak, aby pomínkám (9) bylo vyověno. c/ Délka koncovéo osazení L (obr. 9) se omezuje takto : L 0,. D / D L 0,1 L Jestliže élka koncovéo osazení neopovíá pomínkám 10 a 11, zvětší se průměr nebo élka koncovéo osazení o tecnologický příavek tak, aby uveeným pomínkám bylo vyověno, popř. se osazení neprováí a o élku osazení se prolužuje přilelá část výkovku, která má větší rozměr. / Délka přileléo osazení L (obr. 9) se stanoví pole násleujícíc zása: LD + LD 0, D L L 0,1 L 1, D1 - D Jestliže élka přileléo osazení není v soulau se vztay 1, 1 a 1, zvětší se průměr přileléo osazení o tecnologický příavek tak, aby uveeným vztaům bylo vyověno, popř. se osazení neprováí a o élku osazení se prolouží přilelá část výkovku, která má větší rozměr.

7 Prosazování: Pro míru prosazování a poměry průměrů jenotlivýc částí prosazovanéo výkovku, platí stejné zásay jako u osazování. Obr. 10 Zásay prosazování Průměr prosazení D je omezen tímto vztaem: 0 D 0, D1 / L... 1 Nesplňuje-li průměr prosazení pomínku 1, zvětšuje se o tecnologický příavek tak, aby bylo této pomínce vyověno. Přírubové výkovky: Obr. 11 Zásay pro přírubové výkovky Délka střeové příruby Ls se stanoví pole vzorce: Dp - D 0 L s 0, + 0,0 D p... 1 Délka koncové příruby Lk se stanoví pole vzorce: 0 L k Dp - D + 0,0 D p... 1 V obou vzorcíc značí: Dp... průměr příruby /mm/ D... průměr menšío osazení nebo prosazení vele příruby /mm/ Jestliže élka střeové či koncové příruby neopovíá vztaům 1 a 1, zvětšuje se o tecnologický příavek tak, aby uveeným vztaům bylo vyověno. V ostatním platí stejné zásay jako při osazování a prosazování Boční úkosy Obr. 1 : Navrování bočníc úkosů a) Délka bočnío úkosu Lu oseknutéo konce výkovku nesmí být větší než 0,1 průměru (strany čtverce, kratší strany obélníka) výkovku. b) Boční úkos té části výkovku, jejíž průměr je rovný nebo menší než 1, násobek průměru sousení části, nesmí být větší než 1. c) Boční úkos té části výkovku, jejíž průměr je větší než 1, násobek průměru sousení části, nesmí být větší než 1 o 1/ velikosti osazení (prosazení), ve zbývající části (viz obr. 1).

8 1... Příavky na obrábění a mezní úcylky Příavky na obrábění a mezní úcylky se určují jak na průřezy výrobků, tak na celkovou élku výrobků a élky výstupků popř. přírub. Určování příavků a mezníc úcylek na průřezy výrobků a) V závislosti na tvaru výkovku v tomto přípaě se vycází z obr. 1 a tabulky 1. V tabulce 1 značí: pk - příavek na obrábění stanovený pole (nebo p ), l pkx - příavek na obrábění stanovený pole 1, l Obr.1 Carakteristické tvary výkovků Příavek na, p 1 Pk - - Osazené a prosazené výrobky - b) Pk Pk Pk Přírubové výrobky x) Jenostranně osazené - c) Pk Pkx Pkx Oboustranně osazené a prosazené ), e) Pk Pk Pk Neosazené výrobky obr. a) x) x) U výkovků s poměrem průměrů souseníc částí větším než 1, může výrobce zvýšit příavek na obrábění Pk a mezní úcylky o příavek na složitost tvaru, jeož onota nesmí překročit % rozílu průměrů souseníc částí výkovku. Tab.1 Určování příavků na obrábění s oleem na tvar výkovků b) V závislosti na průřezu výrobku: Příavky a mezní úcylky se určují s přilénutím k zásaám uveeným v boě a) a to pole průřezovéo rozměru a celkové élky obrobenéo výrobku. - Průřezovým rozměrem se rozumí: u výrobku kruovéo průřezu: průměr u výrobku čtvercovéo průřezu: strana čtverce u výrobku obélníkovéo průřezu: pro elší stranu právě tato strana, pro kratší stranu pomocný rozměr b' = (a + b) : Příavky na obrábění a mezní úcylky rozměrů jsou uveeny v tab.. Určování příavků na élku výrobků Příavky a mezní úcylky na celkovou élku a élky výstupků nebo přírub výrobku pkl se stanoví pole tab. Zaokroulování jmenovitýc rozměrů výkovků Rozměry výkovků, jejicž největší průřezová rozměr nepřekročí onotu 100 mm, se nezaokroulují. Jmenovité rozměry ostatníc výkovků se zaokroulují pole aritmetickýc zása, a to: 8

9 průměry (strany)... na násobky élky... na násobky 10 O onotu zvýšení (snížení) příavku na obrábění pro zaokroulení se sníží (zvýší) mezní úcylky a to tak, aby maximální onota nejvýše přípustnýc rozměrů výkovku opovíala tab.. Průměr Délka l přes 00 o 0 přes o l přes o 1000 přes 0 o 8 l l přes 1000 o 10 přes 10 o 100 přes 100 o l l l +1 přes 000 o přes 00 o 10 l l Tab. Příavky na obrábění a mezní úcylky výkovky volné poélné Průměr přes 10 Délka l přes 10 o 00 o Přes 00 o 000 l přes 000 o 00 l přes 00 o 0 l přes 0 o l Přes o 1 l přes1 o1000 l l Tab - pokračování: Příavky na obrábění a mezní úcylky výkovky volné poélné

10 Příkla : Navrněte příavky na obrábění s tvar výkovku u oboustranně osazenéo výrobku kruovéo průřezu, jeož rozměry jsou uveeny na obr. 1. Výkovek bue tepelně zpracován na jakost v surovém stavu. Obr.1 Náčrtek výrobku Příavky na obrábění : a) Na všecny průměry pole průměru 10 mm a élky 100 mm (viz tab. 1 a ): Pk = 9 Jenotlivé průměry výkovku pak buou mít násleující rozměry : +18 průměr výrobku : 10 mm průměr výkovku po zaokroulení 9 8 mm po zaokroulení mm 8 +1 po zaokroulení Zaokroulení bylo proveeno pole kap takovým způsobem, že mezní rozměry byly zacovány: např. u průměru obrobku 10 je maximální přípustný rozměr tooto průměru u výkovku 10+= mm a minimální průměr = mm. b) Na celkovou élku výrobku a élku výstupku je příavek na élku pkl pole tab. : Pkl = Nyní je možno určit celkovou élku výkovku : = po zaokroulení a élku výstupku : = po zaokroulení + 1 Kontrola osazení : Pro míru osazování H musí platit pomínka (viz kap. 1..., vzta 8): 0 = H = ú + ú Pro řešený přípa je osazení H1 a H rovno : H1 = - 0 = mm H = - 8 = 0 mm Součet mezníc úcylek : ú + ú = = mm Výše uveená pomínka je v obou přípaec (H1 a H ) splněna, proto se u výkovku provee oboustranné osazení obr. 1. Boční úkosy (viz kap. 1...) Pro élku bočníc úkosů oseknutýc konců musí platit vzta L < 0,1 D tzn: Lú < 0,1 0 mm po úpravě Lú < mm Lú < 0,1 8 mm po úpravě Lú < 8 mm Boční úkos u obou osazení bue max. 1 (jejic průměry jsou menší než 1, násobku průměru střeové části). 10

