Orlické hory a Podorlicko, 1996/8

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Orlické hory a Podorlicko, 1996/8"

Transkript

1 Obr. 1: Tkadlec u tzv. "hladkého" stavu, vpravo "špulíř" s "truhličkou" na "Iejkornu". Kresba, publikovaná v r s výběrem básnické tvorby Hieronyma BRINKEHO ( ), tkalce zjedlové. Reprod. J. Brodská, výzkum H. Hynková,

2 HANA HYNKOVÁ Len, lněná příze a plátno " hladké" i vzorované v oblasti Orlických hor a Podorlicka podle pozůstalostních inventářů z let1714až 1848 V ekonomickém a společenském vývoji naší země zaujímaly významnou úlohu lnářské a plátenické oblasti. Jednou z nich byla minimálně již od poloviny 16. století zformovaná lnářská výrobní a plátenická tržní oblast orlickohorská, jejíž význam i produkce dále vzrůstaly." Důležitost pěstování lnu a jeho zpracování pro každodenní život obyvatel celého regionu a především horských a podhorských osad a obcí (obr. 1,2, zadní strana obálky), kde byly pro jeho růst vhodné půdní a klimatické podmínky, není třeba zdůrazňovat. Tam, kde se lnu dobře dařilo, mohly se jeho přebytky i výrobky z něho prodávat nejen na místním trhu, ale i na vzdálených trzích, včetně zahraničních. Lněná příze a plátno byly nezbytné na zhotovení takřka všech součástí oblečení celých rodin a mnoha různých věcí, potřebných v domácnostech i v provozu rolnických hospodářství či řemeslnických. Obr. 2: Roubená chalupa v Bělé z konce 18. stol.; má bedněnou lomenici, krytinu šindelovou, opravovanoulepenkou, z obou stran síně jsou světnice s mnoha okny, jakto bylo typické pro tkalcovské chalupy bezzemků. Foto H. Hynková,

3 dílen na venkově ave městech po celá staletí. Všechny zprávy o lnu, jeho pěstování a zpracování, o přadlácích, tkalcích, o tkalcovských stavech a nářadí, lněném plátnu a výrobcích z něho mají proto pro etnografa nezastupitelnou hodnotu. Kpoznání historie lidového oblečení mohou pomoci doplnit a zpřesnit mnohé, co nelze zjistitterénním výzkumem a studiem věcných dokumentů. Mezi archivní prameny, které tyto údaje obsahují, patří především pozůstalostní spisy, z nichž vyplynou jak poznatky obecně platné, tak určitá regionální a dobová specifika. V návaznosti na své publikované práce ztextilní problematiky, zahrnující poznatky o lnu a plátnu v různé míře," věnuji zde tomuto druhu dokumentů z oblasti Orlických hor a Podorllckav soustředěnou pozornost. Shromažďuji údaje o lnu, lněné přízi a plátnu, přičemž uvádím, pokud lze, též množství a cenu jednotlivých výrobků a důležité zmínky o jejich zemřelém uživateli či výrobci v daném místě a v doložené době. Pozůstalosti jsou datovány mezi r a 1848, takže zahrnují období rozhodující provývoj reqlonu."získané písemné zprávy představují výjimečný ucelený soubor, jaký odjinud nebyl pořízen. O lněném semenu (obr. 3) je v inventářích poměrně málo zpráva pocházejí z 18. století Obr. 3: Dřevěný,,-sud pro.lněnysernřnko", uložený "na stropě" v chalupě Č. 67 v Nebeské Rybné. Foto J. Brodská a H. Hynková, 1966.

4 Doloženo jesemeno "dlouhého Inu"vOlešnici v Orlických horách v r. 1725u Viléma Obsta (1 korec za 6zl.)a u rychtáře Jana Stonkeho (2 korce za 12zl.).Semeno "krátkého Inu"měl olešnický plátenický mistrj. Hofman v r a ve Vamberku měšťan Jan Ridl (1 1/4 korce krátkého darebného semena za 2 zl.). V Polomu r zůstaly poantonu Zimmerovi 3 věrtele semene za 6 fr. a 3 věrtele za4 fr. 30kr. 4a / (,,3Viertel2mahl gesetter Leinsamen'j a tamtéž po výměnkáři Ant.Tantzovi v r. 1799,,2 MaselL.". Kvalita semene se rozlišovala podle výšky rostliny, z níž pocházelo. "Dlouhý len", potřebný na kvalitní přízi a plátno, vyrůstal na orlickohorských polích a semeno z něho se selo; větší množství jej měli dva olešničtí rněštané v r Kdežto semeno z méně kvalitního "krátkého lnu" měl v r olešnický pláteník a rovněž obchodník ve Vamberku (to bylo navíc ještě "darebné", tj. špatné). Ve dvou zmíněných inventářích z Polomu žádné další zpřesnění nevyčteme. Z termínů pro duté míry, jimiž se měřilo lněné semeno, podobně jako obilí aj., jsou zastoupeny v českých zápisech "čtvrtce" a"korec", v německých "Mase!" (tj. čtvrtce) a" Viertel" (tj. věrtel)." Len (obr. 4) je zapisován někdy jako "dobrý", "špatnějšr" a"špatný" anebo bez vyznačení kvality. Obr. 4: Vytrhaný len na sušáku na poli v Pěčtně v r Foto St. Šulc a H. Hynková

5 První záznamy pocházejí z Olešnice, kde měl v r. 1725tamní rychtář Stonke pro "domácľ potřebu 15 kloubů" (Kloben) av. Obst 8 kloubů (dále jen kl.), v r mlynář Math.Schramm 20 kl. á 1 zl. 30 kr., v r mlynář J. J. Obst 10 kl. a v r největší zásobu vůbec olešnický celník Augustin Matouš -113 kl. á 1 zl. 48 kro Zápisy z jiných měst a obcí dokládají množství mezi jedním až třiceti klouby: v r v Dobrušce (rychtář 5 kl.), v r. 1794ve Vamberku (soused a maj. rolí J. Ridl 6 kl. dobrého á 1 zl. 30 kr., 12 kl. špatného á 45 kr., 44 libry špatného á 7 kro a 11/2 mandele letoš. špat. á 3 zl.), v r. 1797v Polomu (dva zemřelí po 21 kl.), na Popelově (4 kl.), v r. 1799v Sedloňově (sedlák a mlynář 30 kl.), v Plasnicích a České Rybné (3 chalupníci po 4 kl.), v r v Sedloňově Obr. 5:"Vochlice" či" vochle" S řidšími a hustšími železnými hřeby na dřevěném stojánku k práci ve stoje' a vpravo stojánek pro vochlici s 'lavičkou k sezení. Foto St. Šulc a H. Hynková, I

6 (2sourozenci z rodiny se třinácti dětmi - 50 kl.), v r. 1B04 v Plasnicích (podruh tkadlec 18 liber), v r. 1BOS v Bartošovicích (sedlák" 16 Kloben" a,,25reífen", v Helvíkovicích (chalupník 15 kl.), v r. 1B27 ve Velké Čermné (panský revírník 4 1/2kl.), v r. 1B42 v Nové Vsi (chalupník 25 kl.),v r. 1B43 v Habrové (domkář 50 liber). Ze zápisů se dovídáme, že se "len - Flachs" měřil na "klouby - Kloben", jejichž počet máme doložen od jednoho až po stotřináct průběžně v období mezi r až 1843 v různých místech regionu u příslušníků různých sociálních vrstev. Ve starší době se klouby počítaly na "kopy - Schock" (tak např. v r měl sedlák v Prostřední Lipce půl kopy kloubů lnu). Setkáme se též s termínem" Garbe" (tj. snop) a "mandel" (15 snopů), nechybí ani "Reife". Místy se objevuje jednotka váhy "libra - Pfund" (ze zápisů není zcela jasné, není-ii ovšem míněno semeno). Některé záznamy vyjadřují, do jaké fáze právě postoupilo zpracování určitého množství lnu. Rozlišen je len "netřený", "třený", "nevochlovaný" a "vochlovaný". zr. 1BOB je z Kostelce n. Orl. doložen netřený len, zápisem,,2 Garben ungebrochenen Flachs", kdežto z Olešnice,,24 Bund ungebrechten Flachses'~ len třený je zaznamenán jako "ausgebrachter Flachs" i,,4 Kloben eíngebrachten schlechten Flachses" v r. 1799v Plasnicích a nevochlovaný len -,,4Stiickeln ausgehackelten Flachs" v r. 1BOB v Kostelci n. Orl. Adjektivum netřený se v německém znění vyskytuje buď jako.uncetnocneaet" nebo "ungebrechter", kdežto třený jako "ausgebrachter" či "eingebrachter". Termín "Bund" v olešnickém zápise znamená zřejmě otep a patrně totéž i "Garbe" v zápise kosteleckém. "Stilckel"jako míra pro vochlovaný len odpovídá českému "štučka"; s oběma těmito termíny se setkáme jako s jednotkou míry také u příze a plátna. Krátká vlákna, která zůstala po česání lnu vochlemi (obr. 5, 6), tzv. "koudel", je doložena pro domácí použití, kdy se jejímnožství odhadovalo podle zamýšleného konkrétního určení na tkaninu, např. na plachty; jindy se vážila. Tak v r měl v Olešnici V. Obst koudele pro domácí potřebu na3 plachty, oceněnou na45kro Vr.1756 bylo v Domašíně u Dobrušky zapsáno u hospodáře Jiříka Zýmy 45 liberkoudele a v r vevamberku u měšfana J. Ridla 30 liber po 45 kro Zásobu lnu provází v inventářích obvykle zásoba příze, někdy pod nadpisem "przezyva se wynacházy" nebo "An Gespinnst". Základní označení bývá často jen "příze - Gam", jindy "lněná příze", případně "Iněnka příze" - "Webergam, Weebergam, Flachsenes Gam", dále termíny: "režná - rohes", "režná krátká", "kratší", "krátká", "příze na domácíplátno", "tlustá - stark", "grob", "tenká", "jemná - fein", "bj1á krátká", "bílá", "probělená", "modrá". První záznam o přízi pochází z r.1720 z Olešnice, kde plátenický mistr J.Hofman jí měl13 štuk, oceněných na4 zl. 30 kr.;toto množství bylo určeno nautkání jedné kopy lněného plátna (tj. na60 loket). Následují po různu větší či menší zásoby u výše jižjmenovaných měšfanů (mlynáře, rychtáře, sed láka) zolešnice, Dobrušky, Vamberka ataké udalších (tkalce, majitelky koželužny, sedláka) zdobrušky, Rychnova n. Kn. a Panského Pole. Po r sejižsetkáváme s různým množstvím příze také

7 v inventářích po "majitelích rolních chalup, zahradnících, domkářích apodruzích", kteří byli často tkalci a pocházeli z dalších městeček a vesnic - Žamberka, Kostelce n. Orl., Nového Hrádku, Pasek, Bystrého, Říček, Bartošovic, Kunvaldu, Rybné nad Zdobnicí, Habrové, Rovně a jiných. Termíny, jimiž se vyjadřovalo množství lněné příze, se vyskytují v česky psaných inventářích tyto: "přadeno, předeno, přadýnko, štenik, šteniček, štriny, striny, štuka, štučka" a v německých "Stran - Strtihne, Strandel, StOck, StOckel, Stickel". Jaký počet nití, stočených namotovidle, však ten který termín představoval, záznamy neobsahují. Byla-Ii již příze nasnována, paksepočítalo, nakolikosnov měla stačit; tak např. v r měl domkář Fe. Preclík v Habrové připraveny natkaní,,2 vosnovy příze" v hodnotě 4 fr. 48 kr. Výše zmíněné termíny pro přízi můžeme doplnit ještě dalšími, které se vyskytují v inventářích méně často: "vochličková", "knotová", "knotová bílá", "koudelná",.cucsove", "na cvilink - zwilling", "cvernovaná - zwirn", "vláčka" i" vlačka"a přadená příze "zapečetěná". Ze všech zápisů uveďme alespoň několik příkladů o přízi různého druhu. Tak v r měl v Dobrušce měšťan atkadlec Jiřík Vinš "bílý příze 7 přaden zapečetěný" a v Bartošovicích v r. 1805výměnkář, bývalý sedlák Jan Weiss zásobu 81 štuk"režnéoťtze v různé ceně (10 štuk vylicitováno na 8 fl. 40 kro a dalšídráže, ažza 10tl.)". Na modro barvená příze je doložena v Olešnici v r u Ondřeje Vyskočila a poté v r. 1822,,3 přadena modrý39 kro "u podruhyně v Rybné nad Zdobnicí; tatáž měla Obr. 6: Lad. Dittert v Pěčíně Č. 59 při trdlo vání lnu na ;,trdlici"; vlevo špalek S dřevěnou paličkou, jížse lněné vlákno předtím potluče a vpravo" vocnlice"na stojánku, na nížse vlákno nakonec pročesává -"vochluje". Foto St. Šulc a H. Hynková,

