Smlouva o běžném účtu a její využití v praxi

Transkript

1 BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA PRAHA Práva Smlouva o běžném účtu a její využití v praxi Bakalářská práce Autor: Kamila Kučerová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí Práce: Ing. Mgr. Eva Kutová Břeclav Duben, 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Českých Budějovicích, dne 21. dubna 2014 Kamila Kučerová

3 Poděkování: Ráda bych zde poděkovala vedoucí bakalářské práce, paní Ing. Mgr. Evě Kutové, za věcné připomínky i zásadní rady a v neposlední řadě za čas, který mi při konzultacích a vedení poskytla.

4 Anotace Tato bakalářská práce si klade za cíl charakterizovat běžný účet, rozbor právní úpravy smlouvy o běžném účtu v českém právním řádu, dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, právní úpravu účtu dle zákona č. 89/2012Sb., Občanského zákoníku a komparaci změn v právní úpravě. Výsledkem práce je porovnání a zjištění shody mezi právem a smluvními podmínkami bank. Annotation This bachelor thesis offers the characteristics of the current account, the analysis of the legislation of a current account in the Czech legal system, according to the Act No. 513/1991 of the Commercial Code, the analysis of the current account legislation according to the Act No. 89/2012 of the Civil Code, and the comparison of legislative changes. The further aim of this thesis is to compare and determine the conformity between the Law and the Terms and Conditions of the banks.

5 Obsah: Obsah:... 5 Úvod Charakteristika běžného účtu Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu a náležitosti smlouvy Výhody a nevýhody běžného účtu Typy běžného účtu Praktické využití běžného účtu Navazující služby na běžný účet Právní úprava běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník Základní ustanovení Pravidelný obsah smlouvy Vedení účtu Kontokorentní účet Informace majiteli účtu Záznamy na běžném účtu Úrok ze zůstatku peněžních prostředků Výpověď smlouvy Smrt majitele běžného účtu 715a Právní úprava účtu dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a Komparace změn v právní úpravě Základní ustanovení Platební účet Jiný než platební účet Vkladní knížka Komparace Všeobecných obchodních podmínek KB a.s. a ČS a.s Závěr

6 Seznam použité literatury Přílohy

7 Úvod Po roce 1990 jsme v České republice zaznamenali prudký rozvoj bankovnictví ve všech jeho formách, platební styk nevyjímaje. Světlo světa spatřilo mnoho nových firem a společností, které potřebovaly najít svou banku za účelem zjištění základních finančních a peněžních operací. Nastala dynamická poptávka po službách platebního styku, kterou banky mnohdy dokázaly uspokojit jen s vypětím všech sil. Zajišťovaly sice chod svých operací ve velkých objemech, mnohdy to však bylo na úkor kvality a tudíž spokojenosti klientů. 1 V bankovnictví se vyskytly nové nástroje platebního styku, kupříkladu různé druhy platebních karet, rozvinula se šeková služba, široká veřejnost se posupně seznamovala s trvalými příkazy či automatickými převody, vlivem cestování se značně zvýšil význam směnárenských operací. Při zajištění operací platebního styku došlo v současné době ke kvalitativnímu posunu směrem k rozvoji tzv. elektronického bankovnictví, které s sebou přináší nejen zefektivnění práce prostřednictvím moderní výpočetní techniky a dokonalejšího programového vybavení, tak aby klient mohl s bankou komunikovat 24 hodin denně po sedm dnů v týdnu v režimu on-line, ale i vytváření tzv. samoobslužných bankovních přepážek, klientovi přístupných nepřetržitě. Základním a nejčastěji žádaným produktem, který poskytují banky svým klientům, podnikatelským subjektům i občanům, je zřizování a vedení běžného účtu. Běžný účet je základním stavebním kamenem bankovních služeb, na který pak navazují bezprostředně nebo zprostředkovaně další služby banky, jako např. komplexní zajišťování platebního styku a zúčtování, depozitní produkty, poskytování různých druhů úvěrů, zajišťování obchodů v oblasti investičního bankovnictví, zabezpečování komplexního financování firmy či podniku a v neposlední řadě také poskytování služeb s vazbou do zahraničí. Všechny poskytované produkty a služby obchodních bank se vždy vážou na existenci běžného účtu klienta. V teorii i praxi, zejména ve vztahu k obyvatelstvu občanům, se lze setkat s pojmem žirový účet, který má v různých bankách různé názvy, např. sporožiro v České spořitelně, B-konto či expres konto v Komerční bance apod. Tento název jen zdůrazňuje, že jde vždy o formu běžného účtu ve smyslu současné právní úpravy, neboť účet je zejména určen pro bezhotovostní placení převodem peněžních prostředků z tohoto účtu. 2 1 SCHLOSSBERGER, O., SOLDÁNOVÁ, M., Platební styk. Praha: BIVŠ, a.s. 2008, 3. vyd. 2 SCHLOSSBERGER, O., SOLDÁNOVÁ, M., Platební styk, Praha: BIVŠ, a.s. 2008, 3. vyd. 7

8 Tím se prakticky dostávám k zadání mé bakalářské práce. Ve své práci budu vycházet ze skutečnosti, že bankovní systém v České republice je význačný poměrně vysokou koncentrací bank a jejich poboček, přičemž dominantní roli hrají tři největší banky. Vyplývá to ze skutečnosti, že tyto banky existovaly již před rokem 1990 (Česká spořitelna a.s., ČSOB a.s.), nebo vznikly vymezením působnosti aktiv bývalé Státní banky československé (Komerční banka a.s.). V bakalářské práci se hodlám odkazovat na právní úpravu běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku platného do , zákon č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku platného od , dále o všeobecné obchodní podmínky v oblasti běžných účtů nebo přímého bankovnictví u dvou právě zmiňovaných největších a klienty nejčastěji vyhledávaných bank, konkrétně, všeobecné obchodní podmínky České spořitelny a.s. a Komerční banky a.s. Tyto banky jsem zvolila hlavně z důvodu, že jsou důležité informace o jejich obchodních podmínkách, službách a produktech okamžitě přístupné na webových stránkách těchto bank nebo v tištěné podobě běžně k vyzvednutí na pobočkách. V první kapitole své práce se věnuji obecné charakteristice běžného účtu jako takového. Smlouvě o zřízení a vedení běžného účtu a náležitostem smlouvy. Dále výhodám a nevýhodám užívání běžného účtu, dělení dle typů běžných účtů, praktickému využití účtu a v neposlední řadě službám, které navazují na běžný účet. Ve druhé kapitole bakalářské práce popisuji dnes již obsoletní právní úpravu běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, základním ustanovením, náležitostem smlouvy a všeobecným podmínkám platným do Tato právní úprava běžného účtu již není platná. Od 1. Ledna 2014 ji nahrazuje právní úprava účtu dle zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku. Ve třetí kapitole se věnuji právní úpravě účtu dle zákona 89/2012 Sb., dle nového občanského zákoníku platného od a komparaci s předchozí právní úpravou dle zákona č. 513/1991Sb, který byl v platnosti do Na základě poznatků obou právních úprav se snažím srovnat změny, které novou právní úpravou nastaly. V závěru své bakalářské práce se snažím korektně popsat a shrnout výsledky svého zkoumání a práce. Porovnávám zde také Všeobecné obchodní podmínky dvou nejvýznamnějších tuzemských bank, které nastaly účinností nové právní úpravy občanským zákoníkem. Čili VOP z roku 2013, tak i VOP z roku Konkrétně tedy Všeobecné obchodní podmínky České spořitelny a.s. a Komerční banky a.s. Cílem mé bakalářské práce je rozbor právní úpravy smlouvy o běžném účtu v českém právním řádu. 8

