MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Fakulta sociálních studií. Katedra environmentálních studií

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Fakulta sociálních studií. Katedra environmentálních studií"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra environmentálních studií Hornická činnost na Karvinsku a její environmentální a sociální dopady Diplomová práce Vypracovala: Bc. Denisa Kajánková Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Ulčák, Ph.D. Brno 2010

2 1

3 2

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci Hornická činnost na Karvinsku a její environmentální a sociální dopady vypracovala samostatně a pouze na základě zdrojů, uvedených v seznamu literatury. V Brně, Kajánková Denisa 3

5 Poděkování Chtěla bych tímto poděkovat zejména panu Ing. Zbyňku Ulčákovi, Ph.D., vedoucímu mé diplomové práce, za jeho vstřícnost, odborné vedení, cenné rady, inspiraci a trpělivost. Velké poděkování patří také panu Ing. Zdeňku Dobrovskému, CSc. za odborné informace, poskytnuté materiály a nadšení pro danou problematiku. Za velkou podporu děkuji také svým blízkým. 4

6 Anotace Tato diplomová práce zkoumá problematiku rozšiřování těžby černého uhlí v karvinské části Ostravsko-karvinského regionu. Důraz je kladen zejména na sociální a environmentální dopady těžby. Práce v první části popisuje historii hornictví v této oblasti a uvádí do kontextu také změny, které v jejím důsledku vznikly v charakteru osídlení a stavu životního prostředí. Těžiště práce představuje druhá část práce, která se zabývá právní úpravou hornické činnosti, postoji místní správy, obyvatel a postupy těžebních společností. Dále sleduje řešení střetů zájmů, přičemž hlavní důraz je kladen na analýzu motivací a zájmů jednotlivých aktérů ve snaze důkladněji porozumět jednotlivým argumentačním strategiím, které z nich pro daný problém plynou. Rozšíření optiky je docíleno příkladem Dolu Frenštát, kde možnost zahájení dobývání uhlí představuje výrazně bipolární spor v požadavcích obou stran, tedy zastánců i odpůrců těžby. Mezi nejvýznamnější zjištění patří, že hlavním aktérem, který o těžbě rozhoduje, jsou v současné době samotné těžební společnosti. Na základě stále platného znění zákonů horního práva z roku 1988 získaly těžební společnosti právo disponovat státním majetkem, přičemž vztahy mezi soukromými firmami, státem a majiteli nemovitostí již dostatečně upraveny nebyly. Narovnání vztahu a odstranění některých sporných bodů obsahuje návrh novely horního zákona. Ten však byl subjekty zabývajícími se těžbou ostře kritizován a následně stažen z projednávání v parlamentu. Na další nasměrování hornické činnosti proto bude mít zásadní vliv stát a to zejména prostřednictvím aktualizace Státní energetické koncepce a novelou horního zákona. Rozsah práce: slov 5

7 Annotation The diploma thesis studies the issue of expansion of hard coal mining in the Karviná part of the Ostrava-Karviná region. The emphasis is put on social and environmental impact of mining. The first part of the thesis describes history of mining in the area and puts into context changes in characteristics form of inhabitation and environment that happened due to mining. The second and fundamental part of the thesis studies legal regulations of mining, approach of local government and citizens toward mining and procedures of mining companies. It studies solving of conflicts, and focuses on analysis of motivation and interests of respective actors, in order to understand different argumentation strategies that can be used in respective situations. It is exemplified by case of Mine Frenštát, where the intention to commence mining resulted in dispute between the two parts pro-mining advocates and opponents. One of the most important findings is that the main actor that decides whether to start mining or not are the mining companies themselves. The still valid Mining Law from 1988 gave mining companies right to manipulate with state owned property. However, relationships between private companies, state and owners of property have not been covered enough by the law. The new draft bill contains regulation of these relationships and solving some of the issues. The draft had been criticised by mining companies and subsequently withdrawn from the legislative process in the parliament. The State will thus have crucial influence on the further direction of mining activities, especially via update of State Energetic Conception and amending the Mining Law. 6

8 Horník Já kopu, já pod zemí kopu, já balvany jak hada kůže se jiskřící kopu, pod Polskou Ostravou kopu. Široké kladivo do štoly vrážím, na Salmovci kopu, já v Rychvaldě kopu a v Petřvaldě kopu. Při Godule má žena mrzne a vzdychá, na klíně hladová robata pláčou, já kopu, já pod zemí kopu. Srší to ze štoly, srší to z očí, já v Domrové kopu, já v Orlové kopu, na Porembě kopu a pod Lazy kopu. Já kopu, já motyku zdvíhám, má žena zsinalá do zámku jde, chleba chce, v prsou kdy vyschlo jí mléko. Dobrého srdce je pán, z žultého kamene je jeho zámek, pod zámkem hučí a láme se ostravice. Před branou černé dvě suky se mračí. Na co šla do zámku prosit a žebrat? Roste rež na poli panském pro horníka robu? Já v Hrušově kopu a v Michalkovicích. Co bude z mých synků, co bude z mých děvuch, až mne ráz ze štoly vytáhnou mrtva? Můj synek dál bude kopat a kopat, na Karviné kopat, a děvuchy - co bývá z hornických děvuch? (výňatek z básně Petra Bezruče; Bezruč, 2003) 7

9 OBSAH 1 ÚVOD Cíle a metodologie Charakteristika oblasti Vymezení oblasti Fyzicko - geografická charakteristika oblasti Geologická charakteristika Geomorfologická charakteristika Hydrologická charakteristika Klimatická charakteristika Pedologická charakteristika Biogeografická charakteristika Historie hornictví v karvinské části Ostravsko-karvinského revíru Počátky uhelného hornictví v karvinské dílčí pánvi Vývoj hornictví a jeho hlavní rysy v jednotlivých obdobích Vliv hornické činnosti na Karvinsku na život místních lidí Vliv uhelného hornictví na osídlení regionu Environmentální dopady hornické činnosti Charakteristika vlivů hornické činnosti na životní prostředí Odvaly Odkaliště Poklesy terénu Důlní vody Emise důlních plynů Rekultivace území postiženého hornickou činností

10 6 Hornická činnost rozšiřování těžby, střety zájmů a jejich řešení Postavení hornické činnosti v systému práva České republiky Základní pojmy horního práva Nerosty a nerostné bohatství Ložisko nerostů Zásoby výhradního ložiska Odpisy zásob výhradního ložiska Chráněné ložiskové území Dobývací prostor Hornická činnost způsob povolování a jeho základní náležitosti Povolování hornické činnosti Posuzování vlivů těžby na životní prostředí EIA Střety zájmu a jejich řešení Rozšiřování těžby na Karvinsku Důlní škody a jejich náhrada Problematika náhrady důlních škod na území Karvinska Novela horního práva spory o podobu nové báňské legislativy Argumenty obcí k novele horního práva Argumenty těžařských společností k novele horního práva Postoj politiků a průběh jednání Důl Frenštát příklad argumentačních strategií při rozhodování o rozšíření těžby Historie Dolu Frenštát Hornická činnosti v Dole Frenštát postoje a argumenty jednotlivých aktérů Průběh jednání o povolení hornické činnosti v Dole Frenštát Postoje a argumentace jednotlivých stran Environmentální a sociální dopady těžby v Dole Frenštát Dílčí závěr ZÁVĚR

11 9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ JMENNÝ REJSTŘÍK SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ PŘÍLOHY

12 1 ÚVOD Ostravsko-karvinský region je znám především díky své hornické a průmyslové činnosti. A právě hornická činnost představuje fenomén, jenž významně poznamenává nejen životní prostředí a krajinný ráz příslušné oblasti, ale zároveň sociální a ekonomickou strukturu společnosti. Hornictví po sobě zanechalo řadu antropogenních změn reliéfu (estetické a kvalitativní změny životního prostředí). Na druhou stranu přispělo k rozvoji průmyslu a tím i celého regionu. Vlivem těžby a následných změn se nápadně změnila demografická struktura lokality. Z dříve řídce osídleného a zemědělsky zaměřeného regionu se postupně stala průmyslová aglomerace, která poskytla práci nejen místním obyvatelům, ale i lidem z širokého okolí. V 90. letech přešla řada dolů do útlumu a aktivní těžba uhlí nyní probíhá pouze v karvinské části revíru. V rámci rozšiřování těžby je pak snahou, aby OKD nedobývala uhlí na zabydlených místech a nedocházelo k likvidaci zástavby, jako tomu bylo v minulosti například v katastru Karviná-Doly, Darkov a Louky nad Olší. Dochází tedy k výkupům některých pozemků na okraji měst a těžba se přesouvá především do méně obydlených, případně téměř neobydlených území. V důsledku technologického vývoje dochází k novým možnostem v dolování uhlí a tím dochází i k prodloužení plánované životnosti jednotlivých dolů. Již dnes je zřejmé, že společnost OKD předpokládá pokračování v těžební činnosti minimálně v průběhu dalších dvaceti let. Je tedy otázkou, nakolik se podaří splnit předsevzetí o zamezení další destrukce krajiny a sídelních objektů. 11

13 1.1 Cíle a metodologie Tato diplomová práce si klade za cíl podat ucelený obraz o hornické činnosti na Karvinsku a jeho možném budoucím směřování. První část je proto zaměřena na zdokumentování a zhodnocení dosavadního průběhu dobývání a jeho environmentální a sociální dopady. Druhá část práce se zabývá analýzou motivací a zájmů jednotlivých aktérů, ve snaze důkladněji porozumět jednotlivým argumentačním strategiím, které z nich pro daný problém plynou. Na základě platných právních předpisů a praxe ukazuje, jaký postoj a vliv mají jednotliví aktéři při rozhodování o rozšiřování těžby, jak se těžební společnost OKD staví k odškodňování a nápravám škod na životním prostředí a na majetku obyvatel. Velký důraz je kladen na současnou diskusi ohledně novelizace báňské legislativy, která by mohla zásadně ovlivnit budoucnost hornictví nejen v OKR, ale v celé České republice. Poslední kapitola je věnována problematice Dolu Frenštát, která je unikátním příkladem rozporu mezi zájmy těžařů a zájmy místních obyvatel či spíše zájmem o ochranu cenné přírodní lokality. Diplomová práce je koncipována jako přehledová práce. Podkladem je jednak literatura, zabývající se konkrétními oblastmi hornictví z hlediska historie, vlivů na obyvatelstvo a na životní prostředí. Analýza současných postojů a argumentace bude provedena na základě primárních, případně jiných dokumentů. Jedná se zde především o právní předpisy, zabývající se danou problematikou, tiskové zprávy a vyjádření jednotlivých aktérů. Téma hornické činnosti na Karvinsku jsem si vybrala především pro můj osobní vztah ke zkoumané lokalitě. Pocházím z Ostravska a těžba uhlí se mne a mé rodiny dotýká stejně, jako všech místních obyvatel. V současné době existují studie zabývající se historií hornictví a řešení jeho negativních vlivů. Postrádáme však práci, která by se souhrnně věnovala oblasti Karvinska a problematice rozšiřování těžby. Ambicí práce je proto představit těžbu uhlí na Karvinsku a ukázat na problémy, které jsou s ní spojeny. Prezentovat postoje a argumenty zúčastněných stran a to, jak se vyvíjely v průběhu doby. Práce se pokusí zodpovědět zejména tyto otázky: Jaké jsou postoje aktérů k rozšiřování těžby a jaký vliv mají při tomto rozhodování? Jak se staví těžební společnost OKD k nápravám škod na majetku obyvatel a životním prostředí? Ovlivňují tyto skutečnosti rozhodování o rozšiřování těžby? Jaké změny může v tomto směru přinést připravovaná novela horního zákona? 12