8 také nevelké mno žství příze "retné" a "probělené" i,,11 šteničkú cuckových 22 kro <: byla to zřejmě přadlena. VL 1791 bylo v Dobrušce ve skladu býv. radního, mydláře a staršího nákladníka Jana Archleba zapsáno,,8štuka 8 pfaden knotový pfíze, 14liberknotový bílýpfíze"a v L 1794 v Olešnici u obchodníka Fr. Obsta,,6 Stickel weissen zwirn á 2 zl. ". Z Dobrušky je v L 1733 a 1737 doložena "příze nacvilink"a"zwi/ling". Ve Vamberku měl VL 1794J. Ridl,,7štučekbf1ý vlačkyá 1zl. "a v Pod řezově VL 1825 domkářka T.Hanzlová,,25 štuček vláčky po 1zl.30 kro ": tato drahá krajkářská příze je zapsána téžv několika jiných inventářích zvamberecka. Okoudelné přízi jezápis ZL1720, že Jiří Jirků v Olešnici měl,,4 štukykoudelné příze z toho zhotoveno 24 loketplátna" a býv. sedlák Jan Weiss v r v Bartošovicích 2 štuky 1 štenik (,,2 StOck 1Stran werckenes Gam", vyllclt, na1 fl. 41 kr.). Otkalcích a tkalcovském nářadí obsahují pozůstalostní inventáře řadu zpráv. Zdaleka však nejsou všechny osoby, po nichž zůstaly tkalcovské stavy, zapsány jako tkalci. Tak máme údaje o tom, že "jeden věřtat" měl v r v Dobrušce měšťan chalupník, "Weberzeug" v r tamtéž vdova žloutková, "Weberzeug" v r Chr. Dorner v Kunštátě (dn. Orlické Záhořf),,,2 Weberstiihl" v r chalupník Kristof Katzer v Horní Orlici, "stav široký s nádobím" v r.1794 Pavel Vondřej v Novém Hrádku. Mezi léty v inventářích vyjmenované tkalcovské nářadí, zvláště pak počet dvou i tří stavů, svědčí o tom, že se tkalcováním zabýval značný počet osob, u nichž zaměstnání není uvedeno a že tkali nejen muži, ale též jiní členové domácnostf - ženy, dospělé dcery i synové. Záznamy o neřemeslných tkalcích a tkadlenách existují především ze západní části našeho regionu, a to z Plasnic, Polomu, Šedivin, Nového Hrádku, Sedloňova, Olešnice a Bystrého, kdežto ze.střední části chybějívůbec a zvýchodní pocházejí jen z Bartošovic a Žamberka. Sociální zařazení buď uvedeno není, anebo to jsou domkáři, chalupníci, výměnkáři, podruzi; nechybívšak ani sedlák, "soused" nebo kolář (majitel domu). Zprávy máme také již z různých míst našeho kraje, a to [ednak.ze jmenovaných obcí, jednak též z Janova, Sněžného, Lukavice (u Rychnova n. Kn.), Liberka, Vlčince, Habrové, Hnátnice a Čiháku. Bez označení "tkadlec" měli v té době stav pouze jednotlivci z Říček, Jaroslavi a Písečné. Z těchže inventářů vyčteme i některá přesnější určení druhu výroby. Tak v L 1782 zůstal pojosefu Dvořákovi, tkalci a majiteli gruntu v Dobrušcecstav s mezulánem" avl 1800vlastnil dobrušský majitel varního domu, rolí, luk a dnu stodoly Antonín Petr,;werkstadt mezulánský". VL 1821 jsou v inventáři po tkalci a domkáři v Liberku odlišeny "kalcovský wert. starej" a,,2kunstwebrowský werštaty jeden široký a druhýúzký". Vsousední osadě Vlčinci měl VL 1839Fr. Kheil, výměnkář - chalupník, tkadlec,,1 a/ter breiter Kunstweberstuhl" a" 1a/terkleiner Kunstweberstuh!", v Nové Vsiv L 1834 Ant. Frosch, výměnkář - domkář s dospělým i dětmi" 1 breite; weicher Weberstuhl, 1weicher Weberstuhl, etwas schmaler" a v L 1845v Bartošovicích AntonAllig~r,domkář, kromě obyčejného tkalcovského stavu ("1 Weberstuhľ1 také" 1 brefter Weberzeug" a,,2 schftialer Weberzeug". Máme tedy tkalcovský stav doložen v českých zápisech označením" veřtat, kalcovský vežtat, verkštat tkadlcovský, Wergstadt kalc., werštat kalcouskej" a v německých zápisech jako" Weberstuhl, We rkstuhl, Werckstuhl, Weberwerk

9 stuhl, Weeberstuh!". Rozlišuje se stav "úzký- schmaler", "užš(- etwas schmalet". "malý - kleiner" a"široký - bteite:", ale také "kunstwebrowský - Kunstweberstuh!"a ten opět "úzký"a"široký", "kleiner"i.breitet". Tyto termíny vyjadřují, že se na nich zhotovovala tkanina různé šíře nebo vazby. Na "mezulánském" stavu se tkal mezulán. V r měl Pavel Vondřej, zahradník v Novém Hrádku "stav široký s nádobím". Na jiných místech je zapsáno "kalcouský příslušenství", "tkalcovské řemeslo"nebo v německých záznamech" Weberzeug". Tyto termíny vyjadřují skutečnost, že dotyčný měl spolu s tkalcovským stavem také tkalcovské nářadí, tj. nářadí na snování, soukání, případně i na úpravu plátna; k němu občas patřily i některé náhradní díly stavu. Pokud se týká přadláckého nářadí, bývá v pozůstalostech tkalců také někdy uvedeno. V záznamech najdeme celou řadu terminologických dokladů pro jednotlivé části stavu i některé jiné kusy tkalcovského nářadí, včetně zkomolenin, o nichž pojednáme samostatně na jiném místě. Obecný termín "plátno" (obr. 7) je uveden v mnoha inventářích a znamenal, jak to bylo ve starší době běžné, plátno lněné, něm. Leinwand, tkané plátnovou vazbou, v různé síle, kvalitě aj., což bylo obvykle závislé již na kvalitě a zpracování samotného lněného vlákna a příze, případně na úpravě samotné tkaniny. Podle toho se také rozlišovalo. Zápisy v inventářích dokládají celou řadu termínů a charakteristik, vyjadřujících určité 'zvláštnosti, které však často zahrnují několik znaků Obr. 7: Kropení kusů lněného plátna, běleného na louce v Neratově. Reprod. foto z 30. let

10 současně a v různé skladbě; takže jejich výklad není snadný a nemusí být ani jednoznačný. Nejjednodušší je rozlišení plátna podle toho, zda tkadlec ponechal přízi v přírodním zbarvení nebo zda zvolil bělenou či barvenou, případně prošla-ll bělením, barvením nebo jinou úpravou již hotová tkanina. Rozlišovalo se "plátno retné - rohe Leinwand", "bělené - gebleichte", "geleuchte" a "bílé - welsse"; podle síly pak " tlusté" a " tenké", v německých zápisech "starke" a.teine", ale také ještě.mituete". Setkáme se i se zápisem "plátno na pytle"a s charakteristikou "grobe". Zvláštní pozornosti zasluhují termíny "flachsene Leinwand" a "werkene Leinwand", zapsané v r v HorníLipce a v r v Bartošovicích, a.leimet" v r v Plasnicích. Kjejich vysvětlení mně posloužil záznam (kronikáře v Mladkově v r. 1899) slova "Flechsalemd" svysvětlením, že označovalo v mladkovském dialektu doma vyrobené lněné plátno, a slova" Warkalemd", které znamenalo plátno drsné a hrubé, vyrobené z odpadu, zbylého při česání lnu, (tj. z koudele, dlal. Wark, spis. das Werg), který byl vochlicíznovu rozčesán, sepředen a utkán." Takže v různých inventářích zapisované" flachsene, flechsene, flessene, flechstene čiflechsterne Leinwand" bez dalšího bližšího označení odpovídajítémuž, co mladkovské Flechsalemd, tj. domácí plátno z ručně předené lněné příze. Naproti tomu "werkene Leinwand" z Bartošovic a Králicka je totéž co mladkovskéwarkalemd, tj. plátno ze lněné koudele - koudelné plátno. Termín.Leimet" z Plasnic pak považuji za tamnízkomoleninu slova Leinwand (obdobně jako mladkovské,,-iemd" ve slovech Flechsalemd a Warkalemd). K tomu ještě zbývá dodat, že tlachsene Leinwand obvykle provaz! bližšícharakteristika, jako.tohe, weise, weise temene, gebleichte feine nebogeleuchte", kdežto werkene Leinwand pouze slova.ione" nebo"weise". Zápisy potvrzují používání také ještě dalších názvů pro některé druhy plátna, které sice nejsou přfllš časté, zato však zajímavé. vr měl v Dobrušce chalupník M. Darius.sove«z pačesnýho plátna" av r vevelké Lhotě nakostelecku "sedlákvejminkáf" v kuse "pačesný bílýplátno". Vr. 1757jezapsánve Slavětíně název "temněný" a současně též"plátnotlustý, tenký a napytle". Vr. 1764a 1765 měli v Dobrušce dva zámožní rněšřané v zásobě "plátno bl1é vochličkové" a"tlustý vochličkový:'. Zápis z Olešnice dokládá, že v r měl píilsedlák V. Obst "plátno lněné ze Iněnky plíle 19 loketpo 12kr.=3 zl. 48 kro ř. Uolešnického obchodníka Fr. Obsta bylo v r zapsáno ve velké zásobě plátenického zboží kromě především bl1ého jemného plátna také,,3sh.rohe Puzel Leinwandt", tj. 3 kopy loket režného lněného plátna, nazvaného jako "Puzel", jehož významu jsem se dosud nedopátrala. Vroce 1772 měl v Olešnici mlynář "ein Schock Ordenory Weyss Leinwand 14zl. ". Zápis zroku 17~2 z Olešnice dokládá v mlynářské rodině zásobu 25 loket domácího lněného plátna proběleného (Haus Leinwand flechsener geleuchte 25 Ehlen á 12 gr. =5 zl.), v Pastvinách z r u sedláka K.Páchy,,60 loket plátna domácího t/ustýho 10tr., tenkýho plátna 2 fr. (pro děti)". Kromě domácího seuvádí plátno prodejné, a to v témž inventáři po mlynáři v Olešnici v r. 1742(Rohe MarktLeinwandt nebo Marckt L.),v Novém Hrádku v r. 1796uchalupníka,,2kopy plátna prodejný 20zl. "(také 4 kopy plátna - 65-