9 1. Charakteristika běžného účtu Běžný účet je à vista čili netermínovaný účet pro každodenní hospodaření s osobními a rodinnými finančními prostředky. Na běžný účet se můžou peníze libovolně vkládat, a to buď převodem z jiného účtu (mzda, důchod, sociální dávky) nebo v hotovosti, a zároveň kdykoli tyto prostředky v hotovosti vybírat či převádět na jiný účet. K běžnému účtu si může klient zřídit trvalé příkazy k úhradě pravidelných plateb, inkaso či SIPO (sdružené inkaso plateb obyvatelstva). Prostřednictvím běžného účtu můžeme vykonávat samozřejmě i jednorázové platební příkazy. S běžným účtem je spojeno i poskytování tzv. výhodných balíčků. Některé ze služeb jsou v rámci balíčku zdarma nebo za výhodnější poplatek, například vedení účtu zdarma, výběr peněžních prostředků z bankomatů dané banky zdarma, pojištění platební karty a další. Pro lepší dosah účtu si můžeme zřídit produkt z oblasti přímého bankovnictví, např. telebanking, GSM banking, internet banking a homebanking v neposlední řadě různé mobilní aplikace jako jsou Mobilní banka, Smart banking, umožňující provádění transakčních operací přímo z mobilního telefonu klienta Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu a náležitosti smlouvy Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu (dále jen smlouva ) je základní částí dokumentace, kterou by měla vytvářet každá banka jednotlivému klientovi. Pokud máme všechny potřebné dokumenty k tomu, aby mohl být učiněn právní úkon uzavření smlouvy a vedení účtu, vypracuje zaměstnanec banky návrh této smlouvy, obvykle do příslušného formuláře či s pomocí osobního počítače. Protože smlouva musí mít písemnou formu 3, je nutno ji ve dvou vyhotoveních vtisknout a předložit klientovi ke kontrole. Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu musí obsahovat všechny potřebné náležitosti, kterými jsou zejména: Označení smluvních stran, které smlouvu o běžném účtu uzavírají; Zmínka (odvolávka) na příslušný zákon či jiný předpis, na základě kterého tento smluvní vztah vzniká; 4 Den, ke kterému se účet zřizuje a od něhož je klient oprávněn disponovat peněžními prostředky na účtu; odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník; 4 Zákon č. 513/1991 Sb., 708 an; 9

10 Měna účtu Přesná identifikace majitele účtu (název/jméno, sídlo/trvalé bydliště, IČ/RČ, jména statutárních zástupců, jejich RČ a čísla průkazů totožnosti, totéž u majitele účtu fyzické osoby podnikatele, příp. jiného subjektu); Podmínky, za kterých je účet veden (tzv. Obchodní podmínky pro zřízení a vedení účtu). Z praktického hlediska však bývá obvyklé, že obchodní podmínky jsou samostatnou přílohou ke smlouvě a tvoří její nedílnou součást. Majitel účtu potvrzuje podpisem smlouvy souhlas s těmito podmínkami. Podmínky obsahují zejména: Způsob disponování s peněžními prostředky na účtu; Vymezení platebních prostředků, které je klient oprávněn používat; Případy převodů peněžních prostředků z účtu klienta bez jeho příkazu; Lhůty pro předkládání platebních příkazů klientem; Lhůty zúčtování platebních příkazů bankou; Podmínky a způsob úročení peněžních prostředků na účtu; Podmínky předávání zpráv o zúčtování, příp. další práva a povinnosti obou smluvních stran; Cena služby, tj. cena, za kterou se účet zřizuje, a dále také ceny, za které jsou následně provozovány jednotlivé operace na běžném účtu; často bývá uvedena jen odvolávka na příslušný bankovní ceník (sazebník); Datum platnosti a účinnosti smlouvy; Podpisy obou smluvních stran. Smlouva by měla být podepsána statutárním zástupcem/majitelem účtu před pracovníkem banky, příp. by její podepsání mělo být úředně ověřeno (nejčastěji notářem nebo konzulárním úředníkem) Výhody a nevýhody běžného účtu Výhody Snadná dostupnost peněžní prostředky jsou dostupné nejen na pokladně banky, ale i při výběru z bankomatu nebo v případě platby u obchodníků. Bezpečnost - klient nemusí u sebe nosit velké finanční obnos. Peníze na běžném účtu jsou ze zákona pojištěné. 5 SCHLOSSBERGER, O., SOLDÁNOVÁ, M., Platební styk. Praha: BIVŠ, a.s. 2008, 3. vyd. 10

11 Úrok peněžní prostředky na běžném účtu se úročí, i když velice malou úrokovou sazbou. Frekvenci připisování úroků na účet stanovuje banka. Z úroků se platí daň. Pohodlí - k účtu je možné si zřídit trvalé příkazy, inkaso a platby SIPO. Klient nemusí chodit na poštu platit složenky v hotovosti. Úvěr - banky umožňují vybraným klientům čerpat z běžného účtu i když nemají dostatečné množství vlastních peněžních prostředků na účtu zřízením tzv. kontokorentního úvěru. Nevýhody Poplatky - každý měsíc platí klient bance různé poplatky, např. za vedení účtu, za papírový výpis z účtu, za bankovní transakce. Nízký úrok - zhodnocení peněz na účtu nepokryje zdaleka inflaci a z úroku se platí daň Typy běžného účtu Podle majitele: pro fyzické osoby (občany) pro fyzické osoby - podnikatele (živnostníky) pro právnické osoby (firmy) Nabídka jednotlivých běžných účtů je odlišná pro občany a firmy. Pod pojmem občan náleží fyzická osoba, která nepodniká. Často si však běžný účet z této kategorie pořizují i drobnější podnikatelé. Pod kategorii firmy patří podnikatelé, samotné firmy, magistráty, městské úřady, neziskové organizace, bytová družstva, společenství vlastníků jednotek a rovněž různé další instituce, spolky či korporace. Podle měny, která je na nich ukládána: běžné účty vedené v korunách, běžné účty v cizích měnách. Každý bankéř by měl klientovi doporučit následující strategii: Na běžných účtech by měly být uloženy jen nezbytné prostředky, takové, které opravdu klient potřebuje či v brzké době 6 RNDR. VLADIMÍRA PETRÁŠKOVÁ, PH.D. Běžný účet. Úvod do financí KMA/ÚF. [online] [cit ]. Dostupné z: 11