11 Po výše proveenýc výpočtec a nutnýc úpravác, které respektují všecny ůležité zásay týkající se poélnýc výkovků, je možno navrnout tvar a rozměry výkovku - obr.č.1. Poznámka : Protože výkovek bue tepelně zpracováván na jakost v surovém stavu, nebylo nutné počítat s rubovacími příavky. Obr.1 Náčrtek výkovku 1... Hrubovací příavky U výkovků tepelně zpracovávanýc na jakost v rubovaném stavu se příavky na průměry (popř. strany a, b) a élku l určují na rozměry po rubování (tj. na rozměry otově obrobenéo výrobku, zvětšené o rubovací příavky). Určování rubovacíc příavků a) U výkovků s kruovým průřezem se stanoví : - příavky na průměry v závislosti na největším průměru výrobku a celkové élce výrobku 1 (tj. élce obrobenéo výrobku zvětšené o příavky na zkoušky a jiné) - příavky na élku 1 a élky výstupků popř. přírub se rovnají příavku na průměry b) U výkovků se čtvercovým nebo obélníkovým průřezem se příavek stanoví pole zása uveenýc v boě a), ale zvýší se o 0 %. Přitom u výkovků s obélníkovým průřezem se určí zvlášť příavky pro strany a i b. Na élku l i élky výstupků a přírub se u těcto výkovků stanoví větší z obou příavků na strany. Velikost rubovacíc příavků pro poélné výkovky je uveena v tab.. 11

12 Průřezový Délka výrobku rozměr přes 80 o výrobku o 80 1 až přes o Tab. Hrubovací příavky (P, Pl ) pro poélné výkovky 1.. Kotouče a kruové esky Tato kapitola se týká výkovků kotoučů a kruovýc esek volně kovanýc za tepla ze surovýc ingotů /příp. bloků nebo socorů/. Výkovek kotouče se liší o výkovku kruové esky poměrem H:D pole tab Záklaní tvary výkovků Záklaní tvary kotoučů a kruovýc esek jsou uveeny na obr. č Obr.1 a) kotouče plné okované b) kotouče plné neokované ( kruové esky) Obr.1 a) kotouče ěrované okované b) kotouče ěrované neokované ( kruové esky) 1

13 Obr.18 a) kotouče osazené plné b) kotouče osazené ěrované Význam značení na přecázejícíc obrázcíc :, 1,,, 1, a... rozměry obrobenéo výrobku H, H1, H, D, D1, Da... rozměry výkovku pk... příavky na obrábění - na průměr pk. příavky na obrábění - na výšku pt. tecnologické příavky - na průměr pt. tecnologické příavky - na výšku v.. soukovitost na obvou při rubování p... rubovací příavek - na průměr p rubovací příavek - na výšku Výkovky kotoučů neosazenýc a kruovýc esek se vyrábějí pěcováním špalků a přípaným násleujícím ěrováním a okováním. Výkovky kotoučů osazenýc se vyrábějí pěcováním špalků v přípravcíc pro vytvoření přírubové části výkovku s přípaným násleujícím ěrováním. Vnitřní íry výkovků se neosazují Rozsa proveení Rozsa proveení výkovků kotoučů a kruovýc esek (závisející na poměru H:D) je uveen v tab. č. Dru výkovků Kotouče neosazené plné Desky neosazené plné Kotouče neosazené ěrované Desky neosazené ěrované Kotouče osazené Pěcováním - ěrované H/D >=0, <=0,8 >0,1 <0, >=0, <=0,8 >0,1 <0, >=0, <=0,8 Kotouče osazené Pěcováním - plné >=0, <=0,8 D/Da H/Da <= >= <= >= <= >= D/D1 H1/H Da/D (H1D-HD1)/D1 H1/D <=, <=, <=, >=1, <=0, <=0, >0,8 <=, <=0. >=1, <=0, <=, >0,8 <=0, >=0,1 >=0,1 Tab. : Rozsa proveení výkovků kotoučů a kruovýc esek U výkovků kotoučů neosazenýc se okovává obvo o průměru D = 10 mm (viz obr. 1a, 1a). U výkovků kotoučů neosazenýc o průměru D větším než 10 mm a u výkovků kruovýc esek se obvo neokovává (viz obr. 1b, 1b). U výkovků kotoučů osazenýc se obvo u části o průměru D neokovává (viz obr. 18a, 18b). Výkovky, které se neokovávájí, mají na obvou zaoblení (soukovitost), jeož výška v nesní být u neosazenýc výkovků větší než 1/ H a u osazenýc než 1/ H. U osazovanýc kotoučů se ovoluje na části o průměru D1 úkos max Příavky na obrábění a mezní úcylky a) Příavky a mezní úcylky na průměr a výšku příp. 1 (viz obr. č. 1 až 18) se určí v závislosti na celkové výšce výrobku (tj. výšce obrobenéo výrobku zvětšené o příavky na zkoušky a jiné) a průměru pomocí tab.. 1

14 b) Příavky na obrábění na průměr 1 jsou závislé na použitém přípravku. Rozměry a mezní úcylky průměru D1 jsou ány v tab. a stanoví se pole přeběžnéo průměru D1ʼ. Přeběžný průměr D1ʼ se určí tak, že se k průměru 1 připočte příavek stanovený pole bou a) pro průměr. c) Příavky na obrábění na vnitřní průměr a jsou závislé na velikosti ěrovacío trnu. Rozměry a mezní úcylky vnitřníc průměrů Da jsou ány v tab. a stanoví se pole přeběžnéo průměru D'a. Přeběžný průměr D'a se určí tak, že se k průměru a připočte příavek stanovený pole bou a) pro průměr. Průměr o 1 přes o přes 1 o přes 0 o 00 Výška přes - o přes 0 o přes 00 o 0 přes o 1000 přes 1000 o 10 Přes 10 o 100 Přes 100 o Na Tab. Příavky na obrábění a mezní úcylky kotouče a kruové esky Zaokroulování jmenovitýc rozměrů výkovku : Rozměry výkovků, jejicž největší jmenovitý průměr D nepřevyšuje onotu 10 mm, se nezaokroulují. Jmenovité rozměry ostatníc výkovků se zaokroulují pole aritmetickýc zása na násobky. O onotu zvýšení (snížení) příavku na obrábění pro zaokroulování se sníží (zvýší) mezní úcylky, a to tak, aby maximální onota nejvýše přípustnýc rozměrů výkovků opovíala tab

15 D1 přes o H D1 (Dm) na přípravek se zotovuje na míru Přípravek pro pěcování osazenýc kotoučů D1...přeběžný průměr Dm...vnitřní průměr přípravku H... výška výkovku Tab. Rozměry a mezní úcylky průměru D1 při pěcování osazenýc kotoučů přes - o D a 0 až 0 0 až až až 1 Da (Dt) 0 ± 0 ± 8 80 ± ± 10 D a 1 až až až 0 0 až 1 Da (Dt) 1 ± 1 10 ± 1 00 ± 1 ± 1 D a 1 až 0 0 až až 0 0 a výše Da (Dt) 1 ± 1 0 ± ± 0 ± Tab.: Rozměry a mezní úcylky vnitřníc průměrů při ěrování kotoučů a kruovýc esek Příkla : Navrněte kovářské příavky a tvar výkovku osazenéo, ěrovanéo kotouče, jeož rozměry jsou uveeny na obr. č. 19. Výkovek bue tepelně zpracováván na jakost v surovém stavu. 1