11 bnýho 50 zl.) av Lukavici v r.1847 u tkalce domkáře,,1 kopa prodejního plátna 4 n., 1 kopa prodej. p. 4 zl. 30 kro ",také"1 vosnova naprodejníp. 2 zl. ". Charakteristika "lněné plátno ze Iněnky příze" odpovídá nepochybně německému "flechsene Leinwand"a bylo to plátno nejkvalitnější, utkané zpříze "Iněnky", získané zřejmě zvlákna "dlouhého lnu". Plátno "pačesné" se tkalo z příze "pačesné", znamenalo asi totéž, co německé "míttlere" a bylo střední kvality. Plátno "koudelné"(werkene Leinwand) bylo vyrobeno z příze "koudelné", upředené z"koudele". Název pro tkaninu z výše zmíněné "cuckové" příze není inventáři doložen. Zato z" vochličkové" příze bylo plátno" vochllčkové", zastoupené v inventáři z Dobrušky jednak bflé, jednak tlusté - o jeho významu se však nedovídáme nic. Podobně ani otermínu "žemněný"ze Slavětína; zde jepouze jasné to, že jeodvozen od "žemně", což je název pro určité množství údajně vytřeného lnu a totéž co "obláč" aj. Jak se odlišovalo "lněné plátno domácí - Haus Leinwand" (probělené v zápise z r z Olešnice a tlusté a tenké z r zpastvin) od "prodejnýho" či "prodejního" - "Markt L."(zr zolešnice režné, zr znového Hrádku bné a z r z Lukavice bez bližšího určení), to ze zápisů nevyplývá. Kromě uvedených termínů existuje ještě několika inventáři doložené rozlišení plátna podle jeho šíře. Tak po podruhovi zůstalo v Plasnicích "bl1éúzké" a "bílé široké plátno" a v r v Říčkách je zapsáno plátno v šíři 6/4 -,,38iger 6/4 breite, 32iger 6/4 br.; 32iger Leinwandt", z nichž od každého bylo po jedné kopě loket. Podobný český zápis neru v pozůstalostech zastoupen. Nejjemnější drufrlněné tkaniny, plátno rouškové či závojové, je v inventářích zapsáno pod označením "závoj - Schleier", "rouškový" či "slejrový", "závojové (tuhé)", "Schlur". vr měl v Olešnici Jiří Jirků podvou svých manželkách dva závoje za24kr.av r Qndřej Vyskočil "závojové (tuhé) plátno 1zL 36kr.". VDobrušce zůstal v r pochalupnici Anně Plockové,,1 rouškovej šátek s krajky, 1 rouškovej fízírek, 1 rouškovej čepec" av r po spoluradním J. Petrovi,,2 rouškový fěrtochy", v r v Rychnově po majitelce koželužny Hegi.ně Spohrové,,1 šátek slejrovej modrej 51 kro ", v r vevamberku ponájemci hospody a majiteli domu Ignáci Kubíkovi "dvavěrtochy bílý? rouškový starýá 221/2 kr."a po chalupnici Barbo ře Tábcrské,,1 fěrtoch starejčernejrouškovej1 kro ",v r.1797v Dobrušce poanně Chudé,,2 rouškovýšátky 40kr.",v-r,J 804 v Šedivinách po Alžbětě Walterln,,4weísse Schleíer 0,15zl. ", v r v Potštejně poj. Svobodové, komornici v rodině hraběte F. H. Chamaré, rouškové pruhované šaty (1 schleiernes gestreiftes Kleld 2 fl., vyliciť. za 5 fl:) av r v Klášterci po chalupnici Lid. Kodýtkové,,1 fěrtoch rouškový 1 zl. ".. Výjimečný Zápis je z r z Boříkovic s termínem "Schlur"(8 Ellen Schlur L.); takt~ nazvaného lněného plátna se mělo z pozůstalosti dostat po 8 loktech každému z osmi dědiců. Bylo to zřejmě rovněž plátno rouškově. Rouškové plátno v kuse je potvrzeno v r v Dobrušce a v r v Boříkovicích na Králicku. Z něho ušité součásti ženského oblečení, jako závoje, šátky, fěrtochy, ale i čepec a fizirek jsou zapsány v letech 1720,1736,1737,1774,1778, 1794, 1797, 1804, 1810 a 1813 většinou v měšfanských rodinách v Olešnici, - 66-

12 Dobrušce, Rychnově a Vamberku, vevesnickém prostředí jen v Šedivinách a Klášterci, vše v barvě boé, případně modré nebo černé, výjimečně s pruhovaným vzorem (šaty kom ornice). Základní jednotkou míry plátna, stejně jako ostatního textilu byl v sledované době " loket - Elfe". Označení " kopa plátna - Schock Leinwand, sh. L. "znamenalo 60 loket plátna. Termín " kus - Stiick" byl však používán pro různé množství loktů plátna. Tak v r jeve Slavětíně zapsáno,,40 loket ve 4 kusech" i,,40 loket ve 3 kusech", ale také" 12 loket ve 3 kusech". V r měl v Boříkovicích jeden tkadlec 1 kus lněného 4 1/4 lokte širokého plátna v délce 60 loket (1 stůck 4 1/4 Ellen breite Leinwand á 60 Ellen), v r je v Bartošovicích zapsáno u tamního tkalce 20 loket režného ve dvou kusech, 15 loket silného režného také ve dvou kusech, kdežto 94 loket bílého v devíti kusech a v r ve Velké Lhotě uvádí inventář" 1kus plátna bílýho pačesnýho 10loket". Jak vidíme, bylo několikráte na jeden "kus" počítáno 1Oloket nebo o něco více, také však méně, v jednom případě dokonce 60 loket. Největšízásobu lina lněném zbožr - "Leinweberzeug" dokumentují pozůstalostní inventáře opět (podobně jako u příze) v Olešnici u tamního celníka Matouše, který 60 kop loket režného plátna prodal v r doopočna H. Hoffmannovi za 456 zlatých. Pak následuje s několika kopami obchodník z Olešnice, dobrušská měšťanka, rychtář z Dobrušky, tkadlec z Nového Hrádku, hospodář ze Slavětína, mlynář z Olešnice a další. Po r je zapsáno porůznu již jen malé množství plátna a výhradně na-vesnících. Po r chybí plátno "režné ll a mezi bílým převažuje "tenké". Z chalupníků, domkářů, sedláků i řemeslných tkalců té doby měl největší množství plátenického zboží v r v Rychnově tkadlec a majitel gruntu Václav Šmíd, a to v ceně 200 zl. ("na femeslnickém zboží, které dl1em v domě, dl1em na bělidle se nacházr'). V inventářích se vyskytují kromě plátna v přírodním zbarvení a běleného také barevné nebo určitým způsoben upravované. Jižv r měl v Dobrušcezárnožný měšťan, barvíř a tiskař Karel Rottmar na skladě po několika loktech "plátno Glamzový, černý, modrý tlustý,... černýho tlustýho a škrobenýh(}". Ze zápisu vyplývá, že tento barvíř lněné plátno barvil na modro a černo a že některé také škrobil. Termín "Glamzový" snad můžeme vyložit jako zkomoleninu prooznačená plátna mandlovaného - hlazeného, které bylo lesklé (glanz). VOlešnici jev r zapsáno u mlynáře J. Obsta plátno modré. V. r bylo v tomto městečku ke koupi plátno barevné, avšak špatně vybarvené (schlechte farber l.elnwand): ze zápisu přitom nevyplývá v jakých barvách. Zato se dovídáme, že tentýž obchodník měl na skladě také škrobené a mandlované plátno v barvě červené (rothe glanz Leinwand). Pozůstalostními inventáři z období let máme tedy doloženo lněné plátno v přírodním zbarvení, tj. režné, anebo do různé míry vybělené, a jednobarevné modré, černé i červené, tkané zřejmě plátnovou vazbou z obarvené příze - 67-

13 nebo barvené v kuse. Zkoumaný soubor zpráv zahrnuje ovšem kromě zápisů o plátnu v kuse také zmínky o některých součástech oblečenr.z plátna"; protože však chybí bližší určení jeho druhu (mohlo být i konopné) nebo jiná přesnější informace, ponecháme tyto zprávy (nejčastěji o ženských a mužských košilích) stranou. Naopak je tomu u plátna vzorovaného, z něhož se šily mnohé oděvní součásti, které jsou inventáři podchyceny i s příslušnou charakteristikou. Čerpáme proto poznatky o druzích vzorování především ze záznamů tohoto druhu. Zprávy o barevném nebo vazebném desénu na plátnu v kusové podobě se přitom také vyskytují méně často. Stáří doložených kusů oblečení ovšem bývá, na rozdn od přádla a plátna různé - od několika málo let (zvýbavy mladých matek) až po řadu desetiletí (označených mnohdy jako "staré''), které mohou dokumentovat i výrobky předchozí generace tkalců. Barevné kompozice vzorování (obr. 8)jsou doloženy pozůstalostními inventáři v podobě pruhů nebo kostek na tkanině, charakterizované jako "lněná -Ieinere", "zelnu - von Linnen", "plátěná - von Leinwand", "přezná - von Gam". Pruhované vzorování je vyjadřováno termíny "prouhy, štráfy- Strafen", "pruhovaný, štráfovaný - gestreift, gestrift, gestreifig, streifig"a kostkovaný vzor slovy "s kostky" nebo "kostkovaný". Základní barevnost tkaniny je zapsána jen někdy, ačkoliv se dá většinou předpokládat bílá; ve starší době ovšem mohla býti režná. V některých seznamech není ani barevnost vzoru vyznačena a píše se jen o pruzích nebo kostkách. -, v r mělav Rychnově zámožná rněštanka R. Spohrová "fěrtuch ~tráfovanej 1 zl. 3D kro ", v r. 1794prodával v Olešnici rněštan a kramář FLObst "obyčejné" (či "prosté, sprosté"?) pruhované lněné šátky (15ordinari gestreifte leinere TOcheln 1 zl.45 kr.),vl 1799zůstala v Dobrušce po vdově Zichové "sukně ~tráfovaná 1zl. 3D kro ",VL 1802tamtéž po rolnici M.Hekové, 1plachta ~tráfovaná", VL 1822v Rampuchách (dn. Rampuš) po výměnkáři šátek (ein gestreiftes TOchl10 kr.) a v r\1841 v Říčkách popodruhynl sukně (gestreifter Weiberrock vonlinnen 4 kr.). Kostkovaný desén bez udání barevnosti je doložen v L 1828 po dornkářce v Černíkovicích na šátku (sprostý plátěný kostkový šátek 6 kr.). Bez udání barevnosti jetedy pruhovaný vzor poprvé zapsán vc.1774 na fěrtochu a později v I. 1794, 1822 na šátcích, sukních (1799,1841) a plachtě (:l80~), kdežto kostkovaný na šátku v r Ve většině pozůstalostních zápisů však barevnost vzoru bývá uvedena. Hned nejstarší záznam o vzorovaném plátnu, pocházející ji-ž z r. 1721, dokládá modré kostkování, a to na plátnu v kuse, jehož měla 1210ket měšťanská rodina v Olešnici. Další zprávy jsou datovány obdobím mezi léty 1771 až 1841 a týkají se jak plátna v kuse, taksoučástí oblečení barevně pruhovaných nebo kostkovaných. VL 1794je mezi ostatním zbožím měštana a kramáře Fr. Obsta v Olešnici zapsáno modře pruhované plátno vedvojíceně, aznichto levnějšíurčeno napovlaky peřin (18Ellen blau gestrifte Leinwand á 15 =4 zl. 30 kr., 34 Ellen blau gestrifteauf Bethzeig á 10 =5 zl. 40 kr.), ataké kopa červeně pruhované cíchoviny (1 Sh. rothgestriftes aufbethzeig 15zl.). VL 1798zůstalo poolešnické zámožné I l