12 bude potřebovat. Pro své nízké úročení se však zásadně nehodí k tomu, aby na nich ležely přebytečné peníze. V případě, že má klient k dispozici volné peněžní prostředky, je lepší využít raději jiného produktu, který bude lépe zhodnocovat úspory. Nejpoužívanější jsou termínované vklady, spořicí účty, podílové fondy či stavební spoření. 1.4 Praktické využití běžného účtu Peněžní prostředky může klient na účet vkládat buď v hotovosti na přepážce banky, nebo převodem z jiného účtu. Prostředky lze obdobně z účtu získat zpět, existují tři základní způsoby: výběr hotovosti z bankomatu či na přepážce. Nejlevnější je výběr peněz z bankomatu banky, u níž je běžný účet založen, výběr hotovosti na přepážce je nejdražší ze všech třech uvedených způsobů, platba kartou při nákupu - klient hradí jen výši nákupu, banka mu za platbu nestrhává žádné další poplatky, bezhotovostní převod na jiný účet. Při výběru banky by se klient měl zaměřit jednak na její solventnost a stabilitu, jednak na poplatky spojené s běžným účtem - např. poplatek za vedení účtu, který bývá zpravidla měsíční, zasílání výpisu z účtu, vydání karty, výběr z bankomatu a domácí platby. Dalším kritériem při výběru mohou být doplňkové služby k běžnému účtu, např. platební karta, využití spořicího účtu, využití kontokorentu a další. Banky nabízejí tzv. balíčky služeb. Klient by se měl informovat, co případné balíčky služeb za svou cenu kromě vedení účtu nabízejí. Mohou být velmi výhodné zvlášť pro aktivní klienty, a to pokud zahrnují některé operace zdarma, ale také se může snadno stát, že klient bude platit za služby, které vlastně nevyužije. 7 Běžný účet si klient zřizuje, aby mohl využívat bezhotovostního styku s různými institucemi. Bezhotovostním stykem se rozumí pohyb peněz pomocí převodů na běžné účty. Máme dvě formy bezhotovostního styku: Úhradová - jedná se o platby z příkazu plátce. Inkasní - jedná se o platby z příkazu příjemce. Při platebním styku se využívají tyto formuláře: 7 RNDR. VLADIMÍRA PETRÁŠKOVÁ, PH.D. Běžný účet. Úvod do financí KMA/ÚF. [online] [cit ]. Dostupné z: 12

13 příkaz k úhradě - tento příkaz může být jednorázový, což znamená, že provede se pouze jednou nebo trvalý, platba se provádí ve zvolené frekvenci opakovaně až do doby než je trvalý příkaz zrušen. příkaz k inkasu - funguje obdobně jako trvalý příkaz, jen v opačném směru. Rozdíl je v tom, že zde si věřitel "bere" peníze z účtu dlužníka sám. hromadný příkaz k úhradě, trvalý příkaz k platbě SIPO - umožňuje sdružit všechny pravidelné platby (voda, plyn nájem telefon, pojistné, předplatné novin atd.) do jedné jediné platby. 1.5 Navazující služby na běžný účet a. Přímé bankovnictví Je to služba, která umožňuje komunikaci banky a klienta bez toho, aby klient musel banku navštívit. Vše se děje za pomocí telefonu, mobilního telefonu nebo počítače a internetu. Platby pomocí přímého bankovnictví jsou díky poplatkové politice bank podstatně výhodnější než klasické platby na přepážce nebo s pomocí pošty. Služby přímého bankovnictví: Telebanking - jde o nejstarší službu přímého bankovnictví. Může se také nazývat jako phonebanking. Princip této služby je jednoduchý. Klient zavolá na linku telefonního bankovnictví. U většiny bank je toto číslo bezplatné a lze na ně volat i z mobilního telefonu. Klient tam prokáže svým identifikačním číslem a heslem. Tato služba se vyskytuje ve dvou verzích. U té první klient komunikuje s automatickým hlasovým systémem. Zde lze získávat informace o produktech, o aktuálním zůstatku, ale také zde lze zadávat příkazy k úhradě či inkasu, trvalé příkazy, provádět konverzi měn. U této služby je důležité mít telefon s tónovou volbou. GSM banking - je bankovní služba, která umožňuje ovládat běžný účet prostřednictvím mobilních technologií sítě. Každá banka nabízí odlišné spektrum této služby. Zatímco některé banky nabízejí pouze informace o zůstatku na účtu a kurzech měn, u jiných bank je možné podávat příkazy k úhradě či zakládat termínované vklady. WAP banking - je mladší variantou internet bankingu, k internetu se klient připojuje pomocí vestavěného prohlížeče mobilního telefonu a jeho prostřednictvím ke svému 13

14 účtu. V současné době se vyskytuje ojediněle, nahradili ji moderní prohlížeče v mobilních telefonech, se kterými lze používat internet bez zásadního omezení. Internet banking - je služba umožňuje komunikaci banky pomocí internetu. Stačí běžný počítač s internetovým prohlížečem a připojení k internetu. Zadáním webové adresy banky a poté i uživatelského jména a certifikačního kódu je umožněn přístup na speciální stránky banky. Zde klient může provádět různé operace jako např. zadávání příkazů k úhradě (i do zahraničí), zadávání a rušení trvalých příkazů, zřizování a rušení termínovaných vkladů, dobíjení kreditu do mobilních telefonů či prohlédnout si historii účtu. Veškeré operace se provádí s autorizačním klíčem, který zajišťuje zabezpečení proti případnému zneužití. Home banking - tento produkt umožňuje obsluhovat běžný účet pomocí počítače připojeného k internetu a softwaru, který dodá banka na instalačním CD nebo Flash disku. Základní služby (např. zadávání příkazů k úhradě, trvalých příkazů, zjišťování peněžních prostředků na účtu apod.) jsou k dispozici po nainstalování potřebného CD a připojení na internet. Výhodou těchto produktů je kompatibilita s účetními a ekonomickými programy. Proto je home banking vhodný spíše pro podnikatele. Naopak nevýhodou je, že lze používat pouze počítač, na kterém je speciální program nainstalován. Home banking se od internetového bankovnictví liší, u internetového bankovnictví stačí mít pouze přístup k internetu. 8 Smartbanking je jednou z nejnovějších a nejmodernějších služeb přímého bankovnictví. Jde o odezvu v rostoucí oblibě používání chytrých mobilních telefonů. Finanční instituce ve stále větší míře nabízejí řešení pro mobilní platby a bankovnictví. Nutností je mít tzv. chytrý telefon (smartphone) a příslušnou bankovní aplikaci vytvořenou přímo pro tato zařízení. Banky zpravidla vydávají aplikace přímého bankovnictví pro telefony iphone s operačním systémem ios a telefony s operačním systémem Android. Další možností je pak přihlašovat se do internetového bankovnictví prostřednictvím internetového prohlížeče v telefonu. b. Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr je krátkodobý úvěr, který je vázán na běžný účet. Banka umožňuje klientovi čerpat peněžní prostředky do mínusu. Úvěr se může opakovat. Jakmile klient RNDR. VLADIMÍRA PETRÁŠKOVÁ, PH.D. Běžný účet. Úvod do financí KMA/ÚF. [online] [cit ]. Dostupné z: 14