16 = 810 mm 1 = mm a = 0 mm = 0 mm 1 = 0 mm = 90 mm Obr.19 Náčrtek výrobku a) Kovářské příavky a mezní úcylky Příavky na obrábění včetně mezníc úcylek se na průměr a výšky, 1 určí z tab. pomocí průměru a výšky : Příavek na průměr pk = Příavek na výšku pk = Záklaní rozměry výkovku : ød = + pk = = zaokrouleno: D = H = + pk = = zaokrouleno: H = = zaokrouleno: H1= H1= 1 + pk = 0 + Určení průměru D1 : přeběžný ød1 = 1 + pk = + 1 = mm, protože přípravek na pěcování má pro D1 = mm nejblíže vyšší otvor Dm = 0 mm (viz tab. ), je nutno ø mm zvýšit o tecnologický přípravek pt1 = mm. D1 potom bue : D1 + pt1 = + = (tab. ). Určení vnitřnío průměru Da: přeběžný øda = a pk = 0 1 = 19 mm, protože ěrovací trn má pro Da = 19 mm nejbližší nižší průměr Dt = 00 mm (viz. tab. č. ), je nutno ø 19 snížit o tecnologický příavek pt = 19 mm. øda potom bue : Da - pt = = (tab.) Přeběžné rozměry výkovku jsou uveeny na obr. č. 0. Obr. 0 Přeběžné rozměry výkovku b) Kontrola tvaru výkovku Protože poměr H1 neopovíá rozměrovým poměrům v tab., je nutno výšku H1 = 10 mm zvýšit o tecnologický příavek pt 1 = D mm. 1

17 Výška H1 potom bue 10 mm. V tomto přípaě je pomínka H1 0,1 splněna. D Protože výška H = 90 mm se pro průměry D1 = 0 mm pole tab. nevyrábí, je nutno tuto výšku zvýšit o tecnologický příavek pt = 10 mm. Výška H se tím upraví na rozměr 00 mm. Protože se jená o výkovek osazenéo kotouče, obvo části výkovku o ø D se nebue okovávat. Zaoblení na obvou (soukovitost) může být maximálně mm (1/ H1 viz kap. 1...) c) Konečný tvar a jmenovité rozměry výkovku Po výše uveenýc úpravác je konečný tvar výkovku (včetně jmenovitýc rozměrů) uveen na obr. 1. Obr. 1: Náčrtek výkovku zaanéo kotouče Poznámka: Protože výkovek bue tepelně zpracováván na jakost v surovém stavu, nebylo nutné počítat s rubovacími příavky Hrubovací příavky U výkovků tepelně zpracovávanýc na jakost v rubovaném stavu se kovářské příavky na průměry, 1, a a výšky, 1 určují na rozměry po rubování, tj. na rozměry otovéo výrobku zvětšené o rubovací příavky. Hrubovací příavky uveenýc rozměrů se stanoví v závislosti na průměru pole tab. 8. Průměr přes o Hrubovací příavek na, 1, a,, Tab.8 Hrubovací příavky (p, pk) pro kotouče a kruové esky 1.. Kroužky Výkovky neosazenýc kroužků se vyrábějí rozkováním ěrovanéo překovku na trnu. Potřebný překovek se získává volným kováním za tepla ze surovýc ingotů (příp. bloků nebo socorů) Záklaní tvar výkovků Záklaní tvar výkovků je znázorněn na obr. č. 1

18 Obr. Neosazené kroužky Význam značení na přecázejícím obrázku :, a,, s D, Da, H, S pk pk pt p p rozměry obrobenéo výrobku rozměry výkovku příavky na obrábění na průměr příavky na obrábění na výšku tecnologické příavky- na průměr při rubování : rubovací příavek na průměr rubovací příavek na výšku Průměr Výška o 10 přes o přes 10 o přes 00 o přes 0 o přes 1 o přes 0 o přes 00 o přes 0 o Tab.9 Příavky na obrábění a mezní úcylky kroužky

19 Průměr přes o 0 Výška přes o přes 1000 o přes10 o 100 přes 100 o 000 přes 000 o 00 přes 00 o Tab.9 pokračování: Příavky na obrábění a mezní úcylky kroužky 1... Rozsa proveení Pro mezní onoty neosazenýc kroužků platí násleující vztay : 0, 1 D H 0,8 D D D a S 0, 0 D D Příavky na obrábění a mezní úcylky a) b) Příavky a mezní úcylky na vnější průměr, vnitřní průměr a a výšku se určují pole vnějšío průměru a celkové výšky výrobku (tj. výšky obrobenéo kroužku zvětšené o přípané přípravky na zkoušky), pomocí tab.9. Příavek na obrábění a mezní úcylky na vnitřní průměr a jsou soné s příavkem na obrábění a mezními úcylkami na vnější průměr, avšak mezní úcylky jsou opačnéo znaménka. Zaokroulování jmenovitýc rozměrů výkovků Rozměry výkovků kroužků, u kterýc vnější jmenovitý rozměr D nepřevyšuje onotu 10 mm, se nezaokroulují. Jmenovité rozměry ostatníc výkovků kroužků D, Da a H se zaokroulují pole aritmetickýc zása na násobky. O onotu zvýšení (snížení) příavku na obrábění pro zaokroulení se sníží (zvýší) mezní úcylky tak, aby maximální onota nejvýše přípustnýc rozměrů výkovků opovíala tab. 9. Úcylky geometrickéo tvaru Dovoluje se nerovnoměrné rozložení příavku a nesouosost vnějšío průměru kroužku D a vnitřnío průměru Da, přičemž zvětšení příavku na jené straně a zmenšení příavku na rué straně se ovoluje jen v rozsau mezníc úcylek. Dovoluje se zaoblení nebo zkosení ran výkovku, přičemž zbývající příavek na ranác po celém obvoě nesmí být menší než nejmenší příavek na obrábění na plocy tvořící rany výkovku Hrubovací příavky U výkovků kroužků, tepelně zpracovávanýc na jakost v orubovaném stavu, se příavky na obrábění a mezní úcylky na průměry, a a a výšku určují na rozměry po rubování (tj. rozměry otově obrobenéo kroužku, zvětšené o rubovací příavky). Hrubovací příavky uveenýc rozměrů se stanoví v závislosti na průměru pole tab

20 Průměr přes o Hrubovací příavek na, a, Tab.10 Hrubovací příavky (p, pk ) pro kroužky 1... Průměr trnu pro ěrování kroužku Operaci ěrování prováíme plným trnem pole výšky napěcovanéo ingotu nebo špalku ( tzv.šířky věnce) pole tabulky 11 Šířka věnce Průměr trnu Šířka věnce Průměr trnu mm mm mm mm Tab. 11 Průměr trnu pro ěrování kroužků Příkla : Navrněte příavky pro volné kování kroužku, jeož rozměry jsou uveeny na obrázku č. a. a) Kroužek bue tepelně zpracovaný na jakost v surovém stavu (tj. bezprostřeně po vykování) b) Kroužek bue tepelně zpracovaný na jakost v orubovaném stavu. Řešení přípau a) : - rozměry obrobenéo výrobku : = mm a = 9 mm - příavky na obrábění a mezní úcylky ( viz tab. 9 ) pk = +18 pk = přeběžné rozměry výkovku ( pře zaokroulením ) : D = +18 Da = jmenovité rozměry výkovku D = 0 +1 Da = Náčrtek výkovku viz obr. č.. b. = 190 mm pk = +1 9 H = H = Řešení přípau b) : - rozměry obrobenéo výrobku: = mm a = 9 mm - rubovací příavky (viz tab. 10) : p = 1 mm p = 1 mm - rozměry výrobku po orubování: = mm a = 81mm - příavky na obrábění a mezní úcylky ( viz tab. 9) : pk= +1 pk = = 190 mm pk = 1 mm = 0 mm pk = 8 0