14 ~ o t:r :"'" O '. O':s: ~ tn' :::siit O ~ "'t::i<: O :::s c::: Č=). ~::;:,. _, "-k t:r (;). ~"'t::i O Cti <: N :::s C:::, (1)cCl) S ~O' O CI) ds ~ 3' :::s -. ~5' O ; :: :::s 5"~ <~ ~6. o o "'t::it:r -.-(1)c ~3 :::s CD ~ N ~~ :"'" ~ -. ~... ~~ :::s... ~ ~ šu'''-k CI)... C:::00.::~ :Dob..~.ika = ~t.=,.. oole,,,i((i = =,". =;.. ~ it:,.,.~h. NO,!á Ves. _ =G, = M" 3 M'::: ~ / / Lukavice Nemdn(ce, 1 " "lítk" -" - t1_f = ~ Sf =:r. ampui... :: =lt. ="".JUln,t.". = LIberk. tf, ==",.;;:t.--l. Ce'Mlko""". -~ '" = = = t = c... - == = =~ ="=.,, ~e.=.. 1 = ==č..**t. EEB"', HEt. -- _" Hést.Habrová 1_., ==r =C "R1f~~o :: 5~'..IUvor~c" -l.-",,-l. == ~c. :=...-=m- - - :::a = )'OUNí.!cts. -.JdhoJo~.. = _l.-... e.="".'5i,, LUfHI~7.. ~o~~ - :-_ J'dfina =- komle.e " = *",,1:81=!:::... ~".~r. O,arnp-r'tt_.... -=t...-i... I "Č =Č. ==".1"odl'"2'ZDV -"t b Zd - 5i ="'. ~"" ;. 'f na"; _. ~ ", Velktl te.rmna _"". =:t se s... "I".l-~~ ~ # ~1S1e.ln E! =ě.'5i, CuJcá'R'1bna #..So~tnic!..--::'.. Ho, k&,.h4fa Lhot" S"' ;iii8._".,. =t t o Valk41hofd. =.,.,..~Lllf,k - =~. :::.", == '."411.. SktG~",a ~Ct=" ~fro.,. =.::... " -Plátno" = be.z..."ěe.t'u' bar.,." p,.~h"v'';"j' =t.. ~"l P-WhOV'4r ll' ="". ",.0"',,& p,.who.,"'"... =e~... pr14k'1 '''''II'_n F*lodrvi *' kostlttl>...dnt b-.c ur!."'-ho""'t :ft. 1M' m~ei,.f!. kosrk'1 :#: é. ěff~"',{ Ic "slok., ~ rlra~a~~" 6/.;., II =r.-... nu"e,modr.,...,!"wkl( II J(ana(eu" _ bea I4rU'''' b4rv'f =b. bll~ ar. - "f!;.&"''1... ' =1ft. ".ocl,.~ a~. če'~c;';,... =h. ha_pi. ~,.who't'qrr' ~ ~. ě.c.r\!ct'if; ". ~ rn. h1odré. " == ~. bj14 s ~cry~ft1",j prwh'1 ~ nt. bl'lc/ ~ "'01111""'- prwl1'1 -'1 ' =::... e.czr.-erm: '" mudre pru"., =é.~';:.é..,v."~ t:t J.'Lft:' pruh'cf ="2. "N. zffl."ý",," : =':.. s r.,."ný"''' - I Em ~_ Mos/kll ~«~"C kp.$t"'t Mo4,.~ EEB"" o""l (') ~ CD'I :T O""l < m-a O a. O ""ḻ c;' ~ SJ...a to to c» 00

15 měštance E. Vaněčkové na cíchy připraveno 21 loket modře pruhovaného plátna (21 Ellen blau gestreifte zichen Leinwand 4 zl.). Vr měla v Aíčkách jedna chalu pnice modře pru hovaný fěrtoch (blaugestr. flirtuch 1 fr. 2 kr.) a červeně pruhovaný šátek - ten v ceně více než dvojnásobné (rothgestreiftes Tlichl2 fr. 21 kr.), v r v Ostrovu chalupnice 2 mod ře a 3 červeně pruhované zástěry (3 rothgestr. Schli rze von Gam á 36 kr., 2 blaugestr. Sch lirze von Gam á 18 kr.), v r v OIou hé Vsl selka Ad linková "modfeštráfovanou sukni"(kromě kanafasových, červeně štráfovaných fěrtochů), v r. 1828v Aíčkách pod ruhyně dva modře pru hované fěrtochy, ale Už staré (v ceně 13 kro a10 kr.), a jeden červeně pruhovaný, také starý (za 24 kr.). Z průběhu třicátých let pocházejí další záznamy z Rovně, Horek, Malé Lhoty a Cerníkovic o tom, že po některé zemřelé podruhyni, chalupnici nebo výměnkářce zůstal fěrtoch modře pruhovaný, "s červenýmihustýmištráfky fěrtoch", "fěrtoch s červenýma štráfy6 kro "",bí/ou půdou a červ. štráfky fěrtoch". Také červeně pruhovaná sukně jedoložena u podruhyně v AíČkách. Modře pruhované šátky jsou v inventářích po mužích, VL 1832 pochalupníkovi v NovéVsi (blaugestreifiges Tůchl t Okr.) a v r po dalším. "Modrý kostkovaný šátek" (odhadnutý na 10 kr. a vylicitovaný na16 kr.) nosila v r v 'Rovni manželka učitele. Poslední zápisy pocházejíz L 1841; v Aíčkách zůstal po podruhyni červeně pruhovaný fěrtoch (roth gestreifter Iinneres flirtuch), v Rampuši po majitelce velké zemědělské usedlostl- výměnkářce M. Vaničkové- několik zástěr, z nichž jako prvníjeuvedena zástěra boá s červenými pruhy(schlirtze weiss mit rothen Streifen 8-20 kr.) a dále se pokračuje výčtem "Sch. weiss mítbreiten Str kr., seti. ganz schma/e Streifen 7-21 kr., seti. weiss gestreift 6-20 kro '~ přestože u těchto tří zástěr barevnost pru hů vyznačena není, lze předpokládat, že byly rovněž červené a jen jejich šíře zvolena různá. Vyloučit ovšem nemůžerne ani to, že pruhovaný vzor vznikl vytkáním jinou vazbou na půdě, tkané vazbou plátnovou (s podobným dvojím výkladem musíme ovšem počítat také v případě záznamů "fěrtoch s ulš(ma prouhy"a "fěrtoch s širšíma prouhy" z třicátých let narychnovsku). Vtéže pozůstalosti po M.Vaničkové v Rampuši zr.1841 jekromě vyjmenovaných zástěr zastoupena i jedna sdvoubarevným pruhováním červeným a modrým (Sch. roth u. blau gestreift), která je z nichnejdražší (oceněna na 18 kro a vylicit. na23 kr.). Soubor archiváliív oblasti Orlických hordokládá tedy plátno vzorované modrýmipruhy Vletech 1794 a 1798 (cíchovina), 1814 a 1821 (fěrtochy), 1824 (sukně), 1828 (fěrtochy), 1832 a 1840 (šátky) nebo pruhy červenými Vr (cíchovina), 814 (šátek), 1821, 1828, ve třicátých letech a v r (fěrtochy). Vzor modrých kostekje zapsán v r (plátno v kuse) a 1831 (šátky); červené kostky zmíněny nejsou. Dvoubarevnévzorovánív kompozici červených a modrých pruhů je datováno r (zástěra). Termín "strakatýu z r patrně vyjadřuje skutečnost, že toto lněné plátno bylo utkáno zvíce než dvou barevných přízí a možná dokonce v kostkách, obdobně jako "strakatftkauna Domažlicku; možná si podruhyně přadlena, která "strakatý plátěný těttoct:" měla, na něj shromáždila zbytky různého přediva. Ve všechuvedených případech jde nepochybně o tentýž tradiční druh lněného plátna, tkaného ručně orlickohorskými tkalci ve vazbě plátnové a z příze ručně předené v různé sne, jejíž kvalita se neuvádí. Výjimkou jsou termíny "Ordenoryt' z r. 1772, "ordinariuz r a"sprostý" zr. 1828, jimiž je zřejmě vyjádřena nízká - 70-

16 kvalita příze a tkaniny, a mají znamenat asi totéž, co obyčejný. Příze, z níž jsou doložena plátna v kuse i použitá na součásti oblečení, byla lněná, a to jak v bílém nebo režném základě, tak i v barevném desénu. Vzorování v pruzích se ve starší době provádělo v útku. Kostkovánívšak mohlo vzniknout jen tak, že barevná příze byla nasnována jižspolu s nebarvenou, což vyžadovalo mnohem větší snovačskou zručnost. Jak jsme viděli, barevně kostkované lněné plátno máme pozůstalostmi doloženo ve významném lnářském středisku, v Olešnici v Orl. horách jižv r.1721 (modré kostky), poté v r v Černíkovicích (barevnost neurčena), v roce 1831 v Rovni (modré), v roce 1835 opět v Černíkovicích (červené) a snad i ono "strakaté" v r v Rovni. Kde všude ještě, od kdy a dojaké míry uplatňovaf orlickohorští tkalci barvenou lněnou přízi na osnově, aby dosáhli kostkovaných desénů, je otázka velmi zajímavá a další zprávy budeme hledat. I uvedené však nasvědčuje, že tkalcovství bylo v našem regionu již od prvních desetiletí 18. století značně vyspělé. Zprávy o kanafasu (obr. 8) začínají v r a jsou do r obsaženy ve 26 inventárních soupisech nejčastěji z Dobrušky, ve dvou případech z Rychnova a Solnice a jednotlivě zvamberka, Žamberka a Kostelce. Až do r pocházejí výhradně z rodin měštanú (rychtáře, řezníka, vinopalníka, mlynáře, kupce, barvíře, soukeníka a pod.) a teprve poté např. z rodiny chalupníka. První zprávy zvesnického prostředí máme z r (Jedlina) a 1807 (Sopotnice), avšak po r se kanafas vykytuje takřka pouze na vesnicích, kdežto ve městech naopak jen zřídka. Kanafas v kuse-je doložen hned v r (a již červeně pruhovaný), poté v r. 1794, 1806 a Ostatnízápisy se týkajítkaniny, použité na oděvní součásti nebo v interiéru. Zastoupeny jsou termíny "kanafas, canafas - Kanafas", "kanafasový - kanafasener, kanafassener", "z kanafasu - von Kanafas". Nejčastěji se používaly kanafasové fěrtochy (kanafasovej fěrtoch, wěrtoch, fěrtuch, tůrtuch, vortuch - FClrtuch Kanafas, Vortuch, SchClrze) a sukně, šité do "límce" v pase (kanafaska, kanafasová sukně - KanafasenerWeiberrock, Rock kanatasener, KOttel von Kanafas), případně sukně živůtková (kanafassener Hanqrock), "kabátek", "šněrovačka", "čepec" nebo "šaty". Zmužských součástíto byla "vesta - Weste", "Iajblíček - Wesstl" a'"kamizola" či "kamizolka". Kanafasové povlakyna.peříny jsou doloženy v r v pozůstalosti po "majitelce gruntu s koteluhnou" Regině Spohrové v Rychnově (3 červené kanafasový cejchy 4 zl., 1 canafasová cejška 51 kr.), v r po chalupníku - mušketýru V. Bezdíčkovi v Lupenici (2 povlaky kanafasový) a v r po chalupnici J. Černé v Rybné (cejcha větší a menší k.). Ve starších zápisech nacházíme většinu zprávo kanafasu bez určení jeho barevnosti a vzorování. Tak je tomu ve 43 pozůstalostech až do r Poté je barevnost zápisy obvykle doložena, ato odpodoby režné, tj. odprírodnfho zbarvení rostlinného vlákna, nebo bílé, získané bělením příze či hotové tkaniny, až po vzorování v několika barvách. Poměrně časté jsou zprávy o kanafasu modrém a červeném