14 2 CHARAKTERISTIKA OBLASTI 2.1 Vymezení oblasti Okres Karviná se rozkládá v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Svou rozlohou 347,3 km 2 představuje nejmenší okres České republiky. Tvar území okresu je elipticky protáhlý od severovýchodu k jihovýchodu. Delší osa měří 34 km, příčná osa 19 km. Na severovýchodě hraničí s Polskem. Státní hranice je zde více než z poloviny tvořena vodními toky Odry, Olše a Petrůvky. Na jihu a jihozápadě okres sousedí s okresem Frýdek-Místek, na západě pak s okresem Ostrava a v krátkém úseku také s okresem Opava. Obr. č. 1: Administrativní rozdělení okresu Karviná Zdroj: Český statistický úřad ( 13

15 2.2 Fyzicko-geografická charakteristika oblasti Geologická charakteristika Oblast leží v karpatské předhlubni na pomezí dvou hlavních geologických útvarů ČR - mezi Českým masivem a Západními Karpaty. 1 Území je tvořeno převážně třetihorními a kvartérními sedimenty, pod kterými se nacházejí uhlonosné sedimenty svrchního produktivního karbonu se slojemi kvalitního koksovatelného černého uhlí. Svrchnokarbonské horniny místy vystupují přímo na povrch (tzv. výmoly), většinou jsou však kryty různě mocným pokryvem neogenních sedimentů. Prostor, obsahující uhlonosné sedimenty, se nazývá hornoslezská pánev. Hornoslezská pánev má přibližně trojúhelníkový tvar a svou větší částí leží na území polského Slezska. Oblast na našem území je rozdělena na čtyři dílčí pánve karvinskou, ostravskou, petřvaldskou a frenštátskou. Z provozních důvodů se pak pánev dělí na Ostravsko-karvinský revír (OKR), 2 Příborsko-těšínský revír a Podbeskydskou pánev. Uhlonosné sedimenty v OKR se dělí do dvou základních jednotek na ostravské souvrství (namur A), tvořící spodní, paralickou část a karvinské souvrství, tvořící svrchní část limnickou. Geologicky starší ostravské souvrství je tvořeno sedimenty mořského původu a obsahuje velmi kvalitní koksovatelné uhlí ve slabších vrstvách (průměrná mocnost 73 cm, celkem 168 slojí) a větších hloubkách. Karvinské souvrství (namur B, vestfal A) je oproti němu mladšího původu a tvořené výhradně sladkovodními sedimenty. Uhelné sloje zde dosahují mocnosti 2 až 8 metrů (průměrná mocnost 228 cm, celkem 87 slojí) a jsou uloženy v menších hloubkách, což výrazně snižuje náklady při jejich dobývání. Nicméně se jedná o uhlí nižší kvality, koksovatelné ve směsi. 1 Předěl mezi Českým masivem a Karpatskou soustavou představuje orlovská porucha, která zároveň odděluje ostravské a karvinské souvrství uhlonosných sedimentů. 2 OKR představuje nejvýznamnější zásoby černého uhlí na území ČR (až 90 % veškerých zásob). 14

16 2.2.2 Geomorfologická charakteristika Okres Karviná náleží podle regionální geologie ČR do karpatské soustavy, která se zformovala během alpínského vrásnění koncem třetihor. Karpatská soustava zasahuje na území ČR pouze malou vnější částí Západních Karpat. Podle regionálně geomorfologického třídění georeliéfu ČR náleží řešené území do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vněkarpatské sníženiny, oblasti Severní Vněkarpatské sníženiny a celku Ostravské pánve (Demek, 1987) Ostravskou glacigenní pánev tvoří roviny až ploché nížinné pahorkatiny s nadmořskou výškou přibližně 200 až 300 m. n. m. V karvinské části ji pak můžeme rozdělit na Karvinskou plošinu, Orlovskou plošinu a Havířovskou plošinu. Jižní část okresu pak řadíme k subprovincii Vnější Západní Karpaty, která je na daném území zastoupena celkem Podbeskydská pahorkatina. Podcelky tvoří tektonická sníženina Třinecká brázda a Těšínská pahorkatina se střední nadmořskou výškou 322 m. n. m. (Weissmannová, 2004). Současný tvar reliéfu je silně ovlivněn hornickou a průmyslovou činností a převládají v něm antropogenní sedimenty různého původu. Jedná se především o rozsáhlé plochy hald, odvalů a výsypek, kalové a popílkové nádrže. Významnými antropogenním tvary jsou poklesová území, která vznikají v poddolovaných oblastech Hydrologická charakteristika Karvinsko je součástí úmoří Baltského moře, povodí Odry. Území je protkáno poměrně hustou sítí drobných vodních toků a bohaté na stojaté vody. Největší tokem je řeka Odra, která představuje severozápadní hranici okresu Karviná. Celým územím okresu pak protéká řeka Olše. V důsledku častých povodní je koryto řeky silně regulováno řadou jezů a oboustranně ohrazováno protipovodňovými hrázemi. Jejími významnějšími přítoky jsou Šotůvka, Petrůvka a zejména pak Stonávka. Řeka Lučina, na jihozápadním okraji Havířova, vytváří ve svém meandrujícím úseku přírodní památku Meandry Lučiny. 15

17 Velmi významný je výskyt vodních ploch, kdy v důsledku činnosti člověka vznikly desítky rozsáhlých i menších stojatých vod. Největší rybniční soustavou jsou tzv. Olšinské rybníky. Největší vodní plochou je pak Těrlická přehrada s rozlohou 267 hektarů. Mnohé vodní plochy v oblasti vznikly samovolně v důsledku hornické činnosti. V poddolovaném území dochází k poklesům zemského povrchu a narušení přírodního systému odtoku. Vznikají tak zvodnělé poklesové kotliny, které se spolu s odkalovacími nádržemi stávají důležitým krajinotvorným činitelem. V poklesových kotlinách, ponechaných přirozenému vývoji, se vytvářejí hodnotné lokality mokřadů, osídlené vzácnými společenstvy rostlin a živočichů. Představují pak jedny z nejcennějších přírodních stanovišť Karvinska. Specifikem Karvinska jsou zdejší minerální zřídla, na jejichž vzniku se silně podílela hornická činnost. Původně izolované hydraulické systémy se v důsledku těžby vzájemně propojily, čímž došlo ke změně hydrogeologického režimu podzemích vod a vzniku nepravidelně rozvinutého hydraulického systému. Ten obsahuje jak horniny karbonu, tak třetihorní horniny v jeho nadloží, včetně kvartérních sedimentů. Minerální vody jsou zastoupeny jednak slanými prameny, jednak slanými jodobromovými prameny a staly se významným atributem tohoto kraje. Na základě jejich výskytu byly v roce 1987 v Karviné založeny Lázně Darkov. Solanka 3 se zde používá při léčbě cévních, kožních a neurologických onemocnění a zejména pak při nemocech pohybového systému, včetně stavů po úrazech a operacích Klimatická charakteristika Podle Mapy klimatických oblastí ČSR leží Karvinsko v mírně teplé klimatické oblasti MT 10. Podnebí je zde charakteristické dlouhým, teplým a mírně suchým létem a krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou, s krátkým trváním sněhové přikrývky. Přechodné období je krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. V oblasti jsou typické poměrně vysoké srážky, které jsou podmíněny především blízkostí Beskyd, jež ovlivňují vzdušné proudění. Region tak představuje nejvlhčí nížinnou oblast ČR (Quitt, 1975). 3 Zdrojem slané jodobromové vody (tzv. solanky) jsou reliktní mořské vody třetihorního původu. 16

18 2.2.5 Pedologická charakteristika Dominantním půdním typem na území Karvinska jsou ilimerizované půdy, zejména fluvizem pseudoglejová na sprašových hlínách. V údolích podél vodních toků se na nivních sedimentech nachází fluvizemě v různém stupni oglejení. V místech postižených depresí a v okolí rybníků se vyvinul glej typický. Kambizem je výrazněji zastoupena pouze v okolí Českého Těšína. Na svahovinách pískovců převládá kambizem typická a pseudoglejová, místy se vyskytují ostrůvky kambizemě eutrofní. Jižně od Orlové a podél nivy řeky Olše se na štěrkopískových terasách vytvořila kambizem arenická. Na hranici s Frýdecko Místeckem na území místy zasahují parendziny vyvinuté na svahovinách flyšových pískovců. V současné době jsou na území Karvinska typické antroposoly. 4 V důsledku hornické činnosti velkou část půdního profilu pokrývají nevyvinuté antropogenní půdy. Na mnoha místech je časté zvodnění a zatopené poklesové kotliny (Culek, 1996) Biogeografická charakteristika Biota okresu Karviná je ovlivněna charakteristickými geologickými a geomorfologickými podmínkami Karpatské soustavy. Z hlediska regionálně fytogeografického členění náleží okres Karviná do oblasti Mesophyticum, obvodu Karpatské mezofytikum, fytogeografického okresu 83. Ostravská pánev a 84. Podbeskydská pahorkatina, podokresu Beskydské podhůří (Skalický, 1987). Tab. 1: Biogeografické členění okresu Karviná Biogeografická oblast Biogeografická podoblast Biogeografická provincie Palearktická Eurosibiřská Listnatých lesů Biogeografická podprovincie Polonská Západokarpaská Bioregion Ostravský Pooderský Zdroj: Culek, M. a kol.: Biogeografické členění České republiky Podbeskydský 4 Antroposoly jsou půdy vzniklé výraznou modifikací půdních horizontů kultivačními, melioračními opatřeními, pohřbením původních půdních horizontů nebo půdy vzniklé z přemístěných materiálů. Viz Taxonomický klasifikační systém půd ČR ( 17