21 - přeběžné rozměry výkovku ( pře zaokroulením): D = Da = jmenovité rozměry výkovku: D = 80 + Da = H = 8 8 H = Náčrtek výkovku viz obr.. c. Obr. a) náčrtek výrobku, b) náčrtek výkovku bez rubovacíc příavků, c) náčrtek výkovku s rubovacími příavky V přípaě a) se tepelné zpracování výkovku provee bezprostřeně po jeo vykování. V přípaě b) se vyrobený výkovek nejprve orubuje na rozměry výrobku po orubování (tj. ø = mm, ø a = 81 mm a výšku = 0 mm- viz řešení příklau), provee se kontrola kvality a teprve potom se tepelně zpracuje Dutá tělesa Tato kapitola se týká výkovků utýc těles neosazenýc, osazenýc, prosazenýc a přírubovýc, souměrnýc k ose, kruovéo průřezu, volně kovanýc za tepla ze surovýc ingotů (příp. bloků nebo socorů) Záklaní průřez výkovku Záklaní průřez výkovku utéo tělesa je uveen na obr. č., včetně vyznačení příavků na obrábění. Obr. Záklaní průřez výkovku utéo tělesa Význam značení:, a, l, t D, Da, L, T pk pkl Lkn rozměry obrobenéo výrobku rozměry výkovku příavek na obrábění - na průměr příavek na obrábění na élku nerovnost konců výkovku 1

22 1.8.. Záklaní tvary výkovků a) Výkovky neosazené (obr. ) - výkovky, jejicž průřez se po élce nemění, kované na požaované rozměry (průřez, élku) a určené ke zotovení výrobku neměnnéo průřezu, popř. i výrobků s proměnným průřezem, u nicž však kovářské osazení nelze z tecnologickéo (nebo ekonomickéo) ůvou provést. b) Výkovky osazené a prosazené (obr. a, b) - výkovky, jejicž průřez se po élce mění. Obr a) Výkovky osazené, b) výkovky prosazené c) Výkovky přírubové (obr. ) - jsou zvláštním přípaem výkovků osazenýc či prosazenýc. Pro příruby platí násleující omezení: D l,a p >1, D Lk 0, D p ; L s 0, D p Obr Výkovky přírubové Neosazené, osazené, prosazené i přírubové výkovky se vyrábějí pěcováním špalků, s násleujícím ěrováním a prolužováním na trnu, popř. rozkováním a prolužováním na trnu. Otvory se u těcto výkovků pole normy ČSN 901 neosazují Rozsa proveení. a/ Rozměry průřezů výkovků výkovky utýc těles se vyrábějí s vnitřním průměrem Da 80 a tloušťkou stěny S 0. b/ Délka výkovků pro výkovky utýc těles platí násleující omezení: 0, Dr L 1 D r Ke Dr je reukovaný průměr výkovku. Jeo velikost se určuje pole vztau a) v kap (uvažujeme uté těleso jako plné).

23 1.8.. Zásay pro osazování, prosazování a přírubové výkovky Osazování a prosazování : D L D D L D1 D L1 Obr. Zásay pro osazování a prosazování a) Osazování a prosazování se prováí u výkovku s jmenovitou élkou L větší než 1, Dr b) Poměry průměru jenotlivýc částí osazenéo výkovku se omezují násleujícím způsobem (obr. ) : D1 : D; 1,... D : D 1,... D1 : D 1,8...8 Není-li některá z pomínek -8 oržena, zvětšuje se průměr osazení o tecnologický příavek tak, aby uveeným pomínkám bylo vyověno, popř. se osazení neprováí a o élku osazení se prolužuje přilelá část výkovku (většío rozměru ). c) Míra osazení H (obr. ) se stanovuje takto : 0 H ú + ú...9 ke ú je orní mezní úcylka (viz tab.č. 1 ). ú je olní mezní úcylka. Jestliže míra osazení nevyovuje vztau 9, výkovek se neosazuje. ) Délka koncovéo osazení L1 (obr. ) se stanovuje takto : L1 0, D1 / D L1 0,1 L...1 Jestliže élka koncovéo osazení neopovíá pomínkám 0 a 1, zvětší se průměr nebo élka koncovéo osazení o tecnologický příavek tak, aby uveeným pomínkám bylo vyověno, popř. se osazení neprováí a o élku osazení se prolouží přilelá část výkovku ( většío rozměru ). e/ Délka přileléo osazení L (obr. ) se stanovuje takto: L * D + L * D 0, D1. 1, D1 D 100 L. L 0,1 L Jestliže élka přileléo osazení neopovíá pomínkám,,, zvětší se průměr přileléo osazení o tecnologický příavek tak, aby uveeným vztaům bylo vyověno, popř. se osazení neprováí a o élku osazení se prolouží přilelá část výkovku ( většío rozměru ). f) Pro velikost prosazení a poměry průměrů jenotlivýc částí prosazenéo výkovku platí stejné vztay jako u osazování. g) Průměr prosazení D (obr. ) je omezen tímto vztaem :

24 1 D 0, (D )/ L Nesplňuje-li průměr prosazení pomínku, zvětšuje se o tecnologický příavek tak, aby bylo této pomínce vyověno. Přírubové výrobky Obr. 8 Zásay pro přírubové výrobky Délka střeové příruby Ls se stanoví pole vzorce : 100 Ls 0, ( D p D1 +0, 0 D p. ) Délka koncové příruby Lk se stanoví pole vzorce : 10 Lk ( D p D 1 ) +0, 0 D p.. V obou vzorcíc značí : Dp. průměr příruby (mm) D1. průměr menšío osazení nebo prosazení vele příruby /mm/ Jestliže élka střeové či koncové příruby neopovíá vztaům a 8, zvětšuje se o tecnologický příavek tak, aby se uveeným pomínkám vyovělo. V ostatním platí stejné zásay jako při osazení a prosazování Nerovnost konců a boční úkosy a) Nerovnost konců výkovku Lkn (obr. 9) nesmí být větší než 1/ vnitřnío průměru Da. b) Boční úkos osazení nebo prosazení s vyjímkou přírub nesmí být větší než 1 (obr. 9). c) Boční úkos příruby nesmí být větší než obr. 9): - 1 o 1/ velikosti osazení nebo prosazení ve zbývající části

25 Obr. 9 Nerovnosti konců a boční úkosy Příavky na obrábění a mezní úcylky Příavky na obrábění a mezní úcylky se určují jak na průřezy výkovků, tak na celkovou élku výkovků a élky výstupků popř. přírub. a) Určování příavků na obrábění a mezníc úcylek na průřezy výkovků v tomto přípaě se vycází z obr. 0 a tab. 1. Obr. 0: Carakteristické tvary výkovků