15 "půjčku" splatí (čili navýší stav účtu na částku, kterou si půjčil, plus úrok), může z principu revolvingu opět čerpat do mínusu. Banka určuje limitní částku, do které klient může ze svého účtu čerpat. Pokud hranici překročí, zaplatí obvykle vysoké penále. Smlouva o poskytnutí úvěru se většinou uzavírá na jeden rok a automaticky se obnovuje. Kontokorentní úvěry jsou vhodné pro krátkodobé financování potřeb, ale nehodí se jako náhrada běžných spotřebitelských úvěrů, až na výjimky mají výrazně vyšší úrokovou sazbu než běžný spotřebitelský úvěr. 9 c. Platební karta Platební karta umožňuje jejímu držiteli vybírat hotovost na přepážkách bank, z bankomatů, platit za zboží v obchodech, restauracích, v hotelích, na internetu apod. Platební neboli debetní kartou může klient utrácet své peníze do výše zůstatku na svém běžném účtu (či do výše kontokorentu). Tím se liší od karet kreditních, se kterými se nakupuje výhradně na úvěr. S platební kartou jsou spojeny i roční poplatky. Některé banky však nabízejí vedení platební karty v rámci balíčkových účtů zdarma. d. Kreditní karta U kreditní karty klient při jejím použití čerpá úvěr. Čerpaný úvěr je revolvingový čili opakující se, s každou uskutečněnou splátkou úvěru se úvěrový limit automaticky obnovuje. U kreditní karty je možnost odložení splácení. Úroky z tohoto úvěru jsou hodně vysoké, úroková sazba se pohybuje od 15% do 30% ročně. Kreditní kartu je možno zřídit jak v bance, tak prostřednictvím splátkových společností. Kreditní karty banky často nabízejí v rámci svých balíčkových účtů nebo se dají zřídit samostatně s čímž, ale souvisí poplatky za zřízení a vedení kreditní karty, vedení úvěrového účtu, výpisy z úvěrového účtu apod. e. Spořicí účet Spořicí účet v sobě spojuje výhody dvou finančních produktů, a to termínovaného vkladu což je zhodnocení finančních prostředků a běžného účtu, který se vyznačuje likviditou vložených prostředků. RNDR. VLADIMÍRA PETRÁŠKOVÁ, PH.D. Běžný účet. Úvod do financí KMA/ÚF. [online] [cit ]. Dostupné z: 15

16 f. Devizový účet Založit si ho může každý klient banky u většiny bank v České republice. Někdy je také nabízený v rámci "balíčkových účtů" ke klasickému běžnému účtu zdarma. Nabídka měn, v nichž je možné devizový účet vést, je však různá. Těmi základními, ve kterých se účet zřizuje, jsou eura a dolary. Velké rozdíly lze nalézt ve výši poplatků, úrokových sazeb i minimálních vkladů, stejně jako v rozsahu návazných služeb. Na devizovém účtu by neměly být uloženy příliš vysoké částky peněz, účty totiž nejsou na rozdíl od termínovaných vkladů v cizí měně příliš úročené. Spekulovat na pokles nebo vzestup kurzu cizí měny lze s pomocí derivátů. 10 RNDR. VLADIMÍRA PETRÁŠKOVÁ, PH.D. Běžný účet. Úvod do financí KMA/ÚF. [online] [cit ]. Dostupné z: 16

17 2. Právní úprava běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník Tato dnes již obsoletní právní úprava běžného účtu je obsažena v Obchodním zákoníku, zákonem č. 513/1991 Sb., v němž smlouvu o běžném upravují 708 až 715a. Ve skutečnosti se jedná o absolutní bankovní obchod, proto se řídí ustanoveními obchodního zákoníku bez ohledu na povahu klienta, čili zda je klient právnickou nebo fyzickou osobou, tak i záměr využití účtu. Tato úprava smlouvy o běžném účtu má zásadně dispozitivní povahu, smluvní strany tedy mají možnost dohodnout se na vlastních podmínkách. Zásady vedení bankovních účtů jsou dále upraveny Všeobecnými obchodními podmínkami, které vydala Česká národní banka a které mohou jednotlivé banky vzít v plném rozsahu za své obchodní podmínky nebo se můžou odvolat pouze na některá jejich ustanovení. Mohou je také modifikovat a tím vytvořit vlastní obchodní podmínky. 11 Výjimkou jsou kogentní závazná ustanovení: 708, kterému náleží úprava zásadních části smlouvy a písemná forma právního úkonu 709 odst. 3, jenž obsahuje úpravu o oprávnění nakládat s účtem 710 odst. 2, jenž obsahuje úpravu o nakládání s prostředky na účtu 710 odst. 3, jenž určuje bance povinnost provádět platby řádně a včas 713 odst. 2, jenž určuje bance nejzazší lhůty pro připsání peněžních prostředků ve prospěch účtu 714 odst. 4, jenž upravuje výši úrokové sazby z prostředků na účtu 715a, jenž upravuje důsledky smrti majitele účtu Strany se také nemohou odchýlit od ustanovení, která předepisují povinnou písemnou formu právního úkonu, 708 odst. 2 obchodního zákoníku. 12 Pokud by smlouva nebyla uzavřena písemně, jednalo by se o neplatný právní úkon, s ohledem na ustanovení 40 odst. 1. Občanského zákoníku, podle kterého právní úkon, který nebyl učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon, je neplatný ULRYCH, M., PFEIFEROVÁ, D. Bankovnictví. Praha EF: ČZU, 2001, 1. vyd. s MAREK, K. Obchodněprávní smlouvy. BRNO: PF MU, 2004, 5. vyd. s Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 9 17