19 3 HISTORIE HORNICTVÍ V KARVINSKÉ ČÁSTI OSTRAVSKO - KARVINSKÉHO REVÍRU Těžba černého uhlí v karvinské části Ostravsko-karvinského revíru byla zahájena již více než před 200 lety. Na tomto místě by se proto nabízela možnost detailněji se věnovat historii hornictví, popisu jednotlivých období, vývoji důlních závodů, techniky apod. To by však vzhledem k rozsahu práce znamenalo výrazné odchýlení od jejího zadání. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla věnovat historické části pouze jednu stručnou kapitolu, která poslouží pro lepší orientaci v historických souvislostech hornictví v regionu Karvinska, který je modelovým příkladem vzniku průmyslových aglomerací v návaznosti na výskyt ložisek užitkových nerostů. Podrobné informace, týkající se historie hornictví v OKR, je možné nalézt např. v tzv. Monografii OKR a dalších publikacích Počátky uhelného hornictví v karvinské dílčí pánvi Dobývání uhlí na Karvinsku započalo později než v ostravské či petřvaldské oblasti, nicméně tento časový posun není příliš významný. Počátky hornictví nebyly jednoduché a trvalo dlouhou dobu, než se přešlo od náhodného dobývání k trvalé těžbě. Na Karvinsku se začalo po uhlí pátrat na počátku 70. let 18. století a již v roce 1776 zde s těžbou započal majitel tehdejšího karvinského panství Jan Erdmen Florian Larisch- Mönnich. Nicméně v této době ještě nebyly s důlním podnikáním žádné zkušenosti a vzhledem k velkým zásobám dřeva byla těžba pro malý odbyt přerušena a panství pronajato. Podobný vývoj mělo i hornictví na Ostravsku, kde se o výskytu uhlí vědělo již od roku 1763, ale první úřední oprávnění pro štolové dobývání bylo vydáno až kováři Janu Keltičkovi. Roku 1782 pak začal s úspěšnou těžbou uhlí majitel hlučínského panství baron Jan Adam Grutschreiber. Zprávy o úspěších této konkurence přiměly nového majitele karvinského panství, hraběte Jana Antonína Larisch-Mönnicha, k vypovězení nájemní smlouvy (r. 1784) a k opětovnému zahájení těžby uhlí v místech, kde byla v minulosti přerušena. Z roku 1785 pak pochází zpráva hormistra Lutze 5 Např. Matějček (1984), Uhelné (2003), Kamenouhelné (1929). 18

20 o dolování uhlí na Karvinsku, kde byly štolami otevřeny dvě uhelné sloje, vycházející na povrch na vrchu Čechovice. I tato těžba však byla roku 1786 pro odbytové problémy zastavena a k jejímu obnovení došlo až po dalších 8 letech. Od roku 1794 se pak v Karviné uhlí těží nepřetržitě. Kolem roku 1800 se začaly na území hloubit mělké šachtice. Hrabě Larisch- Mönnich zde získal kutací právo v roce 1806 a podle archivních materiálů mu byly uděleny nejstarší důlní propůjčky. Na území Karvinska tak postupně vznikalo množství mělkých šachtic, které daly později vzniknout důlnímu poli závodů Jan a Karel (dnešní ČSA). V důsledku technické revoluce docházelo ke změnám ve způsobu těžby a staré šachtice byly postupně rušeny, zasypávány a nahrazovány novými. Počátkem 60. let 19. století se pak dolování uhlí soustředilo na technicky vyspělé hlubinné šachty, mezi které patřily např. jámy Jindřich a Františka (1856), Jan- Karel (1859 jáma Karel, 1860 jáma Jan) a jáma Hlubina (1870). Všechny tyto nejstarší důlní aktivity v karvinské části jsou spojeny s podnikem Larisch-Mönnichovy kamenouhelné doly a koksovny (Kamenouhelné, 1929). Rod Larisch-Mönnich vlastnil zdejší doly až do jejich vyvlastnění v roce Nebyl to však pouze Larisch-Mönnich, který v této oblasti podnikal. 6 V roce 1852 byla Františkem Handwerkem a hrabětem Žerotínem založena jáma Gabriela, která se jako první přiblížila modernímu pojetí hornictví. Tento důl však záhy vyhořel a pro nedostatek financí byl v roce 1862 odprodán Těšínské arciknížecí komoře. Ředitel Hohenegger nechal jednak vybudovat novou jámu vedle stávající jámy Gabriela a v roce 1883 byla založena šachta Hohenegger. Roku 1906 byly oba doly a veškerá kutací práva Těšínské arciknížecí komory odprodány Rakouské horní a hutní společnosti, později (r. 1920) přejmenované na Báňskou horní a hutní společnost. 6 Po kamenném uhlí se pátralo v podstatě na celém území dnešní Karviné. Tyto průzkumné práce ale mnohdy končily nezdarem. Příkladem je baron Jan Bees, který roku 1862 zahájil průzkumný hloubkový vrt na svém panství, které se nacházelo v oblasti mezi Darkovem a nádražím ve Stonavě. Nebyly to však uhelné sloje, na co narazil. Ze vzniklého vrtu vytryskl mohutný gejzír slané vody (později vyvěrala v pravidelných vlnách). O pět let později nechal baron provést ještě jeden vrt, který však skončil stejným nezdarem. Nicméně laboratorními zkouškami bylo zjištěno, že se jedná o solanku s mnohem vyšším obsahem jódu, než má léčivý pramen ve vyhlášených rakouských lázních Bad Ischl. Do třetice se pak o štěstí pokusil v roce 1892, kdy byl odvrtán tzv. Rájský vrt. I tento vrt však přinesl stejné výsledky. Byť byl baron při svých pokusech o nález uhlí neúspěšný, tento nezamýšlený objev znamenal počátek lázeňské éry (roku 1866 zde baron Bees založil Lázně Darkov, první sezóna byla roku 1867). 19

21 Druhé nejstarší důlní práce jsou spojeny s oblastí Orlová. Ačkoli zde první zprávy o kutacích pracích sahají až do roku 1817, 7 pro omezené využití uhlí a nedostatek finančních prostředků se důlní podnikání rozvinulo až o pět let později. V roce 1822 zde začal baron Mattencloit budovat jámu Versuch (Pokus; později jáma Bettina) na vrchu zvaném Havírna na pozemcích v Doubravě. Mělké šachtice v Doubravě daly roku 1836 vzniknout těžařské společnosti, tzv. Orlovskodoubravskému těžířstvu, vlastněné baronem Antonem Mattencloitem a hrabětem Jindřichem Larisch-Mönnichem. Později se stal členem těžířstva také baron Salomon Mayer Rothschild. Značný kapitál vídeňské banky Rothschildů pak zajistil, že ve vývoji těžby na tomto území došlo k velkým změnám. Baron Mattencliot postupně prodal Rothschildům ve dvou etapách své podíly (1846, 1849). Později získal baron S. M. Rothschild také podíly J. Larisch-Mönnicha a stal se jediným majitelem tohoto důlního pole. Původní jámy byly následně přebudovány 8 a vytvořily závod Doubrava, který náležel do svazku rothschildovských Vítkovických kamenouhelných dolů. Dolování uhlí na Orlovsku má svou vývojovou odnož také v lokalitě Orlová- Lazy. Vídeňská nájemná společnost v čele s barony Rothschildem a von Gemüllerem zde v letech 1835 a 1838 začala hloubit jámy Altmaschinenschacht (Stará strojní jáma), 9 Schwaben schacht (Albert) a Mühsamschact, známou pro svou velice složitou geologickou stavbu. V roce 1848 byla založena šachta Bedřich Egon. Finanční potíže přinutily Orlovsko lazecké těžařstvo v roce 1853 prodat svůj majetek olomouckému arcibiskupství, které roku 1863 vybudovalo Hlavní jámu ( Haupt Schacht, zvaná také Ob šachta ), sloučením jámy Fridrich a Egon. Po předchozím pronájmu se roku 1877 vlastníky dolů stali bohatí obchodníci s uhlím bratři Gutmannové a báňský odborník Ignác Vondráčka. Na konci 80. let 19. století se pak těžařstvo stalo výhradním majetkem Gutmannů a pokračovalo ve své činnosti pod názvem Kamenouhelné závody Orlová Lazy. Z tohoto období je nejvýznamnějším dolem Nová jáma ( Neuschacht ), založená roku Změna ve vlastnictví přišla až v roce 1933, kdy se orlovských dolů zmocnila Česká obchodní společnost, patřící ke koncernu Živnobanky. 7 Nejstarší průzkumné práce při pátrání po uhlí zde pravděpodobně probíhaly již na přelomu 18. a 19. století. V místní kronice je uvedeno první úmrtí horníka (Josef Procházka) ze dne V roce 1854 byla starší jáma č. 1 prohloubena do hloubky 152 metrů a nazvána Důl Eleonora, roku 1855 byla prohloubena do hloubky 121 metrů také jáma Versuch a přejmenována na Důl Bettina. 9 Jáma dostala název podle parního stroje na pohánění čerpadel, který zde byl jako první v celém OKR. 20

22 Mezi obce s dlouhou hornickou historií náleží také Petřvald. Na základě dostupných pramenů lze usuzovat, že první geologický průzkum zde započal již v 60. letech 18. století v souvislosti s působením Státní kutací komise pod vedením hormistra Lutze. K vlastnímu kutání však došlo až později. V průběhu 30. let 19. století zde hrabě Jindřich Larisch-Mönnich postupně vyhloubil 22 kutacích jam, z nichž nejvýznamnější byla jáma Bedřich, která v roce 1835 nafárala uloženou sloj Barboru. Na základě tohoto nálezu požádal hrabě o udělení propůjčky důlní míry a v témže roce byla v obci zahájena těžba uhlí. O průmyslovém dobývání uhlí pak mluvíme od založení jámy Jindřich (1844). Následovaly jámy Evžen (1862), Albrecht (1872, později důl Hedvika), Marianka (1878), Jan (1885) a důl Habsburk (1912, známý také jako důl Pokrok), který však byl vystavěn již Rakouskou báňskou a hutní společností. Navzdory tomu, že Petřvald nepatřil na základě svého osídlení mezi velké obce, svým silným zprůmyslněním se vymykal mnoha ostatním obcím na Těšínsku. V 50. letech 20. století docházelo k postupnému slučování důlních závodů, nacházejících se na území obce, do větších celků. Vznikl tak Důl Čs. Pionýr a Důl Julius Fučík, které byly následně roku 1970 sloučeny do jednoho organizačního celku s názvem Důl Julius Fučík, národní podnik v Petřvaldě (Kamenouhelné, 1929). 21