17 V Dobrušce v r zůstala po MariiZichové "sukně kanafasová relná 20 kro ". v Černíkovicích v r. 1835po podru hyni T. Škopové "kanafaska relná 15kro "a v Jahodově v r. 1842po vejminkářce Anně Vyskočilové "sukně zrelnýhokanafasu 14kro ".Vr. 1829vHabrové v rodině domkářů Bártových bylzapsán "fěrtoch kanafasovej bl1ej 10 kro ",v r. 1832v Horkách u K. Břešfanové "sukně kanafasová bl1á 15kr.-20 kro "a v r v Dlouhé Vsi u mladé selky A. Kopsové dvě bflé kanafasové sukně (jedna za 26 kr.,druhá za 24kr.). V r měl ve Vamberku kupec J. Ridl pod heslem "na lněném zbolí" v inventáři zapsáno,,8loketkanafasu modrého á 18kro =2 zl. 24 kro ".Zr.181 Ojev So potnici doložen zmod rého kanafasu fěrtoch, zr v Podřezově sukně za 1 zl.30 kr. v rodině domkáře, v r.1828 v Jahodově sukně za 30 kr. po dceři chalupníka, v r. 1835v Německé Rybné (dn. Rybná nad Zdobnlcř) sukně po manželce domkáře a v r. 1842v Jahodově 2 sukně za 9 kr. po dceři chalupníka. "Kanafas u červený 3 lokte"a červené kanafasové cíchy (srv. výše) měla v r v Rychnově majitelka koželužny. Vr bylv Podřezově zapsán "fěrtoch kanafasovejčervenej30 kro "v inventáři po rol. zahradnici, v r "kanafasová sukně červená stará 45 kr." po manželce podřezovského domkáře av r také v Pod řezově fěrtoch (odhad. 30 kr., prodán za 1 zl. 10 kr.) po výměnkářce na zahradnické chalupě. V r zůstal po mladé manželce učitele v Rovni A. Čižinské "fěrtoch červený kanafasový 6 kr.-14kr., fěrtoch kanafasový červený pfízový 24 kr.-30 kro "(kro mě" fěrtochu kanat.pfízového"15 kr.-44kr.a kanafasky 24kr.).Vinventáři zr jezapsána "kanafaska červená 15kro "v Malé Skrovnici po manželcepornkáře, zr. 1835v Německé Rybné kanafaska za 24 kr.-42 kr. po domkářce, z téhož roku v Jahodově fěrtoch za 4 kr. po majitelce rolníchalupy, z r. 1836v Malé Lhotě fěrtoch za 30kr.,zr.1842 v Čern íkovicích kanafaska 1Okr.po"vějměnicizchalupnické livnosti" a z r. 1845v Rovni "fěrtoch červeně kanafasovej 29 kr.-37 kr." po domkářce E. Hlavaté. Uvedené záznamy dokládají kanafas režný, použitý na sukně: V r (ohodn. na 20 kr.) jednou měšťankou, v r (15 kr.) svobodnou podru hyní a v r (14kr.) výměnkářkou. Podobně jako"režné plátno" byl režný kanafas utkán zpřfze nebílené, tj. ponechán v režném zbarvení rostlinného vlákna. Pravděpodobně se na oba tyto druhy dále neupravovaných tkanin používalo často vlákna horšíkvality nebo hůře spředené a silnější příze. (Zda však označení příze režná samo o sobě vyjadřovalo nižší kvalitu výrobku na rozdíl od "příze lněné", tenčí a bílené, si netroufám tvrdit. Pochybnosti totiž vzbuzuje kromě jiného např. porovnání cen kanafasek z téže pozůstalostí, kde je režná ohodnocena 15 kr. a dvě dalšf;~ avšak vzorované na bílém základě červenými nebo modrými pruhy, jen o málo výše, na 20 kro Ztotožnění přírodního zbarvení výrobku s jeho nižší kvalitou v termínu režný na rozdíl od termínu lněný tedy sice vyloučit nelze, avšak zápisy je nepotvrzují; řešení této otázky vyžaduje další studium pramenů z regionu, podobně jako výklad některých jiných termínů s ohledem na dobu a místo jejich používání.) Kanafas bílý je v r doložen na fěrtochu domkářky, v r na sukni a také v r na dvou sukních (za 26 kr. a 24 kr.) selky. Kanafas modrý měl v kusové podobě v r vamberský kupec, v r je doložen na fěrtochu, v I. 1825, 1828 a 1835 na sukních domkářek a chalupnice

18 Již V r dokládá inventář po majitelce koželužny z Rychnova kanafas červený a to v podobě kusu o 3 loktech a tří cích. Následují zápisy až z I. 1824, 1825, 1826, 1831, 1833, 1835, 1836, 1842 a 1845 o sukních a fěrtoších ve stejném počtu (5x fěrtoch a 5x sukně), které nosily opět ženy domkářů, rolníků na chalupách a výměnkářky. Výjimkou jemanželka učitele zrovně, která měla kromě jiného dva fěrtochy, zapsané jako "plízové" (jeden znich červený); tímtotermínem se v regionu označuje tkanina jen z příze ručně předené. Poměrně časté jsou varianty vzorovaného kanafasu. Zápisy se však omezují pouze na sdělení, že byl pruhovaný, příp. kostkovaný, ale postrádají údaj otom, na jaké půdě byl vzor proveden (zda na bílé, částečně probělené nebo režné), s použitím jaké síly příze (zda byla v osnově i útku v téže či jiné síle) nebo jakou vazbou (zda jen plátnovou nebo ve dvou, příp. více vazbách) aj. Rozlišení tedy pozůstává jen v použití slov pruhy (či štrářy) a proužky (či štráfky), pruhy široké nebo úzké, případně drobné. Někdy není ani barevnost desénu vyznačena. Tak je tomu v r v zápise z Potštejna o drahých pruhovaných šatech hraběcí komornice J. Svobodové (kanaf. gestreiftes Kleid 1 fl. 30 kr.-4 fl. 48 kr.) a v r v Réberku (dn. Liberk) o fěrtoších poloviční selky Barb. Rufferové (2 fěrtochy kan. štráfovitý obnošené 1 zl.). Tam, kde jevzor a barevnost zmíněna, vyskytuje se nejčastěji červené pruhování, kdežto desén jinébarevnosti a druhu méně často nebo zřídka. Vr. 1765měl v Dobrušce "rychtář a majitelvarního domu na rynku a rolí" Jan Hejzlar 30 loket"kanafasu červeně štráfovanýho", v r v Olešnici J. Kotzmann,,1 gestrelttkanafastenes Braunwest/15 kr.-20 kro ",vr.1807 v Sopotnici Dorota Petříčková "fěrtuch kanafasový szeleným 1fr. 30kr." a "fěrtuch kan. s červeným 1 fr.",v r. 1808v Kostelci podruhyně K. Chmelařová" 1rot gestreifter kanaf. Rock 3 fr.-6 fr. 10kro ",v r. 1823v Šušekuu Lampachu mlynářka R. Langrová kanafasové šaty "s červenými štráfy 3 zl. 45 kr." a druhé "s modrými štráfky 1zl. 15kro ". v r v Dlouhé Vsi selka M. Ad linková fěrtochy:"červeně štráfovanej 45 kr., červenej drobně štráfovanej 45 kro ", ale také "fěrtoch kanafasovej červenej červeně zřídka bavlnou štráfova nej40 ki." Vr je v Černíkovicích doložena "kanafaska s červenýma proutkama v prostředním stavu 24kro "po domkářce, v r. 1829v Liberku opět u B. Rufferové ještě "kanafasová sukně s červ. štráfy 1 zl. " av r. 1834v Nové Vsi po podru hyni"blaugestreifter Rock) fr. 3 kro " a"rothgestreifte SchOrze 18kro ", v r. 1835v Černíkovicích po svobodné podruhyni T. Škopové "kanafaska bl1á s modrýmištráfy 20 kr., kanafaska s červenýma štráfy20 kr., fěrtoch s utšíma prouhy6 kr., fěrtoch s širšíma prouhy 6 kro ", v r. 1837v Liberku po svobodné dceři půlsedláka F. Pišlové "sukně kanafasová s červenými štráfy8 kr.-19 ta.. fěrtoch bílý s červenými štráfy 6 kr.-19 kro ", v r v Rovni po selce B. Šklíbové "kanafaska bl1á červeně štráfovaná 24 kr.-1 fr. 29 kr., kanaf. červeně štráfovaný fěrtoch 15 kr.-21 kro ", v r v Černíkovicích po "vějměnici z chalupnické tivnostj" M. Langrové "kanafaska s červenýma štráfy12kro ",v r v Nemanicích povýměnkářce A. Plodkové "sukně kanafasová s červenými štráfy 48 kr.-51 kr." (také "fěrtoch kanaf.štráfovaný 12 kr.-22kro '). Vr jsou v Liberku v pozůstalosti po dceři ze "zahradnické žtvnost!" B. Stejskalové, zřejmě jako součást nedávné výbavy, uvedeny 4 barevně vzorované sukně: "kanafasová s červenými štráfky - 73-

19 40 kr.-42 kr., kanafasová modrými štráfky 40 kr.-43 kr., kanafasová kostkovaná červená 1ti-t zl 2 kr., kanafasová modrými kostkami 50 kr.-54 kr." Kanafas s desénem, provedeným barevnou přízív kompozici pruhů červených dokládají uvedené inventáře nejprve v r u dobrušského rychtáře v kusové podobě (30 loket) a poté použitý na sukně a méně často na fěrtochy pooruhyň, domkářek, žen zrolnických chalup, půlstatků i statků v I. 1808, 1823, 1824,1828, 1829, 1834, 1835, 1837, 1840, 1842, 1844, V několika případech je zdůrazněno, že kanafas je" červeně drobně štráfovanej" nebo že má červené "proutky", čímž je vyjádřen rozdíl v těchto případech uplatněného drobnějšího a užšího proužkování od obvyklého, spíše širokého. Že jsou červené pruhy vytkány na základní půdě bílé, jedoloženo v r na fěrtoších zliberka a v r z Rovně; kdežto zápis" červenej červeně zndka bavlnou štráfovanej fěrtoch" z r z Dlouhé Vsi znamená, že řídké pruhy byly provedeny na půdě červené. Takové pruhováníani nebylo příliš výrazné, zřejmě jen ve dvou odstínech červené, a mohlo vzniknout právě použitím dvojího druhu příze - lněné na základ a bavlněné na desén - ten. pak případně v jiné vazbě. Zápis je také dokladem toho, že se již v r. 1824, i když ještě výjimečně, na Rychnovsku začalo bavlny používat. Modrými pruhy vzorovaný kanafas potvrzujízápisy zr na šatech mlynářky a z I. 1834, 1835 a 1845 na sukních podruhyň a chalupnice. Hnědý pruhovaný desén jezastoupen jen jednou, v r na mužské vestičce. Kzáznamu zr.1807o kanafasovém fěrtochu "s zeleným" (podobně jako kanaf. fěrtochu "s červeným'') patrně můžeme doplnit slovo pruhováním. Představuje jedinou zprávu o zelené přízi, použité ke zdobení kanafasu. Druhou variantu vzorování kanafasu představují kostky v barvě modré nebo červené, doložené v r na kanafaskách mladé ženy. Kromě dosud zmíněných kanafasů, vzorovaných přízív jedné barvě (červené, modré, zelené či hnědé), máme také zprávy o desénu, provedeném přízí ve dvou barvách současně. v r měla v Solnici "sukni kanafasovou s červenýma a modrýma štráfy 1zl." vdova po měšfanu a ševci F. Jettelová, v r.1821 v Říčkách "FOrtuch Kannafas gelb etroth1 fr.30kr.-2 fr. 3 kr." vdova, výměnkářka na chalupě M. Hčřerová av r v Rovni zůstala po domkáfce E. Hlavaté "kanafaska s červeně s modrým 50 kr."- zfejmě červeně a modře pruhovaná, a "fěrtoch červenej kana fa sovej setlutým 12 kro ř. Zápisy v pozůstalostních inventářích z r a 1845 tedy dokládají zdobení červenými a modrými pruhy na kanafaskách měšťanky a dornkářky-a z r a 1845 červenými a žlutými pruhy na kanafasu, použitém na fěrtochy výměnkářky a domkářky. Shrneme-Ii poznatky o barevnosti, vzorovánía použití kanafasu ze sledovaných inventářů, nezjišťujeme žádné podstatné odlišnosti od "lněného plátna" (Leinwand). Proč však se tytoterm íny vyskytuj ítakčasto so učasně v těchže záznamech a jaký rozdíl mezi tkaninami, které označují, ve skutečnosti byl? Odpověď je ne