18 Smlouva o běžném účtu je tzv. smlouva pojmenovaná, tedy smlouva, kterou obchodní zákoník nejen umožňuje, ale jejíž speciální úpravu také obsahuje, bude obsah smluv dohodnutý mezi stranami zahrnovat podstatné části smlouvy stanovené v základním ustanovení upravujícím tento typ smlouvy Základní ustanovení 708 Podstatnou částí smlouvy je závazek zřídit běžný účet pro majitele, stanovení doby, od kdy se zřizuje, a určení měny. Běžné účty mohou být např. podnikatelské a osobní. Účet může být zřízen pro jednoho i více majitelů, rovněž dispoziční právo může mít více osob. U tohoto typu účtu musí mít banka vložené prostředky kdykoli k dispozici k provedení platby, proto bývají úročeny podstatně nižší sazbou než účty vkladové. 15 Závazek běžný účet zřídit nemusí být ve smlouvě o běžném účtu vyjádřen výslovně. Stačí, bude-li ve smlouvě vyjádřen jiným způsobem, z něhož bude zřejmé, že se banka zavazuje účet zřídit, na který bude přijímat pro druhou smluvní stranu vklady a platby a jejím jménem z účtu výplaty a platby provádět. Pro povahu účtu jako účtu běžného není rozhodující jeho označení. Účet může být označen i jiným názvem, např. sporožirový, samozřejmě má-li zmíněnou povahu. Doba, od kdy bude běžný účet zřízen, bude zpravidla totožná se dnem uzavření smlouvy. Doba, od kdy bude účet zřízen, však může být ve smlouvě určena i jinak. Z formulace 708 odst. 1. plyne, že běžný účet lez vést nejen v české měně, ale za podmínek vyplývajících ze zákona č. 219/1995 Sb., v novelizovaném znění také v měně cizí. Označení smluvní strany, pro kterou je účet zřízen, jako majitele účtu není vždy zcela přesné, vychází však z vžité praxe. Majitelem účtu může být jak právnická tak i fyzická osoba, a to bez ohledu na to, zda je nebo není podnikatelem ve smyslu 2. Účet může být zřízen i pro více osob, které pak všechny mají v postavení majitele účtu, ledaže je ve smlouvě dohodnuto něco jiného, viz 709 odst. 4 ve spojení s 263 odst. 1. Účet zřízený na cizí měnu je možno použít nejen k platbám v mezinárodním styku, ale i k platbám v tuzemsku. Účet zřízený v české měně může být použit jak pro tuzemský, tak pro zahraniční platební styk. Vklady a platby v cizí měně ve prospěch účtu v české měně převede banka na českou měnu a platby v cizí měně z účtu v české měně převede banka na měnu cizí. V 708 Odst. 2 se tedy pro platné uzavření smlouvy o běžném účtu vyžaduje písemná forma, platí to jak pro návrh smlouvy, tak i pro jeho přijetí. Pro uzavírání smluv o běžném účtu se často využívá formulářů a tiskopisů banky. 14 MAREK, K. Obchodněprávní smlouvy. BRNO: PF MU, 2004, 5. vyd. s MAREK, K. K obchodním závazkovým vztahům. BRNO: PF MU, 1994, 2. vyd. s

19 Při uzavírání smlouvy o běžném účtu banka vyžaduje, aby druhá smluvní strana prokázala svou totožnost. U právnických osob se tak děje výpisem z obchodního rejstříku, jestliže se do obchodního rejstříku zapisují. U ostatních právnických osob pak jinými dokumenty, které dokládají vznik právnické osoby (např. stanovy potvrzené příslušným orgánem státní správy, výpis ze zřizovací listiny). Z dokladů musí být patrný způsob zřízení, den vzniku, název, sídlo, označení statutárních orgánů a způsob jak za právnickou osobu jednají. Účet zřízený na cizí měnu lze použít nejen k platbám v mezinárodním styku, ale i k platbám v tuzemsku. Účet zřízený v české měně může být použit jak pro tuzemský, tak i pro zahraniční platební styk. Vklady a platby v cizí měně ve prospěch účtu v české měně převede banka na českou měnu a platby v cizí měně z účtu v české měně převede banka na cizí měnu 16 Z judikatury: PR 54/1993: Tzv. sporožirové účty byly a jsou svou povahou druhem běžného účtu. Smlouvy o sporožirovém účtu se řídí podle 763 odst. 1 ObchZ ustanoveními obchodního zákoníku, i když byly uzavřeny přede dnem nabytí jeho účinnosti. Podle ustanovení 261 odst. 3 písm. d) ObchZ se závazkové vztahy ze smlouvy o sporožirovém účtu řídí třetí částí obchodního zákoníku bez ohledu na to, zda de o vztahy podnikatelů, které se týkají jejich podnikatelské činnosti (tzv. absolutní obchody). PR 7/1998 s. 380: 1. Držitel platební karty, který nedodržel smluvní povinnost ochránit platební kartu a utajit osobní identifikační číslo (PIN) před neoprávněnými osobami, nese v zásadě důsledky spojené se zneužitím platební karty, leda by bylo spolehlivě prokázáno, že se na vzniku škody takto vzniklé zcela nebo z části podílí i ten, kdo platební kartu vydal. 2. Ustanovení ve smlouvě o běžném účtu, která stanoví právo banky, nikoliv její povinnost, provést podle okolností i platby nekryté vkladem, aniž by byl zároveň dohodnut kontokorentní úvěr podle 710 ObchZ, nejsou neplatná. 3. Obchodní zákoník vychází ze smluvní suverenity účastníků, a proto mají podle 263 ObchZ obchodní podmínky, jež jsou součástí smlouvy, přednost před dispozitivními ustanoveními zákona. SR 2/1999 s. 53: Obchodní podmínky jsou součástí smluvního ujednání. Ustanovení 763 odst. 1 ObchZ u smluv, které se od účinnosti obchodního zákoníku řídí novou právní úpravou, nemění bez dalšího obsah těchto předtím uzavřených smluv, a obchodní podmínky, na které tyto smlouvy odkazují, zůstávají nadále pro účastníky závazné. PR 16/2004 s. 618: Dluh klienta na běžném účtu je závazkem ze smlouvy o běžném účtu, banka má právo na zúčtování provedených plateb k tíži majitele účtu a tomuto právu odpovídá povinnost majitele účtu uvedený dluh splnit. 16 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1229, s

20 SJ 1/2005 s. 55: Bylo-li bance odňato povolení působit jako banka, nemá to ve smyslu ustanovení 35 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vliv na povinnost banky platit úroky z vkladů přijatých přede dnem právní moci rozhodnutí o odnětí povolení působit jako banka. Sou CR NS 3137/32: 1.,,Peněžní prostředky na účtu vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu nebo na základě smlouvy o vkladovém účtu nejsou v majetku majitele účtu, v jehož prospěch byl tento účet zřízen, nýbrž v majetku peněžního ústavu. Oprávnění majitele účtu, spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředky z účtu u peněžního ústavu, představuje pohledávku z účtu u peněžního ústavu. 2. Přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu při výkonu rozhodnutí nedochází k bezdůvodnému obohacení oprávněného na úkor osoby, která omylem uhradila peněžní částku na tento účet. SJ 5/2007 s. 381: 1. Smlouvou uzavřenou podle ustanovení 524 ObčZ lze postoupit i pohledávku ze smlouvy o běžném účtu ( 708 an. ObchZ). 2. Pohledávku ze smlouvy o běžném účtu lze použít k započtení, aniž by věřitel předtím, než učiní úkon směřující k započtení, vyzval dlužníka k plnění. PR 9/2008 s. 341: Skutečnost, že na účtu u peněžního ústavu jsou uloženy i prostředky v SJM, neopravňuje manžela majitele účtu k nakládání s prostředky na tomto účtu. 2.2 Pravidelný obsah smlouvy 709 V prvním odstavci 709 je konkretizováno označení majitele účtu. Pokud jde o značení banky, povinnost uvedení obdobných údajů vyplývá z 13a obchodní listiny, jakož i z požadavku určitosti právního úkonu (pozn. 37 dle občanského zákoníku platného do , nově však 551 až 554, 580/2, 588 a dále 577 a 578 občanského zákoníku platného od ). K uvedení určitých osob ve smlouvě jako osob oprávněných nakládat s peněžními prostředky na účtu stačí, aby tyto osoby měly takové oprávnění, aniž by musely být uvedeny v podpisových vzorech předaných majitelem účtu bance. To vyplývá z 710 odst. 2, podle něhož kromě osob uvedených v podpisových vzorech mohou s peněžními prostředky nakládat za podmínek stanovených ve smlouvě o běžném účtu i jiné osoby. Naopak osoby uvedené v podpisových vzorech mohou s prostředky na účtu nakládat, aniž by musely být uvedeny ve smlouvě o běžném účtu. 17 Z 709 odst. 2 písm. b) a písm. d) ve spojení s 710 odst. 4, 714 odst. 1 vyplývá, že vyloučení povinnosti banky platit úroky ze zůstatku peněžních prostředků na účtu, stejně 17 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s a