23 3.2 Vývoj hornictví a jeho hlavní rysy v jednotlivých obdobích Více než 200 let trvající dolování uhlí na Karvinsku bylo v průběhu doby ovlivňováno řadou okolností a historických souvislostí. 10 Historie hornictví tak představuje nejen obraz stavu vědy a techniky, ale je i obrazem významu uhlí pro průmysl a společnost té doby. Pro počátky uhelného hornictví je charakteristický primitivní způsob dobývání uhlí (převážně mělkými šachticemi), bez použití mechanizace. První důlní práce tak byly lokalizovány do míst, kde se uhlonosný karbon přibližuje k povrchu nebo je překryt jen několik metrů mocným pokryvem horniny. Problematická doprava a malý zájem o kamenné uhlí způsobil, že se ceny uhlí držely na velmi nízké úrovni až do první poloviny 19. století. Není proto překvapující, že těžba uhlí byla v těchto dobách velmi nízká. Potlačení feudálního systému a vzestup kapitalismu během 18. století a začátkem 19. století otevřelo cestu technickému zdokonalování těžby a jejímu dlouhodobému růstu ve druhé polovině 19. století. Jak již bylo výše uvedeno, jednalo se především o změny ve vlastnictví a vývoji jednotlivých velkých podniků. Přechod dolů do rukou velkých kapitalistických podnikatelů umožňoval větší investice do technického zařízení a modernizaci dolů. V důsledku rostoucího zájmu o uhlí tak byly postupně rušeny a zasypávány primitivní jámy, těžba byla pomalu koncentrována do jednotlivých závodů, zaváděly se technické novinky v oblasti strojního těžení, dopravy, větrání apod. Tato modernizace probíhala postupně po celou dobu, 11 její hlavní část se však odehrála teprve v prvních desetiletích 20. století. Za hlavní příčiny rozvoje uhelného hornictví a prudký nárůst těžby uhlí v regionu můžeme označit především tři základní momenty: 1) roku 1829 byly založeny Vítkovické železárny 12, které rapidně zvýšily spotřebu uhlí přímo v regionu a tím zvýšily poptávku po této surovině. 2) v roce 1847 byla zahájena železniční doprava na Severní dráze císaře Ferdinanda v úseku Vídeň Bohumín. Toto prodloužení železniční sítě 10 Možnosti využívání uhelných ložisek byly vždy závislé na přírodních podmínkách, technickém pokroku a spojené s historickým obdobím a ekonomickou situací na trhu. Tak se například po zavedení parních strojů zmenšil význam hloubky, do které byly jámy raženy. Oproti tomu mocnost uhelných slojí a geologické podmínky zůstaly rozhodujícími faktory produktivity důlního díla etapy v technice dolování uhlí podle Rebrové (1985): 1) od počátků dolování až do 1810 dobývání systémem štol, ruční těžba s použitím koleček; 2) dobývání systémem šachet, uhlí těženo ručními nástroji a koňskými žentoury, doprava s použitím důlních vozíků, pohybujících se na deskách; 3) 1835 přelom 70. a 80. let 19. století začíná se využívat parní energie a kolejová doprava, vznikají první větrací zařízení. 12 Původně nesly název Rudolfova huť, podle olomouckého arcivévody Rudolfa. 22

24 do blízkosti revíru umožnilo odbyt uhlí i do vzdálenějších míst, než to umožňovaly dosavadní způsoby dopravy. Nicméně, v této době většina dolů stále neměla přímé napojení na železnici a vytěžené uhlí muselo být na železniční stanici nadále dováženo koňskými povozy. 3) roku 1862 byla otevřena Báňská dráha, která umožnila zavlečkování jednotlivých dolů a tím výrazně zvýšila těžbu uhlí. Později došlo k jejímu prodloužení napříč revírem a připojení na Košicko-bohumínskou dráhu v roce Ve spojitosti s rozmachem kamenouhelné těžby byl položen základ dalšího významnému průmyslu koksárenského. Snaha po racionálním využití prachového uhlí a výroba železa ve Vítkovických železárnách vedla k zahájení výroby této uhelné zplodiny. První pokusy o výrobu koksu byly podniknuty již v 60. letech 19. století, ale hlavní rozmach koksárenského průmyslu se odehrál v 90. letech 19. století, v souvislosti s rozvojem chemického průmyslu. V následujících letech prudce stoupá těžba uhlí a začíná se také dramaticky měnit okolní krajina. Původně řídce osídlený a agrárně zaměřený region se postupně proměňuje v lidnaté průmyslové centrum. Po vypuknutí první světové války těžba uhlí poklesla v důsledku povolání velké části horníků k výkonu vojenské služby. Nicméně potřeba uhlí pro válečné hospodářství si vyžádala opětovné navýšení uhelné produkce. Doly OKR byly postaveny pod zákon o válečných úkonech a horníci byli zproštěni služby v poli a zařazeni do vojenských domobraneckých oddílů, tzv. uhelných kádrů. Tato opatření vedla k docílení maximální těžby uhlí v roce Cenou však byla extenzivní krátkodobá opatření (zvýšení produktivity práce, snížení bezpečnosti práce, zastavení modernizace provozů, dobývání nejlepších partií ložisek až jejich přímé rabování), které vedly k sociálnímu napětí a postupnému rozvratu uhelné těžby v roce 1918 (Ehrenberger, 1985). Meziválečné období se proto muselo vypořádávat s důsledky válečné ekonomiky, nedostatkem kvalifikovaného personálu a nízkou pracovní disciplínou v dolech. Vznik samostatného státu pak doly postavil do zcela nové situace. Domácí trh Československé republiky představoval jen malé odbytiště a proto byli průmyslníci nuceni k racionálním opatřením, vedoucím k lepší konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. Po počátečním poklesu těžby došlo k období konjunktury. Světová hospodářská krize ve 30. letech 20. století však způsobila prudký pokles průmyslové výroby a tím i spotřeby uhlí. Vyšší nároky na těžbu se tak projevovaly 23

25 snižováním počtu těžařských podniků a zastavením otvírky nových dolů. Nicméně i přes tyto obtíže došlo v období první republiky k rozmachu v dolování. Docházelo k vyššímu tempu mechanizace a v roce 1937 se v rámci celého OKR vytěžilo rekordních 13 milionů tun uhlí. 13 Během druhé světové války bylo území připojeno k Německu. Vzhledem k tomu, že si válečný průmysl vyžadoval neustálý přísun uhlí, začali nacisté zavádět nové technologie. V této době také investovali nemalé prostředky do přestavby a intenzifikace výroby. Maximální využití těžební kapacity bylo navíc docíleno nucenými pracemi, tvrdou perzekucí, ruinováním výrobních sil, zanedbáváním pravidelné důlní údržby, rabováním důlních polí apod. Následně byly doly značně poškozeny při přechodu fronty. 14 Poválečné období bylo ve znamení obnovy. Dekrety prezidenta Beneše ukončily soukromé vlastnictví dolů a veškeré doly a průmyslové podniky byly znárodněny. Následovaly složité organizační změny, přejmenovávání jednotlivých závodů a především pak slučování pod větší celky, které by byly technicky a ekonomicky prosperující. 15 Válkou rozvrácené národní hospodářství si vyžadovalo brzké obnovení těžební kapacity. Bylo proto nezbytné nahradit chybějící pracovní sílu, opravit či nahradit zanedbané a silně poruchové technické vybavení dolů, čelit nedostatečné kapacitě dobývacích prostorů a urychlit vývoj dolování černého uhlí (rekonstrukce starých a výstavba nových dolů OKR). V závislosti na rostoucích zdrojích národního hospodářství se začala výrazněji rozvíjet mechanizace práce a postupně byly na rekonstrukce a modernizace v poválečném období vynaloženy mnohamiliónové investice. 16 Tyto kroky vedly po počátečním snížení objemu těžby k jejímu postupnému navyšování, kdy maximální produktivity bylo dosaženo v letech Po tomto roce již objem těžby trvale klesal. Důvodem bylo především zvyšování těžebních nákladů a také snížení poptávky po uhlí. V 90. letech došlo k privatizaci jednotlivých oblastí hornictví, k liberalizaci cenové politiky, transformaci 13 Viz První Československá republika ( ověřeno Destrukci dolů německými vojsky zabránily ozbrojené hlídky horníků, chránící jednotlivé šachty (Geršlová, Steiner 1987). 15 V roce 1946 byly veškeré důlní závody OKR převedeny do jediného nově vzniklého národního podniku Ostravsko-karvinské doly (OKD). 16 Např. v letech probíhaly na území Karviné intenzivní investice v rámci Programu nových hlubinných dolů. Dále byly rekonstruovány stávající doly, založeny výzkumné ústavy a geologické průzkumy. 17 Historicky nejvyšší produkce v rámci celého OKR bylo dosaženo v roce 1980 (24,7 milionů tun). 24