20 snadná, protože je známa mnohoznačnost termínu kanafas, jímž se v různé době označovalo několik druhů plátna z příze koudelné, lněné, bavlněné a dokonce i s podoem hedvábř." Drobným vodítkem z inventářů může být pravopisná forma termínu.cenetes",vycházející zlatinského názvu konopí (Canabis sativa L.), kterou můžeme snad považovat za náznak skutečnosti, že kanafas byl utkán z konopí. Uvedeme-Ii pak tuto nepatrnou zmínku do souvislosti se zjištěním z jiného pramene, že se totlžv orlickohorském regionu po několik století spolu se lnem v hojné míře pěstovalo konopí (písemně potvrzeno od r nadále), které podle kronikářského líčeníz r představovalo např. na rychnovském panstvíjeden z hlavních zdrojů obživy tamního venkovského obyvatelstva." můžeme dojít k oprávněnému závěru. Orlickohorští přadláci a tkalci pracovali nejen s vláknem lněným, ale také skonopným a vyráběli jak plátno lněné, tak konopné vtéže době, zníž pocházejí zápisy v pozůstalostech. Tento orlickohorský kanafas tedy můžeme zřejmě v mnoha případech považovat za plátno konopné buď zcela nebo za konopno-iněné, v němž mohli někdy tkalci kromě plátnové vazby uplatnit případně i vazbu jinou. Vjakém rozsahu, kde a jak tento proces probíhal, doloženo není. Máme tu jen další příklad přenášení obecně užívaného termínu ze starší doby na reálie mladšího data. Zvláštním druhem lněného plátna doloženým v inventářích z orlickohorské oblasti byl "cvi/ink, 9/ cvi/ach, zwilink, zwiling, Zwilig" (obr. 9). vr zůstaly v Olešnici po Jiřím Jirků 2 cvilinkové stolníubrusy (jeden za 1 zl. 12 kr., druhý neoceněn), které však pocházely z doby starší, protože jmenovaný je měl po svých dvou již dříve zemřelých manželkách. V r.'1721 měl tamtéž Ondřej Vyskočil cvilinkový ubrusšpatný za 1 zl. a cvllinkový ručník za24 kro VDobrušce bylo v r v jedné domácnosti,,5 štuček pfíze nazwiling", v r. 1736u chalupnice" 1kousek zwilinku asiloket", v r. 1737u měšťanky vdovy Žloutkové,,4štuky pfíze na cvilink", v r u hrnčíře - domkáře Jakuba Hanzy "cvilinku 112 kopy" (tj. 30 loket), v r. 1764u souseda a majitele domku Jiřího Doležala" 112 kopycvilinku modrého" a vr u rychtáře, majitele varního domu Jana Hejzlara" 112 kopy zwilinku tlustšího". Několikrát seobjevují také zprávy o cvilinkových cíchách. V r zůstala v Dobrušce po"majiteligruntu a varního domu na rynku"karlu Potůčkovi "cejcha cvilinková talená nasvrchnici"a "cejcha zmodrýhqtalenýho cvilinku" avr. 1774v Rychnově poř.etzíově, majitelce 2 domů a barevný, 1cejcha cvílachová,1 aettomenší". Vr měla v Plasnicích podruhyně A. Moravcová cvilinkový šátek (1 Zwiligtuch 2 fr. 30 kr.). První zápisy o cvilinku pocházejí zolešnice a prozrazují jeho použití na kusech prádla; v r na 2 stolních ubrusech a v r na ubrusu a ručníku, vobou případech v měšťanských rodinách. Z Dobrušky jsou zprávy o přízi, určené na tkaní cvilinku, datovány r a 1737, a o kusech cvilinku různé délky léty 1736, 1748,1764 a v různém sociálním prostředí. Cvilinkové cíchy měli v r v jedné zámožné rodině v Dobrušce av r v Rychnově. Teprve o mnoho později se objevuje zmínka o cvilinkovém šátku, a to v r z Plasnic, která představuje také první zprávu o cvilinku na vesnici

Zdena Srnská, kurátorka výstavy Pyšelské muzeum

Zdena Srnská, kurátorka výstavy Pyšelské muzeum K připomenutí toho, že v tomto roce uplyne patnáct let od doby, kdy byla v Pyšelích založena stálá expozice Pyšelského muzea. Již v roce 2008 jsem chtěla uspořádat tuto výstavu. Dostala jsem totiž od své

Více

- G r u n t y v R a d o n i c í c h -

- G r u n t y v R a d o n i c í c h - G r u n t s e d m ý, d n e š n í číslo 1 - G r u n t y v R a d o n i c í c h - Dle zápisu z r. 1676 Nynější hospodář M a r t i n P a v i š k a, který tuto chalupu získal od B a r t o ně Černýho. 1676 převzal

Více

Stránka 3. 1950 Josef a Marie Doušovi 1975 Josef a Libuše Doušovi 2000 Josef a Libuše Doušovi

Stránka 3. 1950 Josef a Marie Doušovi 1975 Josef a Libuše Doušovi 2000 Josef a Libuše Doušovi Stránka 1 1 1756 Václav Litochleb 1788 Josef Litochleb 1819 Matěj Litochleb 16.1.1845 Václav Litochleb /syn/ 13.8.1822 koupě Jan a Anna Pištorovi za 2664 zl. 13.8.1872 trhová Jan a Anna Pištorovi 21.11.1900

Více

SILŮVSKÝ KROJ. Zástěrka fěrtoch byla světlé barvy, jednoduchý střih.

SILŮVSKÝ KROJ. Zástěrka fěrtoch byla světlé barvy, jednoduchý střih. SILŮVSKÝ KROJ POPIS PŮVODNÍHO KROJE Základ kroje je tvořen ze 2 až 3 oděvních součástí. Po staletí se kroj zdobil různými doplňky a detaily, kterými se odlišoval dle jednotlivých krajů, jejich bohatství

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113)

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Husovo náměstí Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) Pracovní verze k 29. březnu 2009 Hostivice, březen 2009 Husovo náměstí 91 Dolejší

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Čísla popisná 2. část Stavení domkářů postavená před rokem 1719 (Pokračování) Na konci purkrechtní knihy z let 1701-1793 je seznam (index) stavení, postavených

Více

JÍZDNÍ ŘÁD 2015 2016 platí od 13. prosince 2015

JÍZDNÍ ŘÁD 2015 2016 platí od 13. prosince 2015 1 Návazná autobusová doprava IDS IREDO k tratím 021 a 022 210 Lípa n. O. - Rašovice - Křivice - Lično - Voděrady - Černíkovice - Solnice - n. K. 211 Albrechtice - Nová Ves - Žďár n. O. - Borohrádek 207

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

Kostýmy. Sedlák Bartůněk a jeho rodina cca 1935, Písecko. Muži z vesnice

Kostýmy. Sedlák Bartůněk a jeho rodina cca 1935, Písecko. Muži z vesnice Kostýmy Máte před sebou dokument o kostýmech k larpu Borograv, rozhodně se nejedná o vědeckou práci, a proto jej berte prosím s rezervou - spíše jako inspiraci. Nejdříve něco na samotný úvod. Valná většina

Více

1993R2454 CS 01.01.2008 011.002 317

1993R2454 CS 01.01.2008 011.002 317 1993R2454 CS 01.01.2008 011.002 317 PŘÍLOHA 10 SEZNAM ZPRACOVÁNÍ NEBO OPRACOVÁNÍ, KTERÁ UDĚLUJÍ NEBO NEUDĚLUJÍ VÝROBKŮM STATUS PŮVODU, POKUD JSOU PROVÁDĚNA NA NEPŮVODNÍCH MATERIÁLECH Textilie a textilní

Více

Větrné mlýny v Těškovicích

Větrné mlýny v Těškovicích Větrné mlýny v Těškovicích Stručný přehled (Mgr. Jan Fryčka) Rozmístění bývalých větrných mlýnů v Těškovicích (ortofoto 2009, mapy.cz). Mlýny jsou značeny vzestupně od nejstaršího, mlýn 1b stál původně

Více

Textilní výroba v českých zemích ve 13. 15. století. PhDr. Helena Březinová, Ph.D. Archeologický ústav AV ČR Praha, v.v.i. brezinova@arup.cas.

Textilní výroba v českých zemích ve 13. 15. století. PhDr. Helena Březinová, Ph.D. Archeologický ústav AV ČR Praha, v.v.i. brezinova@arup.cas. Textilní výroba v českých zemích ve 13. 15. století PhDr. Helena Březinová, Ph.D. Archeologický ústav AV ČR Praha, v.v.i. brezinova@arup.cas.cz Poznání středověké textilní produkce Rozsáhlá a složitá problematika

Více

Více za méně každý den!

Více za méně každý den! Tričko s dlouhým rukávem, dívčí nebo chlapecké, s motivy, různé vzory a barvy, 2-7 let 249,- 89,- Sada pro malého hasiče: hasičský vůz s délkou cca. 50 cm, dvě figurky a hasičská přilba v sadě Plyšový

Více

Jedovnické rybníky do roku 1450

Jedovnické rybníky do roku 1450 Jedovnické rybníky do roku 1450 Titulní kresba Mgr. Jitky Vávrové ukazuje, jak asi vypadaly Jedovnice a blízké okolí v 15. století. Za grafickou úpravu titulního obrázku (mapky) děkuji Ing. Marku Audymu.

Více

Lnáře. seznam gruntů, chalup a jejich majitelů. v 17. 19. století

Lnáře. seznam gruntů, chalup a jejich majitelů. v 17. 19. století Lnáře seznam gruntů, chalup a jejich majitelů v 17. 19. století Miroslava Kutáková 2011 Předmluva Tento soupis gruntů a chalup v obci Lnáře je přehledem nejstarších soukromých stavení a usedlostí s jejich

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Dalším archivem je Národní archiv v Praze. Má dvě pracoviště, jedno je na Chodovci, kde je i jeho sídlo a druhé je v Dejvicích. Zde jsou

Více

STERLING SILVER Made in Germany

STERLING SILVER Made in Germany Již od 18. století je Pforzheim znám jako středisko Kdo byl Otto Hutt? zpracování drahých kovů. V malých řemeslných dílnách stejně jako v průmyslových závodech zde vyrábějí zlaté a stříbrné šperky, hodinky

Více

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku ZMĚNY V HOSPODÁŘSTVÍ V 16. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_11 Tématický celek: Historie a umění Autor:

Více

příloha č.1 - Seznam památkově chráněných objektů Bartošovice v Orlických horách k.ú. Bartošovice v O.h. k.ú. Neratov v O.h. k.ú.

příloha č.1 - Seznam památkově chráněných objektů Bartošovice v Orlických horách k.ú. Bartošovice v O.h. k.ú. Neratov v O.h. k.ú. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP RYCHNOV NAD KNĚŽNOU aktualizace 2014 1 příloha č.1 - Seznam památkově chráněných objektů Bartošovice v Orlických horách k.ú. Bartošovice v O.h. 21099/6-2214 kostel sv. Maří

Více

HORALKA. Sněžné v Orlických horách

HORALKA. Sněžné v Orlických horách HORALKA Rekreační areál Sněžné v Orlických horách Orlické hory ze Skutiny Orlické hory od Horalky Rybolovný rybníček u Horalky Pohled ze Skutiny na V. Deštnou Špičák Polom a Orlické hory Pohled do Kladska

Více

Zahorčice. seznam gruntů, chalup a jejich majitelů. v 17. 19. století

Zahorčice. seznam gruntů, chalup a jejich majitelů. v 17. 19. století Zahorčice seznam gruntů, chalup a jejich majitelů v 17. 19. století Miroslava Kutáková 2011 Předmluva Tento soupis gruntů a chalup v Zahorčicích je přehledem nejstarších soukromých stavení a usedlostí

Více

Barevné řešení návrhu znaku obce:

Barevné řešení návrhu znaku obce: Znak obce Libňatov: Obec Libňatov disponovala v období před konstitucí obecního zřízení v polovině 19.století vlastním pečetním typářem. Dokládají to otisky v Indikačních skizzách Stabilního katastru z

Více

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou ================================================ ================================================

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_52_INOVACE_ZBO2_5364HO Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: V/2 Datum vytvoření:

Více

Nová historie Klusáčků z Přibyslavi

Nová historie Klusáčků z Přibyslavi Nová historie Klusáčků z Přibyslavi Psát rodopisné studie bez prozkoumání všech pramenů není jistě z odborného pohledu správné. Studium archivních pramenů je však náročné na znalosti i čas a je pro laického

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ Zpracovala Mgr. Jana íhová ZŠ Brno, Kamínky 5 Kontakt: rihovajana@centrum.cz Stih mužských i ženských odv ve starovkém ecku byl velmi jednoduchý.