21 jako vyloučení povinnosti majitele účtu platit bance úplatu za vedení běžného účtu, by ve smlouvě muselo být vysloveně dohodnuto. Platná právní úprava připouští pouze dva způsoby určení úrokové sazby ve smlouvě o běžném účtu. Především může být ve smlouvě dohodnuta určitá úroková sazba. Jednalo by se o fixní úrokovou sazbu, kterou by bylo možné měnit jen změnou smlouvy, tedy dohodou smluvních stran. Banka takovou smlouvu bude zřejmě uzavírat jen výjimečně. Druhý způsob určení úrokové sazby může záležet v tom, že smluvní strany dohodnou způsob, jakým bude výše úrokové sazby stanovena. Z formulace 709 odst. 2 písm. b) není zcela jasné, zda umožňuje, aby bylo ve smlouvě dohodnuto právo banky za trvání smluvního vztahu výši úrokové sazby měnit. Zejména, zda lze dohodnou, že stanovení výše úrokové sazby bude prováděno pro určité časové období jednostranným úkonem banky, tedy jejím oznámením. Zákon blíže nevymezuje, jak má být způsob stanovení výše úrokové sazby ve smlouvě dohodnut a výslovně nijak v tomto ustanovení smluvní strany neomezuje. Lze proto mít za to, že zásadně je možné smluvní ujednání o možnosti banky za trvání smluvního vztahu určovat jednostranným úkonem konkrétní výši úrokové sazby považovat za dohodu o způsobu stanovení výše úrokové sazby. Z uvedeného mohou vyplývat tyto závěry: a) Dohoda o způsobu stanovení výše úrokové sazby ve smlouvě o běžném účtu může záležet v dohodě, podle níž může za trvání smluvního vztahu stanovovat banka různé úrokové sazby, resp. provádět změny úrokové sazby. b) Ve smlouvě mohou banka a majitel účtu dohodnout způsob stanovení výše úrokové sazby tak, že ji určí a oznámí banka jednostranným úkonem, který dohodnutým způsobem uveřejní. c) Ve smlouvě (včetně obchodních podmínek) je třeba dohodnout podmínky a určitý rámec pro výkon práva banky určit výši úrokové sazby svým oznámení, jinak může být ujednání o právu banky považováno za neplatné pro rozpor se zákonem, popřípadě z důvodu obcházení zákona nebo výkon práva banky za odporující zásadám poctivého obchodního styku. Úroková sazba sjednaná nebo stanovená dohodnutým způsobem má v konkrétním případě přednost před úrokovou sazbou určenou podle závazného ustanovení 714 odst. 4. Totéž platí pro sjednané období splatnosti úroků ve vztahu ke splatnosti podle 714 odst

22 Ustanovení 709 odst. 2. Písm. c) umožňuje smluvním stranám, aby si dojednaly lhůty pro oznámení banky majiteli účtu o operacích na účtu a o zůstatku peněžních prostředků na účtu, jakož i formu oznámení odchylně od 712 odst Obdobně jako úroky ze zůstatku peněžních prostředků na běžném účtu upravuje zákon i úplatu, kterou platí majitel účtu bance. Výše této úpravy může být sjednána konkrétní částkou nebo odkazem na ceník banky. Stejné problémy a pochybnosti jako u úroků ze zůstatku peněžních prostředků na účtu vznikají i pokud jde o možnost banky měnit ceník úplat, tím i rozsah povinnosti majitele účtu ze smlouvy vyplývající, a tedy vlastně obsah závazkového vztahu. Odkaz na ceník banky co do své podstaty představuje dohodu o způsobu stanovení výše úplaty. Může se tedy považovat za to, že to, co je uvedeno výše ve vztahu k úrokům, platí obdobně i ve vztahu k ceníku úplat. Úplata ve smlouvě sjednaná nebo podle ujednání ve smlouvě stanovená má přednost před úplatou určenou podle 710 odst. 4. Nakládání s účtem je třeba odlišovat od nakládání s prostředky na účtu. Nakládáním s účtem se rozumí úkony, které se týkají účtu samého, respektive smlouvy o běžném účtu. Patří sem po poslední novelizaci 709 odst. 3 uzavření smlouvy, její změny a ukončení vztahu založeného smlouvou o běžném účtu. Právo nakládat s účtem má především majitel účtu. Jestliže je majitel účtu právnickou osobou, má toto oprávnění její statutární orgán, respektive osoby oprávněné jménem právnické osoby za statutární orgán jednat, popřípadě osoba, na kterou přechází působnost statutárního orgánu, tj. likvidátor, insolvenční správce a další. Jiná osoba než majitel účtu, která je oprávněna s účtem nakládat pouze na základě plné moci, tak bude činit jménem majitele účtu jako jeho zmocněnec. Podle 709 odst. 3 však musí majitel udělit plnou moc kvalifikovanou. Z toho, že zákon vyžaduje zvláštní plnou moc vyplývá, že zmocnění musí být formulováno jako oprávnění nakládat s konkrétním účtem zmocnitele. Druhým požadavkem bylo před poslední novelizací sepsání plné moci ve formě notářského zápisu. Musely být splněny obě podmínky. Účinné znění 709 odst. 3 od požadavku notářského zápisu upouští. Podle současné úpravy postačí, aby byl podpis majitele účtu na plné moci úředně ověřen. Z tohoto požadavku pak zákon navíc stanoví výjimku pro případ, že majitel účtu zvláštní plnou moc k nakládání s účtem uděluje (podepisuje) před bankou. Na takto udělené plné moci není úřední ověření podpisu majitele účtu vyžadováno. Ověření zřejmě provede, po zjištění, že osoba podepisující plnou moc je majitelem účtu nebo jejím statutárním orgánem, příslušný pracovník banky. Při respektování podmínek 709 odst. 3 není patrně vyloučeno, aby plná moc k nakládání 18 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck,