26 a restrukturalizaci českého energetického hospodářství 18 a následně byl schválen také program restrukturalizace hornictví. 19 Během tohoto období došlo k výraznému snížení geologických průzkumů a k útlumu těžby všech podzemních dolů v ostravské a petřvaldské oblasti OKR. Po roce 1994, kdy byl uzavřen poslední důl v ostravské části OKR, se těžba celého revíru soustředila na karvinské doly. Nicméně i zde postupně docházelo k postupnému omezování těžby a útlumu (Mazáč, 2003). V současné době se těžbě uhlí v OKR věnuje těžební společnost OKD, a.s. Ostrava, 20 která mimochodem představuje jediného producenta černého uhlí v ČR. Aktivní těžba probíhá ve čtyřech hlubinných dolech, z nichž tři se nacházejí v karvinské oblasti OKR. Jedná se o Důl ČSM, Důl Darkov a Důl Karviná, rozdělený na dva důlní závody (závod Lazy a závod ČSA). 21 Čtvrtý důl (Důl Paskov) se nachází mezi městy Ostrava a Frýdek-Místek (jediný činný důl v ostravské části revíru) a do organizační struktury je začleněn také Důl Frenštát, který je udržován v konzervačním režimu. V roce 2009 činila produkce uhlí z celého revíru přibližně 11 milionů tun. 22 Ačkoliv se vedení společnosti OKD v nedávné době již připravovalo na postupné snižování těžby s cílem utlumit všechny doly v horizontu do deseti let, revize důlně-technických plánů nyní zahrnují těžbu uhlí po dobu nejméně dalších dvaceti let. Toto výrazné prodloužení životnosti dolů je umožněno díky Programu optimalizace produktivity do roku Tento projekt představuje investice do nejmodernějších těžebních technologií s cílem podstatně zlepšit produktivitu práce, těžit více uhlí pomocí technologií přizpůsobených proměnlivosti jednotlivých slojí a v hloubkám okolo 1000 metrů. 23 Projekt POP 2010 byl v letošním roce již dokončen. Jednalo se přitom o největší investiční program v ČR, v jehož rámci byly nakoupeny a instalovány dobývací komplexy, razící kombajny a klimatizační jednotky (Fabián, 2010). Současně s tímto programem probíhaly také projekty SAFETY 2010 (investice do osobních bezpečnostních a ochranných pomůcek) a COC 2010 (Program optimalizace koksoven) V rámci přijetí Energetické politiky České republiky (usnesení vlády ČR č. 112/92). 19 Usnesení vlády ČR č. 691/ Informace o akciové společnosti OKD jsou k dispozici na internetových stránkách OKD ( 21 Podrobné informace o jednotlivých dolech jsou k dispozici na internetových stránkách OKD ( a stránkách věnujících se českému hornictví Zdař Bůh ( ověřeno k Zpráva o hospodaření NWR za celý rok 2009 a informace o uzavřených smlouvách pro rok 2010 ( ověřeno k Firemní profil OKD ( ověřeno k Detailní znění jednotlivých programů je k dispozici na stránkách OKD ( 25

27 4 VLIV HORNICKÉ ČINNOSTI NA KARVINSKU NA ŽIVOT MÍSTNÍCH LIDÍ Dnešní ráz Karvinského regionu byl silně ovlivněn nálezem uhlí a následným rozvojem hornické a průmyslové činnosti. V průběhu let se tak nevratně měnila krajina, ekonomický potenciál a s ní i způsob života místních lidí. Došlo k výrazné demografické proměně této původně řídce osídlené oblasti a vzniku průmyslové aglomerace. Vznik, rozvoj, ale i postupný úpadek těžkého průmyslu má dopad na každodenní život obyvatel. Do budoucna se jeví jako značně problematická především otázka restrukturalizace tohoto starého průmyslového regionu. Značně jednostranně zaměřená odvětvová struktura, dominance velkých podniků, vytvářející kulturu závislosti a oslabující podnikatelskou aktivitu, nepříliš inovativně zaměřené regionální prostředí a určitá setrvačnost zakořeněných návyků představuje bariéru při přechodu k post-industriální společnosti s dominantním terciérním a kvartérním sektorem. Tato kapitola si klade za cíl osvětlit sociální dopady hornické činnosti na Karvinsku. Popsat, jakým způsobem se region vyvíjel a jak hornická činnost a následně těžký průmysl zasáhly do života místních obyvatel a ovlivnily jeho demografickou strukturu. 26

28 4.1 Vliv uhelného hornictví na osídlení regionu Pokud bychom navštívili oblast Karvinska v době prvních pokusů o těžbu uhlí, pravděpodobně bychom byli velice překvapeni. Od své dnešní podoby se totiž značně lišila. Z dobové dokumentace vyplývá, že se v této části Těšínska jednalo a velice řídce osídlenou krajinu. Hlavní zdroj obživy obyvatel představovalo zemědělství a mnoho se na tom nezměnilo ani v nejbližším následujícím období. Rozvoj budoucích sídelních center (Karviná, Orlová) této oblasti probíhal až do poloviny 19. století velmi pomalu. Důvodem bylo, že nárůst těžby uhlí a s ním spojené budování uhelného a později koksárenského průmyslu probíhalo velmi pozvolna a nebylo proto otázkou několika málo let a dokonce ani několika desítek let, jak se mnohdy mylně traduje. Ve skutečnosti trvalo více než 120 let, 25 než se původní zemědělský krajinný ráz změnil v meziválečný obraz karvinské části revíru tak, jak nám jej přibližuje tzv. Monografie OKR a dochované fotografie (Prokop, 1966). Na pomalé změně charakteru osídlení se podílela také skutečnost, že během tohoto časového úseku horníci nepracovali v dolech trvale. Hlavním zdrojem obživy zůstávalo i nadále zemědělství a hornická práce byla pro většinu lidí pouze vedlejším zaměstnáním. Uznání hornické práce jako životního povolání proto nebylo nikterak jednoduchým ani krátkodobým procesem. Při formování kladného názoru na tento druh pracovní činnosti se pak významnou měrou podílely různé formy pojištění. Ty poskytovaly horníkům na tuto dobu zcela výjimečné výhody, jako byla například možnost získání důchodu ve stáří aj. Pro získání lepší představy o charakteru osídlení Karvinska v dobách počátků hornické činnosti nám mohou být nápomocny údaje o počtu obyvatel, stavech horníků a objemech těžby uhlí. Nicméně, v dochovaných dokumentech nejsou z těchto dob k dispozici těžby jednotlivých závodů, pouze celkové těžby revíru. Z těch vyplývá, že se těžba uhlí z pouhých tun v roce 1802 dostala na tun v roce Větší nárůst těžby přitom nastal až od roku První záznam o počtu horníků je z roku 1862, kdy dosahoval ve všech dolech v revíru celkově dělníků. Z výše uvedených hodnot proto můžeme usuzovat, že nízké objemy těžby během tohoto období byly dosažitelné za pomoci místního obyvatelstva a tím nedocházelo k větším pohybům 25 Mezní roky zde představuje jednak datum 1790, tedy rok, který bývá považován za zahájení pravidelnějšího dobývání uhlí (stále pomocí šachtic) a rok 1911, kdy byla založena těžní jáma dolu František v Horní Suché. 27

29 pracovních sil a tedy ani k výraznějším změnám v osídlení. Tyto změny nastaly až ve druhé polovině 19. století v souvislosti s rychlou industrializací oblasti (Sivek, 1997). Průmyslová revoluce ve druhé polovině 19. století přinesla změny v ekonomickém i společenském životě obyvatelstva. V důsledku budování průmyslových závodů, trvale stoupající tendenci těžby uhlí, rozvoji průmyslových oborů (koksárenství, hutnictví, železářství) se obyvatelstvo postupně přeorientovávalo ze zemědělské činnosti na pracovní pozice v těžbě uhlí a v průmyslu. Významným předělem bylo napojení obcí na železniční síť. Dobudování Severní Ferdinandovy dráhy roku 1847 a následně Košicko-bohumínské dráhy roku 1871 zajistilo potřebný odbyt uhlí a tím umožnilo demografický růst oblasti. Rychlá industrializace a nárůst těžby v dolech vyžadoval přísun nových pracovních sil a odborně vyškolených zaměstnanců, který již dosavadní obyvatelstvo nebylo schopno pokrýt. Během druhé poloviny 19. století proto oblast zaznamenala imigrační vlny, jejichž následkem se několikanásobně zvýšil počet obyvatelstva. Například Karviná, která měla v roce 1870 pouze obyvatel, se například do roku 1900 rozrostla na obyvatel a v roce 1930 měla dokonce již obyvatel. Příliv nových obyvatel pocházel především ze zemědělské oblasti polského Haliče, ale také z jiných částí Moravy a Slezska, v menší míře také z ciziny (Hajzlerová, 2002). Důsledkem této demografické expanze byla rozsálá výstavba nových domů, přičemž na výstavbě se nepodíleli pouze samotní občané, ale také samotné důlní podniky, které zde stavěly tzv. hornické kolonie. 26 Tyto závodní kolonie, vznikající v blízkosti jednotlivých dolů, jsou charakteristickým způsobem hornického osídlení po druhou polovinu 19. století až první polovinu 20. století. Blíže se tímto fenoménem zabývám v příloze č. 1 (Hornické kolonie) Snahy o ubytování svých zaměstnanců (horníků i úředníků) ve vlastních obytných domech projevovaly obě místní těžařstva, Báňská a hutní společnost a Larisch-Mönnichovy kamenouhelné závody a koksovny, již od počátků kamenouhelné těžby. Důvody byly zcela strategické a úzce souvisely s provozem jednotlivých závodů. Společnosti se tímto způsobem snažily docílit získání stálých, zdatných a odborně vyškolených pracovníků. Soukromý stavební ruch byl v této oblasti pouze malý a proto 26 Zahájení výstavby jednotlivých kolonií obvykle souhlasilo s obdobím výstavby příslušného důlního závodu. Můžeme proto vysledovat, že pokud vznikaly v určitém časovém horizontu nové důlní závody, vytvářelo se v návaznosti na tom i nové osídlení v rámci obce. Lokalizace těchto osad byla vázána na pozemky, vlastněné důlní společností. V drtivé většině však existovala snaha stavět osady v co možná nejkratší vzdálenosti od důlního závodu (důvodem bylo, že horníci docházeli do práce pěšky). Je tedy zřejmé, že zakládání nových dolů ovlivňovalo prostorovou distribuci osídlení na daném území. 28