Více

I NA PODZIM VÁS OSLOVÍME NÍZKÝMI CENAMI

I NA PODZIM VÁS OSLOVÍME NÍZKÝMI CENAMI I NA PODZIM VÁS OSLOVÍME NÍZKÝMI CENAMI Dámská zimní bunda, různé barvy, S-XL Dívčí bunda s kapucí obšitou kožíškem, 2-7 let Chlapecká bunda s kapucí, 2-7 let Chlapecké zimní boty, 22-27 299,- 179,- 179,-

Více

1. Podmínky pro uplatňování žákovského jízdného platné od 1.9.2005

1. Podmínky pro uplatňování žákovského jízdného platné od 1.9.2005 1. Podmínky pro uplatňování žákovského jízdného platné od 1.9.2005 Výše jízdného závisí na věku žáka. Pro určení věku žáka je rozhodující datum dne předcházejícího dni jeho 15. nebo 26. narozenin. Za zlevněné

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 3291/013/16

ZNALECKÝ POSUDEK č. 3291/013/16 ZNALECKÝ POSUDEK č. 3291/013/16 O OBVYKLÉ CENĚ NEMOVITOSTÍ STAVEBNÍ PARCELY Č. 231, JEJÍŽ SOUČÁSTÍ JE BUDOVA K BYDLENÍ čp.28, STAVEBNÍ PARCELY Č. 233/1 BEZ STAVBY, POZEMKOVÝCH PARCEL Č. 5022,5023,5025,5026,

Více

Klasifikace LFA. Přehled oblastí

Klasifikace LFA. Přehled oblastí Klasifikace LFA Nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě Méně příznivé

Více

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 5. května

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 5. května HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice 5. května Hostivice, listopad 2010 Ulice 5. května 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

I.položení. ,, Místní plac,,

I.položení. ,, Místní plac,, Josefínský katastr Třetí úřední knihou, zřízenou pro všechny obce v Čechách jest katastr císaře Josefa 2., jinak též katastr josefínský. Vznikl na rozkaz samotného císaře Josefa 2., známého pokrokového

Více

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše:

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše: Mlýn v Hrušovanech. Tyto řádky jsou přílohou rodopisu Jabůrkové ze Lhoty Dlouhé a Dolní, kterou sestavuji pro vlastní potěšení, případně pro potomky, bude li to některého z nich zajímat. Tato příloha je

Více

Orientační restaurátorský průzkum omítkových event. barevných vrstev v interiéru zámku ÚSP na Žampachu pro II. etapu stavebních prací.

Orientační restaurátorský průzkum omítkových event. barevných vrstev v interiéru zámku ÚSP na Žampachu pro II. etapu stavebních prací. Orientační restaurátorský průzkum omítkových event. barevných vrstev v interiéru zámku ÚSP na Žampachu pro II. etapu stavebních prací. Šárka a Petr Bergerovi akad. mal. a restaurátoři 2007 Na přání zástupců

Více

www.glamur.cz * chrom žárovka není součástí svítidla * černý dřevěný stojan, chromované doplňky žárovka není součástí svítidla

www.glamur.cz * chrom žárovka není součástí svítidla * černý dřevěný stojan, chromované doplňky žárovka není součástí svítidla S001 * chrom ROZMĚRY (cm) : v 195 x š 37 x h 37 CENA: 21 546,- Kč bez DPH HMOTNOST: 10 kg ŽÁROVKA: E27, 60W, 1 ks S002 * černý dřevěný stojan, chromované doplňky ROZMĚRY (cm) : v 102 x š 44 x h 43 CENA:

Více

Příloha krojového řádu č. 1

Příloha krojového řádu č. 1 Junák svaz skautů a skautek ČR Příloha krojového řádu č. 1 Základní součásti kroje Základní košile Kategorie: skauti / ky vodní skauti /ky Barva: béţová tmavomodrá Materiál: Označení: Způsob nošení: Vyrábí

Více

M a l t é z s k é n á m. 1, 1 1 8 1 6 P r a h a 1

M a l t é z s k é n á m. 1, 1 1 8 1 6 P r a h a 1 0. j. : N F A 0 0 2 9 7 / 2 0 1 5 N F A V ý r o1 n í z p r á v a N á r o d n í h o f i l m o v é h o a r c h i v u z a r o k 2 0 1 4 N F A 2 0 1 5 V ý r o1 n í z p r á v a N á r o d n í h o f i l m o v

Více

ŠATY BEZ RUKÁV (tento materiál si naklade za cíl být všespasující a obecn platnou pravdou, je to pouze esej, která vyjad uje mé myšlenkové postupy p

ŠATY BEZ RUKÁV (tento materiál si naklade za cíl být všespasující a obecn platnou pravdou, je to pouze esej, která vyjad uje mé myšlenkové postupy p ŠATY BEZ RUKÁVŮ (tento materiál si naklade za cíl být všespasující a obecně platnou pravdou, je to pouze esej, která vyjadřuje mé myšlenkové postupy při šití oděvů, věřím, že i přesto budou dobrým vodítkem

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Čísla popisná 1. část Ždírecké grunty podle berní ruly O ždíreckou minulost se v 80. letech minulého století v rámci tehdejších možností (nebyly například

Více

LA H 002 Fialové květované holinky

LA H 002 Fialové květované holinky LA H 001 Červené květované holinky Holinky s nastavitelnou přezkou pro větší pohodlí a jednoduchost použití. Voděodolné. Odolná gumová podrážka s podpatkem. LA H 002 Fialové květované holinky Holinky s

Více

Rodokmen Hazmuků. 1. Ondřej PRIMUS * cca 1643 11.8.1713 Moraveč oo? Alžběta Na. *? +? 2. Bartoloměj 8.8.1674 Moraveč +? 3. Marie * 1.3.1676 Moraveč +?

Rodokmen Hazmuků. 1. Ondřej PRIMUS * cca 1643 11.8.1713 Moraveč oo? Alžběta Na. *? +? 2. Bartoloměj 8.8.1674 Moraveč +? 3. Marie * 1.3.1676 Moraveč +? Rodokmen Hazmuků 1. Ondřej PRIMUS * cca 1643 11.8.1713 Moraveč Alžběta Na. 2. Bartoloměj 8.8.1674 Moraveč 3. Marie * 1.3.1676 Moraveč 4. Jiří 24.4.1678 Moraveč 19.4.1682 Moraveč 5. JAN 21.6.1679 Moraveč

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií V. Stabilní katastr (1838) (pokračování) Stabilní katastr měl tvořit stálý a dokonalý seznam všech pozemků podrobených dani, s udáním jejich velikosti,

Více

Účelové známky v Kostelci nad Orlicí

Účelové známky v Kostelci nad Orlicí ZBYNĚK llkovský Účelové známky v Kostelci nad Orlicí Mezi drobné hmotné památky, které se leckdy dochovaly zminulosti, patříi tzv. účelové známky. Bývaly nejčastěji zobecných kovů - vzhledem obvykle připomínají

Více

Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí (Královéhradecký kraj) Leden 2011

Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí (Královéhradecký kraj) Leden 2011 Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí (Královéhradecký kraj) Leden 2011 Autor návrhu: Mgr. Tomáš Zdechovský Obsah Obsah... 2 1. Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí... 3 1.1 Popis vlajky... 3 1.2 Odůvodnění

Více

Odborné vyjádření č. 2/2-2013

Odborné vyjádření č. 2/2-2013 Odborné vyjádření č. 2/2-2013 Předmětem odborného vyjádření je hrubý odhad tržní hodnoty Cerhovice č.p. 12, zapsané v KN na LV č. 13 pro obec 531138 - Cerhovice a katastrální území 617610 - Cerhovice.

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Regionální kultura, vy_32_inovace_ma_34_15

Více

Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém

Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém Velmi cennou součástí sbírky rostlin pěstovaných v Květné zahradě v Kroměříži je také kolekce kamélií čítající 40 vzrostlých stromů a stejný počet menších rostlin

Více

Statutární město Opava

Statutární město Opava Číslo: 13/2005 Název: Obecně závazná vyhláška Statutárního města Opavy o užívaní znaku a vlajky Statutárního města Opavy a znaků a vlajek městských částí Garant: Odbor prezentace a zahraničních vztahů

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Čísla popisná 3. část Stavení domkářů postavená po roce 1719 Třetí část o číslech popisných ve Ždírci se týká stavení, která byla postavena

Více

Šetříme na společných nákupech

Šetříme na společných nákupech Šetříme na společných nákupech Stylové pruhované triko, pánské, v šedé barvě, M-XXL 1 Dámský top na ramínka s indiánským potiskem 179,- 219,- Pánské kraťasy s bočními kapsami, modré nebo béžové, M-XL Ležérní

Více

kapitola 62 - tabulková část

kapitola 62 - tabulková část 6200 00 00 00/80 ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ 6201 00 00 00/80 Pánské nebo chlapecké kabáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky, jiné než

Více

Jaro roku 2000 bylo velmi příznivé pro chov včel. Včely měly brzký prolet, všude plno květenství. K zazimování bylo nahlášeno 469 včelstev.

Jaro roku 2000 bylo velmi příznivé pro chov včel. Včely měly brzký prolet, všude plno květenství. K zazimování bylo nahlášeno 469 včelstev. Jaro roku 2000 bylo velmi příznivé pro chov včel. Včely měly brzký prolet, všude plno květenství. K zazimování bylo nahlášeno 469 včelstev. Do výboru spolku byli zvoleni: František Barvínek (pokladník),

Více

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu.

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu. Významné objevy pravěkých archeologických lokalit v okolí povodí Husího potoka na Fulnecku. Daniel Fryč V průběhu let 1996 2007 autor článku a předseda Archeologického klubu v Příboře Jan Diviš při povrchovém

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Minulostí k budoucnosti přírodní materiály v regionální stavební kultuře PRŮZKUMY HLINĚNÉ ZÁSTAVBY V OBCÍCH

Minulostí k budoucnosti přírodní materiály v regionální stavební kultuře PRŮZKUMY HLINĚNÉ ZÁSTAVBY V OBCÍCH PROJEKT BYL SPOLUFINANCOVÁN EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Minulostí k budoucnosti přírodní materiály v regionální stavební kultuře PRŮZKUMY HLINĚNÉ ZÁSTAVBY V OBCÍCH ROSTĚNICE-ZVONOVICE, LYSOVICE, KUČEROV

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice U Nádraží

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice U Nádraží HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice U Nádraží Hostivice, prosinec 2010 Ulice U Nádraží 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

Nebesky Family Genealogy

Nebesky Family Genealogy Nebesky Family Genealogy Last name: Šubrtová (Including variantions) Šubrtová, Anežka (*1880-1881) 2 Šubrtová, Anna (*1895-1990) 3 Šubrtová, Anna (*1817 -?) 4 Šubrtová, Anna (*1837-1841) 5 Šubrtová, Anna

Více

ATLANTA+ - ATLANTA+ LADY

ATLANTA+ - ATLANTA+ LADY ATLANTA+ - ATLANTA+ LADY Mikina s raglánovými rukávy, s kapucí ve stejné barvě a bílou utahovací šňůrkou s kontrastním prošíváním a kovovými kroužky, výstřih do módního tvaru V, klokaní kapsa na břichu,

Více

Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný. Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený. stav v r. 1764. 1. vojenské mapování Josefské

Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný. Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený. stav v r. 1764. 1. vojenské mapování Josefské stav v r. 1764 1. vojenské mapování Josefské Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený mlynářský erb DĚJINY MLYNÁŘSKÉHO ŘEMESLA Mlynářské řemeslo patří

Více

Výzva k podání nabídky a zadávací dokumentace

Výzva k podání nabídky a zadávací dokumentace Výzva k podání nabídky a zadávací dokumentace Tímto se na Vás obracím jménem Sociálních služeb města Pardubic, s výzvou k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu Dovybavení zdravotního úseku

Více

STŘEDNÍ ŠKOLA OSELCE. Maturitní práce. Téma: Model dobového nábytku M 1:2 (vlastní návrh) OSELCE 2010/2011

STŘEDNÍ ŠKOLA OSELCE. Maturitní práce. Téma: Model dobového nábytku M 1:2 (vlastní návrh) OSELCE 2010/2011 STŘEDNÍ ŠKOLA OSELCE Obor: 82-51-L/006 Uměleckořemeslné zpracování dřeva práce truhlářské Předmět: Odborný výcvik Maturitní práce Téma: Model dobového nábytku M 1:2 (vlastní návrh) Výrobek: Lidová skříň

Více

Knínice vjezd do návesní silnicovky ve směru od Boskovic. Foto Jiří Pokorný, 2010.