23 s účtem byla majitelem účtu udělena jako součást smlouvy o běžném účtu. Osoba, které byla majitelem účtu udělena plná moc k nakládání s účtem, není oprávněna udělit stejnou plnou moc další osobě. 19 Z 709 odst. 4 vyplývá možnost, aby smlouvu o běžném účtu na straně majitele účtu uzavřelo více osob, přičemž jejich počet není omezen. Podle zákonné úpravy mohou s účtem nakládat jen společně. Z této zásady lze dovodit, že také udělit plnou moc k nakládání s účtem jiné osobě mohou majitelé jen společně. Zákon výslovně stanoví, že spolumajitelé se mohou dohodnout s bankou ve smlouvě o běžném účtu, že s účtem nakládá jen jeden ze spolumajitelů. Ten by musel být ve smlouvě určen. Také k udělení plné moci jiné osobě by byl oprávněn takto určený spolumajitel. Ostatní spolumajitelé by v takovém případě nebyli k nakládání s účtem, včetně udělení plné moci, oprávněni. Ustanovení odst. 4 však není kogentní, a tak není teoreticky vyloučeno, aby se spolumajitelé a banka ve smlouvě dohodli o nakládání s účtem i jinak než zákon předpokládá. Stejně jako nakládání spolumajitelů s účtem může smlouva o běžném účtu upravit podíly jednotlivých spolumajitelů na zůstatku peněžních prostředků na účtu. Výše podílu může být stanovena také rozhodnutím soudu. Rovnost podílů všech spolumajitelů se uplatní podpůrně v případě, že smlouva nebo rozhodnutí soudu neurčuje podíly jinak. Výše podílů má význam především při zrušení účtu a vyplacení zůstatku bankou majitelům, popřípadě podle jejich určení jiným osobám. Každý ze spolumajitelů má právo na výplatu zůstatku v rozsahu svého podílu Vedení účtu 710 Banka je povinna přijímat na účet v měně, na kterou zní, vklady nebo platby uskutečněné ve prospěch majitele účtu a z peněžních prostředků na účtu podle písemného příkazu majitele účtu a z peněžitých nebo při splnění podmínek stanovených ve smlouvě vyplatit mu požadovanou částku nebo uskutečnit jeho jménem platby jím určeným osobám. Nevyplývá-li z příkazu doba, kdy má být platba provedena, je banka povinna platbu provést v den, který následuje po doručení příkazu. Je-li zřízen účet pro několik osob, má každá z nich postavení majitele účtu. 19 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s až

24 Jediné kogentní ustanovení, od něhož není možno sjednat odchylnou úpravu, určuje: Za provedení plateb je banka oprávněna požadovat úhradu nákladů s tím spojených a použít k jejich započtení peněžních prostředků na účtu. Banka opraví bez zbytečného odkladu chybné účtování. Nárok na náhradu škody není tímto dotčen. Banka má tedy nárok na úhradu nákladů spojených s provedením plateb. Jde jen o nárok na úhradu nákladů, nikoli o odměnu. Právě proto zde na rozdíl od smluv o vkladových účtech bývá také nižší úroková sazba. Banka má právo provést započtení jednostranným úkonem, ale jen k úhradě nákladů. 21 Povinnost provádět výplaty a platby z běžného účtu je podmíněna tím, že jsou na účtu potřebné peněžní prostředky v dostatečné výši. Povinnost provádět platby i při chybějících prostředcích by banka měla jen v případě, že by to bylo ve smlouvě výslovně dojednáno. V takovém případě je pro vzájemná práva a povinnosti banky a majitele účtu určující obsah smlouvy o běžném účtu. Pokud v tomto směru dohoda smluvních stran chybí, řídí se práva a povinnosti smluvních stran podpůrně úpravou smlouvy o úvěru. 22 S prostředky na běžném účtu mohou disponovat osoby, které jsou uvedeny v podpisových vzorech předaných majitelem účtu bance. Po poslední novelizaci je v 710 odst. 2 výslovně stanoveno, že podpisové vzory musí mít náležitost plné moci, viz 31 občanského zákoníku. To znamená, že musí obsahovat zmocnění podepsané majitelem účtu a vymezení rozsahu zmocněncova oprávnění. Může být sporné, zda lze podpisový vzor neobsahující rozsah zmocnění považovat za zmocnění neomezené a výslovné vymezení rozsahu zmocnění vyžadovat jen v případě, že má být rozsah u určité osoby omezen. Takový výklad je praktický a neodporuje zákonu. Osoby neuvedené v podpisových vzorech mohou s prostředky na účtu nakládat jen v případě, že jsou k tomu oprávněny ve smlouvě o běžném účtu a za podmínek tam uvedených. Banka zásadně dispoziční oprávnění k prostředkům na účtu nemá. Může jí však být přiznáno zákonem nebo smlouvou o běžném účtu. Určitým problémem je, co rozumět plnou mocí podle 710. V tomto ustanovení ve znění před poslední novelizací se přímo o plné moci nehovořilo. Osobami oprávněnými nakládat s peněžními prostředky byly především osoby uvedené v podpisových vzorech předaných majitelem účtu bance. Uvedení určité osoby v podpisovém vzoru lze považovat za udělení plné moci majitelem účtu. Stejné oprávnění měly osoby uvedené ve smlouvě o běžném účtu. Může být sporné, zda také tyto osoby lze považovat za osoby, kterým byla 21 MAREK, K. K obchodním závazkovým vztahům. BRNO: PF MU, 1994, 2. vyd. 22 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck,

25 majitelem účtu udělena plná moc. I když oprávnění k nakládání s peněžními prostředky je předmětem ujednání s bankou, může se považovat za to, že vzhledem k povaze takového ujednání je lze považovat za udělení plné moci. Z těchto důvodů je možno se přiklonit k názoru, že citované přechodné ustanovení se vztahuje na obě skupiny. Je však třeba si uvědomit, že takový výklad má za následek, že zmocněná osoba uvedená v podpisových vzorech předaných bance před a zmocnění osob uvedených ve smlouvě o běžném účtu uzavřené před tímto dnem smrtí podnikatele zanikají. Aby se tak nestalo, musel by majitel účtu prohlásit, a to způsobem podle bodu č. 3 přechodného ustanovení zákona č. 554/2004 Sb., 23 že uvedené udělení plné moci jeho smrtí nezaniká. Oprávnění podnikatele toto prohlášení učinit není zákonem časově omezeno. 24 Příkazy k provedení výplaty nebo platby je oprávněn dávat především majitel účtu. Jestliže je majitel účtu právnickou osobou, má toto oprávnění její statutární orgán neboli osoby oprávněné jménem právnické osoby jako statutární orgán jednat. V případě, že je majitelů účtu více, má postavení, a tedy i dispoziční právo s prostředky každý z nich, a to nezávisle na ostatních. Ustanovení 709 odst. 4 je svou povahou dispozitivní, a tak je mohou smluvní strany písemnou dohodou vyloučit nebo modifikovat, třeba tím, že je třeba podpisu všech majitelů nebo že postavení majitele účtu má pouze některá ze smluvních stran. Kromě majitele účtu mohou s prostředky na běžném účtu disponovat také osoby, které jsou uvedeny v podpisových vzorech předaných majitelem účtu bance. Osoby neuvedené v podpisových vzorech mohou s prostředky na účtu nakládat jen v případě, že jsou k tomu oprávněny ve smlouvě o běžném účtu a za podmínek tam uvedených. Banka zásadně dispoziční oprávnění k prostředkům na účtu nemá. Může jí však být přiznáno zákonem nebo smlouvou o běžném účtu. 25 Příkazy k provedení platby nemusí podle současné právní úpravy být dány písemně. Podle podmínek banky tomu tak většinou bude muset být. Pro dodržení písemné formy platí obecná úprava v 40 odst. 3, 4 Občanského zákoníku. Je proto písemným příkazem i příkaz udělený jinak, kupříkladu dálnopisně nebo elektronickými prostředky, jež umožnují zachycení 23 Čl. VI Přechodná ustanovení, bod č. 3 písm. b) zák. č. 554/2004 Sb. stanoví, že zánik plné moci k nakládání s peněžními prostředky na účtu podle 710 Obchodního Zákoníku, udělené před účinností tohoto zákona se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Současně toto ustanovení umožňuje, aby majitel účtu prohlásil, že jím udělená plná moc k nakládání s peněžními prostředky na jeho účtu nezaniká jeho smrtí. Takové prohlášení musí mít písemnou formu a podpis majitele musí být úředně ověřen. Úřední ověření se nevyžaduje, jestliže majitel účtu učiní uvedené prohlášení před bankou. 24 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck,