30 se v důsledku vzrůstajícího rozvoje těžby a s ním spojeným nárůstem počtu zaměstnanců objevoval problém nedostatečných ubytovacích kapacit. Bytová výstavba se proto stala jednou z nejdůležitějších částí investičních programů těžebních společností. Postupem doby počet zaměstnanců ubytovaných v závodních bytech neustále stoupal, což svědčí o tom, že bytová péče byla vyvolána kromě provozních zájmů také sociálními důvody. 27 Část bytového majetku získaly těžební společnosti odkoupením již existujících soukromých objektů. Nicméně přednost byla dávána budování vlastních obytných domů na základě vlastních projektů, které byly lépe přizpůsobeny potřebám závodů. Pro ubytování svobodných zaměstnanců a dělníků ze vzdálenějších míst byla v OKR budována také tzv. dělnická kasárna. 28 V oblasti Karviné dosahovala jejich kapacita v roce 1936 celkem 617 lůžek ve 14 budovách (Hornické, 2008). Za období hlavního rozmachu budování zaměstnaneckých bytů, a to jak úřednických domů, tak hornických kolonií, můžeme považovat léta 1869 až Zaměstnanecké byty se v dané oblasti stavěly i později, ale nikdy již v takovém množství. 29 Ve třicátých letech 20. století bydlelo v těchto bytech a koloniích celkem 56 % veškerých hornických zaměstnanců. Tato etapa výstavby a rozšiřování starých hornických kolonií byla ukončena v roce Později se začaly stavět tzv. přechodná hornická sídla, tvořená finskými domky, na které navazovala výstavba rodinných domků různých typů v ucelených zástavbách i samostatně, zejména vznikaly tzv. řadovky za finanční spoluúčasti pracujících, kde domy na sebe souvisle navazovaly. Dodnes jsou používány názvy jako dvouletkové domy, výstavba rodinných domků v hornických akcích 30 apod. V dalším období, po druhé světové válce, byla dána přednost modernějším sídlištím - dostavba města Karviná a především pak výstavba zcela nového města na zelené louce, pojmenovaného Havířov (Bílek, 1966). 27 V závodních bytech zůstávala nadále bydlet také řada penzistů. 28 První hornická kasárna vznikala jednoduchou přestavbou domů, ve kterých následně bydlelo 20 až 25 horníků, pracujících na směny. Traduje se, že jejich postele nikdy nevychladly (Hornické, 2007: 60). Ještě v roce 1911 kritizoval hornický časopis Górnik poměry v kasárenském objektu v areálu Nové jámy (Orlova-Lazy) jako neúnosné. V jedné místnosti zde bydlelo osob s dětmi. V 50. letech vznikaly další ubytovny, které sloužily přechodným zaměstnancům šachty a vojákům z jednotek PTP, kteří pomáhali plnit úkoly těžby. 29 Celkově bylo v letech v rámci celého OKR postaveno 132 hornických kolonií. Během samotných počátků hornictví do roku 1890 bylo postaveno 40 kolonií, dalších 67 kolonií vzniklo v letech , mezi lety již však bylo postaveno podstatně méně kolonií, pouze OKD podporovaly výstavbu rodinných domů pod podmínkou, že stavebník musí bydlet v bytě šachty. 29

Přírodovědný klub při ZŠ Na Nábřeží Havířov. Miniprojekt k tématu: Nerostné suroviny v oblasti

Přírodovědný klub při ZŠ Na Nábřeží Havířov. Miniprojekt k tématu: Nerostné suroviny v oblasti 1 Přírodovědný klub při ZŠ Na Nábřeží Havířov Miniprojekt k tématu: Nerostné suroviny v oblasti Okres Karviná Okres Karviná je v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Zaujímá rozlohu 356 km2, což

Více

Ing. Libor Jalůvka Datum: 10.10.2013. Regenerace brownfields z pohledu státního podniku DIAMO

Ing. Libor Jalůvka Datum: 10.10.2013. Regenerace brownfields z pohledu státního podniku DIAMO Ing. Libor Jalůvka Datum: 10.10.2013 Obsah prezentace 1. Úloha, odštěpného závodu ODRA v Moravskoslezském kraji 2. Přehled lokalit utlumených dolů (areálů) 3. Postup při vypořádání areálů a nemovitého

Více

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací

Více

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 6 Povodí Odry, státní

Více

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 7 Povodí Odry, státní

Více

HAVÍŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

HAVÍŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Havířov se rozkládá na východě Moravskoslezského kraje. Ze severu je ohraničen obcemi správního obvodu Orlová, na severovýchodě hraničí s obcemi správního obvodu Karviná, na jihovýchodě s

Více

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 5 Povodí Odry, státní

Více

Z P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Z P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í P O D Z E M N Í C H V O D V D Í LČÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2012 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských

Více

Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010

Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Centrální předpovědní pracoviště Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010 Datum: 18. května 2010 Synoptickou příčinou povodní byla tlaková níže, která postoupila

Více

Sledování vertikálních pohybů hydrogeologických vrtů vlivem dobývání Dolu ČSM v oblasti Stonava

Sledování vertikálních pohybů hydrogeologických vrtů vlivem dobývání Dolu ČSM v oblasti Stonava ročník 65107, 2019, číslo 5 105 Sledování vertikálních pohybů hydrogeologických vrtů vlivem dobývání Dolu ČSM v oblasti Stonava Ing. Kateřina Prokešová, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava,

Více

TRADICE HORNICTVÍ PRACOVNÍ LISTY. Projekt byl spolufinancován Nadací Landek Ostrava

TRADICE HORNICTVÍ PRACOVNÍ LISTY. Projekt byl spolufinancován Nadací Landek Ostrava TRADICE HORNICTVÍ PRACOVNÍ LISTY Projekt byl spolufinancován Nadací Landek Ostrava Tradice hornictví pracovní listy ke stejnojmenné expozici Technického muzea v Petřvaldě, pobočce Muzea Těšínska, jsou

Více

Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu Horní zákon

Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu Horní zákon Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Odvětvová studie č. 20 Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu Horní zákon Zpracoval tým specialistů Energie stavební

Více

Zadání Bohatství Země 2016

Zadání Bohatství Země 2016 Zadání Bohatství Země 2016 Váš tým představuje těžařskou firmu, která vlastní průzkumné území na potenciálním ložisku štěrkopísků u Pohořelic, ve kterém se navíc nacházejí zajímavé obsahy platiny, niobu

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení

Více

Černé uhlí nerostné bohatství nebo surovinová přítěž?

Černé uhlí nerostné bohatství nebo surovinová přítěž? Černé uhlí nerostné bohatství nebo surovinová přítěž? Dr.-Ing. Ján Fabián ředitel pro rozvoj a strategii, OKD, a.s. 10. prosince 2012, Praha Surovinová politika a surovinová bezpečnost ČR Uhlí nejdemokratičtěji

Více

Obr.22 Na výtoku Lazecké stružky (z odvalu Hohenegger) se začalo tvořit Lazecké jezero - 80.léta 20.století

Obr.22 Na výtoku Lazecké stružky (z odvalu Hohenegger) se začalo tvořit Lazecké jezero - 80.léta 20.století Obr.22 Na výtoku Lazecké stružky (z odvalu Hohenegger) se začalo tvořit Lazecké jezero - 80.léta 20.století Obr.č.23 Představuje současnou krajinu-v pozadí Důl Lazy (dnes součást Dolu Karviná), lineární

Více

Geografie ČR pro negeografy. Podmínky pro absolvování předmětu

Geografie ČR pro negeografy. Podmínky pro absolvování předmětu Geografie ČR pro negeografy Podmínky pro absolvování předmětu Zakončení předmětu Zkouška - kombinovaná 4 kredity Možnost bonifikace v průběhu semestru 50 + 50 bodů. 50 bodů bonifikace v průběhu semestru

Více

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU Příloha č. 11 k vyhlášce č. 183/2018 Sb. Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě jména,

Více

ZISKOVÁ HLUBINNÁ TĚŽBA UHLÍ V

ZISKOVÁ HLUBINNÁ TĚŽBA UHLÍ V ZISKOVÁ HLUBINNÁ TĚŽBA UHLÍ V EVROPĚ FIKCE NEBO REALITA? Dr.-Ing. Ján Fabián ředitel pro rozvoj a strategii a zástupce GŘ 1. června 2010 Praha, IVD OKD, a.s. Prokešovo náměstí 6/2020 728 30 Ostrava OKD

Více

SANACE ŠTOL V BLÍZKOSTI POVRCHU PROJEKT A REALIZACE ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ

SANACE ŠTOL V BLÍZKOSTI POVRCHU PROJEKT A REALIZACE ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ SANACE ŠTOL V BLÍZKOSTI POVRCHU PROJEKT A REALIZACE ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ SANACE ŠTOL V BLÍZKOSTI POVRCHU PROJEKT A REALIZACE ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ Ing. Alena Orlíková technik bezpečnosti hornické krajiny

Více

Ing. Lukáš Snopek,Ing. Václav Dorazil V 6 PODPATROVÉ DOBÝVÁNÍ V OSTRAVSKO-KARVINSKÉM REVÍRU

Ing. Lukáš Snopek,Ing. Václav Dorazil V 6 PODPATROVÉ DOBÝVÁNÍ V OSTRAVSKO-KARVINSKÉM REVÍRU Ing. Lukáš Snopek,Ing. Václav Dorazil V PODPATROVÉ DOBÝVÁNÍ V OSTRAVSKOKARVINSKÉM REVÍRU Anotace Příspěvek přibližuje užití podpatrového dobývání v Ostravskokarvinském revíru (OKR), zejména jeho výhody

Více

Využití katastrální mapy v důlním měřictví

Využití katastrální mapy v důlním měřictví VŠB - Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta 12. Mezinárodní konference o katastru 53. Geodetické informační dny Využití katastrální mapy v důlním měřictví BRNO 2018 Pavel Černota, Hanka

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT. Moravskoslezský kraj (geografické cvičení)

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT. Moravskoslezský kraj (geografické cvičení) Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 9. 5. 2014 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: Hlavní pomůcky:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

KONCEPCE VODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ČR

KONCEPCE VODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ČR KONCEPCE VODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ČR Z POHLEDU MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ RNDr. Pavel Punčochář, CSc. Sekce vodního hospodářství Ministerstvo zemědělství OECD Disponibilní zásoby vody v evropských zemích

Více

5. TŘÍDA, ZŠ BŘEŢANY

5. TŘÍDA, ZŠ BŘEŢANY 5. TŘÍDA, ZŠ BŘEŢANY ZŠ zpracovala v rámci šablony III/2 DUMy pro: 5. ročník, předmět VL, tematický okruh: Poznáváme naši vlast a historii. Zpracovala: Konečná Denisa, email: deko.de@seznam.cz, prosinec

Více

PADESÁTÉ VÝROČÍ ZAHÁJENÍ TĚŽBY URANU NA LOŽISKU ROŽNÁ

PADESÁTÉ VÝROČÍ ZAHÁJENÍ TĚŽBY URANU NA LOŽISKU ROŽNÁ PADESÁTÉ VÝROČÍ ZAHÁJENÍ TĚŽBY URANU NA LOŽISKU ROŽNÁ Ing. Břetislav Sedláček Ing. Antonín Hájek, CSc. Ing. Bedřich Michálek, Ph.D. Ing. Jiří Šikula DIAMO státní podnik odštěpný závod GEAM, Dolní Rožínka