26 Příavek na Tvar výkovku ; p 1 a Pk Pk Pk Pk jenostranně osazená - c Pk Pkx Pkx Pkx oboustranně osazená -, prosazená - e Pk Pk Pk Pk Dutá tělesa neosazená, osazená a prosazená - a, b Dutá tělesa přírubová Tab. 1 : Určování přípravků na obrábění s oleem na tvar výkovků V tab. 1 značí : Pk příavek na obrábění stanovený pole /nebo p/, l Pkx příavek na obrábění stanovený pole 1, l Příavky na obrábění a mezní úcylky rozměrů výkovků jsou uveeny v tab.1. Poznámky: - U výkovků kombinovaně prosazenýc, osazenýc a přírubovýc určuje příavky obrábění a mezní úcylky výrobce v závislosti na tecnologickém postupu kování a složitosti tvaru výkovku - Příavek na obrábění na vnitřní průměr a se stanovuje pole tab. 1., přičemž velikost jmenovitéo rozměru Da je u jenotlivýc výrobců ovlivněna výrobním zařízením a nářaím (prolužovací trny at.) b) Určování příavků na élku výkovků Příavky a mezní úcylky na celkovou élku l a élky výstupků nebo přírub se stanoví jako n násobky největšío příavku a mezníc úcylek na průměr, které se stanovují pole výše uveenýc zása. Honota n násobku v závislosti na celkové élce výrobku je uveena v tab. 1. Zaokroulování jmenovitýc rozměrů výkovků Rozměry výkovků, u kterýc největší jmenovitý průměr D nepřekročí onotu 10 mm, se nezaokroulují. Jmenovité rozměry D, Da, L ostatníc výkovků utýc těles se zaokroulují pole aritmetickýc zása na násobky. O onotu zvýšení (snížení) příavku na obrábění pro zaokroulení se sníží (zvýší) mezní úcylky tak, aby maximální onota nejvýše přípustnýc rozměrů výkovku opovíala tab. 1. Vnější průměr Celková élka výrobku Násobek n pro určení příavku a tolerancí na élku n= přes o přes o n =, Tab.1 Příavky na obrábění a mezní úcylky utá tělesa n=

27 1.8.. Hrubovací příavky U výrobků tepelně zpracovanýc na jakost v rubovaném stavu se příavky na průměry, a a élku l určující na rozměry po rubování /tj. na rozměry otově obrobenéo výrobku, zvětšené o rubovací příavky/. Určování rubovacíc příavků a) U výrobků neosazenýc se velikost rubovacíc příavků určuje na rozměry opracovanéo utéo tělesa pole vnějšío průměru a celkové élky výrobku l (tj. élky obrobenéo výrobku zvětšené o příavky na zkoušky a jiné), přičemž velikost rubovacío příavku na vnitřní průměr a a celkovou élku l je s tímto příavkem soná. b) U výrobků osazenýc a prosazenýc se určuje velikost rubovacío příavku na rozměry obrobenéo utéo tělesa, pole největšío vnějšío průměru a celkové élky l, přičemž velikost rubovacío příavku na vnitřní průměr a a celkovou élku l je s tímto příavkem soná. c/ U výrobků přírubovýc se určuje velikost rubovacío příavku takto: - na přírubu se určuje rubovací příavek pole rozměrů obrobené příruby p a celkové élky l - na zbývající části se určuje rubovací příavek pole rozměrů alšío největšío obrobenéo průměru a celkové élky l, přičemž velikost rubovacío příavku na vnitřní průměr a a celkovou élku l je s tímto příavkem soná. Velikost rubovacío příavku pro utá tělesa je uveena v tab. 1. Délka výrobku l vnější průměr výrobku přes o přes o Tab.1 Hrubovací příavek ( p, p1) pro utá tělesa Volba trnu pro ěrování : Operaci ěrování prováíme trnem pole výšky napěcovanéo ingotu nebo špalku ( tzv.šířky věnce) viz tab.11, při většíc průměrec trnem, vyrobeným na míru pole velikosti vnitřnío průměru utéo tělesa. Plným trnem ěrujeme o průměru 0mm, při většíc průměrec je nutno zvolit ěrování utým trnem. Příkla: Navrněte příavky pro volné kování oboustranně osazenéo utéo tělesa, jeož rozměry jsou uveeny na obr. č.1 Těleso bue tepelně zpracováno na jakost v orubovaném stavu. Obr. 1 Náčrtek výrobku

28 a) Určení rubovacíc příavků Na všecny průměry a élku pole průměru 10 mm a élky 90 mm (viz kap ) p = pl = mm (tab.1) Obr. Hrubovací náčrtek b) Určení příavků na obrábění a mezníc úcylek: Na všecny průměry pole průměru 10 mm a élky 00 mm (viz tab.1) pk =+ (tab.1) Určení největšío průměru výkovku: =1, po zaokroulení 10 Tímto způsobem se určí všecny vnější průměry výkovku. Určení vnitřnío průměru výkovku: =0, po zaokroulení 0+0 Určení příavku na élku: Příavek na élku 00 mm se stanoví jako násobek příavku pk (určenéo pole průměru 10 mm a élky 00 mm - viz kap a tab. 1 ). +1 pk1=. p k =. + =1 Celková élka výkovku: =1, po zaokroulení Délka výstupku s největším průměrem: +1, po zaokroulení 9+1 = Přeběžné rozměry výkovku jsou na obr.. Obr. Přeběžný tvar a rozměry výkovku 8

29 c) Kontrola tvaru výkovku - neprováí se osazení 10 mm mm (neopovíá vztau 9 v kapt. 1.8.) neprováí se osazení 10 mm 10 mm (neopovíá vztau v kapitole 1.8..) nerovnost konců výkovku max. 1 mm (viz kapitola ) boční úkosy osazení max. 1 (viz kapitola 1.8..) Obr. Náčrtek výkovku zaanéo tělesa. Určení motnosti výcozío polotovaru, stanovení motnosti ingotu Jako výcozío polotovaru lze u volně kovanýc výkovků použít: - ingoty - kontinuálně lité špalky - převalky (socory nebo bloky) získané z ingotů válcováním nebo kováním. Při určování ruu výcozío polotovaru je rozoující požaovaná motnost s oleem na velikost výkovku. Navíc průřez výcozío polotovaru by měl umožnit osažení požaovanéo stupně prokování Pk. Stupeň prokování Pk se stanovuje výpočtem z jenotlivýc tvářecíc operací a uává úroveň protváření struktury výkovku a s tím související požaované vlastnosti výkovku ( viz.příloa 1 až )..1.Vysvětlení záklaníc pojmů Jmenovitá motnost výkovku motnost výkovku vypočítaná z jeo jmenovitýc rozměrů Teoretická motnost výkovku jmenovitá motnost výkovku zvětšená o příslušné procento na nerovnosti konců a boční úkosy výkovku. (Zvýšení jmenovité motnosti je různé pro jenotlivé ruy výkovku). Kovaná motnost výkovku Gkov je vypočítávána různě pole ruu výkovku. Stanovení potřebné motnosti výkovku Gp Gp je motnost, kterou musíme át kováři, aby mol výkovek vykovat. Musí zarnovat všecny ztráty běem výroby. Pole potřebné motnosti se stanovuje formát ingotu - samozřejmě při zaručení požaovanéo stupně prokování Pk. Gp = Gkov + Gopal + Gprokroj Ztráta opalem Gopal Záleží na atmosféře v peci používá se reukční atmosféra s malým přebytkem vzucu. Ztráta opalem je různá u různýc ruů výkovků a poybuje se o 0,8 o 1,8%. Ztráta prokrojem Gprokroj Hmotnost materiálu ztracenéo prokrojem je motnost kotouče o průměru krájenéo konce nebo špalku a výšky, která se rovná šířce použitéo nože: - šířka použitéo nože b = mm pro průměry o 00mm š- ířka použitéo nože b = 80mm pro průměry na 00mm Stanovení formátu ingotu Záklaní tvar kovářskýc ingotů je uveen na obr., ke: Dn, D, Ds... průměry vepsanýc kružnic osmiranu ( příp. 1-1-ti ranu) Ds.aritmetický průměr onot Dn a D. Obr. Tvar kovářskýc ingotů 9