26 obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. V praxi pak většinou je jako podmínka platného udělení příkazu k provedení platby nebo výplaty v podmínkách banky stanoveno, že příkaz musí být dán na tiskopise banky. Pokud je takové ustanovení ve smyslu 273 odst. 1 součástí obsahu smlouvy o běžném účtu, jde o dohodnutý způsob nakládání s prostředky na účtu. Na základě dohody lze dávat příkazy k provedení platby i bez dodržení písemné formy, např. telefonicky. Podrobnosti o příkazech k převodu, podmínky jejich účinnosti a lhůty provádění převodů stanoví zák. č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. Příkazy majitele účtu nebo oprávněné osoby mohou mít formu příkazu k úhradě, šeku a platební karty. Mohou být uděleny jednorázově nebo také jako trvalé, jestliže jde o pravidelné převody nebo opakující se platby. Trvalý příkaz platí až do odvolání. Pro určení doby, kdy má být platba provedena, je rozhodující především obsah příkazu. Není-li v něm tato doba stanovena, je jí den následující po doručení příkazu bance. Smlouva může dobu provedení platby upravit jinak. V té době je banka povinna příslušnou částku odepsat z účtu a provézt potřebné kroky k převodu peněžních prostředků. Připsání uhrazované částky na účet příjemce musí být v této lhůtě uskutečněno pouze v případě, že pobočka banky, která platbu provádí, je současně pobočkou, která vede účet příjemce platby. Ustanovení 710 odst. 3 je kogentní. Požadavky stanovenými zákonem se rozumí zejména požadavky stanovené v zák. č. 124/2002 Sb. Povinnost majitele účtu platit bance úplatu nemusí být ve smlouvě sjednána, ale vyplývá přímo ze zákona. Může být sjednána její výše nebo způsob jejího stanovení, a to i odkazem na ceník banky 709 odst. 2 písm. d). Úplata obvyklá v době provedení služby podle 710 odst. 4 přichází v úvahu pouze v případě, že ve smlouvě není sjednáno něco jiného. Pokud by majitel účtu neměl mít povinnost obvyklou úplatu platit, musela by smlouva o běžném účtu obsahovat výslovné ujednání, že úplata nebude bankou požadována, viz 709 odst Z judikatury: OP 4/2001 s. 25: 1. Pokud banka provede příkaz, který neobsahuje pravý podpis jako vyjádření projevu vůle oprávněné osoby, jde vždy o porušení povinnosti uvedené v 710 odst. 1 Obchodního zákoníku. 2. Každé smluvní rozšíření liberačních důvodů s sebou nutně nese i prvek vzdání se práva na náhradu škody ještě před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Uvedené vzdání se práva je však kogentním ustanovením ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck,

27 odst. 1 ObchZ výslovně zakázáno. Vzhledem k tomuto kogentnímu ustanovení je u náhrady škody smluvní volnost stran vyjádřena v 263 ObchZ omezena do té míry, že není možné liberační důvody uvedené v 374 odst. 1 Obchodního zákoníku rozšiřovat tak, že by byl smluvní úpravou eliminován prvek nepředvídatelnosti a nahodilosti, jenž je výchozím atributem zákonné úpravy. SJ 6/2007 s. 472: Skutečnost, že banka (jako věřitelka ze smlouvy o úvěr) odepsala z běžného účtu klienta (úvěrového dlužníka) částku rovnající se splátce úvěru o dva dny dříve, než byla podle smlouvy oprávněna učinit, nemá vliv na existenci právního důvodu pro plnění dlužníka vůči věřitelce. 2.4 Kontokorentní účet 711 Je-li ve smlouvě stanoveno, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu nemá potřebné peněžní prostředky na účtu, řídí se práva a povinnosti stran při uskutečnění těchto plateb smlouvou o úvěru. 27 Související ustanovení: 497 an. Toto ustanovení umožňuje, aby banka prováděla z běžného účtu platby, i když nejsou kryty potřebnými prostředky na účtu. Podmínkou je, že takový postup byl ve smlouvě o běžném účtu sjednán a že současně byl dohodnut limit prostředků, které může majitel tímto způsobem čerpat. Jde vlastně o kombinaci smlouvy o běžném účtu a smlouvy o úvěru. Zřízení tohoto tzv. kontokorentního účtu a jeho vedení se řídí ustanoveními o smlouvě o běžném účtu. Ustanovení smlouvy o úvěru ( 497 an.) platí pouze pro práva a povinnosti stran při uskutečňování těch plateb, jimž je čerpán úvěr v rámci dohodnutého limitu, pokud není o právech a povinnostech dohodnuto ve smlouvě o běžném účtu něco jiného. Na obsahu smlouvy bude proto také záležet, zda bude majitel účtu oprávněn prostředky čerpat jen k určitému účelu, zda budou dohodnuty termíny čerpání a termíny splacení. Bude však dohodnuta lhůta, ve které musí být vyčerpaná částka bance vrácena. Na druhé straně poskytnutý úvěr je splácen automaticky platbami, které dojdou na běžný účet. Z judikatury: PPP 5/2000 s. 22: Povinnost poskytnout sjednané peněžní prostředky podle sjednaného kontokorentního úvěru plní banka tak, že provádí platby nebo umožňuje výběry z běžného účtu dlužníka, i když ten na účtu nemá dostatek vlastních prostředků. Úvěrující banka vlastní prostředky ve prospěch běžného účtu dlužníka není povinna připisovat. SJ 4/2007 s. 297: Pokud banka bez souhlasu svého klienta odčerpala z jeho běžného účtu určitou částku na základě pokynu jiné banky, aniž byly splněny podmínky pro opravné zúčtování, porušila tím smlouvu o běžném účtu uzavřenou se svým klientem. 27 MAREK, K. K obchodním závazkovým vztahům. BRNO: PF MU, 1994, 2. vyd. 27