Více

Výzkum potenciálu a možností komplexního využití hlubinných dolů po ukončení těžební činnosti, včetně tzv. aktivní konzervace důlních jam

Výzkum potenciálu a možností komplexního využití hlubinných dolů po ukončení těžební činnosti, včetně tzv. aktivní konzervace důlních jam Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Český báňský úřad Adresa Kozí 4/ Kontaktní osoba Ing. Jan Macura Telefon 596 100

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

70. výročí uranového průmyslu v České republice 50 let těžby uranu v severních Čechách

70. výročí uranového průmyslu v České republice 50 let těžby uranu v severních Čechách 70. výročí uranového průmyslu v České republice 50 let těžby uranu v severních Čechách Ing. Tomáš Rychtařík ředitel DIAMO, s. p., Máchova 201, 471 27 Stráž pod Ralskem, Hornické sympozium 2016 Příbram

Více

PREVENCE NEKONTROLOVATELNÝCH VÝSTUPŮ DŮLNÍCH PLYNŮ V PLOCHÁCH OPUŠTĚNÝCH UHELNÝCH DOLŮ ČESKÉ ČÁSTI HORNOSLEZSKÉ PÁNVE

PREVENCE NEKONTROLOVATELNÝCH VÝSTUPŮ DŮLNÍCH PLYNŮ V PLOCHÁCH OPUŠTĚNÝCH UHELNÝCH DOLŮ ČESKÉ ČÁSTI HORNOSLEZSKÉ PÁNVE The International Journal of TRANSPORT & LOGISTICS Medzinárodný časopis DOPRAVA A LOGISTIKA ISSN 1451-107X PREVENCE NEKONTROLOVATELNÝCH VÝSTUPŮ DŮLNÍCH PLYNŮ V PLOCHÁCH OPUŠTĚNÝCH UHELNÝCH DOLŮ ČESKÉ ČÁSTI

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Hodnocení stavu sanace území po těžbě hnědého uhlí se stěžejním zaměřením na sanaci vodních útvarů a budoucí úkoly k řešení

Hodnocení stavu sanace území po těžbě hnědého uhlí se stěžejním zaměřením na sanaci vodních útvarů a budoucí úkoly k řešení Hodnocení stavu sanace území po těžbě hnědého uhlí se stěžejním zaměřením na sanaci vodních útvarů a budoucí úkoly k řešení V I TA - M I N 0 6. 0 4. 2 0 1 7 M g r. M a r t i n K a b r n a, P h. D. R -

Více

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ 6. Domy a byty Sčítání lidu domů a bytů umožňuje v desetiletých cyklech generální inventarizaci počtu a stavu objektů souvisejících s bydlením, které se nacházejí na příslušném území. Při sčítání v roce

Více

PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP

PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP Ing. Lukáš Žižka, Ing. Josef Halíř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.,budovatelů 2830, 434 37 Most ABSTRAKT: V zájmovém

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Představení skupin Czech Coal a Sev.en

Představení skupin Czech Coal a Sev.en Představení skupin Czech Coal a Sev.en Představení těžebních skupin Vršanská Vršanská uhelná uhelná a.s. a.s. Coal Coal Services Services a.s. a.s. Rekultivace Rekultivace a.s. a.s. Infotea Infotea s.r.o.

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVÍŘOV

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVÍŘOV NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVÍŘOV určený k projednání dle ust. 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební

Více

Pohled na investiční záměr využití ploch postižených důlní činností ve vztahu k zajištění starých důlních děl

Pohled na investiční záměr využití ploch postižených důlní činností ve vztahu k zajištění starých důlních děl Pohled na investiční záměr využití ploch postižených důlní činností ve vztahu k zajištění starých důlních děl Příklad: Rozvojová zóna Hrušov, Ostrava Pohled na investiční záměr využití ploch postižených

Více

Ing. Libor Jalůvka T 5. Památkově chráněné těžní věže v OKR ve správě DIAMO, s.p., o.z. ODRA

Ing. Libor Jalůvka T 5. Památkově chráněné těžní věže v OKR ve správě DIAMO, s.p., o.z. ODRA Ing. Libor Jalůvka T 5 Památkově chráněné těžní věže v OKR ve správě DIAMO, s.p., o.z. ODRA Anotace V příspěvku je prezentována péče o zachování památkově chráněných těžních věží ve správě DIAMO, s.p.,

Více

SANACE PODZEMNÍCH DUTIN POMOCÍ HYDRAULICKY DOPRAVITELNÝCH ZÁKLADKOVÝCH SMĚSÍ. Ing. Zdeněk Adamec, Ph.D. Ing. Vladimír Martinec Jaroslav Votoček

SANACE PODZEMNÍCH DUTIN POMOCÍ HYDRAULICKY DOPRAVITELNÝCH ZÁKLADKOVÝCH SMĚSÍ. Ing. Zdeněk Adamec, Ph.D. Ing. Vladimír Martinec Jaroslav Votoček SANACE PODZEMNÍCH DUTIN POMOCÍ HYDRAULICKY DOPRAVITELNÝCH ZÁKLADKOVÝCH SMĚSÍ Ing. Zdeněk Adamec, Ph.D. Ing. Vladimír Martinec Jaroslav Votoček ÚVOD Území České republiky se vyznačuje bohatou hornickou

Více

Vliv těžby uhlí na hydrogeologické poměry v centrální části severočeské hnědouhelné pánve

Vliv těžby uhlí na hydrogeologické poměry v centrální části severočeské hnědouhelné pánve Vliv těžby uhlí na hydrogeologické poměry v centrální části severočeské hnědouhelné pánve workshop Environmentální dopady důlní činnosti projekt TESEUS, www.teseus.org Liberec 20.6.2018 Palivový kombinát

Více

Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let

Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let Pracovnice finančního odboru Nejstarší přehrada na severní Moravě a ve Slezsku je v provozu 60 let. Kdy a kde se vzala myšlenka na její výstavbu? Čemu měla původně

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Brownfields v Moravskoslezském kraji

Brownfields v Moravskoslezském kraji Brownfields v Moravskoslezském kraji Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Ostrava, 22. 10. 2015 Jiří Piskorz Agentura pro regionální rozvoj Založena v roce 1993 Stoprocentní vlastník Moravskoslezský kraj

Více

Zadání Změny č. 2 Územního plánu Sviadnov

Zadání Změny č. 2 Územního plánu Sviadnov Zadání Změny č. 2 Územního plánu Sviadnov zpracované v souladu s 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a s 11 a přílohou č. 6 vyhlášky

Více

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018 MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018 1. Planetární geografie tvar a velikost Země rotace Země a její důsledky oběh Země kolem Slunce a jeho důsledky pásmový čas, datová hranice slapové jevy 2. Kartografie

Více

Důlní vody rosicko-oslavanské uhelné pánve

Důlní vody rosicko-oslavanské uhelné pánve Důlní vody rosicko-oslavanské uhelné pánve Co ukázalo 22 let sledování vývoje? Josef Zeman Masarykova univerzita, Brno Rosicko-oslavanská pánev Dobývací prostor Historie modrá 1. sloj červená 2. sloj Grycz

Více

Rizikové práce a nemoci z povolání v Moravskoslezském kraji

Rizikové práce a nemoci z povolání v Moravskoslezském kraji Rizikové práce a nemoci z povolání v Moravskoslezském kraji RNDr. Jiří Urbanec Konference BOZP, Ostravice, 10.4.2019 Bruntál KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Opava Ostrava Karviná Nový

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

50 let činností státního podniku Povodí Odry

50 let činností státního podniku Povodí Odry 50 let činností státního podniku Povodí Odry Územní prostor, který je v působnosti státního podniku Povodí Odry (6 252 km 2 s celkovou délkou vodních toků kolem 7 800 km), je z těch, co jsou spravovány

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

Studium vlivu pokračováním těžby hnědého uhlí v dole Turów na podzemní a povrchové vody v ČR. Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. a kol.

Studium vlivu pokračováním těžby hnědého uhlí v dole Turów na podzemní a povrchové vody v ČR. Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. a kol. Studium vlivu pokračováním těžby hnědého uhlí v dole Turów na podzemní a povrchové vody v ČR Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. a kol. 1 Záměr rozšíření a prohloubení těžby na dole Turów o cca 100 m a do těsné

Více

Severočeské doly a.s. Chomutov

Severočeské doly a.s. Chomutov Severočeské doly a.s. Chomutov leader a trhu hnědého uhlí Jaroslava Šťovíčková specialista strategie a komunikace základní fakta o naší společnosti největší hnědouhelná společnost v ČR vznik 1. ledna 1994

Více

Konference Těžba a její dopady na ŽP V, Ostrava, duben 2014 NÁSLEDKY 140 LET INTENZIVNÍHO PRŮMYSLOVÉHO VYUŽÍVÁNÍ LOKALITY TROJICE

Konference Těžba a její dopady na ŽP V, Ostrava, duben 2014 NÁSLEDKY 140 LET INTENZIVNÍHO PRŮMYSLOVÉHO VYUŽÍVÁNÍ LOKALITY TROJICE Konference Těžba a její dopady na ŽP V, Ostrava, duben 2014 NÁSLEDKY 140 LET INTENZIVNÍHO PRŮMYSLOVÉHO VYUŽÍVÁNÍ LOKALITY TROJICE Přehledná situace lokality ZOO Halda Ema Výstaviště Slezskoostravský hrad

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy

Více

Zásoby uhlí v ČR. Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. odbor surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Zásoby uhlí v ČR. Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. odbor surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Zásoby uhlí v ČR Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. odbor surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Primární energetické zdroje (PEZ) 2 Terminologie Zásoby v ložiskách surovin Geologické

Více

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0358/2016. Pozměňovací návrh. Jakop Dalunde za skupinu Verts/ALE

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0358/2016. Pozměňovací návrh. Jakop Dalunde za skupinu Verts/ALE A8-0358./16 16 Čl. 1 bod -1 (nový) Čl. 3 bod 1 písm. g Znění navržené Komisí -1) V čl. 3 bodu 1 se ruší písmeno g); Nedávno zveřejněné publikace EU označují roponosnou břidlici za nekonvenční palivo spíše

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Vlčice u Javorníka. Identifikační údaje. Stručný popis. Olomoucký kraj 17 2' 46.7''