30 Výrobce ingotů určuje směrné využití ingotů a minimální metalurgické opay. Tecnolog v kovárně le vypočítané potřebné motnosti naje ingot s nejbližším vyšším směrným využitím těla při oržení všec zása a pomínek pole tab.1. FORMÁT INGOTU HMOTNOST [kg] celková (vložená) těla 1, 1, Stření Kuželový cagl Rozměry po napěcování průměr ingotu pro pěcování [mm] Ø Ds o 1/ o / (Ø x H) (Ø x H) Typ spoku *lité spoem maximálně využitelná půnío opau z těla kg % Ø x 1 Ø90 x A* Ø10 x 0 Ø80x1 B*, Ø0 x 00 Ø 890 x 0 B *, Ø8 x 0 Ø90 x 8, Ø8 x 0 Ø 90 x 8 B *, Ø90 x 0 Ø1080 x B *, Ø90 x 0 Ø1080 x C, Ø1000 x Ø110 x 80 B *, Ø1000 x Ø110 x 80 C, Ø100 x Ø1190 x 00 D *, Ø100 x Ø1190 x 00 C Ø100 x 90 Ø10 x D * Ø100 x 90 Ø 10 x C Ø110 x 010 Ø 190 x 00 M* Ø110 x Ø10 x 90 Ø10 x M * Ø10 x 90 Ø 10 x E Ø1 x 9 Ø 100 x 9 M* Ø1 x Ø1 x 10 Ø10 x 80 M* Ø1 x 10 Ø10 x 80 F Ø10 x 1090 Ø19 x 900 M* Ø10 x 1090 Ø19 x 900 F Ø1900 x 810 G Ø10 x 1080 Ø1890 x 9 N* Ø10 x 1080 Ø1890 x 9 O* Ø10 x 1080 Ø1890 x 9 F Ø180 x 1180 Ø1990 x 990 N* Ø180 x 1180 Ø1990 x 990 O* Ø180 x 1180 Ø1990 x 990 G Ø1890 x 1180 Ø00 x 100 N * Ø1890 x 1180 Ø00 x 100 O * Ø1890 x 1180 Ø00 x 100 H Ø100 x 1180 Ø180 x 1090 N * Ø100 x 1180 Ø180 x 1090 O * Ø100 x 1180 Ø180 x 1090 H Ø180 x 1 Ø00 x 110 H Ø0 x 1 Ø0 x 110 I N Ø x Ø0 x 10 Ø00 x 180 I Ø80 x 10 Ø0 x 180 J 8N Ø10 x Ø80 x 10 Ø90 x 10 J Ø00 x J Ø10 x K Ø1 x L Tab.1 Velikost kovářskýc ingotů 0 B* Ø190 x 00 C Ø 100 x 9 E Ø0 x 00 I J

31 .. Výpočet potřebné motnosti poélnýc výkovků (příkla tecnologickéo postupu viz. příloa č. a č.) Potřebná motnost G je stanovena jako součet položek G1 ) až G ) : G1 ) Hmotnost výkovku vypočtená z orníc mezníc rozměrů výkovku na kovacím náčrtku orní mezní úcylka snížena na čtvrtinu. G ) Hmotnost přecoů mezi průřezy osazovanýc výkovků stanovená jako procentní část kované motnosti. Poku je výkovek osazený, určíme procentuální příavek na přecoy mezi průřezy pole vztau 1/ 1, => + % z G1) 1/ > 1, => + % z G1) Poku není výkovek osazen, potom motnost přecoů = 0. G ) Hmotnost materiálu ztracenéo opalem při ořevu v peci je průměrná onota uveená v tab. 1 pro vybrané typy výkovků a jejic motnostní skupiny. motnost [kg] o 000 nápravy 1,% zal. říele přes 000 1,8 1, 1, 1, 1, rotory turb. běouny 1, 1,1 1,0 0,9 0,9 0,8 válce (Cr) 1,1 1,0 0,9 0,9 0, 0, loué výk. kruy 1, 1, 1, 1, 1,1 1,0 Tab.1 Ztráty opalem na 1 ořev G ) Hmotnost materiálu ztracenéo prokrojem je mostnost kotouče o průměru krájenéo konce a výšky, která se rovná šířce použitéo nože. Potřebná motnost G: G = G1 + G + G + G Součet potřebnýc motností výkovků v ingotu nemá překročit směrné využití ingotu le tab. 1. U všec ruů materiálů lze spojovat i různé ruy výkovků o velikosti ingotu J. Spojování výkovků o ingotů většíc je možné po ooě s metalurgií. Tyto zásay neplatí pro výkovky rotorů, turbínovýc běounů, zalomenýc říelí, a tam, ke je to přeem určeno metalurgem. Určení vložené motnosti pro výkovek a) pro ingot, využitý na určitý počet stejnýc výkovků, se vložená motnost rovná celkové motnosti ingotu, ělené počtem kusů z ingotu: vlož. motnost výkovku = motnost ingotu / počet kusů b) pro ingot, využitý na určitý počet různýc výkovků, je vložená motnost výkovku ána vztaem: vlož. motnost výkovku = motnost ingotu / součet kovanýc motností kovaná motnost výkovku c) v přípaě nevyužitéo ingotu je vložená motnost určena vynásobením kované motnosti příslušným koeficientem K pole tab.1 Ingot [t] 1,-,, K 1, 1, 1, 1, 1, 1,8 1,9 Tab.1 Koeficient pro výpočet vložené motnosti výkovku u nevyužitéo ingotu Výpočet minimálnío stupně prokování PK Fo stření průřez ingotu Fk průřez výkovku Fp průřez napěcovanéo ingotu a) výkovky z nepěcovanýc ingotů Pk = Fo/Fk b) výkovky z pěcovanýc ingotů Pk = Fp/Fk,1 1