Knínice vjezd do návesní silnicovky ve směru od Boskovic. Foto Jiří Pokorný, 2010. Knínice vjezd do návesní silnicovky ve směru od Boskovic. Foto Jiří Pokorný, 2010. Městečko. Vpravo je socha sv. Jana Nepomuckého, v pozadí vpravo za lípou je č.p. 112. Foto Jiří Pokorný, 2010. 160 Severozápadní

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Nerudova

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Nerudova HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice Nerudova Hostivice, listopad 2010 Ulice Nerudova 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_52_INOVACE_ZBO2_4764HO Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: V/2 Datum vytvoření:

Více

ČÍSLOVKY DVA, OBA, TŘI, ČTYŘI, DUÁL

ČÍSLOVKY DVA, OBA, TŘI, ČTYŘI, DUÁL PRAVOPISNÉ JEVY: ČÍSLOVKY DVA, OBA, TŘI, ČTYŘI, DUÁL Olga Švecová VY_32_INOVACE_Cj1r0115 SKLOŇOVÁNÍ ČÍSLOVEK ZÁKLADNÍCH - číslovka jeden se skloňuje jako zájmeno ten - číslovky pět až devadesát devět mají

Více

S utěrkou (nejen) na jarní úklid. Len se nešpiní

S utěrkou (nejen) na jarní úklid. Len se nešpiní Duben 4., 2013 S utěrkou (nejen) na jarní úklid Tatam je doba, kdy i obyčejná prachovka byla nedostatkovým zbožím. Dnes už je na trhu takové množství utěrek z nejrůznějších materiálů, že bychom vám v tom

Více

POKRÝVKA HLAVY Thor Ewing

POKRÝVKA HLAVY Thor Ewing POKRÝVKA HLAVY Thor Ewing Přeloženo z knihy Viking Clothing, str. 52 55, 117 21. Marobud ŽENSKÉ V Písni o Rígovi jsou zmíněny dva druhy ženských pokrývek hlavy, faldr a sveigr. Ty se také běžně objevují

Více

Dokumentace k projektu

Dokumentace k projektu Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Dokumentace k projektu Kvetoucí kaktusy Chalupová Lenka LS 2012 Webový Design Obsah 1. Úvod a cíl práce... 3 2. Informační architektura... 3 2.1.

Více

Česká republika Ministerstvo obrany, dne 4.11.2014 zahajuje výběrové řízení (VŘ) na tyto předměty koupě pod příslušnými variabilními symboly (VS):

Česká republika Ministerstvo obrany, dne 4.11.2014 zahajuje výběrové řízení (VŘ) na tyto předměty koupě pod příslušnými variabilními symboly (VS): OZNÁMENÍ VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ KE ZJIŠTĚNÍ ZÁJEMCŮ O KOUPI A VYBRÁNÍ VHODNÉHO KUPCE PRO STÁT NEPOTŘEBNÉHO MAJETKU Česká republika Ministerstvo obrany, Agentura pro nakládání s nepotřebným majetkem, s adresou

Více

Zbožíznalství 3. ročník PP. Textilní galanterie - prezentace

Zbožíznalství 3. ročník PP. Textilní galanterie - prezentace Název školy Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56 Název projektu Digitalizace výuky Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0977 Číslo šablony VY_32_inovace_ZB50 Číslo materiálu 50 Autor Bc. Ivana

Více

Tereza Kostková Podzim Zima 2015/2016

Tereza Kostková Podzim Zima 2015/2016 Tereza Kostková Podzim Zima 2015/2016 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Autumn 2015 Showrooms... 17 18 šaty 353-866A růže sako 553-350, košile 753-002B bílá, sukně 153-450 košile 753-002B černobílá,

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Dokument ze zasedání

EVROPSKÝ PARLAMENT. Dokument ze zasedání EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Dokument ze zasedání 2009 A6-0061/2008 4. 3. 2008 ***I ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a statistických

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Pokud se rozhodnete popátrat v minulosti své rodiny a sestavit si i vlastní rodokmen, čekají vás návštěvy archivů. Zde se dá dohledat historie několika

Více

Co všechno víme o starším pravěku?

Co všechno víme o starším pravěku? Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší

Více

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM č. VIII

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM č. VIII DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM č. VIII ZADAVATEL: Česká zemědělská univerzita v Praze Sídlem: Kamýcká 129, 16521 Praha - Suchdol Zastoupený: Ing. Josef Vojáček, kvestor IČ: 60460709 Profil zadavatele:

Více

Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod

Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod Kulturní a přírodní dědictví regionu Místní akční skupiny Havlíčkův kraj III. Lidová architektura Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod Rodný dům Karla Havlíčka Borovského Rejstříkové číslo kulturní

Více

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon v roce 2012 nepoužívaly pouze 4 % osob starších šestnácti V roce 2007, to bylo 14 procent české populace.

Více

Příklad: 1) Odběratel uhradil účetní jednotce na běžný účet v bance splatnou fakturu v částce 10 000 Kč. MD Pohledávky D MD Bankovní účty D

Příklad: 1) Odběratel uhradil účetní jednotce na běžný účet v bance splatnou fakturu v částce 10 000 Kč. MD Pohledávky D MD Bankovní účty D Základy účetnictví Přednáška č. 4 Souvztažnost a metoda podvojného zápisu Každá hospodářská operace způsobuje změnu dvou položek rozvahy - příčinou je bilanční princip, na jehož základě jsou uváděny údaje

Více

TEXTOVÁ ČÁST GRAFICKÁ ČÁST

TEXTOVÁ ČÁST GRAFICKÁ ČÁST O B S AH: A A B PRŮVODNÍ ZPRÁVA TEXTOVÁ ČÁST GRAFICKÁ ČÁST B1 SITUACE - VARIANTA 1 1:500 B2 SITUACE - VARIANTA 2 1:500 B3 SITUACE - VARIANTA 3 / VÝSLADNÁ 1:500 NÁZ E V : Husovo náměstí ve Vamberku M Í

Více

Průměr je ve statistice často používaná hodnota, která se počítá jako aritmetický průměr hodnot.

Průměr je ve statistice často používaná hodnota, která se počítá jako aritmetický průměr hodnot. Průměr Průměr je ve statistice často používaná hodnota, která se počítá jako aritmetický průměr hodnot. Co je to průměr # Průměrem se rozumí klasický aritmetický průměr sledovaných hodnot. Můžeme si pro

Více

Dodatečná informace č. 25 až 35 a Rozhodnutí o změně zadávacích podmínek. pro podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce s názvem:

Dodatečná informace č. 25 až 35 a Rozhodnutí o změně zadávacích podmínek. pro podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce s názvem: V Praze dne 14. ledna 2014 Dodatečná informace č. 25 až 35 a Rozhodnutí o změně zadávacích podmínek pro podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce s názvem: Stavební úpravy domů Táborská 376/40 a 1691/32,

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3433/09. O ceně nemovitostí zapsaných na LV č. 15 pro katastrální území a obec Malé Březno, okres Most.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3433/09. O ceně nemovitostí zapsaných na LV č. 15 pro katastrální území a obec Malé Březno, okres Most. ZNALECKÝ POSUDEK č. 3433/09 O ceně nemovitostí zapsaných na LV č. 15 pro katastrální území a obec Malé Březno, okres Most. Objednatel posudku: Účel posudku: Mgr. Martin Slavata soudní exekutor Táborská

Více

SDH LIPŮVKA 1879-2009

SDH LIPŮVKA 1879-2009 OBEC LIPŮVKA Z historie obce První písemnou zmínku o Lipůvce nalézáme roku 1371 v Moravských zemských deskách. Z archeologických nálezů však víme, že zde žili lidé již mnohem dříve. Dá se předpokládat,

Více

dne 9.4.2013 zahajuje výběrové řízení (VŘ) na tento prodávaný majetek,

dne 9.4.2013 zahajuje výběrové řízení (VŘ) na tento prodávaný majetek, OZNÁMENÍ VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ KE ZJIŠTĚNÍ ZÁJEMCŮ O KOUPI A VYBRÁNÍ VHODNÉHO KUPCE PRO STÁT NEPOTŘEBNÉHO MAJETKU Česká republika Ministerstvo obrany, Odbor pro nakládání s nepotřebným majetkem Sekce správy

Více

f. VINOŘ N2,O1,Z2 1711-1736 AHMP 08.07.2002

f. VINOŘ N2,O1,Z2 1711-1736 AHMP 08.07.2002 f. VINOŘ N2,O1,Z2 1711-1736 AHMP 08.07.2002 26.04.1711 Radonice Ve Vinoři pokřtěna dcera jménem Anna otce Jana Janouška, ponocnej, máteře Marie Anna Antošová šafářka Kateřina Fialová Frantz Wopole šafář

Více

Pražská plošina Středolabská tabule. Benešovská pahorkatina. Hornosázavská pahorkatina

Pražská plošina Středolabská tabule. Benešovská pahorkatina. Hornosázavská pahorkatina Pražská plošina Středolabská tabule Benešovská pahorkatina Hornosázavská pahorkatina Typ krajiny podle reliéfu Geologická mapa Povodí Jalového potoka Výškopis Geodetický bod Vrstevnice zdůrazněná Vrstevnice

Více

DA1165 - Dětská sedací souprava Michalczyková Simona

DA1165 - Dětská sedací souprava Michalczyková Simona DA1165 - Dětská sedací souprava Michalczyková Simona DA1249 Bavlněné bílé povlečení pro dvě osoby Kolouchová Vladimíra Pavlů Lucie Názlerová Blanka Vodrážková Gabriela Křešťáková Petra Sýkorová Michaela

Více

Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 krajské kolo

Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 krajské kolo Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1 Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 krajské kolo II. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:... Přečtěte si

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

(předpis o Rejstříku zástav)

(předpis o Rejstříku zástav) Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 35b odst. 8 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, k němuž udělilo souhlas Ministerstvo

Více

Č E Š O V. Návrh znaku a vlajky. pro obec

Č E Š O V. Návrh znaku a vlajky. pro obec Návrh znaku a vlajky pro obec Č E Š O V autor: Mgr. Jan Tejkal HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice tel.602953832 e-pošta: j.tejkal@volny.cz Tvorba nových obecních (městských) symbolů:

Více

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2005.

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2005. L 34/6 Úřední věstník Evropské unie 8.2.2005 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 209/2005 ze dne 7. února 2005, kterým se stanoví seznam textilních výrobků, při jejichž propouštění do volného oběhu ve Společenství

Více

Je občas dobré se podívat trochu zpátky,

Je občas dobré se podívat trochu zpátky, POHLEDY DO MINULOSTI Je občas dobré se podívat trochu zpátky, do minulosti. Nejen jak žili naši předkové, ale i jak a s čím pracovali. Připravili jsme pro Vás knihu, o některých činnostech spojených s

Více

ÚČETNICTVÍ STÁTU III. Část

ÚČETNICTVÍ STÁTU III. Část ÚČETNICTVÍ STÁTU III. Část Prováděcí vyhláška č. 410/2009 Sb. 1 Prováděcí vyhlášky Vyhláška č. 410/2009 Sb. stanovuje rozsah a způsob sestavování účetní závěrky Vyhláška č. 383/2009 Sb. Technická vyhláška

Více