Vlčice u Javorníka. Identifikační údaje. Stručný popis. Olomoucký kraj 17 2' 46.7'' Vlčice u Javorníka Identifikační údaje Lokalita Vlčice u Javorníka Obec Vlčice Okres Jeseník Kraj Olomoucký kraj Katastrální území Vlčice u Javorníka, kód: 783811 GPS souřadnice 50 20' 47.5'' 17 2' 46.7''

Více

OHLÁŠENÍ VODNÍCH DĚL 1) URČENÝCH PRO ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO KAPACITY 50 EKVIVALENTNÍCH OBYVATEL

OHLÁŠENÍ VODNÍCH DĚL 1) URČENÝCH PRO ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO KAPACITY 50 EKVIVALENTNÍCH OBYVATEL Příloha č. 19 k vyhlášce č. 183/2018 Sb. Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu OHLÁŠENÍ VODNÍCH DĚL 1) URČENÝCH PRO ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO KAPACITY 50 EKVIVALENTNÍCH OBYVATEL [ 15a vodního

Více

Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace

Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace Říční nivy Nivy jako přírodní útvary Niva je přírodní tvar vzniklý fluviálními pochody. Poříční a údolní nivy mají svoji

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC. Katalog lokalit brownfields v katastru města Ostravy

UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC. Katalog lokalit brownfields v katastru města Ostravy UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Bc. Lenka PAVELKOVÁ Katalog lokalit brownfields v katastru města Ostravy Olomouc 2010 Seznam lokalit brownfields v katastru města Ostravy

Více

Dvě historické štoly na území CHKO Žďárské vrchy

Dvě historické štoly na území CHKO Žďárské vrchy Dvě historické štoly na území CHKO Žďárské vrchy Jiří Sobotka (ZO 6-18 Cunicunulus, www.speleojihlava.cz) CHKO Žďárské vrchy byla zřízena na rozloze 775 km2 v roce 7970. Část CHKO o rozloze 465 km2 se

Více

5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody

5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody 5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody Podzemní vody jsou součástí celkového oběhu vody v povodí. Proto extrémní srážky v srpnu 2002 významně ovlivnily jejich režim a objem zásob, které se v horninovém

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

OBCHODNÍ PŘÍLEŽITOSTI V SENEGALU

OBCHODNÍ PŘÍLEŽITOSTI V SENEGALU Velvyslanectví v Senegalu OBCHODNÍ PŘÍLEŽITOSTI V SENEGALU 21. 11. 2016 Mgr. Pavel Zástěra, ekonomický diplomat, ZÚ Dakar Základní informace o Senegalu Makroekonomika 2. největší ekonomika Západoafrické

Více

Č.j.: VP/S 8/ V Brně dne 4. dubna 2002

Č.j.: VP/S 8/ V Brně dne 4. dubna 2002 Č.j.: VP/S 8/02-160 V Brně dne 4. dubna 2002 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 11. 1. 2002 na základě žádosti České republiky - Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ze dne 9. 1.

Více

Průmyslový region Severní Moravy a Slezska ve světle iniciativ RESTART a Uhelné platformy

Průmyslový region Severní Moravy a Slezska ve světle iniciativ RESTART a Uhelné platformy SOUČASNOST A BUDOUCNOST BEZPEČNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 1 Průmyslový region Severní Moravy a Slezska ve světle iniciativ RESTART a Uhelné platformy Ing. Pavel Bartoš předseda představenstva FITE a.s.

Více

ZÁKO ze dne 2011 kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Čl.

ZÁKO ze dne 2011 kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Čl. III. N á v r h ZÁKO ze dne 2011 kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

Městský úřad Strakonice

Městský úřad Strakonice Městský úřad Strakonice Odbor životního prostředí Velké náměstí 2 tel. +420 383 700 277, 271, 276 386 21 Strakonice fax +420 383 324 535 Příloha č.19 k vyhlášce č. 183/2018 Sb. OHLÁŠENÍ VODNÍCH DĚL 1)

Více

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ TEZE Autor práce : Jana Petrová Vedoucí práce : Ing. Josef Zilvar, CSc. Malé a střední

Více

Nerostné suroviny miniprojekt

Nerostné suroviny miniprojekt Nerostné suroviny miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 16.4.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Geologická stavba...

Více

ZPRÁVA 2005 O CHARAKTERIZACI OBLASTI POVODÍ ODRY

ZPRÁVA 2005 O CHARAKTERIZACI OBLASTI POVODÍ ODRY ZPRÁVA 2005 O CHARAKTERIZACI OBLASTI POVODÍ ODRY OLOMOUCKÝ KRAJ Objednatel: Povodí Odry státní podnik, Varenská 49, 701 26 Ostrava 1 61-03570-07-5 Listopad 2004 Obsah: Úvod -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------2

Více

FG metody výzkumu malé oblasti

FG metody výzkumu malé oblasti FG metody výzkumu malé oblasti Geografická poloha turistická mapa 1 : 50 000 lze využít autoatlas, turistické průvodce, případně materiály obecního úřadu, internetové stránky obce, kraje apod. Geologická

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019

SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019 SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019 PRŮZKUM EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH V HRADCI KRÁLOVÉ Základní údaje Objednatel: Statutární město Hradec Králové Doba řešení projektu: 2017

Více

SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ

SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ JS pro S2G a G1Z TERÉN 3 další terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU

Více

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Geografie PODYJÍ Pracovní listy ÚDOLÍ DYJE 1. Povodí Dyje Podle mapy v atlasu doplňte

Více

FRÝDEK-MÍSTEK. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

FRÝDEK-MÍSTEK. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Frýdek-Místek se rozkládá na jihovýchodě Moravskoslezského kraje. Je ohraničen ze severovýchodu obcemi správních obvodů Havířov a Český Těšín, na východě obcemi správního obvodu Třinec a

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Aktuality z MMR. Ministerstvo pro místní rozvoj Ostrava, 5. září 2018

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Aktuality z MMR. Ministerstvo pro místní rozvoj Ostrava, 5. září 2018 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Aktuality z MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Ostrava, 5. září 2018 Iniciativa Coal Regions a program RE:START 2 Další kroky MMR v podpoře iniciativy Coal Regions Probíhá

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Ráj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku pro

Ráj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku pro Ráj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku projeví tím, kam nejčastěji chodí a kde již při letmém

Více

V následující tabulce je přehledně znázorněn vývoj četnosti okresů v pěti intervalech intenzity bytové výstavby v průběhu let

V následující tabulce je přehledně znázorněn vývoj četnosti okresů v pěti intervalech intenzity bytové výstavby v průběhu let 5. BYTOVÁ VÝSTAVBA V OKRESECH V následujícím textu uvádíme stručnou charakteristiku bytové výstavby za okresy. Postupně budou rozebrány byty dokončené, zahájené a rozestavěné. Podrobné sestavy jednotlivých

Více

Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci

Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu Důvody aktualizace surovinové

Více

B.1.14 Větrné elektrárny HAŤ

B.1.14 Větrné elektrárny HAŤ B.1.14 Větrné elektrárny HAŤ B.1.14.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Větrné elektrárny Hať Počet VTE: 2 Parametry VTE: výška dříku: 100 m průměr rotoru: 92 m Popis lokality Katastrální území:

Více

PROBLEMATIKA PODZEMNÍHO ZDROJE PITNÉ VODY KNĚŽPOLE

PROBLEMATIKA PODZEMNÍHO ZDROJE PITNÉ VODY KNĚŽPOLE PROBLEMATIKA PODZEMNÍHO ZDROJE PITNÉ VODY KNĚŽPOLE Petra Nováková 1), Jan Skryja 2) 1) Ústav aplikované a krajinné ekologie, MZLU V Brně, pnovakov@seznam.cz 2) Slovácké vodovody a kanalizace, a.s., jan.skryja@svkuh.cz

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU Příloha č. 4 k vyhlášce č. 183/2018 Sb. Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm. c) vodního

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost)

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost) J. Hájovský SG Geoinženýring, s.r.o. Sídlo : 28 října 150, Moravská Ostrava Odborné informace a konzultace : Ing. Jiří Hájovský, CSc. t.č. 00 420 606 564 269 Důlní odvaly úložná místa těžebního odpadu

Více

Příloha P.9.5 POSOUZENÍ INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU BYTY BERANKA I POSOUZENÍ POVODÍ A KAPACITY JIRENSKÉHO POTOKA V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ HORNÍ POČERNICE

Příloha P.9.5 POSOUZENÍ INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU BYTY BERANKA I POSOUZENÍ POVODÍ A KAPACITY JIRENSKÉHO POTOKA V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ HORNÍ POČERNICE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební K144 - Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Thákurova 7, 166 29 Praha 6 POSOUZENÍ POVODÍ A KAPACITY JIRENSKÉHO POTOKA V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

SOUČASNÝ STAV A VÝVOJ REKULTIVAČNÍCH PRACÍ, REALIZOVANÝCH NA DIAMO, STÁTNÍ PODNIK ODŠTĚPNÝ ZÁVOD ODRA OSTRAVA. Květoslava Hrubá

SOUČASNÝ STAV A VÝVOJ REKULTIVAČNÍCH PRACÍ, REALIZOVANÝCH NA DIAMO, STÁTNÍ PODNIK ODŠTĚPNÝ ZÁVOD ODRA OSTRAVA. Květoslava Hrubá SOUČASNÝ STAV A VÝVOJ REKULTIVAČNÍCH PRACÍ, REALIZOVANÝCH NA DIAMO, STÁTNÍ PODNIK ODŠTĚPNÝ ZÁVOD ODRA OSTRAVA Květoslava Hrubá DIAMO, s.p. o.z. ODRA, Sirotčí 1145/7, 703 86 Ostrava Vítkovice, e-mail:hruba@diamo.cz

Více

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bylo založeno počátkem devadesátých let, v současnosti

Více

PŘÍRODNÍ ZDROJE. (zákon 17/1991 Sb.) Nerostné suroviny Voda v povrchových recipientech. Úrodné půdy Kvalitní základové půdy = GEOPOTENCIÁLY

PŘÍRODNÍ ZDROJE. (zákon 17/1991 Sb.) Nerostné suroviny Voda v povrchových recipientech. Úrodné půdy Kvalitní základové půdy = GEOPOTENCIÁLY PŘÍRODNÍ ZDROJE (zákon 17/1991 Sb.) Nerostné suroviny Voda v povrchových recipientech Podzemní voda Úrodné půdy Kvalitní základové půdy = GEOPOTENCIÁLY GEOFAKTORY složky a procesy geologického prostředí,ovlivňující:

Více