32 Max.stupeň prokování v nejslabším kovaném průřezu je. V přípaě vojío pěcování se poměry napěcovanéo průřezu a průřezu po prolužování mezi sebou násobí...výpočet potřebné motnosti kotoučů a kruovýc esek ( příkla tecnologickéo postupu viz. příloa č.1) Potřebná motnost G je stanovena jako součet položek G1 až G. G1 ) Hmotnost stanovená z čistýc rozměrů, zvětšenýc o kovářský příavek le ČSN 901 (jmenovitá motnost), povýšena v závislosti na poměru H/D o procentní přirážku le tabulky 18 (kovaná motnost): H/D přirážka % poznámka 0,10 8 neokované 0,10 0,1 10 neokované 0,1 0,0 1 neokované 0,0 0, 1 neokované okované přes o 0, H výška kotouče nebo esky D vnější průměr kotouče nebo esky Tab. 18 Procentní přirážka pro stanovení motnosti G1 kotoučů a kruovýc esek G ) Hmotnost ztráty vyěrováním je motnost kotouče o průměru ěrovacío trnu a 1/ výšky napěcovanéo kotouče. G ) Hmotnost materiálu, ztracenéo opalem tab.19: kovaná motnost o000kg 000 % opalu 1, 1, Tab.19 Ztráty opalem při kování kotoučů a kruovýc esek přes 000 1, 1,1 1,1 1,0 Součet G1 + G + G = GŠ - špalková motnost G ) Hmotnost materiálu ztracenéo prokrojem je motnost kotouče o průměru špalku a výšce, která se rovná šířce použitéo nože v počtu (n -1), ke n je počet špalků v ingotu. G ) ztráta opalem ingotu v žárec (ořevec) pře krájením špalku ( 1%) Potřebná mostnost G = ( G1 + G + G) n + G (n-1) + G nemá překročit povolené využití ingotu Určení vložené motnosti pro výkovek a) pro ingot, využitý na určitý počet stejnýc výkovků je to motnost ingotu ělená počtem kusů z ingotu: vlož. motnost výkovku = motnost ingotu / počet kusů b) pro ingot, využitý na určitý počet různýc výkovků, je vložená motnost ána vztaem : vlož. motnost výkovku = motnost ingotu / součet motností špalků motnost špalku c) v přípaě nevyužitéo ingotu je vložená motnost určena vynásobením motnosti špalku příslušným koeficientem K pole tab.0: Ingot [t] 1,-,, K 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1,8 Tab.0 Koeficient pro výpočet vložené motnosti výkovku u nevyužitéo ingotu Výpočet stupně prokování kotoučů a kruovýc esek H... kovaná výška kotouče (kru.esky)

33 D kovaný průměr kotouče (kru.esky) Fš průřez špalku Fk průřez kotouče ( kru.esky) Fo stření průřez ingotu Fp průřez napěcovanéo ingotu a) Je-li H/D 0, : Pk = Fo/Fš Fk/Fš při splnění pomínky Fo/Fš, pro max. I ( ingot t) Fo/Fš pro ingoty na t b) Je-li H/D < 0, : Pk = Fo/Fš Fk/Fš, při splnění pomínky Fk/Fš U pěcovanýc ingotů se místo Fo osaí Fp. V přípaě vojío pěcování se poměry napěcovanéo průřezu a průřezu pře pěcováním mezi sebou násobí... Výpočet potřebné motnosti kruů (příkla tecnologickéo postupu viz.příloa č. ) Potřebná motnost G je stanovena jako součet položek G1 až G : G1 ) Hmotnost výkovku vypočtená z čistýc rozměrů zvětšenýc o kovářský příavek le přiložené tabulky (jmenovitá motnost) a povýšena o % na nerovnosti (kovaná motnost) G ) Hmotnost materiálu ztracenéo vyěrováním kotouče o průměru ěrovacío trnu a třetině výšky napěcovanéo špalku. G ) Hmotnost materiálu ztracenéo opalem pole tab. 1: Kov. motnost o Přes 000 % opalu 1, 1, 1, 1, 1,1 1,0 Tab.1 Ztráty opalem při kování kotoučů a kruovýc esek Součet G1 + G + G = GŠ - špalková motnost G ) motnost materiálu ztracenéo prokrojem je motnost kotouče o průměru špalku a výšce, která se rovná šířce použitéo nože v počtu (n-1), ke n je počet špalků v ingotu G ) ztráta opalem ingotu v žárec (ořevec) pře krájením špalku : ~1% Potřebná mostnost G = ( G1 + G + G) n + G (n-1) + G Určení vložené motnosti pro výkovek a) pro ingot využitý na určitý počet stejnýc výkovků je to motnost ingotu ělená počtem kusů z ingotu vlož. motnost výkovku = motnost ingotu / počet kusů b) pro ingot využitý na určitý počet různýc výkovků je vložená motnost ána vztaem : vlož. motnost výkovku = motnost ingotu / součet motností špalků motnost špalku c) v přípaě nevyužitéo ingotu je vložená motnost určena vynásobením motnosti špalku příslušným koeficientem K tab.:

34 Ingot [t] 1,-,, K 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1,8 Tab. Koeficient pro výpočet vložené motnosti výkovku u nevyužitéo ingotu Výpočet stupně prokování Pk Fo stření průřez ingotu Fš průřez špalku Fnš průřez napěc.špalku Sp tloušťka stěny překovku S tloušťka strěny výkovku Pk = Fo/Fš Fnš/Fš Sp/S při splnění pomínky Fo/Fš * Sp/S, U pěcovanýc ingotů se místo Fo osaí Fp..Výpočet potřebné motnosti utýc těles Potřebná motnost G je stanovena jako součet položek G1 ) až G ) : G1 ) Hmotnost stanovená z čistýc rozměrů zvětšenýc o kovářský příavek le tabulky a rubovací příavek le ŠN 019 (jmenovitá motnost) povýšená v závislosti na poměru L/D (kovaná motnost): pro neosazené L/D 1,.. +8% pro neosazené L/D >1,.. +9% pro osazené L/D >1, +10% L... élka výkovku D vnější průměr výkovku Vnitřní průměr je stanoven v závisloti na průměru prolužovacío trnu. G) Hmotnost materiálu ztracenéo vyěrováním je motnost kotouče o průměru ěrovacío trnu a 1/ výšky napěcovanéo špalku. G ) Hmotnost materiálu ztracenéo opalem tab.: Kov. motnost [kg] o Přes 000 % opalu 1, Tab. Ztráty opalem při utéo tělesa 1, 1, 1, 1, 1, G ) Příavek na élku na zarovnání konců (pálení nebo zakrojení) G1 + G + G + G = Gš...motnost špalku G ) Ztráta opalem ingotu v žárec pře krájením špalku (1%) Potřebná mostnost G=Gš + G nemá překročit ovolené využití ingotu. Určení vložené motnosti pro výkovek Obvykle se volí ingot pro jeen výkovek s využitelností nejblíže vyšší než je vypočtená potřebná motnost. V přípaě nevyužitéo ingotu je vložená motnost určena vynásobením motnosti špalku příslušným koeficientem K viz tab. Ingot [t] 1,-,, K 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1,8 Tab. Koeficient pro výpočet vložené motnosti výkovku u nevyužitéo ingotu

35 Výpočet stupně prokování utýc těles Fo stření průřez ingotu Fš průřez špalku Fnš průřez napěc. špalku Sp tloušťka stěny překovku S tloušťka stěny výkovku Pk = Fo/Fš Fnš/Fš Sp/S U pěcovanýc ingotů se místo Fo osaí Fp.. Součinitel využití ingotu Využití ingoru vypočítáme z poílu potřebné motnosti výkovku G a celkové motnosti ingotu Gi pole vztau : ηi = G/Gi. Výpočet maximální kovací síly. Nejnáročnější operaci z leiska síly, potřebné pro její proveení, je operace pěcování. Při navrování tecnologickéo postupu je nutno zvolit kovací stroj (bucar, lis), který je ostatečně imenzován tak, aby bylo možno napěcování provést. Pro orientační výpočet maximální kovací síly je možno využít tzv. Siebelova vztau ve tvaru: F= π µ p 1 + ke je průměr napěcovanéo ingotu nebo špalku, opovíající výška, μ je součinitel tření, který se v přípaě tváření za tepla bez použití mazání poybuje v rozmezí cca 0, až 0,. Symbolem p je značen tzv. přirozený eformační opor ( přetvárná pevnost). V praxi je pozorováno, že tento přirozený eformační opor při pěcování klesá s velikostí ingotu ( tab. ). Hmotnost pěcovanéo špalku ( ingotu) [t] na Přetvárná pevnost [MPa] o Tab. Přetvárná pevnost (eformační opor) při pěcování ingotů a špalků

36 Příloa č.1 1.Tecnologický postup kování ěrované kruové esky Číslo operace 1 Kovací teploty [ C] 100 až Popis operace Ingot I překovat úběry max. 0mm pro rozrušení licí struktury na osmirar.cagl, zkulatit na kuželový cagl o průměru u půy 1100mm, u lavy 180mm. Značkovacím prutem vyznačit o půy 100mm půní opa z těla ingotu. Náčrt Kovací nářaí Pozn. Kovalo orní rovné š=1000mm Kovalo sponí rovné š=1000mm Kovalo sponí úlové š=1000mm značkovací prut Z caglu upálit kuželový špalek o élce mm. Půní a lavový opa označit číslem opau. Špalek založit o kovářské pece při teplotě min.00 C min. tepl. 00 C 10 až 100 až Kuželový špalek postavit na sponí stůl lavovou částí ingotu a napěcovat na výšku 900mm, založit na kovářskou pec Kovalo orní rovné š=1000mm Horní pěcovací eska průměr Φ= 000mm Sponí stůl 0 x 0mm a) Raiálně rozkovat na otočném stole na průměr 000 x1mm. Kovalo orní rovné š=1000mm, 00mm loué Otočný stůl prům. Φ =000mm Rozpěrné těleso 90mm vysoké Sponí stůl 0 x 0mm b) Na sponím stole o průměru 00mm rozkovat příčně na kovanou výšku 0mm. Založit o kovářské pece. Sponí eska prům. Φ =00 x výška 00mm Ořev po.operaci 10 C výrž 1 o. Ořev po.operaci 100 C výrž o. 900 až Děrovat trnem prům.0mm při teplotě 900 C. Sponí ěrovanou plocu le potřeby opálit. Kovalo orní rovné š=1000mm Děrovací trn prům. Φ =0mm Děrovací matrice Sponí eska prům. Φ =00mm Rozpěrné těleso 90mm vysoké Ořev po.operaci 900 C výrž oiny 100 až Srovnat kovalem na sponím stole prům.00mm na konečnou výšku 0mm. Výkovek označit číslem tavby, založit o žíací pece Kovalo orní rovné š=1000mm Sponí eska prům. Φ =00 x výška 00mm Rozpěrné těleso 90mm vysoké Ořev po.operaci 100 C výrž oiny

37 Výkres výkovku Kuželový špalek Φ 180/ Φ 1100 x mm = 0kg kovaná motnost 100kg Děrovat trnem Φ 0mm Výěrek Φ 0x0mm = 910kg

38 Příloa č. Tecnologický postup kování poélnéo výkovku (říele a) Číslo operace Popis operace 1 Kovací teploty C 1100 Ingot I0 překovat úběry max.0mm pro rozrušení licí struktury na osmiranný cagl, u půy osmiran100mm, u lavy 100mm. Z lavy ingotu vykovat čep o pěcovací matrice o rozměrec Φ0x0mm, zbytek lavy ukrojit. Opa označit číslem opau. Ingot založit o kovářské pece. kovalo orní rovné kovalo sponí rovné kovalo sponí úlové š=1000mm Krájecí nůž a 11 Ingot napěcovat na výšku 180mm Pěcovací matrice orní a sponí prům.=000mm Deska sponí prům.=000mm b Náčrt Kovací nářaí Pozn. Překovat na čtyřran 100mm. Pak založit o kovářské pece. Ořev po.operaci 1180 C výrž 1 oin 1100 Překovat na čtyřran 100mm, srazit rany 10mm.Založit o kovářské pece. Kovalo orní rovné Kovalo sponí rovné š=1000mm Ořev po.operaci 110 C výrž 1 oin a b Napěcovat na výšku 1900mm Deska orní prům.=000mm Pěcovací matrice orní a sponí prům.=000mm Rozpěrný stůl 90mmvysoký Překovat na kvarát 1900mm. Založit o kovářské pece Kovalo orní rovné Kovalo sponí rovné Ořev po.operaci 1180 C výrž 1 oin a 1100 Překovat na osmiran 180mm a zkulatit na průměr 180mm, Kovalo orní rovné š=1000mm Kovalo sponí rovné š=100mm

39 Číslo operace b Kovací teploty C Popis operace Náčrt Kovací nářaí Naznačit zabírací míry a vykovat překovek. Založit o kovářské pece. Pozn. Značkovací tyč prům.1mm Ořev po operaci 110 C výrž 19 oin Vykovat na konečné rozměry le výkresu výkovku Kovalo orní rovné Kovalo sponí úlové š=1000mm Ořev po.operaci 110 C výrž 18 oin Upálit konce na konečnou élku le výkresu výkovku. Opa označit číslem opau. Výkovek označit číslem tavby a založit o žíací pece při teplotě min.00 C Pálicí stroj min.00 C Výkres výkovku kovaná motnost 000kg

40 Příloa č..tecnologický postup kování kroužku Číslo operace 1 Kovací teploty C 100 a 100 až b 110 až Popis operace Náčrt Kovací nářaí Ingot I0 překovat úběry max.0mm pro rozrušení licí struktury, potom překovat úběry až 10mm na kruový cagl o průměru 8mm. Značkovacím prutem vyznačit o půy 10mm půní opa z těla ingotu. Cagl rozpálit na kusy špalků o rozměrec Φ 8x10mm, Špalky označit směrem o půy k lavě pořaovým číslem 1 až. Půní a lavový opa označit číslem opau. Špalky založit o kovářské pece při tepl.min 00 C Kovalo orní rovné š=1000mm Kovalo sponí rovné š = 1000mm Kovalo sponí úlové š=1000mm Značkovací prut ( Φ 1mm) Pálicí stroj Špalek o Φ 8 x 10mm napěcovat na výšku 900mm Kovalo orní rovné š=1000mm Horní pěcovací eska Φ 000mm Sponí stůl 0 x 00 x mm Vyěrovat trnem Φ 0mm. Výěrek Φ0 x 00mm 0kg označit číslem opau. Sponí ěrovanou plocu le potřeby opálit, založit o kovářské pece. Děrovací trn Φ 0mm Nástavec Φ 0mm Děrovací matrice Φ0mm Rozpěrné těleso 90mm vysoké Nakovat na nakovávacím trnu Φ0mm na vnější průměr 10mm a vnitřní průměr 80mm Pozn. Min.teplota 00 C 100 Cvýrž.oin Kovalo orní rovné š=1000mm Nakovávací trn Φ0 mm Popěry na trny Ořev po. operaci 110 C výrž.o 100 až Srovnat na výšku 900mm Výkovek označit číslem tavby. Vyclazení výkovku na kliném vzucu Kovalo orní rovné š=1000mm Horní pěcoací eska Φ000mm sponí stůl 0x0xmm Rozpěrné těleso 90mm vysoké Ořev po.operaci 100 C výrž o.

41 Výkres výkovku Kovaná motnost 00kg Špalek Φ8 x 10mm = 0kg Výěrek Φ0 x 00mm = 0kg